#pediatrie

[lisoute]

Couloir chambre, partie 2 . La fin de cette aventure fini dans les bras de Morphée où tous les rêve se réalisent. . . . Urgence pédiatriques @villedethionville Un beau projet Avec l’association @pediatrieenchantee . . . . #fresquemurale #wallpainting #illustratricejeunesse #nature #cloud #thionville #pediatrie #bebe #luxembourg #morpheus #lisemariemoyen #animationart #decopainting #metz #illustrationforkids #freelanceillustrator #dream #hopitalpediatrique #acrylicpainting #hopital #snail #urgence #grandestnotreregion (à Centre Hospitalier Regional Metz Thionville Chr Services div) https://www.instagram.com/p/Cn5Mga8qfB-/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[tynous]

Druhá státnice - pediatrie

Začal prosinec, pomalu se blížily Vánoce, dny byly krátké a chladné. V neděli jsem přiletěla ze Švýcarska kam jsem se vydala za odměnu po první státnici za kamarádkou. Byly to krásné 4 dny, ale skočily a místo toho začala pediatrie.

Státnice z pediatrie jsme se děsili všichni od té doby, co jsme se dozvěděli, že vůbec něco takového existuje. Byl to strašák číslo dvě hnedka po patologii. Pediatrie v Motole je vyhlášená. Všichni vědí, že pediatři nedávají nic zadarmo a dítě NENÍ MALÝ DOSPĚLÝ! :D

Na pediatrii se začíná každý den ráno na hlášení protože jak řekla jedna moje moudrá kamarádka...pediatři pořád něco někomu hlásí. Na hlášení je každé ráno tolik lidí, že největší úkol je tam neomdlít. Na pediatrii totiž nejsou v zasedací místnosti žádná okna. Součástí zápočtu z pediatrie je i účast na dvou "službách" buď jdete na dvě odpoledne - cca do 8 až 10 podle toho, jak to zrovna vyjde. Druhá možnost je jeden den o víkendu. Ať si ale vyberete jakoukoliv variantu, musíte potom ráno na hlášení referovat pacienty před celou pediatrickou klinikou.

Tepovka vám vyskočí tak na 120/min a jen tajně doufáte, že pan přednosta nebude mít nějaké záludné otázky. Bohužel většinou má :D Dá se to ale zvládnout. Já jsem například musela pacienta referovat dvakrát, protože se profesor naštval, že pořád někdo chodí na hlášení pozdě a musel jim vynadat.

Po hlášení vás čeká praxe na oddělení, která je už o něco delší než ta na chirurgii. Hodně záleží, na jakém oddělení jste, podle toho se také odvíjí náplň. Výběr oddělení se dá dokonce i trochu ovlivnit. Paní sekretářka je zlatá a když se včas přijdete domluvit (ideálně pátek před začátkem bloku motolské praxe) tak se vám pokusí vyhovět. Já za sebe doporučuju kojence musíte mít tedy trochu štětí na pacienty, ale je to jedna z mála příležitostí kdy se dostanete do kontaktu s dětmi pod 1 rok a máte možnost si je vyšetřit a prohlédnout jejich chování. Sátnicové otázky totiž obsahují poměrně dost různých témat týkajících se mimin a je dobré za výuku aspoň nějaké vidět.

Na pediatrii hodně závisí na přiděleném doktorovi, jaká bude náplň vaší praxe. Někdo nás toho nechal udělat opravdu hodně - vyšetřit pacienta, napsat dekurz a pobavit se, co s pacientem dál. Jiní lékaři prostě neměli dost vhodných pacientů - na pediatrii v zimním období leží opravdu hodně infekčních pacientů a někdy je snaha eliminovat množství lidí na pokoji, nebo prostě měli sami dost co dělat a na mediky zkrátka nebylo tolik času.

Po praxi na oddělení následoval vždy ještě 45 minutový seminář na naprosto náhodná témata. Některé semináře byly skvělé, jiné jsme měli bohužel už v pěťáku nebo čtvrťáku a některé semináře byly klasicky úplně mimo mísu.

Vánoce se blížily, pediatrie ale neubývalo...chtěla jsem se začít učit hned v úterý první týden bloku, klasicky to zase nevyšlo a začala jsem až v sobotu. To, že jsem tuhle státnici udělala je hlavně zásluha mých 4 brilantních spolužáků, kteří vypracovali během cca roku perfektní vypracky na pediatrii. Jsou tak perfektní, že se z nich učí i doktoři na kmen. Díky nim jsem měla každou otázku precizně a aktuálně vypracovanou podle nejnovějších poznatků z UpToDate a podle Learning objectives, které připravila pediatrická klinika, ale ani jejich autoři na ně neumí odpovědět. (Tímto zdravím gastroenterology a jejich gastroenetrologické LO.)

Prvních 14 dnů v Motole uběhlo jako voda, stihly jsme dokonce s T. i jednu "službu" kde se vůbec nic nedělo a polovinu času jsme si jen povídaly s doktorem na lékařku. Nastal čas vyjet na okres. Pediatři vás povinně vyšlou na 14 dnů (teď už to myslím bude 3 týdny) na praxi do okresní nemocnice. Za mě je to naprosto perfektní nápad, protože konečně vidíte, jak vypadá taková "běžná pediatrie" a ne motolský bizár plný vzácných syndromů, transplantovaných dětí a cystické fibrózy.

Já jsem se na doporučení kamarádky vydala do České Lípy. Za sebe bych pediatrii v ČL doporučila na praxi všema 10. Dokonce jsem i chvíli uvažovala, že tam pudu pracovat. Jak řekl jeden můj oblíbený skaut...Česká Lípa je díra po granátu (tímto se omlouvám všem jejím obyvatelům)...pravda, moc se tam toho neděje. Obzvlášť ne poslední týden před Vánocemi. Na praxi to ale bylo naprosto v pohodě. V Lípě mě ubytovali přímo v nemocnici v "inspekčním pokoji". inspekční pokoj nebo inspekční hrad, jak jsem mu já začala říkat, je vlastně taková velká garsonka s 2 poloodělenými pokoji na spaní obří koupelnou a obývákem s kuchyňkou. Ráno se vzbudíte a rovnou si můžete obléct nemocniční oblečení, protože po cestě na oddělení vůbec neopustíte budovu nemocnice.

Na pediatrii v Lípě se toho před Vánoci mnoho nedělo. Byla jsem tam na praxi ještě s jednou šesťačkou z Hradce takže jsem si ve volných chvílích mohla s někým popovídat.

Na hlášení jsme každé ráno strávili cca hodinku, protože pan primář opravdu rád povídá svoje zajímavé historky z mládí. Poté jsme se rozdělily a mohly jsme si vybrat mezi ambulancí, oddělením nebo novorozenci. V Lípě to bylo spíš o koukání a poslouchání než o nějakém velkém samostatném vyšetřování a psaní dekurzů. Alespoň jsem ale viděla pár běžných diagnóz jako laryngitida spála nebo bronchioloitida. Měli jsme tam dokonce i jednoho skoro dospělého kluka, který chtěl vyzkoušet pervitin, trochu to přehnal s dávkou, začal mít palpitace tak se lekl, všechno vyklopil mamce a nakonec skončil v nemocnici. Naštěstí mu nic závažného nebylo, byla to spíš taková životní lekce, že není potřeba z nudy zkoušet perník.

Hned ze začátku mojí praxe nás potkala smutná rodinná událost. Umřela nám babička z tátovy strany. Byla jsem z toho dost špatná, protože jsem byla pryč a nemohla jsem být doma s tátou. Nevěděla jsem moc, jak se s tím vyrovnává. Babička pro něj byla důležitá, i když ho posledních pár let už skoro nepoznala. Nakonec všechno dopadlo tak, že jsem jela z praxe v Lípě o den dříve. Po cestě domů jsem se úplně náhodně v autobuse dozvěděla o tom, co se stalo na filosofické fakultě. Další šokující zpráva, všude toho bylo plno...já jsem začala uvažovat, jestli tam náhodou nemám nějaké kamarády nebo známé a jestli jsou v pořádku.

Před Vánoci jsme si tedy udělali výlet přes celou republiku na babiččin pohřeb a u toho sledovali zprávy ohledně střelby na FF. Mě vzadu v hlavě stále hlodala pediatrie, u které jsem zas začínala mít pocit že už zas nic nestíhám. Uklidňovalo mě jen to, že mám teď přes týden volna přes Vánoce, takže přeci něco doženu.

Vánoční prázdniny byly letos překvapivě docela klidné. Byly to první Vánoce, které s námi po dlouhé době neslavila nevlastní mamka. Byli jsme jen my 3 - já, táta a brácha. Trochu jsem nevěděla, co od toho čekat a jak to bude vypadat. Nakonec jsme to ale zvládli pěkně, měli výborný bramborový salát a večer jsme si pustili štědrovečerní pohádku.

Přes vánoční svátky šla pediatrie trochu stranou. Potřebovala jsem trochu vypnout, užít si trochu klidu, vánoční atmosféry a oprostit se od medicíny. Už jsem cítila jak začínám být unavená. Když jsem si představila, co mě čeká za leden, chtělo se mi brečet a křičet najednou.

Leden..se stal. Nevím, jak. Po svátcích se nám rozbil doma kotel, takže jsem odjela do Lípy o pár dnů dřív. Moje dny byly vyplněné pediatríí, procházkami v podmračeném a sychravém počasí a strachem z toho, jak to všechno stihnu.

Z Lípy jsem si přivezla jako suvenýr nějakou nasofaryngitidu, takže jsem byla opravdu vděčná za to, že se na neonatolgii dělala prezence až poslední den. Sice jsem se na neonatologii opravdu těšila, ale vyle��et se bylo důležitější. (Poznámka - pokud to jen trochu jde, tak nechoďte do nemocnice nemocní! Obzvlášť na taková oddělení, kde leží nedonošení novorozenci.) Tu trochu neonatologie jsem si ale celkem užila. I přednášky mě docela bavily a hlavně to bylo něco úplně nového a samostatný státnicový okruh. (Pozor! Neonatologie je 4. otázka na státnici a má svoje vlastní vypracky a vždycky si ji vytáhnete.)

Zbývaly poslední 2 týdny na pediatrii v Motole a já už jsem jela jako stroj. Do školy, doma se najíst, zasednout ke stolu, občas na chvíli ven na vzduch, pak zas ke stolu...v půl jedenácté zalehnout a zítra znova. Z toho období si toho moc nepamatuju. Vím, že bylo ošklivo, tma, pořád jsem byla unavená a nervózní z učení. Výuka skončila, dostali jsme zápočet za docházku a to nejlepší mělo teprve začít.

Našich opakovacích 8 nebo 9 dnů (už si to přesně nepamatuji) bylo jedno z nejintenzivnějších období tohoto ročníku. Doteď se vlastně s P. obě divíme, jak jsme to zvládly. Pravdou ale je, že jsem na nás neuvěřitelně pyšná. Dokázaly jsme se totiž neuvěřitelně kousnout, sebrat všechny svoje síly a makat jako šrouby.

Vypadalo to asi nějak takhle: vstát, zacvičit si, nasnídat se a vyrazit k P./čekat, až P. přijede (u toho se snažit udělat nějakou chybějící otázku), sejít se v 9:30, cca 20 minut pokecat, udělat kafe, čaj...První vlna učení do cca 13, někdy jsme stihly 4 otázky, někdy 1. Oběd, poobědvá pauza, během které jsme se šly projít nebo něco nakoupit nebo jen seděly a čuměly do zdi. Pokračovaly jsme cca od 14:30 až 15:00 až do večera. Končily jsme většinou kolem 21 až 21:30. Někdy jsme si dovolily dát si menší pauzu okolo večeře, někdy jsme se trochu zakecaly...ale běžně jsme dávali 8-10 hodin čistého času na forestu. Stejně jsme nestíhaly...

Vydržely jsme...až do úterý...a pak šly na to.

V den státnice jsem se probudila a byla jsem přesvědčená o tom, že poletim jak raketa. V hlavě jsem měla úplně prázdno. Tohle se přece nemůže povést...

Státnice z pediatrie se skládá z několika částí. Nejdřív jdete všichni společně ráno na RTG. Byl to fakt docela bizár, když prochází přes půlku nemocnice zástup mediků v oblecích a šatečkách mezi pacienty a doktory. Na RTG dostanete jeden z 10 RTG souborů - nebývá to jen klasická skiagrafie, já jsem měla třeba jen USG obrázky. Ke snímkům dostanete krátkou anamnézu. Ve většině případů to byla dost učebnicová anamnéza, ta vám hodně napoví. Dostanete chvilku čas na přípravu a prohlédnutí snímků. Poté nějakému radiologovi popíšete, co vidíte a řekne, na jakou diagnózu pomýšlíte. Pozor! Jedná se spíš o diagnózy z dětské chirurgie než z pediatrie! Z toho důvodu už jsem taky moc neuměla odpovědět na doplňující otázky od paní doktorky, ale i tak jsem to nějak zvládla.

Po RTG jdete zpátky za sekretářkou a ta vás pošle buď na oddělení na praktickou zkoušku nebo na to nejtěžší - ústní zkoušku.

Já jsem byla poslána na ústní. Ústní se skládá ze 2 částí, protože máte 2 komise. U sekretářky si vytáhnete předem připravený triplet pediatrických otázek a jednu neonatologickou otázku a jdete na přípravu. Já jsem začínala u komise, ve které seděl neonatolog a pediatr. Pani docentka si otázku z tripletu vybrala, někoho jiného zas komise nechala vybrat samotného. Jak bývá mým zvykem, vytáhla jsem si endokrinologické téma u endokrinoložky, takže bylo úplně jasné, kterou otázku si paní docentka vybere. Naštěstí to byly akutní komplikace diabetu, takže to jsem měla poměrně dobře naučené. Stejně to nezabránilo několika otázkám, u kterých jsem vůbec netušila, co se po mě chce. :D

Neonatologii za mě vlastně skoro celou odvykládal pan docent, takže to zas tak složité nebylo. Od první komise jsem odcházela s pocitem, že by snad nemuselo být všechno ztraceno.

Na druhou komisi jsem musela docela dlouho čekat. Během čekání jsem se ještě snažila dopřipravit si poslední otázku, protože jsem si za boha nemohla vzpomenout na příčiny sekundární hypertenze, i když jsem věděla, že jich je tolik. To je problém u otázek, které jsou jak v pediatrii, tak v interně. Vždycky vás zákonitě začnou napsat věci z toho druhého předmětu, což se ne vždy úplně hodí.

Druhá komise byla zlatá. Zas jsem měla u pneumologa pnemumologické téma. :D Naštěstí to tedy nebyla úplně jeho specialita a nutno říct, že CF není jen plicní problém. Cystická fibróza nás během studia provázela už od prváku a teď jsem to konečně zužitkovala. Pravda, otázka "No a víte jak se jmenuje nějaký přípravek s těmi pankreatickými enzymy?" mě trochu zaskočila. :D

Na hypertenzi už naštěstí mnoho času nezbylo a vlastně mi přišlo, že zas tak moc nikoho nezajímala. Vím, že se mě ptali na hypertenzí krizi, ale jinak si toho už moc nepamatuju.

Po ústní jsem šla za sekretářkou, aby mě poslala někam na praktickou a celá nervózní jsem se jí ptala, jestli by mi řekli, kdyby mě z té ústní vyhodili. Uklidnila mě, že to by mi řekli. Věděla jsem tedy, že to nejtěžší je za mnou.

Pokračovala jsem na oddělení. Mohla jsem si vybrat, tak jsem si vybrala svoje oblíbené kojence. Dostala jsem tříměsíční holčičku s bronchitidou. Pacientka moc spolupracující nebyla...ani poslechnout se bez řevu nenechala. :D Maminka byla ale moc ochotná a já jsem měla pocit, že mám docela představu, co jí je.

Paní doktorce jsem pověděla všechno, co jsem zjistila a pak jsme se začaly bavit o terapii. Všechno, co jsem řekla, bylo špatně. Byla jsem už tak unavená a tak vymletá, že už ani nevím, co za bláboly jsem tam vykládala. Něco jsem nakonec sesmolila a pani doktorka mě propustila k paní sekretářce. Odevzdala jsem papír, sedla si na židli a říkala si "Holka, ty si to dokázala! Udělala si státnici z pediatrie!" vůbec se mi tomu nechtělo věřit, ale bylo to tak.

[alinladaru]

Spitalul Clinic de Urgență pentru Copii „Grigore Alexandrescu” - un centru de excelenţă pentru sănătatea copiilor din România

Vezi pe WordPress

[romanasuloriginal]

În ultimele săptămâni, spitalele de pedi... #Romania https://romanasul.ro/gripa-de-tip-a-cum-sa-protejam-copiii-nostri-si-sa-evitam-aglomerarea-spitalelor-de-pediatrie/?feed_id=622&_unique_id=6560e9e89baf6

[dianapopescu]

19 octombrie: Ziua Mondială Pediatrică a Oselor și Încheieturilor

Ziua Mondială Pediatrică a Oselor și Încheieturilor este marcată din 2012, an de an, pe 19 octombrie. Numeroase afecțiuni musculo-scheletale sunt de terminate de obezitatea dezvoltată în decursul copilăriei. Ziua Mondială Pediatrică a Oselor și Incheieturilor pune accentul pe obezitate, testare și stabilire a diagnosticului, precum și pe simptome, tratament și impact economic. https://www.diane.ro/2023/10/19-octombrie-ziua-mondiala-pediatrica.html

[pepikhipik]

❗Praktika nebude brzy mít každé třetí dítě

Do několika let nebude mít praktického lékaře každé třetí dítě, odhadují Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

Velká část praktiků brzy odejde do penze, téměř polovina je starší 60 let a více než 14 procent starší 70 let. Podle části odborníků by pomohlo zjednodušit vzdělání pro lékaře v ambulancích.

👉Podle sdružení je v ČR aktuálně zhruba 1800 ordinací pro děti, do optimálních kapacit jich chybí asi 300.

👉Mezi roky 2017 a 2021 zavřelo bez náhrady 338 ordinací.

👉Podle dat z loňského prosince bylo 813 praktiků starších 60 let.

Usnadnit příchod mladých lékařů mají podle předsedkyně odborné společnosti dětských praktiků Aleny Šebkové změny ve vzdělávání. „Nejde o radikální novinku, nebo neověřený experiment, vracíme se k dřívějšímu systému dvou atestací. Ke stávajícímu oboru pediatrie by přibyl kratší obor, pouze pro praktické lékaře pro děti a dorost s velmi intenzivní praxí,“ vysvětlila.

Budoucí lékaři v současné době studují obor pediatrie, mohou jít pracovat jak do nemocnic, tak do ordinace praktika, případně se specializovat i jako dětský psychiatr. Každý rok si pediatrický kmen vybírá asi 200 mladých lékařů po ukončení lékařské fakulty.

Změna ale podle praktiků studium prodloužila a snížila objem praxe přímo v ordinacích ve prospěch nemocničních dětských oddělení.

Podle předsedkyně sdružení Ilony Hülleové by úprava vzdělávání, při němž by v ordinaci lékaře-školitele pracoval i jeho školenec, vedla k okamžitému posílení kapacity ordinace.

🔹„Obzvláště v případě převzetí praxe v budoucnosti mladým kolegou se tento model velmi osvědčil. Přináší výhody jak pro lékaře, tak zejména pro naše malé pacienty a jejich rodiče, neboť je zajištěno pokračování péče praktickým dětským lékařem, kterého již znají,“ uvedla.

[scogito]

"Se i genitori sono entrambi concordi nel non vaccinare i figli, nessuno può imporre la loro vaccinazione".

Video importante per chi è in allarme riguardo le vaccinazioni dei minori.

[aspaldiko]

Evladının sağlığı için gözyaşlarını tutamayan her anneye sımsıkı sarılmak istiyorum.. İstiyorum ki hiçbir çocuk hasta olmasın.. hiçbir çocuk serviste kalmasın bir saat bile olsa..

[taenuviel]

Help mee

[derinthescarletpescatarian]

wait, Derin how did your leaving make the hospital shut down?

I used to work as a live-in nanny for a pediatrician.

Now, the thing about hospitals in my country is that they are massively understaffed and massively underfunded. This is especially true outside the major cities. The staff are worked to the bone and receive little to no help in things like finding accommodation or childcare, making working in rural areas a very uninviting prospect; staff come out here, get lumped with the work of three people (because there's nobody else to do it), burn out under the workload and leave, meaning that those remaining have even more work because that person is gone. It's unsustainable and the medical staff are doing their best to sustain it, because people die if they don't, so to the higher-ups it looks like everything's getting done and therefore everything is fine.

My friend (and boss) worked one week on, one week off, swapping out with another pediatrician. This was necessary because it would not be physically possible for one person to handle the workload for longer periods of time. The one single pediatrician had to hold up the entire pediatrics ward, which was not only the only public hospital pediatrics ward in our town, but also the one that served all the towns around us for a few hours' drive in all directions. I regularly saw her go to work sick, aching, tired, or with a debilitating 'I can barely make words or see' level migraine, because if she took a day off, twenty children didn't get healthcare that day, and some of these kids' appointments were scheduled weeks in advance. She'd work long hours in the day and then be called in a couple of times overnight for an hour or two at a time (she was on-call at night too, because somebody had to be), and then go in the next day. Sometimes she would be forced to take a day off because she physically could not stay awake for longer than a few minutes at a time, meaning she couldn't drive to work.

Cue my niece's second birthday coming up in Melbourne. I'd been working for her for about 3 years, and she (and the hospital) had plenty of advance warning that I (and therefore she) needed one (1) Friday off. That's fine, we'll find someone to work that Friday, the hospital said. Right up until the last week where they're like "oh, we can't find a replacement; you can come in, can't you?"

No, she tells them; I don't have anyone to watch my kid that day.

Oh, surely you can hire a babysitter for this one day, they say. Think of the children! We really really need you to work that day. I know we said it'd be fine but we need you now, there's no one else to do it.

There are no other babysitters, she told them. Unless you can find one?

That's not our responsibility, they said.

But I'm not changing my plans, she's got plans by now as well, the hospital knew about this one day weeks in advance, and with absolutely no reserve staff they're forced to reschedule all pediatrics appointments for that Friday. Not a huge deal, it happens on the 'physically too overworked to get out of bed' days too. I go to Melbourne, she goes back to her home in Adelaide for her recovery week, all should be on track.

My niece gives me Covid.

This was way back in the first wave of the pandemic, and there were no Covid vaccines yet. The rules were isolate, mask up, hope. I had Covid in the house, and it would've been madness for my friend and her toddler to come back into the Covid house instead of staying in Adelaide. There was absolutely no way that a pediatrician could live with someone in quarantine due to Covid and go to work in the hospital with sick children every day. And no support existed for finding another babysitter, or temporary accommodation, so the hospital was down a pediatrician.

The other pediatrician wasn't available to do a three-week stint. They were also trapped in Adelaide on their well-earned week off.

Meaning that the only major pediatrics ward within a several-hour radius had no pediatricians. They had to shut down and send all urgent cases to Adelaide for the week. To the complete absence of surprise of any of the doctors or nurses; of course this would happen, this was bound to happen, it presumably keeps happening. But probably to the surprise of the higher-ups. After all, the hospital was doing fine, right? Of course all the staff were complaining of overwork and a lack of resources in every meeting, but they could always be fobbed off with the promise of more help sometime in the future; the work was mostly getting done, so the issue couldn't be too urgent.

It's not like some nanny who doesn't even work for the hospital could go out of town for a weekend for the first time in three years, and get the only public pediatrics ward in the area shut down for a week.

[feitoldya]

Jadwal Jam Besuk RS Tumbuh Kembang Depok

Mengunjungi anak atau kerabat yang sedang dirawat di rumah sakit merupakan bentuk kepedulian yang dapat mendukung proses pemulihan mereka. RS Tumbuh Kembang Depok hadir sebagai rumah sakit khusus dengan layanan unggulan di bidang kesehatan anak, khususnya dalam mendukung tumbuh kembang optimal. Bagi keluarga dan pengunjung yang ingin menjenguk, mengetahui jadwal jam besuk sangatlah penting agar…

[lisoute]

Couloir chambre, partie 1 . La fin de cette aventure fini dans les bras de Morphée où tous les rêve se réalisent. . . . Urgence pédiatriques @villedethionville Un beau projet Avec l’association @pediatrieenchantee . . . . #fresquemurale #wallpainting #illustratricejeunesse #nature #cloud #thionville #pediatrie #bebe #luxembourg #morpheus #lisemariemoyen #animationart #decopainting #metz #illustrationforkids #freelanceillustrator #dream #hopitalpediatrique #acrylicpainting #hopital #sheep #urgence #grandestnotreregion (à Centre Hospitalier Regional Metz Thionville Chr Services div) https://www.instagram.com/p/CnxT5U7LEZs/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[viunews]

Virus respiratorio sinciziale, al via la vaccinazione dei neonati

Virus respiratorio sinciziale, al via la vaccinazione dei neonati

Iniziata la somministrazione presso gli ambulatori dei pediatri atutti i neonati entro l’anno di vita, del nuovo anticorpo monoclonale per l’immunizzazione al Virus Respiratorio Sinciziale. L’immunizzazione può avvenire anche su bimbi particolarmente fragili entro il secondo anno di vita. “Il Virus Respiratorio Sinciziale (VRS) – sottolinea il segretario provinciale Fimp dr Pietro Salamone, è la…

[alinladaru]

Spitalul Clinic de Urgență pentru Copii „Grigore Alexandrescu” - un centru de excelenţă pentru sănătatea copiilor din România

Vezi pe WordPress

[billingparadise01]

Combating Healthcare Billing Fraud and Optimizing Pediatric Billing Services

Healthcare billing fraud and inefficient billing practices are significant challenges that impact revenue and operational efficiency. In this post, we’ll explore the scope of healthcare billing fraud and the role of specialized pediatric billing services in addressing these issues.

Healthcare Billing Fraud Statistics

Healthcare billing fraud, costing the industry billions annually, includes practices like upcoding, unbundling, and billing for services never rendered. These fraudulent activities lead to significant financial losses for providers, insurers, and taxpayers. Fraud detection tools, particularly AI-driven solutions, are crucial for identifying discrepancies in billing patterns and preventing fraud before it escalates. By adopting these tools, healthcare providers can protect their revenue and maintain compliance.

Pediatric Billing Services

Pediatric billing services help practices manage the complexities of coding for child-specific treatments, vaccinations, and screenings. These services ensure accurate coding and minimize claim denials, leading to faster reimbursements and a streamlined revenue cycle. With specialized billing support, pediatric practices can focus on patient care while improving financial efficiency and compliance.

The Synergy of Fraud Prevention and Specialized Billing Services

Combining fraud detection tools with pediatric billing services provides a comprehensive approach to safeguarding revenue. Fraud prevention systems identify irregularities, while specialized billing ensures compliance and accurate reimbursements. Together, they optimize financial operations and reduce risks.

Conclusion

Healthcare billing fraud continues to be a major concern, but with the right fraud detection tools and specialized billing services, providers can improve financial performance and operational efficiency. For pediatric practices, these solutions help navigate complex billing requirements and reduce administrative burdens.

[iyitedavi]

Topuk kanı kararı tartışması Mahkeme aileyi haklı buldu!

Mahkeme, yenidoğan bebeklerinden topuk kanı aldırmak istemeyen aileyi haklı buldu. Haklılık gerekçesi olarak, Ukraynalı alternatif tıpçı Aidin Salih’in yazıları ve bu yazılarda çocuk sağlığı üzerindeki olumsuz etkilerin vurgulanması dikkat çekti. Ailenin, çocuklarının sağlığına yönelik endişeleri doğrultusunda böyle bir karar aldıkları belirtildi. Salih’in alternatif tedavi yöntemleri ve…