#StyleMe

[inspowearit]

Our new capsule closet workbook is now available. Receive your free guide to creating a closet you love. Link in bio. . . . . #capsulewardrobe #capsulecloset #minimalstyle #inspowearit #outfitinspo #wardrobestylist #styleme #fashionhelp #styleinspo #whattowear #outfitinspiration https://www.instagram.com/p/CqDZjbmMhW8/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[vedlejsak]

poprvý v životě koukám na o princezně jasněnce a létajícím ševci a tyvole, proč to je strašidelnější než o statečném kováři??

[masterofiodine]

z nějakého důvodu jsem dostava strašnou chuť udělat malého olbrama, takže tady to je

nápad s copánkem jsem ukradla z ff od @prirozenemotyka (malého olbrama s copánky mám od té doby v hlavě uloženého jako kanón)

stále se vzpamatovávám poslední epizody (jako emoční podporu nabízím tady boženku)

[teplejtrouba]

výrazy a překlady, jež v naší kamarádské skupině nyní běžně používáme, s ohledem na nově zformovaný pár v ní a jejich neutuchající důvěrnosti:

PDA (public display of affection) - překládáme dvěma způsoby:

první je počeštělé 'pédéáčko', vtipné, rychle rozpoznatelné pro ty, co znají anglickou zkratku a bonusově může odkazovat i na příruční počítač

druhý překlad je VUN - veřejné ukázky náklonnosti. plně obrozené, zkratka je to, myslím (a nechci se jako její autor chvástat), velmi funkční, dá se použít i jako sloveso - př. 'Oni spolu vuní.' 'My jsme viděli, jak jste se vunili.' 'Nechcete to s tím vuněním trochu omezit?'

(dá se použít i negativně, jako veřejné ukázky nenávisti, osoba pak musí specifikovat význam)

dalším výrazem je sloveso 'ústit se' = líbat, dávat polibky. POZOR! neplést si se slovesem 'ústit' = být, nacházet se ve městě Ústí. (další taková slovesa jsou např. 'pražit', 'brnit' apod.) samozřejmě může nastat situace (především, pokud jste obyvatel města Ústí), ve které se člověk ústí v Ústí, tedy ústí se při ústění.

sloveso je to nechutné a bylo mi i zakázáno ho používat a dále rozebírat možnosti jeho užití. já zákaz odmítám a nadále ho používám, jelikož je to ojedinělý výraz, který v ústících se osobách vyvolá přesně takovou nechuť, jakou má okolí z toho, že musí pozorovat jejich techtle mechtle. vřele doporučuji.

lingvistické okénko zavírám, děkuji za pozornost

[disarmluna]

[teplejtrouba]

Máte pravdu a souhlasím a vaším esejistickým a debatním schopnostem se nemohu rovnat, vašnosto. Já tento (jinak zábavný a krásný) filmový počin pouze po delší době zhlídlo a tahle píseň mě kontextuálně rozpaluje doběla vztekem (ovšem hudebně stále docela pecka, co si budem).

Zábavný fakt: My doma měli Lotranda a Zubejdu na dývku. To dývko bylo poškrábaný. Ten film se vždycky začal sekat v momentu sulimánské slavnosti, kdy si Lotrando a Zubejda cosi štěbetaj u večeře, a už se neodsek. Tudíž do toho bodu to znám téměř nazpaměť, ale konec jsem všehovšudy vidělo tak třikrát. To, že Zubejdu naučí polku, ještě dobrý, chápu, Lotrando se přec chce taky naučit tance břišní. (A velmi mě baví představa mnišského vyučování polky, které jsme bohužel neviděli.) Ale to, že jí jen tak seberou, posaděj na velblouda a odvezou do cizí země, kde jí naprosto odstřihnou od všeho, co do té doby znala, od vlastní kultůry, jazyka, rodiny... Však i Madlu v zahraničí nechali mít kroj, ale ze Zubejdy je hned po příjezdu selka. Takhle, jestli jí láska a chleba s tvarohem stačí, tak stačí. Ale mírně mi to smrdí. Plus ještě ten epilog: "Nejspíše vás zajímá, jestli spolu měli děti, tak měli, a ani jedno z nich se nestalo loupežníkem."

Zaprvé: Nezajímá. Zadruhé: A co kdyby byly děti po mamince? Stalo se některé z nich sultánem? Mělo některé z nich deprese a poruchu příjmu potravy?

Celý to samozřejmě zapáchá tím, že páni neumí psát ženské postavy. Zubejda je dimenzionální asi jako její procházky na papíře a ano, celkově slouží ve filmu hlavně jako posun v životě našeho drahého lotra drvoštěpa intelektuála. Na druhou stranu ji stále zbožňuji (ano, byla s hochem součástí mého bi probuzení a ano, mám deprese a často lehávám v posteli a doufám, že mě nějaký jinoch zachrání chlebem s tvarohem, jak jste to jen uhodli) a kdyby nebylo té písně, kde naprosto zapřou tu špetku charakteru, co má, a udělají z ní jen "holku", tak jim to snad i odpustím.

Můj závěr: Myslím, že záleže na serióznosti a úhlu pohledu bychom mohli za manic pixie člověka považovat oba. I dle vaší definice, zvláště té protagonisty č. 2, do jehož role by se dali zasadit oba dva. Lotrando pak samozřejmě má moc charakterové hloubky na to, aby byl tradiční manic pixie dream osobou, ale ze Zubejdina pohledu? Náhodný, pro ní exotický mladý muž se ukáže u její postele a druhý den vyléčí její deprese kusem chleba. Ti dva spolu ani neumějí pořádně mluvit. Hoch jí převrátí svět naruby, svede svým autistickým šarmem (je známo, že manic pixie dream girls bývají často neurodivergentní ženy), málem jim umře na zamilování se až po uši (což jim moc nežeru, vypadalo to na malárii), představí koncept jednoženství a nakonec si jí odstěhuje do cizí země. Myslím, že bod rozveselení a zahojení funguje. Lotrandův problém byl očividně asi taktéž nedostatek lásky, i když kvůli tomu nedepresil v peřinách, takže to Zubejda (spolu s matinkou) taky řeší. A myslím, že Zubejda se bude na české vísce blejskat do konce života. Trochu to plave na vodě a plně souhlasím i s vaším závěrem, takže, no. Nevím, co chci říct, jenom je zábava se v tom šťourat.

Děkuji za pozornost.

Verš

"Nám se stalo něco překrásného, Nám se stalo něco divného, Našla dívka kluka nešťastného, Zamilovala se do něho"

v písni Nám se stalo něco překrásného z pohádky Lotrando a Zubejda indikuje možné přiznané postavení Zubejdy coby Lotrandovy tzv. manic pixie dream girl. V této eseji–

[nejene]

Face and fit nebo něco, tohle normálně nedělám.

Ale s tímhle outfitem jsem byla velmi spokojená a konečně jsem dotáhla i výrobu vsech doplňků, včetně listů do vlasů. Takže.

A taky musím přiznal že když jsem v něm včera procházela vesnici, byla mi položena otázka na jakou děckou akci jdu, že mám na sobě kostým. Je těžké být jediný člověk v okolí se stylem.

[milosc-upada]

niestety przyszło nam żyć w czasach, gdzie lojalność jest tylko tatuażem. miłość jedynie cytatem. kłamstwo jest nową formą prawdy, a bycie fałszywym stało się nowym stylem życia.

[sweetxxbutterfly]

Kiedyś będę lepsza.

(vent)

Czuje sie obrzydliwie gdy zjem 300 kalorii, ba gdy zjem 200 też jest źle. Najlepiej gdy liczba wynosi mniej niż 100 a najlepiej 0. Gdy zjem powyżej 300 czuje jakby świat miał się zawalić a binge który zaliczam od 500 wzwyż mnie zmiata z planszy. Wszyscy chcą żebym jadła ale ja nie moge. Nie potrafię. "Po co ci te odchudzanie, jesteś teraz taka ładna" Nie jestem. Jesteś ślepy czy to z litości? Jestem ulaną kurwą z obrzydliwym ciałem. Nawet z twarzy przez zęby nie jestem ładna. Dlaczego wszyscy kłamią. Strasznie zakłamani ludzie. Mówią brednie myśląc, że jestem głupia i w to uwierzę. W nowym roku szkolnym zobaczą mnie perfekcyjną. Chudzinke z idealnym uśmiechem,nowym stylem, zadbanymi włosami i paznokciami z idealnym makijażem i ocenami. Będę wkońcu idealna.

(jest 4 rano i mam mentala)

[mist-the-wannabe-linguist]

Hej ale to by mě docela zajímalo jak si to představuje

haló prosím můžu se přestěhovat na jinou planetu? tady to nedávám.

[palacholic]

Jsem neskutečné šťastná v Praze. Můžu být sama sebou, oblékat se, jak chci, lidé se mě váží a nešikanují mě kvůli tomu, jak mluvím. Konečně nejsem jediný člověk s barevnými vlasy a osobitým stylem v celé škole, a nejsem jediná, která má neobvyklé zájmy a záliby. Cítím se svobodná. Už nemám pocit, že se musím přetvářet a dělat, že jsem jiný člověk, než skutečně jsem, aby lidé se ke mně chovali s respektem. Samozřejmě bych chtěla mluvit česky perfektně a bez přízvuku, ale věřím, že to časem přijde. I přes to se necítím blbá, když mluvím a nevzpomínám si na nějaké slovo nebo dělám chyby ve skloňování, a hlavně se už nestydím za svůj přízvuk nebo spíš za to, že mluvím jinak nez většina lidí kolem mně. Dělá to dobře mému duševnímu zdraví. Dokážu být otevřenější a vytvářet hlubší vztahy k ostatním, cítím se vnímána, lidi opravdu zajímá, co říkám. Můžu být součástí něčeho, ať už to je studentský spolek nebo skupina kamarádů. Dřív jsem vždycky jen mlčky stála a pozorovala, jak ostatní žijí svůj život, baví se, smějí se, teď konečně taky žiju. Cítím se živá jako nikdy předtím. Těším se každý den na mnoho věcí, cítím, že to co dělám má smysl. Mám ještě hodně na čem pracovat, ale už se mám mnohem líp než dřív. <3

[rememberdonteat]

Ana jest stylem życia, nie dietą. Ana to dążenie do perfekcji. Ana to ćwiczenia, kalorie, dieta, waga, brak jedzenia. Ana to wyrzeczenia, zasady, twarda wola tego że schudnę, bo kocham chudnąć i tego potrzebuję.

[dressupstyleme]

DressUp-StyleMe

Create your own fairy fashion

[doumadono]

Hiii... Emergency Request... please?

As you may know (of course you do!) Soon I am going to hospital.

It really stress me out because it's first time something like this will be done to me. Sure it's silly but I get scared easily and overthink stuff A LOT LOT! I am basically sitting with my tea and shaking...

So... just for some comfort I'd like to ask for a fic with Aizawa. Just him comforting his Kitten after she ended up in hospital because she got injured during mission.

Dziękuję i pozdrawiam 🐺💎

A/N: Well, you're in the right place for some virtual support, and I've got just the prescription for those pre-hospital jitters: a healthy dose of positivity and a side of confidence! Hospitals might seem daunting, but you've got this. Sip that tea, take some deep breaths, and remember, you're stronger than you think 💪✨ Proszę i pozdrawiam (Arturowym stylem)

EMERGENCY REQS MASTERLIST

The sterile white walls of the hospital room seemed to close in on you as you lay in the uncomfortable hospital bed. It was your first time ending at the hospital like this, and your anxiety was in overdrive. You lay on the sterile sheets, bandaged and bruised, the mission's aftermath leaving you battered and aching. You longed for the warmth and comfort of Shota Aizawa, your boyfriend, and mentor.

As if on cue, the door creaked open, and Aizawa, with his signature disheveled hair and tired eyes, stepped inside. He didn't say a word, but his presence alone was a soothing balm to your battered soul.

You managed a weak smile, and Aizawa returned it with a soft, tired one of his own. He moved to sit in the chair beside your bed, his gaze never leaving you. "Hey, kitten," he finally said, his voice low and soothing. "You gave us all quite a scare."

You couldn't help but chuckle softly. "I'm sorry, Shota."

His hand reached out to gently cup your cheek, his touch warm and reassuring. "Don't apologize. These things happen in our line of work."

You nodded, wincing slightly at the pain.

Aizawa's quirk allowed him to erase the quirks of others, but it couldn't erase the pain of your injuries. He seemed to understand and leaned closer, pressing a tender kiss to your forehead. "Rest up," he said, his tone firm yet gentle. "You know," he continued, "I've been injured in the field plenty of times. It's not unusual for heroes. But it's essential to take these moments to heal properly. That's how we come back stronger."

You nodded again, your eyelids growing heavy. But you couldn't resist reaching out to catch Aizawa's hand in yours. His hand was calloused and strong, a stark contrast to his usual aloof demeanor. "Stay with me," you whispered, your voice barely above a breath. You looked at him again, your anxiety still lingering but now accompanied by a sense of readiness. "Thank you, Shota, for coming… I don't know what I would do without you…"

He smiled, that rare warmth in his eyes again. "You won't have to find out, because I'm here for you, always." Aizawa squeezed your hand in response. "And I'm not going anywhere, kitten."

And true to his word, Aizawa stayed by your side, watching over you with unwavering dedication. He didn't need to say much; his presence and the warmth of his hand in yours said it all. You closed your eyes, feeling the exhaustion of the mission finally catch up with you.

As you drifted into slumber, you felt Aizawa's fingers gently brushing your hair, a gesture filled with love and tenderness. In that moment, you knew that no matter how dangerous their hero work could be, you were safe and loved in the arms of the man who had captured your heart.

Aizawa remained vigilant throughout the night, a silent guardian, his presence a testament to his unwavering care and affection. The beeping heart monitor played a soothing lullaby, and as you slept, you couldn't help but smile, knowing that you were exactly where you belonged—in the arms of your beloved Aizawa.

[morti0re]

RŠ Band AU

Vy ani nevíte jak moc jsem rád, že vám tohle můžu konečně ukázat. Pracuji na tomhle nápadu už asi týden a konečně se o tom můžu s vámi podělit! :D

Více detailní obrázky postav, menší info a mojí inspiraci najdete samozřejmě pod čarou.

Toť vše, ať se daří :)

1) Mirek

U Mirka (a obecně u všech členů RŠ) jsem se snažil nějak udržet jejich základní barvy, a myslím že se mi to povedlo.

Taky jsem chtěl tak trochu udržet jeho dark academia styl (trochu hc ale ok). Myslím že by mu to sedělo, to že sice jako vůdce rockové kapely tam nejmíň, se svým stylem, zapadá.

To je tak všechno co bych chtěl k němu dodat, je to prostě Mirek.

2) Jarka:

Jarku jsem chtěl už od začátku aby nějak "vyčníval". Buď svým stylem, nebo jeho vybraným hudebním nástrojem.

Určitě vypadá nejvíc alt z celé skupiny, pravý rocker, jak se od člena rockové kapely patří.

Jeho design se mi asi líbí nejvíc, jsem na sebe prostě pyšný z toho jak jsem dokázal využít individuální věci z té nástěnky inspirace.

3) Jindra:

U Jindry jsem měl jednu věc jistou už od začátku, která zůstala stejná až doteď. A to je, že je bubeníkem kapely. Ani nevím proč, ale prostě mi to na něj sedělo.

Pokud by vás zajímalo, proč jsem do jeho designu zainkonponoval zelenou, je to proto, že jako malý jsem četl sbírky komiksů RŠ od Olympii a v jednom komiksu měl právě Jindra zelený kabát. A, ani nevím proč, od té doby to se mnou zůstalo.

Jindrův je asi můj druhý oblíbený design. Předem jsem si napsal že jeho styl je že "plácá jeden kus oblečení přes druhý" a jsem rád že jsem se podle toho řídil.

4) Červenáček:

U Červenáčka jsem hrozně pyšný na jednu věc, a to je že jsem změnil jeho ikonickou lodičku na šátek. Líp si myslím že to sedí se zasazením plus i s overall designem to sedí. Ale co já vim.

Jak už jsem předtím řekl, u všech členů RŠ jsem chtěl zanechat jejich originální a základní barvy, ale myslím si že u Červenáčka to je nejvíc patrné.

Musím přiznat, jeho design se mi příjde nejvíc simplistickej (spolu s Rychlonožkou), ale jinak se mi pořád líbí.

5) Rychlonožka:

Rychlonožku jsem ve skutečnosti kreslil jako prvního a myslím, že je to vidět.

Bral jsem menší inspiraci od Kurta Cobaina a jeho outfitů z koncertů. Specificky jeho ikonický černo-červený svetr. Ale bohužel jsem moc tuhle inspiraci nevyužil když jsem Rychlonožku nakonec kreslil, tak doufám že až je budu zase kreslit, tak ji využiju.

Taky jsem chtěl jemu a Červenáčkovi dát matching piercingy a streaks ale když jsem se dostal ke kreslení Červenáčka, úplně jsem na to zapomněl, takže to mi odpusťte.

Takže to jest opravdu vše, jsem moc rád že jste si tohle dočetli až sem, jsem vám moc vděčný. V budoucí době se je budu určitě víc snažit, pokud mi do toho nic nevleze.

Mějte se hezky plantážníci, hezký den vám přeju a užívejte víkendu :D

[harmony-and-peace]

„Nie ma przeszłej wersji ciebie, do której musisz wracaj lub się jej trzymać. Nie ma ustalonego żadnego schematu, wzoru który musisz powielać lub jaka musisz być. Dlatego w każdym momencie możesz porzucić swoją przeszłą wersję siebie i stworzyć z dnia na dzień kompletnie nową. Z nowymi nawykami, charakterem, wyglądem, stylem ubioru i zachowaniem, w końcu co cię powstrzymuje?"

- @harmony-and-peace