#studentský život

[palacholic]

Jsem neskutečné šťastná v Praze. Můžu být sama sebou, oblékat se, jak chci, lidé se mě váží a nešikanují mě kvůli tomu, jak mluvím. Konečně nejsem jediný člověk s barevnými vlasy a osobitým stylem v celé škole, a nejsem jediná, která má neobvyklé zájmy a záliby. Cítím se svobodná. Už nemám pocit, že se musím přetvářet a dělat, že jsem jiný člověk, než skutečně jsem, aby lidé se ke mně chovali s respektem. Samozřejmě bych chtěla mluvit česky perfektně a bez přízvuku, ale věřím, že to časem přijde. I přes to se necítím blbá, když mluvím a nevzpomínám si na nějaké slovo nebo dělám chyby ve skloňování, a hlavně se už nestydím za svůj přízvuk nebo spíš za to, že mluvím jinak nez většina lidí kolem mně. Dělá to dobře mému duševnímu zdraví. Dokážu být otevřenější a vytvářet hlubší vztahy k ostatním, cítím se vnímána, lidi opravdu zajímá, co říkám. Můžu být součástí něčeho, ať už to je studentský spolek nebo skupina kamarádů. Dřív jsem vždycky jen mlčky stála a pozorovala, jak ostatní žijí svůj život, baví se, smějí se, teď konečně taky žiju. Cítím se živá jako nikdy předtím. Těším se každý den na mnoho věcí, cítím, že to co dělám má smysl. Mám ještě hodně na čem pracovat, ale už se mám mnohem líp než dřív. <3

[alexvacice]

Nemám problém utrácet jak blázen za oblečení a lístky na koncerty, ale přihlášky na vš? Školní pomůcky? Za to je škoda platit, propisky se maj krást!!!

[sylvanium]

Prohrabuju se materiály a umírám horkem.

“maskulinní kostlivec” je oficiálně termitus technikus pro “západoevropské vnímání smrti”. (trademark od roku 2010)

Teď už umírám smíchy. Díky, kolegyně z uměnověd!

[palacholic]

aaaawwww děkuju <3

average filda knihovna experience:

cute lidi. cute lidi všude.

[andrej-bobis]

zápis předmětů mám za sebou, byla to hrůza, brom a bresky /j

#student lite #studentský život #ekonomka #univerzita #univerzita masarykova #ekonomicko-spravni fakulta #česky #hezky česky #čeština #ekonomika #čumblr #"brom a bresky" je moje catchphrase

[tynous]

Třetí státnice - gynekologie

Po pediatrii nastoupila euforie, neskutečná únava a uvědomění, že už je vlastně sakra únor! :D

Obávanou státnici jsme jeli s kruhem zapít na chatu uprostřed polí a lesů. Málem jsme tam tedy neodjeli, protože spolužák natankoval do nafťáku benzín a pak 3 hodiny vesele pumpoval obsah nádrže ven. Zbytek auta mezitím ale dostal výbornou kávu, takže jsme si vůbec neměli na co stěžovat. :)

Popediatrická chata se nesla v duchu společenských her, moře všemožného alkoholického i nealkoholického pití a jedné krátké lesní procházky. Dokonce jsem vyzkoušela i místní saunu. Byl to krásný a velmi společenský víkend, konečně se do života vrátilo trochu normálnosti. Druhý večer jsem to tedy zabalila docela brzo, protože toho na ě bylo nějak moc. Možná po měsíci intenzivního studia to moje introvertní část úplně nezvládla.

Hned po návratu z chaty jsme se společně s O. vypravili na dobrodružnou cestu na sever. Tedy přesněji řečeno na 14 dnů praxe na libereckou gynekologii. Já už jsem na oddělení byla v páťáku, takže jsem věděla, jak to tam cca chodí. O. se ke mě přidal a dlouho se mu dařilo utajit, že má. v rodině gynekologa. :D

Když jsem si v létě praxi domlouvala, doufala jsem, že by v půlce února mohl být v Jizerkách ještě sníh. Těšila jsem se, že si třeba aspoň trochu zalyžuju nebo zaběžkuju. Místo toho 14 dnů skoro pořád pršelo a teploty se pohybovaly spíš okolo 10 až 15 stupňů. Nakonec to stejně asi bylo celkem jedno, protože téměř každé odpoledne po praxi jsem zvládla si tak maximálně dojít s O. na kafe a pak se vyvalit do postele a koukat na Netflix. Byla jsem po pediatrii stále ještě úplně vyřízená.

Liberecká gynekologie bylo pro mě ideální místo pro praxi. Mohli jsme chodit, kam jsme chtěli - na ambulance, na porodnici, na sál. Rychle se dalo zorientovat, který doktor se medikům rád věnuje a který má naopak raději svůj klid. Pan primář nás občas vypsal na asistenci na sál, kde jsme si i něco zkusili a nebylo to jen prosté podpírání zdí. Na praxi jsme mohli být více méně jak dlouho jsme chtěli. Když bylo něco zajímavého, zůstali jsme do odpoledne, když se toho tolik nedělo, šli jsme dřív domů.

Vyzkoušela jsem si pár asistencí (jako II.asistent) u hysterektomií, udělala pár stehů, zkusila si najít na ultrazvuku hlavu, končetiny a plodovou vodu na porodnické ambulanci a viděla mnoho běžných i méně standardních případů na gynekologické ambulanci.

14 dnů Liberci uteklo jako voda. O víkendu jsem si udělala výlet za kamarádkou do České Lípy a byly jsme spolu v Pekle. Stihli jsme s našimi spolubydlícími z ubytovny i výlet na Ještěd a pivo na Valentýna (na to jsem s nimi tedy šla sama, O. musel do Prahy). Na učení jsem za celou dobu ani nesáhla. Konečně jsem zas na chvilku měla pocit, že žiju ten "pravý studentský život". :)

Po dvou týdnech praxe přišly 3 týdny přednášek. Tři týdny pohodové a poměrně krátké výuky. Některé přednášky byly skvělé, jiné za moc nestály...asi jako na každém předmětu. Protože jsme gynekologickou teorii nikdy předtím neměli, bylo hlavně porodnictví ve spousta věcech docela nové a neznámé.

Pomalu jsem začínala mít pocit, že bych se možná měla začít něco učit, ale vůbec se mi nechtělo. Pořád jsem byla hrozně unavená z pediatrie a gynekologie bylo strašně málo (300 stran - mnoho otázek se vlastně opakovalo), všichni říkali, že gynda je dávačka. Já jsem jim moc chtěla věřit. Věděla jsem, co přijde potom (myslela jsem si, že tuším...) a chtěla jsem si užívat volna. Užívala jsem. :)

Chodila jsem na brigádu, na kafe s kaamrádkama, občas běhat nebo na stěnu. O víkendu jsem si mohla dovolit chillovat ráno v posteli nebo prostě jen šít, tvořit, uklízet a koukat na Netflix.

Pomalu přišel čas se pustit do učení. Nechtělo se mi, ale bylo na čase. Po pár dnech jsem zas klasicky nestíhala svůj plán, ale nebyla to žádná katastrofa...byla to gynda...to se přece zvládne. :)

Musím říct, že některá porodnická témata mi do hlavy moc nelezla. U jiných jsem zas měla pocit, že ve vypracovaných otázkách není k tématu téměř nic. Mechanismus porodu a metody porodu koncem pánevním asi pořád moc nechápu a měla jsem z toho hroznou hrůzu. Tak moc jsem se bála, že si to vytáhnu, až si to vytáhla P. po mě. :D

Po 3 týdnech přednášek následoval poslední týden praxí. Řekněme to takhle...do Liberce už jsem nejela. :P Učila jsem se, začali jsme s některými spolužáky chodit do NTK, protože doma už nám to moc nešlo. Doteď nevím, jak moc jsem se tam toho naučila, ale bylo to fajn. Nic mě nerozptylovalo a ostatní mě motivovali k učení...no a ještě jsme si dali dobrý kafe a koblížek v Polibku na Kulaťáku. (Vyražte tam! Mají tam skvělý kafe a koblížky!)

Na termín našeho opakování jsem zas klasicky všechno nestihla. Naštěstí mi ale chybělo jen pár poměrně krátkých otázek. Původně jsme se zase chtěly sejít jako před pediatrií, ale P. byla nemocná, takže jsme jely online. Jely jsme tak 6-8 hodin denně, pořád jsme něco googlily, ptaly se chat GPT a mladých gynekologů, protože spousta věcí nedávalo vůbec smysl a každý zdroj to uváděl jinak. Nakonec jsem dospěla k závěru, že porodnictví je vlastně jeden velký freestyle. :D

Zopakovaly jsme všechno, byly jsme nabušené, ale stejně jsem to ráno před státnicí měla pocit, že jsem dutá jak poleno. Státnicovali jsme tentokrát až ve čtvrtek, protože se nám nepodařilo chytnout dřívější termín. Bylo to ale celkem jedno...nakonec mi přišlo, že skoro nejtěžší tam bylo přijít. :D Zkoušející byli moc hodní, dost věcí měli tzv. na salámu a nejvíce emocí projevili ve chvíli, když jsem zahlásila, že těhotenství trvá 42 dnů. :D

Na gynekologii se tahaly 3 samostatné otázky, já jsem měla indukovaný porod, nějaké umělé oplodnění a pak vyšetření vy gynekologii. Zas tak moc si z toho už nepamatuju, jen vím, že jsem se hrozně zasekla na popisu vyšetření gynekologickými zrcadly a po minutě urputného přemýšlení, jak to sakra správně popsat, mi zkoušející řekl, ať jim to teda předvedu.

Byla to nejkratší, nejlehčí a dost příjemná státnice. Byla jsem sice trochu nervózní, takže dle slov P. "jsem to uměla líp, než jsem jim tam řekla", ale dopadlo to dobře, ba dokonce...výborně. :D

Státnici jsme oslavili již tradičně ve Sladké dílně kafem a dortíkem.

Všichni jsme už ale tak nějak tušili, co přijde...

[tridniblog]

ZÁCHODOVÁ MOUDRA 

Hlad ♥

Stav studentů přestávku před obědem

Naděje umírá poslední…  Ale ta moje už zdechla… 

Dva odlišné náhledy na (studentský) život

Petrnoušek

[chaoticgoodcaptain]

tohle silně prociťuju, vzhledem k tomu, že mám balkon a okno na východ a bydlím na kolejích v 5. patře, tak když vyjde brzo večer rudej měsíc, cítím se jak strašnej filmovej zbohatlík

ať žijou kolejní výhledy

neřikám nic ale na koleji mám okno směrem na západ, a jako člověk co měl celý život okno v pokoji směr na sever s nulovým skoro výhledem čumim teďka z okna jak na televizi

[autoring]

Ačkoli je v naší zemi pro studenty do 26 let vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních univerzitách zdarma, i tak představuje studium pro rodinu nemalou finanční zátěž. Něco je sice vysokoškolák schopný pokrýt příjmy z brigád, ale sám na sebe si povětšinou nevydělá. Kolik tedy vlastně takový studentský život v průměru stojí?

[zapiskystudujiciknihovnice]

Knihovnice, která se rozhodla studovat

Jsem Oli a pracuji jako dětská knihovnice v Městské knihovně v Praze. Už jako malá jsem zbožňovala, když jsem mohla po škole jít do malé městské knihovny a trávit čas prohlížením, vybíráním a čtením knížek. Se zájmem jsem po očku sledovala tamější knihovnici a představovala si, jak skvělá to musí být práce: trávit spoustu času mezi knížkami a lidmi, kteří si o knížkách rádi povídají. A nyní, o řadu let později, se o tom každý den můžu sama přesvědčovat. Než jsem ale zvolila knihovnickou cestu, vyzkoušela jsem si roli studentky estetiky na FF UK. Baví mě teoretické rozpravy o umění, bohužel (bohudík?) však obor nenaplnil má očekávání a po dokončení bakaláře jsem se rozhodla ve studiu nepokračovat. O umění si ale i přesto ráda dál povídám, mj. s posluchači mých přednášek o moderním a současném umění. S uměním byly spojeny i moje předchozí pracovní pozice: uvaděčka v divadle Jatka78, lektorka v Museu Kampa nebo kustodka na několika festivalech současného umění. Na KISK jsem se hlásila především se záměrem prohloubit své dosavadní knihovnické znalosti, abych mohla práci, kterou odvádím, odvádět lépe. Přeci jen se role knihovníka už dávno posunula od pouhého půjčování nebo doporučování knih lidem (pokud taková role knihovníků vůbec někdy byla). Cítím, že trendy v knihovnictví se rychlým tempem ženou vpřed, a tak bych je ráda dohnala - nebo se o to aspoň pokusila. Očekávám, že se díky studiu na KISKu naučím implementovat nabyté znalosti do každodenní knihovnické praxe; poznám podobně smýšlející spolužačky a spolužáky, se kterými třeba v budoucnu naváži spolupráci; a užiji si po tříleté pauze semi-studentský život. Když zrovna netrávím čas v knihovně organizací akcí pro děti nebo u počítače psaním seminárek, ráda poslouchám zpěv ptáků, vyšívám, hloubám nad feministickými a queer otázkami (ať už sama, s partnerkou nebo s přáteli) nebo lítám po bytě s kočkou Brusinkou.

[tvoja-tt]

Ima žena za koju želiš samo da bude tvoja, ali za nju je možda kasno da bude tvoja. T.T.

[palacholic]

zápis předmětů mám za sebou, byla to hrůza, já se upálím /j

[olomouckypozorovac]

Já: novej semestr prezenčně? pohoda....

Stag: další seminář máš v učebně 4.61

Já, když mi dojde, že si sotva pamatuju cestu k fakultě, natož rozmístění učeben:

[sylvanium]

So, I really keep on working. I do have a topic. A I do have the power to go. And, maybe, I found love...?

I have no idea what is happening and why, but hey, it feels so damn good I am not complaining.

No, opravdu pokračuju v práci. Mám téma. A mám sílu na tom makat. A, možná, jsem našla i lásku...?

Nemám ponětí, co se to děje ani proč se to děje, ale mám z toho zatraceně dobrý pocity, takže si nestěžuju.

[straw-hat-moro]

Od počátku svého studentského života jsem již napáchala řadu věcí pochybného charakteru, nikdy jsem si ovšem nepřipadala jako větší barbar, jako když jsem si dnes dala do čaje moučkový cukr, jelikož krystal nemám.

[institutexpermentalnitvorby]

Opravy

Student: Existují pouze 3 základní opravné metody: Provázek, drát a lepenka. Několik rolí lepenky.