#pamatuje si to někdo?

[dalsimoravskyblog]

příliš dlouhá retrorecenze: Ošklivka Katka

V roce 2008 mi bylo čtrnáct, byla jsem na základce a měla jsem za sebou intenzivní fázi lásky k telenovelám. Sledovala jsem je na prvním stupni, protože je dávali právě v době, kdy jsem přicházela ze školy. Později to byly věci jako Hvězdná brána, ale mým základem byl Divoký anděl, Milagros a Esmeralda.

Důležitá poznámka – nemám absolutní tušení, jestli jsem kdy viděla původní Ošklivku Betty. Leccos tomu napovídá (viz níže), ale má paměť je prázdná a můj mozek hladký jako žralok.

Každopádně byl rok 2008 a televize Prima představila zbrusu nový seriál, který sliboval telenovelu, a já u toho musela být. Pro příliš mladé a intelektuální zmíním, že Prima dělala velké haló s představitelkou hlavní role – pojmenovali po ní hlavní postavu a ve smlouvě měla, že se na veřejnosti nesmí objevit mimo kostým, aby byli lidi překvapení, až v seriálu nakonec zkrásní (čti: učeše si vlasy, vyndá rovnátka a sundá brýle). Že do toho Kateřina Janečková fakt šla, považuju za hrdinství.

Ze seriálu jsem si pamatovala některé postavy a dějové linky a touhu podívat se na to znova po letech ve mně nastartovalo hlasování na mém vedlejšáku viděli-jste-tento-film. Hrozně jsem chtěla některé ty dějové linky znovu zažít (spoiler: zklamání! šok! zrada! zmatení!?). I našla jsem Ošklivku Katku na kukaj.to a už mě nic nemohlo zastavit. Potřebovala jsem vidět všech 73 dílů. Stálo to za to? Dozvíte se pod předělem...

Sekce nultá: ÚVOD

Shrnu děj, kdyby náhodou někdo nevěděl, která bije:

Katka Bertoldová je geniální finanční expertka s několika tituly z chudé nekulturní rodiny

nikdo ji nechce zaměstnat, protože je nesnesitelně ošklivá, takže sníží standardy a zkusí konkurz na sekretářku Lukáše Hejlíka Tomáše Meduny, nového sexy prezidenta módní firmy

okamžitě se do něj zamiluje a udělá pro něj všechno

on je neschopný ve všem, co dělá, takže to bude opravdu hodně věcí

and the rest is history

Další postavy include: Marek Černý, nejlepší kamarád Tomáše, man-whore; Patricie Vytisková, druhá sekretářka, je sexy, je hloupá a nesnáší Katku; Marcela Konečná, Tomášova snoubenka, nesnáší Katku; Miky Závéský, Katčin nejlepší kamarád a ekonomický expert; Hugo Vágner, módní návrhář; Daniel Konečný, Tomášova nemesis, nejvtipnější postava celého seriálu, sexista a svině; klub ošklivek, zaslouží si vlastní odstavec

Klub ošklivek je naprosto bizarní koncept, který je do detailu převzatý z originálu, což vysvětluje mnohé. Do klubu ošklivek patří sekretářky a recepční z firmy a ošklivé jsou, protože:

jsou tlusté

jsou vysoké

jsou rozvedené

jsou svobodné matky

jsou jiné barvy pleti (ne, nedělám si prdel)

jsou Simona Postlerová (idk, tady prostě není žádný důvod, možná „jsou lesbian coded“?)

Z těchto šesti tři dostanou vlastní dějovou linku a tři ostatní jenom tak vlají ve větru. Většina dialogů té tlusté je o tom, jak ráda jí a je tlustá, většina dialogů vysoké je o tom, jak je vysoká, a většina dialogů černošky (hraje ji jedna z účastnic Vyvolených, jestli tohle není blast from the past, tak už nevím co) je o tom, jak je z Afriky. Why.

Anyway, tohle je všechno, co potřebujete vědět i pár věcí, které jsem přihodila jenom tak pro radost.

Sekce první: FASHION

Vizuální stránka tohoto seriálu je divoká a s každým dílem jsem byla traumatizovanější a traumatizovanější. Mohly za to hadry Katky, hlavní postavy s nulovým citem pro estetično? Nebo za to mohly všechny ostatní hadry, které v seriálu prezentovali jako moderní a módní? Chytrý uhádl.

Každý outfit ve mě vzbuzoval tiky v oku a divoké flashbacky na oblečení, co jsme nosili na základce. Je fascinující, jak starodávně na mě působí hadry z roku 2008 ve srovnání třeba s Nemocnicí na kraji města, kde jsem se nad oblečením pozastavila asi tak jednou (u svatebního kloboučku Ivy Janžurové, viz recenze 13. dílu). Prostě sedmdesátky jsou timeless, ale doba před patnácti lety je snadno identifikovatelná a navázaná na real životní vzpomínky, tedy krindž.

Ráda bych vám některé outfity ukázala, ale nepodařilo se mi žádné vygooglit a vracet se a dělat screenshoty by bylo pro mne příliš velké utrpení, omlouvám se.

Sekce druhá: GAY REPREZENTACE

Toto asi řadu lidí překvapí a já jsem byla překvapená taky. Protože když se řekne „teplý módní návrhář Hugo přezdívaný Pipinka z primáckého seriálu z roku 2008“, rozhodně to nebudí důvěru, že neuvidíte hate crime. Naštěstí omyl je pravdou.

Možná je to tím, že návrháře hraje herec, který je sám gay (Olšovský), nebo byly scénáristky překvapivě osvícené, ale vůbec to vlastně není špatné? Don't get me wrong, Hugo je hrozná postava, která se chová permanentně jako kokot, říká lidem do tváře, že jsou oškliví a tlustí, přátelí se se všemi zloduchy a má nechutně nateklé ego, ale to, že je gay, je prostě jenom další stránka jeho osobnosti. Celou dobu má taky přítele, který svým heteronormativním zjevem v kontrastu s Hugem pokrývá spektrum teplé existence.

A jako taková poznámka bokem, v seriálu se zmiňuje dokonce bisexualita, naprosto neutrálním tónem. Jakože hodně dobrý, děcka.

Málem jsem zapomněla! Drag epizoda! Je tam! Není vůbec dobrá, ale je tam! Taky kdykoli Hejlík mluví s Hugem na veřejnosti, myslí si o nich všichni, že jsou pár, a pokaždé je to funny. Je to krásné.

Sekce třetí: FINANČNÍ ANALÝZA

Postupně jsem si začala všímat, že autorky scénáře opravdu hodně tematizují peníze, nezaměstnanost, hledání práce, dluhy apod. Nebude to náhoda, zhruba do doby vzniku Katky se datuje finanční krize. Neznám detaily ohledně vzniku seriálu, ale myslím si, že se točilo, zatímco se vysílalo, takže byl čas do scénáře házet věci z aktuální reality. Nebo to všechno bylo už v původní kolumbijské Ošklivce, kdo ví.

Každopádně kdybych měla vyjmenovat jen něco:

několik postav se potýká s diskriminací na základě vzhledu a sociálního statutu při hledání práce (Katka je ošklivá, ale taky z chudší části města, což se projevuje i v tom, že nezná různá nepsaná pravidla chování ve vyšších kruzích, a to jí škodí)

Katčini rodiče mají problémy s penězi celý seriál, Katčin táta (Vydra) si většinu seriálu marně hledá práci (explicitně se mu nedaří kvůli jeho věku, takže další diskriminace), Katčina máma (Boušková) se snaží udržet nad vodou svou večerku, která jí sotva vydělává, Katka kvůli nim zvažuje přijetí úplatku, protože by zkrátka vyřešil základní existenční problémy celé její rodiny

zlá sekretářka Patricie (Olga Lounová v době, kdy ji ještě nikdo neznal) je naprosto finančně negramotná, celý seriál se topí v dluzích, beze srandy zvažuje prostituci a nakonec jí exekutor zabaví auto (pak seriál skončil, takže nevíme, co by se dělo dál)

jedna z bandy sekretářek z firmy, kde Katka dělá, se celý seriál snaží z manžela, který ji opustil, vymámit alimenty, je to extrémně nekomfortní, což je dobře

Na to, že jde o blboučký seriál o romanci mezi sexy prezidentem módní firmy a ošklivou chudou finanční expertkou... Wait. To vlastně dává smysl :D. Zhruba v druhé třetině seriálu jde taky (v podstatě hlavně) o snahu všech zúčastněných zachránit firmu před krachem, což je za mě asi ta nejlepší část. Zcela upřímně. Teď už chápu, kde se ve mě vzala láska k Succession...

Sekce čtvrtá: TIMING IS EVERYTHING

Ošklivka Katka, jak už bylo zmíněno, má 73 dílů a je tak jaksi arbitrárně rozdělená na dvě série (29 a 44 epizod). Hádejte, v kterém díle Katka zkrásní a dá se dohromady s Tomášem. Pokud jste řekli v úplně posledním během asi patnácti minut, tak jste měli pravdu (jak jste to věděli?? to je čarodějnictví! na hranici s vámi!). Opravdu, nekecám. Ono se totiž stalo něco nepříjemného...

Prima Katku zrušila, tipuju, že v době, kdy už byla natočena tak třetina nebo víc druhé série, a scénáristky byly dle mého odhadu úplně, ale úplně v hajzlu. V druhé sérii totiž představily asi pět nových postav, takže půlku z nich zase nenápadně vypustily, protože na ně nebyl absolutně čas, a pokusily se provést speed run romance, která do této chvíle úplně chyběla. Tomáš byl v relativně šťastném vztahu se svou snoubenkou a Katku teprve nedávno začal vnímat jako člověka hodného základního respektu. Katka samozřejmě byla do Tomáše zamilovaná od začátku, ale z jeho strany neproběhlo vůbec nic. Řešení?

Tomáš musí Katku svést, protože důsledkem řady machinací na hraně zákona se Katka stala vlastníkem celé firmy. Kdyby na to byl čas, dala by se z toho vytřískat docela slušná slow burn dějová linka, kdy si Tomáš postupně uvědomí, že Katku opravdu miluje atd. atd. etc. apod. A tak to je, akorát je to zcucnuté do maximálně deseti epizod, přičemž většinu z nich Tomáš na plnou hubu říká, jak je mu Katka fyzicky a esteticky odporná. Na tohle nenarvu ani dobově signifikantní hlášku Still better love story than Twilight, protože ne, není to lepší lovestory nez Stmívání. Edward by nikdy nic takového neřekl, shut up.

Závěr celého seriálu tedy vypadá tak, že Katka dostane make-over, Tomáš se jí přijde omluvit za to, že se k ní hnusně choval, ale že si uvědomil, jak moc ji ve skutečnosti miluje, ona mu instantně (!!?!) odpustí, dají si pusu a to je konec. Je to natolik smutné, že je mi těch scénáristek a všech dalších, co na Katce dělali, upřímně líto.

(Dalo se tomu preventivně předejít, kdyby nepsaly šest dílů o jednom dni. Ale chápu, že hindsight je 2020.)

Sekce pátá: FEMINISMUS

Většina postav jsou ženy (nebudu to počítat, ale jsem si skoro jistá, a to mi stačí) a jelikož i všechny scénáristky jsou ženy, dopadlo to celkem dobře, co se týká jednotlivých ženských postav. Namátkou:

Tomášova snoubenka Marcela sice iracionálně nenávidí Katku, ale jinak je vlastně docela normální a navíc opravdová girls girl, která pomáhá svým podřízeným řešit životní problémy

zlá sekretářka Patricie je sice intrikánka, která škodí Katce i firmě, ale zároveň má překvapivě mnoho morální integrity, když jde o vztahy, a je až naivně romantická

Několikrát se setkáme taky se sexuálním obtěžováním, které je vždycky odsouzeno a úchyl potrestán. Je to takové pohádkové, ale dobře se na to kouká.

Místy ta ženská solidarita přechází až příliš daleko, tho, několikrát se banda ženských chechtá tomu, když žena mlátí svého muže. Má to být vtip a vím, že tehdy to většině lidí i vtipné připadalo. Yikes.

Sekce šestá: FATA MORGANA

Toto už bude čistě osobní. Naprosto živě jsem si z doby před patnácti lety pamatovala některé scény a dějové linky a těšila jsem se, až je uvidím znovu... A ony tam nebyly! Ani jedna! Jsou tedy dvě možnosti:

aniž bych si to pamatovala, viděla jsem Ošklivku Betty, kde vystupují postavy se stejnými jmény (například Marcelu a Daniela mají i v Kolumbii), a tam se ty věci staly

až tak jsem si zažila vlastní nápady na fanfikce a hlavokánony, že jsem je nedokázala rozlišit od reality

Fakt nevím, co je horší...

Sekce sedmá: VERDIKT

Řeknu vám to upřímně: nelituju ničeho. Přes všechny šílenosti, které jsem vám sem vypsala, jsem si užívala téměř každou chvíli, co jsem měla Katku puštěnou na půlce monitoru, zatímco jsem projížděla tumblr nebo odepisovala na pracovní maily. Byla to úchvatná cesta do minulosti, cejtím se jako ti kluci v Cestě do pravěku, jenom místo dinosaurů a obřích vážek na mě vyskakovaly roky zapomenuté celebrity (Martin Maxa! pamatuje si někdo Martina Maxu? já ne) a Lukáš Hejlík, který buď přehrává nebo se snaží předstírat, že ho nepřitahuje Lumír Olšovský. Ostatně soudím, že by měli natočit novou verzi. Nepochybuju o tom, že teplý módní návrhář by byl dnes mnohem větší hate crime než před patnácti lety.

[francis-ford-kofola]

Byli jsme včera s přítelem v hospodě a bavili se o bývalé straně Věci Veřejné (normální páteční večer), když nám to došlo. Vít Bárta vypadá, jako kdyby spolu Napoleon a kněz Jakub ze 1670 měli dítě (derogatory).

[yourssincerelyann]

Mezitím, co jsem tady nebyla...

[tokiko220]

I recently remembered an old czech Roleplaying-card game that was inspired by yaoi tropes called "Sbal si svého ukeho" (which translates to roughly "Pick up your uke") I tragically never got to play it so It got me thinking whether anyone from the czech side of tumblr ever played it/owns it/remembers it. I also thought it'd be fun to do a redraw of the cover art lol

Pamatuje si někdo na čumblru tuhle hru?

[pocitenicko]

Kámo pamatuje si tady někdo

TANEČEK PŘES DVĚ PEKLA

Co do toho dali tak návykového (milf čertice, co jiného) že jsem na to čuměl hodiny a hodiny

[jelenjetelem]

KDO SI TAKY PAMATUJE...

lidi, znovu jsem si na to zase vzpomněla - jako se mi stává tak nějak dvakrát do roka naprosto nevyzpytatelně:

bylo to skutečný? taková ta (vědomostní???) soutěž v televizi před 20??? lety, kde byly ve studiu sekce soutěžících??? představující demografický skupiny v ČR?

jedna z nich byla blondýny

další gayové a lesbičky

a určitě tam byly i jiný, ale tyhle mi uvízly v hlavě

PROTOŽE

v jeden moment

v ten moment, kterej mi pravidelně dvakrát do roka nevyzpytatelně vytane na mozku

se moderátor obrátil na sekci Gayové & lesbičky a tázal se jich:

"gayové a lesbičky, kdo má lepší sex? vy nebo heterosexuálové?"

a reprezentant tehdejší kvír komunity odvětil, že gay sex je lepší, a pak se šel moderátor tázat nějakého heterosexuála a...

já vlastně ani nevím, jestli se tohle vůbec stalo nebo jestli je to jen nějakej sen/noční můra, co jsem prožila v horečce při zápalu plic nebo tak, protože jestli je tahle věc skutečná, tak jsem na tohlento koukala s rodiči...

ale já myslím, že jsem si to nevymyslela

PAMATUJE SI NA TUHLE VĚC JEŠTĚ NĚKDO?

JESTLI JE TO SKUTEČNÝ, CO TO BYLO ZAČ?

JAKOU ODPOVĚĎ MODERÁTOR OČEKÁVAL? KDO Z PRODUKCE MU TUHLE DEBILITU NAŠEPTAL DO OUŠKA? CO TO BYLO ZAČ?

[morti0re]

Pamatuje si někdo ješte tohohle blbečka??

Ondříšek můj milovaný já tu o něm už skoro vůbec nemluvím, přísahám že pořád žije, právě teď nejvíc!

[onaras-oficialni]

Den 27 - Princezna

Ulicí se rozléhaly rány kladivem, jak královští strážní přitloukali na dřevěnou stěnu hostince jakýsi kus papíru. Chlapec je sledoval ze stínů. Zatím se mu nepodařilo zahlédnout, co je na papíru napsáno. Strážní se sice obrátili k odchodu, ale výhled mu okamžitě zakryl dav kolemjdoucích. Z jejich vzrušených hlasů se mu podařilo zachytit jen překvapená zvolání bez hlubšího významu.

Chlapec měl jméno, ale snažil se je zapomenout. Chtěl-li, aby jej Ulon přijal do svých služeb, musel se ho vzdát.

Dav trochu prořídl, takže se chlapec odvážil přiblížit k plakátu. Hleděla z něj podobizna dívky, zhruba v chlapcově věku. Text pod obrázkem prozrazoval, že se jedná o princeznu Sylvii, která se před týdnem vydala na návštěvu příbuzných na severu v doprovodu svého vychovatele sira Pastaera, ale ani jeden z nich nedorazil do cíle. Také sliboval odměnu tomu, kdo pomůže koruně při jejím nalezení.

Chlapec ustoupil zpět do stínu a ponořil se do labyrintu uliček. Katovskou brankou proklouzl za hradby, pak přes louku, kolem hřbitovního vrchu a do starého mauzolea se stočeným hadem nade dveřmi. Tam ho úzké schodiště zavedlo do spoře osvětlené podzemní svatyně. Velekněz Had už na něj čekal.

"Jaké novinky mi dnes přinášíš?" zeptal se příchozího chlapce.

"Zmizela princezna Sylvie. Královna slíbila odměnu tomu, kdo ji pomůže najít," zašeptal chlapec. Co jej Had přijal pod svou ochranu, používal svůj hlas čím dál méně. Zvláště ve svatyni se mu nechtělo narušovat její posvátné ticho. "Myslíte, pane, že je ještě naživu?" zeptal se.

Kněz se zahleděl do prázdna. "Cokoliv se s ní stalo, je nyní v rukou bohů. Co se má stát, stane se." Pak mu ale rysy změkly. "Trápí tě její osud?"

"Mám o ni obavy. Lidé říkají, že ji asi někdo unesl," odpověděl chlapec.

"Možná..." připustil Had, "Možná je mrtvá. A možná se ztratila ze své vůle. My se můžeme jen dohadovat."

*

"Dnes popravili sira Pastaera," hlásil chlapec o pár týdnů později, "Ještě před špalkem mu nabízeli milost, pokud prozradí, kde drží princeznu, nebo kam uložil její tělo, ale on mlčel."

"Tak umírají lidé s pevnou vírou, že dělají správnou věc," pokýval kněz hlavou.

"Takže ji už nikdy nenajdeme? Teď když je mrtvý?" zeptal se chlapec.

"A myslíš, že ona sama chce, aby ji někdo našel?" odpověděl mu Had otázkou.

"Takže vy si nemyslíte, ��e to byl únos?"

"Vím, že nevěřím tomu, co tvrdí královna. Stíny mi šeptají, že Sylvia nebyla tou milovanou dcerou, za kterou ji teď vydávaj��. A také, že králova smrt nebyla tak náhodná, jak vypadá. Jestli zmizela ze své vůle, pak pro to nejspíš měla dobrý důvod."

*

Roky běžely. Chlapec se stal mladíkem. Na veleknězovu radu se přidal ke skupině psanců z Blátěného dvora, aby se snáze dostal k novinkám. Do tváře se mu vepsaly první jizvy.

Portrét princezny nestárl, jen papír léty zežloutl. Občas se vynořily čerstvé letáky, snad aby královna ukázala, že jí na její nevlastní dceři pořád ještě záleží, ale podobizna zůstávala neměnná.

Myšlenka na její nalezení mladíka stále ještě neopustila. Pravidelně se mu vracely představy, co když jednoho dne vyslechne ten správný rozhovor, který ho dovede na stopu té dívky - teď už vlastně mladé ženy. Pak by ji našel a pak - co vlastně? Vydal by ji královně? Pomohl by jí znovu zmizet? Pokusil by se dosadit ji na trůn? Doufal, že pokud na ni kdy narazí, Ulon mu vyjeví, co dělat.

*

"Blátěný král dává unášet lidi a prodává je do otroctví. Hlavně ženy a děti," šeptal mladík veleknězi, "mám plán, jak to zastavit."

"Poslouchám," pokývl kněz.

"Podle nepsaných pravidel pokud chce krále někdo nahradit, musí ho napřed zabít. Už je zpohodlnělý, špatný bojovník. Nebude tak těžké počkat, až bude sám."

"Takže ho chceš zabít a převzít jeho místo? Troufalý plán... ale pamatuj, tvé činy musí vést Ulonova ruka. Je tohle jen tvé přání, nebo i jeho vůle?"

Věděl, že tahle otázka přijde. "Vím, že je správné zakročit. A vím, že mám sílu to udělat. Nijak netoužím po moci. Ulon ať vede mé kroky a nechá mě zemřít, jestliže jsem se zmýlil."

Had se usmál. "Toto je tvá poslední zkouška. Pokud sis jeho vůli vyložil správně, pak jsi připraven vysloužit si nové jméno a vstoupit do jeho služeb. Uspěj a budeš zasvěcen jako Ulonův služebník. Selži a zemřeš."

*

Po Stínově paži se vinulo tetování v podobě hada a na první pohled každému oznamovalo, komu jeho nositel slouží. V Blátěném dvoře mu to rychle vysloužilo úctu. Zatímco předchozí král na své poddané křičel, jemu stačilo jen zašeptat.

Vliv Blátěného krále sahal mnohem dál než jen uvnitř hradeb. Po celém Alauronu se rozkládaly podniky, které mu říkaly 'pane'. A spolu s penězi z nich proudily i informace.

"V Jarnu se objevila skupina dobrodruhů," hlásil mu právě jeden z jeho pohunků, "jméno jsem nezachtil, ale byli čtyři. Poloorkyně se sekerou, Omařina kněžka, kráska s harfou a rytíř od Svatý noci."

"Svatá noc? To je ten klášter při hranicích?" zeptal se Stín.

"Jo, to jsou voni, modrý pláště... Tendle mi teda přišel nějak divnej, ani v hospodě si nesundal helmu. Vlatně to klidně mohla bejt taky ženská, v tý zbroji jeden neví... Jo, a Švéda říkal, že ho viděl strhnout plakát, ten s princeznou."

Stínova tvář neprozrazovala jedinou emoci, ale chlapec v jeho nitru zajásal. Po tolika letech se dočkal.

Ztracená princezna Sylvia se znovu našla.

[rumcajs-kin]

pamatuje si někdo další ty čipové kartičky na oběd, na kterých byly obrázky a varování, abychom nečuchali toulen?? nebo to byl jen exces mojí "prémiové" základky?

[cathacker13]

Hele co jsem našla

Pamatuje si někdo tady tyhlensty věcičky?

Já ano

[bohedoupe]

Odkládám si tady dnešek s více rozepsaným popiskem než na Instagramu. Především z toho důvodu, že sem si aktuálně dovolím upustit víc ze své hlavy než právě tam. A proto se bude hodit mít pro změnu dost podstatné pozitivní myšlenky na očích.

Po roce domlouvání jsme se konečně znovu sešly s bestie v naší oblíbené a naprosto bezkonkurenční čajovně. Je to místo, kam se vždy vracím asi nejraději, když se vyskytuji v okolí domova.

Tohle místo je pro mě důležité zejména proto, že se zde odehrálo několik stěžejních milníků v mé maličké existenci. Šest nebo sedm let zpět se tady při úplně první návštěvě začaly rýsovat vize o tom, jak si představujeme naši univerzitu a spolubydlení, po čase následovalo "probuzení bohemistického doupěte" v tom, že můj love language bude barevný. Na střední přišly breakdowns jak ze školy, maturity tak z mental issues, které se dostaly do takového bodu, že by mě v tu chvíli nenapadlo, že se do čajovny podívám někdy, kdy mi bude víc jak 18. Po úspěšné maturitě jsme už návštěvu bohužel nestihly. Nicméně, dneska to už po ustavičném domlouvání konečně vyšlo. Chci říct, že jsme dnes s mojí kamarádkou mohly s velkou dávkou nostalgie, ale především hrdostí projít po roce dveřmi Draka a říct si, že jsme to zvládly.

Ne všechno vyšlo podle našich plánů, které jsme si jako "velcí vizionáři" naplánovaly ještě na základce...ale vlastně jo. Obě jsme na univerzitě, studujeme konečně něco, co nás baví a máme zdravé naprosto úžasné vztahy. A to, že jsme vůbec tam.

Závěrem chci říct, že nenávidím spoustu věcí a málo co nenávidím víc než sebe sama. Avšak vždy, když se takhle na chvíli zastavím, udělám krok zpět a můžu si projít vše, co se odehrálo, dojde mi, že tam byl velký posun. Spousta věcí pořád není dle mých představ nebo mě štve, ale zvládly jsme to. Pořád jdeme dál, pořád tady jsme. Dneska jsem měla po dlouhé době nesmírný pocit vděčnosti za to, že pořád žiju.

PS: Paní z obsluhy si nás pořád pamatuje, dokonce i čaj, který si tam dávám už od první návštěvy. <3

PPS: Pokud jste to někdo dočetl až sem, přeji spoustu sil. Zvládnete to. I když si to teď nemyslíte, ale dokážete to. Časem se vše zlepší. Petardy, broskve!

[witchwitchglam]

Sedm let jsem na VŠ sbírala různé nástroje, kterými lze nahlížet na jazyk a umění, abych v šestadvaceti našla zálibu v prozkoumávání české popkultury.

Public education money spent well.

& tohle si dejte:

(Protože jestli je tady někdo podobně starej jako já a pamatuje si Petra Novotnýho akorát v tom crazy kostýmu slepice, bude překvapenej, jak je v tomhle dokumentu aware.)

[kouzelnaberuska]

pamatuje si někdo tu písničku od kluse kde se zpívá že "zkusil štěstí na pánech"? protože já jo

[havrani-otec]

pomoc???

Milej čumblre, zkoušel jsem to na redditu, jenže tomu systému vůbec nerozumím, tak se ptám vás.

Dneska jsem si vzpomněl na něco vskutku podivného. Problém je, že nevím, jestli se to fakt stalo nebo ne. Takže pokud má někdo z vás sloní paměť, byl bych rád, kdybyste mi pomohli.

Pamatuje se někdo na nějaký hijacking Show Jana Krause někdo kolem roku 2014/2015? Pamatuju si, že když/pokud se to stalo, bylo to dokonce ve zprávách a tak, ale když jsem to dneska googlil, nemohl jsem nic najít.

Díky za jakýkoliv info

[haneulgangnamacademy-rpg]

@/staycool6

Jméno postavy: Min Yejun Pozice: Učitel výtvarné výchovy Národnost: Korea

Backstory: Seděl sám na dřevěných prknech móla a nohy se mu houpaly ve vzduchu sotva pár centimetrů nad hladinou vody, od které se odrážely paprsky zapadajícího slunce. Muž oblečený v tričku a kraťasech se sandály na nohou, sedíc u mola s vlasy, se kterými si pohrával vítr, mohl na někoho jiného působit jako velmi osamělý, smutný obrázek. Jakoby ho namaloval nešťastný malíř, truchlící nad svým životem. Tady byl ten malíř přímo Yejun, který napohled naprázdno hleděl na hladinu jezera ve městě, kde prožil celý život. V hlavě se mu přehrávala vzpomínka za vzpomínkou a občas bylo vidět, jak se mu prudce zvedl a pak kles hrudník v hlubokém povzdechu. Truchlil nad svým životem, rozhodnut že je to naposled. Když byl Yejun dítě, bylo jasné, že nadšení pro umění zdědil po své matce k velké nevůli svého otce.

Nejen, že Yejun vypadal jako věrná kopie své matky, která zemřela u porodu a tím ji svému otci pořád připomínal, ale tohle byl další aspekt. A jeho otec nechtěl nic víc než na jeho matku zapomenout. Pocit viny? Možná. Jeho matka trpěla vážnou nemocí a jeho otec odmítal zaplatit jakoukoliv léčbu, kterou nehradila pojišťovna. První moment, kdy se tento zájem o umění projevil, byla školní exkurze do galerie, kde Yejun vydržel konverzovat o každém díle se svým učitelem nekonečně dlouho. I když nerozuměl uměleckým směrům, ani neznal jména umělců, kteří tam byli vystaveni, jeho zájem byl očividný pro všechny přítomné. Jeho otec byl však velmi patriarchální typ muže. On měl v rodině vždy hlavní a poslední slovo. Prvotní prosby malého Yejuna o umělecký kroužek přišly k ráznému zamítnutí. Velmi rychle to vzdal. Našel si jinou cestu. Jeho učitel si všiml, jaký zájem Yejun měl o výtvarné umění a nakonec se mu povedlo Yejunova otce přesvědčit. A tak začal konečně navštěvovat umělecký kroužek pod podmínkou, že bude navšetěvovat i přírodovědní kroužek. Yejun velmi nadšeně vše odkýval.

Na střední pedagogické škole se pořád věnoval umění, chtěl se stát učitelem výtvarné výchovy a být pro studenty jako byl on sám oporou, jako byl jeho učitel jemu. Pořád však musel poslouchat svého otce a připravoval se tak na právnickou vysokou školu. Pak ale přišla první životní rána. Jeho otec náhle zemřel na infarkt v práci. Yejun už byl ale dospělý v té době. Zrovna odmaturoval a byl přijatý jak na právnickou, tak uměleckou fakultu. A aby tak naplil na hrob svého otce, vybral si uměleckou fakultu. Zůstal bydlet bytě, který zdědil a kapitolu jeho otce za sebou zavřel. Bylo mu pouhých dvacetjedna let, když poznal Minyoon. Byla to holka o rok mladši než on sám a potkali se na výstavě závěrečných projektů studentů fakulty před koncem zimního semestru. Někdo by řekl, že to byla láska na první pohled. Možná i ta životní. Chodili spolu dva roky, poté ji Yejun požádal o ruku a rok na to se vzali. Plánovali si spolu budoucnost. Stěhování, psa, kočku, děti, všechno. Netrvalo tak dlouho než mu Minyoon oznámila, že je těhotná a Yejun si myslel, že sladší už život být nemůže. Našel si práci jako učitel na základní škole, kde zatím učil jen kroužek než dostudoval, ale stačilo jim to. Vzpomínka na jejich dětinské hádky ohledně jmen pro děti mu probleskla hlavou. Vzpomínka na ní bolela. Byl chladný prosincový večer a Yejun se vracel domů z práce. Cestou vyzvedl Minyoon od jejich rodičů a v rádiu hrály vánoční koledy. Minyoon hlasitě zpívala a Yejun se celou cestu musel smát. Nedával pozor.

Měl se více soustředit na cestu, než na vánoční písničky a Minyoon vedle sebe. Poslední co si z toho večera pamatuje jsou dva reflektory kamionu, který vjel do protisměru a jejich auto smetl. Přežil jen on. V mžiku přišel o ženu, dítě, budoucnost, chuť žít. Od té nehody se celou dobu ptal proč neumřel on, proč bůh neušetřil Minyoon a jejich dceru. A jizva na pravém rameni mu kruté boží cesty připomínala pokaždé, když se podíval do zrcadla. Bylo to něco, co si bude vycítat do konce svého života. Nedokázal si odpustit. Zatímco seděl u jezera, cigareta mezi jeho prsty hořela. Byl to zlozvyk, který si vypěstoval během vysoké školy a Minyoon mu za to neustále hubovala. Prý nemůže kouřit a smrdět za dýmem, když budou mít miminko. Teď už to bylo jedno. Yejun si podal životopis jako učitel výtvarné výchovy na střední škole Haneul v Seoulu, skoro na opačném konci státu a byl přijat. Zvedl se z mola, cigeratu odhodil do vody a vykročil k autu, kde ho čekal jeho bratranec, který ho měl odvézt na letiště. K čertu s tímhle prokletým městem.

Facebook: 예준

[ao3feed-imzadi]

ÚDOLÍ DUŠÍ // Soul Sand Valley

ÚDOLÍ DUŠÍ // Soul Sand Valley https://ift.tt/R08Yl3C by DSSHarmony Tajemný šepot, zmučené výkřiky, šum znepokojivého větru, nebývalý chlad v místnosti, zakrytá okna a Deannino naléhání nahání Willu Rikerovi husí kůži. Podle všech vodítek, které si pamatuje z manuálů se na Hosho neděje nic nepatřičného a nouzový režim lodi si posádka naplánovala, jenže proč on o tom jakožto první důstojník netuší, kdo tu kolem šeptá, kdo křičí? Co se vlastně děje? Komunikace nefunguje a ta okna určitě s manželkou nezakryli. Hororová atmosféra nevěstí nic dobrého a Troi se těžko orientuje ve vjemech, které přijímá. Je posádka v nebezpečí? Mučí někdo jejich druhy? Nevědí, ale vydají se to zjistit…. Tato povídka nemá přímou vazbu na hlavní děj série, ale přesto doporučujeme dohledat a přečíst povídku "VOKO BERE//BLACK JACK", některé souvislosti pak mohou nabrat jiný rozměr, nejde však o podmínku. https://ift.tt/548Q6gw Words: 713, Chapters: 1/1, Language: Čeština Fandoms: Star Trek: The Next Generation, Star Trek: Picard Rating: Not Rated Warnings: No Archive Warnings Apply Categories: Other Characters: William Riker, Jean-Luc Picard, Q (Star Trek), Data (Star Trek), Beverly Crusher, Deanna Troi, Geordi La Forge, Worf (Star Trek:TNG/DS9), Female Q (Star Trek), Q2 (Star Trek), Original Characters, Colonel Q (Star Trek) Relationships: William Riker/Deanna Troi, William Riker & Deanna Troi, Jean-Luc Picard/William Riker, Jean-Luc Picard/Q, Jean-Luc Picard/Deanna Troi, Beverly Crusher & Jean-Luc Picard, Data/Jean-Luc Picard Additional Tags: Star Trek References, Imzadi (Star Trek), Post-Movie: Star Trek Nemesis (2002), Starship Enterprise (Star Trek), Philosophy, Horror, Dimension Travel, The Nether (Minecraft), Canon Continuation, Q Continuum (Star Trek), Telepathy, Souls, Bisexual Jean-Luc Picard, Falling In Love, Q Being Q (Star Trek), Immortality, Empathy via AO3 works tagged 'William Riker/Deanna Troi' https://ift.tt/fzniokH December 11, 2023 at 09:42AM