#czechwriter

[allmothsdied]

Jsme krásní, když padáme

Ale jen těsně předtím, než dopadnem

A krása je ve smrti, než se její

Bělostné dlaně zhmotní

A tak sníme a sníme

A celou duši toužíme po tom, co nechceme

[karispacek]

The Sound of Silence

Echo. Voices. Wind. Dance of the waves. I gasped and opened my eyes very quickly. My body was heavy and I realized that I'm laying in the sand and the cold waters of the ocean are washing half of my body. Where am I? Who am I? And what is more important...where is everyone?

Did we just...? Wait a moment. The chaotic memories are like the unfinished film full of the glitches projected on the old, broken wall. The beach looked so familiar to me and yet so unknown. I sat down and looked around. There was an old woman looking at me. Her face was full of the secrets and she only pointed at me. I stood up and followed her. She carried the branches on her back. Maybe to make her house warm.

We walked up the path to the hills. I was cold and the tiny stones on the dusty path were stabbing my frozen feet. Soon we reached the small wooden house. The old woman opened the door and invited me in. The place was warm and looked empty. But it wasn't. The interior was filled with a strange aromatic scent, there was a human skin hanging around the walls and eleven big wooden boxes along the floor of the house.

The old woman took my hand and took me to one of the boxes. She couldn't talk but she showed me to put my ear to the box. I listened to her and did what I've been asked for. For a first few seconds I didn't hear anything. But then I heard the scream. But it wasn't just one scream, it was like the all world was suffering and crying in the immense agony. I quickly jumped away but she comforted me and took me to another box. I took a deep breath and put my ear by the surface to listen the insides of it. There was...a sound. Calm, vibrating sound that I could listen to forever. It nearly felt like if Sirene would call you to her death embrace.

When I stepped to the third box, the old woman stopped me. She instead of moved it away. And there was nothing. Only a hole digged in the floor. I knew I have to go inside. And as I was fully in, the old woman put the box back on it's position. I swallowed and moved forward. Until something grabbed me. It was the roots of the trees that wrapped around my ankles and wrists, dragging me in through the hole.

[mgavsar-blog]

#WritersOfinstagram #CzechWriter #BohumilHrabal ( #Czech🇨🇿 pronunciation: [ˈboɦumɪl ˈɦrabal]; 28 March 1914 – 3 February 1997) was a Czech writer, regarded by many Czechs as one of the best writers of the 20th century. Hrabal was born in the city of Brno on 28 March 1914, in what was then the province of Moravia within Austria-Hungary, to an unmarried mother, #MarieBoženaKiliánová (1894–1970). According to the organisers of a 2009 Hrabal exhibition in Brno, his biological father was probably Bohumil Blecha (1893–1970 Born #28MarchSeria #28March1914Seria #28MarchSeria #1914BornsSeria #MarchBornsSeria #BrnoBornsSeria Died #03FebruarySeria #03February1997Seria #03FebruaryDiedsSeria #1997DiedsSeria #FebruaryDiedsSeria #PragueDiedsSeria #CzechBornsSeria #WritersSeria #CzechWritersSeria #BohumilHrabalSeria #03February2018seria #03FebruarySeria #2018FebuarySeria #2018saturdaySeria #SaturdayFebruarySeria #SaturdaySeria (Prague, Czech Republic)

[damarisasctt]

life is hard. hug a book. dye ur hair blue. read some stream of consciousness. #bluehair #heylook #im #ramonaflowers #book #streamofconsciousness #czechwriter #milankundera #theunbearablelightnessofbeing https://www.instagram.com/p/ByN0VSJHmW6/?igshid=ow2uhqa2emfy

[azi-werich]

Act of kidness

Včera jsem zažila krásný den. A protože krásných dní je v mém osobním pekle tak málo, že když nadejde, měl by se stát svátkem slaveným, napíši si o něm. Vyzvedla jsem si nové brýle a snad poprvé v životě doopravdy viděla mraky a listy chvějící se ve větru. Do té doby jsem o nich pouze snila....Byly však krásnější než v mých iluzích. Mnohem. Potom jsem se setkala s Terezkou, která je mým posledním malým/velkým přítelem. Ona je velice specielní osobnost. Jako jediná na této modré planetě neříká věci jako ,,moc si všechno zabíráš" typu a ,,deprese je slabost" mýlky. Ona řekne:,,Já vím...Je to blbý, když je to blbý. A má se to řešit, protože na ničem jiném nezáleží." Pak tě pozve domů na řízek s bramborem a při té příležitosti ti ukáže raka Siñora v akvárku na pianu, nad kterým se hrdě vznáší plakát Star Wars. U ní doma je to prostě magické. Potom jsme si sedly na lavičku ke gymplu a dělaly prosté věci: koukaly jsme do mraků, vzpomínaly na srandu, co se zažila na střední, kritizovaly učitele a jejich "středověké metody" a shodly se, že bychom tam už nevkročily ani za nic. Smály jsme se...jak prosté, milý Watsone. Prostě nádherné. Doprovodila mě až na nádraží k vlaku a počkala, než vlak vjede do zatáčky...Do té doby mávala. A tak jsem večer ani nebrečela...po dlouhé době. Děkuji za malé věci velkého významu.

[zombielookingforhersoul]

Life

I find my self weirdly, naturally, changing my behaviors. I´ve came here just to watch the flow. Somehow, my soul needed a reboot. I know she´s in me and I will reach in for her root.

It´s just a constant fight for being free, living. It is walking down the different ways just to discover if you like the end.

And in this storm of changes, you need to keep yourself. Keep your soul free and living, herself and no one else.

[fenris02]

#projektkronos #pavelbureš #hostbrno #czechwriter #fantasy #future #czechrepublic #bookworm #bookstagram #booklover #bookphoto #bookblogger #insanebookholics

[beautifulscreenglitches]

Svítání - díl 1: Smrt semaforu

Sedíme naproti sobě na dvou obřích leknínech. Pod námi, to, co nás nadnáší, je jakási živoucí, zářivě růžovožlutá plasma, ve které ale nejsou žádné známky biologického života.

A hned zase hledíme společně dopředu, do mých očí.

Za sebou cítím antickou sochu, ale v tom okamžiku, co se otočím, se proměňuje v mé rodiče z mechu a vypouští černý dým, černou hmotu, křupe a praská jako skořápka, kuřata pípají na jejich hlavách, já se nechci smát, nechci nikomu říkat, že ho miluji, když máme v mém snu všichni povahu šumivého bonbónu.

Ten sen ale skrývá něco víc, něco, co mé existující já vidí, a proto je mu to skryto. Koupím si pytlík bonbónů na nádraží, aby cesta vlakem byla narozením, má cesta ven a také dovnitř. Vnitřek obývá vřelá květina co mne zalije deštěm a já nevyrostu.

Za brýlemi vidím svoje oči. Jeden, tisíc drátů, tužka zabodlá v oku pouští výpusť, sponou sepnuté dráty po vzoru květenství. Ultimátní vzor.

Snažíš se prodat své opice co se živí hlavami, pouze těch, co jsou v hierarchii výš než ony a dívají se jen na žluté kvádry. Dám je do kuličky, do žárovky, a jejich děsivost se nemůže říct. Vodopády přicházejí v krku ucpaném zelenou koulí. Hladší povrch není.

Ve hřbitovní jámě je sucho a červení šneci. Kdo se bude živit jejich slizem?

Na semaforu visí oběšená nicota. Světlo svítí pořád oranžově, ale my víme, že náš zrak se skládá z červené a zelené. Víme, že vědět není vědět.

[gasstationb]

“There is something that falls short of perfection in every book, without exception, something influenced by the age, even something ridiculous; just like everyone, without exception, has weaknesses.” —Josef Škvorecký, Czech author born September 27, 1924. 📚 #gsbauthorquotes #gsbquotesjosefŠkvorecký . . . . . . . . . . #gasstationburrito #books #bookish #bookstagram #bookworm #booknerd #bookaholic #booklove #bookquotes #authorquotes #quotes #booksofinstagram #Bookporn #literaryhistory #onthisday #dailyquotes #september27 #josefskvorecky #josefškvorecký #czechwriter #bannedauthors #bannedbooks #bannedbooksweek #resistance #writing #perfection #weakness https://www.instagram.com/p/B27p8E8hZnp/?igshid=1km817w5n6zrg

[allmothsdied]

Víš, chtěla jsem tě políbit

Jenom abych zjistila,

Jestli to může být i hezký

Nebo aspoň neodporný

Protože jeho rty mě stále děsí

Nedokážu ho ze sebe smýt

Ale protentokrát mi bylo fajn

S tebou

Flaška vodky a krabička cigaret

Zmizely až příliš rychle

Ale nám bylo fajn

Zase jsme si projednou povídali

O věcech, o kterých tak zatraceně moc

Chceme mluvit

O svých pravých já

O špinavých tajemstvích

Jako za starých časů

Jako když jsme byli malé děti

Naivní z plastových ideálů

Jen teď tak trochu nasrané na svět

Na zrady, na lži, na pokrytectví

Ale zas poprvý opravdu svobodné

Ohlížím se zpátky

A ve skutečnosti bolí vidět

Jaký jsme měli být

A kým nejsme ani v nejmenším

Mohli by nás nazývat zklamáním

Ale to oni zklamali

A polámali všechno, co mělo touhu kvést

Takhle růže přišly k trnům

A my k pár ztraceným let

Uvědomuju si, jak málo tě znám

Myslím to tvé nové já

Připadá mi hrozně vzdálený

A tak nějak cizí

A mě je z toho smutno

Ale byly jsme opilé a všechno bylo fajn

A já celý večer myslela jen na to,

Že tě chci políbit

Třeba by to mohlo být v pohodě

Jenže tys pořád mluvila jen o něm

Řeklas, že ho miluješ

A kdybych se dotkla tvých úst,

Cítila bych se, jako bych zradila naše přátelství

Říkalas, že ses ale líbila s ní

Protože tě opila

A když jsi opilá, jsi extrémně nadržená

Říkalas, co všechno jsi s kým dělala

A já jsem těm lidem záviděla,

Že tam byli s tebou

Protože jsi sakra moje nejlepší kámoška

A měli bychom tyhle sračky dělat spolu

A po vystřízlivění se tomu smát

Chtěla jsem tě políbit

Ale nepolíbila

Na to tě mám až moc ráda

[karispacek]

Reunited again

When our eyes met for the very first time, I felt the deep connection. It was more like a birth. If you find the right sense of your life, the real freedom, this is what it felt like. His sight set me free and I realized what the purpose of my life is. I wish I could describe you these feelings better but it's impossible.

How can you describe most of the precious feeling that your heart is able to feel? I knew I know him just like he knew he knows me. But not from this life. The origin life. The one that just brought us back for an unspoken reason. We were together and yet separated. Our sight was able to connect just like our spirit but physically we were separated by the invisible veil.

For so many years, decades, maybe even lives - we were reunited again. We only needed to figure out how to escape the haunting shadow that was chasing us constantly. Sometimes I asked myself if it's only possible. And then I realized that we have to face it. Together. To be one and rescue the others.

[mustafagultekinavsar]

#WritersOfinstagram #CzechWriter #JanAmosComenius Çek eğitimci Çek öğretmen, bilim insanı, eğitimci ve yazardır. Brethren Birliği/Moravya piskoposu, dini mülteci ve evrensel eğitimin ilk savunucularındır, Didactica magna kitabında bunun kavramı açıklanmıştır. Cominius ulusların öğretmeni ya da modern eğitimin babası olarak bilinmektedir. Born: #28MarchSeria #28March1592Seria #28MarchBornsSeria #1592BornsSeria #MarchBornsSeria 28 Mart 1592, Margraviate of #MoraviaBornsSeria, Lands of the Bohemian Crown #CzechBornsSeria Died: 15NovemberSeria #15November1670Seria #15NovemberDiedsSeria #1670DiedsSeria #NovemberDiedsSeria 15 Kasım 1670 (78 yaşında), #AmsterdamDiedsSeria, #NedherlandRepublicDiedsSeria FelemenkRepublicDieds Cumhuriyeti Evlilikleri: #JanaGajusova (1649-1670 yy.), #MarieDorotaCyrillova (?-1648 y.), #MagdalenaVizovska Ebeveynleri: #MartinSegeš, #AnnaChmelova Çocukları: Zuzana Komenska, Daniel Komensky, Dorota Kristina Komenska, Elisabeth Comenius #CzechWritersSeria #WritersSeria #JanAmosComeniusSeria #15November2017Seria #15NovemberSeria #2017NovemberSeria #2017WednesdaySeria #WednesdayNovemberSeria #WednesdaySeria

[mgavsar-blog]

#WritersOfinstagram #CzechWriter #JaroslavHašek Çek mizah ve taşlama yazarı. I. Dünya Savaşı'da bir askerin başından geçen olaylar dizisinden meydana gelen, altmış dile çevrilmiş, dünyaca ünlü romanı Aslan Asker Şvayk ile tanınır. 1500'e yakın kısa öykü de yazmış olan Hašek, gazeteci ve Bohemyalı kimliğiyle olduğu kadar şakacı kişiliğiyle de tanınırdı. Kısa yaşamı aynı yıllarda yaşamış olan bir başka Prag'lı yazar Franz Kafka ile ilginç benzerlikler taşır. Born: #30AprilSeria #30April1863Seria #30AprilBorndSeria #1863BornsSeria #AprilBornsSeria 30 Nisan 1883, #PragBornsSeria, Avusturya-Macaristan İmparatorluğu Died: 03JanuarySeria #03JanuarySeria #03JanuaryDiedsSeria #1923DiedsSeria #JanuaryDiedsSeria 3 Ocak 1923 (39 yaşında), #LipniceNadSazavou, Çekoslovakya #CzechoslovakiaDiedsSeria Evlilikleri: #AlexandraGrigorjevnaLvovova (1920-1923 yy.), Jarmila Mayerova (1910-1923 yy.) Ebeveynleri: #KateřinaHaškova, #JosefHašek Çocuğu: #RichardHašek Jaroslav Hašek (IPA: [ˈjaroslaf ˈɦaʃɛk]) (d. 30 Nisan 1883 – ö. 3 Ocak 1923), Çek mizah ve taşlama yazarı. I. Dünya Savaşı'da bir askerin başından geçen olaylar dizisinden meydana gelen, altmış dile çevrilmiş, dünyaca ünlü romanı Aslan Asker Şvay... #CzechWritersSeria #WritersSeria #JaroslavHashek #JaroslavHashekSeria #03January2018Seria #03JanuarySeria #2018JanuarySeria #2018WednesdaySeria WednesdayJanuarySeria WednesdaySeria (Lipnice nad Sázavou)

[boyslovers69]

Alois Jirásek #aloisjirasek #czechwriter #ceskyspisovatel #starepovesticeske (at Casa danzante)

[mischellemisaki]

My blog :)

[fuckyeahfranzkafka]

Description of a struggle inspired screenprint

Limited edition screenprint By Alan Campbell 

http://www.alancampbellart.com/index.php?/2013/description-of-a-struggle-/