#ruština

[prikosnutsya]

Чешско-русские ложные друзья переводчика 1/6

На чешском и русском языках много слов, которые звучат почти одинаково, но значение у них совсем другое. Хочу поделиться подбором самых смешных и интересных.)

Если кому-то интересно изучать чешский язык, пишите, буду рада помочь.

[kocourmokroocko]

Sdílím kamarádčinu FB poptávku :) Pokud můžete pomoci či znáte někoho jiného, kdo by snad mohl, prosím, napište mi SZ, pošlu kontakt ♥

"Брно! Есть ли у меня в друзьях девушки которые могли бы помогать беженкам с переводом во время визита к гинекологу?

Brno! Hledám ua-ru mluvící ženy které by mohly pomáhat příchozím z Ukrajiny při návštěvě gynekologie s tlumočením ua/ru-cz"

[dee-is-trying]

Look who in fact found they Russian resources. And also two blank notebooks, even better!

Which kinda sucks is that I don’t have much grammar explained anywhere… and also that I haven’t been able to find notebook with vocab from two years, which was painful to write. It must stayed in school, I’m not much happy about it.

But look I’m actually doing at least something!

[zababova-pomsta]

Jak jste to měli ve škole s druhým jazykem? Na základce byla němčina/ruština. Ruština proto, že nabídka určuje poptávku, a my prostě měli hodně ruštinářek.

Na střední máme němčinu/ruštinu/fráninu, s tím, že v naší třídě se otevřela jen němčina. O ostatní nebyl dostatečný zájem. Prý poprvé se v ročníku neotevřela žádná ruština.

Docela mě překvapila absence španělštiny, asi na to prostě nejsou učitelé.

[tepli-mravenci]

Nedávno jsem viděla video kde Američan říkal jaké 3 jazyky jsou nejlehčí na naučení

3. místo byla Ruština, já jakožto Čech říkám oukej??

Pak z něj vyleze “The alphabet is basically the same as the American alphabet.” a mě došlo, že si dělá srandu, což se potvrdilo tím, že místo 2 a 1 byla Arabština a Čínština

Každopádně komentáře byly absolutně jiná jízda, můj oblíbený byl, když někdo poukázal na to, že týpek řekl “americká abeceda” když je to přece anglická abeceda

Jakoby you tried

[petrkovacik]

Jak na výběr brandu a domény?

Netřeba vysvětlovat, že brand je pro jakýkoli projekt nebo firmu důležitý. V tomto článku bych se zaměřil na to, jak hledám brand (tedy zejména doménu) pro internetový projekt, co všechno při tom zvažuji a na co kladu důraz.

Nikdy nepodceňte start

Některé projekty často odstartují a nemají dořešené domény. Až později pak zjistí, že odpovídající doménu stejného jména nejde koupit nebo ji ze všech stran okupují spekulanti. Proto jsem ve Skrzu kupoval všechny možné domény s pomlčkou bez pomlčky, přehozená slova apod. Vyplatí se to.

Doteď nechápu, jak “miliardové” startupy jako Bird odstartovaly, aniž by si přes někoho nekoupili doménu www.bird.com, kde je dneska obyčejný eshop. Teď už je to bude stát i miliony dolarů. Nebo když slyšíte, jaký boj svedl Dropbox o doménu .com nebo klasický příběh je Facebook, který začal jako thefacebook.com.

Stručnost domény

Vždy se snažte o nejstručnější doménu, ideálně jednoslovnou. U více slov se nabízí velký prostor pro zmatení uživatele a spekulanty. Typicky www.stardance.cz nepatří televiznímu pořadu, ale je to správně www.star-dance.cz. Co myslíte, koupil někdo www.dance-star.cz? Ještě více mě baví doména pro pražské zastoupení Mercedesu, kde dokonce používají subdomény! www.praha.mercedes-benz.cz

Mistrem krátkých domén je u mě Martin Talavášek s doménami jako skrz.cz, rival.cz, fuf.cz, bebo.cz a určite má spoustu dalších ještě v šuplíku.

Nádherný příklad zestručnění domény z našich kotlin je skypicker.com, který po čase rebrandoval na kiwi.com. Rozhodně to nebyla levná koupě, ale oni vědí, proč to dělají. Pamatujete si, jak se jmenovala Alza.cz před zkrácením?

Gramatika a záludná písmenka

Když máte český brand, tak pozor na záludnost gramatiky. Snažil bych se vyhnout “S a Z” (ve smyslu “shora”, “zkompletovat”), “I a Y”, “V a W” apod. Nejvíc mě dostává doména jazykové školy www.spevacek.cz - vím, že se tak jmenuje zakladatel, ale stejně je to špatně :) V češtině bych se vyhnul slovům, kde “c” čteme jako “k”, tam Čech automaticky napíše "k”. Pozor taky na hovorové “překlepy”. Vzpomínám si, jak jsem Petra Matouška několikrát urgoval, aby si ke svému shopu www.veselezvire.cz koupil také “veselyzvire.cz”. 

Když hledáte mezinárodní brand, tak ideálně nepoužívejte “cool” zdvojená písmenka jako “oo” místo “u” a nezaměňoval bych “c” a “k”. Už to prostě není zas tak cool.

Kolize s ochrannými známkami a význam

Dejte si tu práci a prověřte si, jestli někdo nemůže vlastnit ochrannou známku, kterou byste mohli porušit. Ale nemusí to být jen ochranná známka, ale třeba daná pravidla klíčového dodavatele - vzpomeňte na “facebakers”, kteří se nuceně museli přejmenovat na “socialbakers” nebo skončilo spoustu projektů, které měly v názvu “...gram” - hádejte proč.

Pogooglete si také jestli dané slovo nemůže znamenat něco v cizím jazyce. Nemůžu zapomenout, jak jsem pojmenoval svoje první s.r.o. “MELKER Media” podle švédského jména “Melker”, abych pak zjistil, že v němčině to znamená “dojič”.

Výslovnost

Nejde jen o to, jak se doména píše, ale taky jestli bude dobře srozumitelná, když ji někdo vysloví. Lidé by si o doméně měli říct bez složitého vysvětlování a třeba jednou budete mít televizní nebo rádiovou reklamu. Není nic horšího, než když v rádiu půlku spotu zabere: “Hoppygo psáno s dvěma P a ypsilon”.

Skrz v tomhle nebyl ideální, protože to jsou 4 souhlásky bez jediné samohlásky. Navíc je to předložka, kterou když dostatečně jasně neodsadíte, tak se přilepí k následujícímu sdělení. Vždycky jsem tak dbal na to, aby všichni používali a všude se říkalo jen “Skrz[tečka]cz” (viz např. TV spoty).

U mezinárodního brandu si vyzkoušejte, jak se dané slovo bude číst v hlavních cizích jazycích jako angličtina, španělština, portugalština, francouzština, němčina, ruština, ... K tomu vám jednoduše pomůže Google Translate, kde si zvolíte jazyk a pak si to necháte přečíst jejich syntezátorem (žijeme v krásné době, jednodušeji už to nejde).

Mezinárodní doména? .com je stále králem

Pokud vybíráte mezinárodní brand, tak byste se měli co nejvíce snažit o .com doménu, i když to nebude vůbec jednoduché snažení. Klidně bouchněte pěstí do klávesnice a přidejte “.com” a buďte si jistí, že to už bude obsazené. Doména “.com” je tedy otázkou prestiže a budete si ji muset velmi pravděpodobně koupit od překupníka za velmi vysokou částku. Na druhou stranu díky tomu se nestává, že by na doméně www.apple.com byl lokální farmář někde v Saskatchewanu v Kanadě.

Jak jsme našli Blabu.com?

První měsíce přemýšlení nad brandem jsem nadhazoval nápady a rovnou je testoval, jestli je vůbec možné doménu koupit. Pak jsem klasicky zkoušel doménu napsat, zkoušel překlepy a zkoušel si ji vyslovovat. Na podzim jsme byli několik týdnů se ženou v USA a prakticky neustále jsem nahlas přemýšlel nad doménou a inspiroval se US prostředím. Když jsem neměl vlastní nápad, tak jsem procházel domény na Sedo.com nebo dalších podobných webech s aukcemi. 

Protože jsem ale potřeboval mít aspoň pracovní název, tak původně se Blabu jmenovalo GoMoo. To pochopí spíše rodilí mluvčí, protože “Cows go moo” znamená “Krávy bučí”. Prostě si na GoMoo můžete zabučet.

Nakonec jsem Blabu.com našel úplnou náhodou na prodej na serveru undeveloped.com. Na hodně lidech jsem si zkusil pokus, že jsem jim brand jednou řekl a pak jsem dlouho mluvil o něčem jiném a na konci se jen dotázal, jestli si pamatují tu doménu ze začátku. Přibližně 85% lidí bez chyby dokázalo zopakovat Blabu. Pár týdnů jsem ještě spekuloval a když jsem zjistil, že už o žádném jiném jméně neuvažuju, tak jsem ji koupil. Cenově byla poměrně dostupná (v porovnání např. s Kiwi.com, co mi nedávno říkal Oliver), takže se to rozhodně vyplatilo. Nejvíce mě dneska těší, že mám feedback i od "native English speakers”, že brand se jim moc líbí a pamatují si ho.

[ivanmask]

Ivan Mask je talentovaný systémový správce programátor samouk s bezkonkurenčním smyslem pro humor! ;-) . #IvanMask #programátor #PHPprogramátor #WEBprogramátor #webovývývojár #PHPvývojár #vývojár #PHP #Zend #Symfony #linux #operačnísystém #windovs #mastdaj #musetzemřít #systémovýsprávce #správcesystému #talent #talentovaný #nepřekonatelný #devops #inženýr #samouk #smyslprohumor #skromnost #Moskva #ruský #Praha #Čeština #Ruština (at Praha Žižkov) https://www.instagram.com/p/CNPpm4OLAww/?igshid=1j7w0me1138vh

[travellingczechia]

Vocab List #10- Classroom Vocab

AKA: I am not going back to Hilliard City Schools for the first August in 13 years and that is WILD let’s celebrate with some back-to-school vocab

dveře--- door

Odpověd--- answer

Úkol--- assignment

Batoh--- backpack

Pořadač--- binder

rozvrh--- schedule

třída--- classroom

Anglický--- English (language)

chemie--- chemistry

Španělský--- Spanish (language)

Ruština--- Russian (language)

Dějiny--- history

zkouška--- exam

Pokus--- experiment

Složka--- folder

zeměpis--- Geography 

Strana--- page/loose leaf paper

domácí úkol--- homework

otázka--- question

Sešit--- notebook 

střední škola--- high school

univerzita--- university

tabule--- board (whiteboard, Smart board...)

fyzika--- physics

Matematika--- math

umění--- art (the subject)

Tužka--- pencil

Guma--- eraser

Prezentace--- presentation

projekt---project

Slovnik--- vocabulary

Ředitel--- principal

[castielosk]

Kosovo - jednotka v grilovaní

Prologue

Wizz je zase raz navine :D 20 € spiatočka sa neodmieta, hlavne mám obavy, aby linka Budapesť - Priština neskončila ako tá do rumunskej Bukurešti, kt. som nestihol využiť :(

Deň 0

Tradičné prípravy na cestu do Budapešti mi naštrbí ubytovacie zariadenie GNG Home, keď ani na druhý pokus s druhou kartou si nevedia zaúčtovať svojích 5,5 €, rezerváciu mi behom minúty bez akejkoľvek diskusie rušia. Už druhý Cancel v priebehu týždňa, prvé ubytko pre renováciu hostela. No nič, tak čakanie na vlak zabíjam výberom ďalšieho. Do tretice snáď všetko dobré, pre istotu rezerváciu aj rovno zaplatím. Cesta vlakom prebiehala klasicky (nekonečne), tentoraz trošku netradične s prestupom na autobus, pre rekonštrukčné práce na trati Budapešť - Hatvan. Aj napriek oficiálnemu príjazdu 22:15 sme na Keleti o 21:40, utekám kúpiť transfer tickets do predajne BKK. O 5 minút sa už zvítam s Martinom a spolu za behu sa “zoznamujeme”. Krátka inštruktáž ako ráno, a ideme si každý do svojho hostela. Check-in bol bezproblemový, to sa však nedá napísať o spolubývajúcej. Postaršia pani kakaovej farby, si na noc priotvorí okno, a tak sa ráno budím s boľavím hrdlom. Spánok mi navyše prerušovalo neustále zvonenie jej mobilu a večné miznutie z izby. Asi mala hodne klientely :D

Deň 1

Čo by to bolo za dovolenku, ak by som na nej neochorel :D V poradí už štvrtá na ktorej smrkám od prvého dňa :D S Martinom sa stretneme pred zastávkou metra a spolu vyrážame na Kobanyu, kde sa stretávame s tretím členom výpravy - Róbertom. 

Odlet klasika bez problémov, na moje počudovanie lietadlo je takmer plné, avšak 95% cestujúcich sú domáci. Ani sa nečudujem, o Kosove sa v naších končinách pozitívne nehovorí, takže turistov ide spočítať na jednej ruke. Podľa mňa si to Kosovo nezaslúži, ale o tom potom.

Let trvá 1h a 10 minút a sledovanie krajiny z okienka lietadla je jedno z najzaujímavejších, aké som doposiaľ zažil. Niekde v polke letu sa začínajú objavovať Srbské hory, ktoré z hora vyzerajú fenomenálne.

Po pristátí sa na nás vrhá dav taxikárov, v pláne je síce ísť pešo k ceste M9 a tam si stopnúť furgon, ale nakoniec sa rozmyslíme (hlavne kvôli ceste do Skopje), že predsa len využijeme taxi dopravu. Vyberám si staršieho pána bez taxi tabuľky a ten nás za 15 € hodí priamo na autobusovú stanicu. Ešte nie sme ani v polke cesty a už počúvame akí sú Srbi zlí :D

O tejto téme si myslím svoje, ale do debaty sa radšej nezapájam, nechcem skončiť niekde na okraji cesty s prestrelenou hlavou. 

Autobus do Skopje odchádza o 1,5 h a tak si zájdeme na kávu, pivo a kebab. Kebab v Kosove nie je celkom kebab, aký ho poznáme z domu. Vo večšine prípadov dostanete cca 12 “šúlancov”, poprípade fašírok s opečenou žemľou. Že nám v Kosove bude chutiť, je jasné od prvého zakusnutia sa do grilovanej pochúťky. Krátko po obede sadáme do furgonu (dodávky) a haide do Skopje (albánsky Shkup). Cesta dlhá cca 93 km trvá kvôli rekonštrukcii (a najme zápcham) na hlavnom ťahu asi 3 h. Prvú polovicu si to valíme po nádhernej diaľnici, ta druhá už po okreske, avšak Kosovo sa nezdá a výstavba diaľnic

pokračuje až na Macedónske hranice.

Okolo šiestej už chlastáme pivo v Skopje na izbe hostelu a rozmýšľame čo ďalej. Ja to vidím na Paralen, Róbert je unavený z nočnej cesty busom a Martin je fit. Suma sumárum, ideme niečo zjesť a spraviť aspoň nejakú tu nočnú fotku najgýčovitejšieho mesta v celej Európe. Svoju povesť mesto 100% obhájilo, pamiatky hýria všetkými farbami, aké si len viete (aj neviete) predstaviť.

Trošku by z tých farieb mohli ubrať, ale ináč to tam vyzerá celkom fajn. Čo nie je fajn je to, že sa nám nedarí nájť žiaden fastfood. Z hľadania sme už hodne unavení, ale nakoniec sa zadarí - čo iné ako Kebab. Ten je klasického štýlu, avšak premiérovo mi tam obsluha natrepe horčicu. Takýto kebab som ešte veru nejedol, sem-tam ma z neho aj napína. Nebyť hladu, tak skončí v koši :D

Deň 2

Je 9 hodín ráno a my sa vyberáme na plánovanú “túru” k Millenium Cross.

Kým sa tam dostaneme je niečo po 11. Na hlavnej stanici maturujeme s lístkami, žiaden automat a žiadna angličtina. Nakoniec ma moja primitívna ruština dostane k lístkom (ehm “kreditnej” karti��ke), avšak ďalšie meškanie naberáme na odchode autobusu. Predavač  lístkov hlási fiftín minits, nakoniec sa z toho vykľuje fifty :D  K lanovke pod krížom ide dvojposchodový čínsky Yutong  (č.25), sadáme si do vrchnej časti z ktorej sa kocháme na slnkom zaliate ulice hlavného mesta republiky zvanej (po novom) Severné Macedónsko.

Cesta nie je dlhá, a tak sa už čoskoro kocháme miestnou prírodou. Z parkoviska je to k lanovkám sotva 3 minúty, kupujeme jednosmerný lístok za 50 MKD a zaraz aj nasadáme do kabínky. Výhľady síce nie sú ako v Tirane, ale akákoľvek jazda lanovkou je pre mňa zážitok tak či tak. Na vrchu si obhliadneme kríž, vedľa budovanú ďalšiu gýčovinu

 a ešte sa pokocháme výhľadmi na okolité pohoria.

Ako milovníka hôr mi je jasné, že na turistiku sa do Severného Macedónska vrátim. 

Areál je plný ľudí. Slnečné poobedie pritiahlo snáď celé Skopje, vyzerá to tu ako v Tatrách počas víkendov hlavnej sezóny. Po necelej polhodinke sa poberáme smerom dole naspať k parkovisku. Z milióna rôznych ciest vyberá Martin tú najkratšiu - lesnú. Tá ja “ideálna” na môj čerstvo ( 4 dni dozadu) vytknutý členok, v mobile pre istotu hľadám číslo mojej poistky, šanca, že do cieľa nedôjdem po svojich je vysoká. Nakoniec všetko dobre dopadne a o 48 minút sme na parkovisku. Cestovný poriadok je akýsi neporiadný :D 3 x A4 s rôznymi časmi odchodov, poniektoré časy zoškrtané, no jeden aby si vybral. Autobus nakoniec odchádza skoro podľa jedného z cestovných poriadkov. Skoro - znamená 12 minút skôr. 

Vystupujeme neďaleko centra, je nedeľa a hodne podnikov je zatvorených. Neriskujem polhodinové hľadanie ako včera večer a rovno si to napochodujem do najbližšej pizzérie. Ceny ako v Taliansku, ale kvalita nikde :) Po rýchlom obede si ešte odskočíme na kávu a jedno “pivo”. Dlho sa nezdržíme, odchod autobusu do Prištiny sa blíži, ešte si chceme obzrieť centrum za dňa. 

Od mojej poslednej návštevy v roku 2013 tu pribudlo celkom slušný počet sôch, monumentov

dokonca na rieke dve “Santa Marie”. Skontrolujeme aj mestskú časť Starý bazár, tu nás neotravujú sochy macedónskych významných osobností, je to tu výrazne iné, a tak si tu oddýchneme 10 minút pri tureckom čaji. Ešte jedna povinná jazda - pevnosť Kale, malá obhliadka a je to. 

Skopje máme za sebou, ideme si po batohy na recepciu hostela a vyrážame na stanicu. Veľký autobus ide načas (18:05), tentoraz cesta trvá iba 2 hodiny.

Nedá mi nezmieniť sa o prechode hranice. Na Kosovskej strane to ide ako po masle, do autobusu nastupuje colník s mobilnou čítačkou pasov, a my tak prejdeme hranicu bez toho, aby som musel rušiť svoj polospánok. 

Technologicky super a tlieskam, avšak nie dlho. Pred nami sa objavia na oficiálnej budove vlajky Kosova a ... Albánska? Tú vlajku na kruháči neďaleko centra Prištiny o veľkosti môjho Fiata Punto som považoval za akési gesto “kamarátstva”, ale tak bude tam niečo viac. Albánska vlajka vedľa tej Kosovskej na hranici ma šokovala. Do konca celého výletu napočítam Kosovských vlajok na jednej ruke, zato tie Albánske vejú snáď aj na maštaliach.

Akosi mi to nejde do hlavy, vyhlásime republiku, ale vejú nám tu vlajky susedného štátu. Po tomto mám o uznaní tohto mikro štátu jasno - “Kosovo je Serbia”.

V každom prípade nie je to môj problém, politika bokom a poďme sa ubytovať. Hostel kde bývame je “zaujímavý”, platíme asi o tretinu menej ako sme mali, welcome drink a ponuka na super matroš :D Vraj to tu teraz v Kosove fičí, a ak máme záujem o niečo tvrdšie - nie je problém, stačí dať vedieť :D My radšej fičíme na večeru, je 21:00 a teda kantínu nevyberám dlho, sadáme do podniku s menom Fati, je tu plno domácich a my :D Kedže som hladný, berem kebab (12 fašírok), šopský šalát a malú porciu hranoliek. Prvý zákus a je mi jasné, že tu budem tráviť všetok svoj “jedálenský” čas. To mäso je fantázia. Ešte si odskočíme na výborné čapované Peja a ide sa spať.

Deň 3

Dnešný deň je opäť slnečný, bezvetrie a hlásia 22 stupňov. Ideme podľa plánu a to do mesta Prizren. Zase veľký autobus idúci načas, žiaden furgon a čakanie na naplnenie do posledného miesta, v Kosove to proste funguje ináč ako v bratskom Albánsku. Cesta je príjemná a za 4 € sú v cene aj banány v čokoláde, milé :)

2h cesta utečie ako voda a my sa už motáme mestom. Centrum na nás dýcha Osmanskou ríšou

zastavujeme sa na kávu, Peju a jednú zdravotnú Rakiju. Hlavnou dominantou mesta je malá “napodobenina” mostu v Mostare,

mešita a pevnosť nad mestom zapísaná v UNESCO.

Areál pevnosti.

Som prekvapený veľmi dobrým stavom pamiatok, anglické popisky a 0 € vstupné. Medzitým ako zídeme dole z pevnosti sa centrum zaplní domácimi. Je pondelok, ale praská to tu vo švíkoch, všetci popíjajú kávu a hluk aký som vo svojom rodnom (v oveľa väčšom) meste nezažil už roky. Odkiaľ na to majú peniaze netuším, ale vyzerá to tu takto fajn.

Je čas na neskorší obed, vyberám “reštauráciu” pri autobusovej stanici, obslúži nás starší pán a mäso ako ináč výborné. Po zaplatení sa poberáme hľadať autobus, netrvá dlho a aj ho nájdeme a dokonca odchod o 5 minút. 

Cestu do Prištiny prespíme. Na stanici vystupujeme a dobití si to namierime rovno do posteľe. Po krátkom relaxe sa rozhodneme letmo obzrieť mesto, večera u Fati kde dohadujeme plán na zajtra.

Deň 4

Posledný voľný deň si to ráno namierime do neďalekej Srbskej “enklávy” dedinky menom Gračanica. Dominantou tohto miesta je monastír zo 14. storočia  zapísaný aj v UNESCO. 

Z vonku to vyzerá ako “obyčajný” kostol, ale vo vnútri je to iná paráda. Nádherné fresky a trblietavá výzdoba na pravoslávny štýl (zákaz fotenia). Vstupné samozrejme 0 dinárov.

Po východe z kláštora mi do oka padne v diaľke hnedá tabuľa, ktorá zvyčajne označuje nejaké turistické miesto. A veru, na tabuli je napísane “Ulpiana” s ikonografikou “gréckych” stĺpov. GPS hlási 1,9 km ... ideme! :) Kosovo je opäť pripravené a k tejto pamiatke vedie nový chodník. Na jeho konci sa pred nami objavia vykopávky mesta z čias Rímskej ríše.

Areál tvoria 3 veľké plochy. Lavičky, štrkové chodníky a popisky v angličtine sú samozrejmosťou, vstupné opäť 0 dinárov. Vykopávky stále pokračujú, sme jediní turisti a teda neunikneme pozornosti jednému z robotníkov, ktorý nás ihneď príde “pozdraviť”.

Najprv na seba nedôverčivo pozeráme, ale po zistení, že sme “Slovačka” sa ľady rýchlo prelomia. Dobro došli a poker face sa mení vo veľký úsmev.  Srbi veľmi dobre vedia, že moja krajina Kosovo ako samostatnú republiku neuznáva (vedeli to aj kosovčania v hostely, ale našťastie nám to nedali pocítiť, kedže máme spoločného nepriatela - Rusov :D ). Za toto máme protekciu a ideme na súkromnú prehliadku ešte nesprístupnených areálov. Podľa toho, čo som zo srbčiny pochopil, tak toto mesto budú vykopávať ešte hodne dlho, kedže sa rozprestiera po okolitých poliach.

Nie je to síce Forum Romanum, ale aj tak zaujímavé sprestrenie dňa. Vraciame sa spať do Gračanice, zadelíme po srbskom (avšak Heineken group) pive a pomaly vyčkávame na autobus. Pripravujem euro, ale nakoniec platíme po 50 centov. Priznám sa, že kosovskej cenotvorbe za dopravu nerozumiem :D Pravdepodobne nás sem-tam natiahli, ale tie rozdiely v cenách sú zvláštne. Včera na ceste do Prizrenu jeden z nás platí o euro menej ... asi za to, že má bradu na moslima :D

Zo stanice, si to namierime rovno na Kebab, avšak je tu hlas na zmenu lokálu. Vítame teda do podniku menom Bosna. Maso ako ináč - výborné. Po neskorom obede sa konečne dostávame k prehliadke Prištiny. 

Už asi 8. krát zdravíme sochu bývalého amerického prezidenta 

ďalšia atrakcia je tento nápis (odhalený v deň, kedy Kosovo formálne ohlásilo samostatnosť)

a ešte tento architektonický hnus. (alias knižnica)

Centrum nič moc, žije to tu ako v Prizrene, ale nič výnimočné tu nie je. Ešte ideme kúpiť magnetky, na výber máme Albánsku vlajku, magnetku Tirany, albánsku orlicu a jedna Kosovská vlajka, ktorá vlastne ani magnetkou nie je :D 

Večer končíme na burgri u Fati, 

Deň 5

Ťažká pohoda, balíme, následne vyrážame na nákupy kávy a tureckého čaju. Raňajky u Fati 

Posledná večera

a dedovi taxikárovi robím pekný deň s neočakávanou požiadavkou transferu na letisko. Lietadlo takmer plné a cesta nad srbskými horami opať malebná.

Zhrnutie

Balkán opäť nesklamal. Kosovo prekvapilo svojou vyspelosťou ( na miestne pomery), podľa mňa je podstatne ďalej ako také Albánsko, diaľnice sa stavajú jedna radosť, autobusy fungujú tak, ako som zvyknutý doma. Jedlo (hlavne maso) všade na výbornú (čerstvé a chutné) a pamiatky pripravené na turistov. O nebezpečnosti nemôže byť ani reči - veď polovica národa pracuje v západnej Európe, do marockej divočiny to má na stovky kilometrov ďaleko. Veľká škoda, že na letisko je možné sa dostať jedine taxíkom, avšak tento malý hendikep odpustíme. 

5 slnečných dní som si náramne užil, Kosovo potvrdilo, že na Balkáne sa človek rozhodne nudiť nebude.

PS: HIT

[kosma32-blog]

Pražská...

Hlavní nádraží. Kolem spousty míjejících se a postávajících lidí. Tam a zpátky. Jako život. Odjezdy, příjezdy. S kelímkem horkého kafe a hlavou trochu zakloněnou čekám před odjezdovou tabulí na to, až blikne u mého vlaku v posledním okýnku číslo nástupiště. Sever nebo jih?

Chtěla bych vědět, na co si myslel, když jsme se poprvé políbili.

Nábřeží Vltavy večer. Černá voda ubíhá někam dolů. Mlčenlivý mnich dál setrvává ve své věčné harmonii. Japonci se smějí a fotí se na mostě. Veselá oranžová světla se zrcadlí na hladině. Rackové rozvážně přechází po kamenném zábradlí. Ještě není úplně jaro. Rozechvívá mě zima i přes kabát. Na větvích stromů nesměle vykukují zelené zámotky prvního listí. Vzduch voní vodou, rybinou a vlhkou hlínou, cizími parfémy a Prahou.

Co by bylo, kdybychom se potkali dřív? A nebo později?

Snídám v pekárně na Čerňáku. Velké kafe s mlíkem a pudink s lesním ovocem. Snídaně na Čerňáku jsou pro mě odjezdy. Nezamíchám to ovoce do pudinku, ani nejdřív nevyjím to svrchu. Kousek po kousku se lžičkou probojovávám ke dnu, úhledně, systematicky. Stejná část pudinku, stejná část ovoce. Vždycky si sedám tak, abych měla výhled na pult. Pozoruji ráda lidi ve frontě. Jaká jsou jejich rána? A jaká byla ta jejich noc? Počítám, kolik lidí si vzalo chlebíček, kolik loupáky, kolik koblihy. Ty vždycky vyhrávají. Sladký začátek dne.

Nevím ani, co je tvoje nejtajnější přání.

V nákupním centru na Andělu kupuji korálek. Stříbrná sovička. Je menší než bříško mého ukazováčku. Má zelené oči. Nečekám na doma. Jdu pasáží kolem obchodů a hledám to místo, kde se sedí. Támhle vzadu, unavení důchodci, znudění muži, pár puberťáků nad mobily. Poslední volné místo. Vysypu všechny blýskavé kuličky z náramku a navlékám ji mezi ostatní. Pokaždé, když o ní zavadím pohledem, musím se jí dotknout. Připomíná mi náš poslední večer.

Kdo tě teď asi škrábe na zádech a líbá na krk?

Sedím v metru a počítám zastávky. Už jenom devět. Už jenom šest. Už jenom dvě. Pouštím hlasitost do sluchátek na maximum a snažím se zahlédnout svůj odraz ve skle okna naproti. Dráty, černo, dráty, černo, dlaždice. If you've got love in your sights... watch out... Koukám na lidi okolo. A přemýšlím, kolik z nich je asi v životě nešťastných. Moje linie je žlutá. Většinou. Červená ne, ta moc bolí.

Vytěsníme-li vzpomínky na chvíle, kdy jsme opravdu byli šťastní, prací, učením a sportem nebo zábavou, je tohle definice štěstí?

Café Louvre. Seděli jsme na těch samých místech. Koukal si mi dlouho do očí. Chodím sem ráda. Vždycky milá obsluha. Vždycky plno. Cinkání lžiček o šálky. Smích se rozléhá tlumeně pod vysokými stropy. Číšník nese podnos nejmíň s deseti plnými talíři a proplétá se tanečním krokem úzkou cestičkou mezi stolky. Žonglér, artista. Angličtina, čeština, ruština... ten muž s černo černýma očima od vedlejšího stolku se na mě právě usmál... italština... Pocukrovaný závin se zmrzlinou.

Ještě pořád si myslíš, že je to pošetilost? 

Tisíce zámků na zábradlí Kampy. Zámků, ke kterým chybí klíče. Jak může být někdo tak naivní a myslet si, že umí zamknout lásku tak, aby mu nikdy neutekla.

Kolikrát si mi chtěl asi napsat „chybíš mi“ a neudělal si to?

[khalilhumam]

COVID-19-themed Global Voices story stars in Czech translation competition

Register at https://mignation.com The Only Social Network for Migrants. #Immigration, #Migration, #Mignation ---

New Post has been published on http://khalilhumam.com/covid-19-themed-global-voices-story-stars-in-czech-translation-competition/

COVID-19-themed Global Voices story stars in Czech translation competition

Global Voices stories have replaced classic texts at the annual competition held in Prague

Jan Faber moderating the online awards ceremony for winners of the European Delegation contest for best translation into Czech. Screenshot from a YouTube video.

For the second year in a row, a Global Voices article was selected as the reference text for an international translation competition into Czech organized by the Institute for Language and Preparatory Studies (ÚJOP) — part of Prague’s Charles University and the Directorate General for Translation of the European Commission (DGT).

In 2019, Global Voices (GV) was selected for the first time as the sole text provider for the competition. Back then, the article selected for the 4th edition of the contest was a 2018 report about an all-female flight crew in Mozambique written by Global Voices author Dércio Tsandzana.

A Slovenian entrant who was one of the two winners in last year's competition told GV:

I chose Czech as a ‘rare’ language at my University in Ljubljana because I was a fan of Czech literature: the Brave Soldier Švejk, but also Kundera and Hrabal. Last year I participated in the competition and our text was the Little Red Riding Hood tale, so I did not expect a story about Mozambique!

This year, an article from Meta.mk, a news outlet owned by GV's partner from North Macedonia, the Metamorphosis Foundation*, was selected by the organizers of the competition. The article describes how a Moldovan pop-rock group adapted an older song it entered into the 2017 Eurovision contest in order to educate people during the COVID-19 pandemic. This year's winners are Gergana Dragoeva, from Bulgaria, Michał Patycki, from Poland, and Natalia Khonskaya, from Belarus.  Global Voices got in touch with Jan Faber, field officer at the DGT local office in Prague and coordinator of the event, to find out how the 2020 edition progressed.

Filip Noubel (FN): How many participants took part in the competition and from what countries and languages?

Jan Faber (JF): Pokud jde o statistiky, letošní pátý ročník byl skutečně rekordní. Přihlásilo se nám celkem 20 pracovišť ze 13 zemí (Čína, Argentina, Jižní Korea, Egypt, Japonsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Severní Makedonie, Bulharsko, Maďarsko, Francie, Itálie). Studenti, kterých se zúčastnilo 75, překládali z 18 jazyků (korejština, bulharština, slovinština,  maďarština, italština, makedonština, srbština, francouzština, arabština, ruština, ukrajinština, běloruština, španělština, čínština, polština, japonština, angličtina a chorvatština).

Jan Faber (JF): Regarding statistics, this year's fifth edition was really a record one. Twenty institutions from 13 countries took part in the competition. We had participants from China, Argentina, South Korea, Egypt, Japan, the Czech Republic, Poland, Slovenia, North Macedonia, Bulgaria, Hungary, France and Italy. Seventy-five students of Czech participated, translating from 18 languages (Korean, Bulgarian, Slovenian, Hungarian, Italian, Macedonian, Serbian, French, Arabic, Russian, Ukrainian, Belarussian, Spanish, Chinese, Polish, Japanese, English and Croatian).

FN: This year, you chose a story about Europe but also about COVID-19. Why did you choose this article? How did the pandemic affect the organization of the competition, participation and the awards ceremony?

JF: Článek se nám líbil jednak proto, že byl aktuální, byl o solidaritě, hudbě. A také přirozeně proto, že byl o jazycích – vždyť písničku, o které článek pojednává, zpívají interpreti ve dvou jazycích a navíc má anglické titulky. Navíc také svou délkou a stylem odpovídal požadavkům na soutěžní text. Navíc slovy překladatelského nástroje Trados: “Perfect Match”. Účast v soutěži byla vyšší než loni, asi díky tomu, že se hodně věcí rušilo bez náhrady, což my jsme nechtěli. Bylo to samozřejmě náročnější organizačně – příspěvky musely být buď online nebo nahrané předem. Složité je také zasílání cen a diplomů, které by si normálně studenti převzali osobně.

JF: We liked the article because it was very timely — it talked about solidarity and music. And naturally because it relates to languages — the song described in the story is sung by the performers in two languages and includes subtitles. It also answered our requirements in terms of length and style for the competition text. In other words: “a perfect match”. The level of participation was higher compared to last year, probably thanks to the fact that many things were cancelled without replacement. It was of course harder to organize the event — the sessions had to be online only or needed to be pre-recorded. Another challenging thing is the sending of awards and diplomas, which the students would usually have picked up in person.

FN: Why do you think people from so many places, including some very far away from the Czech Republic, decide to invest so much time and energy in learning what is considered a rather difficult language spoken only in one country by 10 million people?

JF: Důvody, které lidi vedou k tomu, aby se rozhodli pro studium ��malého, zdáleného, exotického jazyka” bývají různé. Často jde o rodinnou historii, zamilovanost – ať už do osoby českého pohlaví nebo do české kultury, historie nebo sportu či třeba hudby. Znám případ studenta, kterého ke studiu přivedla písnička Ivana Mládka Jožin z Bažin a dnes je z něj nadějný maďarský bohemista.

JF: The reasons why people decide to study a “small, far-away, exotic language” are many. It is often related to family history, or a love story — with a Czech person, or with Czech culture, history, sport or even music. I know the case of a student who came to study Czech because of a song by Ivan Mládek [a country music singer and famous humor comedian] called Jožin z Bažin, and today he is a promising Hungarian expert on Czech language and culture.

FN: What are the typical mistakes non-native speakers of Czech make when they translate into Czech?

JF: Mezi typické chyby patří “nečeský” slovosled, který je ve srovnání s jinými evropskými jazyky poměrně volný. Také samozřejmě dělají problémy koncovky, i když zrovna v soutěžních překladech mnoho chyb v koncovkách nebylo. A pak samozřejmě někdy až přílišná doslovnost, hlavně ustálená slovní spojení a předložkové vazby dělají problémy.

JF: A typical mistake is a non-Czech-sounding word order. Czech has a very free flowing order of words, compared to other European languages. Of course word endings [Czech, like most Slavonic languages flexes nouns, adjectives and verbs], although in the competition's translations we didn't have many of those [issues]. And sometimes, translations that are too literal, particularly for established phrases and prepositional constructions.

FN: You are yourself a translator. What are your thoughts about the future of non-literary translation? How do you see the relation between human translators and artificial intelligence (AI) evolving in the next five years?

JF Odborný překlad čeká další technologizace, nicméně si myslím, že stroje překladatele nenahradí. Spíše ulehčí a urychlí jejich práci. Strojový překlad se však nehodí na všechny typy textu. Navíc neupravený strojový překlad není okamžitě použitelný a vyžaduje důkladnou redakci zkušeného překladatele. Myslím si, že se dobrý překladatel bez výborné znalosti zdrojového a cílového jazyka neobejde ani v budoucnu – bez ohledu na pokrok v oblasti strojového překladu, který, a tady si troufnu hrát na proroka, nikdy nebude překládat stejně kvalitně jako překladatel z masa a kostí.

JF: Professional translation will see further use of technology yet I think machines will not replace human translators. Machines help their work, make it faster. Machine translation is not adequate for all types of texts. Besides an unedited machine translation is not immediately usable, and requires thorough editing by an experienced translator. I think that a good translator will not make it unless they have a good command of the source and target languages in the future, regardless of the progress made in the area of computer-assisted translation. If I may play prophet here, [I predict] it will never be able to deliver the same quality as a translator made of flesh and bones.

  * The Metamorphosis Foundation focuses on innovative use of digital technology for promotion of democracy and media pluralism

Written by Filip Noubel · comments (0) Donate · Share this: twitter facebook reddit

[jirsen-blog]

3 důvody, které vás přesvědčí učit se německy

3 důvody, které vás přesvědčí učit se německy

Řekli jste si, že umíte docela obstojně anglicky a vaši úroveň cizího jazyka považujete za dostatečnou? Možná je to ten správný čas se zamyslet nad studiem dalšího jazyka. Proč? Slyšeli jste už někdy rčení: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem?“

Nevíte, jaký jazyk zvolit pro další studium? Lákavá může být španělština, italština nebo ruština, ale jedním z nejvýznamnějších cizích jazyků, který…

[autoring]

Divize Jaguar Land Rover Classic zařadila do své široké nabídky dílů a příslušenství nový multimediální systém. Ten přináší klasickým automobilům moderní funkce, ale díky retro designu vypadá naprosto autenticky.

Nový multimediální systém má velikost 1 DIN (184 x 53 mm), a proto může být použit u většiny historických automobilů využívajících elektrickou síť se záporným pólem na kostře. Systém obsahuje navigaci nabízející až 32 jazyků, možnost připojit chytrý telefon, Bluetooth, příjem digitálního signálu DAB/DAB+, stejně jako příjem klasických rádií v rámci FM a AM.

Pro automobily Jaguar a Land Rover jsou navíc k dispozici čtyři varianty. Systém s označením Jaguar je dostupný v chromovém a černém provedení, verze s označením Land Rover je dostupná v černé nebo se stříbrným hliníkem.

Navigace s mapovými podklady pro Evropu je zobrazována na displeji o velikosti 3,5 palce s vysokým rozlišením umístěným mezi tradičními otočnými ovladači a tlačítky. Mapa může být zobrazena v režimu 2D, 3D, nebo lze využít navigační pokyny za pomoci jednoduché šipky. Systém obsahuje také dopravní upozornění prostřednictvím TMC zpráv.

Další důležité vlastnosti nového multimediálního systému:

Funkce pro telefon, které zahrnují přenos telefonního seznamu přes Bluetooth, možnost připojit až čtyři zařízení, z každého zařízení lze přenést až 1 250 kontaktů

Integrovaný mikrofon

Jazyky systému: angličtina, němčina, francouzština, italština, španělština, ruština

Až 32 jazyků dostupných pro navigační pokyny

Všechny varianty systému Jaguar Land Rover Classic Infotainment lze objednat od 7. září 2018 na stránkách www.jaguarclassicparts.com. Předběžná cena začíná od 34 400 Kč bez DPH. Montáž provádí Jaguar Land Rover Classic Works ve Warwickshire, stejně jako vybraní autorizovaní prodejci Jaguar a Land Rover.

Příspěvek Jaguar Land Rover Classic odhaluje podrobnosti k novému multimediálnímu systému pro veterány pochází z auto-mania.cz

[theczechrepubliceu]

Richard Brabec

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí

Osobní údaje

Mgr. Richard Brabec se narodil 5. července 1966 v Kladně. Má dva syny.

Vzdělání

1985–1991: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

1980–1984: Gymnázium Nové Strašecí

Profesní a veřejná činnost

prosinec 2017 – červen 2018: 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí v I. vládě Andreje Babiše

červen 2017 – prosinec 2017: 1. místopředseda vlády Bohuslava Sobotky

leden 2014 – prosinec 2017: ministr životního prostředí vlády Bohuslava Sobotky

říjen 2013 – 2017: poslanec Parlamentu České republiky

2011–2012: manažer centrální kanceláře ANO 2011

2005–2011: generální ředitel a místopředseda LOVOCHEMIE, a.s.

2003–2005: finanční ředitel a člen představenstva SPOLANA a.s.

1997–2003: ředitel odboru finančního řízení UNIPETROL, a.s.

1992–1997: ředitel Českomoravská komoditní burza

1991–1992: analytik v oddělení rozvoje ČSA, a.s.

Jazykové znalosti

Angličtina

Ruština

Francouzština

Němčina

Osobní stránky

Facebook: facebook.com/richard.brabec

[jazykovaskolaamigas-blog]

Nový článek byl publlikován na Jazykové kurzy a pomaturitní kurzy nejen angličtiny

Nový článek nebo stránka byla publikována na https://amigas.cz/individualni-vyuka-jazyku.html

Individuální výuka jazyků

Tady je text mimo formulář

—————–

Individuální výuka Svojí jazykovou pokročilost zvolte nyní pouze orientačně. Další informace Vám budou zaslány v automatickém e-mailu ihned po odeslání přihlášky.

O jaký jazyk máte zájem? [jazykyvybersi* checkbox-654 id:jazykyvyber use_label_element "Angličtina" "Španělština" "Italština" "Němčina" "Francouzština" "Ruština"]

Jaký typ kurzu si představujete?

OZNAČTE ZVOLENÝ KURZ Kurz 1, dopolední angličtina (20h týdně) - začátečníci/věční začátečníci - CENA: 16.990,- (do 31.5.), 17.990,- (do 30.6.), běžná cena 18.990 KčKurz 2, dopolední angličtina (20h týdně) - mírně pokročilí - CENA: 16.990,- (do 31.5.), 17.990,- (do 30.6.), běžná cena 18.990 KčKurz 3, dopolední angličtina (20h týdně) - středně pokročilí - CENA: 16.990,- (do 31.5.), 17.990,- (do 30.6.), běžná cena 18.990 KčKurz 4, dopolední angličtina (20h týdně) - pokročilí - CENA: 16.990,- (do 31.5.), 17.990,- (do 30.6.), běžná cena 18.990 KčKurz 5, dopolední angličtina - mírně pokročilí + španělština - začátečníci (20h.týdně AJ + 70x45 min. ŠJ) - CENA: 18.990,- (do 31.5.), 19.990,- (do 30.6.), běžná cena 20.990 KčKurz 6, dopolední španělština (20h.týdně) - začátečníci - CENA: 18.990,- (do 31.5.), 19.990,- (do 30.6.), běžná cena 20.990 KčKurz 7, ODPOLEDNÍ - angličtina (20h. týdně) - CENA: 16.990 Kč

Vaše jméno a příjmení (povinné)

Adresa (povinné)

Datum a místo narození (povinné)

Telefon na Vás (povinné)

E-mail (povinné)

Platba kurzu (povinné) v hotovostibankovním převodem

Vybrali jste platbu v hotovosti...

Vybrali jste platbu převodem...

ano - podávám přihlášku na VŠne - nepodávám přihlášku na VŠ

Vaše pojišťovna (povinné)

Fakturační údaje

Dotazy a doplňující informace (případně číslo slevového voucheru):

Antispam (povinné) Napište slovy, kolik je 5+5

Použitím tohoto formuláře souhlasíte s ukládáním a manipulací s těmito vyplněnými údaji prostřednictvím této webové stránky.

Text pod formulářem

[ivanmask]

Ivan Mask odešel do flámu. . #IvanMask #bacardi #backardi #rum #bílýrum #kubánskýrum #cartablanca #odejítdoflámu #flám #chlast #chlastání #opíjet #opíjetse #opilost #deliriumtremens #alkoholismus #opilost #alkohol #alkoholik #chronickýalkoholik #alkoholickénápoje #meme #Kuba #Havana #Santiago #SantiagodeCuba #ruština #kubánský #kubánci #pátek (at Kuba) https://www.instagram.com/p/CNKa6dorzvT/?igshid=1srzozwe2edya