#nesmírný

[bloodstainedtomes]

Goretober 2023 days 26 - 31, happy halloween!

[bohedoupe]

Musím říct, že způsob léta, kdy člověk chytá nesmírný vibe v Beat Saberu na Born this way se mi zdá vskutku záživný. Zážitek poté umocňuje Hrobař na extrémní obtížnost, kdy se cítíte jako bubeník na full focus.

[kocourmokroocko]

je čas příspěvků ohlížejících se za uplynulým rokem a shrnujících naše úspěchy či chmury.

nejde mi shrnování, tak jmenuji jen jediný, výrazný úspěch, který je zároveň i ekvivalentně výrazným chmurem:

po uzření příspěvku s nula reakcemi, který velmi polopaticky vyjadřoval, že se jeho autor plánuje zneživotnit, jsem v panice příspěvek nejen nahlásil staffu prostřednictvím funkce "autor v ohrožení", ale také jsem si se staffem osobně vyměňoval emaily. potom, co vyšlo najevo, že s tim asi takhle narychlo nic moc úplně spíš nenadělaj, jsem zpanikařil víc, a protože jsem se o dotyčného fakt akutně bál, napsal jsem autorovi příspěvku osobně. nejsem psycholog, takže moje strategie byla tak nějak zaklepat na dřevo, zavřít oči, vypláznout srdce na rukáv a překlopit se do toho po hlavě. k mojí nesmírný úlevě a momentálnímu štěstí mi ten člověk odepsal...

ten příspěvek byl součástí meziblogovýho textovýho minecraft hardcore p*rno roleplaye.

((dotyčný tam následně screenshot této konverzace (se svolením) postnul, aby prokázal, že roleplayuje FAKTICKY DOBŘE, a dostalo se mu mnohých ovací, že jeho p*rno vzbuzuje emoce i v nezúčastněných kolemjdoucích!))

toto je můj úspěch a můj chmur. úspěch, protože dotyčný jest více než v pořádku. chmur, protože mi to samozřejmě nedalo a musel jsem jít zjistit víc o textový minecraft hardcore p*rno roleplay komunitě. zde zapichuji svůj prapor. zde pokládám svůj náhrobní kámen. zde kreslím své kruhy. zde vrážím meč do kamene. zde zasazuji své olše. zde těžím svou krychli. zde... zde jsem na tuhle stránku tak strašně, strašně starej, můj bože, dopíči, kurva fix, ještěžetak ty vole, nedejchám, já se moh posrat normálně-

šťastný nový rok, holoto matoucí. 🎉🎉🎉

[lewisthomas1913]

Hudba této sféry 14/21

Jednotlivé party hrané jinými instrumentalisty �� třeba cvrčky nebo žížalami – nemusejí být samy o sobě, slyšeny mimo kontext, charakter hudby. Kdybychom je však mohli slyšet všechny najednou, v plné orchestraci, celý ten nesmírný soubor, možná bychom porozuměli kontrapunktu, rovnováze tónů a timbrů a harmonií a zvučností.

[sugarcomafoxtrot]

Elsen ocs as possum memes part 2

Zwei

Vinegar

Volossya

Bordeaux

Nesmírný

Avalon

[dominikapise]

Všichni víme, co je za den. Jaký datum. Že posledního poslední se překulilo za ohlušujícího rámusu a oslňujících světel do prvního první 🥳Nového roku. A to znamená, že naš dva-osmnát diáře jsou zaplněné. A je třeba otevřít nový! Ten Vesmírný! ✨

Před Vánoci jste je vyprodali a já jásala blahem a zároveň trhnula, že mi nestihnout do konce roku přijít další. Moc mě těší, že 90% z vás, kdo jste užívali diář celý předchozí rok, jste si ho i na tento objednali znovu. A nejen sobě, ale i svým blízkým! 🤩

Je mi jasný, že Vánoce a silvestr vás zmohli a na nějaký plánování nebyl čas. Nevadí. Já je tu pro vás mám. Vyprosila jsem si je a to nejlepší – nepřišly až v únoru 😅

Pojďte udělat jedný tvořivý holce (mé malé maličké maličkosti) radost a udělejte ji hlavně sobě! 🥰 Darujte si prostor pro sebe (no zní to dost ohraně, ale fakt je to fakt, no fakt!) a pořiďte si do tohoto roku diář, který vás bude bavit a bude se o vás zajímat a starat. A dělat vám radost, to už jsem říkala? 💫

Objednejte si svůj diář přes zprávy, v obchůdku nebo formulář na blogu. Čekají tu jenom na vás, tebe a tebe taky a u mě nemají stání, tak si je prosimvás adoptujte, vždyť já je všechny sama neužiju, chci se o radost podělit! 🙏

Všechno, co jste o diářích (ne)věděli 👉 https://www.dominika-vankova.cz/l/daruj-si-diar/

PS: povšimněte si u fotek toho sladěnýho laku na nehty ����💪 PPS: ten stůl pod diáři, to je TEN, co jsem vyrobila 🦸‍♀️💪💪

[kailasaczechandslovakia]

Moje další zasvěcení bude dnes večer ve 17.30 hod. (22 PM IST - 15.02.2022 ).Připravte se na to, že přijmete více zasvěcení, která přepojí vaše samotné jádro. Hybnost nahromaděná ze všech zasvěcení, když je dobře asimilována, vyvolá nesmírný projev síly a empirický stav Paramadvaity.Rozeznívejte celou svou bytost s Mahávakjou, přizpůsobte se jednomu jídlu denně a zůstaňte neuvolněni v konečném stavu nirvikalpa samádhi.Je toho mnohem víc, co přijde. #Nithyananda#Iniciace #zasvěcení #darshan #kailasa #kailaasa

[stromuprisahat]

Oč krásnější než věčnost kdesi jsou krátké lidské naděje! Žít jinak nežli ty mě děsí a bez tebe žít hrozné je. V bezkrevné srdce nečekaný plamínek opět teple pad. A smutek na dně staré rány se ve mně pohnul jako had. Čím bez tebe je mi ta věčnost? Vladařství mého nekonečnost? Jen zvučná slova ubohá, chrám nesmírný, však bez Boha.

‘What is this eternity to me without you?’

Mikhail Lermontov, The Demon, 1830

[bloodstainedtomes]

[bohedoupe]

Odkládám si tady dnešek s více rozepsaným popiskem než na Instagramu. Především z toho důvodu, že sem si aktuálně dovolím upustit víc ze své hlavy než právě tam. A proto se bude hodit mít pro změnu dost podstatné pozitivní myšlenky na očích.

Po roce domlouvání jsme se konečně znovu sešly s bestie v naší oblíbené a naprosto bezkonkurenční čajovně. Je to místo, kam se vždy vracím asi nejraději, když se vyskytuji v okolí domova.

Tohle místo je pro mě důležité zejména proto, že se zde odehrálo několik stěžejních milníků v mé maličké existenci. Šest nebo sedm let zpět se tady při úplně první návštěvě začaly rýsovat vize o tom, jak si představujeme naši univerzitu a spolubydlení, po čase následovalo "probuzení bohemistického doupěte" v tom, že můj love language bude barevný. Na střední přišly breakdowns jak ze školy, maturity tak z mental issues, které se dostaly do takového bodu, že by mě v tu chvíli nenapadlo, že se do čajovny podívám někdy, kdy mi bude víc jak 18. Po úspěšné maturitě jsme už návštěvu bohužel nestihly. Nicméně, dneska to už po ustavičném domlouvání konečně vyšlo. Chci říct, že jsme dnes s mojí kamarádkou mohly s velkou dávkou nostalgie, ale především hrdostí projít po roce dveřmi Draka a říct si, že jsme to zvládly.

Ne všechno vyšlo podle našich plánů, které jsme si jako "velcí vizionáři" naplánovaly ještě na základce...ale vlastně jo. Obě jsme na univerzitě, studujeme konečně něco, co nás baví a máme zdravé naprosto úžasné vztahy. A to, že jsme vůbec tam.

Závěrem chci říct, že nenávidím spoustu věcí a málo co nenávidím víc než sebe sama. Avšak vždy, když se takhle na chvíli zastavím, udělám krok zpět a můžu si projít vše, co se odehrálo, dojde mi, že tam byl velký posun. Spousta věcí pořád není dle mých představ nebo mě štve, ale zvládly jsme to. Pořád jdeme dál, pořád tady jsme. Dneska jsem měla po dlouhé době nesmírný pocit vděčnosti za to, že pořád žiju.

PS: Paní z obsluhy si nás pořád pamatuje, dokonce i čaj, který si tam dávám už od první návštěvy. <3

PPS: Pokud jste to někdo dočetl až sem, přeji spoustu sil. Zvládnete to. I když si to teď nemyslíte, ale dokážete to. Časem se vše zlepší. Petardy, broskve!

[kralovna-ne-stesti]

Nejpodstatnější věc, jakou mě máma vybavila do života, je dovednost mít na sobě o číslo menší kalhoty v pase rozepnutý, aniž by to kdokoliv poznal. Za to ti nesmírný díky, mami

[mnaasilveira]

Výstraha Obětí

______________________________________________________________ Výňatky z Varování k Zamyšlení Naše hříchy budou ukázány, a to nás přiměje pocítit nesmírný zármutek a hanbu, když nám budou odhaleny. Jiní budou tak otráveni a šokováni způsobem, jakým budou odhaleny jejich hříchy, že padnou mrtví dříve, než budou mít možnost požádat o odpuštění. Každý uvidí stav své duše před Bohem – dobro,…

[lewisthomas1913]

Hudba této sféry (05-12)

Hudba této sféry (05-12) Závitová adresa URL Jednotlivé party hrané jinými instrumentalisty - třeba cvrčky nebo žížalami - nemusejí být...

Jednotlivé party hrané jinými instrumentalisty – třeba cvrčky nebo žížalami – nemusejí být samy o sobě, slyšeny mimo kontext, charakter hudby. Kdybychom je však mohli slyšet všechny najednou, v plné orchestraci, celý ten nesmírný soubor, možná bychom porozuměli kontrapunktu, rovnováze tónů a timbrů a harmonií a zvučností. Nahrané spěvy velryby, již zoologové nazývají keporkakem, jsou naplněny…

[s-ov-a-blog]

BRNO A JÁ

Brno. Mé rodné město, kde žiji celý svůj život. Narodila jsem se tu, prožila dětství, začala chodit do školy, dosud tu studuji na střední. Kdo ví, kam mě život časem zavane, ale určitě to bude pro mě vždy město důležité. Zkrátka su z Brna a to už se nezmění.

Pamatuji se, jak jsem jednou dívala z Vyšehradu na krásnou vyhlídku na Prahu. Každý jiný by se asi rozplýval, jak je Praha úžasná, mně se na vyhlídce také líbilo, ale poznamenala jsem „Stejně nemají Ignis.“ Člověk prostě musí být patriot.

Mám kamarádku, pro kterou Brno představuje naprosto ideální město, kde je vše možné a úžasné. Nepochází z Prahy, ale momentálně tam bydlí, bere to ovšem jako mezi-zastávku k Brnu.

Pravda je, že Brno je plné zajímavých míst, je tu během roku i mnoho dobrých akcí, jako například již zmiňovaný Ignis Brunensis a další. Žije tu ale také spoustu skvělých lidí.

Dovolte mi prosím, abych Vám teď předložila povídku, která má být poctou jednomu brněnskému houslaři, ke kterému chodím a kterému vděčím za úžasně opravený nástroj. Není zde jmenovaný, i když v původní verzi byl, ale když dovolíte, tentokráte jmenovat nebudu. Kdo ho zná, stejně si může domyslet. Tak tedy velké díky, pane Houslaři, ještě jednou.

Mistr houslař

Sotva se zavřely dveře, vyběhla na balkon, aby svým bratrům mohla zamávat. Když zašli za roh, vrátila se zpět do obývacího pokoje. Na pohovce ležel stařičký obouchaný futrál a v něm housle s tak trochu tajemnou historií. Když byla malá čtyřletá holčička, visely, ještě ve starém bratrově bytě, na zdi. Bratr tehdy řekl, že na ni budou čekat. Její přání hrát na housle se splnilo až o několik let později. Začala na ně hrát ve druhé třídě. Dříve ji učitelé v hudební škole nenechali. Měla moc krátké ruce.

Teď měla jen několik málo hodin po svém absolventském koncertě. V hlavě jí ještě zněly krásné tóny Dvořákovy Humoresky. Tam tadam tadam tadam, jako když člověk sedí ve vlaku. Však se taky traduje, že Dvořáka Humoreska napadla právě tam.

Paní učitelka z hudební školy řekla, že už by Klára mohla přejít na celé housle. A tak jí bratr teď ty housle, které se na ni deset let těšily, přinesl. Bude však potřeba je napřed paní učitelce ukázat, jestli přece jenom nebude lepší sehnat jiné.

(o pár dní později)

Byl příjemný páteční podvečer. Klára kráčela se dvěma futrály z hudební školy po vyasfaltované cestě kolem parku patřícího k Domovu seniorů. Kdysi tam jako malá holka chodívala s rodiči na procházku. Teď už to nebylo možné. Od jisté doby byly brány zavřené a veřejnosti zůstala zahrada nepřístupná. V ruce svírala Klára lístek od paní učitelky s kontaktem na houslaře. Na lístku bylo napsáno jeho jméno a telefonní číslo. Těšila se. Těšila se na návštěvu houslařovy dílny a na její nové housle. Zároveň se však trochu obávala, aby byly housle opravdu dost dobré, byť jí je paní učitelka schválila.

(za měsíc)

Klára se každou chvíli mrkla na hodiny, visící nad umyvadlem. Potřebovala jít dneska ze školy o něco dříve. Šla si pro své opravené housle, ale před tím si potřebovala koupit nový futrál. A protože v houslařském ateliéru zavírali brzy, nestihla by to.

(za hodinu)

V tramvaji ohlásili zastávku Nemocnice Milosrdných bratří. Vstala a zamířila ke dveřím. V ohlášené nemocnici se narodila a jen kousek odtud se teď znovuzrodily její housle. Hlavou se jí honilo nespočet myšlenek. Vzpomínala na minulou návštěvu oné dílničky, na své houslové začátky, na první skladbičky, které hrála, ale i na svou absolventskou skladbu, Humoresku. Vystoupila. Jednou šla s maminkou v Brně po Kopečné ulici. Je tam vidět do jedné houslařské dílny. Se zaujetím se tam tenkrát Klára dívala, alespoň přes sklo výlohy.

Teď měla možnost podruhé vstoupit na tak kouzelné místo, jakým je houslařská dílna, na místo, kde se rodí tolik krásných nástrojů. Housle, to není jen skříňka, ze které vylézá zvuk. Housle jsou dílo. Je to něco úžasného. Ale musí se dělat s láskou. Houslař musí do své práce vložit svůj um, svoji přesnost, svoje zkušenosti, ale především musí do díla vložit kus svého srdce. Pak se teprve dílo stává dílem. Pak se teprve housle stávají skvělým nástrojem. Nástrojem co umí zpívat, co umí vyjadřovat pocity, nástrojem, který má co říct.

A tenhle houslař dělal svoji práci s láskou. Byl skvělým houslařem, houslařem, co umí, co ví, ale hlavně miluje. Miluje svoji práci.

Takhle došla Klára až ke dveřím houslařova domku. Ze dveří právě vycházela jiná zákaznice a tak Klára nemusela ani zvonit. Sešla po schodech dolů do suterénu a vešla do dílny. Houslař vytáhl Klářiny housle, skoro nebyly k poznání, a začal popisovat, co na nich opravil a změnil. Pohrál si se slepením kdysi ne úplně dobře opravené praskliny na horní desce. Vyměnil struník, podbradek, natáhl nové struny a zúžil rozestupy mezi nimi. Vyměnil jí i kobylku. Ta byla z kvalitního dřeva s tzv. srdíčky. Bylo vidět, že při opravě myslel na to, že tyto housle jsou pro Kláru a tak jí je dělal úplně na míru. Pak pomohl Kláře vybrat smyčec, nového pavouka a vložil housle do nového futrálu, který si Klára přinesla. Na památku ji pak dal fotografii ateliéru a všech třech skvělých houslařů, kteří v něm pracovali.

Klára šla po ulici na tramvajovou zastávku. V ruce nesmírný poklad, moc se bála, aby se mu po cestě něco nestalo. Byla fascinována tímto houslařem. Jeho přístupem, s jakým jí její housle opravoval.

Vzpomněla si, že její bratr kdysi říkal, že kdyby si měl vybrat řemeslo, byl by zvonařem a nebo by stavěl varhany. On sám totiž varhaníkem byl. I ona by si svoje řemeslo vybrala podle svého nástroje. Byla by houslařem.

- Hani

[autoring]

Značka DS se při tvorbě automobilů inspiruje světem módy haute couture, prostředím pařížských butiků a avantardních pokrokových technologií. Vrací se ke známým charakteristickým místům Paříže a obdivuje odvahu průkopníků, kteří na svět přivedli taková díla jako Eiffelova věž nebo skleněná pyramida před galerií Louvre. Sama chce být v automobilovém světě ztělesněním těchto hodnot, proto klade nesmírný důraz na výrazný a jedinečný styl svých modelů, které musí budit emoce a na silnicích zaujmout na první pohled.