#názory

[sandraramazan]

Napsala jsem nový článek Úskalí návrhu na odložení plateb sociálního pojištění pro podnikatele, čtěte na sandraramazan.simdif.com.

[ja-pujdu-na-candrbal]

můj americký kámoš si myslí že sestrička z kramárov zní jako anime opening a já poraženecky přiznávám že má pravdu

[umberto-ecchi]

mám jedno (1) sociolingvistické hovězí a to je tohle

[tepli-mravenci]

Velikonoce se blíží a já k nim mám hodně silné (negativní) pocity takže chci slyšet vaše úchopy:

[notknowncryptid]

dneska jsem se spolužákem řešil anglické fráze, které v češtině používám a došli jsme k nádhernému a ryze českému ekvivalentu jedné z mých oblíbených. názory?

I'm gonna die on this hill = Tohle je můj Kresčak

[ikeharris128]

Všechny politické názory stranou, ale předsedovi Pirátů by se mělo začít říkat „kapitán strany". Představte si ty politické debaty:

„Vítáme předsedu hnutí XY, kapitána Pirátské strany, a také předsedu...”

„Pane kapitáne, co si myslíte o..."

„Nechte prosím pana kapitána mluvit.."

[teplejtrouba]

Naprosto nádherné. Debata skončila. Láska a mír na planetě Zemi a v našich kredencích. 💖🍶☕🥛🥃🍷🥂

Měli jsme s kámošstvem (už poněkolikáté) diskusi o tom, co se počítá za sklenici a co za hrnek. Sklenice, dle mého názoru, protože to má kurňa v názvu, musí být ze skla. Výjimka, jež navrhla moje kámoška, tedy takovéty plastové sklenky na víno, je abominací mezi nádobami na pití, a dle mého názoru kelímek, co si hraje na sklenku. Ano, můžeme tomu říci sklenka, protože se to používá jako sklenka a lidi jsou líní, ale ve své podstatě je to kelímek.

celá da prvotní diskuse začla kvůli jedné lokální kavárně, ve které nám naservírovali kakajíčko ve skleněném hrnku. A kdesi se ozvaly názory, že to je tím pádem sklenička. Hledal jsem pak urputně definici hrnku a na naší drahé wikipedii stojí, že hrnek může být z jakéhokoliv materiálu. Proběhly mírné rozepře, ale obecně jsme se usmysleli, nebo minimálně já se usmyslel, že to teda asi bude hrníček, když to má tvar jako hrníček, používá se jako hrníček a když si takovou věc chcete koupit, vyplivne vám to všude název hrnek (skleněný). A IKEA by nám přeci nelhala.

Myslím, že u nádob na pitivo je první věc, na kterou bychom měli koukat, funkce a tvar a až poté materiál. S výjimkou skleniček, tam je materiál, Z OČIVIDNÝCH DŮVODU, KÁMO, na prvním místě. (Ano, ta kámoška se mi taky snažila tvrdit, že takový keramický hrnek/kalíšek bez ucha je SKLENICE. Kacíř.)

Diskuse se samozřejmě pozastavila i nad půllitrem. Má to ucho. Mohl by to být hrnek. Je to skleněné. Anatomicky velký hrnek, ale funkčně se celoživotně řadí mezi sklenice, mezi hrnky ho jen tak nenajdete. A stejně si většina lidí, když ho vidí, řekne prostě jen 'půllitr'. Což má pro mne jediný možný závěr:

[alenekecej]

Zdravím!

Připravuji si nějaké podklady pro menší osobní výzkum ohledně LGBTQ+ komunity a češtiny (v menší míře slovenštiny), který snad zahájím více v únoru

(poďmi čumblre!!)

Výzkum se bude mimo jiné zaměřovat na

1) Momentální využívání angličtiny a anglických termínů v československé lgbtq+ komunitě

2) Schopnost češtiny jako jazyka (ne)vyjádřit všechny složky queer identity

3) velice specifické téma ale

Využívání angličtiny pro komunikaci mezi lidmi, jejichž mateřský jazyk je čeština - fenomén který spatřuji mezi mladšími (queer) lidmi

4) Historie českého queer jazyka

Důvodem mého zájmu je velký příbytek anglicismů v posledních letech o to víc v lgbtq+ komunitě - komunitě, která z velké části funguje online

Chci se zaměřit na úskalí queer osob, kterým čeština brání v osobním vyjádření.

Také bych se chtěla věnovat vlivu karantény na ty nejmladší členy lgbtq+ komuity - na ty, kteří si na internetu během karantény svou identitu uvědomili a již od začátku jsou propojeni s lgbtq+ komunitou právě především anglicky

Pokud vás jakékoliv téma zajímá, máte k němu nějaké zajímavé zdroje či názory či byste chtěli pouze přispět konverzací, určitě se mi ozvěte!

——————

Výzkum je čistě osobní a není součástí žádné vysokoškolské práce, nejsem odborník ani na češtinu ani na jiná témata, kterých se budu dotýkat.

Doufám ale, že z něj nakonec vznikne nějaký článek/esej nebo jiný uspořádaný formát, který bude možno sdílet.

[odpadzostravy]

Zaslechnuto na střední škole

"Ty vole já chci být uklízečka"

"Vy na té maturitě máte s prominutím sračky"

"Já vás za to neblamuju"

"Není to tv��j druhý semtex" "V batohu mám ještě tři"

"Děcka, ale fakt, kdo sebral to umyvadlo"

"On je jak já, on má taky shizofrenii"

"Ale hovno, ty seš Rumburak vole"

"Proč zas chybí polovina? " "Někdo skočil pod koleje" "A oni ho teď uklízí?"

"Můžeme si být jistí že za to nemůže nekrofilie"

"Sice Mluvíš německý pomalu jak Pražáci česky ale umíš "

"Hovno smetákem neutřeš"

"Já mám jako zákaz vidění nebo co"

"Karviná? Si myslíš. To je halucinace!"

"Podržte mi střeva"

"Pyčo, Sám seš platba pouze v hotovosti"

"Neznáš pelíšky, neznáš comeback, nevíš kdo je Zdeněk Troška, naval občánků vole!"

"To bylo ještě když chlapy byli chlapy a umírali ve válkách"

"Tohle je moje cestovní prase"

"Jehovisti nejsou rasa!"

"Najez se ,budeš mít lepší názory"

"Já jsem přišla a ten debil si četl Bibli v trenkách"

"Nevěřím mu ani oči mezi nosem"

*neopodstatněný zpěv slovenské hymny*

"neví někdo kde bych sehnal středověký záchod" (kníže Jaromír je velká ikona mojí třídy)

[dalsimoravskyblog]

Miniceny Čumblřího lva #9

Nejvíc sexy, finále

Ke čtyřem finalistům jsem dle přísných kritérii (přišly dvě nominace) vybrala dvě divoké karty. Celkem vám tedy představuji šest kandidátů a kandidátek na titul Nejvíc sexy postava vánoční pohádky:

Dahlia – goth dívka s černýma očima a smutným životním osudem

král Filip – chlap s korunou, co chytá ženy do náruče

Júlia – tři sta let stará prokletá šlechtična, co víc ještě chtít??

Karaba – silné ruce i silné názory, má rád děti a spravedlnost

Krakonoš – muž mnoha tváří, daddy vašich horských snů

Muribana – čertice, co neváhá používat ženské zbraně (oheň a síru)

[salinkarta]

úľuv je úžasný zdroj na takéto veci a posledných pár dní som strávila prezerením si ich katalógu paličkovej čipky a sú definitívne hodní obdivu a podpory

ale ako si už spomínala, nie všetci máme prístup k ich knižnici v BA, BB alebo KE, takže veľa kníh ako spomínaný slovenský ľudový odev v minulosti sú pre väčšinu ľudí ťažko dostupné. slovenský ľudový odev od viery nosáľovej je podobne ťažko dostupný, aj keď ešte nestojí 100€ z druhej ruky lebo vyšiel v 1983 (slovenský ľudový odev v minulosti je z '56) - tak či tak by bolo vhodné tieto knihy digitalizovať pre nadšencov a obrodencov (a preto že ľudia ktorí takéto knihy predávajú za tisícku si zaslúžia zhorieť v pekle)

tento post bol taktiež čiastočne ovplyvnený mojou dlhodobou honbou za knihami 'móda na slovensku v medzivojnovom období' a 'móda za železnou oponou' ktoré vyšli v 2011 a 2016 a už sa nedajú kúpiť. chápem že sú to novšie knihy a vzťahujú sa na ne autorské práva, ale je mi celkom ľúto, že existuje tak veľa kníh o našej histórii ktoré sú vytlačené raz a potom už ich musíme len zháňať po 3 knižniciach na území celého Slovenska alebo od súkromníkov, ktorí si účtujú 10-násobok pôvodnej ceny.

v ideálnom svete by boli tieto knihy dostupné v knižniciach v digitálnej forme, aby si ich mohol prečítať ktokoľvek, ale kým sa do toho nedajú oficiálne inštitúcie ako úľuv, budeme sa musieť spoľahnúť na online komunity

folklór a etnografia by mali byť verejne dostupné

po mojom včerajšom poste kde som požiadala o zdroje ohľadom krojov a paličkovej čipky sa mi súkromne ozvalo pár ľudí s tým, že buď majú knihy, ktoré by mohli byť pre ostatných zaujímavé, alebo ma poprosili, aby som tieto zdroje s nimi zdieľala, ak sa mi dostanú do rúk

za posledných asi 10 rokov čo sa priebežne venujem histórii módy a tradičnému slovenskému kroju som sa dozvedela o viacerých knihách, ktoré vyšli dobrých 40 rokov dozadu a sú takmer nedostupné. neviem ich nájsť v knižniciach a ak ich náhodou nájdem v antikvariátoch, ich cena začína na minimálne 60€ - jedná sa o knihy o ľudovom odeve, ktoré sú uznávané za jedny z najlepších, ktoré kedy vyšli, ale aj o čipke, výšivke a šperku. a ani jedna z týchto kníh už nie je v tlači.

navrhujem teda aby sme sa ako komunita všetci zišli a navštívili naše miestne aj špecializované knižnice a pokúsili sa tieto knihy nájsť a zdigitalizovať, a následne ich zdieľali online.

videla som už viacero ľudí, ktorí podobné knihy zdieľali, ale bolo by asi najlepšie mať celú databázu, v ktorej budú všetky tieto knihy v kope. môžeme to hodiť na uložto a zdieľať medzi sebou heslo alebo mať takto spravený disk na googli.

osobne už vlastním pár kníh, nových aj starých, ktoré sa venujú histórii odievania všeobecne aj v konkrétnych regiónoch, a ktoré by mohli niekoho zaujímať

[rychle-sipy-brainrot]

Date idea: budeme spolu čekat 20 let, než budou mít lidé s normálními názory přístup do sněmovny

[morti0re]

Mám na vás slováky menší otázku;

Má smysl se, jako čech, začít učit slovensky?

protože slovenštině rozumím když ji někde slyším, ale já bych prostě jí také chtěl umět i mluvit, protože, jak už jsem jednou naznačil, slovenština mi prostě příjde jako zajímavý jazyk a chci se ho naučit dopodrobna.

Díky moc už dopředu za vaše rady a názory, popřemýšlím o tom!!

[linka-r9-vysocina]

Gaza.

Ve mně tyhle věci kvasí dlouho, ale když vykvasí, tak mám pocit, že musím najednou udělat všechno. Což nejde. Sám člověk svět nespasí.

Dlouho jsem se k tomu nechtěla moc nahlas vyjadřovat, protože celá ta diskuze je nejen v českém prostoru úplně pokroucená, a nepřišla jsem si úplně povolaná to nějak komentovat, ale postupně ve mně vykrystalizovalo toto, za co jsem schopná se bít: ať už si o legitimitě státu Izrael myslím cokoliv a ať už je historicky na vině kdokoliv, všechny strany konfliktu by se měly snažit o co nejmenší množství civilních obětí. A to se neděje. Neděje se to, a naši politici se tváří, jako kdyby někdy byly tisíce civilních obětí zkrátka nutností.

Když už mám něco, za co jsem schopná se postavit, píšu maily.

Pojďte psát maily se mnou.

Otevřeně říkám, že momentální politiku s ohledem na duševní zdraví jen velmi málo sleduju. (Vím ale, že třeba náš milovaný Petr Pavel letěl do Izraele na návštěvu, zatímco Mezinárodní soudní dvůr projednával, jestli to, co se děje v Palestině, není genocida.) Tudíž nemám přehled o tom, jaké kdo na celou věc má názory, a za cíl pošty jsem zvolila dva lidi: premiéra Petra Fialu a ministra zahraničí Jana Lipavského.

Pojďte psát maily se mnou. Pojďme ukázat, že nám to není jedno.

Pojďte jim napsat, protože i když třeba nemusíte mít jasný pohled na to, zda "from the river to the sea", nebo ne, myslím, že se shodneme na to, že by nikdo neměl umírat kvůli něčemu, co nespáchal. Pojďte apelovat za co nejrychlejší ukončení konfliktu, nebo alespoň za klid zbraní.

Pomůže to něčemu? Já nevím, ale asi je to efektivnější než křičet na zeď, což jsem mentálně praktikovala až doteď.

Pokud nevíte, co a jak psát, použijte můj mail jako mustr (ideálně si ho samozřejmě upravte, ať to není copypasta, já se snažila fakt být aspoň nějak osobní):

"Vážený pane premiére,

obracím se na Vás ohledně konfliktu v Gaze. Vím, že jsme dlouhobě spojenci státu Izrael a že útok Hamásu ze 7. října nemohl zůstat bez odezvy. Zároveň Vás naléhavě žádám - prosím, obraťte pozornost české diplomacie ke konfliktu v Gaze a zasaďte se o jeho urychlené ukončení nebo alespoň o příměří. Přes milion lidí bylo vysídleno, nemají pořádně přístup k čisté vodě, lékařské péči, ani kam jít. Jsou ničeny nemocnice, školy, kostely, mešity, v takové míře, že to žádný teroristický útok nemůže ospravedlnit. Umírají nikoli teroristé, ale nevinní lidí, často děti. Stejně tak svět přichází o palestinské kulturní dědictví.

Velmi si cením postoje Vaší vlády ke konfliktu na Ukrajině. Myslím si ale, že pokud chceme být demokratickým, lidským státem a plnohodnotným členem mezinárodního společenství, musíme se snažit zabránit zbytečným obětem všude ve světě a nejen v Evropě, i za cenu kritiky našich spojenců. Není přijatelné, aby bylo právo Izraele na obranu chápáno jako povolení k masovému zabíjení palestinských obyvatel. Není přijatelné, abychom si jako stát řekli, že "někdy jsou civilní oběti prostě potřeba". Všichni jsme prožívali situaci Mariupolu - nevím, proč podobnou optikou nemůžeme vidět město Gaza. I tam umírají civilisté, jsou ničeny obytné budovy, knihovny, školy, nemocnice.

Přidávám dva apely Lékařů bez hranic, kteří jsou přímo na místě a kteří už v konfliktu také přišli o své kolegy:

https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/gaza-civilistum-uz-zbyva-jen-par-moznosti-kde-vyhledat-zdravotni-peci

https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/udelali-jsme-vsechno-co-bylo-v-nasich-silach-lekari-bez-hranic-vyzyvaji-svetove-lidry-aby-se

Opět Vás prosím, abyste vliv, který jako premiér máte, použil v rámci mezinárodního společenství k ukončení konfliktu. Myslím, že síla Česka spočívá v tom, že se dokážeme postavit za to, co je správné. Bylo by mi líto, kdybychom v historii byli po loňském podzimu a letošním začátku roku zapsáni v historii ne jako národ, který bránil Ukrajinu, ale jako národ, který přihlížel masakru a možná genocidě palestinského národa. Jsme možná malou zemí, ale stále se můžeme zastávat velkých hodnot, i za cenu toho, že budeme kritizovat své spojence.

Děkuji,

[podpis]"

email na Petra Fialu: fialap@psp.cz a petr.fiala@ods.cz

email na ministra zahraničí: ministr@mzv.cz, jan.lipavsky@pirati.cz a (?) lipavskyj@psp.cz (nedohledala jsem, ale emaily poslanců by tak snad měly fungovat)

Budu ráda, když budete reblogovat, budu ráda, pokud pošlete nějakej mail <3 Pokud neradi píšete/nejde vám to a pomohlo by vám, kdybych sepsala něco, co by šlo prostě zkopírovat a vložit, dejte vědět, dám něco dohromady.

[alexvacice]

Mít progresivnější názory v česku je absolutní peklo, protože proč kurva musim pokaždý, co řeknu ACAB, dovysvětlovávat, že to nemyslim jako skin, na kterýho furt bachujou měšťáci

[mujsilenejdenik]

Doma je mi dobře. Necítím se být jakkoliv ve stresu, netrápí mě úzkosti, o panických atakách ani nemluvě. Nepotřebuju Rivotril. Na školu se snažím nemyslet. Na neschopence jsem teprve týden a kousek, což si myslím, že je poměrně krátká doba na to, abych se rozhodnul, co dál se svým životem. Totiž, jestli zůstat v současné práci, nebo ne. Hodně přemýšlím, ale řekl bych, že v pozitivním slova smyslu, nikoliv, že bych se snad utápěl v nepříjemných vnitřních pocitech. Zrovna dnes ráno mě napadlo, že svojí práci mám sice rád, ale nejsem si jistý, jestli mi tohle vykompenzuje stres, který kvůli ní zažívám. Uvidíme, jaký bude můj pohled na věc po delší době v pracovní neschopnosti, až si víc odpočinu. Fyzicky se necítím být unavený, naopak, mám poměrně dost energie, za to psychicky, to už je horší.

Můj partner mě podporuje, za což jsem mu vděčný. Můj táta v podstatě taky, byť vzhledem k tomu, že už má svůj věk, žije si ve svém světě. Horší je to s mámou. Navenek se tváří, jako že ne, ale v podstatě mě drtí. Obvolává známé, co měli nějaké psychické potíže a ptá se jich o radu. O léčiteli už jsem se zmínil. Potom přišla na řadu jakási kartářka zabývající se též exorcismem a v neposlední řadě stará psychiatrička v důchodu, která by mi prý byla ochotná dát konzultaci, což mi z toho všeho přijde jako nejmenší zlo. Nejhorší na tom je, že máma se vždycky na něco upne a navíc je v tom všem svými názory a postoji proměnlivá, jako jarní počasí.

Já osobně sice zastávám názor, že existují věci mezi nebem a zemí, ale zase bych se k tomu neupínal jako k něčemu, co by mě snad mělo spasit. No a co se té vysloužilé psychiatričky týče, tak ani nevím, jak dlouho je mimo praxi a zda vůbec zná léky, které užívám a už vůbec nevím, jak by mi měla pomoct rozhodnout se, jestli dát výpověď, nebo ne, což je to, o co tady kráčí. Navíc mi to vůči mému doktorovi nepřijde úplně fér, protože v něj mám důvěru. Máma si nejspíš myslí, že někdo, ať už šarlatán nebo člověk vědy, zařídí, že já celkově změním svoje myšlení. To si myslím, že není dost dobře možné, i v případě, že bych měl tu nejlepší terapii na světě.

Taky si myslím, že moje generace se k některým otázkám staví jinak, než generace mojí matky. Například, že pokud nejsou spokojeni v zaměstnání, tak ho prostě změní. Oproti tomu lidi ve věku mojí máti se na to dívají tak, že kdo střídá zaměstnání, je člověk nestálý či pochybného charakteru. Každopádně máma mi moje rozhodování nikterak neulehčuje. Na druhou stranu má asi pravdu můj partner, když říká, že ve svém věku bych si měl stát za svými názory a nebát se maminky. Kéž by to bylo tak jednoduché.