rychle-sipy-brainrot

[rychle-sipy-brainrot]

Spin this wheel of ~300 AO3 tags three times.

[rychle-sipy-brainrot]

Drazí čumblřané!

Vyslyšte mě:

Pan Blahoš x Černokněžník Zababa

Ne, nešílím, položte ty vidle🤚

Zvažte radši mou propagandu této stařešinské lodě (nebo mašinky?)

Jenom pan Blahoš ví, jak se k Zababovi dostat a co říci, aby vás pustila výhybka. To on byl také ten, kdo to prozradil nejvyššímu panu železničáři.

Poté, co pan Blahoš požádá Zababu o radu, co s černokněžnickou mašinkou, pan Blahoš mu řekne, že vlastně vůbec není zlý. Zababa není zvyklý na komplimenty, zčervená a nabídne panu Blahošovi fajfku

Pan Blahoš po nocích nemůže přestat myslet na Zababu a snaží se vymyslet, jak by mu za vše poděkoval.

Pak se rozhodne za ním prostě zajet, ale samými rozpaky zapomene tajné zaklínadlo pro výhybku. Tak tam chudák sedí a čeká, jestli si nevzpomene, až z toho usne.

Co se ale nestane, výhybka se sama přehodila, a někdo sem jede z černokněžnické koleje! Z drezíny vystoupí Zababa.

,,Pane Blahoši, jestlipak jste na mě zapomněl?"

,,Jakpak bych zapoměl, přijel jste jako na zavolanou!"

(Oni na sebe myslí a zababa se vydal navštívit blahoše protože věděl že ho blahoš chce vidět ale zapomněl heslo A TEN JEHO TÓN KDYŽ ŘEKNE ŽE SI HO POŘÁD PAMATUJE JE TAK NĚŽNÝ LIDI ONI JSOU TAK TEPLÍ)

Ehm ehm. Tedy. Pan Blahoš se Zababy zeptá, jestli by mu nemohl nějak pomoct, na což mu Zababa odpoví, že jemu už nikdo nepomůže (he can fix him trust). Pan Blahoš z něj na to vytáhne jeho tajemnou minulost o mašinkách, a podělí se o jistý návrh...

VÝŠE ZMÍNĚNÝ NÁVRH BYL OTEVŘÍT SI SPOLU HRAČKÁŘSTVÍ KDE BUDOU PRODÁVAT MAŠINKY KTERÉ ZABABA VYROBÍ HALÓ

Bonusové body za nepřímou adopci Pašíčka

Prosím, jestli tohle není vrchol stařešinského yaoi, tak už nevím. Ano, spolu s @willisek jsme shlédli celý seriál...

[rychle-sipy-brainrot]

tramvajové museum tramvajové museum

museum tramvaje

TY můžeš být TRAMVaJ

jestli máš kola a jedeš dopravu na kolejích

jinak nejsi tramvaj aj aj

špatné zprávy

plač za chvilku kvůli rozbitým snům

ale bud sám sebou

protože i když nejsi tramvaj

můžeš být něco jiného důležitého a krásného

jako například autobus

[rychle-sipy-brainrot]

RŠ océčka (sváteční edice)

Ano, já vim, vánoční post o měsíc pozdě..ALE! jsou k tomu důvody, přísahám.

Než řeknu ty důvody btw, chci jen zmínit že ano, posunul jsem ten celej příběh o pár let dopředu, ale to si zaslouží svůj vlastní samostatnej post.

okej budu upřímnej, žádný důvody nemám, ten náčrt jsem si načmáral na hodině služeb cestovního ruchu před dvěmi týdny, takže chytli jste mě!

Tenhle obrázek sám osobě byl vlastně takovej jumpstart k tomu abych měl víc motivace protože jsem poslední dobou měl fakt těžkej artblock (fungovalo to)

Jinak víc toho moc nemám, pod čarou máte černobílou verzi (era akurátní) a fotku og obrázku :3

1) era accurate fotka vontíků

2) ale ne! oni jsou uvězněni na papíru to nee!!

[rychle-sipy-brainrot]

What is a wendigo

There is a lot of misinformation on this, especially with mainstream media now picking up the legend. This refers to the traditional oral tellings and teachings of the creature.

The wendigo, also known as windigo or  wintiko, is the name of a type of creature of Anishinaabe legend; a cannibalistic monster formed from the soul of a person afflicted with this manitou– spirit, or in this case evil spirit. They are almost unstoppable creatures of the hunt, and were the most terrifying of legends, representing the greed within all of us.

In popular culture it is depicted to look like a deer of some sort, but in most tellings and legends of encounters the wendigo looks very, very different. It is described as a tall, 12 to sometimes 15 foot humanoid creature. 

Basil Johnston, an Ojibwe teacher and scholar from Ontario, gives a description of a wendigo:

“The Wendigo was gaunt to the point of emaciation, its desiccated skin pulled tightly over its bones. With its bones pushing out against its skin, its complexion the ash-gray of death, and its eyes pushed back deep into their sockets, the Wendigo looked like a gaunt skeleton recently disinterred from the grave. What lips it had were tattered and bloody … Unclean and suffering from suppurations of the flesh, the Wendigo gave off a strange and eerie odor of decay and decomposition, of death and corruption.“

According to legend, the wendigo follows with it a cold chill; as if it carries the winter wind. It’s nails are long and sharp to assist it’s hunting, as well as it’s teeth which sit so in it’s mouth that it tears the skin around it. The wendigo’s eyes are hollow, it’s face gaunt; the eyes described as a haunting glowing red or white. 

It’s screech is told to make any who hear it lose consciousness from sheer terror. They say the closer you are to one, the colder it gets and you are able to see your breath even in the warmest summer months.

In legend, wendigos could be created two different ways. The most common way is for a regular person, who in a desperate situation, ends up resorting to cannibalism and is overtaken with the manitou of the wendigo, and turns into one themselves. 

The second way was much less common but it was told that a evil practitioner could curse the person. In one story, this was done by using special words over a small wooden figurine and gifting it to that person. 

From records of Jack Fiddler in the 1800s, the last known wendigo hunter, it took up to a few weeks for a person to transform into a wendigo and was quite a painful process almost like a physical illness, symptoms similar to a deadly flu.

The wendigo hunts by it’s legendary speed and stealth, and is the best hunter of any creature including human. It devours people and tears them to shreds; it’s hunger never able to be satisfied, as it is the curse the wendigo is forever stuck with as punishment for breaking the biggest taboo in culture– cannibalism.

These creatures were said to stalk the northern woodlands; mainly around the great lakes regions; Michigan, Minnesota, and Ontario. 

The enemies of the wendigo only told of one. Another legendary creature, known as the baykok. The baykok was said to prey upon those who hunt for sport; taking more than they need. Haters of greed, which is what the wendigo embodies. Which is why according to legend both are natural enemies. 

There is no exact way to kill a wendigo; no constant legend or story. Methods range from burning to the more specific way of cutting up the body into five pieces with a silver axe and burying each piece separately, or burning the pieces. These methods are almost never given along with reason in the stories, however culturally burning can be viewed as releasing the spirit.

The cultural meaning and significance behind the legend of the wendigo is interesting. The whole meaning behind the legend is supposed to represent greed, which culturally was considered a bad trait, as generosity was highly valued due to the tribes being communal in nature, and those who didn’t share or contribute to the common good a danger to the survival of all.

As stated before there were wendigo hunters as well. At one time it was told that there were many, but most stories have been lost. The last known wendigo hunter was a man called Jack Fiddler, who lived in the late 1800s and was arrested by the Canadian government in 1906 for killing someone who was transforming into a wendigo, which as an added note he usually did upon their or their families’ request. This “marked the  the beginning of the imposition of Canadian law on the Sucker People.” The problem arises with the Canadian government intruding on the tribe’s own customs and sovereignty, and there are many arguments on this even to this day but the issue still remains. There will be a future post going more in-depth on this. 

“Among the Assiniboine, the Cree and the Ojibwe [Anishinaabe], a satirical ceremonial dance is sometimes performed during times of famine to reinforce the seriousness of the wendigo taboo. The ceremony, known as wiindigookaanzhimowin, was performed during times of famine, and involved wearing masks and dancing backwards around a drum. The last known wendigo ceremony conducted in the United States was at Lake Windigo of Star Island of Cass Lake, located within the Leech Lake Indian Reservation in northern Minnesota.”

The legend of the wendigo “lends its name to the controversial modern medical term Wendigo psychosis, described by psychiatrists as a culture-bound syndrome with symptoms such as an intense craving for human flesh and fear of becoming a cannibal. In some Indigenous communities, environmental destruction and insatiable greed are also seen as a manifestation of Wendigo psychosis.” Which ties in with the cultural taboos of greed. 

Wendigos today have been popularized in mainstream media because of shows and games such as Supernatural, Hannibal, and Until Dawn. Representation of indigenous legends is wonderful, but unfortunately not all of these are entirely accurate. 

These legends are wonderful to read and look into, truly terrifying but also embodying cultural beliefs and traditions down to the core of the story. Each indigenous legend has a meaning and a lesson behind it and are a great way to expand your knowledge on the subject, or even if you are just curious.

Miigwech!

[rychle-sipy-brainrot]

japanese emperor caterpillars are literally :3

[rychle-sipy-brainrot]

reblog to bonk prev with yr forehead like a cat

[rychle-sipy-brainrot]

Drevoštvorcúr

[rychle-sipy-brainrot]

[rychle-sipy-brainrot]

Trying to :3 my way through life

[rychle-sipy-brainrot]

Me: Im failing my physics, I really should study

My brain the moment i open my notes: OOOO FATAL MISTAKE, FOOLISH MORTAL. EVERY SECOND OF THIS WILL FEEL LIKE SWALLOWING CONCRETE RUBBLE AND YOU WILL DIE. I REPEAT YOU WILL DIEEEEEEEEEEEEEEEEE

[rychle-sipy-brainrot]

[rychle-sipy-brainrot]

Všechno nejlepší;

1) Rychlým Šípům, ti blorbové mě nikdy nenechají na pokoji a mně se to tak líbí

2) evidentně Josefovi Ladovi??? Česká stopa mě o tom upozornila a jsem velmi zmaten ale zároveň příjemně překvapen.

3) MNĚ! JÁ TU JSEM NEJDŮLEŽITĚJŠÍ (jk)

[rychle-sipy-brainrot]

I keep quoting this dumb image every time something slightly bad happens to me

[rychle-sipy-brainrot]

Tims mechanisms are actually little moons send post

[rychle-sipy-brainrot]

Ahojahoj! Na svém Instagramu jednou za uherský rok dělám informační okénka, co se týkají zvířat a problémů a zajímavostí s nimi spojenými. Tentokrát dělám maličkou osvětu o bílých tygrech a rozhodla jsem se to sdílet i tady. Prostě proto, že to je potřeba. Prosím, pokud máte trošku času, přečtěte si aspoň kousíček. Díky!

Inu, začnu - napadá vás, co se Česka týče, zoologická zahrada, která by měla bílé tygry? Kromě té liberecké, kde je chovali od roku 1994 a v tuto chvíli už teda mají zřejmě jen poslední tygřici na dožití. A taky kromě těch pochybných soukromých institucí, jako je třeba Dvorec. Ten je totiž akorát součástí tohohle problému… a taky mnoha dalších, ale o tom jindy. Každopádně by vás ale žádná jiná česká zoo krom Liberecké napadat neměla, protože jinak je měli akorát v Hodoníně a to se jednalo o zabavené jedince, kteří se tam dlouho neohřáli. No a proč že mají tyhle tygry jen v Liberci? Je to fakt tim, že by to byla taková vzácnost, je snad těžké se k nim dostat? Ano i ne - bílých tygrů je samozřejmě méně než těch klasicky zbarvených, o ohrožený druh se však nejedná. V první řadě proto, že to ani žádný samostatný druh a ani poddruh není. Jejich chov prakticky nemá žádný jiný smysl než ten estetický. A s tím jde v ruku v ruce celá řada problémů. Zjednodušeně by se tedy dalo říct, že mnohé zoo chov bílých tygrů nepodporují už jen proto, že je prostě nemorální.

Jak jsem již sdělila, bílý tygr není žádný druh ani poddruh tygra, jak to právě třeba soukromé zoo často rády prezentují. Nejedná se tudíž ani ohrožené zvíře. Bílý tygr není nic jiného než normální tygr, ovšem s leucismem. K tomu dochází, má-li zvíře nedostatek pigmentových buněk, ať už na celém těle nebo pouze jeho částech, Zvíře je pak tedy bílé, případně bělější, než by mělo - častí jsou třeba leucistní kosi nebo kavky. U tygrů dochází k tomu, že jim zmizí rezavé zbarvení srsti. Je důležité si leucismus neplést s albinismem. Roku 1951 bylo v Indii polapeno jediné bílé tygří mládě. Poslední divoký bílý tygr byl spatřen a následně zastřelen o 7 let později. Další ověřené záznamy o bílých tygrech v divočině neexistují.

Ono kotě, které bylo v padesátých letech odchyceno, byl samec, kterého pojmenovali Mohan. Jeho matka i sourozenci, což byli zdánlivě obyčejní tygři, byli zabiti. Dospělý Mohan se následně spářil s (opět normální) tygřicí. Narodila se ovšem samá oranžová mláďata. Když dospěla, nechali Mohana spářit se s jednou z jeho dcer. A kupodivu, ve vrhu byla bílá mláďata. Tak se zjistilo, že leucismus u tygrů se dá geneticky předávat, respektive že leucismus u tygrů je vázán na recesivní gen. Jednoduše řečeno - otec i matka musí být abnormální gen, v tomto případě gen na nějž je vázán leucismus, aby se mohlo narodit požadované bílé mládě. Jedna z několika dalších Mohanových dcer, tentokrát již z "úspěšných bílých vrhů", Mohini, pak na počátku 60. let po dlouhém smlouvání odcestovalo do USA. Roku 1963 se bílí tygři objevili poprvé i v Británii, konkrétně v Bristolu. Ve stejný rok tato zoo obdržela i přímo jednu Mohanovu dceru.

A tak nějak započal velký bílý tygří incest, který přetrvává až dodnes. Podtrženo, sečteno: veškeří známí bílí tygři na světě jsou potomky Mohana narozeného v půlce minulého století. Všichni jsou si vzájemně příbuzní a neustále se mezi sebou kříží. Bezesporu víte, jak to fungovalo u Habsburků - úplně stejně. A taky jistě víte, jak kvůli tomu někteří dopadali a vypadali. U bílých tygrů tomu není jinak. Bílí tygři trpí různými genetickými vadami. U některých jedinců se projevují více, u jiných méně. Časté je šilhání, deformace pátaře, nefunkční orgány či jejich selhávání, vtočené nohy/tlapy. Všichni bílí tygři vidí hůře než jejich tradičně zbarvení příbuzní, přičemž spousta z nich trpí fotofobií, tedy náchylností na světlo. Dokonce i neobvykle a negativně reagují na anestezii. Vůbec nejhůře na tom ovšem byl samec Kenny, který uhynul v záchranném centru pro velké kočky roku 2008. Byl sebrán původnímu chovateli.

I potomci bílých tygrů, kteří mají normální zbarvení, trpí různými vadami, včetně zmiňovaného šilhání. Na recesivní gen leucismu u tygrů je totiž přímo vázané - onen gen působí, že oční nerv je veden ze špatné strany.

Taky je dobré zmínit, že většina potomků bílých tygrů (a jim příbuzným), kteří se nenarodí s požadovaným zbarvením, je následně usmrcena. Protože chovatelům k ničemu nejsou. Většinou.

Co všechno se stalo za Mohanova života: 25. května 1951: Lesní dělník hlásil, že viděl mládě bílého tygra. 26. května 1951: Matka mláděte a dva z jeho tří sourozenců byli zastřeleni a zabiti. 27. května 1951: Maharaja Martand Singh zajal bílé mládě, které posléze pojmenovali Mohan. 28. května 1951: Mláděti se podaří prchnout a velká skupina lidí jej vyráží znovu lapit. 29. února 1952: Normálně zbarvená tygřice jménem Begum je zajata. 30. dubna 1955: Begum porodila samce a dv�� samice. Všechna oranžová, stejně jako veškerá mláďata v jejích následujících dvou vrzích. Prosinec 1957: Mohan byl spářen s Radhou, jeho čtyřletou dcerou z druhého vrhu s Begum. 31. října 1958: Radha porodila vrh složený ze 4 bílých mláďat: samce a 3 samic. Byli pokřtěni Raja, Rani, Sukeshi a Mohini. Následně: Samec a jedna samice (Raja a Rani) byli darováni zoologické zahradě v New Delhi. Mohini byla převezen do Washingtonu D.C. Sukeshi, Mohanova vnučka, byla ponechána pro páření s Mohanem a zůstala s ním, dokud nebyl stažen z chovu, načež byla ubytována se svým synem v naději, že se rozmnoží. Mohan nejevil zájem o páření a po 6 letech bez úspěchu byla i ona přemístěna do zoologické zahrady v New Delhi, kde 2. února 1975 zemřela. Květen 1964: Raja a Rani, tedy sourozenci, byli spářeni. Rani porodila dvě bílá mláďata, samce a samici. Samici zabili, samce silně "pošramotila". Samec 'Tippu' přišel o ocas a byl s velkými obtížemi vychován lidmi. Srpen 1965: Rani se narodila dvě bílá mláďata. Obě zemřela v důsledku zanedbání péče. 19. prosince 1965: Rani se o 4 měsíce později narodila další 3 bílá mláďata. Byla ponechána v její péči jen něco málo přes měsíc, načež o ně ztratila zájem a musela být vychována lidmi. Samice umírá ve věku 17 měsíců a jeden samec umírá 17. dubna 1967 během přepravy do USA. Chov Rani pokračoval a dohromady porodila 20 bílých mláďat. 19. prosince 1969: Mohan zemřel ve věku 19 let a 7 měsíců. Všichni bílí tygři v zajetí pocházejí z Mohana, což vysvětluje jejich genetické potíže.

A na závěr ve zkratce ještě jednou a rychle: bílí tygři nejsou samostatný druh ani poddruh, natož aby potřebovali ochranu; všichni jsou jen produkty inbreedingu ��ili příbuzenské plemenitby, důsledkem čehož trpí četnými zdravotními problémy. Tak na to do budoucna myslete, než budete jejich vlastně docela zbytečnou existenci svými penězi podporovat. A ještě cituji: „Bílí tygři jsou uměle vypěstovaná aberace některými zoologickými zahradami, soukromými chovateli cirkusy, kteří tak činí spíše z ekonomických důvodů než z důvodů ochrany." Protože lidi jsou blbí a moc rádi zaplatěj, aby tyhle "strašlivě ohrožený a vzácný" miciny viděli. Pís!

...kecám, ještě nekončím. Ale tohle bude už jen takový malý dodatek, jen překopíruju svoje instagramové příběhy a vložím je sem. Týkají se bílých tygrů v Česku.

[rychle-sipy-brainrot]

já když musím napsat důležitý moment do mého příběhu, který totálně změní celý příběh:

(jsem malý připosránek a bojím se toho)