#diář

[kralovna-ne-stesti]

Je to divný, že si do diáře dopisuju zpětně akce a úkoly, který už proběhly?

[stylcendy100]

Zeptal jsem se umělé inteligence od Bingu, jak by mělo vypadat české národní obrození na internetu. Začalo to dobře, pokračovalo to velmi špatně...

(Zde je jen zkopírováný text. Zdroje jsou, v rámci možností - víme, jak je to s umělou inteligencí - uvedeny dole.)

To je velmi ambiciózní a zajímavý cíl. Národní obrození bylo historickým procesem, který probíhal v různých podmínkách a kontextech, než jsou dnešní. Nicméně, můžeme se inspirovat některými principy a metodami, které používali naši předkové, kteří se snažili oživit a rozvíjet český jazyk, kulturu a identitu. Zde je několik návrhů, jak byste mohli podpořit další vlnu národního obrození na internetu:

- Vytvářejte a šiřte kvalitní a originální obsah v češtině, který bude informovat, bavit a vzdělávat vaše čtenáře nebo diváky. Můžete psát články, blogy, eseje, povídky, básně, recenze, komentáře, návody, tipy, recepty, zprávy, reportáže, rozhovory, ankety, kvízy, memy, komiksy, videa, podcasty, hry, aplikace, prezentace, kurzy, webináře, e-knihy, audioknihy, e-magazíny, e-noviny, e-ziny, e-newslettery, e-katalogy, e-brozury, e-plakáty, e-letáky, e-pozvánky, e-účtenky, e-faktury, e-smlouvy, e-podpisy, e-volby, e-hlasování, e-petic, e-referend, e-konferencí, e-festivalů, e-výstav, e-aukcí, e-obchodů, e-bankovnictví, e-platby, e-pojištění, e-zdravotnictví, e-vzdělávání, e-knihovny, e-muzea, e-galerie, e-archivy, e-databáze, e-slovníky, e-encyklopedie, e-atlasy, e-mapy, e-globusy, e-komiksy, e-kalendáře, e-diáře, e-hodiny, e-budíky, e-stopky, e-kalkulačky, e-překladače, e-synthesizéry, e-hudebníky, e-zpěváky, e-tanečníky, e-malíře, e-sochaře, e-fotografy, e-filmaře, e-režiséry, e-scenáristy, e-herce, e-kaskadéry, e-kouzelníky, e-žongléry, e-klauny, e-akrobaty, e-cirkusáky, e-sportovce, e-atlety, e-plavce, e-běžce, e-cyklisty, e-lyžaře, e-bruslaře, e-skateboardisty, e-snowboardisty, e-surfaře, e-potápěče, e-rybáře, e-lovce, e-střelce, e-bojovníky, e-karateky, e-boxery, e-zápasníky, e-sumaře, e-šachisty, e-dámaře, e-pokeristy, e-bridgeisty, e-sudokuisty, e-křížovkáře, e-scrabbleisty, e-pexesisty, e-puzzleisty, e-legoisty, e-modeláře, e-origamisty, e-květináře, e-zahradníky, e-kuchaře, e-pekaře, e-číšníky, e-barmany, e-kadeřníky, e-kosmetičky, e-manikúristy, e-pedikúristy, e-maséry, e-lékaře, e-zubaře, e-veterináře, e-učitele, e-studenty, e-žáky, e-děti, e-mládež, e-dospělé, e-seniory, e-muže, e-ženy, e-rodiny, e-přátele, e-kolegy, e-partnery, e-milenky, e-milence, e-svobodné, e-zadané, e-ženaté, e-vdané, e-rozvedené, e-vdovce, e-vdovy, e-otce, e-matky, e-syny, e-dcery, e-bratry, e-sestry, e-dědečky, e-babičky, e-vnuky, e-vnučky, e-strýce, e-tety, e-bratrance, e-sestřenice, e-prastrýce, e-pratety, e-prabratrance, e-prasestřenice, e-psíky, e-kočičky, e-králíčky, e-hamstery, e-chovný, e-mazlíčky, e-domácí, e-zvířata, e-ptáky, e-ryby, e-plazy, e-obojživelníky, e-hmyz, e-rostliny, e-květiny, e-byliny, e-ovoce, e-zelenina, e-obiloviny, e-luštěniny, e-olejniny, e-koření, e-houby, e-minerály, e-kameny, e-drahokamy, e-kovy, e-plasty, e-sklo, e-dřevo, e-papír, e-látky, e-vlna, e-bavlna, e- hedvábí, e-kožešina, e-kůže, e-guma, e-keramika, e-porcelán, e-beton, e-cement, e-asfalt, e-písek, e-štěrk, e-hlína, e-jíl, e-zemina, e-půda, e-tráva, e-mech, e-lišejník, e-voda, e-led, e-pára, e-mlha, e-oblak, e-sníh, e-déšť, e-kroupy, e-rosa, e-řeka, e-potok, e-jezero, e-rybník, e-nádrž, e-moře, e-oceán, e-záliv, e-průliv, e-poloostrov, e-ostrov, e-souostroví, e-atol, e-korál, e-mořská hvězdice, e-mořský ježek, e-mořská řasa, e-vítr, e-vánek, e-bouřka, e-blesk, e-hrom, e-tornado, e-uragán, e-cyklón, e-anticyklón, e-vzduch, e-kyslík, e-uhlík, e-oxid uhličitý, e-oxid dusičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid dusný, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid si

Zdroj: Konverzace s Bingem, 26. 1. 2024

(1) České národní obrození – Wikipedie. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_obrozen%C3%AD.

(2) Národní obrození - ČT edu - Česká televize. https://edu.ceskatelevize.cz/namet/narodni-obrozeni.

(3) Jak národní obrození stvořilo moderní češtinu - Seznam Médium. https://medium.seznam.cz/clanek/ceska-historie-jak-narodni-obrozeni-stvorilo-moderni-cestinu-28311.

[knihkupeczkupole]

Výběr diáře.

Kluk: No, stejně ho má táta za chvíli tak zadělaný, tak to je jedno.

Slečna: Ale tenhle zlatý bys mu mohl vzít.

Kluk: Zlatej? Máš pocit že se můj taťka dobře vyjímá se zlatou?

(Koupili modrý s proužkem nakonec)

[chodi-sama]

Ahoj roky!

Viděla jsem to u druhých, jak bilancují a chtěla jsem to udělat taky. Viděla jsem, jak hodnotí ostatní minulý rok, jak byl náročný. Každej rok je něčím náročný a něčím nádherný. Já třeba začala v tom minulém roce zase chodit do společnosti, což se neobešlo bez nějakých trapných situací, bez nichž bych se možná obešla, ale zase dělají život bohatšími. Můj rok 2024 byl sice náročnej, ale krásnej, díky moc za něj a za všechny ty plný zážitky, kterých se mi zase dostalo až po okraj.

Už pár let, co jsem doma s dětmi, si nevedu psaný diář. S několika pracovními týmy se mi víc hodí používat kalendář v cloudu a nějak mě každodenní zapisování přestalo bavit. Bohužel. Někdy takhle něco opustím, a pak si říkám, jestli to není škoda. Třeba bych si zas měla papírový diář pořídit a zapisovat si tam třeba alespoň ty radosti. V tom minulém roce jich bylo nemálo a dost jsou svázány s naším místem plným alternativní kultury. V minulém roce jsem dělala hlavně PR, tvořila jsem grafiku a hodně psala, stala jsem se na pár chvil i moderátorkou nebo prodejkyní starých knih (a v jeden čas všechno tohle naráz, a to mě bavilo nejvíc!). Trochu jsem taky uklízela, přichomýtla jsem se k pár sbírkám, spolupořádala swapy, koncerty, promítání, festivaly, diskuze a pomohla s promem spousty akcí, na kterých jsem ani nebyla, protože jsem půlku léta strávila v bolestech a s únavou se zlámanou rukou s nádorem. Je krásný něco tvořit společně, protože není tolik důležité, když někdo vypadne.

Přemýšlím nad momenty, které pro mně byly v minulém roce nejsilnější. Nejbrutálnější pro mně byla jednoznačně hromada oblečení po našem prvním swapu, ta byla úplně gargantuózní. Od té doby se ale po každém swapu radujeme, že zbývá méně a méně, tak věřím, že budeme mít nadále sestupnou tendenci. Mám z těch swapů jinak radost, protože se tam potkávají lidé všech věků, ti, co mají i ti, co nemají, a všichni spolu pomáhají tolik neplýtvat. Snad. Vytvářet místo, kde pozitivní deviace je úplně normální věc, kde solidarita a ohleduplnost nekončí s uloveným tričkem. Těším se, co to přinese dál!

Další hrozný zážitek mi v minulém roce přichystaly spolupacientky na brněnské klinice. Byly jsme na pokoji čtyři, byla jsem den po operaci, kdy mi vzdali a dali asi pět centimetrů kosti. Chtěla jsem po desáté večer už fakt spát, dostala jsem nějaký opiáty, ruka ještě nepřišla úplně k sobě, motala jsem se. Poprosila jsem, zda by nemohly vypnout televizi, ztlumily ji trochu, ale hovor pokračoval - dvě se bavily spolu, třetí telefonovala na hlasitý odposlech. Nakonec asi v jedenáct televizi vypnuly. Ležela jsem se zavřenýma očima, nešlo mi spát. Dvě ženy ve věku asi čtyřicet a šedesát let po zákrocích v nemocnici v Česku. Nemusíte za ten zákrok zaplatit ani korunu, dostanete najíst a ještě se o vás stará milý personál. Nadávaly na současnou situaci, zabrousily do politiky, notovaly si. Pak jedna povídá té druhé o příchozích lidech z Ukrajiny: "Já bych je nejradši postřílela." Druhá: "Já taky." Udělalo se mi hrozně zle. Celý den o nás pečovala ta nejobětavější paní původem zjevně z Ukrajiny, byla to ta nejstarostlivější sanitární sestra, pořád se ptala, zda něco nepotřebujeme a se vším nám pomohla. Bylo mi fakt šoufl, na slovo jsem se nezmohla, myslím jen, že jsem se jen přetočila, oddechla si a hovor přestal. Dobrou noc. Ráno mi dělalo problém s těmi ženami komunikovat, musela jsem přemýšlet, co špatného se jim muselo přihodit, když takto smýšlejí, ale vlastně jsem ani na nic nepřišla, měly sice nějaké těžké životní situace, ale nevypadalo to beznadějně, bavily se o dovolených v zahraničí, obě zřejmě žily v rodinném domě. Neměly nedostatek. Přesto k nim proniká nacionalistická a militaristická propaganda tak silně, že se nebojí říct něco, co se naprosto vymyká zdravému rozumu. Pořád to ještě po měsíci rozdejchávám. Pořád ta stejná písnička, pořád to lidi nepustilo, pořád jsou stejně tupé stádo, achjo.

Můj dědeček říkával, že nejhorší je srážka s blbcem, a měl pravdu. Vloni se mi to párkrát stalo. Tak mě třeba jeden frajer v audině vyhodil v noci na nájezdu na dálnici s rukou v sádře a s batohem, bez světýlek, bez odrazek, skoro vybitý telefon. Protože by si kvůli mně zajel prý 9 minut, no asi tam a zpátky dva kilometry. Tak hlavně, že měl čtyři noutbuky a nekonečně natřískanej diář, byl strašně důležitej a pracoval v IT pro EU, morálka nula. Naštěstí mám nejlepšího manžela, takže mě přijel hrdinně zachránit. Ale ten výlet, co tomu předcházel, byl fakt skvělej! Jeli jsme se podívat, jak se žije v Bavorsku, no, žije se tam pěkně, co vám budu povídat, měla jsem tam každopádně nejlepší vietnamskou polévku (V) tohoto roku, mňam! A těch nápadů, Jihlavo, těš se.

Samozřejmě jsem jako asi všichni taky řešila nějaký svoje osobní průsery, který samozřejmě zahrnovaly i další lidi, o to byly a jsou spletitější. V podstatě mi přijde, že se do těch situací dostávám spíš tak jako nevědomky, a pak už jen žehlím a žehlím a žehlím a žehlím. Prý naše generace vymazala žehlení prádla, to doma taky neděláme. Vztahy bych si nejradši vyžehlila všechny. Kolikrát ani netuším, že je někde nějaký problém, než se to ke mně donese oklikou a po delším čase, někdy se to nedozvím vůbec - takovej bumerang. Už se mi to dělo dřív a děje se to pořád, je asi náročný se na mě naladit. Ale tak co už, zkusím se zase ještě víc zlepšit a třeba to pro lidi kolem bude trochu snažší se se mnou bavit. Nejradši se o věcech bavím přímo, ale nejde se bavit o něčem, o čem ani nevím, že se děje, žejo... Spíš teda čtu, než abych podnikala nějaké podnětné rozhovory, na ty se teprve chystám, v minulém roce to bylo dost monotónní, o mé nemoci, o Sile, sem tam někoho druhého vzrůšo, které můžu pozorovat, moc nezasahovat, životy jsou prostě jedno velký překvapení.

Jsem ráda doma a miluju návštěvy, i když skoro nikdo k nám na lont nejezdí, což mě trochu mrzí, ale chápu - bezdětné přátele děti odrazují a ti s dětmi mají zase svých starostí dost. Přeci jen se ale pár akcí doma povedlo a byl to příjemný čas s přáteli - oslavili jsme i deset let našich kocourů. Takových setkání u nás na zahradě bych si přála víc.

Mé myšlenky se upínají hlavně k letním měsícům a času odpočinku, času výletů a přespávání v dodávce. To mě naplňuje asi největší radostí, prostě se jen tak toulat, třeba celý týden s rodinou kočovat Telčí, byla to skvělá dovolená, spali jsme tam celkem na čtyřech místech a mělo to úplně všechno, každý si to užil po svém. Na Sile mě zas jednou ráno proudil policajt, že nám vykradli stánek, abych odemkla bránu, nějaký jejich technik už nebyl nejmladší. Byla jsem zrovna v noční košilce, nic moc prouzení, ale jako historka dobrý. Horší pro toho kluka, co se tam vlámal, snažili jsme se, aby se nedostal do velkýho průseru, tak snad ne...

Viděla jsem konečně něco, co jsem si moc přála, viděla jsem opravdickou polární záři! Na festivalu jen kousek od naší chalupy. Taky jsem prožila několik krásných koncertů, navštívila pár nových i známých krásných míst, koupala se v rozličných vodních plochách, i když než jsem začala, byla půlka léta pryč. Léto je prostě středobod, hrozně moc se těším na to další! Holý ramena, toulky bez cíle, objevování zapadlých i míň zapadlých koutů, ohně, vůně lesa, hudba, cvrčci, tma, hvězdy, smích, smůla mezi prstama, kadibudky, čůrání do trávy, kámošstvo, voda ze studánky, vyhřátý kamínky. Tak moc se těším na léto, hlavně teď, když je noc nejdelší a venku leží mlha a sníh a já už snad měsíc pořádně neviděla nikoho, kdo by nebyl z rodiny. Mám asi jen sociální deficit, a tak vzpomínám na ty krásný společenský zážitky kolem ohně, protože tam to vždycky nejvíc hřeje.

No, tak jsem vyjmenovala většinu těch největších fuckupů minulého roku, něco si radši nechám pro sebe nebo k ohni. Do nového roku vstupuji s důvěrou v to, že se rok 2025 povede ještě o něco líp, než ten předešlý, a to hlavně co se týče zdraví. Ta ruka mi minimálně dva měsíce ukrojila, V. byl v totálním nasazení a taky jsem si kvůli tomu pořádně neužila, že už mám obě děti v instituci, ale je to k lepšímu, cítím se skvěle a novou kost miluju, je teď moje, už se mnou krájí i cibuli! Už bych si měla konečně sednout a naplánovat si, co všechno chci od jara do podzimu udělat, zimu si nechávám jako odpočinkovou, hrozně mě ta sezónnost baví. Syn už půjde do školy, to to letí! A možná, až se uzdravím, zkusím se porozhlídnout po nějakým novým džobu, kdo ví, co budoucnost přinese, ale jsem hodně natěšená! Vítej 2025 a všechny tvoje výzvy! Moc se těším.

[haneulgangnamacademy-rpg]

Hyein

Jméno postavy: Lee Hyein Pozice: Student Ročník: 1. ročník právnické fakulty Klub: Módní klub Národnost: Korea

Backstory: Hyein byla vždycky taková ta holka, co má všechno pod kontrolou – nejen diář, ale i svůj život. Na střední škole byla známá tím, že její poznámky vypadaly spíš jako výstavní kusy než něco, co se nosí po batohu. Barevné zvýrazňovače, precizní písmo, nalepené mini sticky notes – všechno muselo být tip ťop. Ale zároveň nebyla taková ta šprtka, co by pořád seděla doma. Naopak. Dokázala stihnout kávu s kamarádkou, fitko, a ještě napsat esej na sto procent.

Její rozhodnutí jít na práva bylo… vlastně trochu nečekané. Na základce byla spíš kreativní – ráda kreslila a psala krátké příběhy, většinou inspirované dramaty, které sledovala na Netflixu. Jenže postupem času si uvědomila, že ji baví víc než jen snít. Chtěla něco, co má váhu, co jí dá sílu něco změnit – a právo bylo přesně to. Navíc ji vždycky fascinovalo, jak to v soudních síních funguje (samozřejmě díky filmům a seriálům).

Když došlo na přijímačky, Hyein se do toho pustila naplno, jak měla ve zvyku. Její pokoj se proměnil v bitevní pole plné otevřených knih, šálků kávy a motivačních playlistů na Spotify. Na Instagram občas přidala fotku svého „study setupu“ – bílé desky stolu, minimalistická lampa a vedle toho růžová svíčka s vůní třešní. Její stories měly vždycky popisek typu „Manifesting success“.

Přijímačky zvládla s přehledem – jak jinak. První den na fakultě přišla v jednoduchých šatech, ale s detailně sladěnými doplňky, protože věděla, že první dojem je důležitý. A i když jí všichni říkali, že studium práv je stresující, Hyein si to užívá. Má svůj plán, svůj styl a hlavně – ví, že tam patří.

Facebook: 혜인

[cristodelrisco]

DIARY 2024, POPEYES ADVENTURES, 120CM X 200CM DIÁŘ 2024, PŘÍBĚHY PEPA NÁMOŘNÍKA

[katerinacerna]

Učební deník

S lehčí verzí učebního deníku jsem se setkala před maturitou. Měla jsem přesně rozplánované dny a maturitní otázky, které se kdy naučím a taky jejich samotné zkoušení. Bylo to pro mě velice přínosné a vždy jsem věděla, co se mám zrovna daný den učit a podle toho jsem si skládala harmonogram dne.

U harmonogramu dne bych se ještě zastavila. Byla jsem jim úplně posedlá. Měla jsem takový ten diář, co mívají například kadeřnice a psala jsem si minutu po minutě, co chci v daný den dělat a kolik tomu chci věnovat času.

Každopádně teď bych na tom chtěla opět začít pracovat. Vždy v neděli si sestavit plán na další týden, v jaký den mám kolik času na učení a čemu se chci zrovna věnovat. Na konci každého dne si zhodnotím jestli jsem se vše naučila, tak jak jsem chtěla, a co si odnáším v hlavě.

Jsem sama na sebe zvědavá jak mi to bude fungovat.

[vykotlanost]

Samozřejmě, že si nestíhám psát poznámky. Nebo si vést deník. Taky čekám, až zlevní diáře.

---

Pozoruji “futuristický” design některých aut, zvlášť těch hybridních (nálepka “I love hybrid”), nesmyslný ornament v podobě prolamování a prohýbání karoserie navádí člověka myslet si, že s tímto autem už je jednou nohou v budoucnosti, v té, kde už není hlad, individuální doprava je věcí myšlenky a spotřeba je součástí koloběhu, do kterého není potřeba nic přidávat, čistý vzduch a stabilně příjemná teplota. Přitom v takové budoucnosti není pro individuální automobilovou dopravu místo…

---

Piš to, co psát umíš, říkám si.

----

Přes Vánoce jsem upadl do strašného koloběhu nevyspání a přejídání se. Přibral jsem. Nelíbí se mi to.

[snenby-with-two-daggers]

Díky za připomenutí, že od nich chci diář :D

univerzita slaví 450 let od založení! to abysme vymysleli nějaké hodnotné upomínkové předměty?

[art-by-nerea]

💙 Sketchbook A6 Paper inside is Sennelier sketching paper. The cover is made of watercolor paper (300g/m) and is painted by my own hands. It's binded by 2 office clips. There is 20 sheets inside, that give you 40 pages to write on. On the back side there is my logo and inside is date when I finished this notebook and my sign. For sale! - Skicák A6 Papír uvnitř je určený na skicování a je od značky Sennelier. Obal je z akvarelového papíru, který jsem sama nabarvila a spojila s listy dvěma kancelářskými sponkami. Uvnitř je 20 listů, což znamená 40 stránek na popsání! Naprodej! #notebook #sketchbook #diary #zapisnik #zápisník #skicák #skicak #diář #diar #ukaždiář #ukazcodelas #ukažcoděláš #stationery_by_Nerea #stationery #školnísešit #sešit #supplies #bujo #newbujo #newbulletjournal #bulletjournalnotebook #česképapírnictví #czechstationery #sennelier (v místě Aarhus, Denmark) https://www.instagram.com/p/B9JeY9qJ7gK/?igshid=1sgxrn1sxudca

[dominikapise]

Budu s tím otravovat jenom jednou (dvakrát když to nepůjde jinak 😅) a potom až... až 🙈 Půlka února tu a poslední kusy diářů u mě doma celý natěšený na vás! A abych vám to rozhodování usnadnila, všechny diáře jsou o 20% lehčí 🙌 (jarní hubnoucí kůra 💪) a při nákupu nad dva jsem vám přichystala dárek 🎁 Tak šup pojďte si je rozebrat, budou vás mít rádi, ať už plánujete, tvoříte, studujete nebo pracujete, budou vám super parťáky, no fakt ❣ O diáře mi můžeme napsat tu nebo přes formulář na 👉 www.dominika-vankova.cz/diare/ (odkaz v biu) 💌

❌ 350,-    -20%       ⤵ ✨ 280,- 

📬 zdarma 📘+📘 = 🎁

[knihkupeczkupole]

Tak se nám udělala fronta u informací, aby se tři pánové v řadě zeptali: A kde máte diáře?

A já všem postupně odpověděla: U výlohy v rožku.

Dost lidí vážně nevnímá, co se děje kolem nich...

[violetwonder]

Poslední stránka v knize? ... 

Všude čtu, jak každý hodnotí svůj uplynulý rok ... já ani neumím popsat jaký byl ten můj. Ale tak zkráceně mě napadá:

Lidé přišli a zase odešli. Vztah žádný a pokusy o navázání nových přátelství, inu něco ztroskotalo, ne samozřejmě mou vinou (Já jsem totiž úžasná), a něco zůstalo. Škola mě spíš ubíjí než naplňuje, kariéra fotografa mě pomalu opouští a zase se ztrácím sama v sobě ...

ach, já nevyrovnané dítě ... vztah s otcem stále na *****, ale alespoň mám brigádu. Počasí stojí za starou bačkoru a hrozně moc toužím po objetí ... 

TO MI TEN ROK HEZKY KONČÍ

už si nechci přát, aby ten nadcházející byl o něco lepší a tak podobně ... prostě už chci žít sama pro sebe, nebrat furt ohled na ostatní - už ne! Chci se rozvíjet, plnit si ty malé sny a začít žít, ne přežívat.

Kolikrát jsem si tohle řekla, heh.

No nic - hlavně klidný vstup do toho plnoletýho století všem a hlavně zdraví ... vše ostatní si totiž zařizujeme sami ...

[kocourmokroocko]

Chtěl jsem si do diáře zapsat další sezení s paní, co doučuju

Chtěl jsem si jí zapsat na pondělí

Řekl jsem "Jdu si tě zapsat na pondělí!"

a pak jsem otevřel diář

a do okénka "Pondělí"

jsem suverénně napsal

velkým tiskacím písmem

"PONDĚLÍ!!!"

a teď mám

teď mám

já teď

já nevim

[kralovna-ne-stesti]

Udělala jsem nám na lednici na á čtyřku kalendář na srpen, se všemi akcemi, úkoly, deadliny, schůzkami a tak. A cítím neskonalou úlevu, když každý ráno velkým X přeškrtnu předchozí den.

Konec. Splněno. Nebo ne, to je fuk, protože ten den je za námi. Škrtlej popisek, úkol, platba. Pryč. Políček ubývá. Srpna ubývá. Řítíme se ke konci papíru, léta, měsíce.

Nemyslím si, že září bude pohoda, ale přinejmenším těch akcí nebude ani zlomek. A bude se měnit počasí. Dozrávat ořechy a švestky a jabka a stromy se barvit a vzduch sládnout a svíčky hořet a polívky vařit.

Mrzí mě, že srpen vnímám tak složitě a těžce, přestože takový opravdu je. Ale... to se občas stává. Když náš diář zeje prázdnotou, přejeme si zase, aby byl plný, my v jednom kole a život se hýbal a vlnil, na místo bolestně stál.

A je i v pořádku, že někdy to zajde až do extrémů, ať přeplnění nebo prázdnoty, protože tam teprve poznáme, co chceme a co ne, tam se naučíme zvládat stres a nudu, tam poodkryjeme kousek ze sebe a v hlavě nám vyvstanou nové nápady i myšlenky.

[cristodelrisco]

DIARY 2024, 80cm X 90cm, IN THE GARDEN OF EDEN DIÁŘ 2024, NA ZAHRADĚ V EDENU