#knihkupeczkupole

[knihkupeczkupole]

Slečna: Chtěla bych poukázky za 2000.

Já: A jaké hodnoty? Musíte je uplatnit na jeden nákup.

Slečna: Klidně tisícovky, moje přítelkyně by využila i pětitisícovky.

[knihkupeczkupole]

Náš skladník se rozhodl začít odbory pro lepší platy. A tak se každého ptá jestli se chce přidat do dobroodborů, protože přece pořád musíme být věrní značce. No ne?

[knihkupeczkupole]

Máme na prodejně světelné meče. U pokladny. Takže je běžné, že se někdo po nákupu nadchne. A nebo slyšíme jen zvuky improvizovaného souboje...

[knihkupeczkupole]

Dvě paní, zvlášť nákupy. Ptám se tradičně na tašku.

Paní 1: No my chceme tašku.

Já: A chcete to platit dohromady?

Paní 2: Nene, my si tu kupujeme vánoční dárky navzájem, já se nekoukám teď a ty nebudeš zas potom.

Paní 1: Ale šetříme planetu.

[knihkupeczkupole]

Pán v okýnku eshopu: No a moje číslo objednávky je... aha a teď se mi vybil mobil.

Tak si od manželky půjčil její aby se po asi pěti minutách přihlásil do mailu (navíc u nás nefunguje moc dobře WiFi ani data) a číslo mi už doopravdy přečetl.

Naštěstí se jeho objednávka neskrývala, takže všechno dobře dopadlo.

[knihkupeczkupole]

Paní u okýnka eshopu úplně vzadu v prodejně začne diktovat číslo, které neodpovídá těm co máme my. Při dotazu jestli si je jistá že má správné číslo: No, jasně, tohle je pompo, ne?

Takže prošla celou prodejnu a netrklo ji to. Stane se no

[knihkupeczkupole]

Pán: Revoluce!

Já: A jaká?

Pán: No kniha revoluce.

Takových existuje mnoho. Pan nezná autora ani neví jak vypadá obálka. Prý se vrátí až zjistí další informace...

[knihkupeczkupole]

Paní s malou holčičkou u pyramidy s romantikou/erotikou. Holčička ukazuje na knihu Pan Masters, co má na obálce polonahého týpka, s komentářem, že to je pro dědu. A maminka na to, no to spíš pro babičku...

[knihkupeczkupole]

Výběr diáře.

Kluk: No, stejně ho má táta za chvíli tak zadělaný, tak to je jedno.

Slečna: Ale tenhle zlatý bys mu mohl vzít.

Kluk: Zlatej? Máš pocit že se můj taťka dobře vyjímá se zlatou?

(Koupili modrý s proužkem nakonec)

[knihkupeczkupole]

Přišla paní s dětmi a nejdřív mi holčička pochválila sukni a pak, asi aby nebyl pozadu, nám chlapec pochválil obchod 💙

[knihkupeczkupole]

Dneska na svoboďáku všude davy lidí, začínají vánoční trhy.

Z dálky vidím se ze dvou směrů blížit osoby s velkou kytkou až nad hlavu (něco jako fiíkus asi). Když byli kousek od sebe, tak na sebe vrhli takový uznalý pohled jako, jo dobrý, a šli dál.

(O asi hodinu později jsem potkala slečnu s obřím vánočním kaktusem v ruce. Takže je dneska den stěhování velkých kytek a nebo to byla jen náhoda? Hmm?)

[knihkupeczkupole]

Banda kluků s hlasitým smíchem vchází do prodejny. Koukly jsme se na sebe s kolegyní a v tu chvíli jeden z nich shodil nějakou knihu a kolegyně na to: no, to se hned přestanou smát. Přestali. Ale zato my začali.

[knihkupeczkupole]

Paní se přiřítila s velkou krabicí se stavebnicí a hned zhurta na kolegyňku na kase, no já to tu před chvílí koupila, si mě určitě pamatujete... A kolegyňka, no to teda nepamatuju, nekoupila jste to spíš v hračkářství vedle? No a tady nejsem v hračkářství? Ne, paní, tady jste v knihkupectví...

[knihkupeczkupole]

Když řeknete jednomu člověku, že eshop je vzadu a fronta se rozplynul, jak ho ostatní následují.

[knihkupeczkupole]

Pán u kasy na mě: Kam jste dali kuchařky?! Ty bývali přece tady.

Tak jsem ho odnavigovala k nynějšímu místu. No jo, už zase přichází vánoční zákazníci, co jinak do knihkupectví ani nepáchnou a tak je mate kromě jiného i naše letní přestavba.

[knihkupeczkupole]

Paní: A můžu vám poradit? Tedy můžete mi vy poradit?

Kolegyňka (ne mě): Poraďte nám, prosím. (Míněno čisté neironicky)