#české memes

[tepli-mravenci]

Kooperativa jede jiný bomby

[scarecloud69]

Otec vlasti (Karel IV.)

Otec národa (František Palacký)

Tatíček národa (Tomáš Garrigue Masaryk)

Daddy národa (Petr Pavel)

...

Fatherless behavior.

[motylemanuel]

,,i watch Tri zlate dukaty for the plot”

the plot:

[morti0re]

poslední dobou využívám svůj umělecký talent na fakt divný věci..

[defenestracee]

"Tak aby mezi námi bylo jasno!"

Přišel táta do místnosti a rozsvítil

[all-mighty-yaoiyuri]

[liska-bystrouska]

OP právě vyjmenoval všechny cool věci Budějc. Co tu mám jako kruci dělat? 😅

Jak přežít v Budějovivcích (a okolí)

Pokud na chodníku potkáte asijskou delegaci, nekoukejte jí do očí. Opakuji, NEKOUKEJTE SE JIM DO OČÍ.

Pokud se budete procházet po Sokoláku, za žádnou cenu nescházejte z chodníku.

V noci se z radnice ozývá dětský nářek. Nevšímejte si jej.

Pokud se vám podaří po 10. hodině noční stoupnout na bludný kámen, už vám není pomoci.

Pokud na zastávku přijede dopravní spoj, který není na listině, nenastupujte.

Když třicetkrát obejdete kašnu, svět se začne zdát vzdálený. Vyhledejte muže v rudém kabátci a proste o cestu zpět. Pokud se vám nedostane jeho hole, už se nevrátíte.

Nechoďte do Dvořákovy galerie mezi 7. hodinou večerní a 9. hodinou ranní, pokud nejste odsud.

Museum občas kvílí. Nebojte se.

Ve hvozdech kolem Nové vsi se pohybují pochybné existence. Pokud nesejdete s cesty, neublíží vám.

Držte se u okraje lesů, hlavně na Kleťi. Pokud se zatouláte moc hluboko, mohli byste spadnout do chřtánu pekelného.

Za žádnou cenu se k zámku na Hluboké nepřibližujte kolem půlnoci. On bude čekat.

[willowmaidsworld]

Je tohle něco?

(Pohádka Hrátky s čertem)

[belldandye-blog]

A máme tu první meme reakce na novou pohádku.

Autorství patří @přiznání gayů. Viz: https://www.facebook.com/photo?fbid=687302840201708&set=a.571327875132539

[witchwitchglam]

[tepli-mravenci]

[morti0re]

rychlošípácké memy část druhá

[defenestracee]

Psychopat = nic neříkající, nudné, cizí, připomíná Pat a Mata, což si nezaslouží

Psycholotr = hned ti řekne o co běží, prostě zdrhej, když to uslyšíš

[cistota]

Velmi specifický muzikální meme, pro české muzikální fanoušky:

[opily-zajic]

Tohle bude naprosto zbytečná příspěvková stížnost, bez které bychom se asi všichni obešli, ale tohle téma mě trápí v hlavě už tolik týdnů, že to asi musí nějakou formou ven.

Prostě a jednoduše: Nesnáším amerikanizaci internetu a ještě víc nesnáším, jak nás globální internet převychovává svou populární kulturou na hromadu dalších Američanů. A že společně s přejatou identitou Američana častokrát přebíráme i ty negativní vlastnosti a názory, které na svých "idolech" nesnášíme.

Hele, koukejte - to, že se internet za poslední léta hodně jazykově a kulturně unifikoval, je v mnoha případech fajn a já jsem za to vděčná. Můžu komunikovat s nespočtem lidí a nahlédnout do nespočtu komunit, protože můžu překročit barikády, které mi předtím vztyčila neznalost jazyka nebo dezorientace v interface geograficky-specifických sociálních sítí. Jsem taky vděčná, že některé české příspěvky (např. ty na čumblru) jsou psány v angličtině, protože to znamená, že ti "cizí" mohou do toho "našeho" vstoupit stejně jednoduše, jako my vstupujeme do toho "jejich". S anglikanismy nemám problém, sama je používám. Vlastně je to součást vývoje našeho jazyka. Angličtina jako jazyk není ten nepřítel.

Tahle kulturní a informační výměna končí se svými pozitivy v momentě, kdy se všichni orientujeme na zdroj jediný - a to ten nejglobálnější - a na základě něj začneme formovat zdroje naše, čímž absolutně ztrácíme jedinečnost míst, ze kterých přicházíme.

Zničehonic mluvíme všichni stejným jazykem; a tím nemyslím angličtinu, ale jazykem anglicky mluvící kultury, politiky a názorů. A v mnoha případech i humoru či předsudků.

Nejčastěji se s tím setkávám zrovna v momentech, kdy slyším komunikaci mladších (podotýkám, že zajíc není žádná fosilie, je dvacátníkem), nebo v momentech, kdy sama komunikuji se svými internetově znalými vrstevníky anglicky. Někdy tomu ani nemůžu uvěřit: Když jsem se například seznamovala s Bulhary v angličtině, tak se mnou mluvili pouze v citacích memes a v jejich jazyce prostupovala tak nechutná vrstva homofobie, rasismu, sexismu a sprostých slov, která se v jejich mateřském jazyce neobjevovala a ke které se v rámci své kultury snad (i přesto, že je Bulharsko hodně konzervativní) dostat. Ano, uměli skvěle anglicky, - i přesto, že na univerzitách a středních školách nemají angličtinu povinnou a většina probíhá v rámci samostudia na internetu - ale také společně se znalostí jazyka přejali i znalost nechutných urážek, vtipů na americkou kulturu a integrování anglických slov a chování i do svého vlastního mateřského jazyka. Proč děláš vtipy o gun control ve státě, kde gun control je?

Možná jsem jen narazila na bublinu kokotů (které se, mimochodem, od toho momentu, co jsem se s nimi seznámila, vyhýbám, odmítám být jako poloteplý člověk v jejich homofobní přítomnosti). To ale neznamená, že kokoti neexistují. A že jich je možná víc, než je potřeba. A že po mém upřímném dotazu, co na tom shledávají ksakru vtipného, nezvládnou odpovědět, jen mi ukážou Tiktok v angličtině, který citují a přijímají za svůj a který je kulturně kompletně odlišný prostředí, ve kterém se všichni nacházíme.

Prostě mě to sere. To, že internet okrádá globální lidství o jazyky. A že se z angličtiny, která doposud působila jako nástroj, stala část, která začíná přeformovávat naše kulturní chování. Já nevím. Vlastně k tomu nemám ani žádné řešení, nemám k tomu nic co chytrého dodat. Prostě mě to sere.

Samozřejmě by to chtělo přečíst milion sociologických studií, sehnat názor psychologů, digitálních antropologů a tak celkově si udělat nějaké velké akademické kolečko, ze kterého pak budu kvůli tomu, že o tom vůbec nic nevím, vyloučena. Bohužel jsem z neštěstí osudu svého vzdělání pouhým umělcem a tak mi jediným způsobem vyjádření, který jsem schopna vyprodukovat, zbývá tohle prázdné řvaní do prázdna. To neznamená, že se nehodlám v tomto ohledu dále vzdělávat - doopravdy bych za to byla vděčná a budu tohle téma aktivně vyhledávat, takže pokud máte odkazy na nějaké studie a práce z této tématiky, tak se nestyďte je se mnou sdílet - pouze to znamená, že na víc se bohužel nezmůžu. Jen řvát na internetu. Česky.

Nechtěla bych to ale ukončit takhle pesimisticky, tak bych ráda v souvislosti s touto tématikou sdílela i něco pozitivního, za co jsem neskonale vděčná: a to je existence čumblru a jeho nové internetové obrozenectví. To, že na Tumblru existuje taková komunita, je přece jasným důkazem, že o jazykově specifické, neamerikanizované a geograficky omezené sociální sítě stále stojíme. Že nás zajímá naše politika, naše tradice, naše sociální bublina. Takže děkuji moc, jste skvělí a nemůžu vyjádřit, jak moc jsem vděčná za to, co tady děláte! ♥ Čumblr navštěvuji téměř denně a kdybych ho před rokem neobjevila, tak vlastně ani nevznikne můj blog a má chuť psát. Takže máte mé neskonalé díky!