themoondive

[themoondive]

Hudba hraje

hudba hraje karty hudba hraje falešně hudba hraje na city hudba hraje jako víno hudba hraje

a prohrává

[themoondive]

Žiju po nocích teda, myslím si to. Nebo se mi to tak zdá. Nebo nevím kudy ten život tak utíká.

[themoondive]

ZEN

Počkej, vykřikla rychlost. Nejde to, odpověděla touha. Kdo jsem? ozval se hlas.

Tak ponořil se hloub a zatajil dech. Spánek.

[themoondive]

Úžas

Můj život zdál se mi v jednu chvíli tak lehký jako bych ho už někdy použil.

Neřekl jsem nic ale lehce naznačil: Dám si ještě, souhlasím,

Poklnul jsem tu větu, rychle jsem to ukončil.

[themoondive]

Máš se?

Toužím po tobě jako dítě po životě neměl jsem tě nikdy potkat - obzvláště ne ve svém vlastním, kotě.

[themoondive]

Pořád mě něco napadá uhozené hřebíčky na hlavičku směju se a bavím se sám slovo ze mě nevypáčíš před světem se zatloukám

[themoondive]

vzpomínám, ale nemůžu si vzpomenout: ty obrazy, ta jména, místa beze stopy jistě ocitám se každý den na tom stejném místě

[themoondive]

Malá noční kletba

Tma polyká má slova jako hladová šelma - šestnáct hodin denně spí. Sám ani nevím o sobě, čím bezesných nocí plním spíž.

Nemůžeš chtít po mě víc, jsem jen kořist na tvé hladině, když všechny tvé sny plním, zatím co ty u mě klidně spíš.

Tma pokaždé si urve o kus víc nežli se nám zdá; náš pes už měsíc vyje, sám zavřen v našem bytě, jako žena touhou posedlá; však to sama dobře víš.

Tma je prolhaná, jako nevlastní matka, když ke spánku mě nutí; jako nůž hluboko vražené je ráno v mojí hrudi. Svou malou noční kletbu zpívám než se probudíš.

Dokud jsou tvé oči, lásko v jiném světě zasněné, pak dobře vím, že o mě víš. Spáry noci pod mým hrdlem jsou však pevně sevřené. Ale jsem tu s tebou...

(avšak sobě na obtíž)

[themoondive]

Nedokážu uchránit své tělo a jeho součásti před běsy své mysli.

Chlastám a kouřím a nespím půl života.

Ale pořád jsem tu a visím na vlásku víry.

Netopím se, ale splývám, na pořádnou plavbu teprve sbírám síly.

[themoondive]

Láska je hluboko. Srostli jsme, kveteme na divoko.

Někde uvnitř jsme si na blízku, ale při tom společně tak daleko.

Přítomnost. Tři slabiky jednoduše. Neumím je asi vyslovit, ale pořebuju je slyšet.

[themoondive]

Ano, řekla tma. Ano, řekl chlad v konečcích prstů. Ano, povolily pěsti svoje sevření. Usnul básník opilý u svého stolu. Výmluvné zpestření po žití alkoholu.

[themoondive]

Dredy

Já: ...hele, takový dredy by se mě líbily. L: Tak si je pořiď. Já: Ale dětem by se to nelíbilo. Už jsme to probírali. L: Tak počkej, za pár let už z nich nebudou děti. Já: To by šlo, pořídím si dredy za starý kolena.

[themoondive]

Naše hlasy nejsou hlasy máme ústa místo uší asi zachránit toho, co se topí. Vydechnout pár slov i když je třeba jeho plíce nepochopí.

[themoondive]

Sladkost mlčení

Koušeme se dortů když je lepší něco neříct.

Chápete ten potenciál mlčení?

Když má člověk plnou pusu...

echml ehm sím