#překladatelé

[pepikhipik]

Strojový překlad v literatuře: Kdo a čeho by se měl bát?

Část veřejnosti literární překladatele už v podstatě odepsala a žije v představách, že DeepL spolu s jakousi tajemnou „korekturou“ si nejpozději napřesrok poradí se vším. Čím dřív se literární překladatelé zorientují v situaci, tím dřív mohou začít vysvětlovat, v čem přesně jejich práce spočívá a že v ohrožení nejsou v první řadě oni sami, ale zajímavé texty.

Překladače jsou čím dál lepší a jejich užitečnost nezpochybnitelná. Když do těch pokročilejších hodíte třeba běžný článek z anglickojazyčných novin, výsledek bývá uspokojivý. Vývoj jde navíc kupředu neuv��řitelným tempem, jak stále slýcháme. Vážně si my překladatelé myslíme, že ještě za pár let bude naši práci někdo potřebovat?

Záleží asi na tom, nakolik se obecně sníží nároky na výstupy. Je ale těžké se o tomto tématu věcně bavit: literáti málokdy tuší, na jakých principech dnes strojový překlad funguje, natož aby si dokázali představit jeho možnosti v budoucnu; lidé přesvědčení o neomezených možnostech umělé inteligence zase obvykle nemají představu, jaká úskalí skrývá překlad, zvlášť pokud má překládaný text jaksi umělečtější ambice, vyznačuje se určitou originalitou, nedejbože vtipem a hravostí, zkrátka nepředvídatelností. Kolik rozhodnutí nejrůznějšího druhu dobrý překladatel dělá, když se snaží adekvátně převést například ironii, významové narážky nebo parafráze. Jak pečlivě promýšlí kontext a účel textu, který překládá, jak často zvažuje, jestli nějakou drobnost nedoplní nebo něco vhodně nenahradí, aby čtenáři překladu neuniklo, co je čtenáři originálu zřejmé. Jak pečlivě volí významové odstíny, stylovou rovinu a expresivitu. Jakou roli může sehrát vhodně zvolené pořadí slov, má-li správně vyniknout pointa sdělení.

Tam, kde jde zejména o věcnou správnost a informace stačí propojit do srozumitelných celků, nás překladače ohromují precizností a výkonností (jakkoli nás tu a tam zaskočí naprosto nečekanými chybami). Snadno lze získat dojem, že stačí pár krůčků a „budeme tam“ – problém překladatelů se jednou provždy vyřeší, jak kdesi kdosi pronesl.

Ale ze své podstaty to nemůže fungovat vždycky. Hodně důležité je, kde překládaný text leží na pomyslné ose kreativity. Na jednom konci se nacházejí třeba předpovědi počasí nebo většina úplně jednoduchého zpravodajství. Texty, jejichž účelem je pouze informovat, které obsahují ustálené formulace a jsou předvídatelné. Překladač čerpající z obrovských databází podobných textů s velkou pravděpodobností trefí správná slova a vyplivne dobře použitelný výsledek. Dost předvídatelná asi může být i spotřební literatura bez větších uměleckých ambicí, jestliže se databáze překladačů nakrmí dostatkem odpovídajících textů. Ostatně ChatGPT už prý takovou zvládne i psát. Řekl on a pohlédl na ni. Sklopila oči.

Čím víc se ale text snaží zaujmout, bavit, přinést nějakou neotřelou myšlenku, nečekané asociace, čím originálněji informace podává – posunuje se na ose kreativity dál a dál od předpovědi počasí –, tím míň se má překladač se svými databázemi, ale i živý překladatel čeho chytit. Výstupy jak překladačů, tak i nešikovných živých překladatelů pak bývají zmatené, nepochopitelné, nevtipné, nebo prostě jen zploštělé a nudnější než originál. Týkat se to může různých typů textů, od náročnější literatury po reklamní hlášky.

Je teď na nás překladatelích a na všech, kdo se věnujeme tvůrčí práci se slovy, abychom dostatečně šířili povědomí právě o těchto rozdílech. Abychom dokázali vysvětlit, o co všechno přijdeme, jestliže kreativní text svěříme z principu nekreativnímu překladači (stejně jako nekreativnímu živému překladateli – některé výstupy živých rádobypřekladatelů stroj hravě překoná už dnes, ale to neznamená, že bychom se s takovou úrovní měli smířit). Že by stačila jen „korektura“ takového překladu, tomu věří jen ten, kdo si nic podobného nikdy nevyzkoušel. Korektura s kreativitou mají společného asi tolik jako štupování ponožek s oděvním designem.

Jak napsal doc. RNDr. Ondřej Bojar, Ph.D. z Ústavu formální a aplikované lingvistiky ve shrnutí tematické diskuse na Světě knihy: „Podle mne k nahrazení nedojde v těch zajímavějších a zábavnějších zakázkách. V těch nudných ano, ale to si myslím, že je ku prospěchu všem. Několik důležitých sdělení mělo zaznít, např.: Překladatelé, vzdělávejte si své klienty. Pokud se vaši klienti spokojí s průměrnou kvalitou, budete nahrazeni.“ Nezbývá než si jeho slova vzít k srdci. Nikdo soudný digitální technologie ani nástroje umělé inteligence nezavrhuje a neměli bychom to dělat ani my, naopak je potřeba učit se s nimi zacházet a využívat je – způsobem, který odpovídá jejich aktuálním možnostem, a tam, kde to dává smysl.

Jelikož tento text píše literární překladatelka, nelze ho jistě brát jako nezaujatý. Chtěla bych ale dodat ještě jednu věc. Pokud se špičkoví překladatelé staví k možnosti, že je v oblasti krásné literatury nahradí stroje, skepticky, není to z obav o živobytí. Všichni mí opravdu dobří kolegové jsou natolik schopní a inteligentní lidé, že se o chleba strachovat nemusí, ani kdyby od zítřka už nevyšla jediná kniha – snadno se uplatní jinde. Obavy plynou spíš z toho, aby se velká část veřejnosti včetně nakladatelů výměnou za snížené náklady nespokojila s onou zmateností, nepochopitelností, nevtipností nebo prostě jen zploštělostí překladů, kterou si dobrá literatura nezaslouží. Jde teď o to, jestli si všichni, kdo mají dobrou literaturu rádi – čtenáři, nakladatelé, redaktoři a v neposlední řadě sami autoři – rozdíl mezi ní a předpovědí počasí včas uvědomí.

Marie Voslářová

[den-dumm]

fakt, že je Jim z Our Flag Means Death v českým dabingu neprávem ženská, zatímco Touha z novýho Sandmana je v češtině skutečně nebinární (v titulcích bohužel teda ne no) a ještě má za dabéra Krejčíkovic Daniela, mě nenechává ani v jednom případě – ač z očividně rozdílných důvodů – vůbec chladnou.

[frutiger-aeroplan]

šťastný kasdáňa konfešn scéna den výročí mezinárodní svátek všem čumblristům

čeští překladatelé opět skórují v odšťavňování (aneb defruiting, tenhle obrozený pojem není můj vynález) ovocné filmografie JUPÍ

[whentheynameyoujoy]

Ten lingvistický Pikachu face když z přechodníků uděláš neakceptovatelný nástroj ďáblův a pak ti nezbyde než veřejně frfňat, že překladatelé obecně nadužívají “zatímco”, ach, jak já zbožňuju českou literární scénu, beam me up scotty, už to nedávám

[kosarka]

Zpěvy a hudba Martina Luthera

Martin Luther psal i hymny a žalozpěvy, napsal například hymnus Mocná pevnost je náš Bůh, který byl založen na Žalmu 46, nebo Z nebe nahoře na zem přicházím, který byl založen na jedné z epištol svatého Lukáše.

Luther věřil, že skrz hudbu může propojit všechny obyvatele a proto prosazoval zpěv hymnů v práci, ve škole, doma, na slavnostech a dalších veřejných událostech a také v kostelech při bohoslužbách. Zpěv často Luther doprovázel hrou na loutnu, později na valdnici, tradiční německý strunný drnkací nástroj, oblíbený hlavně ve dvacátém století.

Luther psal hymny hlavně na základě toho, co právě prožíval, co viděl okolo sebe, o čem se doslechl, psal na základě různých událostí, které se děly a o kterých slyšel, nebo u kterých přímo osobně byl. Například když se dozvěděl o popravě dvou mnichů, Janna van Essena a Hendrika Vose, kteří byly oba luterány a právě za svou víru zaplatili životem, napsal Luther na základě této události hymnus Nová píseň, kterou zvedáme. Tento hymnus je hodně známý v Anglii, hlavně kvůli kvalitní překladatelské práci, kterou tehdejší překladatelé odvedli. 

Další Lutherův hymnus Všichni věříme v jednoho pravého Boha z roku 1524 je vyznáním Lutherovi víry skoro stejně, jako ji popsal v Malém katechismu, který byl sepsán roku 1529. Tento hymnus má tři sloky.

Další hymnus  Náš otče v nebesích z roku 1538 je téměř identickou kopií Lutherova výkladu modlitby z Malého katechismu - tento hymnus obsahuje jednu sloku pro každou ze sedmi jednotlivých modlitebních proseb a také úvodní a závěrečnou sloku.  Dochovaný rukopis se záznamem tohoto hymnu, který patřil Lutherovi obsahuje nejrůznější poznámky, korekce, přepisy a opravy melodií i textu, které dokazují, že Luther se neustále snažil učinit text co nejpřesnějším, nejsrozumitelnějším a s co nejvhodnější melodií pro bohoslužby. Svůj úspěch toto úsilí nakonec skutečně mělo - různé modernější hymny, hlavně ze 16. a 20. století převzaly melodii z tohoto Lutherova díla, i když jejich texty byly a jsou podstatně kratší.

Další hymnus z roku 1523, tentokrát založený na Žalmu číslo 130, nesoucí název Z hlubin bědy volám k tobě, sloužil jako vzorek, který Luther poslal svým kolegům, aby je podpořil při psaní jejich vlastních hymnických žalmů, které měly být následně používány při bohoslužbách, během kterých se mluvilo německy. Tento žalmový hymnus byl také, spolu s dalšími sedmi hymny publikován v  Achtliederbuchu, prvním luteránském kancionálu. Kancionál je soubor písní s duchovní tématikou. 

V roce 1524 Luther rozvinul původní znění tohoto čtyřslokého hymnu o další sloku, takže se ze čtyřslokového žalmu stal pětislokový a právě tato pětisloká verze tohoto žalmu se stala velice oblíbenou, hlavně na pohřbech, dokonce byl tento hymnusový žalm hrán i na bohřbu svého autora, Martina Luthera.

Hymnus z roku 1541, nesoucí název K Jordánu přišel Kristus, náš pán, odkazuje na otázky a odpovědi z Malého katechismu v tématu křtu. Při tvorbě tohoto hymnu Luther vzal melodii od Johanna Waltera a přidal k ní zhudebněnou Modlitbu o milost ze Žalmu číslo 67, již v hymnické podobě. Kazatelé, skladatalé a další významné osobnosti 18. století, které se alespoň trošku zabývaly hudbou, se tímto hymnem inspirovaly a jeho útržky, jako například melodii, rytmus, pár slov či větu následně vkládali do svých vlastních děl, samozřejmě v přepracované podobě tak, aby jejich dílo zůstalo nedotknutelným originálem. Johann Sebastian Bach, velký skladatel velkého jména, se tímto hymnem nechal inspirovat též a vytvořil vskutku geniální skladby, především pro varhany, do kterých by si nikdo netroufl říci, že některé z nich jsou velice úzce spjaty právě s tímto Lutherovým hymnem. A i přes to, že se tímto hymnem inspirovaly velice významné osobnosti, které ho rozhodně považovaly za velice zdařilý, byl tento hymnus poměrně brzy nahrazen jinými, subjektivnějšími hymny pod vlivem luteránského pietismu, na konci 19. století.

Co to byl Luteránský pietismus?

Luteránský pietismus je další odnož luteránství. Jedná se o další menší hnutí, v rámci jednoho většího hnutí, dalo by se tedy říci, že se jedná o “podhnutí“ hnutí.

Luteránský pietismus hlásal nejen důraz na biblickou nauku, ale také na individuální víru jednotlivce a na sociální starost o potřebné, staré, chudé, nemocné a jinak znevýhodněné lidi z nejbližšího okolí i celého světa. I luteránský pietismus měl své vlastní  “podhnutí“ a to radikální pietismus, který k výkladu luteránských pietistů přistupoval poněkud radikálně, stejně jako k vykládání a chápání luteránství jako takového.

Většina Lutherových hymnů byla zařazena do prvních luteránských kancionálů, a díky tomu mohly šířit Lutherovu víru dál.

Zdroje:

https://www.bing.com/search?q=co+je+to+kancionál&cvid=60af40b918e94221882dc4df2482d680&aqs=edge.0.0l4.3695j0j1&pglt=41&FORM=ANNTA1&DAF1=1&PC=ASTS

https://en.wikipedia.org/wiki/Pietism

[anneluciaf]

I v krizi se platí nájem

Okay děcka, tohle bude asi dost... Nepopulární názor. Ale už se to začalo řešit v profesních skupinách a schyluje se nám tu k dost velkému problému.

Když se Ukrajinci vydali k západní hranici, strhla se obrovská vlna solidarity. Lidi nabízí léky, ubytování, oblečení, zajišťují odvoz i administrativní podporu a tlumočení. To je všechno SUPER. Jenže není možné dlouhodobě se opírat o dobrovolníky.

Úředníci, kterým teď na ÚP stojí fronty ukrajinských uprchlíků, pracují za běžný tabulkový plat. Policie na slovenské hranici pracuje za běžný plat. Lidé, kteří nabízejí odvoz od hranic vlastními auty, to dělají ve svém volném čase, nejedná se o jejich profesi – pokud si vzali v práci dovolenou, pořád nějaký příjem mají.

A pak jsou tu tlumočníci. Tlumočení je, upřímně, řemeslo. Je těžké dělat to dobře a naučit se dobře tlumočit, i komunitně, chvíli trvá. A ne každý pro to má vlohy. V krizi se sehnala spousta lidí, kteří umí česky a rusky nebo ukrajinsky. Důležité bylo, že komunikace nějak proběhla, s možnými potížemi se počítá, to se pak dořeší. Jenže z velké části to profíci i „amatéři“ dělají zadarmo.

Už jsem v debatách četla o slečně, která pracovala v restauraci a jela tlumočit – není to její profese, ale oba jazyky umí dobře a chtěla pomoci. Nemá tedy příjem, nájem ani platby za energie jí ale nikdo neodpustí.

Někdo se dokonce ozval, že investoval nemálo času a peněz do vzdělání a získání soudního razítka – a následně mu volali z nějaké samosprávy, že by rádi soudního tlumočníka zadarmo. Přitom už ta odměna určená ve vyhlášce je, upřímně, výsměch. Je absolutně nedostatečná vzhledem k náročnosti úkonů soudního tlumočníka.

Co tím chci říct? Do pomoci uprchlíkům musí proudit finance i lidem, kteří pomáhají. Přispíváme těm, kteří nabídli ubytování, poskytujeme příspěvky uprchlíkům, tak proč ne tlumočníkům nebo administrativní podpoře? Poptávka bude ještě chvíli vysoká, ale dobrý pocit účty nezaplatí.

Pro bono nebo za symbolickou odměnu bude spousta lidí ochotná tlumočit pro neziskovky nebo jednotlivce. Je-li ale koncovým klientem korporát nebo stát (soud, městský úřad, cokoliv), měl by být tlumočník adekvátně odměněn. Už se ale vynořují tendence chtít službu zadarmo, když je teď ta válka.

Nesmíme zapomenout, jak náročná profese tlumočení je. Je to řemeslo a ne každý, kdo ovládá alespoň dva jazyky, pro něj má vlohy. V časech krize se hodí každý, ale nezapomínejme, jakou hodnotu práce dobrého tlumočníka má – a pokud je to možné, pojďme jim zaplatit. Jinak se brzy obrátí k jiným zakázkám a bude velký problém sehnat dobrého profíka na pomoc uprchlíkům. Totéž platí pro překlad.

Někteří tlumočníci, překladatelé i učitelé češtiny jako cizího jazyka už vyjadřují obavy, že bude brzy problém obhájit si standardní sazbu. Pojďme o tomhle problému mluvit. Pojďme odměňovat ty, kteří pomáhají, i když je konec ruské invaze v nedohlednu. Dobrý pocit se totiž jíst nedá. I dobrovolníků ve všemožných centrech ubude, až jim zmizí z účtu rezerva. Jo, schodek rozpočtu to asi vyrobí, ale fakt je důležitější schodek rozpočtu než to, že nám tady dobrovolníci nechcípnou hlady?

[myvalzpival]

a přesně proto budou mít překladatelé vždycky co žrát ❤️☺️

[karle-pls]

Co si myslím, že dělám: vedu fundovanou lingvistickou debatu o klasickém literárním díle

Co doopravdy dělám: nekonečně remcám nad tím, když překladatelé vynechají, že se Old Shatterhand a Vinnetou líbali

[pepikhipik]

Prostá statistická čísla a data

Asociace spisovatelů spolu s Obcí překladatelů a sdružením Překladatelé severu nedávno podnikla rozsáhlé dotazníkové šetření, jehož se zúčastnilo cca 200 lidí z branže (solidní vzorek zahrnující desítky procent všech překladatelů). Vzešla z toho tvrdá data - a snad vás malý výtah bude zajímat:

● 74 % dotazovaných tvoří ženy. ● 94 % dotazovaných má vysokoškolské vzdělání. ● Pouze 29 % dotazovaných je primárními živiteli domácnosti (z toho 15 % žije samo). Příjem a pracovní zkušenosti – překladatelé ● Více než 60 % dotázaných má více než 10 let pracovních zkušeností. ● 55 % dotazovaných stráví překladatelskou činností více než 21 hodin týdně. ● 53 % dotazovaných přeložilo více než 5 knih ● 89 % překladatelů se věnuje (vedle jiných žánrů v menším zastoupení) překladu umělecké literatury – beletrie. ● Jen polovina překladatelů, kteří se uměleckému překladu věnují více než 40 hodin týdně, dosáhne na výdělek přes 30 000 Kč měsíčně. U těch, kteří překládáním stráví 31–40 hodin, je to pouze čtvrtina. ● 50 % dotazovaných si překladatelskou činností vydělá méně než 10 000 Kč měsíčně. ● Pouze 42 % překladatelů má z překladatelské práce stálý příjem. ● Pouze čtvrtina dotazovaných, kteří se překladu věnují déle než 30 hodin týdně, má z překládání honorář, který převyšuje jejich výdaje. ● Pouze 10 % překladatelů má příjmy, které převyšují jejich výdaje. ● 80 % překladatelů doplňuje překladatelskou činnost jinou prací. Faktory pro zlepšení situace – překladatelé ● Téměř všichni překladatelé (96,9 %) si myslí, že by se měla zvýšit výše honorářů. ● 40 % překladatelů si myslí, že by se měla zvýšit míra sociálního zabezpečení a stálost příjmů, kromě toho je třeba hledat možnosti vyšší zákonné ochrany. ● Podle Průzkumu narostl průměrný honorář za literární překlad od roku 2000 do roku 2021 o cca 35 %, zatímco průměrná mzda v ČR narostla za stejné období téměř o 300 %. Prokazatelně se také pro literární překladatele soustavně zhoršují smluvní a licenční podmínky (např. je za stejný honorář vyžadována licence na stále delší období a ve větším rozsahu co do počtu kusů i formátů).

Aneb jak řekl kolega Roman Tilcer:

Be a freelancer, they said. It’s gonna be fun, they said.

„Nepříjemným zjištěním je, že pouze čtvrtina dotazovaných si uměleckým překladem vydělá na živobytí. Jen polovina překladatelů si dobou odpovídající plnému úvazku vydělá více než 30 000 korun měsíčně, což je stále pod hladinou důstojné a průměrné mzdy.“

Zdroj: https://www.facebook.com/viktor.janis.5

Doplnění:

Milé kolegyně a milí kolegové,

v druhé polovině roku 2022 provedla Asociace spisovatelů ve spolupráci s Obcí překladatelů a Překladateli Severu výzkumný projekt, který má sloužit jako podklad při přípravě tzv. Statusu umělce. Jeho výsledky vám nyní nabízíme, abyste si při referování o tématu mohli udělat lepší představu o tvůrčí praxi v Česku.

Výzkum se zaměřil především na to, jak reálně žijí čeští spisovatelé a spisovatelky, překladatelé a překladatelky – nakolik se uživí svou profesí, zda se jí mohou věnovat profesionálně apod.

Některá zjištění jsou alarmující. Kupříkladu:

Jen 5 % spisovatelů má za psaní pravidelný příjem. 4/5 si psaním vydělají méně než 5000 Kč měsíčně. Pouze 10 % překladatelů má z překládání příjmy, které převyšují jejich výdaje.

Podrobnější údaje najdete ve zkrácené podobě ve dvoustránkovém výtahu z výsledků výzkumu (PDF).

K dispozici vám ale dáváme také plnění závěrečné zprávy (PDF).

V současné době pokračujeme v dialogu s Ministerstvem kultury, které zákonnou úpravu statusu umělce chystá. Obdobně postupují i kolegové z dalších uměleckých oborů, kteří vypracovali své vlastní výzkumy a rešerše.

Za Asociaci spisovatelů zdraví

Ondřej Lipár

ondrej.lipar@asociacespisovatelu.cz

[tepli-mravenci]

V Můj malý pony se stalo něco podobného postavě, která se poprvé objevila v 6. sérii jako dračí princezna Ember:

Na konci jejího debutového dílu se však stane vůdkyní draků a převezme titul Dračí lord Ember, protože u draků se pro lorda nerozlišuje holka nebo kluk

Díky kamarádce, která se dívala na český dabing až do konce vím, že když se v pozdější sérii objeví, je nejen dabovaná mužským dabérem, ale oslovovaná jako on Dračí lord Ember, protože se buď vyměnili překladatelé a neuvědomili si, že to není nová postava nebo nechtěli zmást děti

Tak či tak český dabing udělal FTM trans ikonu i z Ember

English TLDR: Ember from MLP:FiM is also a FTM trans icon in the Czech dub cause they got confused when she was called a lord in the later episodes so they just gave her a male voice actor and called her he/him

Když je řeč o trans ikonách české televize/dabingu, tady je něco, čeho jsem si všimla když jsem se asi po deseti letech podívala na Zemi dinosaurů (Land Before Time)

V prvním filmu z roku 1988 a v několika následujících dílech má Nožička ženskou dabérku a používá ženská zájmena. Což mi nějak nesedělo, protože vím, že v originální angličtině se bere za samce, a taky jsem si matně pamatovala seriál, kde měl mužského dabéra.

A opravdu. Musela jsem nějakou dobu hledat na uložto protože na YouTube žádné klipy ze seriálu nejsou, ale našla jsem první epizodu, a Nožička opravdu má mužského dabéra a používá mužská zájmena.

[Transl. While we're on the topic of trans icons in Czech tv/dubbing, here is something I've noticed when rewatching the first Land Before Time after about ten years.

In the first movie from 1988 and a few following sequels Littlefoot has a female voice actor and she/her pronouns are used for the character. Which did not sit with me because I knew that in the original English he was a male, and I vaguely remembered a tv series where he had a male voice actor.

And really. It took me some time digging through uložto (a pirating file sharing website) because there are no clips from the tv series on YouTube, but I found the first episode and Littlefoot really has a male voice actor and uses he/him pronouns.]

TL;DR: A mistake in the Czech dub of the original Land Before Time gave us a FTM trans icon

[blogcooland]

Další český James BOND vyslán na tajnou misi tentokrát do Velké Británie: jak se daří anglických zemědělcům?

Jak již bylo zmíněno v příspěvku Český James BOND vyslán na tajnou misi do Španělska: jak se daří španělským zemědělcům?, propojování zodpovědných agroekologických zemědělců může mít mnoho podob. Se síťováním nám v současné době pomáhá i právě běžící evropský projekt Horizon 2020 BOND: Bringing Organization and Network Development to higher levels in the Farming sector in Europe. V projektu BOND bylo naplánováno 6 studijních cest do šesti zemí EU za účelem poznání místních úspěšných příkladů. Dalším zástupcem ze 4 českých BONDů je Martin Rosenbaum z Farmy Lukava.

S Martinem dlouhodobě spolupracuje, dva roky nám dodával sýry do naší KPZ CooLAND. Ač život na farmě často může vypadat až idylicky - viz příspěvek o Farmě Lukava, není to vždy pravda - proč? Protože pokud si pozemky pronajímáte, může vás jednoho dne čekat velké překvapení - podrobnosti si můžete přečít zde.

Martin je ale zemědělec - srdcař, a proto už opět vymýšlí další věci, jak zlepšit život nejen sobě, ale i jemu podobných zemědělců. Společně s Asociací místních potravinových iniciativ připravuje program Inkubačních farem.

A co zajímavého Martin s sebou z Anglie přivezl? Martin píše:

Koncem dubna (23 - 27.4 2018) jsem se zúčastnil studijní cesty do jižní Anglie. Pobyt organizovala Landworkers´ Alliance (LWA). Skupinu zemědělců tvořili Češi, Poláci, Rumuni, Španělky a Madaři - celkem 10 lidí. Opět nechyběli zástupci z Coventry Univerzity a skupinu doplnili i překladatelé a filmový producent Gaetano Naccarato, který ze všech studijních cest vytvoří krátký film, který bude ilustrovat propojenost farmářů s přírodou a jejich důležitost pro lidskou společnost obecně.

Pondělí bylo ve znamení příjezdu a ubytovaní na Monkton Wyld Court, což je magické místo. Několik posledních desítek let je provozováno komunitou lidí, jejichž snahou je mimo jiné podporovat udržitelný život.

Program anglické studijní cesty měl tři hlavní okruhy témat.

Prvním tématem bylo přestavení organizace Landworkers Alliance (LWA), která celý program připravila. Pokusím se zaznamenat poznatky, které mne zaujaly s ohledem k českému kontextu. LWA začínala v nedávné době jako zcela malá organizace, která si dala za cíl zastupovat malé farmáře, jež stávající zemědělské organizace přehlížely nebo nezastupovaly tak, jak by si malý farmáři představovali. Nyní má LWA cca 900 členů!

Hlavním cílem LWA je sdílení znalostí mezi malými farmáři a jejich politické zastupování. Jyoti Fernandes zmínila, že ve LWA mají 4 důležité nástroje, jak to provádějí:

zjišťují, co členové opravdu potřebují

vyprávějí příběhy zemědělců veřejnosti a politikům

vstupují aktivně do politiky

pomáhají farmářům učit se jeden od druhého.

V kontextu UK malé farmáře tíží zejména přístup k zemědělské půdě, obtížnost bydlení na vlastní půdě a vyloučenost ze systému dodací, jelikož farma pod 5 hektarů nemá na zemědělské dotace nárok.

V navštívené oblasti na jihu Anglie je v současné době několik desítek nových malých farem (1 - 10ha), které vesměs začínají s pěstováním zeleniny ve spojení s komunitou podporovaným zemědělstvím - KPZ. Je to zde nový fenomén, který je na vzestupu a jde ruku v ruce s masivním zájmen veřejnosti o kvalitní lokální jídlo. Téma lokálního jídla je celospolečensky akceptované a právě i díky němu se daří LWA zviditelnit malé farmáře.

Jednou z jejich komunikačních strategií či příběhů, které vyprávějí je: Kvalitní lokální jídlo bez poškození životního prostředí vám poskytnou právě malí farmáři. Příběh je srozumitelný pro široké sociální skupiny a společnost, kdy jej následně přejímají i politici.

Složitá situace malých zemědělců v Angli je umocněná i brexitem. UK opouští Společnou zemědělskou politiku EU a musí nyní vytvořit vlastní novou strategii. Velkou výzvou a ambicí LWA je do procesu vstoupit a prosadit zájmy malých farmářů do této nové zemědělské politiky. LWA je nyní zvána do diskuzí a procesu tvorby i ze strany politické reprezentace, protože malý=lokální je nyní opravdu v kurzu. To je příležitost poukázat na řadu problémů, kterým malí agroekologičtí zemědělci čelí. Při diskuzi s farmáři vyšlo například najevo, že díky vysokým cenám půdy, které stále rostou, je i v podmínkách Velké Británie téměř nemožné zaplatit investici potřebnou k rozjezdu své farmy (nákup půdy, materiálu, osiva, fóliáků) z výnosů malé farmy.

Přemýšlím, co z těchto poznatků by se dalo přenést do ČR.

Zde je pár postřehů pro inspiraci v ČR:

propojit drobné ekologické zemědělce, začínající malé farmy na venkově a lidi, kteří chtějí začít farmařit. Zjistit jejich potřeby a zastupovat jejich zájmy, které jsou dosavadními orgány státní správy nepokryty. Pojďme do toho spolu, pokud máte stejný záměr, napište mi nebo do AMPI a určitě něco společně vymyslíme. Chceme-li naše zájmy prosadit, musíme zesílit a být schopni efektivně komunikovat mimo naši skupinu.

využít trendu zvýšeného zájmu veřejnosti o dobré a kvalitní jídlo (fenomén vaření) k zviditelnění problematiky ochrany půdy a agroekologického zemědělství. To znamená zdůraznit příběh o tom, že dobré a zdravé jídlo je možné bez ničení přírody a malé farmy jsou jeho přirozeným nositelem a zdrojem.

doba pro posílení drobných farmářů zvolna nazrává i u nás - vzniká spoustu nových KPZtek, iniciativ jako je Asociace místních potravinových iniciativ, Prázdné pozemky nebo CooLAND, které se snaží přímo podporovat lokální zemědělce.

Druhým tématem bylo přestavení propojení zemědělců a spotřebitelů v praxi, především přes Comunity Supported Agriculture (CSA), u nás známé jako KPZky (komunitou podporované zemědělství). Navštívili jsme různé farmy, které používají princip CSA. Například Tamarisk Farm, Sheepholding, The community farm, Five penny Farm nebo St Werburghs Farm.

Myšlenka KPZ se zde neaplikuje pouze jako forma odbytu produkce, ale promítá se i do formy vlastnictví farmy. Navštívené farmy měly různé formy vlastnictví půdy, například farma vlastněná společně podílníky a zemědělcem, farma darovaná nebo farma pronajatá nadací či fondem zemědělci pro provozování CSA farmy (nejčastěji pro pěstování zeleniny). Komunitou podporované zemědělství je v Anglii velmi rozšířené, veřejně akceptované a dále na vzestupu.

Zajímavou ukázkou byla komunitou sdílená zpracovna ovoce, masa a mléka na Five penny Farm, kdy provoz zpracovny byl navržen a schválen místními veterinární správou.

Další důkaz o tom, že identická nařízení EU nastavena vždy nastavena tak, aby byla vždy používána s ohledem na místní podmínky. Bohužel Česká republika jde na zcela opačné straně spektra. Český úředník na základě svého názoru zakáže nebo ztíží stávající podmínky, ale prstem ukáže na EU. A nejen úředník, ale často my s ním. I to je další věc, na kterou my, zemědělci, musíme upozorňovat!

Na The Community farm nám například podrobně představili svůj způsob práce s veřejností, který je vedle pěstování zeleniny pro své podílníky, důležitou součásti jejich činnosti. Farma se zaměřuje na školní skupiny, rodiny s dětmi a práci s lidmi na okraji společnosti (mladiství z předměstí, drogově závíslí). Velký podíl na chodu farmy mají dobrovolníci, kteří zde působí od několika dnů až po 1 rok. Jak nám bylo několikrát zdůrazněno, práce s veřejností a dobrovolníky je náročná na organizační a komunikační dovednosti.

Další část dne jsme strávili v Bristolu, který je znám svou progresívní zelenou politikou a i v rámci Anglie tvoří mimořádný fenomén. Ten se projevuje například tím, že město aktivně řeší svoji potravinovou politiku. Aktivně podporuje lokální pěstování potravin pro obyvatele města tím, že při územním plánování se počítá s místy pro produkci potravin, které se mají zachovat nebo dále rozšiřovat tak, aby co nejvíce potravin pocházelo z bezprostředního okolí Bristolu. Navštívili jsme městskou farmu St Westburghs City Farm, jež se zaměřuje na práci s veřejností tím, že ji vzdělává o tom, jak jídlo vzniká a učí veřejnost si pěstovat vlastní potraviny v městském prostředí. Například porodnu prasat má tato farma v blízkosti ulice v samém centru Bristolu.

Zde je pár postřehů pro inspiraci v ČR:

soustavná propagace KPZ modelu jako užitečného nástroje pro malé a začínající farmáře z hlediska odbytu a formy vlastnictví

vytvořit model podpory získání půdy a startovního kapitálu pro zakládání nových farem například i jako předpoklad pro oslovení soukromých investorů, popř. crowdfundingové kampaně

nutnost pojmenovat a vysvětlovat problematiku zakládání nových malých farem - proč a v čem je to pro společnost přínosné

podchytit více městské obyvatele zajímající se o ekologickou produkci potravin. Díky větší koncentraci lidí, většímu vzdělání a ochotě se angažovat je možné tyto lidi aktivizovat pro projekty typu Urban gardening, využití zapomenutých městských ploch, městské farmy pro školy a rodiny s dětmi. Ekologická výchova nejen na téma odpady a co se děje v lese, ale i témata spojená s produkcí potravin a péči o půdu a krajinu. V takovém prostředí je možné propojit a aktivizovat lidi, pro které je jinak venkovská problematika vzdálená a tím dosáhnout širší základny podporovatelů

dlouhodobá a cílená práce s veřejností a městským zastupitelstvem přináší plody až nyní po téměř dvaceti letech

Třetím tématem studijní cesty po Angli bylo představení organizace Pasture-Fed Livestock Association. Organizace vznikla v nedávné době na obhajobu chovu přežvýkavců na farmách ve spojení s produkcí skleníkových plynů. Zemědělci se v souvislosti s diskutováním problematiky globálních změn dostali pod tlak veřejnosti a médií, zvláště v souvislosti s produkcí metanu při výrobě masa. Z velké části oprávněná kritika o neudržitelnosti současné průmyslové výrobě masa a chovu zvířat je vedla k tomu, aby přehodnotili svůj přístup.

Pastevně chovaný dobytek je velké téma v anglosaských zemích na obou březích oceánu i na jižní polokouli. V zásadě jednoduché metody managamentu a fakt, že krávy a ovce mají žrát trávu a ne obilí, vedl organizaci ke dvěma směrům činnosti:

Informování a vzdělávání farmářů v tom smyslu, že téměř vše, co jim říkali na univerzitách, v odborné literatuře a byznysu je jinak. Přežvýkavci mohou žřát pouze trávu, a přesto přinášet ekonomický zisk a k tomu mít příznivý vliv na biodiverzitu a půdní úrodnost.

2. Práce s veřejností ve smyslu:

- propagace “pasture fed livestock” jako zdroje kvalitních potravin (prokázaný vyšší obsah omega 3 aminokyselin)

- nástroje pro udržování biodiverzity v krajině (fenomén ochrany ptactva v UK)

- uhlíková stopa takto chovaných zvířat je neutrální nebo záporná (zachycování a ukládání oxidu uhličitého - carbon sequestring)

- nemusíte se cítit provinile, když si dáte “pasture fed steak”.

Herefordi na Whittington Lodge Farm.

** **

Zde je pár postřehů pro inspiraci v ČR:

zachycování a ukládání oxidu uhličitého (carbon sequestring) je termín, který v blízké době dorazí i k nám. Jde o vázání atmosferického uhlíku do organické hmoty v půdě, jako prostředku proti erozi, suchu a zvyšování koncentrace skleníkových plynů. V zahraničí je to mezi ekologick��mi zemědělci velké téma. Troufám si tvrdit, že tento parametr bude v budoucnu klíčový pro posuzování udržitelnosti způsobu hospodaření resp. přerozdělování veřejných prostředků do zemědělství. Tj. budou podporovány takové formy hospodaření, které zvyšují množství organické hmoty (uhlíku) v půdě bez ohledu na to, jak je budeme nazývat nebo jak veliká farma bude.

opět téma kvalitního a zdravého jídla jako tématu atraktivního pro širokou veřejnost jako nosiče pro další následné zprávy o zemědělství a krajině, které by pro veřejnost jinak nebyly zajímavé

etický rozměr produkce masa a jeho udržitelnost. Důkaz toho, že lze skloubit etickou produkci masa, ochranu biodiverzitu a zemědělské půdy. Nejen marketingově, ale i prakticky

Pracovní metoda KISS = Keep it Simple, Stupid! S implementací tohoto přístupu začínám okamžitě :-)

farmáři jsou schopni změnit způsob uvažovaní a na základě toho své pracovní postupy, když jim to začne dávat smysl a jsou vidět praktické výsledky.

Celý program za organizaci LWA uspořádaly Jyoti Fernandes a Laurie Walters. Musím je zvláště vypíchnout, protože jejich nasazení a organizační schopnosti si zaslouží zvláštní díky a obdiv.

** **

Text: -Martin Rosenbaum- Farma Lukava

Editace textu: -VJ-

Foto: -Martin Rosenbaum-

** **

CooLAND

** **

Cesta do krajiny vede kolem vás.

[proboha]

Teologické zvratky - Zpochybňuješ snad Jehovou moudrost?

Ve Strážné věži  w2016/1 je na straně  26 důležité poučení pro svědky Jehovovy.

Originální anglický text říká:

During the last days, Jehovah has continued to select those who will make up the 144,000. If he chooses to wait until late into that period to select some for that privilege, who are we to question his wisdom? (Isa. 45:9; Dan. 4:35; read Romans 9:11, 16.) - w16 January p. 26 par. 15

Český překlad však bohužel podává verzi z rozvařených betelových nudlí. 

Překladatelé v Bételu by zasloužili vymrskat 40 ranami bez jedné a poslat na Sibiř, za to jaké jazykové bahno předkládají jako duchovní pokrm.

A ty, kdo budou patřit ke 144 000, vybírá i v posledních dnech. I kdyby se Jehova rozhodl vybrat některé pomazané až těsně před koncem, nemáme právo proti tomu nic namítat. (Iz. 45:9; Dan. 4:35; přečti Římanům 9:11, 16)  - w16 leden str. 26 odst. 15

Zde tedy doplňujeme přesnější překlad anglického textu:

V těchto posledních dnech, Jehova pokračuje ve vybírání těch, kteří budou tvořit [skupinu] 144 000. Pokud se Jehova rozhodne počkat až na samý konec tohoto období, aby vybral některé pro tuto výsadu [být pomazaný], kdo jsme my, abychom snad zpochybňovali Jeho moudrost? (Iz. 45:9; Dan. 4:35; přečti Římanům 9:11, 16)

Ano, Jehova si může dělat co chce, (třeba vraždit dinosaury) a kdo z vás lidí bude prosím vás tak drzý, že si dovolí zpochybňovat jeho moudrost? 

I když Jehova popře sám sebe, i když jeho služebníci svědkové Jehovovi popřou svoje nauky a budou učit něco zcela obráceného, něco zcela převráceného a opačného, tak kdo z vás si prosím dovolí zpochybňovat Jehovovu moudrost?

Teologické zvratky vedoucího sboru prohlásíme za Jehovou moudrost a tím je učiníme nezpochybnitelné a nediskutovatelné.

Proboha!

[myvalzpival]

Vhodné pro:            je tam smut tož asi tak Fandomy:               Zaklínač Lodě:                      Geralt/Yennefer, Geralt/Julián, Geralt/Yennefer/Julián Postavy:                 Geralt, Yennefer, Jask, všichni Geraltovi bratři plus Aiden,                                Yarpen, Myšilov, Calanthé a její bouchač, Ciri, atd. Další štítky:            překladatelská agentura!AU, překladatelé vs tlumočníci -                                FIGHT, thruple, jaskier je julián protože mi v tom                                nezabráníte, myšilov je můj neoblíbenější strejda, also                                strejda yarpen ano prosim, war flashbacks to life at zuška,                                larp, smut, hodná!yen!!!! Jazyk:                    čeština Počet slov:             16,145

Shrnutí: Geralt a Yennefer tvoří léta stabilní pár. Také spolu pracují v překladatelské agentuře. I když Yen ve své vlastní pohodlné kanceláři s koženým křeslem a Geralt v "kanclu lůzrů". Julián do agentury přichází jako nováček. Má to však jeden háček. Julián je vlastně tlumočník. A vlastně to má ještě spoustu dalších háčků, ale pro ty si budete muset přečíst celou povídku.

Je to dlouhé, nic se tam neděje, ale je to milé a hezké a ne příliš angstovité, což je vždycky plus. Setting je lehce inspirovaný vlastními zkušenostmi autora, ale nic deep v tom nehledejte. Lambert má rád auta, Coën je Karen přehnaně milující své dítě, Eskel není k dispozici a Myšilov s Yarpenem právě ve vedlejší kanceláři omylem vyvolali ducha Květy Fialové. It do be like that at work sometimes. Tak enjoy a nebrečte <3

[ao3feed-geralt-jaskier]

by kingkoblih

Geralt a Yennefer tvoří léta stabilní pár. Také spolu pracují v překladatelské agentuře. I když Yen ve své vlastní pohodlné kanceláři s koženým křeslem a Geralt v "kanclu lůzrů". Julián do agentury přichází jako nováček. Má to však jeden háček. Julián je vlastně tlumočník. A vlastně to má ještě spoustu dalších háčků, ale pro ty si budete muset přečíst celou povídku.

Je to dlouhé, nic se tam neděje, ale je to milé a hezké a ne příliš angstovité, což je vždycky plus. Setting je lehce inspirovaný vlastními zkušenostmi autora, ale nic deep v tom nehledejte. Lambert má rád auta, Coën je Karen přehnaně milující své dítě, Eskel není k dispozici a Myšilov s Yarpenem právě ve vedlejší kanceláři omylem vyvolali ducha Květy Fialové. It do be like that at work sometimes. Tak enjoy a nebrečte <3

Words: 16145, Chapters: 1/1, Language: Čeština

Fandoms: Wiedźmin | The Witcher - All Media Types

Rating: Mature

Warnings: No Archive Warnings Apply

Categories: F/M, M/M, Multi

Characters: Geralt z Rivii | Geralt of Rivia, Yennefer z Vengerbergu | Yennefer of Vengerberg, Jaskier | Dandelion, Eskel, Lambert, Vesemir, Aiden, Yarpen Zigrin, Ermion | Mousesack, Calanthe Fiona Riannon, Cirilla Fiona Elen Riannon

Relationships: Geralt z Rivii | Geralt of Rivia/Yennefer z Vengerbergu | Yennefer of Vengerberg, Geralt z Rivii | Geralt of Rivia/Jaskier | Dandelion, Geralt z Rivii | Geralt of Rivia/Jaskier | Dandelion/Yennefer z Vengerbergu | Yennefer of Vengerberg, Aiden/Lambert (The Witcher), Calanthe Fiona Riannon & Eist Tuirsach

Additional Tags: překladatelská agentura!AU, překladatelé vs tlumočníci - FIGHT, Thruple, jaskier je julián protože mi v tom nezabráníte, myšilov je můj nejoblíbenější strejda, also strejda yarpen ano prosim, war flashbacks to life at zuška, mírně inspirováno autorovou stáží/prací/zážitky ze života, LARP, Smut, yen knows what's up

[pepikhipik]

Proszę państwa, tohle není "pláč"

Toto je popis situace, která byla napjatá již před rokem 2020 a dnes je po zdražení energií a potravin prakticky neudržitelná. Bez přesného popisu situace se nemůžeme pohnout dál, protože kupodivu ani naši nakladatelé nemají data a problém spíš podceňují.

Ke konkrétním bodům:

📌V jiných zemích se mají překladatelé různě, přijde na to, nakolik je jejich literatura založená na překladech. U nás dělá překlad beletrie 35 procent produkce, v anglosaských zemích tři procenta. V Německu jsou překladatelé unionizovaní a mohou vyjednávat, u nás ne. Ve Skandinávii je literatura podporovaná, u nás prakticky vůbec (na osmi miliardách obratu se stát podílí pár miliony podpory.)

📌Strojové překlady jsou prozatím v beletrii pro kočku, GPT-4 nepřekládá ani jako studentík anglistiky. Deepl s mnoha chybami (Typu: It’s a piece of piss. Money for old rope. Deepl: To je pěkná sračka. Peníze za starý provaz.) Nějaké vyjednávání probíhá mezi nakladateli a překladateli pořád, ale málo platné, z mnoha důvodů tahají překladatelé za kratší kus provazu.

📌Proč se na to nevykašlou? Ale co vás nemá, pane Nováčku. Spousta absolventů anglistiky, která by měla nějaké vlohy, vůbec nezačne. A lidi odcházejí, samozřejmě že odcházejí, třeba takový Petr Pálenský. Nebo si místo čtyř románů přeloží jen dva ročně, protože charita má své meze.

📌Podtrženo, sečteno: děláme dost těžkou práci, pro niž je potřeba krom analytické zdatnosti a řemeslného umu potřeba i talent. Za to dostáváme honoráře, které už nestačí ani na základní obživu. Proto to medializujeme: to není žádný pláč, ale výzva k dialogu a zlepšení situace.

Zdroj: https://www.facebook.com/viktor.janis.5

[myvalzpival]

každej, koho jsem kdy potkal: ale vy překladatelé/tlumočníci stejně nebudete mít za chvíli co žrát. každej umí anglicky a překládat už umí mašiny. 🙄

já: podrž mi pivo, strécu 💪

nezapomínejme, že trendy chodí ve vlnách, a to i v jazyce. za nedlouho nás opět čeká generace, která bude angličtinou opovrhovat a čeština bude mít zase možnost se vyvinout někam jinam. třeba momentálně v rámci Kvíření češtiny pracuje skupina kolem Institutu úzkosti na češtině neutrální. furt se máme kam posouvat a čeština jen tak nezmizí, žádný strachy :)

Dnešní téma mého večerního stavu úzkosti: úpadek českého překladu a dabingu a zvyšující se počet lidí, kteří prostě konzumují média v originále, a tudíž (pro můj panikařící mozek) velká šance, že čeština v blízké budoucnosti vymře