#motýli

[nedavam-smysl]

Dva Motýli

Strach tě chytí za ruku a nechce se pustit táhneš si ho po boku listí na ulici šustí Chuť nechat se zadusit pasažéry v tramvaji anebo se pokusit dojet domů dřív, než třeba v pondělí Bloudíš domů a brodíš se, jak v slzavém údolí snad ten bílý motýl tuhle bouři ustojí slova plná strachu chtějí neúprosně ven vědomí si přeje, aby to byl jen zlý sen Myšlenka po myšlence, melou se jak káva v mlejnce nevíš, co je pravda nevíš, co je lež bojíš se, že Pandořinu skříňku otevřeš Najednou se zjeví, ten tvůj bílý motýl jen na tebe hledí, praví: Slzavým údolím za tebou jsem se brodil. Já ti přeletěl tvoje křídla usušit nemusíš mít strach až ti uschnou odletíme, křídlo v křídle do oblak.

[hvezdarensti]

*prokřupne si klouby* Další den, další nakládání "traumatu" do svých postav. Jak je hezké být na světě

[dalsimoravskyblog]

ŠTRAMÁCI/ANDY: Květa Fialová

Fun facts!

narodila se 1. září na Slovensku

její otec byl vojenský pilot, její matka sochařka

byla buddhistka

studovala na JAMU

hrála ve více než 120 filmech

v divadelní inscenaci Hrátek s čertem hrála anděla Teofila

jmenuje se po ní planetka

v krátkém filmu Objímat motýly hraje lesbickou stařenku

Nejlepší filmy Květy Fialové podle ČSFD

Tři oříšky pro Popelku, 1973 (86,1 %)*

Limonádový Joe aneb Koňská opera, 1964 (86 %)

Adéla ještě nevečeřela, 1978 (85,1 %)

*dabing královny

Filmy Květy Fialové podle tumblru (@videli-jste-tento-film)

tumblr viděl 9 filmů a 2 seriály K. F., 2 filmy a 2 seriály zná, ale neviděl, a 6 filmů nezná

nejvíce lidí vidělo tyto filmy:

Princezna se zlatou hvězdou, 1959 (97,6 %)

Tři oříšky pro Popelku, 1973 (95,9 %)

S tebou mě baví svět, 1982 (87,5 %)

Cesta Květy Fialové turnajem

Do 1. kola šla automaticky, nominovali ji 4 lidé, což je nejvíce nominací ze všech štramáctev v turnaji. Utkala se s Florence Marly, Hedy Lamarr, Josefem Zímou a Waldemarem Matuškou. Nejvíce bojovala ve čtvrtfinále s Waldemarem, nakonec získala o 5,4 % více hlasů než on.

Stane se Květa Fialová ultimátní štramandou? Rozhodnete vy.

[allmothsdied]

Jedeš jak na popravu svého srdce

Rozpůlit, napůlit, zase kus odseknout

Tenký krvavý plátky na talíři

Ze všeho, cos cítila zbývaj jen drobečky

Zčernalý na slunci

Rozházený pro černý zobáky havranů

Velká díra v hrudi, dlouho to krvácet nebude

Když plameny olizují okraje

A z tebe je obyčejný tělo bez duše

Nebyli to motýli, ale rudé úsměvy úzkosti

Byly to prsty čepelí zabodnuté v břiše

Na slzy však nikdy nezbývá čas

Když roztahuješ nohy, skoro jako ze zvyku

A mezi nimi vyrabované trosky na planině

Přikládáš dlaně na hrdlo vlastní hrdosti

Přece stačí tu svini uškrtit

A tělo nadrobit temným pohledům havranů

[domacipitomec]

myslím, že jsem přišla na ingredience kvalitní české vánoční pohádky, který filmaři možná někde ztratili po roce 2000

> humor a absurdní zápletky na ��kor logiky a motivace postav ALE NIKOLI na úkor kompaktnosti příběhu

> smrt a záhrobí jako dobrodružný koncept s neobvyklým průběhem

> KULISY (cgi v Kouzlech králů je na vyškrabaní očí. Zamek v Šíleně smutné princezně? Nepřekonaný, doslova chci ve svém reálném životním prostoru tapetu s motýly kterou má král Dobromysl v uvítací hale)

> absurdní BANGERS/soundtrack v každé pohádce

> libuška šafránková

> absolutně CAMP kostými a časté kvír kódování postav

> JEZDECKÉ SCÉNY a kaskadérske výkony (souboj s dřevci v bajajovi (1971)? Peter Jackson si může nechat zdát)

[goodbuttaken]

Motýli jsou přelétaví, z kytky na kytku. Tak jako ty

[onaras-oficialni]

Den 6 - Pavučiny

Běžnými cestami to do Státub trvá týden. Po Stezce jenom dva dny.

Z Bílé pevnosti vyráželi za svítání. Asi po hodině cesty je Myrya zastavila a nasměrovala je na zdánlivě náhodnou mezeru mezi stromy.

„Nezapomeňte,“ připomněla jim, „držte se v řadě. Neztrácejte z dohledu toho, kdo jde před vámi. Nemluvte, nekřičte, nebroukejte si,“ – po téhle poznámce Johanna protočila oči – „když budete nutně potřebovat něco říct, zašeptejte to. Pokud někoho potkáme, buďte zdvořilí, ale příliš se s nimi nebavte.“ Nikdo se neodvážil jí odporovat. Vykročili mimo hlavní cestu, první Myrya, za ní Elentaya, Karlimdor jako třetí, pak Johanna, za ní Amanda a průvod uzavírala Mei.

První změna, které si Elentaya všimla, byl hmyz. Nebo spíš jeho absence. Posledních pár dní se vzduch jen tetelil mouchami, motýly a komáry. Teď však ať napínala své špičaté uši, jak chtěla, dříve všudypřítomné bzučení bylo pryč. Když se nad tím zamyslela, obvyklé zvuky lesa také zněly jinak. Jako by jejich malou skupinku někdo obalil vlnou a zadusil všechny zvuky okolního světa. Čím déle pokračovali sotva viditelnou pěšinkou mezi stromy, tím byla vrstva tlustší a tlustší a ptačí zpěv tišší a tišší, až nakonec umlkl docela.

Podrostem se začala plížit mlha a kmeny stromů z ní čněly jako výhružné prsty. Brzy se v ní ztratily zcela. Když Elentaya nahlédla Myrye přes rameno, viděla pouze bílo. Pěšina, kterou následovali, se z lesní půdy proměnila v holou skálu, ale i ona se zakrátko utopila v mlze. Jako by vše mimo ně přestalo existovat.

Ticho na nich leželo jako těžká deka. Elentaya by začala pochybovat, zda náhodou nepřišla o sluch, kdyby nebylo jejího vlastního přerývaného dechu. Chvílemi jako by se k němu přidávaly další zvuky, příliš vzdálené, než aby je rozpoznala, snad hukot větru, snad šumění příboje, snad hlas nějakého prastarého tvora. Když se ohlédla na Karlimdora, jeho zmatený pohled jí říkal, že je slyší také.

Snad šli několik hodin, snad několik let, ale náhle se z mlhy vynořila skalní stěna. Myrya je vedla podél ní až k ústí jeskyně a poté dovnitř. Tam konečně prolomila ticho. „Tady přenocujeme,“ řekla a sundala ze zad otep dříví.

„Je bezpečný tady rozdělávat oheň?“ zeptala se Johanna, „A mluvit už taky smíme?“

„Dokud nebudeme příliš hlasití, je to v pořádku. A oheň se postará o to, aby naše útočiště zůstalo bezpečné.“

„Takže čistě teoreticky,“ začala Johanna chystat hraničku, „bychom si na zítra mohli přichystat pochodně a to by nás chránilo na cestě? A třeba bychom si i mohli povídat?“

„To tě to mlčení tak moc zmohlo?“ protáhl si Karlimdor záda.

Johanna dramaticky vzdechla. „Nemáš ponětí, jak strašně jsem se nudila! Můj umělecký duch zmírá v nečinnosti.“ Vsunula do hraničky svou dlaň a nechala z ní vyšlehnout plameny. Dřevo zapraskalo.

„Nemluvě o tom, jak my jsme museli trpět bez tvého génia,“ přidala se Amanda k melodramatické scéně, „co to bude dneska, mistře? Hospodské odrhovačky, nebo epická píseň, ze které si pamatuješ jenom polovinu slok?“

V podobném duchu pokračovala debata po zbytek večera. Když přišel čas ulehnout, Elentaya s Myryou si vylosovaly první hlídku.

Chvíli seděly mlčky, ale zvědavost nakonec Elentayu přemohla. „Co je vlastně tohle za místo?“

Myrya se napila z čutory. „Pro začátek je to jeden z důvodů, proč se Beltanu ještě nepodařilo pořádně zmapovat. Jinak pořádně nevím. Ptala jsem se starších hraničářů a každý mi dal úplně jinou odpověď.“

„A co si myslíš ty?“ naléhala dál.

Myrya se zamyslela. „Podle mě to není tak úplně místo. Takový… prostor mezi místy. Je to jako… víš, jak se říká, že je někdo ‚na cestách‘? Víš, že je někde pryč, ale jinak nevíš nic. A tohle je podle mě podobné… jsme prostě na cestě. A máme štěstí, že tahle trasa je kratší, než kdybychom šli po obyčejných cestách.“

„Jak jsi v té mlze vůbec našla cestu? Vždyť nebylo vidět na krok.“

„Neumím to vysvětlit… nějaký šestý smysl?“

„Pavučina…“ řekla Elentaya zamyšleně. Myrya se na ni překvapeně podívala.

„Když se do pavučiny chytne moucha,“ vysvětlovala Elentaya, „pavouk vnímá, jak se pavučina chvěje, a ví, kde ta moucha je, i když na ni nevidí. A… a tyhle stezky jsou jako pavučina, která je natažená mezi větvičkami, ale nevidíš ji, dokud na ni správně nezasvítí slunce.“

„Pavučina… to se mi líbí,“ usmála se Myrya, „teď jen musíme doufat, že si nepřetrhneme vlákno, po kterém jdeme.“

„To už se taky stalo?“ vykulila Elentaya oči.

„Když si nedáš pozor… nechodím tudy ráda, hory jsou dost nebezpečné i bez toho, abychom se pouštěli mimo obyčejné cesty. Ale zatím děláme všechno správně, tak snad nám to vydrží i zítra.“

Zbytek jejich hlídky uběhl v tichu. Když je vystřídaly Amanda a Mei, uložila se Elentaya poblíž vchodu a poslouchala, zda se z mlhy neozve volání ztracených poutníků.

[marty-man]

STEZKA ČESKEM - Jak to všechno začalo?

Když jsem před pár lety koukal na to jak lidé chodí do Santiaga de Compostela na pouť, zaujalo mě to. Nikoli z náboženských důvodů, ale z těch dobrodružných. Dělal sem si rešerše a cesta z Paříže do Santiaga tu byla rozdělena do 30ti dnů cirka po 30ti kilometrech. Ujít 30 kilometrů denně se dá, ale ujít je druhý den, třetí, desátý…to už chce cvik. Nicméně jsem se rozhodl, že až někdy skončím v práci a bude ten časový úsek volný, tak se na tu cestu vydám. A to se stalo právě teď, paradoxně v mých 33 letech, jak příznačné. Jen tu trasu jsem maličko upravil. Moje přítelkyně Olinka mi před časem říkala o Stezce Českem a že její sestra Káťa má zálusk na to ji po částech absolvovat. Nápad o cestě lemující hranice je skvělý. Zalíbilo se mi to a pravil jsem, že bychom mohli někdy nějakou část také ujít. 

Teď když jsem měl vyrazit na cestu, tak jsme si říkali: “Marty, nejseš žádnej hajker. Chození taky nepatří úplně mezi tvé oblíbené činnosti. Kondička nic moc. Budeš se složitě vracet, až zjistíš, že to není nic pro tebe? Není to velké sousto? 

Přehodnotil jsem tedy cestu do Santiaga a začal studovat Stezku českem. “Když nebudu moc, nebo uvidím, že na to nemám, tak sednu do vlaku a za chvíli jsem doma.” 

Rozhodl jsem se pro Jižní větev. Šumava je nádherná a Moravu vlastně vůbec neznám, ale rád bych ji poznal. 

Začal sem s elánem nakupovat vybavení kterým jsem nedisponoval a těšil jsem se, že jej naplno využiju a nebudu ho mít jen na pár letních víkendů. A konečně se pustím do craftění v přírodě a nebudu na to koukat jen na videích svých oblíbenců z youtube. Otestuju své schopnosti.

Poté jsem tedy na ofiko stránkách začal plánovat cestu, jakože 30km denně úplně na pohodu. Když sem o tom řekl Olince, tak ta mě opět vrátila na Zem, že tolik denně rozhodně neujdu, zvláště pak na horách, kde je to nahoru-dolu…spíš nahoru :)  Tak jsem to porad okukoval a přemýšlel kam se asi tak dostanu. Skončilo to tak, že jsem to přestal řešit. Času mám dost. Kam dojdu, tam dojdu, lehnu si a druhý den půjdu dál. U nás doma se říká: “ty tam jdeš jak na motýly.” (rozuměj; někam na lehko, nepřipraven), asi je to hláška z nějakého filmu či seriálu, ale přesně tak si připadám. Já tomu říkám, “skočit do toho kufra.” Prostě si dáš batoh na záda a jdeš ne? Kde je ta věda? A tak jsem tři dny před odjezdem kontaktoval trail angela Šárku, že bych u ní první noc spal a zbytek už zařídí bůh. 

Koupil jsem si lístek na vlak a vyrazil jsem. 

[kralovna-ne-stesti]

Mám pocit, jako by právě teď bylo období ukončování a uzavírání. Něčeho starýho, co už není třeba. Aby udělalo místo lepšímu.

Je to směšný, ale tak třeba: skončil Masterchef, Farma, fotbal, Peaky Blinders,... Končí rok.

Ke konci zdá se (snad!) směřuje FK. Naše bydlení tady. Skončil Sasuke, na šrot.

Dneska je zimní slunovratu. Dnes se mění cyklus, dnes je nejkratší den a nejdelší temnota z celého roku. A od zítřka začne znovu brát vládu světlo, které bez ohledu na to, co se stane, bude růst. Přišla zima. A to znamená, že od ní už se začne zase všechno zlepšovat. Po ní přijde jaro, barvy, teplo. Život.

Skončil nějaký vzorec chování. Mění se a transformuje se jiný, starý a nefunkční - dokonce škodlivý - vzorec chování a uvažování. A tahle změna bolí. Všechny tyhle transformace bolí.

Byli jsme housenky. Zakuklili se. A v tý kukle se schovali, usnuli, zahořkli, začali vidět spíš než černobíle jenom černě.

Je na čase se vyklubat. Transformovat, vyvinout. Z housenky v krásného, silného motýla. A to bolí a je to děsivý. Děsivý stát se motýlem. Roztáhnout křídla, letět. Vždyť jsme motýlem ještě nikdy nebyli. Bojíme se. Víme, že to musí být skvělý, každý má rád motýly. Ale my se prostě bojíme. A odkládáme vyklubání.

Je to náročný. Prodrat se ven. Znovu se narodit. Probojovat se, roztáhnout křídla. Všechno se změní. Celý způsob života. Od vzhledu, přes potravu, způsob pohybu. Celá naše podstata se změní, nikdo už v tom motýlu víc nepozná housenku. A z motýla se už nikdy nestane zpátky housenka.

Je to děsivý. A nesmí se nám pomáhat s vylíhnutím. To je to, co nám dá sílu. Když pomůžete kuřátku ze skořápky, je to medvědí služba. Protože kuřátko je potom slabé, trpí a nakonec stejně nepřežije.

Jenže nesmíme s vyklubáním tolik otálet. Mohli bychom v tý kukle umřít. A nikdy nepřejít na vyšší úroveň bytí. Nesmí se dopustit, aby strach z tohoto přerodu byl tak silný, až raději necháme přijít smrt.

Je to těžký. Fyzicky, ano. Ale mnohem, mnohem, mnohem víc psychicky. Řekla bych, že nejslabší článek našich životů je právě psychika. To je to, co rozhoduje. O zdraví, o radosti, štěstí a neštěstí. Ne to jestli jsme tlustí, vysocí, plešatí, talentovaní,... Nic než psychika. To nejopomíjenější a nejzesměšňovanější. To nejzásadnější a nejkřehčí.

Nechat housenku se krmit, zakuklit, vyvinout a transformovat, vyklubat, roztáhnout křídla, vyletět a napít se sladkého nektaru života.

Tohle je fáze našeho života. O který vám nikdo neřekne. Protože někdo se za celý život nezakuklí a zůstane housenkou. A někdo se změní aniž by o tom nějak zvlášť hloubal a cítil strach.

Tohle je přerod.

Aby se mohlo stát všechno to úžasný, o čem jsme si snili. Jen nás nenapadlo, že aby něco super přišlo, musí nejdřív něco špatnýho odejít. A nic není zadarmo, nic se nestane samo. A žádná změna se neobejde... bez změny.

Všechno bolí. Ale po bolesti přichází úleva a uvědomění si toho, jaké to je bez bolestí. Jaké to je po překonání toho všeho.

Nic se nezmění, když se nic nezmění.

[thebigcomed0wn]

shimmyyyyy or jona :3

Sour Times (Live) - Portishead

Head Like A Hole - Nine Inch Nails

Implode Alright - Built By Snow (i think you might like this one!!)

Motýli - Mandrage

Metal - Remix - Nine Inch Nails

you can't make this up! - spellcasting (you might like this too)

Jake Summers - Fight Like Apes

Oui Oui Marie - Chelsea Wolfe

NAMx (MAILPUP FLIP) - MAILPUP

America's Boy - Broadcast

[hvezdarensti]

She just like me fr 🤧

[lamtncz]

Charms Visací Přívěsek BAREVNÉ MOTÝLY Model: KJC491 Materiál: Postříbřené Stříbro 925 Velikost: 23.9 mm x 15.2 mm Počet Zirkonů: 5 Průměr Zirkonů: 4.6 mm Hmotnost Suroviny: ≤ 2 g Poznámka: Pouze Přívěsek – Náramek Není Součástí Nabídky Značka: Neznačková Upozornění: Části Šperků Jsou Pouze Postříbřené. Stříbro neobsahuje nikl a olovo, díky čemuž je výrobek zcela antialergický (nezpůsobuje alergické reakce). Záruka: Pozor, Na Pokovení Se Nevztahuje Záruka. Trvanlivost Nátěru Závisí Na Správné Péči A Délce Používání. S Vaší Láskou A Péčí Bude Tento Šperk Zářit Dlouho. Tento visací přívěsek s motivem barevných motýlů přináší do vašeho šperkařského arzenálu svěží a hravý prvek. Každý detail je pečlivě zpracován z postříbřeného stříbra 925, což zajišťuje jeho odolnost a kvalitu. Pět zirkonů umístěných kolem motivu dodává tomuto přívěsku jemný lesk a eleganci. Buďte originální a vyjádřete svou radost a hravost s tímto nádherným šperkem, který září vaší jedinečností a péčí.

[fototaxe]

FUN FACT #3

Tento motýl, monarcha stěhovavý, kdysi velmi početný a rozšířený, nyní čelí velkému vymírání. Přestože jsme stránka zaměřující se především na jeho noční příbuzné, dnes Vám přinášíme aktuální zprávy týkající se i těchto tvorů. Monarcha stěhovavý, je jeden z mála motýlů vlastnící tak velké území, jakým je biosférická rezervace rozkládající se na pomezí Mexických států a Michoacánu. Na svém panství ale tráví tito motýli jen zimu, na jaře se potom opět vrací do Severní Ameriky a Kanady. Vlivem globálního oteplování monarchů výrazně ubývá. V minulých letech obsadili monarchové při svém zimování plochu stromů okolo 1,7 ha, což je ale velmi malé číslo v porovnání s plochou 46 ha, kterou obsypaly v roce 1996. Situace je pro všechny milovníky přírody a konkrétně okřídleného hmyzu hluboce tíživá. Některé z nás to nutí klást si otázky.

V loňských letech nedošlo jen k úbytku počtu monarcha stěhovavého ale i dalších druhů, zejména paraglidistů. Jejich úbytek až do nedávna nikdo neprošetřoval, mělo se za to, že jej způsobil jednoduše pokles zájmu, či ústup od tohoto riskantního trendu. Byli i tací, jež se domnívali, že prvotní příčinou bylo zpřísnění pravidel národních parků, které v posledních patnácti letech čelí, zejména v USA, nárůstu turismu tak velkému, že sjednatelé pořádku v jejich čele, jsou aktivními i celé noci. Tito strážci zákona byli spatřeni, jak sledují oblohu dalekohledem, dobře ukrytí někde v křoví, a svým loveckým instinktem, tiše vyčkávají, až nějaký drzý paraglidista nebo nedej bože wingsuiter skočí do jejich pasti. Jako lasičky, čekají až zahlédnou odlesk úplňku na povrchu lesklé padákoviny. V tu chvíli naskočí do jeepu a vrhnou se na svou potlučenou kořist. Nenechají se oblafnout jejím předstíráním zlomenin nebo zmatením. Teď už jsou jejich, nebo spíše policie náležící dané oblasti.

Po pár letech nevyslovených pochyb a otázek, visících ve veřejném povědomí, se jeden člověk odvážil, a na svůj X napsal první přímý dotaz: Co když paraglidisté nejsou zavření v celách, ale schovávají se někde daleko, někde, kam na ně správci národních parků nemohou? Dříve, než mohl tento muž či žena svou otázku zodpovědět, zmizel. Jeho X účet zůstal neaktivní od září roku 2022. Jeho odkaz byl však silný, a po jeho zmizení dal růst dalším záhadám. Muži i ženy pátrali, všichni se ptali, kam odletěli všichni ti paraglidisté, kteří jsou už jen tak zřídka k vidění, a to maximálně v letních měsících?

Nakonec jsme paraglidisty našli. Našel se i člověk, který před lety zmizel. Ukázalo se, že sám byl také paraglidistou. Celý druh trávil každou zimu v biosférické rezervaci přezimování monarcha stěhovavého v Mexiku, kde využíval velké pohostinnosti denních motýlů. Monarchové paraglidisty litovali, sami sdíleli některé z jejich útrap, a nakonec se rozhodli paraglidistům pomoci. Ubytovali je na stromech, které se uvolnili nešťastným úbytkem v jejich vlastních řadách. Paraglidisté byli šťastní, že konečně našli místo, kde se jim dočkalo tak vřelého přijetí.

[nukaseeds-cz]

Housenky v konopí Výzva u pěstování konopí

Jedním z hlavních problémů, se kterými se pěstitelé konopí setkávají, je napadení škůdci, konkrétně housenkami.

Pěstování konopí je složitý tanec mezi pěstitelem a přírodou. S rostoucím zájmem o rekreační i léčebné užívání marihuany čelí pěstitelé konopí stále většímu počtu výzev, aby udrželi své plodiny zdravé a prosperující. Jednou z takových výzev je přetrvávající problém housenky na konopí.

Porozumění hlavolamu konopí a housenek

Housenky, larvální stadium Motýli a můry jsou proslulí svým apetitem. Několik druhů, včetně zavíječe kukuřičného, zavíječe zelného a zavíječe pupenového, našlo v úrodě konopí lákavou hostinu. Tito škůdci, ukrytí hluboko v pupenech, mohou devastovat úrodu konopí a často si jich nikdo nevšimne, dokud není pozdě.

Vliv housenek na konopí přesahuje rámec viditelných stop po kousnutí na listech a pupenech rostliny. Důsledky mohou být podstatně škodlivější. Jejich potravní návyky narušují proces fotosyntézy rostliny, oslabují její celkový zdravotní stav a činí ji náchylnou k sekundárním infekcím, jako je hniloba pupenů. Kromě toho přítomnost housenek a jejich trusu snižuje estetickou a potenciální léčivou hodnotu konopí, čímž se stává méně prodejným.

Prevence napadení housenkami: Klíč k ochraně konopí

Unce prevence vydá za libru léku, zejména pokud jde o housenky při pěstování konopí. Aby pěstitelé ochránili své plodiny, musí zavést proaktivní opatření, která tyto škůdce udrží na uzdě.

Pravidelné kontroly: Pravidelná kontrola rostlin konopí, zejména spodní strany listů, kde jsou často kladena vajíčka, může vést k včasnému odhalení a potlačení napadení housenkami.

Použití organických pesticidů: Použití organických pesticidů, jako je Bacillus thuringiensis (Bt), může sloužit jako účinná biologická kontrola housenek. Přirozeně se vyskytující bakterie Bt je pro housenky smrtelná, avšak bezpečná pro lidi, domácí zvířata a užitečný hmyz.

Představení přirozených predátorů: Využití přirozeného ekosystému zavedením predátorů housenek, jako jsou berušky, zelení berušáci a parazitické vosy, může poskytnout udržitelné řešení kontroly housenek.

Fyzické odstranění: V případě menšího napadení může být účinné ruční odstranění a zničení housenek.

Správné hygienické postupy: Udržování pěstební plochy v čistotě a bez rostlinných zbytků odrazuje škůdce od toho, aby se ve vaší úrodě zabydleli.

Zásadní role ochrany proti škůdcům při pěstování konopí

Komplexní plán ochrany proti škůdcům je neodmyslitelným aspektem úspěšného pěstování konopí. Pěstitelé se musí seznámit s životním cyklem a chováním škůdců, jako jsou housenky, a přijmout účinné strategie pro řešení napadení.

Ochrana proti škůdcům při pěstování konopí však není jen o reaktivních opatřeních. Preventivní strategie, jako jsou správné postupy čištění. Vytváření zdravého pěstebního prostředí a dokonce i používání odolných odrůd konopí, pokud jsou k dispozici, jsou stejně důležité. Jde o nalezení rovnováhy mezi prevencí, včasnými opatřeními a udržitelnými postupy.

Závěrečné shrnutí

Pokud jde o konopí a housenky, nejlepší obranou pěstitele jsou znalosti a proaktivní opatření. Pochopení vlivu housenek na konopí a zavedení strategií prevence napadení housenkami jsou základními prvky ochrany konopí.

Tito nevítaní hosté představují značnou výzvu. Slouží také jako připomínka významu udržitelných a ekologických zemědělských postupů. Pěstování konopí se stále vyvíjí a pěstitelé nacházejí inovativní způsoby ochrany svých plodin. Zajišťují tak růst, kvalitu a bezpečnost tohoto odvětví. Boj proti housenkám na konopí je jen jednou z mnoha bitev na frontách tohoto odvětví. Zapojením se do informované a proaktivní ochrany proti škůdcům mohou pěstitelé nejen zabezpečit své plodiny, ale také přispět ke zdravější a ekologičtější budoucnosti pěstování konopí.

Články o konopí, konopná semena. konopné akce a slevy Nuka Seeds. Bezplatné články o pěstování konopí,zprávy o pěstování a problematice konopí a mnoho dalšího..

[therka1996]

Tayvin 1x17

TAYLOR SE PO RÁNU PROBUDÍ S USMĚVĚM NA TVÁŘI KDYŽ JÍ VOLÁ ELLIE ONA JSI DÁVÁ KAFE NA VERANDĚ

Ellie: Dobré ráno ty moje potvoro

TAYLOR SE USM��VÁ

Taylor: Spí někdo z vás nebo jak to je mám od tebe nepřijatý hovory od Seleny

Ellie: Nemyslíš snad že tvoje kamarádky zapomněly že jsi včera měla rande že ne

TAYLOR SE USMĚJE OD UCHA K UCHU

Taylor: Ano a dneska se vidíme znova a mám toho opravdu hodně Ellie navíc zachvilku mi bude volat Kelly

Ellie: Proč Kelly

Taylor: Zapomněla jsi snad hlavní důvod proč jsem tady budu vystoupovat přece s Kellym

Ellie: A bereš tam sebou Adama

Taylor: Jsme tak dohodnutý ale Adam se mi ještě neozval tak nevím

Ellie: Prosím tě neboj se podle toho co mi včera vyprávěl měl problém i usnout

Taylor: Počkej on ti potom ještě včera večer volal

Ellie: Myslíš že se svojí dobrou kamarádkou nebude chtít probrat jeho rande

SMĚJE SE

Taylor: No a co říkal udělala jsem na něj dojem

Elllie: Tay kdyby si na něj neudělala dojem na rande by tě ani nepozval ale zamotala jsi mu pěkně hlavu říkal že lepší polibek snad nezažil

Taylor: Čekala jsem že to udělá celou dobu ale pořád se držel dál a potom když k tomu došlo měla jsem motýly v břiše Ellie opravdu nelžu

Ellie: Že by to byla láska

NĚKDO ZVONÍ NA ZVONEK TAYLOR TO NESLYŠÍ A CALVIN VEJDE I S OLIVII V NÁRUČÍ

Taylor: Nevím co to je ale už ted vím že mi chybí

KDYŽ SE TAYLOR OTOČÍ VIDÍ HO TAM STÁT S TÍM JEHO ÚŠKLEBKEM A JE TROŠKU V ŠOKU ALE VYPADÁ HROZNĚ SEXY

SPOLKNE SVOJE KAFE CALVIN TAM POŘÁD STOJÍ A USMÍVÁ SE

Taylor: Ellie zavolám ti pozdějc měj se

Ellie: Počkej ale

TAYLOR VYTÍPNE TELEFON TAYLOR VSTANE Z KŘESLA CALVIN POLOŽÍ OLIVII NA ZEM

Calvin: Omlouvám se že jsem sem takhle vešel ale dveře byly otevřený a zvonil jsem asi 3 krát

Taylor: Nemusíš se omlouvat volala jsem s Ellie tak jsem to asi neslyšela promin

TAYLOR HO JDE OBEJMOUT KDYŽ MAJÍ OBLIČEJ KOUSEK OD SEBE CALVIN STEJNĚ NEODOLÁ A POLÍBÍ JÍ TAYLOR SE USMÍVÁ

Taylor: Co tu vlastně dělíš

Calvin: No tak pokud ti vadí moje společnost tak já se můžu vrátit zase zpátky

TAYLOR HO CHYTÍ A PŘITÁHNE HO K SOBĚ

Taylor: Opovaž se

CALVIN SE USMÍVÁ

Calvin. Myslel jsem si že by jsme mohly jít něco nakoupit k snídani a potom bych mohl něco připravit pokud teda chceš

Taylor: A co paparazzi

Calvin: Ty mně tedkon vůbec nezajímají Taylor chci být jenom s tebou at je to kdekoliv

DÁ JÍ PUSU NA ČELO JDE SE PŘEVLÍKNOUT A VYRÁŽEJÍ ..

[hello-caligo]

24/8/2023

Dneska jsem se potřebovala trochu uzemnit, měla jsme v hlavě příliš moc myšlenek (a bohužel i strachů). takže jsem se vrhla na péči o svoje kvítka. Pokojovky se dočkají zítra (přísahám), dneska se moje pozornost obrátila na ty, které pěstuji mimo zdi svého bytu. Ty mají velkou svobodu...

Směsce rostlin pro včelky a motýly před domem se daří, mšice se mi asi podařilo ve velké míře vyhnat - ale našla jsem je na jedné krásence! Hrášek, který jsem zasadila jen tak ze srandy, má jeden lusk. Ještě nevím, jestli ho sníst, nebo si ho nechat na další zasazení. Mezi vysokými merlíky vykukuje jedna slunečnice.

Na venkovním parapetu začínám mít džungli. Africká kopřiva přišla horkem o pár listů, ale mezi statnými stonky vylézají drobné, s malinkými lístky. Avokádové listy někdo okousal, tipuji to na škvora. Co se truhlíků týká, o ty už se vůbec nestarám - jen zalévám a sleduji. Jednotlivé druhy rostlinek už se plazí přes sebe a proplétají se.

Na zemi v pokoji jsem si všimla dvou lístků z fíkusu benjaminu. Stromek ale vypadá v pořádku, a tak se kvůli tomu nevzrušuji. Kolínka monsterek jsem dala do sáčku - podle mě tady mají malou vlhkost. Zítra zasadím pothosy. Nesmím zapomenout posvítit si na třásněnky.