#já pokaždý/ když jdu psát

[hvezdarensti]

*prokřupne si klouby* Další den, další nakládání "traumatu" do svých postav. Jak je hezké být na světě

[therka1996]

Tayvin 1x25

TAYLOR ZKONTROLUJE TELEFON VIDÍ ŽE JÍ NAPSAL ADAM A USMĚJE SE ALE JE Z TOHO TROCHU VYNERVOVANÁ

Andrea: Zlatíčko co se děje?

Taylor. Právě mi napsal Adam říkal že ho přepadly paparazzi mami mám z toho hroznej strach

Andrea: Z čeho?

Taylor: Adam není zvyklej na tenhle život, není zvyklej na paparazze a všechno okolo co když mu zachvilku to začne lézt krkem

Andrea: Miláčku přemýšlíš moc dopředu Adama nezajímá tahle sláva zajímáš ho jenom ty ...

Taylor: Jsem ráda že tě mám co kdyby jsme šly někam na jídlo nebo někam na procházku

Andrea: Moc ráda

ADAM ČEKÁ ŽE MU NAPÍŠE TAYLOR ALE TAKY CHÁPE ŽE SPOLU BYLY 3 DNY A TEDKON CHCE TRÁVIT ČAS SE SVOJÍ MAMINKOU ČEKÁ HO DIPO

Dipo: No nene někdo se vrací z líbánek

ADAM SE USMĚJE A PRAŠTÍ HO

Adam:: Neříkej mi že jsem ti chyběl byl jsem 3 dny pryč a ty z toho děláš nějakou vědu

Dipo: Bojím se jenom aby ses nespálil

Adam: Dipo už jsem velkej chlap bud se spálím a nebo ne ale vím že to přežiju

Dipo: Je to velká osobnost to víš pokaždý když půjdete ven budou jsi vás všichni fotit budou se o vás psát nesmysly co pak ti to vůbec nevadí

Adam: Nechci tomu věnovat pozornost Dipo můj vztah s Taylor je jenom mezi náma a pokud ti to vadí tak se o tom s tebou vůbec bavit nebudu navíc jsem s ní byl 3 dny a nikdo o nás vůbec nic nevěděl až jsem se teprve vrátil

Dipo: Jak chceš

OTOČÍ SE A UŽ NECHCE VŮBEC NIC SLYŠET TAYLOR S ANDREOU JSOU NA PROCHÁZCE TADAY

Andrea: No není to nádhera

TAYLOR SE USMĚJE VYFOTÍ TO A POŠLE TO ADAMOVI" ŠKODA ŽE TU NEJSI SEMNOU PŘÍŠTĚ TĚ VEZMU NA PÁR ZAJÍMAVÝCH MÍST :)"

Andrea: Někdy je dobrý se vrátit domů a být chvilku bez paparazů že jo

Taylor: Někdy utéct od toho rachotu ano mami, ani nevíš jak jsem ráda že jsem tady

TAYLOR VOLÁ SELENA

Taylor: Ahoj Sel

Selena: Ahoj nechci otravovat ale chci se tě zeptat jestli dneska platí to VMAS

ONA ZKLOPÍ OČI

Taylor: Do háje já jsem na to už úplně zapomněla jasně budu tam jsem s mamkou tedkon v nashvillu ale přiletím co nejdřív hned to jdu připravovat

Selena: Tak se sejdeme u tebe

Taylor: Určitě

TAYLOR ZAVĚSÍ ANDREA SE USMĚJE A ZAKROUTÍ HLAVOU

Andrea: Koukám že idylka skončila

Taylor: Mami promin musím jít na to VMAS každej semnou počítá

Andrea: Já vím tak se vrátíme zpátky

TAYLOR PÍŠE ADAMOVI ŽE SE VRACÍ ZPÁTKY DO LA KVŮLI VMAS A BUDE TAM KANYE A NEMÁ Z TOHO DOBREJ POCIT PROTO DOUFÁ ŽE BY JSI NA TO MOHL UDĚLAT ČAS A MOHL BY TAM BÝT S NÍ ALE ZAVOLÁ AŽ BUDE DOMA SAMA V KLIDU ....

[koteepise]

Utíkej, dokud můžeš

Ani vlastně nevím, jak mám začít, ale myslím si, že tenhle článek povzbudí holky, co se ocitly nebo jsou v podobné situaci. Buďte silné a nebojte se.

Začalo to všechno když jsem přestoupila v prváku na jinou školu. Nebylo to nejlehčí a nejpříjemnější, ale znala jsem tam jednoho kluka už od základky, který mi hodně pomohl jak se začleněním, tak i s ostatníma věcma. Byla jsem ve škole tak přibližně půl měsíce, když si mě začal všímat jeden kluk. Jezdil stejným vlakem do školy a ze školy. Poprvý jsem si ho všimhla na těláku, kde mě pozdravil. Vůbec jsem netušila kdo to je a že se mnou chodí do třídy. Jednou, jsme spolu jeli ze školy, protože jsem jela s kamarádkou a on si k nám sedl. Ona vystupovala dřív a my jeli vlakem dál. Ještě ten den jsem si ho přidala na Facebooku a začali jsme si psát. Všechno bylo super, měli jsme pořád o čem si povídat a začali jsme jezdit spolu vlakem domů ze školy.

Po měsíci a kus jsme se dali dohromady a já byla hrozně šťastná. Trávili jsme spolu hrozně moc času. Všechno bylo růžový a zanedlouho přišel jeho odjezd na dovolenou s rodičema. Říkala jsem mu, ať si to tam užije, že to tu zvládnu a počkám na něj až přijede. Psal mi jen jak to šlo dokud byli v Česku, takže já prakticky nepustila mobil z ruky. U moře měl Wifi jen na jednom místě, takže jsme si moc nepsali, ale mně to nevadilo, věděla jsem, že je na dovolený.

Jednoho dne jsem se nudila doma, protože už nebyla škola a tak jsem napsala jeho nejlepšímu kamarádovi, protože jsme se znali taky, jestli něco dělá, jestli nechce ven. Odepsal mi, že mu odjela přítelkyně a že nemá co dělat a ať se stavim u něj, že je sám doma. Znala jsem se s ním už dlouho a tak jsem šla, protože bydlel kousek. Když jsme dohráli Need for Speed a snědli pizzu, tak jsme se rozhodli, že jdem ven si pokecat. V tu chvíli se napojila moje milovaná polovička a co dělám. Napsala jsem mu, že jsme se oba nudili a tak jsme venku. A hned byl oheň na střeše, že jen co odjede tak trajdám venku s klukama a že to je skvělý a já nevím co. Tak mu jeho kamarád hned psal, co vyšiluje, že se přece znaj a ví jakej je, že jsme prostě se nechtěli oba dva nudit a tak jsme se sešli,

V tu chvíli jsem si řekla, že tady bude asi něco špatně. Pár dní na to jsem odjela s rodičema na dovolenou a upřímně? Celou nám jí zkazil. Neustále mě kontroloval, co dělám, kde jsem a když jsem neodepisovala tak mě hned podezíral. Až mi jednoho dne došla trpělivost a když šli rodiče nakoupit tak jsem mu zavolala a seřvala jsem ho, jestli je normální, že jsem s rodičema na dovolený a nebudu mít neustále mobil v ruce, že nejsem jeho majetek aby musel vědět o každý vteřině mýho života. Jenže on to típl a rázem byla já ta špatná. Že ho nemiluju, že on se jen zajímá jak se mám a co dělám a já jsem na něj takhle zlá.

Věřili byste, že se mi tohle strašně špatně píše? Všechno si to znova vybavovat i po těch letech...Jakoby to bylo před týdnem.

Když jsme se viděli asi po třech týdnech všechno bylo rázem v pohodě. Prázdniny utekly a my je strávili spolu. Začala škola a já se po Vánocích začala vzpouzet jeho požadavkům. Ve třídě jsme byli do sebe neustále zapletení a on byl mnou tak posedlej, že mu nedělalo sebemenší problém, mě osahávat ve třídě. To bylo už i na mě moc a tak jsem se odtáhla s tím, ať si tohle nechá na doma. Urazil se. Protože nebylo po jeho. Nechápal co mi na tom vadí, vždyť mi to nikdy nevadilo. Ano nevadilo, ale doma a ne ve škole o přestávce. Začínalo mi i vadit to, že o přestávkách nebyl schopnej se ode mě odlepit a vytočilo mě to natolik, že jsem mu už po tý době, co jsem mu to několikrát řekla normálně prostě na férovku řekla, ať mi taky nechá nějakej ten prostor ať můžu dejchat. Opět byl oheň na střeše a nemluvil se mnou. Já byla spokojená. Měla jsem kolem sebe místo a mohla jsem v klidu sedět.

Chodila jsem taky do tančních což asi chápete jaký byli každý týden scény, ale jednoho dne byl u nás  a já si odskočila k sousedce půjčit šaty a nechala jsem doma i telefon, což byla chyba. Když jsem se vrátila, byl tam jak jinak než v slzách, protože mi prolezl celý telefon a dokonce i zprávy na facebooku. Cítil se hrozně ublíženej, že si píšu s kamarádama a on o tm neví, že neví co si píšeme a nic. Měl hroznou potřebu mít nade mnou 100% přehled abych neměla žádný soukromý.

Asi největší zkrat nastal před Velikonocema, tou dobou jsme se i hodně hádali, protože mě štvalo být jeho loutka, kterou ovládá a říká jí, co může a co ne, co může dát a nemůže dát na internet, jaký články rozhodně komentovat nebude a nebude lajkovat a sledovat profily jinejch kluků a nedejbože si s nima i psát, když potom zjistil, že se mi i líbí holky, nemohla jsem chodit ven ani s kamarádkama. Ano je to tak. Mě s mojí kamarádkou z předchozí školy, se kterou jsme v kontaktu do dnes když viděl naši fotku, že jsme jako zasraný lesby. Když jsem byla s nim měla jsem zásadně vypnutou wifinu i data a mobil jsem nevyndala za celou dobu co byl v mojí blízkosti.

Byli jsme u něj doma, kam jsme jeli po škole, jako každý pátek. Jenže ten den jsem chtěla odjet dřív abych byla dřív doma a popovídala si s rodičema po dlouhý době a vzhledem k tomu, že mi cesta trvala půl hodiny, rozhodla sem se , že v půl 8 pojedu domů. On začal vyvádět, že mi nevěří, že najednou chci jet domů nějak brzo a že na mě určitě někdo čeká, že ho podvádím a že mě nepustí. Koukala jsem na něj jestli se nezbláznil a vzala jsem si věci, že prostě jdu domů a tečka. On mě chytil, že nejdu nikam a povalil mě na postel. Chtěla jsem hned vstát a utýct pryč, jenže se na mě přitiskl a držel mě rukou zaraženou do postele. Pořád jsem se s ním ještě snažila prát, jenže mi pomalu začínal docházet dech, protože jeho ruka tlačila silou na můj hrudník, jak se mě snažil udržet na posteli. Začala jsem brečet a popadat dech a když se zeptal proč kurva brečim, tak jsem jen z posledních sil řekla, že nemůžu dejchat.

V tu chvíli jako by ho vyměnili, pustil mě a já prudce popadla dech a zhluboka dýchala. On začal brečet, že to nechtěl a zase hrát na city. Omlouval se mi a že mě doprovodí domů, na to jsem mu řekla, že nechci aby jel, že s ním nebudu celou cestu mluvit. To mu nevadilo a opravdu mě doprovodil až před barák, kde počkal dokud nezajdu dovnitř, aby měl jistotu, že jdu opravdu domů.

Poslední kapka, která byla tou rozhodující se stala na začátku července. Do té doby jsme se denně hádali a já byla plná modřin, jak mě pokaždý, kdy jsem mu ucukla nebo se otočila, silně chytill, jednou mi dokonce zmáčkl psrty natolik, že jsem se dvěma nemohla pohnout celý dopoledne.

Bála jsem se. Bála jsem se co udělá příště, až budu protestovat. Bála jsem se, co by udělal, kdybych se s ním rozešla. Vydíral mě psychicky nepředstavitelným způsobem. Díky němu jsem začala dva měsíce před prázdninama chodit k psychologovi, jak mě on vydeptal. Začala jsem mít sebevražedný sklony jak mi vtoukl do hlavy, že jsem nepotřebná pro ostatní a že bez něj jsem nic. Řezala jsem se po rukou, protože se mi potom udělalo na chvíli líp. Na chvíli mi to pomohlo. Když už ani tohle nestačilo, jednoho dne jsem jela ze školy domů a když jsem vystoupila a přešla koleje, závory pořád cinkaly a blížil se nákladní vlak. Zůstala jsem jen tak stát na těch kolejích a koukala jsem, jak se ten vlak ke mě přibližuje. Přišlo mi to jako řešení tý bolesti, kterou mi způsoboval on. Jak psychický, tak fyzický. Najednou, jsem si vzpomněla co jsem slíbila spolužákovi, co na tom nebyl psychicky taky nejlíp a tak nějak jsme se podporovali, že ani jeden se nezabijeme a s pomocí toho druhýho to zvládneme. Rozbrečela jsem se a rychle uskočila pryč za závory, kde jsem zůstala stát a jen jsem brečela.

Ale zpátky k poslední věci, co udělal. Byli jsme u mě doma a kvůli něčemu jsme se zase pohádali a já jsem brečela. Odešla jsem do koupelny se odlíčit, protože jsem byla totálně rozmazaná. Po chvíli za mnou přišel s tím, ať ho obejmu. Řekla jsem mu, že ho objímat nebudu, že jsem na něj naštvaná. Zopakoval to ještě jednou a já mu odpověděla stejně. Nebudu ho objímat. V tu chvíli mi chytil a přirazil mě na kachličky. Zádama mi projela bolest, jak jsem narazila na ten tvrdej povrch a začala jsem hůř dýchat. Tohle byl pro mě strop mojí trpělivosti a toleranci. Druhej den jsem se sbalila a bez toho abych mu cokoliv říkala, jsem odjela 200 km daleko na chalupu, abych měla pocit bezpečí, kde jsem se s nim po telefonu rozešla a to mě k tomu musela kamarádka přemlouvat, ať se nebojim, že mi neublíží, že jsem v bezpečí.

Tímhle chci poprosit vás všechyn holky, který prožíváte to samý, nebo jste to prožily. Buďte silné a utečte od takového chlapa, dokud není příliž pozdě, sbírala jsem na tohle odvahu skoro třičvrtě roku, vím, že to není jednoduché a ten strach tam je, ale najděte si alespoň jednu osobu, která vám to pomůže zvládnouta překonat, protože porouchaná psychika, se opravdu špatně napravuje. Já jsem se z toho vztahu a toho, co jsem tam zažila dostávala půl roku, během kterého jsem měla averzi na kluky. Byla jsem hodně zlomená a nebýt kamarádů, nevim jak bych se z toho dostala.

Děkuju těm z vás, kteří to dočeli až sem a pokud byste chtěli k tomuto tématu něco dodat, můžete mi napsat sem do komentáře a nebo se o svůj příběh klidně i anonymně podělit. Stačí mi ho psat na email, který najdete v menu a já ho uveřejním. Taky se mě můžete ptát, když si rozkliknete v menu ASK ME.

Hodně holek se s takovým typem chlapa setkalo, ale nemluví se o tom, i když by se mělo, aby se s tím začalo něco dělat, než bude pozdě. UTEČTE.

[bliju]

Monday, 30.12. 2019

2019

(Začínám to psát v únoru, ať je to autentický. Tak snad si na to každej měsíc vzpomenu)

LEDEN

Silvestr - 3 dny bez vody a nejhorší stav po trávovejch sušenkách.  Astronautalis <3, 2x hory a vždycky bylo hrozně hnusně. Mallorca!

ÚNOR

Mallorca pokračuje a je nám nejlíp. Začínám se víc vídat s jedním klukem. Píše mi chlapec! Jsem na vrcholu blaha! Je jaro, nosim sukně a jarní kabát!

BŘEZEN

Tak nějak se tahám s oběma a hned začátkem března se málem nejvíc vtipně a náhodou všichni potkámev Doxu. Bojim se co dál :D Dávám dřepy s 8 kg. Trochu běhám po doktorech a divim se, že v týhle zemi ještě žijou nějaký lidi. Ostrava - 3 dny alkoholu, zábavy, turistování a smažáků. Píšu Davidovi, jestli nechce jít na hokej a prý má od svojí holky zakázáno se se mnou bavit. U mě tim skončil.

DUBEN

Začínám zahradničit, šiju eko pytliky. Konečně léto - šaty, opalovačky, první pití venku! Kupuju si po 6 letech nový brýle. Piju hodně piva. Začíná GOT!! Přihazuju kilo na činky.

KVĚTEN

Je hnusně, prší a chodíme v kabátech! Jedeme do Švédska, kde je to super. Ale zjišťuju, že všichni chlapi jsou stejný a nějak mi nestačej :D Pořád chčije. Na kluka ze Švédska kašlu, protože jsem s nim chtěla 2x někam jít a pokaždý byl v práci (o víkendu). Kupuju kytky, vyrábim stolek z tvárnic (kdo by čekal, že jedna má 20kg :D) a dělám si doma džungli. Chlapec se poprvý přizpůsobí času našeho rande! Následně si dělá čas i o víkendu <3

ČERVEN

Konečně je léto - 30°C, šaty, žabky, bazén! První bazénová party. Lisabon - jako vždy dokonalej s naprosto nepopsatelnou party. Chlapec si našel holku, takže konec. Prý teda “na nějakou dobu” a já jsem tak blbá (a sobecká), že doufám, že se ke mě brzo vrátí. 

ČERVENEC

Připadám si jako na střední - to jsem se taky těšila na prázdniny a pak seděla doma. Víc než týden je hnusně, jsem otrávená. Začínám dávat 12 kg na dřepy a 10 kg na nadhozy. Jdeme na přechod Novohradských hor, což je trochu fail. Ale aspoň spim poprvý v životě pod širákem. Začíná mi docházet, jak mi chlapec chybí a že se dost možná dlouho a nebo vůbec neozve. 

SRPEN

Měli jsme jet na České hrady, ale všichni se na mě vykašlali. Jdeme na závody do Tróje a já si vysnim, jak mi chlapec napíše, až mě uvidí. A přesně to se stalo a bylo to ještě lepší než v mojí hlavě!! Přijel Misho. Ejpovice, kde je nás zas jednou hodně a děsně to uteče. Roadtrip do Jižních Čech, který trvá 3 dny a mě to přijde jako 3 týdny a je to boží. Hodně leje (a my taky). Krkonoše, kde zas s Bárou za 2 dny prožijeme týden - chodíme po horách a jedeme do Jablonce na pivní festival. Konečně je zase léto. Nakonec nejedeme na Rock for Churchill, takže léto bez festivalu :( Aspoň si užívíme poslední letní počasí v bazénu.

ZÁŘÍ

Dobrovolničení na závodech v Tróje, což je naprosto boží. Poznala jsem strašně moc super lidí (bohužel ne z Prahy), hodně z chlapcova světa a mluvila s nim před lidma :D Jen teda nic nebylo. Udělalo se hezky, takže ještě opalovačky a vinobraní! Snažim se domluvit nějaký rande s jednim klukem a moc nám to nevychází, takže jsem docela otrávená. 

ŘÍJEN

Lisabon - zas nejlepší - krásný počasí, pláž, alkohol, srandy a smutný loučení s Bárou, který po 3 letech neprodloužili smlouvu. Wellness s prací, což je hrozná divočina. Krásný den v Jizerkách a ještě poslední hezký počasí. Po sto letech se vidim s Kájou. Jedeme do Pasek na Bloudila, je krásně a sranda. Píše mi chlapec a domlouváme si rande!!! Rande neni, protože si domů nastěhoval svojí holku :D Přestávám chápat jeho uvažování, ale aspoň jsme v kontaktu. 

LISTOPAD

Slavim narozeniny na yoyování, pak v hospodě a nakonec na rande - tentokrát se tahám se ženatym chlapem. Přeje mi i chlapec!! Nejlepší narozeniny ever :D Začínám se učit dělat věci sama, takže jdu na sklenku, do kina a na večeři a je to super! Chlapec mi pořád něco slibuje a nic z toho neni. Strašně se opíjím na vodácký akci (tam vidim ostatní dobrovolníky i chlapce). Cestou domu se pokám v buse s nějakym týpkem a jdeme ke mě na last drink. Vůbec nic si z toho nepamatuju a fakt se za to stydim. 13 kg na dřepy. Dozvídám se, že si chlapec svoji holku našel na Tinderu v době, kdy jsme se vídali. Moc super.

PROSINEC

Nahazuju vánoční atmošku. Přijíždí Míra z Lisobanu a dopadám jak na tý vodácký akci :D Jedeme s Dragou do Kolína nad Rýnem na adventní trhy. Jsou nádherný, ale hrozně přecpaný. Máme vánoční večírek a poprvý se neožeru. Piju strašně moc svařáků. Pořád se vídám s Kocourkem (přezdívka pro mýho ženatýho týpka. Blbá, ale aspoň nějaká.) Po 3 týdnech mi píše chlapec a vlastně mi zas tak nechyběl, dokud mi nenapsal :D Jdeme na Vánoční koncert k Rafovi a potkávám tam chlapce, kterej mi říkal, že je celý víkend u rodičů. Trochu se  mi hroutí svět. Vysvětlí mi to tím, že “se to trochu zamotalo” a “nebuď nasraná”. A já mu to žeru a nasraná nejsem :D I když od teď všechno beru s rezervou.

Tak a teď se předveď ty, 2020!!!!!