#Ondřej Malý

[kofolacitrus]

[morti0re]

Po přemýšlení a velkém počtu žádostí (ptal se mě jeden člověk) jsem se rozhodl že vám mým milým foglarovským fandům popíšu moje rychlošípácké ocčka. Všechny ilustrace byly udělány v:

Jdeme na to jupijej hopsasa hejsasa

1) Ondřej "Ondra" Pokorný

16 let, Ondra je vont bydlící velmi blízko Rozdělovací třídy, takže má všechny ty bitky jako na talíři. On a jeho sestra občas vypomáhají jejich mámě v jejím lokálním pekařství. Ondra se chce stát právníkem, proto studuje právničaření na odborný střední.

Co se jeho vontského života týče, Ondra byl dlouhou dobu věrným přívržencem Mirka Daneše, vonta ucházejíci se o pozici Velkého Vonta po nepodařen��ch volbách ve kterých vyhrál Losna.

Daneš přišel Ondrovi jako rozumný člověk, který chtěl pro Stínadla mnoho udělat, ale potom co se dozvěděl co Daneš udělal klubu Rychlých šípů, úplně se od Daneše a jeho party odtrhnul.

Teď se už moc o vontské záležitosti nestará, stoupající popularita Žlutého květu a Vláďy Dratuše, ho začíná zajímat.

Moc se s lidmi nebaví, max. se svojí sestrou a Vlasti Jelínka.

2)Zdeňka "Zdeňa" Pokorná

Ondrova sestra, o které se mluví jako "pravý opak jejího bratra". Zdeňka je ochotná pomoci komukoliv, kdo ji potřebuje. Díky pomáhání její mámě v jejím pekařství se Zdeňka zamilovala do kulinářskýho umění a chce si v budoucnu otevřít buď pekařství jako její mamka nebo cukrárnu, to ještě neví jistě.

Zdeňka se jako holka bydlící ve Stínadlech ani tak moc o vontské záležitosti nezajímá, přijde jí to všechno jen jako chlapecký bitky bez žádného logického myšlení. Ale to neznamená že, se s Ondrou o všech těch zajímavých věcech co její bratr zažívá, vůbec nebaví.

Pro Zdeňku je Ondra jedinej člověk kromě jejich mámy, kterýmu se nebojí nic říct. Mají dobrej vztah, kromě pár sem a tam hádek.

I když je "pravý opak Ondry" tak v jednom je stejná jako on a to jsou přátelství. Jako on nemá moc přátel, nikdo to nechápe, ale Zdeňka si myslí že to může být její horlivou povahu, může někdy pro lidi být trochu moc.

3) Vlastimil "Míla" Jelínek

Patnáctiletý kluk z Druhé strany o kterém koluje jediná věc, a to že to je malý strašpytel který nedokáže ani dojít do sklepa pro uhlí bez krčení se strachy z toho že ho možná v tom sklepě něco čapne a nikdy ho nevrátí domů rodičům.

Tahle pověst pronásledovala Vlasťu skoro celý jeho život a proto se rozhodl se s tím něco udělat. Tak se jednoho večera rozhodl že půjde na výslech do Stínadel, pro nějaké zajímavé věci, proste pro cokoliv co by z něj smylo tuhle ostudu.

Bylo to právě v době, kdy Ondra byl furt v Danešově partě. Když Vlasťa procházel ulicemi Stínadel, skupina Vontů poznala že nebyl Vont, čapli ho a přivedli ho k Danešovi. Než se jim ale povedlo ho dovést Danešovi pod nos, tak se Vlasťa nějak vypletl z jejich zajetí začal utíkat opačným směrem pryč.

Co tehdy nevěděl, bylo že v té skupině která ho zachytla, byl také Ondra. Ostatní lidi ze skupiny ho tedy poslali za Vlasťou, do teď ani neví proč. Proháněli se ulicemi Stínadel a nějakým kouzlem se dostali na Rozdělovací třídu.

Ondra nějak zakopl a udělal si něco s rukou. Vlasťa chvilku polemizoval nad tím, zda má svému pronásledovateli pomoct nebo ne, ale nakonec se rozhodl že to bude ta lepší varianta. Jelikož už předtím než se vydal na svou malou výpravu věděl, že se něco semele, tak si vzal s sebou menší lékárničku, jen pro jistotu. Vyčistil Ondrovi jeho pošramocenou ruku a omluvil se mu, i když to byl právě Ondra který by se měl omlouvat.

Ondra ho přemluvil, aby se zítra sešli, aby se mohl pořádně omluvit. Vlasťovi sice ze začátku moc nechtělo, ale když zjistil že proti němu Ondra vlastně nic nemá, tak souhlasil. Dali si svoje adresy, a oba šli domů, jelikož už bylo dost pozdě

Den potom se sešli, Ondra dokonce přinesl koláče jako omluvnej dárek, který jeho máma upekla pár dní zpátky. Nějak to asi fungovalo, protože teď jsou Ondra a Vlasťa nejbližší kámoši.

To jest vše moji milí plantážníci, doufám že jste si tuhle slohovku užili. Děkuji vám všem moc za pozornost.

[pepikhipik]

Prostá statistická čísla a data

Asociace spisovatelů spolu s Obcí překladatelů a sdružením Překladatelé severu nedávno podnikla rozsáhlé dotazníkové šetření, jehož se zúčastnilo cca 200 lidí z branže (solidní vzorek zahrnující desítky procent všech překladatelů). Vzešla z toho tvrdá data - a snad vás malý výtah bude zajímat:

● 74 % dotazovaných tvoří ženy. ● 94 % dotazovaných má vysokoškolské vzdělání. ● Pouze 29 % dotazovaných je primárními živiteli domácnosti (z toho 15 % žije samo). Příjem a pracovní zkušenosti – překladatelé ● Více než 60 % dotázaných má více než 10 let pracovních zkušeností. ● 55 % dotazovaných stráví překladatelskou činností více než 21 hodin týdně. ● 53 % dotazovaných přeložilo více než 5 knih ● 89 % překladatelů se věnuje (vedle jiných žánrů v menším zastoupení) překladu umělecké literatury – beletrie. ● Jen polovina překladatelů, kteří se uměleckému překladu věnují více než 40 hodin týdně, dosáhne na výdělek přes 30 000 Kč měsíčně. U těch, kteří překládáním stráví 31–40 hodin, je to pouze čtvrtina. ● 50 % dotazovaných si překladatelskou činností vydělá méně než 10 000 Kč měsíčně. ● Pouze 42 % překladatelů má z překladatelské práce stálý příjem. ● Pouze čtvrtina dotazovaných, kteří se překladu věnují déle než 30 hodin týdně, má z překládání honorář, který převyšuje jejich výdaje. ● Pouze 10 % překladatelů má příjmy, které převyšují jejich výdaje. ● 80 % překladatelů doplňuje překladatelskou činnost jinou prací. Faktory pro zlepšení situace – překladatelé ● Téměř všichni překladatelé (96,9 %) si myslí, že by se měla zvýšit výše honorářů. ● 40 % překladatelů si myslí, že by se měla zvýšit míra sociálního zabezpečení a stálost příjmů, kromě toho je třeba hledat možnosti vyšší zákonné ochrany. ● Podle Průzkumu narostl průměrný honorář za literární překlad od roku 2000 do roku 2021 o cca 35 %, zatímco průměrná mzda v ČR narostla za stejné období téměř o 300 %. Prokazatelně se také pro literární překladatele soustavně zhoršují smluvní a licenční podmínky (např. je za stejný honorář vyžadována licence na stále delší období a ve větším rozsahu co do počtu kusů i formátů).

Aneb jak řekl kolega Roman Tilcer:

Be a freelancer, they said. It’s gonna be fun, they said.

„Nepříjemným zjištěním je, že pouze čtvrtina dotazovaných si uměleckým překladem vydělá na živobytí. Jen polovina překladatelů si dobou odpovídající plnému úvazku vydělá více než 30 000 korun měsíčně, což je stále pod hladinou důstojné a průměrné mzdy.“

Zdroj: https://www.facebook.com/viktor.janis.5

Doplnění:

Milé kolegyně a milí kolegové,

v druhé polovině roku 2022 provedla Asociace spisovatelů ve spolupráci s Obcí překladatelů a Překladateli Severu výzkumný projekt, který má sloužit jako podklad při přípravě tzv. Statusu umělce. Jeho výsledky vám nyní nabízíme, abyste si při referování o tématu mohli udělat lepší představu o tvůrčí praxi v Česku.

Výzkum se zaměřil především na to, jak reálně žijí čeští spisovatelé a spisovatelky, překladatelé a překladatelky – nakolik se uživí svou profesí, zda se jí mohou věnovat profesionálně apod.

Některá zjištění jsou alarmující. Kupříkladu:

Jen 5 % spisovatelů má za psaní pravidelný příjem. 4/5 si psaním vydělají méně než 5000 Kč měsíčně. Pouze 10 % překladatelů má z překládání příjmy, které převyšují jejich výdaje.

Podrobnější údaje najdete ve zkrácené podobě ve dvoustránkovém výtahu z výsledků výzkumu (PDF).

K dispozici vám ale dáváme také plnění závěrečné zprávy (PDF).

V současné době pokračujeme v dialogu s Ministerstvem kultury, které zákonnou úpravu statusu umělce chystá. Obdobně postupují i kolegové z dalších uměleckých oborů, kteří vypracovali své vlastní výzkumy a rešerše.

Za Asociaci spisovatelů zdraví

Ondřej Lipár

ondrej.lipar@asociacespisovatelu.cz

[videli-jste-tento-film]

tumblr nezná Jak jsme hráli čáru :(

Malý Petr (Richard Labuda) vyrůstá v péči prarodičů (Milan Lasica, Libuše Šafránková), protože jeho rodiče emigrovali do Vídně a od té doby se ho prostřednictvím úřadů marně snaží získat. I proto Petr vymýšlí nejrůznější způsoby, jak se přes čáru dostat, pro což má čím dál menší pochopení velitel místních pohraničníků (Ondřej Vetchý). Mnohem větší problémy má ale Petr s partou černogardistů, kteří si libují v trápení slabších dětí. Třeba i jejich občasným přivazováním k mučednickým kůlům. Mezi ty, kteří jsou na Petrově straně, patří „pomalejší" spolužák a velmi sympatická kamarádka, kvůli nimž se s černogardisty neváhá opakovaně a důkladně poprat. Jak se šedesátá léta chýlí ke konci a poměry v zemi se dramaticky mění, otevře se nakonec i před Petrem vysněná cesta přes hranice. Vyrazit na ni ale znamená ztratit prarodiče, kamarády a nezapomenutelná dobrodružství. Když je vám „náct", máte v životě přece jen jiné priority. (ČSFD)

Celý film je na Canal+ a DAFilms.

[ondrejkocab]

Výzvu k řetězovce masozřejmě neodmítnu! :-D

Byl jsem oštítkován od @hidden-but

Jméno: Ondra (preferováno před dramatickou variantou Ondřej)

Přezdívka: Aktuálně žádná oficiální. :-D

Na základce Kočka, Kocour, Kočkolizátor (podle vzoru kalkulátor) - jakožto třídní šašek jsem se totiž proslavil krátkou scénkou vlastní tvorby, znázorňující reklamu na krmivo pro kočky (hrál jsem kočku), miloval jsem v hudebce písničku Malé kotě a při vyučování jsem po kočičím vzoru pospával v zadní lavici.

V pozdější době internetových přezdívek jsem si volil nicky jako Tempus, Hádes, Básník, Morbidus, Void a jiné tvrďácké názvy, hodící se spíše pro název rockové či metalové kapely. :-)

Znamení: Zlatá rybka (nebo mořský ďas, dle nálady)

Výška: Provedl jsem odpovídající měření a má výška se pohybuje průměrně okolo 174,2 ± 0,3 cm. (Malý vzrůstem, velký duchem!) :-D

Oblíbené roční období: Jednoznačně říjen. Podzim je báječné období: je ještě teplo, občas prší, příroda umírá, padá listí, mlha, lidé chodí na hřbitovy... líbí se mi ta dekadentní atmosféra. (Chybí mi jen bouřky.)

Říjen volím proto, že je uprostřed podzimu a tudíž je nejpodzimovatější. :-)

Oblíbená květina: Mám rád volně rostoucí květiny, naškubaných kytek je škoda. Jako malý jsem měl rád pampelišky, petrklíče a blatouchy (všechno žluté!). Dnes, když studuji masožravé rostliny, mi imponují hlavně kvetoucí mucholapky a tučnice. A kvetoucí kaktusy jsou taky magic. :-)

(Ilustrační foto kvetoucích rostlin: vlevo mucholapka z práce, vpravo nahoře moje tučnice, vpravo dole kaktus mé spolubydlící.)

Oblíbená vůně: Vůně knih, lesa a čistého vzduchu po bouřce. :-)

Oblíbená barva: Černá, červená a sytě zelená.

Oblíbené zvíře: Chobotnice (ideálně Kraken), ale tu si na dvorek nevypustíte. Obecně sympatizuji s pro mnohé nevábnými potvůrkami jako potkani, švábi a hlemýždi. Největší vztah mám asi ke kočkám - tedy kočky. :-D

Oblíbené fiktivní postavy: Mám-li být zcela upřímný, tak ty které si sám vytvořím ve svých příbězích. Odtud zatím boduje Adrian Wexler z poslední dopsané povídky Zločiny a verše...

...ale oukej, konec reklamího okénka. Mám rád komplexní postavy jako Severus Snape, Hannibal Lecter nebo Thanos. Jelikož jsem nedávno (pár měsíců) zavítal do The Untamed universa, klidně bych mohl říct Wei Wuxian...

...ale asi úplně nejraději mám existencionalistického Marvina, robota v trvalé klinické depresi. (Nevíte-li o kom to tu plácám, znalosti si můžete doplnit ve Stopařově průvodci galaxií.)

Kafe, čaj, čokoláda: hezky po jednom...

Kafe - Tvrdím, že ho nepiji. Nejčastěji, když přede mnou stojí na stole. Vždy mletá káva, rozpustnou nope! (mléko a cukr neřeším)

Čaj - Tvrdím, že ho piji. Jen mi obvykle chladne půl dne na stole, než si na něj vzpomenu. Preferuji čajové lístky a jiné bylinky, sáčkové věci piji jen v krajní nouzi.

Čokoláda - Magická věc. Tvrdím, že ji zbožňuji, vždycky když ji rozbaluji. Také tvrdím, že ji nechci, vždycky když není poblíž. Zejména si užívám čokolády podivných příchutí a vysokého obsahu kakaové hmoty. 

Přibližná doba spánku: Průměrně 8 hodin. (V létě stačí 7, v zimě 9. Během korontény obvykle 8,546 hodin)

Kočičí/psí člověk: Kočičí, jak plyne z jednoho z bodů výše. :-) Kočky jsou elegantní, důstojné a ne tolik závislé na svých věrných akolytech. Mohl bych o nich básnit dlouho, prostě je mi jejich charakter bližší než psí.

Proti pejskům nic nemám, většinou jsou taky roztomilí, ale popravdě se jich od mala trochu bojím i když si jen přátelsky přijdou pro pamlsek. :-D

Počet dek, se kterými spíš: V zimě 3, v létě 2 deky. Při  obzvláště velkých vedrech postačuje jen jedna deka.

Vysněný výlet: Jakožto člověk co v životě moc necestoval jich mám spoustu. Chtěl bych naživo vidět Antarktidu, ale trochu se obávám, že to bude zklamání. Dále Skandinávie, Kanada, Bajkal... Ale úplně nejvíc mě láká Thajsko a jeho mindblowing Angkor Vat.

Jakožto nezkušený turista letos plánuji Šumavu (+ možná ještě něco, uvidí se).

Blog zaveden: Začátkem března 2020.

Sledující: Píše se tam 4, ale jsou tam jenom 2 a jeden z nich je bot. :-D

Náhodný fakt: Můj nejoblíbenější film je Věc (The Thing) z roku 1982 v režii Johna Carpentera. (Ano, prequel z roku 2011 jsem viděl. Nebavilo mě to. Příliš mnoho Vikingů.)

Odtagovat 20 lidí: A kde je mám vzít? :-D

Tak zkusím alespoň pár dalších lidí, které sleduji nebo jsem jimi sledován: @slecnaztemnot @myvalzpival @vacicezprvnilavice @zelvuska @petermorwood @hejkalka​ ...a to je prozatím vše. :-)

Samozřejmě je to čistě každého věc, naprosto dobrovolná, jen rád udržuji mechanismus v chodu. Rozhodujete-li se v době moru co dál dělat, řetězovka může být ta správná volba. :-D

(A pokud se to líbí někomu dalšímu, klíďo se přidejte taky.)

[kritikycz]

Ve stínu - V bývalém Československu 50. let!

David Ondříček patří - snad spravedlivě - mezi přední české filmaře. Jeho „Šeptej“ je pro mě dodnes synonymem generačního filmu. A co dílo „Ve stínu“? Ondříček tu má opět své oblíbené herce (Trojan, Babčáková, Taclík,...) a snaží se divákům představi lehce noirový snímek odehrávající se v době krátce před měnovou reformou roku 1953. V době tuhé československé totality. Příběh…- Více na https://www.kritiky.cz/ve-stinu-v-byvalem-ceskoslovensku-50-let/

[prazskytankista]

Zeman, ubožák, zbavíme ho funkce. V TOP 09 už se na to těší jako malí kluci

Prezident Zeman promluvil a v TOP 09 to vře jako v kotli. „Zlodědek a ubožák!“ Marek Ženíšek kandiduje do Sněmovny prý proto, aby Zemana sundal z Hradu. Ondřej Kolář se na to zase údajně těší jako malý kluk. A dopustil se starosta Prahy 6 volebního podvodu? source https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zeman-ubozak-zbavime-ho-funkce-V-TOP-09-uz-se-na-to-tesi-jako-mali-kluci-668968

[tichy-spolecnik]

〠- Filmy — Tichy Spolecnik 2020 Celý Film Online CZ a Zdarma

〠- Filmy — Tichy Spolecnik 2020 Celý Film Online CZ a Zdarma

klikněte stažení 🎬 : https://bit.ly/2FZfKm5 SLEDUJ▶️▶️▶️ Tichy Spolecnik celý film (2020)

Tichy Spolecnik 2020 Vydáno: 1 October 2020 Runtime: 90 minut Žánr: Komedie, Drama Hvězdy: Klára Issová, Ondřej Malý, Bolek Polívka, Pavel Řezníček, Hana Vagnerová Režisér: Pavel Göbl, Pavel Göbl, Pavel Göbl, Pavel Göbl, Antonín Veselka

Tagy : Tichy Spolecnik plný film Tichy Spolecnik plného filmu, Tichy Spolecnik plného filmu Sledujte Tichy Spolecnik HD v Film Online Tichy Spolecnik plný film online Sledujte Tichy Spolecnik plný anglický film Tichy Spolecnik: pryč z domova plný film volný datový proud Sledujte Tichy Spolecnik plnopodindonésie Sledujte Spidermana: pryč od domova plné titulky filmu Sledujte Tichy Spolecnik plné filmové spoiler Tichy Spolecnik plné filmy tamilštiny Tichy Spolecnik plné filmové tamilské stahování Sledujte Tichy Spolecnik plný film todownload Sleduj Tichy Spolecnik plný film telugština Sledujte Tichy Spolecnik Full Movie tamildubbed stáhnout Tichy Spolecnik plný film ke sledování sledovat plný film Vidzi Tichy Spolecnik Full film Vimeo Sledujte Spidermana: pryč od domova

Tichy Spolecnik Filmové Novinky, Tichy Spolecnik celý film Cesky, Tichy Spolecnik Filmové premiéry, Tichy Spolecnik celý film cz dabing, Tichy Spolecnik zkouknito, Tichy Spolecnik sleduj filmy, Tichy Spolecnik online cz titulky, Tichy Spolecnik Program filmy, Tichy Spolecnik CZ HD Film o filmu, Tichy Spolecnik CZ dabing, Tichy Spolecnik premiéra, Tichy Spolecnik online cz, Tichy Spolecnik online cz dabing, Tichy Spolecnik Zadarmo, Tichy Spolecnik Celý Film, Tichy Spolecnik Titulky, Tichy Spolecnik nový film, Tichy Spolecnik DVD filmy, Tichy Spolecnik Blu-ray filmy, Tichy Spolecnik 3D filmy, Tichy Spolecnik online bombuj, Tichy Spolecnik online cely film, Tichy Spolecnik online ke shlednuti, Tichy Spolecnik cz dabing online ke shlednuti, Tichy Spolecnik online, Tichy Spolecnik online film cz, Tichy Spolecnik Bombuj, Tichy Spolecnik bombuj cz, Tichy Spolecnik online ke shlédnutí, Tichy Spolecnik celý film Cesky, Tichy Spolecnik celý film zdarma ke shlédnutí, Tichy Spolecnik celý film cz dabing, Tichy Spolecnik zkouknito, Tichy Spolecnik sleduj filmy, Tichy Spolecnik online cz titulky,

[jirsen-blog]

Trh směřuje k neomezeným mobilním datům - Ondřej Malý (Video)

Trh směřuje k neomezeným mobilním datům – Ondřej Malý (Video)

Jak zjednodušit změnu mobilního operátora? Co se musí stát, aby mobilní data v Česku nepatřila k nejdražším v Evropě? Odpovídá host Interview Plus, bývalý člen Rady Českého telekomunikačního úřadu Ondřej Malý. Ptá se moderátor Michael Rozsypal.

<img src=”https://video.kurzy.cz/obrazky/y_video/16_/Q5HG-zuw-ondrej-maly-trh-smeruje-k-neomezenym-mobilnim-datum.jpg&#8221; />

Další investiční videa…

[90minut]

ANALÝZA: Rohové kopy brání Slavia dokonale. A u nejvíc inkasovaných gólů byl stoper, který je považován za nejlepšího v lize

V obří podzimní porci devětadvaceti soutěžních utkání udržela Slavia ve třinácti případech čisté konto a inkasovala celkem 23 gólů. Jak vyplývá z prvního dílu analytického seriálu blogu 90-minut.cz, nejvíc zranitelná je ze hry a nejčastěji šel obdržený gól za Michaelem Ngadeuem. Červenobílý tým naopak ubránil všechny rohové kopy, kterým v první části sezony čelil.

Byť je styl, který razí trenér Jindřich Trpišovský, považován za velmi riskantní, čísla říkají něco jiného. Defenziva byla chloubou týmu, který po podzimu vede domácí soutěž se čtyřbodovým náskokem a dokázal postoupit jak v Evropské lize, tak v MOL Cupu až do jarních bojů.

Zejména na mezinárodní scéně připomínala červenobílá vozba neprostupnou zeď, vždyť v základní skupině udržela ve čtyřech ze šesti zápasů čisté konto a ve třech dokonce soupeřům nedovolila žádnou střelu na bránu.

„Nejen teď naposledy jsme hráli skvěle do defenzivy, hráči podávají individuálně dobré výkony směrem dozadu. Zvládáme to výborně týmově, nenecháváme se obejít jeden na jednoho,“ těšilo Trpišovského například po domácí odvetě s Kodaní (0:0).

Jak konkrétně Slavia 23 gólů na podzim inkasovala? Nejvíc – 15 – jich bylo ze hry, 3 po trestném kopu či autu, 5 z penalty – a žádný po rohovém kopu, což je unikát. Další kritéria jsou vyrovnaná. Doma obrana Slavie inkasovala 10 branek, venku kapitulovala 13krát. Naprosto stejný poměr platí i z časového hlediska – 10 v první půli, 13 ve druhé. Soupeři se radovali 19krát po střele nohou (15 pravou/4 levou) a 4 hlavou, ve 21 případech po zakončení z vápna a pouze ve 2 po střele zpoza pokutového území.  

Individuální odpovědnost za 23 inkasovaných gólů jde celkem za patnácti slávisty s tím, že v některých případech šlo o kolektivní vinu dokonce i tří hráčů najednou. Viz třeba gólová situace v Petrohradě, která začala ztrátou míče v podání Vladimíra Coufala a vedla ke zkáze i vinou špatného bránění v podání Ibrahima Traorého a Jana Bořila.

U nejvíce inkasovaných gólů byl paradoxně Michael Ngadeu, obecně považovaný za nejlepšího stopera ve FORTUNA:LIZE. Ale to není nic zvláštního, vyplývá to z jeho pracovního zařazení. Pokud se prosadí soupeřův útočník, je to téměř vždy chyba středního obránce, který ho neuhlídal, jako se to kamerunskému reprezentantovi stalo třeba v derby se Spartou při trefě Benjamina Tetteha.

Trpišovský nicméně na Ngadeua nedá dopustit. „Je jako zeď, ironman,“ řekl trenér o základním stavebním kameni defenzivy, který v poslední den zimního přestupního termínu jednal o transferu do Fulhamu. Nakonec však zůstává v Edenu…

FOTO: SLAVIA.CZ – MARTIN MALÝ

SLÁVISTÉ PODLE POČTU »ZAVINĚNÝCH« GÓLŮ NA PODZIM 2018/19 7 – Michael Ngadeu 5 – Jan Bořil 4 – Ibrahim Traoré 3 – Miroslav Stoch, Vladimír Coufal 2 – Simon Deli, Tomáš Souček, Ondřej Kolář 1 – Josef Hušbauer, Ondřej Kúdela, Jaromír Zmrhal, Michal Frydrych, Jaroslav Zelený, Jan Sýkora, Jakub Jugas

[cysnews]

Tento víkend úspěšně skončilo natáčení nové české komedie podle stejnojmenného knižního bestselleru Dominka Landsmana DENÍČEK MODERNÍHO FOTRA. V hlavních rolích originálního příběhu otce na mateřské dovolené se představují JIŘÍ MÁDL a TEREZA RAMBA. Do kin přijde Deníček moderního fotra koncem ledna 2021.

Kniha Deníček moderního fotra vznikla na základě úspěšného blogu, který spisovatel Dominik Landsman založil s příchodem prvního dítěte. Po vydání v roce 2014 se stala bestsellerem a dočkala se dalších pokračování. Deníček moderního fotra je celovečerním režijním debutem Jana Haluzy, který je zároveň i autorem scénáře.

  V další rolích uvidíme řadu předních českých herců. Rodiče Dominika / Jiřího Mádla si zahrají Pavla Tomicová a Ondřej Malý, rodiče Nataši/ Terezy Ramby  Lucie Benešová a Roman Zach. V roli Natašina nápadníka a Dominikova soka uvidíme Lukáše Hejlíka, dále také Lucii Polišenskou, Ivana Luptáka, Andreu Hoffmannovou, Roberta Jaškowa a další.

T. Ramba, L. Hejlík, J. Mádl

Ivan Lupták

Jiří Mádl, Pavla Tomicová

Malou roli taxikáře si ve filmu zahrál také autor literární předlohy Dominika Landsman. „Ačkoliv nemám s natáčením čehokoliv, natož potom celovečerního filmu, žádnou zkušenost, obdržel jsem důležitou a zásadní (zásadní nejen pro film, ale i pro samotné lidstvo) roli bezejmenného taxikáře, který asi třikrát odveze hlavní hrdinku. A to není všechno (pozor spojler) moje postava bezejmenného  taxikáře řekne dokonce jednu větu: „To je ale hezký chlapeček, jak se jmenuje?“ Věřím, že tato věta jednou zlidoví,“ komentuje účast ve filmu s humorem spisovatel.

Když se Nataša a Dominik neplánovaně stanou rodiči, domluví se, že Nataša jako úspěšná designérka hraček pro děti, dokáže rodinu lépe finančně zabezpečit, a tak hlavní část péče o novorozence převezme jako otec na mateřské dovolené Dominik. Ten přistupuje k úkolu s poněkud naivní představou, a  nakonec musí vynaložit veškerou vynalézavost, aby během prvního roku vůbec zvládnul péči o malého Čeňka, z níž se chvílemi stává boj o přežití. Díky soužití s malým človíčkem však také objeví, kolik podob může mít láska…

Jiří Mádl, Jakub Volák

Tereza Ramba, Lucie Benešová, Roman Zach

Tereza Ramba

Film vzniká v produkci společnosti Fresh Lobster Ludvíka Marečka, koproducenty jsou společnosti Flamesite, CinemArt, Dana Voláková a Fénix Film. Hlavním partnerem filmu je televize Nova.

Deníček moderního fotra uvede do kin CinemArt, premiéra je plánována na 21.ledna 2021.

Foto: Vojtěch Resler

Natáčení komedie Deníček moderního fotra skončilo. Podívejte se na záběry z placu Tento víkend úspěšně skončilo natáčení nové české komedie podle stejnojmenného knižního bestselleru Dominka Landsmana DENÍČEK MODERNÍHO FOTRA.

[inodpady]

Věřím, že žádný milovník dobré literatury, a ještě lepších filmů, se na mne nebude zlobit za parafrázi názvu slavného díla. Název mi připadá nejvhodnější, chci-li informovat o dalším českém unikátním výrobku, jenž vzešel z Českých hlav, byl materializován rukama Českých pracovníků, aby byl ignorován Evropskou jElitou.

Řešení, se stejně jako RECONNET objevilo na Evropském hackathonu nazvaném EUvsVIRUS. Pochází z tuzemska, stejně jako mé a stejně jako stovky dalších nebylo vybráno komisí odborníků s předpokladem, že na ně bude zapomenuto.

Já se chci však postarat, aby se tak nestalo.

Důvod?

Řešení je nejen unikátní, ale i univerzální a jeho aplikací lze předejít značnému objemu plýtvání, a to nejen na materiální, ale i sociální, urbanistické a procesní úrovni. Je tedy nasnadě se ptát, zda-li nevznikl další produkt, jenž by si zasloužil titul INDUSTRY 5.0 APPROVED.

Zatímco se v zahraničí již dávno, a krátce i v tuzemsku, zabydlel pojem MALÉ DOMY, či MALÝ DŮM, je to právě Česká republika, které dle mého názoru zrodila MALÉ TOVÁRNY, ČI CHCETE-LI MICROTOVÁRNY.

Jak vypadají?

Nenápadně.

Každá vypadá jako zmenšená, hodně zmenšená obytná buňka a není se čemu divit. Konstrukce o velikosti 2100x1100x2400 mm by tomu napovídala. Jak to tak bývá, není však důležité jak „člověk“ vypadá, ale co má uvnitř a CoroBox skrývá vše, co potřebuje zdravotník ke své práci při odběrech vzorků od potenciálních pacientů.

12 ks na kamion

Hmotnost (bez vybavení 600 kg)

Manipulovatelnost standardním manipulačním vozíkem, či vozidlem s jeřábovým ramenem, a navíc funkčnost přetlakové komory zajišťující bezpečnost a sterilitu pracovníka i práce, kterou vykonává a nejenom to, na jeden „přetlakový“ přívod vyčištěného vzduchu mohou být připojeny až 3 CoroBoxy a to je další úspora nejen nákladů, ale i energie.

Při pohledu na zahraniční zdroje jsem zjistil, že takto komplexně a profesionálně k odběru vzorků od pacientů ještě nikdo, nikde nepřistoupil, tedy bez postavení nemocnice, či stavebních úprav jejího křídla, tedy investice v řádu milionů a prodlevy v řádu týdnů, či spíše měsíců.

CoroBox vznikl ve spolupráci autorů nápadu pana Radima Ždímala, Ondřeje Švandy, platformy Covid19CZ, výrobní společnosti KEMPER spol. s r.o. a za přispění několika dalších poradců a odborníků.

Ačkoliv CoroBox byl vyvíjen primárně pro potřeby CORONAVIRU, resp. prevence jeho šíření a byl určen pro odborný zdravotnický terminál, jsou možnosti jeho použití podstatně širší. Je to skutečně mini kancelář, mini výrobní dílna, cukrárna, gril, mnoho dalšího, stačí jen najít správné uplatnění. Celé řešení lze navíc dodávat a s různými druhy panelů, odpovídajícím potřebám uživatele.

Ve svém originálním provedení a určení pro zdravotnický personál, však nabízí all-in řešení, kde je vše potřebné pro „život“ pracovníka k dispozici. Elektrické rozvody, rozvod a čištění vzduchu, datové připojení (je-li požadováno), pracovní rukavice apod. Věřím proto, že CoroBoxy uvidím co nejdříve nejen u jednotlivých továren, ale i například v nemocnicích, či na veřejných místech, a to nejen v tuzemsku, ale i zahraničí.

Již dnes spolu s tvůrci diskutujeme možnosti rozšíření funkčnosti i o další prvky a těším se na spolupráci s dalšími partnery s nimiž budeme společně budovat svět bez odpadů a plýtvání, svět v němž značka MADE IN CZECH REPUBLIC, bude mít stejně dobré jméno, jako tomu bylo v minulosti.

Řešení CoroBox primárně pro potřeby KORONAVIRU

[autoring]

Zastavět do malého hatchbacku nějaký velký výkonný motor většinou znamená kompromis v oblasti hmotnosti, jízdních vlastností nebo ceny. Nejostřejší verze prémiových kompaktů kolikrát letí k milionu korun – máte sice pak pojízdný raketový batoh, který by záviděl i Robby Rakeťák, ale málokdy ho potkáte na silnicích v rukou skutečného uživatele. Opakem je třeba absurdně drahá Audi A1, která za necelý milion nabídne jenom slabý litrový tříválec, co výkonem nijak neoslní, zatímco cena způsobí zánět očních spojivek.

Vynalézaví kutilové pak sáhnou po nějaké ojetině a zastaví do ní například osmiválec – známe šílený Volkswagen Lupo nebo Aston Martin Cygnet, nicméně takové vozy jsou zcela nepoužitelné, zbytečné a vlastně naprosto idiotské. Takzvaně od lesa na to šli v severoamerickém Fordu, zamysleli se a postavili vážně zajímavou kombinaci tříválcového nákupního vozíku pro matky s dětmi a hravé štěně pro mladé řidiče.

Ford Fiesta ST má pod kapotou „jen“ tříválcový motor o objemu 1,5 litru, nicméně naladěný na 200 vitálních koňských sil a spárovaný se šestirychlostním manuálem s krátkými řadicími dráhami. Jelikož auto váží bez řidiče jen lehce přes 1 200 kilogramů, slibují tabulkové výpočty tučnou porci zábavy a slušnou spotřebu benzinu. Realita je však úplně jiná – na spotřebu nebo technologii vypínání jednoho válce hned zapomenete, po každém startu přepnete na sportovní profil (deaktivuje se spořič emisí stop/start) a zaposloucháte se do hodně decentního bublání výfuku s aktivní klapkou. Malé ST není uřvaným hrubiánem – ani v otáčkách se neprojevuje nijak agresivně, neruší sousedy, je to takový ten malý kluk ze sídliště, co sportuje, baví se, chodí pozdě domů, ale nedělá bordel.

Zdroj: Ondřej Svoboda

Defenzivní jízda se k vozu hodí asi stejně jako šlehačka na vánočního kapra, proto bude ručička otáčkoměru nejčastěji lítat od šestky ke čtyřce a probouzet k životu oranžovou kontrolku ST na přístrojovém štítu, která hlásí: Přeřaď! Škoda, že se varování nezobrazuje někde výše k očím řidiče, například Hyundai i30N má diody nad „budíky“, Subaru BRZ zase varuje červeným světýlkem v centrálním otáčkoměru a BMW vám pouští graf otáček pomocí head-up displeje přímo na čelní sklo.

Pozadu nezůstali inženýři ani s vývojem podvozku, jelikož Fiesta ST nabídne sportovní odpružení se sníženým zavěšením kol a speciální vyladění pružin na zadní nápravě, což se na jízdě znatelně podepisuje. Podvozek umí pracovat i na rozbitých cestách a na relativně vysoký hatchback, který proporcemi připomíná malý crossover, drží solidní úroveň sportovnosti. Fiestě nesvědčí jen hodně vysoké rychlosti v kombinaci se záplatovanými cestami – tehdy má splašený nákupní košík tendence uskakovat, ale ne tolik, abyste si museli hned měnit spodní prádlo.

Řízení se za sportovní moc požadovat nedá, odezva od kol ve volantu je nasimulovaná progresivním servořízením, což vzhledem k základní ceně přesahující lehce půl milionu vlastně vůbec nevadí. Svěží vítr do plachet přidává volitelný mechanický samosvorný diferenciál, ten otáčí karty ve váš prospěch a je sakra zábavný. Fiesta ST díky samosvoru kosí zatáčky stejně jako Tomáš Enge ve formuli, nabídne lepší ovladatelnost, případně zkrátí váš okruhový čas. Zprvu se na auto oprávněně koukáte skrz prsty, protože vidíte nablýskaný angličák se skautskými odznáčky ST, jenže po první vyjeté nádrži paliva a zpráskání prakticky většiny běžných aut tomuhle hothatchi přijdete na chuť a pochopíte, proč ho Jeremy Clarkson (ex. Top Gear) vzal místo na okruh do obchodního centra.

Zdroj: Ondřej Svoboda

Kdybychom měli za každé použití asistenta rozjezdu (Launch Control) vhodit do palubky pětikorunu, tak Státní tiskárna cenin za chvíli razí další nové mince. Takhle roztomilost se aktivuje jedním tlačítkem na volantu, pak sešlápnete spojku, zařadíte jedničku, sešlápnete plyn na podlahu, počítače drží motor ve třech tisících otáčkách, výfuk rytmicky brumlá, vy rychle pustíte spojku a vůz vystřelí z místa na stovku za 6,5 vteřiny. A když vezmete ostře zatáčku? Auto se postaví na tři! Už chápete, proč je tenhle přepravník dětí, nákupů a maminek tak neuvěřitelně zábavný?

Legrací to nekončí, Fiesta ST je rozhodně praktickým autem, jelikož nabídne pět míst k sezení, prostorný kufr o objemu až 311 litrů, spoustu místa vpředu, funkční výbavu s prvky z vozů vyšších tříd, prémiové audio Bang & Olufsen a také líbivý design. Především pro ženy je barva a vzhled (u aut) na prvním místě, takže červený bonbonek s masivní maskou chladiče ve stylu Aston Martin a adaptivními diodovými světlomety, které jsou vylepšené dynamickými blinkry, zkrátka učaruje nejen něžné pohlaví.

Vlastně tou nejlepší věcí na malém fordu je to, že jde pořád o nenápadné auto, co můžete nechat přes noc na sídlišti bez obav o zvědavé návštěvy adolescentních obdivovatelů nesmyslných aut typu Tesla X nebo Audi e-tron. Na silnici budete ST také přehlížet, tedy až do chvíle, než se objeví v levém zpětném zrcátku a předjede vás s grácií hodnou pravého hothatche. Nejde o nejrychlejší, nejhezčí, nejpovedenější nebo jiné nej autíčko na světě – Ford Fiesta ST je trochu specifické, ale hodně překvapivé vozítko se slušnou základní cenou nabízející sloní porci zábavy pro každý den.

Zdroj: Ondřej Svoboda

[blog-papaya-opic-posts]

Culture club

Skončil měsíc říjen. Ten letošní pro mě bude nezapomenutelný nejen díky stému výročí naší republiky, ale zejména díky vskutku rekordnímu počtu absolvovaných divadelních představení a koncertů. Bylo jich osm (!)  Pro mnoho lidí nepředstavitelný počet večerů, které divadlu nevěnují za celý život. Chápu, taky bych asi nevydržela sledovat například osm zápasů boxu za jeden měsíc. Asi ani za jeden život. Nechť je každý svého štěstí strůjcem. Ale je třeba si říci, že osm už bylo dost i na mě a to mám kulturu jako takovou hodně ráda. Posuďte sami.

Případ první: Rudolfinum

Od léta jsme věděli, že začátkem října vyrazíme do Rudolfina na špičkový český smyčcový kvartet, v němž působí naši kamarádi. Těšili jsme se hodně, jelikož v Čechách zas tak často nehrají a navíc jsou úžasní. Tento večer však zcela nečekaně odstartoval řetězení dalších událostí.

Koncert byl skvělý. Rudolfinum plné – vesměs bílých hlav. Bíle hlavy vážné hudbě rozumí. Hlavy, které nejsou bílé, jsou buď přátelé a rodina vystupujících (velmi často od fochu, taky rozumí), nebo jsou to nadšenci, avšak stále začátečníci, případně velcí hudební fanatici. V neposlední řadě najdete mezi barevnými hlavami jedince, kteří jsou na koncertě omylem, většinou jako doprovod někoho z předchozích kategorii. Čím se jednotlivé skupiny vyznačují?

Bíle hlavy mají vesměs abonmá a něco už za svůj život naposlouchaly. Vědí, že mezi větami se netleská! Vědí, jak se vhodně obléci. O půlce je snadno předběhnete, když pospícháte pro prosecco.

To co ovšem na bílých hlavách nechápu je jejich potřeba hlasitě kašlat mezi větami (jestli je to substituce potlesku se mi nepodařilo dohledat). Je to až směšné. Připadáte si jako na výletě plicního sanatoria. Barevné hlavy na kašel bílých hlav reagují pousmáním, případně až záchvatem smíchu.

Barevné hlavy jsou nesourodé. Rodina, přátelé a kamarádi vědí, jak se obléci a kdy tleskat.  Většinou netrpí černým kašlem, nebo tuberkulozou. Nahodilí příchozí mohou překvapit kostkovanou košilí vhodnou k ohníčku. Ale mají alespoň košili. Fanatičtí návštěvnicí se vyznačují nevkusnými sametovými šaty u dam a divnými vázankami u pánů a mocně se při hudební produkci kývají. Kašel považují také za nežádoucí, tleskat umí správně až na konci skladby. Barevné hlavy často potkáte u divadelního cateringu.

Případ druhý: Zlatá kaplička

No koncertě jsem potkala kamarádku, která mi nabídla, abych jí dělala garde na veřejnou generálku jedinečného baletu Kylián druhý den dopoledne. Shodou okolností volný lístek po jiné, avšak nemocné známé. Neodmítla jsem. Neskutečné představení, které bylo nazkoušeno k výročí ČSR a odehrálo se jen sedm repríz. Byla jsem tak nadšená, že jsem po cestě domu začala hledat volné lístky na některou z repríz. Samozřejmě bylo vyprodáno až na místa na druhé galerii. Chvíle váhání, ale nekupte to, když je to tak pěkné a tančí tam Ondřej Vinklát (velmi spoře oděn). Pánové si v souboru jistě také vyberou, neboť dámy jsou během přestavení i nahoře bez. Balet není nuda!

Z druhé galerie vidíte poměrně dobře, přesto bylo v plánu půjčit si divadelní kukátka. Než jsme s kolegyní vystoupaly schody do nebe nebo těsně pod trigy, kukátka došla. Smůla. Příště s sebou do kabelky lovecký dalekohled. Zhruba osmiletý chlapec pod námi kukátko měl a když přitančily polonahé tanečnice, nevěděl kam koukat dřív. Tuším, že jeho balet chytil :) I tatínek byl nadšen.

Případ třetí: Faust

Vzali jsme do divadla mou maminku. Dodatečný dárek k narozeninám. Volba padla na Fausta – klasický známý příběh. Nechtěli jsme jít do přílišných experimentů. Nevěděli jsme však, že Národní divadlo šlo.

Četla jsem pouze v nějakém rozhovru, že na scéně je kamion, což mi přišlo jako cool nápad.  Jsem odkojená na „romantických“ hrách ústeckého činoheráku typu Shopping and Fucking a podobně, ale i přesto jsem u této inscenace Fausta trnula. Přece jen sex Fausta a Markétky na korbě náklaďáku za doprovodu techna, simulované aplikace heroinu a latexové oblečky trochu překvapí. Když jsem se podívala na mámu, bála jsem se, že „to nedá“. Zde ovšem překvapila jak maminka, tak většina bílých hlav. (Maminka – barvená, ale skoro bílá hlava si předem informace vygůůůglila a v šoku zas tolik nebyla). O půlce na venkovní cigaretě chtěla odejít omladina s výrazně barevnými hlavami s tím, že je to už moc...starší a pokročilí drželi až do konce tří hodinového představení. Respekt.

Případ čtvrtý: Obecní dům

Zde bych ráda upozornila na to, že koncerty vážné hudby mohou být velice překvapivé, a proto si můžete vyzkošet malý hudební kvíz.

Vydali jsme se na kombinovaný večer, jenž obsahoval klavírní koncert Rachmaninova a druhým kusem byla symfonie č 8. od Šostakoviče. Klavírní koncert č. 2 c C moll, op.18 je nádherný. Ale u druhé věty jsem měla obrovské pnutí, že tu skladbu znám ještě odjinud. Hodně jsem dumala, a když se ústřední motiv ozval podruhé, došlo mi odkud. Máte-li 10 minut, pusťte si toto video a zkuste si potrápit mozkové závity sami. Pokud nemáte celých deset minut, stačí vydržet od začátku do 2:15.

Víte?

Já tam zcela zřetelně slyším popovou hitovku, jeden z nejvetších oplodňováků devadesátých let, který v podstatě “udělal” kanadskou divu Celine Dion "Obama's elf"

Ona už to taky přezpívala...originál zde 

Autorská práva trvají 70 let po smrti autora, takže pan Rachmaninov už je volně k použití...kdybyste náhodou chtěli napsat další pecku, dá se určitě najít nosné téma.

V Obecním domě jsme se ještě měli tu čest zúčastnit svátečního koncertu a poslechnout si v den 100. výročí republiky Mou vlast v prostorách, kde byla republika před sto lety slavnostně vyhlášena, tedy ve Smetanově síni. Zde si uděláme malé okénko věnující se vhodnému oděvu. Všechna předchozí představení byla vesměs pro náročnější publikum, a tak nebylo třeba významně zvedat obočí a kroutit hlavou.

Tento koncert byl zcela odlišný. Ano – je to masovka, možná trochu popík - Smetana, Má vlast, výročí republiky.  Ale společenský úzus je stále stejný a  džíny a fleecová mikina nejsou to pravé ořechové. Mé překvapení nad množstvím lidí v džínách – velmi často špinavých – bylo nezměrné. Marně jsem doufala, že ten pán v džínech a zablácených pohorkách La Sportiva je údržbář. Nebyl. Každopádně měl alespoň jednou v životě 7.000,- na pořádný pohorky, tak je teď asi nosí všude, protože byly hodně drahý. Nechyběla ani oblíbená variace crocsy a ponožky. Snad bylo vyprodáno na muzikály Michala Davida do Hybernie naproti, tak se šlo do obecňáku.

Koncert krásný, silný moment. My jsme se vyštafírovali.

Případ pátý: Kryj si záda

Nejsme jenom posh páreček, který chodí na symfonie, balety a do Národního. Jsme i pražská kavárna, co pravidelně chodí na lehce nekorektní humor dvojice Čermák a Staněk a jejich stand-up show.

Vyražíme zhruba jednou za dva měsíce, a proto již víme, že v prvních řadách dostaneme možná trochu sodu od vystupujicích, ale za odměnu i panáka bourbonu a to se vyplatí. Na jednom říjnovém vystoupení byl však i mladík, který také potřeboval sodu, ale jedlou na uklidnění žaludku. Po cca 3 minutách představení, kdy Luděk Staněk uváděl nové působiště na Malé Straně, se velice blízko nás ozval zvuk připomínající upuštěný kelímek s kávou...podobně jako když si koupíte zbytečně velký a drahý kafe v Costě a spadne vám na zem. Po několika vteřinách zjistíte, že to nebyl obsah kelímku, ale obsah žaludku chlapce za vámi. Přesněji za mnou. Efektně a efektivně se poblil. Bez varování, bez dávení. Prostě čus a plesk. Ohodil slečnu a chlapa přímo před sebou, mě už lízly záda jen kapénky. Holka šla rovnou vyhodit mikinu. Dle zápachu chlapec evidentně přestřelil s pálenkama. Ty mladý dneska prostě vůbec neuměj pít…

Ps. na bourbon pro diváky nedošlo, partně chápu proč :)

Několik rad závěrem...

To, že doběhnete na představení 5 minut předem neznamená, že ho stihnete. Nepříjemnou komplikací může být paní šatnářka s pokročilou artrózou, která obhospodařuje poslední volný úsek šatny a zablokuje vás a dalších 50 lidí ve frontě, zatímco v sále už nastupuje orchestr. Choďte včas! Má to smysl!

Mezi jednotlivými větami se netleská. Ani když jste rádi, že jste z té Mé vlasti poznali aspoň Vltavu. „Jé táto, tohle znám“ Prostě NETLESKÁ!!!

Ve většině klasických divadel a sálů je zvykem dát si před představením sklenku vína nebo sektu. Buďte chytří a předem si objednejte a zaplaťte druhou sklenku i na přestávku. Pozor neplatí v Obecňáku!!! Tam je třeba prchat napřed před bílý hlavy.

Jak je možné, že filharmonici po každém představení nepadnou z poloviny na marodku, když to v sále vypadá jako na koncertě pro plicní sanatorium? Nebojte se očkování! Zachránite gáži umělci!

Běžte na Jatka - ADHD stojí za to!!!

Kultuře zdar! :)

[epiderma-blog]

Advokát, insolvenční správce i sponzor hnutí ANO. Kdo je manžel budoucí ministryně spravedlnosti Malé?

Advokát, insolvenční správce i sponzor hnutí ANO. Kdo je manžel budoucí ministryně spravedlnosti Malé?

Ondřej Malý. Advokát, insolvenční správce, ale i člen ANO, který hnutí v uplynulých letech daroval celkem 200 tisíc korun. Právě Malého podnikání staví podle kritiků jeho manželku a budoucí ministryni spravedlnosti Taťánu Malou do možného střetu zájmů. Server iROZHLAS.cz proto přináší jeho profil, který sestavil na základě veřejně dostupných informací.

[kritikycz]

Anthropoid - Britské zpracování atentátu z roku 1941

Přiznám se, že historické období Protektorátu Čechy a Morava a jeho následná podoba tzv. „regulované demokracie“ v letech 1945 - 48 patří mezi ta historická období, která mě zajímají asi nejvíce, což mimo jiné znamená, že k nim mám relativně dost načteno (Padevětem počínaje a Peškem i Čvančarou konče) a jsem také velmi rád za jakákoli filmová či dramatická díla z tohoto období. Na Anthropoid…- Více na https://www.kritiky.cz/anthropoid-britske-zpracovani-atentatu-z-roku-1941/