#Co ods

[preetibora]

The Co-ord Sets for Women Online collection at Preeti Bora's website presents a stunning array of matching sets that are perfect for fashion-forward women seeking trendy and coordinated outfits. Each set consists of complementary pieces that effortlessly combine to create a cohesive and fashionable ensemble. Visit our website today.

[beidak-art]

Fulko de Lorche

[wszczebrzyszynie]

instrukcja cypermetryny mówi by zabrać rzeczy codziennego użytku przed zagazowaniem pokoju od środka ale ja uwierzyłem w insynkt przetrwania mojego laptopa i zostawiłem go włączonego z gierą (IDV bo genszin mam na osobnym dysku) zamknąłem w pokoju z gazem na ponad 3 godziny profilaktycznie psikając na biurku jeszcze dwa razy w trakcie. Jeżeli nie usmażą się od włączenia mojej 50 stopni gównogry to wymrą od broni chemicznej. jak na razie nie widzę żadnego ale wiem lepiej niż cieszyć się przedwczesnym zwycięstwem. jutro zagazuję je ponownie. muszę jeszcze umyć klawiaturę alkoholem

[bitwa-lektur-szkolnych]

Mam nadzieję że jesteście z siebie dumni

[tetalibuse]

Kdo sakra řeže motorovou pilou o půlnoci.

[demodraws0606]

You know I think there is something interesting to say in terms of where the fuck WxS is going because like

I think WxS is the only unit where the end goal or overall progression is probably the most unknown out of all of them ???

MMJ and VBS are extremely obvious, they both have the most explicit goals that are said to us in a straightforward way

25-ji, in the end we know the main goal at the end will be for all of the characters to go over their hurdles with Mafuyu finally being able to find herself and move forward

Leo/need is probably the closest in terms of vagueness but we know the end goal is clear for them to grow as a band, probably ending in a big concert or something along those lines

But with WxS...like I guess the closest thing I can see to an end goal is all of WxS preparing a show together with everyone playing their part but that definitely doesn't feel like something you'd build up for an entire arc and definitely not something that feels fitting after the emotional turmoil that was the disbandement arc ???

In terms of physical achievements as well they literally revived an entire parc through one gigantic show, so it just comes into question what they can do now.

Then you look at their first few event for this arc considering usually the first event kinda set up what will be planned for the future but it's...weird.

Yeah, Tsukasa and Rui's events set up they're inexperienced and how they will grow in the future but also there is this weird feeling of something feeling off ?

The plays/scripts all are strangely depressing, the play in Tsukasa's event being about a failed writer planning to drown himself (which I believe is one of the only undeniable explicit description of suicide ever in the game?????) and the second being someone whose given up on life meeting their estranged sister only for her to become ill.

We even have Emu's side story in Rui's event where they watched the movie Rin was watching during the event made by the same producer and Emu herself note how depressing the story is (meanwhile the main character of the movie clearly parallels Rui)

We don't see the conclusion of these in-game stories as well, lingering on their worst moment never really seeing the presumably happy conclusion.

THEN we also have Emukasa fes which....again strangely different in tone from what you'd expect a WxS fes card, they're not really all that conclusive either. Tsukasa never aknowledges how he relates to the brother in the story and Emu doesn't really get a conclusion on her grief.

Then we also have Rui's entire fuckign event with the cards and his cyberpunk deadbo-YOU SEE WHAT IM SAYING

The closest we fucking have to knowing what WxS's fucking endgoal towards the story is, is fucking WL which....TELLS US NOTHING

At least with VBS we know that they're goal is to go even further beyond and conquer the whole world, that is a developpement of their goal.

What I'm saying is I don't know what the fuck colorpalet is cooking wiht WxS but I feel like i'm a fucking twilight zone reading the way they're writing WxS now because I can't be the only one feeling insane at how weird all of this is

[sire-rizku]

podle skutečných událostí... skoro.

[teplejtrouba]

tak jsem očividně obrozenec srdcem i duší. i ušima

můj největší úspěch tohoto roku je, že jsem v 0.05% top posluchačů Václava Neckáře

[srouby-a-matice]

< 4 zprávy od Olbram Olbracht >

Kontext: Extrémně krátký smutný Chlebořízek textík, který musím dostat ze svého systému.

Pár týdnů po finální epizodě třetí série, Lafka jen tak promazává upozornění na telefonu.

Extra kontext: Palamédés v mé hlavě adoptoval kočku jménem Briketa ↓↓↓

Lafka se podíval dolů. Prasklý displej jeho telefonu se na půl sekundy rosvítil a zařízení se bzučivě otřáslo, načež obrazovka potemněla. Vzal ho do dlaně a přejel po tmavém sklu prstem, čímž zahnal deprimovaný odraz svého obličeje a naopak mohl jeho pohled zůstat na fotce umouněné bílé kočky spící pod růžovými keři. Odemkl zařízení symbolem a místo kočky se ukázala jeho domovská tapeta. Smál se na něj podle hrnce ostříhaný kukuč s cyklistickou helmou a za ním se mračil jeho vlastní portrét, taky v helmě. Lafka se pousmál. Tehdy Olbrama poslal do pr-, že jestli ho na kole vyfotí, flákne mu, jenom aby si potom co nejtajněji nastavil ono selfie jako tapetu. Samozřejmě až za zámek, to tak, aby mu to Olbram ještě rok předkládal jako důkaz jejich nezměrného přátelství, protože v nějaké chvíli nahlédl Lafkovi přes rameno. Neměli spolu ale moc jiných fotek. Uhnul očima od pronikavého pohledu skleněnky v Olbramově oku, povzdechl si a měl skoro pocit jako by ho někde pod žebry bodlo, jako by ho ta malá duha a hloupý úsměv z něčeho vinily. Přelétl očima ubohý stav baterie a linku drobných symbolů notifikací v levém horním rohu. Otevřel je, ale jediné co přibylo byla zpráva od telefonního operátora. Samozřejmě. Nepřítomně posunul upozornění dolů. Bylo jich požehnaně, avšak bez valné důležitosti, sotva telefon v posledních týdnech otevíral a zařízení se zoufale dovolávalo jeho pozornosti, přestože nemělo co nabídnout. Bezděčně začal upomínky promazávat, dokud se jeho prst skoro sám od sebe nezastavil nad okýnkem starým snad několik týdnů. Přečetl si krátké upozornění. Pak ještě jednou. Žaludek se mu nepříjemně stáhnul a najednou měl pocit, že všechno kolem nabylo nejistých obrysů. V rámečku stálo:

20.10 19:34

< 4 zprávy od Olbram Olbracht > Zobrazit více

Lafka chvíli tiše zíral, pak se letmo dotknul tlačítka a obdélníček notifikace se rozlil dolů.

<Olbram Olbracht vám posílá 2 obrázky>

<"Briketa??!! 😧🐈🐈">

<Olbram Olbracht vám posílá video>

<"Haha musíš se na tohle podívat, ta kočka a pes jsou kamarádi, jí spolu z..."> Zobrazit celou zprávu.

Lafka zatnul zuby. Samozřejmě, že už ono upozornění viděl předtím, pár týdnů zpět, jen ho tehdy jako normálně ignoroval. Ale teď...

Hluboce si povzdechl a rozklikl chatové okénko. Pomalu a metodicky začal konverzaci procházet, studovat každý obrázek, gif i video, které předtím pouze přelétl pohledem. Překvapovalo ho, že si pamatuje každý z těch dnů a o čem to zrovna Olbram vtipkuje. Uvědomoval si ovšem, že to dělalo celou situaci jenom horší, s tím jak se jeho sevření na telefonu upevňovalo, až viděl jak klouby jeho levačky bělají. Rozklik hlasovou zprávu a poslouchal, jak mu Olbram extaticky vysvětluje svůj nejnovější nález v antiku, příliš nadšený na to aby mohl počkat až se potkají, ale stále dost realisticky přemýšlející na to, aby věděl, že Lafka mu telefon nezvedne. "A nevěřil by jsi, mají nekonečné kapsy! Kdo ví, co v nich ještě objevím! Patnáct stovek je v podstatě zadarmo za takovýto exemplář, ha há! " Radostný smích nad kapitalistickou výhrou se zarýval do Lafkova mozku, zatímco on se jen bezmocně díval jak mu ze špičky nosu padají slzy, které se tam bez jediného varování začaly sbírat od momentu, co zaslechl Olbrama promluvit.

Nepříjemné uvědomění toho, že by byl teď schopen zabíjet pro jedno hloupé cinknutí zprávy s odkazem na vtipné kočičí video, se pomalu rozprostřelo jeho mozkem.

Bylo to řečeno velice tiše, prázdnému pokoji, ale stálé řečeno.

"Sakra, Olbrame." Lafka si těžce povzdechl a utřel si nos do hřbetu ruky. "Promiň."

[ulubionywuja]

Kocham czytać o tym, jak szlachta I RP postrzegała tych nieszczęsnych Szwedów (tldr: lubią śledzie i nic poza nimi nie jedzą, zarabiają też tylko na śledziach a poza tym dzięki SZATAŃSKIM ZNAKOM typu ø czy æ zawarli pakt z diabłem i dlatego dobrze się biją)

[skrzynka]

przejebane byc dzieciakiem co od niemowlęctwa gra w telenoweli. idziesz raz na jakis czas na iles godzin i nagle ktos inny mowi o sobie per mama tata babcia itd nagle masz na imie jaś i w ogole chlopcem jestes

[automatonknight]

why are people so obsessed with removing wires from stuff -__- this is literally one of the best things about technology. is that is has a little tail

[persistent-wallflower]

Eh I used to think that I was mostly immune to this, but truthfully this year it's been challenging to see my friends living their best summer lives with their friends on sm and not feeling really quite bad about myself in comparison.

[silkycarol]

cookie run kingdom polisz au. co o tym sądzisz. ciastka mieszkające na jakimś osiedlu w blokach z prl-u w latach 2000. dark choco i dark cacao jako taki walduś i ferdek z kiepskich. shadow milk jako kibic kolejorza (NA NA MIŁOŚĆ BOSKĄ ON MA KOLORY JAK KOLEJORZ). almond na pewno uwielbia oglądać 07 zgłoś się jak leci na cookie polsacie. impreza informatyków z espresso, eclair, latte i strawberry crepe. jeszcze gingerbrave w dresiku adidasa. co o tym sądzisz lmfao

COŚ PIĘKNEGO, ja sobie to wszystko wyobraziłem i teraz tak myślę że jak tylko będę mieć wreszcie wenę to może coś z tego narysuję skvjsjvjdjcj

[lucy-shining-star]

Heh nie wiedziałam, że niektóre postacie z Rancza mają kanoniczną datę urodzenia. Niektóre sam rok a niektóre miesiąc i dzień. Wczoraj dopiero zajrzałam na polską wikipedię i się dowiedziałam. Anyway spiszę od najstarszego do najmłodszego:

Jan Japycz-1921

Paweł i Piotr Kozioł-2 czerwca 1962. W Lublinie

Kazimiera Solejuk-14 maja 1964. W Wilkowyjach

Arkadiusz Czerepach-1966

Jerry Smith-14 października 1970

Fabian Duda-13 grudnia 1984

[knize-strachkvas]

dneska jsme k narozeninám dostala od jedné maminky kytku. tohle byla reakce mé máti. velice uncalled for si myslím.