#žila

[salinkarta]

pred pár mesiacmi som na čumbleri videla poletovať posty o Moravsko-Sleskej gotike, zoznamy divných vecí v rôznych krajských mestách (ako ex-Brňák si primárne pamätám ten o Brne) a zaujimalo by ma či je to len ďalšia internetová estetika alebo viete o niečom v tomto žánri - knihy, komixy, filmy.... táto naaša "západoslovanská gotika" má skvelý potenciál na indie projekty

[punk-in-metal-detector]

co tím chcete říct, že ty super obrazovky v metru nejsou na promítaní zvířátek a umění, ale na reklamy?? D:

[kouzelnaberuska]

tak jo hoši komu z vás byl kolem dvanácti když se proti své vůli naučil téměř nazpaměť legendární hity kapely nightwork tepláky a globální oteplování

[zdravljeirecepti]

LIJEČENJE ATEROSKLEROZE – ČAJ ZA ČIŠĆENJE KRVNIH ŽILA - Recept

[chauvinisme]

so many useful phrases i cant use because theres no english equivalent

[nejsemzezplzne]

Obrozenectvo, podělte se se mnou o zrady anglického jazyka. Já půjdu první.

Perník ≠ gingerbread.

Již od raných školních let během vánočního období lekce angličtiny obsahovaly relevantní slovíčka, jedním z nich prominentně gingerbread. A obrázky k nim dané vypadaly jako naše vánoční perníčky! I ve filmech byl překlad stejný. Tak jsem žila v přesvědčení, že jsou jedno a to samé, a že se budou chuťově lišit asi tak, jako když ochutnáte jednou perníček od babičky a jednou od souseda. Pořád ale nepopiratelně stejné.

Hovnajs.

Představte si moje překvapení, když jsem před rokem měla poprvé (ne)štěstí ochutnat anglické vánoční perníčky. A ještě k tomu na kameru do reklamy, takže jsem nemohla ani vyjádřit svoje pocity. Myslela jsem si, že vím přesně co čekat.

Vždycky jsem si říkala, proč, do prdele, ginger. Nikdy jsem v perníčkách zázvor nepociťovala, ať už byly od kohokoli, domácí či kupované, nebo i v jiné formě, jako třeba ta měkká perníková buchta (🎶maminčin perník, však ho znáte, ten nikde jinde nepečou🎶). Řekněme, že jsem byla poučena.

Základ je dost podobný. Představte si perníček, ale do těsta jste omylem vysypali celý sáček sušeného zázvoru. A místo toho, abyste se ho pokusili vybrat, radši jste ho zamíchali, aby to nikdo neviděl.

Ano ano, vím, že je to velmi příbuzné a jde spíš o náš místní ekvivalent než doslovný překlad, ale i tak jsem si přišla zrazená. Jsem hnidopich a chci se podělit s dalšími hnidopichy.

Tohle je moje aktuální hovězí, ale za zmínku stojí také:

Tvaroh ≠ cream cheese (VELKÁ zrada, když jsem chtěla poprvé před lety péct cheesecake)

Brusinky ≠ cranberries (ok jsou příbuzný ale není to totéž)

Kmín ≠ cumin (znovu velmi podobné ale není to úplně to samé, moje chyba bo jsem si myslela že když je to tak podobný slovo, musí to být stejný)

Třtinový cukr ≠ Brown sugar (ano, je hnědý. Ne, není to ten co po vás chtějí v receptu na cookies. Věřte mi.)

[haveyoubeentothiscity]

Počet obyvatel: 181 240

Jazyk: Čeština/česky (czech)

Multiple people submitted translations for this language. Credit @aredhelerinti as well as @myryathedreamer and an anonymous submitter. Děkuji!

[bloomingbora]

skrz reddit jsme našli tenhle pěkný článek, který se týká pozdějšího života dory richterové, která během 20. a 30. let minulého století prošla tranzicí. původně se nevědělo, co se s ní po útoku na institut für sexualwissenschaft stalo, ale podle nedávného archivního bádání se vrátila zpátky do rodných čech (ryžovna u horní blatné), kde žila do odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce a změnila si údaje v rodném listě. žila až do 74 let v bavorské obci allersberg.

[eastern-lights]

Moc ráda žila spontánně

a to i pod hrozbou trestu,

[deetherusalka]

Most je město s největším počtem lidí bez víry v ČR a to dává smysl, protože kdybych žila v Mostu tak taky už v nic nevěřím

[flegmaticka-vacice]

7 - Moje pokojovka kdyby byla člověk

8 - Já, kdybych byla pokojovka

Můj nesmrtelný kaktus momentálně přežívá už týden bez mé přítomnosti, takže nemohu připojit fotku. Je to část kaktusového chumlu, který celý život vlastní moje maminka. Když jsem se stěhovala do vlastního, kousek jsem si odebrala a teď mám svůj vlastní chumel ❤

Na triku má Vitouška, plastového dinosaura, se kterým sdílí truhlík.

Kdybych já byla pokojovka, rozhodně bych žila v hrnku.

[zababova-pomsta]

kdyby christie žila v současném česku, pojmenovala by jednu z knížek tři citronky

[zdravljeirecepti]

🌸🌼 Jagorčevina - prirodni lijek za jačanje slabog srca - VINO OD JAGORČE...

[dalsimoravskyblog]

čumblr hledá bisexuální ikonu: Ulice edition

Poznejte...

Gábinu Pumrovou!

Tohle je Gábina. Gábina je v Ulici už strašně dlouho a poprvé jsme ji poznali na střední škole, kde si ji vyhlídl úchyl tělocvikář, s kterým v osmnácti měla dítě.

Tenhle vztah naštěstí nevydržel a Gábina se začala brzy realizovat profesně a prosazovat osobnostně. Vystudovala oděvní design a několik let žila v Německu, kde pracovala pro módní návrhářku.

Před pár lety se i se synem Šimonem vrátila do Čech a založila si vlastní salón. Gábina přežila rakovinu a partnerské násilí. Gábina přežívá své hrozné rodiče a pubertálního syna. Žije s přítelem, ale...

Bude z ní vaše bisexuální ikona? Hlasujte už od dnešního večera!

[opily-zajic]

"Cítím se nepřemožitelně, jako kdybych se po tom, co jsem se postavila jemu, mohla postavit všemu zlu světa," říkám nadšeně a zadýchaně kamarádkám cestou z posledního dne v práci do hlasovek, a vlastně si až v ten moment uvědomuju, jak je to celé absurdní a k smíchu. To jsi teda hrdinka, dodávám sama sobě pohrdavě.

Za celých těch deset měsíců, co jsem tam brigádničila, jsem žila se strachem, že se tam objeví. Přece jen se zajímá o literaturu, přece je statisticky nepravděpodobné, že by se neobjevil v knihkupectví, které sídlí v samém centru města. Deset měsíců jsem kontrolovala každou osobu, která ho jen trochu připomínala, a až poslední den v práci, poslední dvě hodiny, co jsem měla poslední směnu, chvíli před tím, než jsem to tady zabalila, se zničehonic objeví přede mnou. Moje dobrý den, můžeme nějak pomoci? se v polovině vyslovení zlomí a jakmile navážeme oční kontakt, tak jsem vděčná a ráda, že je mezi námi pult pokladny, který mě před ním chrání a o který můžu opřít své ruce, které teď v sobě drží celou tíhu těla. Nohy přestaly fungovat.

Snaží se o normální konverzaci. Co ty, jak se máš? Ptá se mě a bloudí očima po prodejně. Žiju, odpovídám sekaně. Jak dlouho tady děláš? Vlastně tady dneska končím, odcházím do startupu. Podívá se na mě nevěřícně, jako kdyby nevěřil, že já někdy zvládnu dělat někde jinde, než ve službách a s knížkami. Divný, ale ok, odpovídá. Hele, tak se měj, pozdravuj ___, dodává.

Po jeho odchodu se mi podlamují kolena a dvě hodiny se nemůžu uklidnit.

Postavit se svému násilníkovi, který o své roli ani netuší, a nechytit přitom záchvat, je vlastně docela úspěch, ne?