#večeře | Explore Tumblr posts and blogs

kvetyzlouky · 7 months ago

Text

holandské suvenýry a tak trochu už nemůžu

mozek už měl dospět, aspoň to říkaly všechny memes o pětadvacátých narozeninách, nicméně uběhlo osm měsíců a asi se to stále nestalo jak jinak vysvětlit, že jsem letěla do Holandska za týpkem z Bumble, kterého jsem nikdy předtím neviděla? matchli jsme se, když jsem ze své hrdosti seděla sama v baru a pila negroni, uplakaná s rozečtenou Lolitou ve slovenštině, druhý den odjíždí, ale uchvacuje mě, natolik, že si píšeme i druhý den, kdy přejíždí hranice, pokračujeme ve psaní, intenzivní, neustále, fascinuje mě jeho angličtina, jeho hravost, jeho inteligence "tak si ty kytky zasaď u mě na zahradě" "a jak to mám asi udělat? když bydlíš dvanáct hodin autobusem ode mě?" "letadlem je to jen hodina" "tak jo" nejdřív jen z legrace říkám, že si koupím letenku, a pak nad tím přemýšlím, mám čas i peníze, tak proč ne? dělám si legraci, že mi možná ublíží, ale doopravdy z něj nemám špatný pocit, věřím mu. tak jsem koupila letenku. píšemem si mixem jazyků. hlasové zprávy. pampelišky. slova a slova a slova. kamarádi si myslí, že jsem se zbláznila. přiletěla jsem. je extrémně vysoký, na to se nemůžu vynadívat. večeře v italské restauraci, příjemná atmosféra, směju se. italské, ani holandské pivo mi nechutná. obchod s trávou, co vypadá jako recepce pětihvězdičkového hotelu, prodavači v kravatách, dřevěné obložení, zlaté lustry. příliš rychle mě líbá a na mě poprvé doléhá tíha situace. on je opravdu neznámá osoba, jsem několik stovek daleko od domova sama, teď si budu muset vyžrat to, jestli se mi něco stane. pláču. nějakým způsobem jsme to vykomunikovali. bojím se očekávání. usínáme a ráno máme sex, prochozený den v upršeném Utrechtu, smích a narůstající zlaté pocity k němu, když mluví s cizími důchodci. roleplaying vztahu, na (pro mě) neznámých ulicích se držíme za ruku, líbáme na eskalátorech, prokleté pusy na čelo a celé to rychle uteče a já zase letím pryč. zmatená. kdybychom se už neviděli, tak to přežiju, ale jestli se uvidíme znovu, budu moc ráda. pokračujeme ve psaní a je to ještě intenzivnější. vím, že to nějakým způsobem ovlivňuje mě celou, mé výkony v práci, mé soustředění a vnímání, nedávám pozor, co říkají ostatní, jen odepisuji. zvrhává se to v sexting, nikdy mě nikdo takhle nevzrušoval, neokupoval moji mysl, na nikoho jsem takhle nemyslela u masturbace. pohlcuje mě to celou. a tak je řada na něm. přilétá. jenomže, volali jsme si asi dva dny předtím a byla to intenzivní konverzace, u které pláču. zvyšoval hlas a pak mi napsal prosbu, která pochroumala moje ego, což jsem si racionálně uvědomovala, ale zase se objevil červík v hlavě. chuť utéct, ale to přeci nemohu. přilétá a já jsem celá nervózní, až po několika pivech a brcích se cítím lépe, příjemně. (hrozně moc se mi nechce zacházet do všech detailů, asi to příliš bolí, nechci nad tím přemýšlet, protože pak bych plakala, takže to neshrnu všechno). spí u mě jen dvě noci a pak to končí. ale o tom možná jindy, protože je to komické. rozloučili jsme se, uplakané ráno, den zakončený skvělými koncerty a pak večerem v Sute, slavilo se 20 let a samozřejmě je tu první Jan a já přemýšlím, že za ním chci jít a mluvit s ním. což jsem našla tu odvahu a nejsem si jistá, jestli jsem mu jako první větu neřekla, že důvod, proč mě přitahuje, je to, že on mě nechce. nakonec jsme spolu do pěti do rána. mnoho piv a zakončujeme to lahváčema na Míráku. kdybych si tajně nenahrávala naše rozhovory, tak druhý den nemám tušení, co se řeklo. kocovinu léčím pivem a poslouchám naše hlasy dvě hodiny. stále dokola ve smyčce, on říká, že nejsem dostatečně transparentní a já mám pocit, že jsem před ním vyblila duši. některé věty uklidňují. nikdy ses přede mnou neztrapnila a ani to nikdy nebude možné. dozvídám se, že ho zajímám, že mu vadilo, že jsme se půlroku nebavili, že se mi stranil, protože slyšel, že mám kluka. donekonečna nadhozená otázka "co my, co s námi, pojďme to debatovat, definovat", ale na žádné řešení nepřicházíme, jen jsme se domluvili, že se potkáme někde mimo Sute. to be continued...

9 notes · View notes

kralovna-ne-stesti · 8 months ago

Text

Předevčírem jsme byli s jeho částí rodiny na večeři na takovém místě, kde to probíhá formou švédských stolů. A nesu si odtamtud pár vjemů.

Jedna paní stála za mnou, když jsem si brala jídlo, a já ji neviděla. Jako vždy mi to trvalo, a když jsem si jí všimla, omluvila jsem se, že zdržuju. A ona úplně flegmaticky: "V pohodě, v klidu, nikam nespěcháme." To se mi fakt moc líbilo, úplně mě hodila do klidu.

Pak tam přišel pár s dítětem. Paní ke mě seděla bokem a pokaždé, když jsem si šla pro jídlo, se na mě divně, možná odsuzovačně dívala. To mi zase náladu kazilo, i když to, co ona si o mě myslí, mě absolutně nezajímalo, přes názory (cizích) lidí jsem se už přenesla. Paní evidentně jenom pila, (kupa prázdných sklenek na víno po stole), a můj apetit se jí asi hnusil, no co.

Potom tam přišel pár, na který jsem se dost dívala. Oba mobili v ruce. Strašně moc smutný. Já bych ty krámy fakt už zakázala, kolik neštěstí a utrpení už kvůli nim bylo... jiní lidé naštěstí (aspoň většinu času) mluvili mezi sebou.

Líbilo se mi, že tam byla i jedna paní s dcerou, oblečené jak na cestě do sámošky mezi těmi honosnými stoly a při bluesu linoucího se z repráků, a mě to přišlo boží, že spolu vyrazily a takhle krásně strávily čas.

Ke konci tam přišel ještě jeden zajímavý pán. Opět tam vůbec vizuálně nezapadal, zarostlej s tričkem od nějaký divoký kapely, a nesl si s sebou krabici lega pokojovek, to bylo taky strašně super.

A za celou několika tisicovou večeři za celou rodinu jsme platila já. Protože.

#to tak teď prostě je #jsem živitel rodiny #večeře #ze života královny #česky

3 notes · View notes

taktrochu-vojdpankova-vila · 2 days ago

Text

Slovopad 10 - Hrozba čaje

„Postavit se vašemu řádu?“ Královna Dvora pavučin potřásla hlavou. „Tohle je území Dvora. Vašemu řádu po něm nic není.“

„Ale… tenhle dvůr byl mrtvý celá staletí…“ namítl Tasse. „Jeho území si nikdo nenárokoval, patří řádu…“ Vypadalo to, jako by chtěl pokračovat, ale místo toho sklopil hlavu a zmlkl. Mara mu věnovala starostlivý pohled. Byl pořád pod vlivem královniných kouzel?

„A teď si ho nárokuji já. Tak už to chodí.“

„Takže co?“ povzdechla si Mara. „I kdyby sis na nás pochutnala, co bude pak? Budou nás hledat. Většina bylinkářů jsou mágové, ale jsou mezi nima i lovci.“

„O těch vašich lovcích ví kdekdo,“ ušklíbla se královna. „Kolik jich máte? Tři? Pět?“

„I kdyby byl jenom jeden, ty jsi taky sama.“

Královna se podívala přímo na Maru všema osmi černýma očima. „Snažíš se mi vyhrožovat?“ Tyčila se nad nimi v celé své impozantní výšce, trochu děsivá a k Mařině nelibosti zatraceně krásná. „Možná se mýlím, ale tady žádného lovce tady nevidím. A až se trochu posilním,“ usmála se, „ani těch vašich pět lovců mě nezastaví.“

Mara se jí vzdorovitě zadívala do očí. „Ještě jsi nás nedostala.“

„Měla bys mluvit za sebe. Tady tvůj kamarád už se z mých sítí nevykroutí.“

„Má pravdu,“ zamumlal Tasse. Hlavu měl pořád sklopenou, ale už se neopíral o hůl. Měl ji zavěšenou na předloktí a uvolněnou rukou si svíral předek tuniky. Nezdálo se, že by se mu špatně dýchalo, ale Mara si byla jistá, že mu nebylo úplně dobře. „Nic proti ní nezmůžu. Ale… možná bychom si mohli promluvit, než z nás bude večeře?“

„Cože?“ vyhrkla Mara, zatímco královna Dvora pavučin tázavě naklonila hlavu.

„Promluvit si?“

Tasse zvedl hlavu a otevřel oči a Maru napadlo, že tohle je pravděpodobně poprvé, co si královna všimla, jak se ve tmě zlatě lesknou. Jak Mara vždycky říkala, pokud byl Tasse opravdu půlelf, jak se domnívala, musel být zatraceně divný půlelf.

„Promluvit si. Posadíme se a dáme si čaj. Popovídáme si. Pak se uvidí.“

„Ty s sebou máš čaj?“

Tasse spustil ruku s holí dolů. Z dlaně se mu mírně kouřilo.

„Ty ne?“

„Přemohl jsi moje kouzlo!“ zamračila se královna. Skoro to vypadalo, jako by měla pocit, že jí tím čajem vyhrožují. „Přemohl jsi moje kouzlo a ještě se odvoláváš na zákon pohostinství?!“

Mara a Tasse si vyměnili pohledy. Zákon pohostinství byl něčím, o čem slýchali už jako děti, ale většinou byl považován prostě za pohádku. Příslušníci Skrytého lidu, zejména Panstva, velice často dodržovali zákon pohostinství, jako by na tom závisela jejich čest - navzdory tomu, jaké měli úmysly, pokud smrtelník vstoupil na jejich území a odvolal se na zákon pohostinství, měl nárok být přijat mírumilovně a beze zbraní. To samozřejmě platilo pro obě strany a neznamenalo to, že z takové situace vyjde živý - jakmile takový smrtelník opustil příbytek svého hostitele bez příslibu bezpečí, který nebyl zaručený, mohlo mu hrozit úplně cokoliv. Ale ať už zákon pohostinství vzešel odkudkoliv, znamenal aspoň nějakou šanci si někoho ze Skrytého lidu naklonit. Aspoň ty více benevolentní. Mara si až do teď myslela, že je to jen povídačka.

„Přesně tak,“ přikývl Tasse.

***

„Můžeš mi vysvětlit, proč máš s sebou čaj, konvici i hrnky?“ vyzvídala Mara, zatímco se pokoušela rozdělat oheň.

„Pro jistotu,“ pokrčil rameny Tasse. „Myslel jsem, že si třeba budeme u studny chtít dát svačinu.“

„A svačinou myslíš ten čaj nebo- jo aha, dobře, fajn. Bohové, kolik těch koláčů máš?!“

„Přiměřené množství?“

„Tak pro pět lidí možná. Jak dlouho jsme podle tebe měli bejt venku?“

„Teď už zjevně déle než se původně očekávalo.“

Královna Dvora pavučin zmateně sledovala divadlo před sebou. Zvláštní pozornost věnovala hlavně Tasseho konvici a pytlíku s čajem a její výraz napovídal, že pozvání na čaj pravděpodobně považuje za tu nejděsivější věc, co se jí za dnešek přihodila. Role hostitelky se zmocnila poněkud nesměle, když se skláněla k provizornímu ohništi, aby kouzlem pomohla podpálit kusy suchého dřeva, vypadala mladě a nervózně, mnohem méně jako královna čerstvě vzniklého dvora. Najednou jako by z ní byla dívka v jejich věku, stejně zmatená a nejistá.

„Teď by měl hořet, dokud mu neřeknu, aby přestal,“ prohlásila tiše a plamínky odražené v jejích černých očích se roztančily. Jakmile se oheň trochu rozhořel, Tasse využil svou vlastní hůl, aby nad něj zavěsil konvici plnou vody. Jak seděli kolem ohně a čekali, královna Dvora pavučin se na něj vážně podívala.

„Nedošlo mi, že patříš vodě,“ řekla.

Tasse nadzvedl obočí. „Co tím myslíš?“

„Takhle zblízka je to z tebe cítit. Patříš vodě. Koluje ti v žilách.“

„Co to znamená?“ ozvala se Mara.

Královna se k ní obrátila, největší pár očí vykulený. „Neřekl ti o tom?“

„O čem?“ Mara se přísně zadívala na Tasseho. „Cos mi měl říct?“

„Proč ho pálí železo. Proč ho to tolik táhne k vodě. Co se mu dívá z očí.“

„Tasse?“

„Na tom teď nezáleží,“ zabručel.

„Ale no tak!“

„Vysvětlím ti to, až budeme zpátky.“

Královna se uchichtla.

„A ty se moc nesměj, čaj bude za chvíli hotový,“ zamumlal skoro neslyšně. Mara si nebyla jistá, jestli mu královna rozuměla, ale rozhodně to tak vypadalo, protože najednou vrhla nervózní pohled na konvici s čajem.

Tasse měl pravdu, netrvalo to dlouho a čaj byl připravený k rozlití do drobných vyřezávaných kalíšků. Na otázku, proč s sebou měl tři, jen pokrčil rameny. „Pro jistotu.“

Čaj ze sušeného malinového listí a borůvkové koláče byly, jak si Mara uvědomila, přesně to, co teď potřebovala. Celou cestu tunelem neměl ani jeden z nich hlad ani žízeň, ale teď jako by si oba uvědomili, že byli celé hodiny o hladu, a podle toho se také do koláčů pustili. Královna Dvora pavučin svůj koláč přijala o dost důstojněji a nedůvěřivě ho oždibovala.

„Něco mě napadlo,“ prohlásil Tasse poté, co do sebe nasoukal třetí koláč. „Co kdybys s řádem uzavřela dohodu? Asi by ti nedovolili chytat a jíst lidi… ale ochrana řádu by taky nebyla úplně špatná. Pokud vím, tak není vůči Skrytému lidu nepřátelský, pokud nemá důvodu.“

„Nemám zájem se bratříčkovat se smrtelníky,“ ušklíbla se. Koláč i kalíšek s čajem vypadaly v jejích rukou směšně malé.

„Mohlo by se ti to vyplatit. Nehrozili by ti lovci, třeba bys měla vyhrazenou část lesa, kde můžeš lovit… Tvůj dvůr by byl v bezpečí před zbytkem Panstva, dokud nezesílí. To nezní špatně, ne?“

Královna zvedla kalíšek k ústům a přičichla k němu. Trochu skepticky při tom krčila nos, ale nakonec se opatrně napila.

„Hmmm. Tak tohle je čaj?“ zeptala se. Její tón byl pořád trochu nedůvěřivý, jako kdyby hrozilo, že na ni tekutina v kalíšku co nevidět zaútočí.

„Teoreticky. Jenom malinový, sušené listy čajovníku se špatně shánějí, ale není špatný, ne?“

„Chm.“ Napila se ještě trochu. „Možná… možná bych si s někým z vašeho řádu mohla promluvit. Nad trochou čaje…“ Upřela na Tasseho všechny čtyři páry černých očí. „Ale očekávám od vašeho řádu patřičnou úctu. Nechám vás jít, pokud mi poradíš, jaký čaj by mohl být ze všech nejvýhružnější.“

#slovopad #slovopad2024 #wordvember #wordvember2024 #bylinkáři #psací výzva #čumblr #česky #hezky česky

4 notes · View notes

prospercz · 1 year ago

Text

Den 153

Cítím se zvláštně, když procházím uličkami v supermarketu. Je to úplně naposledy, co musím takhle nakupovat. Poslední ressuply! Neuvěřitelný…Máme před sebou asi osm dní, v polovině cesty na nás čeká už předem připravený balíček s jídlem. A pak konec.

Protože je to naposledy, rozhodl jsem se, že si trochu dopřeju a koupím si to, na co mám zrovna chuť, i kdyby to bylo těžší. Takže to samozřejmě dopadlo tak, že mám jídla zase zbytečně moc a navíc ještě těžkého jako blázen. Klasický Hynek.

Někdy po obědě už se chystáme dostopovat z města zpátky do Stevensova průsmyku. Napadne mě na benzínce vzít kus kartonu a na něj naší destinaci napsat. Pak jsme se postavili před semafor, který tu je kvůli opravě silnice. Trvalo to přesně asi 30 vteřin, než jsme naskákali na korbu pick-upu a už se vezli do kopců. Cedule určitě hodně pomohla, protože každý hned viděl, kam chceme. I to, že na světlech musí zastavit a mají čas si nás prohlédnout hraje svoji roli.

Tak si tak sedíme na korbě, koukáme se na utíkající krajinu za námi a přemítáme, jak riskantní tohle vlastně je. Svěřujeme naše životy do ruky někoho, o kom nevíme vůbec nic. Netušíme, jaký je řidič, jestli třeba pil nebo tak něco. Bez pásů nebo jiné ochrany. 60 mil za hodinu. Prostě šílenost. Ale to samé se dá říct třeba i o řidiči autobusu. Nikdo nikdy neví, jestli ten člověk není třeba blázen nebo jestli mu zrovna nejebne.

Dennis, jak se týpek za volantem jmenuje, nás v pořádku a živé vyhodí přesně tam, kde chceme, a na rozloučenou nám ještě každému věnuje Seltzer, tj. něco jako alkoholická minerální voda. Je to hnus, ale dary se odmítat nemají. Tak si ještě před vyražením dopřejeme picí pauzu.

Ve tři jsme zpět na trailu a překvapivě zase prší. Tentokrát opravdu překvapivě, protože začít mělo až v noci a do rána přestat. Ale tak to prostě ve Washingtonu chodí. Není to nijak hrozný liják, ale nepříjemný je stejně jako kdyby pršelo hodně. Další dny je předpověď už příjemnější, mělo by být celý týden hezky s fajn teplotami na treking.

Kempujem u jezera pod stromy, kde je celkem sucho. Skrz nadbytek jídla si zase dopřávám dvě pořádné večeře. Hlady tady určitě neumírám. Ale stejně už se těším na normální jidlo.

8 notes · View notes

pagan-stitches · 2 years ago

Text

My Plan for This Year’s Traditional Nine Course Czech Štědrovečerní večeře (Christmas Eve Dinner)

The first star appears in the sky. We have been fasting all day, with maybe only a little bread or soup at lunch. We hope to get so dizzy and disoriented from hunger that we will see the golden pig--an auspicious sign for the coming year.

The house has been smoked with incense and a sheaf of grain sprinkled with holy water has been shaken in each room.

A white cloth covers the table and it is set with an even number of plates, including one for our departed ancestors. Leftovers will be left on the table overnight for the them. On Christmas Eve, Smrtka (Morana/death) goes around the tables, and wherever she counts an odd number, she will return during the next year.

No one sits with their back to a door. We will all rise from the table together or the first person to rise will be the first person to die in the coming year. Everyone must empty their plate if we are to have a year of plenty. No one may leave the table during the entirety of the dinner to ensure that the family will be together again next year.

There is no alcohol and no meat at the table as this is still a fasting period leading up to Christmas day.

A sprig of mistletoe is on the table for love, contentment and happiness. Apples are on the table as well--after dinner we will take one from the basket and cut it across (a star shaped core means health and happiness, a cross means the arrival of death, and a wormy apple means illness). A pot of honey is on the table to protect against evil. Coins are under the plates for abundance in the new year. A bowl of garlic is placed under the table for strength and protection.

At one corner of the table is bread to symbolize food throughout the year, on second a sheaf of grain representing the yield of the fields in the following year, on the third coins promising prosperity, on the fourth a bowl for leftover bits for the animals and fruit trees-- we will sprinkle some among the persimmon trees outside, our fruit tree in the backyard here in the American south where this uprooted Štědrovečerní večeře is taking place.

The legs of the table are tied with rope to hold the family together in the coming year.

After the apple divination little boats will be made out of empty walnut shells and each family member will place a little burning candle into a shell. Everyone's shells will then be floated on a bowl of water. If the shell makes it across the bowl, its owner will live a long and healthy life. A shell that sinks brings bad luck to its owner.

After dinner Baby Jesus will deliver the decorated tree and presents. Our plan this year is to attend midnight mass at Subiaco Abbey.

Though not terribly observed any more, a traditional Czech Christmas dinner was nine courses--for the nine months Mary bore Jesus and because the richer the Christmas Eve feast, the bigger and better the harvest in the fields the next year. Because Christmas Eve was a part of Advent there were fasting rules in place in this formerly Catholic country (my ancestors who immigrated to the States were still practicing Catholics)--so depending on the region the main dish was fish or lentils or mushroom kuba. A large percentage of Czechs still have fish soup, fried carp and potato salad as their traditional meal.

Inspired by @msgraveyarddirt ‘s massive Sviata Vechera (Ukrainian Christmas Eve holy supper) undertaking I am going to attempt Christmas Eve dinner from my own Slavic ancestral homeland for #hagging out this year.

The following dishes I found on Czech language pages about traditional holiday food (Thank you google translate) or on my favorite Czech cooking blog which is kindly published in English: Cook Like Czechs. I copied verbatim the recipes from the translated Czech language pages so some of the recipes are rather rough.

I will be leaving bacon and lard out of the following recipes to follow meat fasting rules, but I will be using butter for baking.

1. Wafers with Honey and Garlic

I have found the Polish version online to order and they are so pretty. I may break down and buy some.

Before dinner, it is customary to eat a piece of wafer, honey and garlic . This is so that a person can be as beautiful as bread, as healthy as garlic and as good as honey all year round.

Ingredients:

1 kg plain flour

1 liter of water

1 egg

150 g granulated sugar

500 ml of milk

3 tablespoons of melted butter

1 vanilla sugar

Preparation

Mix the milk, water and both sugars and heat them to dissolve. Sift the flour, add milk, whole eggs, melted butter and beat thoroughly. We strain and we can bake wafers on a hot machine. When it sticks, brush the surface with a little butter. We store in a dry place.

2. Pickles

Pre-boil the vegetables (per 1 liter of water):

1 spoon salt 16 ball pepper whole 3 ball allspice 1 piece Bay leaf

Infusion:

1/4 liter vinegar 8%

3/4 liter water

1 spoon salt

2 and 1/2 tbsp sugar

10 tablet Artificial sweetener

1 piece Bay leaf

1 piece clove

3 bal lallspice

15 ball pepper

1 and 1/2 tsp mustard seed

1/2 tsp coriander

PREPARATION PROCESS

Clean the vegetables and cut them into reasonably large pieces. Put water in a pot and add salt, pepper and allspice balls and a bay leaf (all in the amount according to the liters of water). Throw in the vegetables and pre-cook them for 10 to 20 minutes, depending on their hardness. During the boiling time, we collect the boiled foam and any impurities. Drain the broth and rinse the vegetables in a colander with cold water. Now we will prepare the pickle: Let all the ingredients for the pickle boil for about 5 minutes, strain and divide the spices evenly into clean (washed and dried) glasses. Let the pre-cooked vegetables drain well and fill them to about three quarters of each glass. Fill the glasses with the prepared pickle and carefully close the lid. Sterilize for 25 minutes at 100°C completely submerged

3. Split Pea Soup with Bacon

legumes were a symbol of wealth, because they change their volume after soaking. Our ancestors understood soup as the basis of life.

INGREDIENTS

1 and ½ cups (300 g) yellow split peas

5 cups (1.2 l) broth beef, chicken or vegetable

1 tsp dried marjoram

2 cloves of garlic

⅛ tsp black pepper ground

1 tsp salt

½ cup (120 ml) heavy cream fat content 30 % and more

4 oz (110 g) sliced bacon optionally, smoked meat or sausage

6 handfuls bread croutons

INSTRUCTIONS

Pour the broth into a pot and add the split peas. Bring to a boil, then turn down the heat, cover the pot and let it simmer until the peas are tender. This step usually takes 30-40 minutes.

Blend the soft peas with an immersion blender, but not until smooth. The soup should be creamy but with a coarser texture.

Add the grated garlic and dried marjoram. Rub the marjoram between your fingers before adding.

Add heavy cream to the soup—mix, salt, and pepper. Put the soup back on the stove. Bring it to a boil and then immediately set it aside, do not cook any further.

Cut the bacon slices into strips and fry them in a pan in melted lard until almost crispy.

NOTES

SERVING: Serve the split pea soup warm, add a spoonful of fried bacon to the plate and throw in a handful of bread croutons. Add these to the soup just before serving; otherwise, they will get soggy.

4. Czech Braised Red Cabbage

Cabbage used to be an integral part of the Christmas Eve table which, according to the customs of the time, protected against colds.

INGREDIENTS

1 head red cabbage

3 onions medium

2 Tbsp pork lard or sunflower / canola oil

½ cup (100 g) white sugar

½ cup (120 ml) white wine vinegar

1 tsp salt

1 tsp caraway seeds

INSTRUCTIONS

Halve the cabbage, cut the tough stem from both halves of the head. Remove the wilted top layer of cabbage leaves. Slice or grate the cabbage thus prepared.

Peel and finely chop the onion. In a large enough pot, heat the lard and fry the onions in it until light brown.

Move the onion to the side of the pot, sliding the pot if possible, so that the onion part is away from the heating source.

Put the sugar on the free surface of the pot and let it melt; if necessary, increase the heat to speed up the caramelization of the sugar.

Once the sugar starts to turn golden, add the chopped cabbage and mix everything. Don't be alarmed if the sugar forms hard lumps - it will dissolve as the cabbage stews.

Now salt the cabbage, add the caraway seeds, and pour in the vinegar. Stir, turn down the heat. Cover the pot with a lid and simmer at low heat for about 45 minutes.

Remove the lid, raise the heat to be medium and allow any liquid that the cabbage has released to drain. Stir from time to time. Once the liquid has evaporated, and the cabbage starts to fry and stick to the bottom of the pot, you're done! This takes another 30-45 minutes.

NOTES SERVING: Serve the braised red cabbage warm as a side dish with roasted meat - pork, goose, or duck. Potato dumplings or bread dumplings are suitable as an additional side dish.

Cabbage in the recipe doesn't need to be thickened. Neither with floury roux nor with grated potatoes.

One head of cabbage is enough for about six servings of braised cabbage, served as a side dish

———————

Marinated portions of carp in beer, coated in eggs and Parmesan breadcrumbs, fried until golden brown.

5. Carp marinated in black beer

Carp appeared on the kitchen table only a hundred years ago. But at first it was not fried carp as we know it today, but blue or black carp with a dark plum sauce.

Not the number one way that I’ve found that Czechs prepare their Christmas carp, but I have seen it mentioned regularly and I thought it might be a more tempting one for my husband! I’ll probably be using catfish as a substitute.

Ingredients

800 g carp

salt

ground black pepper

crushed cumin

200 ml black beer

5 cloves garlic

sunflower oil

Directions:

Clean the carp and divide it into horseshoes. Salt the portions and season with ground pepper and crushed cumin.

Mix the beer with pressed garlic and a spoonful of oil.

Put the fish horseshoes in the marinade and let them rest for at least two hours.

Remove the fish from the marinade and dry it. Then slowly fry it in oil in a pan.

6. Potato Salad

I found a version without, mayo. I’m not a huge fan of potato salad and I’m trying to find one that sounds more tempting. My mother-in law makes a warm German potato salad. I’m wondering how this one would be warmed up?

I’ll be using the pickles from the recipe above, so I guess technically I’m double dipping a little on my 9 courses?

Potato salad from potatoes cooked the day before in their skins, peeled the next day, cut into cubes and mixed with pickled vegetables. The salad is seasoned with oil, pepper and salt, or even sugar.

Ingredient:

1kg potato

1 glass pickled zleniny Kunovjanka

1 small glass pickled baby carrots with peas

2 tablespoons vegetable oil

1 pc larger onions

water for cooking potatoes

(sugar)

pepper

salt

Procedure:

1. Cook the potatoes in their skins the day before, peel the peel the next day, cut the potatoes into smaller cubes

2. Add finely chopped onion, preserved vegetables with part of the brine to the potatoes (cut larger pieces)

3. Finally, season the salad with oil, salt and pepper, let it rest in the fridge.

Recommendation:

If the salad is too acidic, we can flavor it with sugar.

7. Mushroom Kuba

Mushrooms were attributed divine origin and were supposed to protect people from diseases and harmful forces. Whole grains symbolized new life and were a promise of the next good harvest symbolizing prosperity . The popular black kuba was supposed to give everyone who ate it crispness and freshness for the whole next year.

Among the ancient Slavs, the forest was held in great esteem, and mushrooms , as its fruits, were considered something sacred, worthy of worship. It is therefore quite possible that the mushroom kuba as a dish has its origins already in pre-Christian times, when it could be enjoyed cultically as part of the pagan celebrations of the winter solstice.

Ingredients:

400 g of fresh or 50 g of dried mushrooms

500 g of semolina

2 spoons of lard

2-3 onions

salt

2-3 cloves of garlic

a little lard for sprinkling the dish and greasing the baking pan.

Procedure:

Cook the grits with crushed garlic, salt and lard until soft. We especially cook fresh or dry mushrooms.

Place a layer of cooked grits and a layer of cooked mushrooms in a greased baking dish.

The last layer must be boiled groats. Sprinkle the surface with melted lard and bake for about 25 minutes.

8. Music--fruit compote

As a finishing touch to the Christmas Eve feast, Christmas music was served. Dried fruit compote is hidden behind the unusual name of the dessert. The music is best left over, and therefore it is prepared a few days in advance, ideally on December 21 for the feast of St. Tomas. That's why it was also called Tomáš compote.

You need:

300 g of dried fruit (equal parts of apple, pear and prunes)

a small handful of raisins

cinnamon

star anise

three cloves

a handful of grated gingerbread

honey and lemon juice to taste

Method:

Cover the fruit and raisins in a bowl with cold water a few centimeters above the fruit. Let stand until the next day.

Move the swollen fruit to a pot and add water to keep it submerged. Add spices and let everything cook slowly for half an hour.

Remove the spices, add the gingerbread and flavor the compote with honey and lemon juice. Let it bubble for another quarter of an hour, the gingerbread will dissolve and the flavors will blend.

Serve warm with a slice of Vánočka

9. Bread/Vánočka

Yeast dough was a symbol of strength and wealth for our ancestors because it changes its volume. It was believed that a damaged bread foretells misfortune. That's why careful attention was paid to their preparation,

INGREDIENTS

2 and ½ cups (330 g) all-purpose flour

⅔ stick (75 g) unsalted butter

⅓ cup (65 g) granulated sugar

⅓ cup (35 g) blanched almonds finelly chopped

⅓ cup (35 g) raisins soaked in rum

20 g fresh yeast or 1 and ½ tsp instant yeast

½ cup 120 ml milk lukewarm

1 egg for dough

vanilla essence

lemon zest freshly grated

1 egg for egg wash

½ tsp salt

blanched almonds chopped to sprinkle the top of vánočka

INSTRUCTIONS

Sift the flour into a large mixing bowl, make a well in the center. Crumble the fresh yeast (or add dried yeast) into the well sprinkle with 1 tsp sugar. Pour over with a little lukewarm milk and carefully mix the liquid center together with a little flour until a mass similar to the semi-liquid batter is created. Dust with some flour and place the bowl with the mixture into the oven which is turned off. Put in the bottom of the oven a small pot with hot water. Close the oven door and let the yeast work for 30 minutes. The activated yeast should be bubbly and frothy after.

Pour the rest milk into a bowl, add melted butter and an egg. Whisk together. Add to the flour mixture.

Add remaining sugar, lemon zest, vanilla essence, salt. Knead everything together until the result is smooth and slightly sticky. If you use a kitchen mixer, knead the dough for 10 minutes using a paddle attachment. Kneading the dough with your hand, count on 15 minutes to finish.

In the end, incorporate drained raisins and chopped almonds into the dough.

Let the dough rise for a further 30 minutes in the warm place (ideally again in the steamy warm environment in the oven).Line a baking tray with parchment paper.

Divide the risen dough into 2 parts (60 % and 40 %). Cur each part into 3 pieces. Roll out pieces into long strands. Braid strands as if you braided someone’s hair.

Place the bigger braid as the base onto a lined baking tray. Flatten the middle a bit with the side of your hand and put there the other (smaller) braid on the top of the upper braid.

Stick 3 skewers vertically into the vánočka: one in the middle, the second, and third on the ends. Skewers will help the vánočka to hold a nice shape during the rising and baking.

Let the vánočka rise for 1 hour in a warm place (again, the best environment is in the oven with a pot with hot water inside).Make egg wash: whisk an egg with a fork, brush the surface of vánočka. Sprinkle with chopped almonds.

Pre-heat oven to 320 °F (160 °C).Bake vánočka for 40-50 minutes. Beware! The vánočka will start to get gold in the middle of baking, cover it with tin foil so it doesn’t burn.

Make a skewer test at the end of the baking: Insert a wooden skewer into the center of vánočka, it should come out clean, without any streaks of non-baked dough. This is a sign that the vánočka is finished!T

Take the vánočka out of the oven, remove the tin foil and skewers.

Dust vánočka with powdered sugar.

The special shape and braiding of the bread are said to represent the swaddled baby Jesus. Even a slice has the faintest appearance (blanket, arms, head). Though there are various methods to braid vánočka, a common one consists of a bottom 4-rope braid (said to represent earth, sun, water, and air), topped with a 3-rope middle braid (symbolizing reason, will, and emotion), and then a 2-rope top braid (for love and wisdom). These altogether are meant to bring people closer to God.

In the village baking of vanochka was also associated with a ritual, when a housekeeper smeared all the fruit trees in the garden by the dough to ensure their fertility in the next year .

The Magical Powers of Foods and Plants

Certain plants, spices and foods are said to have special qualities and have been an important part of Czech Christmas celebrations throughout history.

Garlic Garlic is an essential part of Christmas that should not be missing at any Christmas dinner. It is believed to provide strength and protection. A bowl of garlic can be placed under the dinner table.

Honey Honey is believed to guard against evil. A pot of honey can be placed on the dinner table.

Mushrooms Mushrooms give health and strength. A traditional meal called kuba, prepared from dried mushrooms, barley, garlic, onions, and spices, used to be served as the main meal in the past. Mushroom soup can be served before dinner.

Sheaf of Grain A bundle of grain dipped in holy water can be used to sprinkle the house to prevent it from burning down in the next year.

Poppyseed, peas, wheat, barley If given to the hens on Christmas Eve, lots of eggs will be laid in the coming year.

Vánočka (Christmas bread) Feeding a piece of vánočka to the cows on Christmas Eve will ensure that there will be lots of milk all year. Putting a few vánočka crumbs in front of the bee hive will make sure that the bees will produce enough honey next year. Throwing a piece of vánočka into the well will ensure good quality of the water.

Apple If the goats are given apples on Christmas Eve, their milk will be sweet.

#Štědrovečerní večeře #Czech cuisine #Czech Christmas Customs #hagging out

32 notes · View notes