#popice

[katlimeart]

Made in 2017, 2018 + 2019

If you’ve seen this anywhere else, I posted it back on my deviantArt when it was made.

Mario girls cosplaying as various girls

1. Ella (Happily N'ever After) - requested by fistron

2. Cleo (Heathcliff and the Catillac Cats: Harem Cat) - requested by danfrandes

3. Callie Briggs (Swat Kats) - requested by marcusperez824

4. Flip - Bellydancer Disguise (Flip the Frog: Movie Mad) - requested by danfrandes

5. Harem Girl (Dexter's Laboratory, episode: D & DD) - requested by danfrandes

6. Katrinka (Flip the Frog: Circus) - requested by danfrandes

7. Popic (Bruno the Kid: Bye Bye Jarly Part 2) - requested by danfrandes

8. Mouse Harem Girl (Mighty Mouse: Sultan's Birthday) - requested by danfrandes

9. Rosemary (Hong Kong Phooey) - requested by 4atomic4

10. Taj Mohome Dancer (6tee) - requested by yurifan17

[hanother-helta-fucker]

thinking about demomans magnum dong rn

that pecker

that doi-i-i-i-ing

that noodle canoodle

that cum jizzer 9000

that floppy meat stick

that dark chocolate popical

that shaft

that grenade launcher

that silly happy wand

AUGH-

I would love to draw that for u but I can't draw penits😔

[heavyweponguy]

heavy

i want you to eat me

like a popical

and i want you to crack me outta the freezer

on a

on a hawt summers day

NO. I am not eating any one

[oldshowbiz]

PopIce

[arintyas]

Bapak Ibu Adek.. dan segala kerinduan masa lalu.

Sepertinya belakangan saya sedang terperangkap masa lalu.

Masa lalu keadaan dirumah.

Dulu bangun pagi jam 5-5.30 untuk sholat subuh lanjut nonton TV (tidak tidur lagi) dan menunggu sarapan buatan ibu. Bapak menyemir sepatu setiap hari dan memanasi motor. Kadang setelah sholat aku lihat bapak olahraga tipis2 sambil nemani ibu di dapur, ya push up kadang sit up. Adek? Sama lah kita nonton kartun.

Sarapan jadi, kami makan sambil nonton dora, blues clues, dan kalo sudah mulai spongebob aku kadang nonton 1 sesi lanjut berangkat sekolah. Kalau sudah mulai chalkzone berarti aku terlambat

Segampang itu, aku jarang melihat jam. Karena patokanku acara tv.

Ke sekolah naik angkutan umum 15-20 menit

Pas 6.50 aku sampai sekolah

10 menit menunggu dan bersiap lalu mulai deh kelas

Jam9 istirahat ke kantin kadang beli popice kadang nasi bungkus atau sekedar keripik. Kalau mau siomay atau bakso harus kedepan, karena kantin ga sediakan siomay dan bakso.

Habis istirahat masuk lagi pelajaran. Kadang ngantuk, bosan ijin ke belakang agak lama karena sekalian jalan-jalan. Cari toilet yang jauh untuk menghilangkan kantuk.

Istirahat kedua biasanya ke perpus ditutup beli esteh.

Masuk lagi jam ke 3 ga lama pulang.

Pulang sekolah ramai, biasanya aku memilih angkot yang belakangan agar satu angkot cuma berdua sama yuni temanku.

Sampai rumah kadang tidur siang kadang nonton tv, baca buku atau main hp.

Ibu pulang, adek pulang. Rame ni rumah. Bapak pulang paling sore

Sore berangkat les. Ketemu temen2 yang beda dari temen di kelas. Asyik karena les menurutku adalah main (pantes aku les banyak tapi ga pinter-pinter wkwkw)

Pulang les masih jam5 bantu ibu dikit sapu halaman depan/nyuci piring sambil dengerin walkman berkaset big burger atau so7/merapikan cucian dari jemuran.

Malam selepas maghrib, lihat bapak baca koran/nonton tv/nunggu isya dari maghrib dengan wudhu yang ga putus. Adek? Adek paling mainan/nonton tv. Agak lupa aku. Ibu menyiapkan makan di belakang/sholat maghrib isya bareng bapak.

Mungkin bapak yang paling ku ingat. Karena aku merindukan bapak.

Rutinitas itu dilakukan berulang-ulang sampai menunggu waktu dewasa dan bersiap menggapai kemerdekaan mandiri setelah keluar rumah untuk pengembaraan kehidupan masing-masing.

Kurang lebih 18 tahun rutinitas pagiku yang dulu kuanggap gitu gitu aja ternyata sekarang sangat kurindukan. 18 tahun kami bersama. Sampai entah kapan tepatnya tanggal berapa, hari terakhir sebelum aku merantau akhirnya ada sedikit berubah. Suasana pagiku dan harianku berubah saat ngekos sendiri. Manage waktu sendiri, cari sarapan sendiri, mau ngapin juga ditentukan diri sendiri. Entah kapan terakhir aku merasakan pagi nonton kartun dirumah sambil nunggu sarapan dari ibu dan melihat bapak manasi motor.

Sekarang sudah besar, bahasa jawanya wis omah omah dewe. Kebersamaan itu kadang aku rindukan.

Adek dengan cita-citanya.

Ibu dengan masa pensiunnya.

Dan bapak? Entah doaku membantu bapak atau tidak. Semoga ya pak…

Ternyata kebersamaan yang tidak bisa kembali atau bahkan terulang (dengan orang yang sama)

Lambat laun semakin dewasa aku menyadari, betapa waktu tidak pernah bisa dijeda.

Aku merindukan bapaku, ibuku dan adekku tapi aku juga tidak bisa meninggalkan suami dan anakku. Mengajak mereka untuk hidup bersamapun akan berbeda rasanya menurutku.

Jadi sebuah pelajaran yang berarti, aku tidak akan menyiakan waktu kerbersamaan dengan orang-orang yang kusayang mulai saat ini. Akan kuniknati segala rasa yang ada. Bismillah.

[maxkilledtheirghost]

new xenogender alert: popic

“A xenogender identity for when your gender feels like it’s playing with a pop it, this gender can just be related to fidget toys in general”.

The term and flag were coined by me, anyone can use it :3

[goingagainstthegrain]

Guys, you have to head down to one of the best gluten free cafes in Dublin, this is Kale + Coco and they had us spoilt for choice with their amazing menu today, we got the soup of the day “Spicy Sweet Potato” with gluten free crackers, the “Tropical Popical” smoothie bowl and we couldn’t say no to their amazing salted brownies. 💜

[doctorretero]

ive made it my entire goal to go my life without venting to somebody

anyways heres a remastered set of popical friends

[truskafka0]

Mam ochote ojebac cale opakowanie przeciwbolowych i popic to energetykiem

[mikoshubofchaos]

i turned my friends into popicals

Woa :0

[rainbowjay20]

I'm pissed.(American-not British). I'm getting a test, and I can't have anything containing calcium for 24 hours. I was like, sure, NBD, I can't have cereal, but I can have a bagel. (I totally forgot about the cream cheese, milk and all.)

So I stopped and got some things from the grocery store. I got salad for dinner and OJ with no calcium added for the morning and Sorbet for dessert because THAT IS THE ONE THAT DOESN'T CONTAIN MILK! Well, the OJ contained calcium, the sorbet had milk AND calcium, and it seems that everything has at least some small amount of calcium in it. Well, I have $1 store Sonic Flavored PopIces. They seem to be okay. And Tea. Tea is fine.

Yeah me.

[marty-man]

STEZKA ČESKEM - Den 19 - 30km

Dnes je toho hodně co vyprávět. Vydávám se zpátky do Znojma, kde navážu a pustím se do NP Podyjí, které za městem hned začíná. Naplánoval jsem si teď dost štreky, tak vyrážím hodně brzo, ať to stihnu. Po 11. přijíždím do Znojma a hned se dám do díla. Cesta vede po břehu řeky Dyje krásně lesem, takže mě neohrožuje polední slunce. Docela změna od minula. Sice si ťukám na čelo, že jsem zapomněl repelent, ale nedá se nic dělat, budu to muset dát bez něj. Po cestě přeskakuji kořeny a kameny a sem šťastný. Už žádná placka. 

Cesta mě po pár kilometrech hodí do lesa a šup nahoru na vyhlídky. Tady se to jmenuje Sealsfieldův kámen, podle básníka a rodáka z Popic, Charlese Sealsfielda. Kdo ho nezná, tak se stydí. 

Je tu ale školní výlet, takže tu děti posedávají kolem celé vyhlídky. Nějak se protáhnu a dělám alespoň nějakou fotku. Přes zarostlý břeh toho ale stejně není vidět úplně tolik. Rychle pokračuji dál, ať nemusím jít s výletem. Podle značek je to dost nebezpečná cesta, kde můžou padat kočárky, což může být dost nepříjemné.

Sestoupím dolů zase k vodě. Podél řeky dojdu až k bývalému mlýnu Papírna. Jsem v oblasti, která se jmenuje “devět mlýnů” a tenhle je asi nejzachovalejší. Zbyly jen zdi a uvnitř je posezeni. Vypadá to tu hezky.

Oblepím si patu, dám si sváču a jdu dál. Paní jede zamnou na kole a jede asi tak o jeden kilometr za hodinu víc, než já. Za chvíli se zastaví a čeká až dojdu. Ukazuje přede mě do trávy na cestě. Užovka stromová. “Já tady vždycky jedu pomalu, abych nějakou nepřejela,” praví. Tak se nad ní rozplýváme a udělám ji jedno foto do archívu. 

Stezka jde národním parkem fakt křížem, krážem, ať si ho užijeme. U Gruberova mlýna je auto správy Podyjí a na půdě mlýna je pán co se tu stará o včelstvo. Jen tam nakouknu, takže si mě možná ani nevšiml.

Přes lávku, kde je krásný pohled na celý tok, pokračuji do lesa, kde mě čeká další neočekávaný příběh. Mezi rozcestím Lipinské cesty a přístřeškem u Milíře potkávám srnku. Vždycky ale přirozeně berou roha a tahle leží v odvodňovacím příkopu a nic nedělá. Nevypadá dobře. Dýchá, kouká ale čumák má opřený o stěnu příkopu a vypadá to, že dodělává. Zkusím se přiblížit a v dobrém ji svou přítomností vyplašit. To se ale neděje, tak hned volám na správu národního parku a pani mi říká, že tam pošle myslivce. Problém je v tom, že neví kam. Při určování polohy vypadl signál a pani mi rozumí asi každé páté slovo. Dohodneme se, že napíšu zprávu. Takže běžím na signal a posílám mail. S tím, že ať mi napíší jak to dopadlo. Jsem z toho špatnej a smutnej (update: po dvou dnech mi přišel mail, že druhý den šel myslivec na popisované místo, ale srnku tam nenašel. Takže buď ji picnul a mě napsali že dobrý, nebo to prostě dobře dopadlo a zmátořila se a utekla.) 

Dál se dostanu lesem k Žlebskému rybníku a studánce, která není pitelná. Žádná v NP nesplňovala podmínky, což se mi trochu nehodí, ale civilizaci snad nějakou cestou potkám.

Na dalším rozcestí se mám možnost rozhodnout, jestli si zajdu k zřícenině Nového Hrádku. Mam feeling a ten mě nezradil. Nechce se mi tam, ale prý tam má být vyhlídka, tak to hecnu. Nejsem tak naštvaný, jako dvě skupinky, co se diví že mají v 5 zavřeno. Ale teda štve mě, že to je zavřený i s tou vyhlídkou. Zacházka na nic, není vidět ani hrádek ani výhled. Začínají mě bolet nohy a tak špačkuju, že jsem si tak zašel. 

Kus jdu lesem a pak seběhnu dolu na betonku, která vede do vesnice Lukov. Vypadá to tu docela k světu, ale tři hospody a ani jedna otevřená. “Prý se lidem nechce dělat,” říká pán, kterého jsem poprosil o doplnění vody a on mi ochotně vyhověl.

Odpočívám tu na návsi a asi v půl 7 vyrážím dál. Nohy mě bolí i přes nové vložky, ale musím to dát. Za vesnicí už to jde jen přes louky a to mě drtí. Pán co tu obrací trávu mi říká: “Kde setmíte? Tady šel taky jednou takové, že prej jde z Aše do Jablunkova. No a já jdu z Jablunkova do Aše,” odpovídám a oba se z plna hrdla zasmějeme. 

Když kousnu tu dlouhou louku, tak se zase dostanu do lesa, které jsou tu fakt pěkné, tak jsem rád. Vylezu na betonce a o kilák dál je přístřešek Na Keplech, kde budu spát. Při západu slunce si volám s Olinkou a za chvíli jdu upadnout i já, usnu ještě dřív než si stačím dopsat zážitky z dneška. 

[dianapopescu]

18 aprilie: Ziua Internațională a Jonglerilor

Marcată an de an pe 18 aprilie, Ziua Internațională a Jonglerilor onorează arta jongleriei și oamenii măieștri care o practică. Jongleria prin aruncarea, prinderea și rearuncarea unor obiecte, cu una sau ambele mâini, se poate face cu mingi, popice, inele, cuțite, torțe aprinse, și multe altele. https://www.diane.ro/2023/04/18-aprilie-zi-internationala-jongleri.html

[loccokiddo]

Firea poziției extracuriculare

Am trac pe chakre, nu mă împiedic, coroana nedefinită se arată mai sus, Aceeași sete forte pe pleoape,dragostea e-o deviză, io de viză n-am nevoie când merg pe Pegasus, Nu neg că am rituri mitologice și uneori câteva riduri de la riscuri antologice și seri magice, Pe inamicii inexistenți îi dărâm ca pe popice, am vergeturi pe podice de la atât scris săruturi de serenade cubice. Alchimic, sunt…

[pochove]

#REPOST @academiavenezolanagastronomia with @get__repost__app Los premios de la Academia 2022 Hoy tuvieron lugar las deliberaciones para escoger los ganadores de los premios y menciones Tenedor de Oro y el Premio Armando Scannone 2022. En la imagen de este post aparecen los nombres de los premiados. Los jurados designados para cada categoría fueron los siguientes: Gran Tenedor de Oro Ivanova Decán Gambús, Luis Troconis, Gustavo Velásquez, Rafael Arráiz Lucca, Mayte Navarro Tenedor de Oro Chef del año Ivanova Decán Gambús, Luis Troconis, Miro Popic, Gustavo Velásquez, Marianella Abadi Tenedor de Oro Publicación Gastronómica Ivanova Decán Gambús, Luis Troconis, Ocarina Castillo, Jesús Nieves Montero, Adriana Gibbs Premio Armando Scannone Ivanova Decán Gambús, Miro Popic, Otto Gómez Pernía, Rafael Ernesto López, Jorge Redmond Menciones Tenedor de Oro Consejo Directivo AVG Nuestras felicitaciones para todos los premiados, a quienes tendremos el placer de entregar su reconocimiento en el acto que se realizará durante el primer trimestre del próximo año. #premiosavg2022  #premiadosavg  #premioarmandoscannone #premiostenedordeoro #repostandroid #repostw10 (en Caracas, D.F., Venezuela) https://www.instagram.com/p/ClVERZ4uYd1/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[malvoisine]

la popice, din ciclul flori de mucegai de t. arghezi, 1966