#popice
Explore tagged Tumblr posts
Note
heavy
i want you to eat me
like a popical
and i want you to crack me outta the freezer
on a
on a hawt summers day
NO. I am not eating any one
17 notes
·
View notes
Text
Bapak Ibu Adek.. dan segala kerinduan masa lalu.
Sepertinya belakangan saya sedang terperangkap masa lalu.
Masa lalu keadaan dirumah.
Dulu bangun pagi jam 5-5.30 untuk sholat subuh lanjut nonton TV (tidak tidur lagi) dan menunggu sarapan buatan ibu. Bapak menyemir sepatu setiap hari dan memanasi motor. Kadang setelah sholat aku lihat bapak olahraga tipis2 sambil nemani ibu di dapur, ya push up kadang sit up. Adek? Sama lah kita nonton kartun.
Sarapan jadi, kami makan sambil nonton dora, blues clues, dan kalo sudah mulai spongebob aku kadang nonton 1 sesi lanjut berangkat sekolah. Kalau sudah mulai chalkzone berarti aku terlambat
Segampang itu, aku jarang melihat jam. Karena patokanku acara tv.
Ke sekolah naik angkutan umum 15-20 menit
Pas 6.50 aku sampai sekolah
10 menit menunggu dan bersiap lalu mulai deh kelas
Jam9 istirahat ke kantin kadang beli popice kadang nasi bungkus atau sekedar keripik. Kalau mau siomay atau bakso harus kedepan, karena kantin ga sediakan siomay dan bakso.
Habis istirahat masuk lagi pelajaran. Kadang ngantuk, bosan ijin ke belakang agak lama karena sekalian jalan-jalan. Cari toilet yang jauh untuk menghilangkan kantuk.
Istirahat kedua biasanya ke perpus ditutup beli esteh.
Masuk lagi jam ke 3 ga lama pulang.
Pulang sekolah ramai, biasanya aku memilih angkot yang belakangan agar satu angkot cuma berdua sama yuni temanku.
Sampai rumah kadang tidur siang kadang nonton tv, baca buku atau main hp.
Ibu pulang, adek pulang. Rame ni rumah. Bapak pulang paling sore
Sore berangkat les. Ketemu temen2 yang beda dari temen di kelas. Asyik karena les menurutku adalah main (pantes aku les banyak tapi ga pinter-pinter wkwkw)
Pulang les masih jam5 bantu ibu dikit sapu halaman depan/nyuci piring sambil dengerin walkman berkaset big burger atau so7/merapikan cucian dari jemuran.
Malam selepas maghrib, lihat bapak baca koran/nonton tv/nunggu isya dari maghrib dengan wudhu yang ga putus. Adek? Adek paling mainan/nonton tv. Agak lupa aku. Ibu menyiapkan makan di belakang/sholat maghrib isya bareng bapak.
Mungkin bapak yang paling ku ingat. Karena aku merindukan bapak.
Rutinitas itu dilakukan berulang-ulang sampai menunggu waktu dewasa dan bersiap menggapai kemerdekaan mandiri setelah keluar rumah untuk pengembaraan kehidupan masing-masing.
Kurang lebih 18 tahun rutinitas pagiku yang dulu kuanggap gitu gitu aja ternyata sekarang sangat kurindukan. 18 tahun kami bersama. Sampai entah kapan tepatnya tanggal berapa, hari terakhir sebelum aku merantau akhirnya ada sedikit berubah. Suasana pagiku dan harianku berubah saat ngekos sendiri. Manage waktu sendiri, cari sarapan sendiri, mau ngapin juga ditentukan diri sendiri. Entah kapan terakhir aku merasakan pagi nonton kartun dirumah sambil nunggu sarapan dari ibu dan melihat bapak manasi motor.
Sekarang sudah besar, bahasa jawanya wis omah omah dewe. Kebersamaan itu kadang aku rindukan.
Adek dengan cita-citanya.
Ibu dengan masa pensiunnya.
Dan bapak? Entah doaku membantu bapak atau tidak. Semoga ya pak…
Ternyata kebersamaan yang tidak bisa kembali atau bahkan terulang (dengan orang yang sama)
Lambat laun semakin dewasa aku menyadari, betapa waktu tidak pernah bisa dijeda.
Aku merindukan bapaku, ibuku dan adekku tapi aku juga tidak bisa meninggalkan suami dan anakku. Mengajak mereka untuk hidup bersamapun akan berbeda rasanya menurutku.
Jadi sebuah pelajaran yang berarti, aku tidak akan menyiakan waktu kerbersamaan dengan orang-orang yang kusayang mulai saat ini. Akan kuniknati segala rasa yang ada. Bismillah.
9 notes
·
View notes
Text
new xenogender alert: popic
“A xenogender identity for when your gender feels like it’s playing with a pop it, this gender can just be related to fidget toys in general”.
The term and flag were coined by me, anyone can use it :3
#xenogender#xenogenderflag#xenogendercoining#xenopronouns#xenogenders#mogai post#mogai friendly#mogai flag#mogai gender#mogai positivity#mogai safe#mogaireal#mogai blog#mogai label#mogai coining#mogai heaven#pro mogai#actually mogai#mogai#mogai community#gender coining#gender identity#mogai term#mogai pride#mogai identity#xenogenderpositivity#xeno coining#xeno flag
8 notes
·
View notes
Text
La Hallaca: Más que un plato, un Emblema de la Cultura Venezolana
En la mesa 4 panelistas, uno de ellos el moderador invitado de la tertulia Ruben Rojas, también conocido como el Fogon Creativo periodista gastronómico. Transmisión en vivo Le acompañron el Chef llanero Daniel Torrealba, Felicia Santana Cocinera de las mejores que he conocido de nuestra cocina venezolana y Miro Popic periodista, investigador super destacado y un tipazo. Transmitieron en vivo…
0 notes
Text
Vinařství Smrčka poprvé v Břeclavi
ČTVRTEK 17. října 2024 v 19.00 vinotéka Břeclav
nutná rezervace předem
Malé rodinné vinařství Smrčka společně tvoří tři generace, které symbolizují tři tečky na etiketách vín. Sídlí v srdci Znojemské vinařské podoblasti v Novém Šaldorfu. Obhospodařuje 2 ha vinic, přičemž viniční trať Pod lesem v obci Popice je součástí Národního parku Podyjí. Vína tvoří Ing. Jakub Smrčka, který je držitelem titulu Enolog roku ČR a působí jako hlavní enolog ve vinařství THAYA. V domácím rodinném vinařství ve velké míře pracuje s dubovými sudy, protože věří, že tato cesta je správná pro tvorbu velkých a charakterních vín.
Co ochutnáme?
Vzhledem k velmi omezené a limitované produkci vinařství vše, co aktuáln�� nabízí! Vína osobně představí enolog roku Jakub Smrčka, který vysvětlí rozdíl mezi řadami DRINK, THINK a ARTIST. Porovnáme typické odrůdy Znojemska Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Sauvignon z nerezu i dubových sudů. Chybět nebude ani červené cuvée a bude připraveno i překvapení z archívu…
0 notes
Text
ive made it my entire goal to go my life without venting to somebody
anyways heres a remastered set of popical friends
1 note
·
View note
Text
Mam ochote ojebac cale opakowanie przeciwbolowych i popic to energetykiem
1 note
·
View note
Text
I'm pissed.(American-not British). I'm getting a test, and I can't have anything containing calcium for 24 hours. I was like, sure, NBD, I can't have cereal, but I can have a bagel. (I totally forgot about the cream cheese, milk and all.)
So I stopped and got some things from the grocery store. I got salad for dinner and OJ with no calcium added for the morning and Sorbet for dessert because THAT IS THE ONE THAT DOESN'T CONTAIN MILK! Well, the OJ contained calcium, the sorbet had milk AND calcium, and it seems that everything has at least some small amount of calcium in it. Well, I have $1 store Sonic Flavored PopIces. They seem to be okay. And Tea. Tea is fine.
Yeah me.
0 notes
Text
STEZKA ČESKEM - Den 19 - 30km
Dnes je toho hodně co vyprávět. Vydávám se zpátky do Znojma, kde navážu a pustím se do NP Podyjí, které za městem hned začíná. Naplánoval jsem si teď dost štreky, tak vyrážím hodně brzo, ať to stihnu. Po 11. přijíždím do Znojma a hned se dám do díla. Cesta vede po břehu řeky Dyje krásně lesem, takže mě neohrožuje polední slunce. Docela změna od minula. Sice si ťukám na čelo, že jsem zapomněl repelent, ale nedá se nic dělat, budu to muset dát bez něj. Po cestě přeskakuji kořeny a kameny a sem šťastný. Už žádná placka.
Cesta mě po pár kilometrech hodí do lesa a šup nahoru na vyhlídky. Tady se to jmenuje Sealsfieldův kámen, podle básníka a rodáka z Popic, Charlese Sealsfielda. Kdo ho nezná, tak se stydí.
Je tu ale školní výlet, takže tu děti posedávají kolem celé vyhlídky. Nějak se protáhnu a dělám alespoň nějakou fotku. Přes zarostlý břeh toho ale stejně není vidět úplně tolik. Rychle pokračuji dál, ať nemusím jít s výletem. Podle značek je to dost nebezpečná cesta, kde můžou padat kočárky, což může být dost nepříjemné.
Sestoupím dolů zase k vodě. Podél řeky dojdu až k bývalému mlýnu Papírna. Jsem v oblasti, která se jmenuje “devět mlýnů” a tenhle je asi nejzachovalejší. Zbyly jen zdi a uvnitř je posezeni. Vypadá to tu hezky.
Oblepím si patu, dám si sváču a jdu dál. Paní jede zamnou na kole a jede asi tak o jeden kilometr za hodinu víc, než já. Za chvíli se zastaví a čeká až dojdu. Ukazuje přede mě do trávy na cestě. Užovka stromová. “Já tady vždycky jedu pomalu, abych nějakou nepřejela,” praví. Tak se nad ní rozplýváme a udělám ji jedno foto do archívu.
Stezka jde národním parkem fakt křížem, krážem, ať si ho užijeme. U Gruberova mlýna je auto správy Podyjí a na půdě mlýna je pán co se tu stará o včelstvo. Jen tam nakouknu, takže si mě možná ani nevšiml.
Přes lávku, kde je krásný pohled na celý tok, pokračuji do lesa, kde mě čeká další neočekávaný příběh. Mezi rozcestím Lipinské cesty a přístřeškem u Milíře potkávám srnku. Vždycky ale přirozeně berou roha a tahle leží v odvodňovacím příkopu a nic nedělá. Nevypadá dobře. Dýchá, kouká ale čumák má opřený o stěnu příkopu a vypadá to, že dodělává. Zkusím se přiblížit a v dobrém ji svou přítomností vyplašit. To se ale neděje, tak hned volám na správu národního parku a pani mi říká, že tam pošle myslivce. Problém je v tom, že neví kam. Při určování polohy vypadl signál a pani mi rozumí asi každé páté slovo. Dohodneme se, že napíšu zprávu. Takže běžím na signal a posílám mail. S tím, že ať mi napíší jak to dopadlo. Jsem z toho špatnej a smutnej (update: po dvou dnech mi přišel mail, že druhý den šel myslivec na popisované místo, ale srnku tam nenašel. Takže buď ji picnul a mě napsali že dobrý, nebo to prostě dobře dopadlo a zmátořila se a utekla.)
Dál se dostanu lesem k Žlebskému rybníku a studánce, která není pitelná. Žádná v NP nesplňovala podmínky, což se mi trochu nehodí, ale civilizaci snad nějakou cestou potkám.
Na dalším rozcestí se mám možnost rozhodnout, jestli si zajdu k zřícenině Nového Hrádku. Mam feeling a ten mě nezradil. Nechce se mi tam, ale prý tam má být vyhlídka, tak to hecnu. Nejsem tak naštvaný, jako dvě skupinky, co se diví že mají v 5 zavřeno. Ale teda štve mě, že to je zavřený i s tou vyhlídkou. Zacházka na nic, není vidět ani hrádek ani výhled. Začínají mě bolet nohy a tak špačkuju, že jsem si tak zašel.
Kus jdu lesem a pak seběhnu dolu na betonku, která vede do vesnice Lukov. Vypadá to tu docela k světu, ale tři hospody a ani jedna otevřená. “Prý se lidem nechce dělat,” říká pán, kterého jsem poprosil o doplnění vody a on mi ochotně vyhověl.
Odpočívám tu na návsi a asi v půl 7 vyrážím dál. Nohy mě bolí i přes nové vložky, ale musím to dát. Za vesnicí už to jde jen přes louky a to mě drtí. Pán co tu obrací trávu mi říká: “Kde setmíte? Tady šel taky jednou takové, že prej jde z Aše do Jablunkova. No a já jdu z Jablunkova do Aše,” odpovídám a oba se z plna hrdla zasmějeme.
Když kousnu tu dlouhou louku, tak se zase dostanu do lesa, které jsou tu fakt pěkné, tak jsem rád. Vylezu na betonce a o kilák dál je přístřešek Na Keplech, kde budu spát. Při západu slunce si volám s Olinkou a za chvíli jdu upadnout i já, usnu ještě dřív než si stačím dopsat zážitky z dneška.
0 notes
Photo
18 aprilie: Ziua Internațională a Jonglerilor
Marcată an de an pe 18 aprilie, Ziua Internațională a Jonglerilor onorează arta jongleriei și oamenii măieștri care o practică. Jongleria prin aruncarea, prinderea și rearuncarea unor obiecte, cu una sau ambele mâini, se poate face cu mingi, popice, inele, cuțite, torțe aprinse, și multe altele. https://www.diane.ro/2023/04/18-aprilie-zi-internationala-jongleri.html
0 notes
Photo
POP ICE © Brosbi
#brosbi#fromgermanywithlove#originalpopice#popice#apparel#madeineurope#crewneck#sweater#sweat#sweatshirt
25 notes
·
View notes
Photo
Pretty much the only food group where it’s permissible to ask for a color instead of a flavor. #wwjce #withjeff #bathisbest #blueisaflavor #popice (at Bath, Maine) https://www.instagram.com/p/Cfy6ISWOvJ8/?igshid=NGJjMDIxMWI=
0 notes
Photo
Biz BELANJA-BELANJI...#popice (at Penghuni_Ruko Tevana&Cluster Uluwatu_Citra Maja Raya) https://www.instagram.com/ropankgober/p/CX0IGKYLnnm/?utm_medium=tumblr
0 notes
Photo
#sonberk #popice #jiznimorava🌞🍷🍇🌄 #mameradivino #nasevino #pálava #simeor# (v místě Vinařství SONBERK) https://www.instagram.com/p/CSzkLC5r57K/?utm_medium=tumblr
0 notes