#formac

[keysoft1]

Office 2019 Home & Business for Mac: Simplify Your Workflow | Global Activation | Key-Soft

Streamline your work with Office 2019 Home & Business for Mac. Trusted keys for global activation, tailored for both home and business users.

Visit Website: key-softs.com Contact Us: Help@Key-Softs.com

[biancarogers]

Top 5 Best Monitor For MAC Studio in 2023 |Best Mac Studio Monitor in 2023|4k Monitor For Mac Studio 💻 🔺 🍎 https://applevideos.co.uk/mac-studio/top-5-best-monitor-for-mac-studio-in-2023-best-mac-studio-monitor-in-20234k-monitor-for-mac-studio

[gendergasm]

FORMACE

formace — a term for a person who was on the asexual spectrum at some point in their life and is now completely or mostly allo, but their experience with asexuality has formed/shaped their experience with sexual attraction so much it cannot fully be detached from them and their present attraction.

coined by me!

[goodbuttaken]

Ať je hudba tvůj lék, radívala mi moje máma

[retrogirlsbooks]

Morgan Makes Magic by Ted Staunton

Cover illustration by Bill Slavin

ISBN 0-88780-390-3

[columnavipcolombia]

Secretaria de Agricultura y SENA promueven Agroindustrias

[prospercz]

Den 143

Goat Rocks. Balancuju vysoko na hřebeni jako provazochodec. Nalevo 100 metrů pád, napravo 100 metrů pád. Naštěstí nefouká. Slyšel jsem příběhy, jak tady lidi museli lézt po čtyřech, aby je poryvy větru nesmetly na jednu nebo druhou stranu.

Jsem rád za tohle krásné ráno s modrou oblohou. Byla by škoda, kdybychom tady nic neviděli. Tahle skalní formace je přímo úchvatná, určitě jedno z mých nejoblíbenějších míst. Za zády mám majestátní Mt. Adams, která je teď vidět konečně zřetelně a v celé své kráse. Přede mnou se otevírá Mt. Rainier, ještě majestátnější se špičkou zahalenou v mracích. Je to neskutečná podívaná!

Užívám si tuhle příjemnou změnu oproti posledním dnům. Sluním se a nespěchám. Posledních pár dní se k nám přidal nový hiker, Tom. Američan z Chicaga, který s sebou nosí dva mikrofony a nahrává zvuky přírody. Začali jsme mu říkat Stereo. Je to fajn kluk. Taky jsem tu potkal Snake Charmer, kterou znám už z pouště.

Zbytek dne už pak není s tak skvělými výhledy, ale náladu mi nezkazí ani les, ani málo vody, ani vosa, která si vybrala stejné místo jako minule. Naopak mi ji ještě zlepší fakt, že jsem konečně viděl jedoucí koně na trailu! Tak přeci jen to není jen legenda a opravdu tu jsou.

Když v pět dorazím do ski resortu White pass, Stir it up a Stereo už tu na mě čekají s pivem v ruce. Je to spíš jen taková benzínka, ale přizpůsobili ji hikerům. Oproti Trout Lake nic extra, ale pivo mají a nějaké jídlo taky. Já teda poslední dny piju spíš cider, pivo mi nedělá dobře na žaludek. Asi jsem začal být víc citlivější na ten lepek v něm. Nebo ho tu vaří trochu jinak. Když polknu 4 kousky a jdu podnapilý stavět stan, je už tma.

[paskvilnet]

Gorillaz

Od nového milénia se čekaly mnohé převratné taškařice - nakonec nedošlo ani k hromadnému kolapsu počítačů, stěrače nepřestaly stírat a armagedon byl přesunut na blíže nespecifikovaný termín. Museli jsme se tudíž spokojit s událostmi podstatně lokálnějšího dosahu. A zde nebylo o zjevení popřípadě zjevy rozhodně nouze. Tolik oslí můstek ke Gorilám - první virtuální kapele na světě, která vstoupila do hudebních dějin právě v roce 2000. I když jsme už dříve mohli vidět různé vyumělkované skupiny, jejichž příslušnost k prefabrikátům bila do očí, Gorillaz byli od začátku onačejší produkt. Animáci jsou prostě animáci: určitě jste na ně někdy narazili - 2D, Murdoc, Noodle a Russel.

A kdopak že je za Gorily vlastně zodpovědný? Vizuální image dvojrozměrné čtveřice stvořil Jamie Hewlett - známý tvůrce komiksové drsňačky Tank Girl. O hudební stránku věci se postarali: zpěvák Blur Damon Albarn, kytaristka Cibo Matto Miho Hatori, v base má údajně prsty samotný výtvarník Hewlett a občas padnou i jména jako Tina Weymouth, Ibrahim Ferrer či Chris Frantz. Podle mnohých je však muzikantskou hlavou Gorillaz všeuměl Dan "The Automator" Nakamura, který pro věc získal kolegy z formace Deltron 3030. Tím prvním je zvukový experimentátor Kid Koala, vydávající u Ninja Tune a druhým bicák a příležitostný rapper Del Tha Funkee Homosapien. Všichni jmenovaní se podílejí na stylově přitažlivém guláši britpopu, hip-hopu a dubu, který si svou zpěvností získal značnou armádu příznivců.

Hudební postup ovládání mas byl následující: po debutovém EP Tomorrow Comes Today přišel v roce 2001 na řadu vlezlý singl Clint Eastwood s typicky klackovským Albarnovým frázováním a na úspěch bylo zaděláno. Před dlouhohrající prvotinou Gorillaz se pak díky řádné mediální masáži schoval málokdo. Vyplatilo se - lidé se chytli a začali platit. A protože to sypalo opravdu fest, spíchnul se následujícího roku kompilát nazvaný G-Sides, který byl vesměs přehlídkou singlových B-stran, různých meziverzí a dodatkovou multimediální stopou. Podobně byl postaven i další gorilí produkt: remixové album Laika Come Home. Dubová verze alba, přímo zaměřená na ty, co mají všechno rádi pomaleji a zahuhlaněji.

Za fenomenálním sukcesem Gorillaz ale stejně největší měrou stojí originální Hewlettova linka a vtipně a prostě charakterizované postavičky. Jsou veselí a hraví, na samolepkách - či jinde - jim to sekne. Poskytují ideální mediální potravu pro dospívající rebelanty. Třiadvacátník 2D miluje graffiti, zombies, klávesy a prášky na bolení hlavy. Jedenáctiletá Japonka Noodle se vyžívá v bojových uměních, haiku a pokémonech. Satanista Murdoc s datem narození 6.6. 66 je ortodoxní bordelář, kouří jedno cigáro za druhým a stejně náruživě se věnuje střídání partnerek. Do výčtu patří pětadvacetiletý pořízek Russel - ten se rád cpe a z bohorovného klidu ho dokáže vyrušit jen jakýsi funkyfantom, který obývá jeho mozkovnu a provokuje k rapování. No nejsou ti Gorillaz úžasní a výjimeční ? Kdo ví, kolik žertovných kousků nám ještě předvedou. A možná to nepotrvá dlouho a podle jejich vzoru se začnou opičit jiní. Stačí chytrý nápad, kvalitní provedení a schopnost zaujmout. Je to přeci všechno tak prosté: idoly se střídají, rakety střílí, klaksony troubí a kola popmjůzik se točí dál. Milénium nemilénium.

[valkyries-things]

JEAN E. SAMMET // COMPUTER SCIENTIST

“She was an American computer scientist who developed the FORMAC programming language in 1962. She was also one of the developers of the influential COBOL programming language.”

[genteyhogaressostenibles]

Buenas prácticas: moda y sostenibilidad

Cada vez es más necesario un modelo de producción y consumo más sostenible en la industria textil y de ropa.

Hoy presentamos cuatro iniciativas que introducen la sostenibilidad en la formación del alumnado de los ciclos de FP relacionados con la moda en el siguiente artículo. Seguro que los proyectos y el trabajo de estos centros educativos te resultan interesantes e inspiradores:

📌 IES Universidad Laboral de Cáceres. 📌 Escuela FP de FEMPA, Alicante. 📌 Institut Milà i Fontanals, Igualada. 📌 Campus FP, Comunidad de Madrid.

Animamos a leer el artículo.

[depog]

Orange Is the New Black Metal: zrození performance z ducha hudby (Headbanger)

„Subkulutry představují ‚hluk' (na rozdíl od zvuku).“[1]

Richard Hebdige

„SATAN! SATAN! SATAN! SATAN! SATAN! SATAN! SATAN! SATAN! SATAN! SATAN!"[2]

Apator

Filozof a prozaik Ladislav Klíma v jednom ze svých literárních děl popisuje „divný pocit“, který člověk zakouší, když se vzdaluje od „hudbou bouřícího sálu“.[3] Odchod poslouchajícího z takových prostor pak dle Klímových slov spěje k okamžiku, kdy se mu zdá, že zapadl „do strašidelného světa, do komnat čarodějových, hemžících se neviditelnými duchy...“[4] Jenže co když je ona divnost pociťována a pozorována již v blízkosti diváctva k poslouchané hudbě, která sama je naopak tím, co se od čehosi jalo vzdalovat? A co se stane, jestliže se hemživí duchové zviditelní? Odpovědi by bezesporu mohla poskytnout hudební performance Headbanger, za níž stojí umělecký kolektiv D’epog a produkční platforma Terén. Ta totiž přiznaně čerpá z estetiky a rituality metalových koncertů, vůči kterémuž výchozímu bodu se však zdánlivě odlučuje vstříc cíli v bizarních dálkách. Různé prvky těžkotonážní hudby jsou v performanci totiž zasaženy radioaktivní experimentací, z čehož vzniklý mutant hrozivě cení zuby i extaticky okouzluje. Uzdu mu pak spíše popouští, než aby ji v rukách uvážlivě třímala, pětice performerů a performerek oděných v jakoby mimosvětsky oranžových kostýmech. A oranžová doposud nikdy nebyla tak černá, stejně jako jsem kulturní centrum Sibiř jaktěživ neviděl tolik plné.

Z Brna na Sibiř

Fakt, že se Headbanger odehrál (a v budoucnu ještě přinejmenším dvakrát odehraje) zrovna na Sibiři, rozhodně není bez opodstatnění, neboť toto bývalé kino má ve zvyku hostit akce především hudební. Jistě, nahlédneme-li do jeho programu, narazíme i na projekce filmů či například „benefiční kvítkobazar“. Na stranu druhou patrně nejhojněji se tam skutečně pořádají koncerty, a to právě kapel příslušících k rychlejším a tvrdším hudebním žánrům. Tuto svou pověst ostatně Sibiř sama glosovala na Facebooku, kde v souvislosti s Headbangerem psala následující: „Že je Sibiř místo jen pro crustový a blackmetalový koncerty? Ale kdeže...“ Zároveň dodejme, že název tohoto kulturního centra se zdá být skutečně případem nomen omen, jelikož jeho prostory jsou rozlehlé, chladné a vůči centru města oddělené poměrně nehostinnou krajinou. I přesto však v hudebním kontextu Sibiř napříč Brnem aktuálně zastává post takřka nezastupitelný. Po uzavření klubu Bajkazyl před cirka dvěma lety totiž patrně nikde jinde nemají takto pravidelně otevřené dveře okrajovější žánry jako výše zmíněný black metal či crust, k nimž by z těch více experimentálních šlo namátkou připsat i noise. Není tedy náhodou, že před performancí Headbanger pro mě na Sibiři byly těmi patrně nejvíce performativními zážitky právě koncerty, a to konkrétně grindové kapely Bambulkyne Dobrodružstvá. Její členové vystupovali v kostýmech znepokojivých humanoidů z pohádky Teletubbies, přičemž v průběhu setů zde nahý a vysoce kontaktní zpěvák této formace vždy natrefil na spřízněné, tedy neméně nahé a kontaktní, jedince. Tyto střety v obou případech vyústily ve veselé a oslavné rituály, jež přinejmenším pro svůj bezmála karnevalový charakter, všelidový smích, ambivalenci a v rámci tělesné topografie i symboliky zdůrazňované „dole“ jako by čerpaly z tradice groteskního realismu, jak jej popisuje Michail Michajlovič Bachtin.[5]

foto Denisa Römerová

Catwalk se strunovou sekačkou i bez

Abychom se však příliš nevzdálili samotnému Headbangeru, ono jeho v obou případech těsné vsunutí mezi dvojici setů se zpětně jeví jako velmi šťastně zvolené, jelikož to umocňovalo podivně halucinační a snový rozměr performance. Nebylo zkrátka prostoru ani času na přípravu, obrnění se, či naopak následné vstřebání viděného a slyšeného. A odstínění Headbangeru z obou konců sety s rozdílnými atmosférami navíc napomohlo akcentovat atmosféru představení samého. Takto se diváctvo ocitlo skutečně jaksi vrženo do bizarní a těžko uchopitelné situace, která skončila stejně náhle jako začala. Připomínala tím již odeznělou noční můru, jejíž obsah už si člověk přes den nedovede přesně vybavit, ovšem v hlavě mu stále přetrvávají některé obrazy z ní utkvělé a povědomí o pocitech, jež v jejím rámci prožíval. Přesto se však pro čtenářstvo pokusíme v krátkosti průběh Headbangeru zrekonstruovat.

Představení začíná několikaminutovým úvodem spočívajícím v poslechu hlasitých a táhlých zvuků. Místy připomínají vazbení mikrofonu, jindy mají blízko k chraplavě hrdelnímu zpěvu. Coby intenzivní plochy se opírají do těl přihlížejících, prostupují jimi. Elektroniku, která dané zvuky generuje, obsluhuje na podiu toho času jediný z performerů, a sice Matyáš Dlab. Ten mimochodem není pouze autorem hudby, ale rovněž má na svědomí dramaturgii performance. Trup mu halí chundelatá bunda a hlavu kryje paruka se špičatými rohy, obojí sytě oranžové, přičemž za jeho zády se tyčí obdélníkové plátno, skrze něž prosvítá rovněž oranžová záře. Ostatně, celé podium je takto monochromní, tedy zahalené v háv barvy zralého pomeranče. Platí to i pro objekty, jež se na něm nacházejí: bicí soupravu, kytarová komba téže barvy s příhodným nápisem Orange, přičemž obdobným zabarvením se skví i několikametrové molo, které ze stage ční až kamsi za půlku sálu. Po náhlém utichnutí dlouhých tónů k mikrofonu přichází další z performerů – oděn taktéž v oranžovém kostýmu, který sestává mj. z PET lhaví oranžády Fanta. Rozechvělým a nejistým hlasem se snaží akci uvést: „Sál komunitního centra Sibiř býval kino, ale asi nám je všem jasné, že dnes nebudeme koukat na filmy, budeme poslouchat muziku… Ne tak ledajakou muziku, ale experimentální a okrajovou...“ Umně hranou trapnost jeho projevu, kterému dominují neustálé zámlky a naoko vystresované těkání očima po sále, jen podtrhává fakt, že je postupně narušován jak zásahy hlasité hudby, tak pomalým příchodem další performerky. Ta na hovořícího upíná děsivě prázdný pohled, tlačí se na něj a zasahuje mu tak do osobního prostoru, čímž zvyšuje pocit jeho diskomfortu. Mimochodem, maska s dlouhými a načesanými chlupy, kterou má na sobě, připomíná tu, jež skrývala tvář zpěváka obskurní estonské kapely Winny Puhh během neúspěšného (ačkoli působivě běsnivého) pokusu probojovat se roku 2013 do soutěže Eurovize.[6]

foto Denisa Römerová

 Velmi virulentní forma nakažlivého násilí

Co se východiska tvůrčího týmu této performance týče, její režisérka a choreografka Lucia Repašská pravila, že Headbanger vychází z fascinace subkulturami odvislými od marginálních hudebních subžánrů. Jako příklad zmínila právě metal (konkrétně jeho death či heavy varianty), v němž se dle jejích slov operuje s „radikálním gestem, exponovaným násilím, temnotou a zlem“. Při hledání této čtveřice atributů se pak metal zdá být skutečně vhodným nalezištěm. Tento žánr totiž jak démonizací ze strany některých médií, tak několika proslulými excesy jako bylo např. pálení kostelů a vraždy na norské blackmetalové scéně počátku devadesátých let či nechvalně známý Woodstock '99 v čele s k agresi podněcujícími nu-metalisty Limp Bizkit, bezpochyby disponuje konotacemi i výrazovými prostředky se schopností upomínat právě na onu „temnotu a zlo“. Tvůrčí tým Headbangeru pak usiloval tyto metalové prvky opatřit jakýmsi terapeutickým nábojem, tedy se, slovy Repašské, skrze „tvrdost dostat k jemnosti, pomocí arogance a násilí dosáhnout očisty“.

Kunsthistorik Josef Vojvodík píše, že na násilí lze nahlížet jako na „specifickou formu kolektivní ‚nákazy', jako — za určitých okolností velmi virulentní — formu ‚nakažlivého' násilí.“[8] Je ovšem možné se v rámci Headbangeru nakazit virem násilí a zla, jehož symptomem se stane kolektivní a (arte)terapeutické a očistné osvobození třeba od tlaku, frustrace atd.? Takováto tendence docílit vášnivostí či agresivitou určité purifikace, očištění, pochopitelně upomíná na některé koncepce z oblasti performativního umění předešlého století, a to například divadlo krutosti Antonina Artauda či divadlo orgií a mysterií vídeňského akcionisty Hermanna Nitsche. Mimochodem, vzpomeňme v tomto kontextu i samozvaného mstitele a anonyma Lorda Hoven, který ve svém manifestu ustavil pojem „déro“, jímž se snažil uchopit poznání podstaty soudobého světa skrze konfrontaci subjektu se znechucujícími objekty jako např. lidskými výkaly. Aby však nedošlo k pomýlení, Headbanger pro tuto volbu spřízněnou se dvěma výše zmíněnými koncepcemi rozhodně není zpátečnický.  Na způsob principu apropriace, přisvojení, s odstupem nahlíží do stávajícího kulturního pole, přičemž se zde nalezené prvky nepokouší zkrátka jen nekriticky přesadit do nového kontextu, nýbrž si je vypůjčit primárně se zřetelem k jejich funkci expresivní, nikoli tak symbolické či významové.

foto Denisa Römerová

Svoboda dělat chyby

foto Denisa Römerová

Zmiňme v tomto kontextu nyní filozofy Bernharda Waldenfelse a Jean-Luca Nancyho, neboť knihu prvního zmíněného Znepokojivá zkušenost cizího a knižně vydanou esej Vetřelec druhého autora spojuje podobné zjištění: že cizí a vlastní, sourodé a cizorodé, normální a nenormální se nezřídka nachází v poměrně těsném sepětí.  A ve shodě s tím nelze říci, že by tvůrčí tým Headbangeru prostě jen převzal prvky v metalové subkultuře normální a přeměnil je na nenormální, zvláštní. Jinými slovy, že by je svou divokou performancí dohnal do roviny ab absurdum a procesem zparodování z nich vytvořil směšnou karikaturu sebe samých. Jako by si naopak tvůrci byli vědomi, že již v oné metalové subkultuře samotné lze vysledovat věci poněkud roztodivné, pro její členstvo možná zcela normální a běžné, ovšem vnější pozorovatel by se nad nimi nejspíš udiveně pozastavil. Vzpomeňme třeba již zmíněné úvodní slovo k Headbangeru, kdy se jeden z performerů nejistým hlasem pokouší akci v několika větách představit, což mu znesnadňuje vlastní (performovaný) stud. Velmi přesně to připomíná některé rozpačité a stydlivě pronášené promluvy zaznívající před metalovými koncerty z úst účinkujících, jež jdou do protikladu s jejich drsnou vizáží a často brutálními texty skladeb. Tento úvod k Headbangeru tedy není ani tak parodií reality – realita sama je parodie. Nedokonalé dvojče nejen platonského světa idejí, ale rovněž všech zkrášlujících hudebních videoklipů, v nichž zpravidla není pro rozpačitost a trapnost místo. Citlivou legraci si z této neideální reality metalového koncertu, kterou se hudebníci snaží nezřídka překrýt zjemňujícím, zdokonalujícím, a tím pádem poněkud lživým závojem fikce, dělá také například Iva Hadj Moussa v knize Těžké duše. Když zde stárnoucímu bubeníkovi metalové kapely jeho spoluhráči navrhnou, aby začal nosit na koncerty plenu, jelikož nevydrží hrát devadesát minut v kuse, aniž by šel alespoň jednou na záchod, přijme tento nápad s povděkem. Zabije tím totiž dvě mouchy jednou ranou – nebude muset ani odbíhat na WC, ani nosit vycpávku rozkroku.

Při přemýšlení nad tímto aspektem Headbangeru spojeným s demaskováním nenormálního jako normálního jsem si možná překvapivě vzpomněl ještě na jednu knihu, a sice prózu S večerem přichází tíseň, jejímž autorem je Marieke Lucas Rijneveld. Ten na jejích stranách v kontrastu s veškerými přikrášlujícími a zjednodušujícími knihami určenými pro děti líčí dětství komplexněji a až nepříjemně realisticky. Činí tak totiž bez příkras a se vším všudy. S důrazem na tělesnost, která je pro dítě vlivem jak častých změn vlastního rostoucího těla, tak kvůli jeho disciplinaci ze strany okolí, neustále aktuální téma, a s veškerou dětství rovněž vlastní divností, tedy zvláštními fantaziemi, pro dospělé okolí zcela nesrozumitelnými hrami atd. A tvůrčí tým Headbangeru jako by činil cosi analogického. Metalový koncert v jeho provedení obsahuje i kiksy, nedokonalosti, zaškobrtnutí – jako když například jeden z performerů v průběhu akce leze nahoru ke světlům a dloubá do nich tyčí, protože předstírá, že se je jal opravovat. Taktéž se vší zpocenou a imperfektní tělesností – v samotném závěru performance si ze sebe poslední přeživší headbangující aktérka tílkovým crop topem ostentativně setře pot a následně tento potem promáčený kus oblečení hodí do publika. K tomu závěrem dodejme, že Repašská Headbanger charakterizuje těmito trefnými a krásnými slovy: „je to tanec ne-tanečníků, koncert ne-hudebníků. Hudba, již tvoří lidé, kteří k ní mají blízko, ale nejsou profesionály. Je to zvláštní oslava lidskosti ve smyslu, že je to anti-virtuózní dílo, které si klade za cíl jedině to, aby oslovilo diváka přímou brutálně otevřenou energií, kde chyba a svoboda jsou jednou z nejhlavnějších nosných myšlenek.“

(c) Kryštof Kočtář

[1] Richard Hebdige, Subkultura a styl. Praha: Dauphin – Volvox Globator 2012, s. 139.

[2] Citováno ze skladby „Rapor Satan“ z alba Masturbate in Praise of Black Satan (1992).

[3] Ladislav Klíma, Utrpení knížete Sternenhocha. Praha: Městská knihovna v Praze 2011, s. 35.

[4] Tamtéž, s. 35-36.

[5] Michail Michajlovič Bachtin, François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha: Argo 2007, s. 24–36.

[6] K tomu viz: https://www.youtube.com/watch?v=2dllo85ZSUk&ab_channel=EestiRahvusringh%C3%A4%C3%A4ling [Vid. 27. 6. 2024].

[7] Citováno z: https://www.zdeneklorenz.cz/index.php/muzikant/ [Vid. 28. 6. 2024].

[8] Josef Vojvodík — Jan Wiendl, „‚Krev k hrdlu stoupá, s mým se mísí slovem': lidské mimo lidskost a poetika nesnesitelného: K válečné poezii Jana Zahradníčka“. Slovo a smysl 24, č. 25, 2016, s. 38.

[9] Citováno z: Perverzní průvodce ideologií (The Pervert's Guide to Ideology, r. Sophie Fiennes, 2012).

[10] Miloslav Topinka, Krysí hnízdo. Praha: Mladá fronta 1991, s. 39.

[11] Tamtéž, s. 38.

[12] Gilles Deleuze – Félix Guattari, Kafka: za menšinovou literaturu. Praha: Herrmann & synové 2001, s. 12.

ZDROJ: PODHOUBI.COM

[auzka]

Reliquary

2023, mixed media, 60×30cm

exhibition De: Formace , Kampus Hybernská

[mafaweb]

FORMAC Nedir?FORMAC, Formasyon Mankenliği adı verilen eğitim modelinin kısaltmasıdır. Genellikle satış, pazarlama, müşteri hizmetleri gibi alanlarda çalışan profesyonellerin sürekli gelişimine odaklanan bir eğitim sistemidir. FORMAC, katılımcıların sıkça karşılaştığı durumları canlandırarak, uygulamalı eğitim yöntemleriyle yetkinliklerini artırmayı hedefler. Kendi alanında uzman formasyon mankenleri tarafından gerçekleştirilen eğitimler, katılımcıların yetkinliklerini geliştirmelerine yardımcı olur. FORMAC, katılımcılarına sadece teorik bilgileri değil, aynı zamanda pratik yetenekleri edinme fırsatı sunar. Bu sayede formasyon mankenleri, eğitim esnasında gerçek yaşamdaki deneyimleri simüle ederek, katılımcıların doğrudan uygulama yapmalarını sağlarlar. Böylece katılımcılar, saha içi deneyim kazanarak, kendilerini geliştirme fırsatı bulurlar. FORMAC, katılımcıyı pasif bir rolde bırakmayıp, sürece etkin bir şekilde dahil etmeyi hedefler. Bu yöntem sayesinde katılımcılar, aldıkları eğitimleri daha etkili bir şekilde özümsüyerek, uzun vadede kullanabilir hale gelirler. FORMAC, etkileşimli ve uygulamalı eğitim yöntemleriyle, katılımcıların bilgiyi kalıcı hale getirmesini sağlar. Bu sayede uzun vadede değişim ve gelişim süreci devam eder. FORMAC eğitimleri, katılımcıların kişisel ve mesleki gelişimlerine katkı sağladığı gibi, aynı zamanda kurumlara da fayda sağlar. Kurumlar, eğitim sonrasında daha yetkin ve etkili bir çalışan kadrosuna sahip olurlar. FORMAC ile birlikte, kurumların verimliliklerinin artması ve başarı oranlarının yükselmesi sağlanır.FORMAC Nasıl Çalışır?FORMAC (Formative Assessment)nasıl çalışır? Bu değerli eğitim aracı, öğrencilerin başarılarını sürekli olarak izlemek ve daha iyi bir öğrenme süreci sağlamak için bir dizi araç ve strateji kullanır.Öğretmenler, FORMAC aracılığıyla öğrenci performansını değerlendirebilir, öğrencilerin eksikliklerini tanımlayabilir ve öğrenme sürecini sürekli olarak yönlendirebilir.Bu süreç, öğrencilerin öğrenme hedeflerine ulaşmalarını ve eksikliklerini gidermelerini sağlamanın etkili bir yoludur.FORMAC'ın Faydaları Nelerdir?FORMAC, bir formasyonlara ve koçluk becerilerine odaklanan bir eğitim programıdır. Bu programın birçok faydası vardır. İlk olarak, FORMAC katılımcılara liderlik ve takım çalışması becerileri kazandırır. Bu da iş hayatında ve kişisel ilişkilerde oldukça faydalıdır. Ayrıca, FORMAC, katılımcıların problem çözme yeteneklerini geliştirir ve karar verme süreçlerini iyileştirir.Diğer bir fayda ise, FORMAC programı katılımcılarına özgüven kazandırır ve iletişim becerilerini geliştirir. Bu da iş hayatında daha başarılı olmalarını sağlar. FORMAC ayrıca, katılımcıların duygusal zekalarını arttırır ve stresle başa çıkma yöntemlerini öğretir.Bunların yanı sıra, FORMAC, iş verimliliğini arttırır ve kişisel gelişime katkı sağlar. Bu program sayesinde çalışanlar, hedeflerine daha kolay ulaşabilir ve motivasyonlarını yüksek tutabilirler. FORMAC'ın bir diğer faydası da, katılımcılarına liderlik vizyonu kazandırmasıdır. Bu sayede iş hayatında daha başarılı ve etkili liderler olabilirler.Son olarak, FORMAC programı, kurum içi ilişkileri güçlendirir ve çalışanların birbirleriyle daha iyi iletişim kurmalarını sağlar. Bu da işbirliği ve takım ruhunu güçlendirerek kurumsal performansı arttırır.FORMAC Eğitim Programı Nasıl Oluşturulur?FORMAC eğitim programı oluştururken dikkate alınması gereken birkaç önemli adım bulunmaktadır. Öncelikle, eğitim programının hedeflerinin net bir şekilde belirlenmesi gerekmektedir. Bu hedefler, katılımcıların bilgi düzeyini artırmak, beceri kazandırmak veya tutum değiştirmek gibi olabilir. Ardından, eğitim süresi, içeriği ve metodolojisi belirlenmeli ve programın öğrenme hedefleriyle uyumlu olmasına dikkat edilmelidir.Bunun yanı sıra, eğitim programının hedef kitlesinin ihtiyaçlarını ve özelliklerini göz önünde bulundurmak da oldukça önemlidir. Eğitim programı, katılımcıların ilgi alanları, öğrenme tarzları ve deneyimleri gibi faktörlere uygun şekilde oluşturulmalıdır.

Ayrıca, eğitim programında kullanılacak materyallerin ve içeriğin güncel ve etkili olmasına özen gösterilmelidir.Eğitim programı oluşturulurken, katılımcıların geri bildirimlerine ve değerlendirmelerine de önem verilmelidir. Bu sayede, eğitim programının etkili bir şekilde uygulandığından emin olunabilir ve gerekli düzeltmeler yapılabilir. Son olarak, eğitim programının başarısını ölçmek için belirlenen hedeflere uygun bir şekilde değerlendirme araçları belirlenmeli ve programın etkinli��i sürekli olarak gözden geçirilmelidir.FORMAC eğitim programı oluşturulurken, bu adımların titizlikle takip edilmesi ve programın sürekli olarak geliştirilmesi, katılımcıların maksimum fayda sağlamasını sağlayacaktır.FORMAC ile İlerleme Nasıl Ölçülür?FORMAC ile ilerleme nasıl ölçülür? FORMAC, formasyon oluşturma aracı olarak işlev görür ve kullanıcıların beceri gelişimini takip etmelerine yardımcı olur. Bu süreçte ilerlemenin ölçülmesi oldukça önemlidir.FORMAC kullanıcıların çalışma sürecini izleyerek beceri gelişimini analiz eder. Bu analizler sonucunda, kullanıcıların hangi konularda eksikliklerinin olduğu belirlenir ve buna göre gelişim programı oluşturulur.FORMAC tarafından sunulan veriler sayesinde, kullanıcıların ne kadar sürede hangi becerileri başardığı, hangi konularda zorlandığı ve hangi alanlarda daha fazla çalışma gerektiği belirlenir.Bu sayede, hem eğitim programları hem de bireysel çalışmalar için hedefler belirlenir ve ilerlemenin takibi sağlanır.FORMAC Uygulamasında Başarıya Ulaşmanın İpuçlarıFORMAC uygulaması, başarıya ulaşmak isteyenler için oldukça etkili bir araçtır. Başarılı bir şekilde uygulandığı takdirde, kişilerin hedeflerine ulaşmalarına yardımcı olabilir.FORMAC kullanırken dikkat edilmesi gereken en önemli nokta, düzenli ve istikrarlı bir şekilde kullanmaktır. Hedef belirleme, planlama ve disiplin, FORMAC uygulamasında başarılı olmanın anahtarlarındandır. Hedef belirlerken SMART hedeflerini (Specific, Measurable, Achievable, Relevant, Time-bound) göz önünde bulundurmak oldukça önemlidir.Bunun yanı sıra, FORMAC uygulamasında başarılı olmak için zaman yönetimi becerileri de oldukça önemlidir. Zamanı etkili bir şekilde kullanarak, hedeflere giden yolda kararlı adımlar atmak mümkündür. Ayrıca, FORMAC uygulamasında başarılı olmak için düzenli olarak ilerleme raporlarını takip etmek ve gerektiğinde stratejileri revize etmek gerekebilir.Son olarak, FORMAC uygulamasında başarılı olmanın ipuçlarından biri de motivasyonun sürekli olarak korunmasıdır. Motive olmak ve motive kalmak, hedeflere ulaşma sürecinde oldukça önemli bir faktördür. Bu ipuçlarını takip ederek, FORMAC uygulamasında başarıya ulaşmak mümkündür.

[dialogcrew]

kazetové vydání třetí desky safenat paneach "iv" je právě venku!

Přesně 5 měsíců a 5 dní od digitálního vydání vychází na kazetovém labelu Dialog Crew a pod kmotrovským dohledem kopřivnického promotérského spolku Živá Mandala s pomocí Laskavého Humra třetí album plzeňské kapely Safenat Paneach "IV".

Album obsahuje 10 skladeb a vychází na průhledné kazetě s masivním desetistránkovým bookletem s kompletně všemi texty a ručně číslovaným obalem v limitovaném počtu 50 ks.

"Deset kompaktních a skvělejch věcí. Precizně zahraný, s náladou, emocema, výpovědí. Fakt jsem si na tom ulítnul a ulítávám. Muzika je skvělá a texty jsou strašně krásný." (Z recenze: Periferia.cz)

Kazetu můžete objednávat na mailu dialogcrew@seznam anebo zakoupit přímo na koncertech.

“Je to deska velmi osobní v rovině textů a nezáludná formou písniček, ve kterých jsme opustili rozmáchlé kompozice a přemrštěné stopáže. Jednoduchými prostředky jsme se pokusili obsáhnout všechno, co se za uplynulé čtyři roky dotklo našich životů. Čtyři jsou základní živly, čtyři světové strany, čtyři roční období. Čtyři jsou rajské řeky, které obtékají svět. Je to také číslo, které se na první dobrou netváří nijak magicky, ale významem pokrývá celý prostor, ve kterém žijeme,” říká k desce zpěvák, kytarista a autor textů Petr Wagner.

Křest kazetového vydání proběhne v pátek 16.2.2024 v Katolickém domě v Kopřivnici a společně se Safenat Paneach ještě zahrají Tomáš Palucha.

shttps://www.facebook.com/events/199430999833510

Safenat Paneach bio:

Plzeňská formace Safenat Paneach se po čtyřech letech vrací se svým třetím albem. První dvě řadovky se opíraly o verše básníků Jana Zahradníčka, Bohuslava Reynka, Ivana Martina Jirouse nebo Jana Skácela, deska s názvem "IV" je tentokrát plná textů vlastních. Osobní témata se v nich míchají se společenskými událostmi, ekologické motivy se spiritualitou, víno s vodou a v loužích se po dešti odráží duha. To vše se zvukem usazeným na špinavých kytarách, střízlivé rytmice a melodiích, co se snadno dostávají pod kůži. Něco jako když Sebadoh, Pavement a Kurt Vile jamují ve zkušebně s Vladimírem Mišíkem.

Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co tě nejvíc zajímá. Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co Tě nejvíc baví. Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co Tě přitahuje.

[creeselsalvador]

CONSEJO DIPLOMÁTICO E INVITACIÓN

🥂El mejor momento para dejar un cóctel es cuando el cóctel está iniciando.

Este fue el Consejo Diplomático 22🥂

Aprovecho para informar que ya están abiertas las inscripciones para el Taller Intensivo de Redacción Diplomática

✅️ 15 documento en 15 días

✅️ Clases diarias de lunes a viernes de 8:30 a 9:30 de la noche

✅️ Inicia el 18 de septiembre

📝 ¡Regístrate ya!

[calgaryflames-czsk]

👉 Osobně jsem měl velkou, popravdě obrovskou radost z toho, že se k našemu trenérskému personálu připojil bývalý útočník a centr, Marc Savard … během jeho hráčské kariéry patřil mezi mé oblíbence a když nás tehdy opouštěl, radost jsem z toho neměl … je to ale hokej, ve kterém se stávají podstatně horší věci …

▫▫▫

👉 Marc má ze všech současných asistentů největší potenciál týmu pomoci v jedné určité oblasti, ve které se nám v minulosti tolik nedařilo … nový asistent hlavního trenéra Ryana Husky, bude zodpovědný převážně za útok a přesilové hry … v této oblasti se zdokonaloval nejen v juniorské lize, ale i v NHL a byl velmi úspěšný … pojďme se podívat na jeho trenérskou kariéru …

▫▫▫

🔘 2019-20, NHL, St. Louis Blues, asistent trenéra

👉 Sezóna 2019/20 byla Savardovou první na jakémkoli trenérském postu … měl na starosti útočníky a přesilovou hru, tedy stejný job, jaký bude zastávat u Flames … následující data ukazují, jak se mu dařilo …

▫▫▫

Sezóna … % úspěšnost PH … celkový počet vstřelených gólů při PH …

2017-18 … 15.5% (30.) … 38 gólů/82 zápasů

2018-19 … 21.1% (10.) … 50/82

2019-20 … 24.3% (3.) … 50/71

▫▫▫

👉 Pod Savardem se přesilové formace prostřílela až na třetí ligové místo a před nimi trůnil už pouze Edmonton s Bostonem … popravdě, jsou to působivé záznamy, když vezmeme v potaz, že Blues neměli v sestavě takové hvězdy typu Connor McDavid či David Pastrňák … podobný přístup tedy bude muset zavést v Calgary …

▫▫▫

👉 Přesilová hra Plamenů byla v minulé sezóně hrozná, místy až tragická … tým skončil na celkovém devatenáctém místě, což nezní tak špatně, ale pokud jste sledovali zápasy, byli jste svědky toho, že se při těchto herních situacích absolutně z 95% nic nedělo … bylo velmi obtížné se na to dívat … očekávám tedy, že se pod Savardem leccos změní a pěvně v to i doufám …

▫▫▫

🔘 2021-22/2022-23, OHL, Windsor Spitfires, hlavní trenér

👉 Tento tým pod Savardovým vedením po útočné stránce doslova explodoval … v první sezóně dokázal jeho tým nastřílet 305 gólů v 68 odehraných zápasech, o pět více než druhý nejlépe skórující tým … v následující sezóně to bylo dokonce 320 gólů, o dvaadvacet více než druhý nejlepší tým … v každé z těchto dvou sezón, měli Spitfires v sestavě čtyři hráče s průměrem bod na zápas …

▫▫▫

👉 Za přítomnosti Savarda, patřili Spitfires v OHL k velmi obávanému týmu, proti kterému se velice špatně hrálo a ubránit jejich útok byl takřka nadlidský výkon … stejně jako St. Louis, i Windsor měl smrtící přesilovky … v sezóně 2021-22 zaznamenali Spitfires úspěšnost 26,1%, v dalším ročníku 25,9% …

▫▫▫

👉 Od příchodu do naší organizace, poskytl Marc již několik rozhovorů, ve kterých vždy poukázal na jednu velmi zásadní věc – hráči se mají na ledové ploše hokejem bavit, ne ho hrát v křeči … to je velká filozofická změna oproti Darrylu Sutterovi z posledních pár let, ale díky Bohu za ni …

▫▫▫

🗣 „Vím, že se útoku loni nedařilo. Myslím si, že mohu po této stránce týmu pomoci. Hodně z toho bude díky dobrým vztahům s hráči a pomoci jim věřit v sebe sama. A dejme jim příležitost si zápas užít. Mám skvělé nápady a kluci si užijí spoustu legrace.“

▫▫▫

👉 Nevím jak vy, ale docela se na to těším …