#drátky

[pepikhipik]

Jitka Štěrbová: Zapomenutý sklář a přírodovědec II

Mám radost z obří odezvy na první vlákno, tak pojďme pokračovat.

Začneme tentokrát na jiném kontinentu. Koncem 19. století přemýšlel harvardský profesor botaniky G. L. Goodale, jak by studentům nejlépe prezentoval rostliny. Herbáře bledly a stejně jako kresby byly ploché.

Modely z vosku nebo papírmaše zase postrádaly detaily. Když uviděl u kolegů modely mořských bezobratlých od Blaschkových, napadlo ho, ��e to je to pravé i pro něj. Vyrazil do Drážďan. Jak si umíte představit, otec se synem se do neznámých vod vrhat nechtěli.

Byznys s bezobratlými jim šlapal výborně. Goodale se ale nenechal odbýt a tak vyrobili několik modelů rostlin. Ty byly poškozeny během celní kontroly, ale i polámané květiny nadchly studentku Mary Lee Ware a její matku Elizabeth. Bohaté mecenášky nabídly financování výroby dalších rostlin.

Díky jejich štědré podpoře přistoupili Blaschkovi na poloviční úvazek a po tři roky vyráběli rostliny i živočichy. V roce 1890 se rozhodli, že to tak dál nejde a podepsali desetiletý kontrakt výhradně na výrobu skleněných rostlin pro Harvardskou univerzitu.

Určitě vás napadlo, jak se tak křehké zboží posílalo přes oceán? Každý model byl připevněný drátky k pevnému kartonu, v kartonové krabici s rohy vyztuženými korkem. Krabice byla vyplněná hedvábným papírem. Jednotlivé krabice byly naskládany do dřevěné bedny a vystlané slámou.

Po předchozí zkušenosti je vybalovali zaměstnanci univerzity pod dohledem celníků a rozbitých bylo minimum. Kromě platu dostávali skláři i spousty studijního materiálu, knih, rostlin i zahraničních cest. Vše si důkladně kreslili a pozorovali pod lupou i mikroskopem.

Díky jejich vášni a zapálení vznikaly modely k nerozeznání podobné originálům. Rudolf v roce 1899 napsal: Na každé procházce je něco, co můžu pozorovat, člověk nikdy nepozná všechny přírodní krásy a nikdy není příliš starý na to, aby ho příroda neměla co naučit.

Po smrti Leopolda, pokračoval Rudolf sám. Pokračovatele neměl, jeho rodina zůstala bezdětná a skleněné květiny vyráběl až do své smrti. Celkem jich s otcem vyrobili víc než 4300!

Děkuju za čtení i sdílení. A posílám večerníček:

Autorka textu: Jitka Štěrbová

Skleněné modely rostlin ze sbírky Ware od Blaschky

Jedním z nejznámějších pokladů Harvardovy univerzity je mezinárodně uznávaná Blaschkova sbírka skleněných modelů rostlin, známá spíše jako "skleněné květiny". Tuto unikátní sbírku vytvořili Leopold (1822-1895) a Rudolf Blaschkovi (1857-1939), dvojice českých sklářských výtvarníků, otec a syn. Během padesáti let, od roku 1886 do roku 1936, Blaschkovi vyrobili 4300 skleněných modelů, které představují 780 druhů rostlin.

Galerie Skleněné květy prošla v roce 2016 historickou rekonstrukcí, která představila přestavěné původní historické dřevěné a skleněné vitríny, nové moderní osvětlení a důmyslné konzervační systémy. Nově uspořádané prostory galerie a vědecký výklad ukazují trvalý vědecký význam sbírky a obohacují zážitek návštěvníků z modelů.

Výstava Z rukou tvůrců zkoumá, co je třeba k výrobě i konzervaci modelu, a zkoumá přetrvávající záhady obklopující výrobu skleněných květů - přísně střežená tajemství, která může odhalit pouze moderní technologie.

[ovalynatripu-blog]

Marta Boan

Marta Boan má ateliér v doslova nejbizardnější části Barcelony. Kousek nad katalánským muzeem je uměle vybudovaná vesnice oblíbená u turistů (u nás ne). Vesnice Poble Espanyol byla založena roku 1929 a měla prezentovat historii Španělska v rámci Světové výstavy pořádané v Barceloně. Každý dům, altán, kostel a zámek představuje architektonickou různorodost španělských krajů.

Marty ateliér je malá komůrka se šperkařským stolem a houpací sítí. Je naprosto kouzelný a plný věcí. A to se nám moc líbí.

Marta je nezmar. Přivítá vás vzhledem i hlasem křehká víla, ale jakmile se rozpovídá, je jasné, že nemá pro ostré slovo daleko. Ale upřímně, Marta má neuvěřitelně zajímavé názory a postoje k životu, k oblasti uměleckého šperku a šperku samotnému. Myslíme, že popovídat si s ní o tom, jaká je situace v této oblasti a o tom, jak ona sama přistupuje k některým věcem, byla jedna z nejzajímavějších a nejpřínosnějších věcí v rámci naší cesty.

Mimochodem Marta miluje Japonsko, z jejích křehkých drátkových řetězů to jde i cítit. Brzy tam bude mít i výstavu, kde přesně ale zatím nevíme.

  Marta Boan:

www

facebook

instagram

[keyguru-eu]

Jak to celé vzniklo?

Ke startu připravit, pozor…4 roky. Tisíce spokojených a desítky zbloudilých hostů. Stovky vypálených součástek… a jeden box, který všechno změnil.  

Bylo nebylo...

Dnes je Airbnb takovým progresivním, úspěšným mladíkem. Když jsme před pěti lety začali pronajímat tři byty kamarádů, zažívalo ještě značně pubertální období. Od začátku jsme řešili, jak předávat klíče. 

Osobně jsme na ně čekat nechtěli, nebyl čas. Po několika nepříjemných zkušenostech s brigádníky (“jee, promiňte, já zapomněl”, “No, oni tam nebyli, tak jsem šla pryč”) nás napadlo, že tento problém určitě neřešíme sami. A proč s klíči chodit za hosty, když si pro ně mohou přijít sami někam poblíž ubytování? Čímž je zároveň dostaneme ze Starbucksů do lokálních, autentických kaváren a podniků...

Po prvním nápadu přišla tvorba systému, webu, procesů, právních smluv a domluva s prvními partnery. To vše zabralo Ondrovi necelý rok. Keyguru verze 1.0 se tak díky jeho snaze a IT znalostem oficiálně spustila v létě 2016. Zpočátku fungovala jen pro zmíněné byty kamarádů a ani po několika měsících marketingových kampaní klienti nepřibývali. K tomu se Ondra nadchnul do nového projektu a na Keyguru mu příliš energie nezbývalo.

Guru roste 

Potom přišel únor 2017, kdy se do týmu připojila vichřice Evča. Jak je jejím zvykem, střemhlav se vrhla na obchod a začala sbírat nové a nové uživatele společně s novými a novými fuckupy spojenými s větším provozem. Začátkem léta jsme programátora Martina vyměnili za programátora Martina. Máme rádi Martiny. A programátory. 

Dalším přírůstkem byla maminka na mateřské z Brandýsa - Káťa. Vzhledem k tomu, že maminky v tomto období nikdy nespí a nikdy neodpočívají, se stala neprůstřelnou správkyní Helpdesku. O ten se stará dodnes. Tím spadlo hodně starostí z Evči. Koncem léta jsme začali spolupracovat se správcovskými firmami a tím exponenciálně narostl počet klientů. 30 předání měsíčně na jednom m��stě nám tehdy přišlo jako úctyhodný počet.

Všichni chtějí nás a my chceme roboty

Tehdy začalo být jasné, že zájem o službu skutečně je. Postupně se nám měnil pohled na to, jaká čísla jsou normální. V březnu 2017 jsme měli celkem 15 checkinů, v dubnu 52 a v říjnu 2018 působivých 649 předání. Pokud jsme chtěli naplnit tržní potenciál, museli jsme přijít s novým systémem. Koupit již hotové, plně funkční boxy by ale přineslo náklady hodné vesmírného projektu - 180 000 Kč za kus. 

Po důkladném pátrání jsme tedy oslovili menší firmu a domluvili se na výrobě prvních prototypů. To bylo na podzim 2017. První slíbený termín (březen 2018) po čase posunuli na červen. Fakt, že jsme nedostávali žádné průběžné informace o vývoji, do nás zasadil semínko pochybností. A tradá: v půlce června  nám jednatel firmy sdělil, že přecenili náročnost výroby a box nedokončí. 

Toho času naše partnerské podniky praskaly ve švech; nezbývalo, než je začít uplácet, aby s námi neukončili spolupráci. Ve většině případů se to podařilo. Měli jsme s partnerskými podniky výborné vztahy, ale kvůli nárůstu hostů se množily problémy, které jsme přestali být schopní řešit. Nic nás nemrzí tolik, jako neschopnost dodržet slib. Boxy, kde jste?

Jako princ na bílém koni

Začátek srpna 2019. Sedíme na schůzce s dvěma kudrnatými bratry - Mikulášem a Matějem. Z očí jim koukají jedničky a nuly, z kapes drátky a čipy. Na teplém větru se nese závan nové naděje. Ukazujeme jim prototyp boxu, vysvětlujeme naši sitaci. Kudrnaté hlavy přikyvují. Za týden se potkáme znovu… a Evičce ukápne slza. TI KLUCI VYROBILI TO SAMÉ, CO FIRMA S DVACETILETOU ZKUŠENOSTÍ. ZA 7 DNÍ. Zadali jsme PIN kód, přihrádka se otevřela. Když ustalo nadšené vřískání, plácli jsme si. 

Od té doby všechno jelo jako po másle. Plánování v mezinárodním měřítku, dodržování termínů, vstup do akcelerátoru ČSOB StartIT, založení kanceláře u Náměstí Míru. 26. 10. 2018 měl na stole přistát první, plně funkční prototyp. A protože každý příběh potřebuje zápletku, v půlce října přišla zpráva přibližně tohoto znění: “shořel relay shield ?Xq&U7wd abrakadabra mslw!7r&B.” Zpátky na stromy. 

Partnerská místa dávají vědět, že když už čekali tak dlouho, pár měsíců navíc jim neuškodí. Rok 2019 byl ve znamení velkého piplání.  V lednu box komunikuje se systémem, zavírá se, mluví, skoro i chodí. Ale pořád má svoje mouchy. V únoru 2020 nabíráme do týmu dalšího technologického mága, aby splnil funkci mucholapky

Březen 2020. Box už umí i žonglovat. Systém si ještě vymačkává beďary, ale je připravený fungovat. Prvních 6 podniků už je okrášlených naším technologickým děťátkem. Další se dočkají zanedlouho. Ke startu připravit, pozor…

[jen-tak-trochu]

ilwinsgarden replied to your post: ilwinsgarden replied to your post: ...

Že? Taky bych třeba ještě nakoupila něco dalšího (protože byhc samozřejmě zjistila že to co jsem koupila minule tak není úplně to ono ale potřebuju něco jiného), takhle to ani nezjistím a prostě půjdu nakoupit do města (doufám že tam budou mít ty drátky když už nic jiného). Já chápu že třeba před vánoci mají větší fofry ale tak s tím by snad měli počítat? No prostě, prvotřídní otrava. :(

Jo, teď tím víc mě štve, že u nás zrušili tu prodejnu, žádná tak přehledná a s tím sortimentem tu už není:( Asi pohledám nějaký další e-shop%D

[bytisvlcakem]

Sněží

Sněží. Na tom by asi ani nebylo nic divnýho. Březen ještě neskončil, nějaká ta vánice je na tomto území, v tomto podnebním pásmu a v tomto ročním období normální. Teda až na to, že vítr málem sebral okolo jdoucímu dítěti zmrzlinu z kornoutu. Dítě má štěstí, zmrzlina mu alespoň neroztaje. A to se hodí, zvláště když mu starostlivá matka obalila hlavu kapucí a stáhla mu šňůrky od ní tak prudce, že představa Kennyho ze Southparku už nepůsobí tak bizarně. Dítě poulí oči (koneckonců nic jiného z jeho obličeje není vidět) na svůj kornout, ve kterém mu zmrzlina pomalu mizí pod sněhem.

Seveřani se z jara zase začali radovat moc brzo. Co na tom, že před měsícem si člověk hrdě vykračoval pouze v mikince a nabízel tvář sluníčku. To je přesně ten moment, na který zima čekala, aby se vrátila a zasadila končený úder. Zpomalený záběr, výskok, drcení promrzlých prstů, hryzání do zmrzlého nosu, děravá hlava, která zapomíná kapesníky doma a je nucená popotahovat a nutit tak své okolí ke znechucenému odtahování se. FINISH HER! Hozená záda na mokrém chodníku, nad hlavou se objevující psí hlava, co se vám směje do xichtu. Tak máš to vodítko pustit, když se ti smekaj boty, vole! Mortal kombat hadr.

Prší.

Sněží. Ale teď ze psa. Ze dne na den se i to naše vlčátko rozhodlo, že navzdory navrátivšímu se mrazu a sněhu je čas na zahození zimního kožichu. Sněží při jakémkoli dotyku zvířete. I v posteli. I na gauči. I v koupelně, zatímco sedíte na hajzlíku a zvířátko vás musí přijít zkontrolovat.

Chuchvalce bílých chlupů v rohu místnosti připomínají fotografy navštěvující školky a základky, lovící nebohá děcka, která jsou posléze aranžována k šerednému pozadí s plstěným sněhulákem a rozmazaným plátnem na pozadí. Sýr, křečovitý škleb do foťáku, pošilhávání jedním okem po stejných bílých chuchvalcích, co jsou náhodně rozházeny okolo, aby navodily pravou zimní atmosféru. 

Chuchvalce bílých chlupů jsou i v ledničce. Chuchvalce chlupů jsou i v kapse bundy. Chuchvalce chlupů jsou i v puse. Dobře, nastal čas vyčesat pana štěněcího. 

Miláčků, pojď ke mněěě, jdeme ven! Zatřesení vodítkem, vrtící se štěně je okamžite u nohou a v očích svítí nadšený světýlka. Kartáč na vyčesávání nenápadně zastrčím do kapsy. Nepotřebuju, aby tato bouda praskla, ještě než vylezeme ven. Pubertální vlčáče se okamžitě vrhá pryč ze zahrady bez nejmenší špetky zájmu o to, že panička visí natažená mezi vodítkem a klikou dvěří, které se snaží dobouchnout. Dveře práskly s elegancí rozstřelený stodváci o strom. Vždyť to přece nikomu nevadí. Ale radši zdrhám, protože co kdyby přecejen někomu jo.

Zatímco se moje drahé štěně nenápadně snaží vyprovokovat ke hře přes plot prehistorického křížence bígla, jemuž už vybledly skoro všecky barvy, zahajuji operaci STŮJ A DRŽ, NEBO TĚ TÍM HŘEBENEM OMYLEM DLOUBNU DO KULEK. A TO NECHCEŠ. Bígl posbíral všechnu svou zvývající životní energii, aby vydal “neser mě” štěkot. Mému třeštiprdlu to ale naštěstí stačilo a dal mu pokoj. Než se ovšem stačil probrat, bylo jeho vodítko přišpendleno k zemi mou botou, v ruce se mi objevilo hřeblo a v očích maniakální výraz. Chlupy, nebo… nebo tu budeme stát hodinu, prát se a nebude žádná vycházka. 

Bere to docela sportovně. Trpitelsky stojí, občas se pokusí ohnat a napíchne se čumákem na drátky hřebla. Frkne, vztekle pohodí hlavou, kňourne si. A tak dokola. Ale jde to líp, než jsem čekala. Do ruky se mu podařilo zubama trefit zatím asi jen čtyřikrát. Venkovní prostředí je fajn. Má na co čučet a není plně soustředěn na hřeben.

Samosebou nechci naprudit všechny sousedy. Vyčesané chuchvalce cpu poctivě do mikrotéňáku, který je zašláplý pod druhou botou, aby ho neodnesl něžný orkán. Přijdu si jak Patrik ze Spongeboba. Jedna noha drží vodítko. Metr od ní špendlí druhá noha k zemi mikrotéňák. Jedna ruka drží psa za obojek, druhá češe jeho milostivou prdelku a nedotknutelný ocásek. Jen doufám, že mi po této akci zůstane v hlavě alespoň nějaký ten kousek mozku. Nerada bych zůstala Patrikem nafurt. A ještě víc nerada bych bydlela pod kamenem, bývají tam pavouci! Brr. Vždyť těch se bojí i pes. A to loví můry a včely. A válí se ve šnecích. Teda v tom lepším případě ve šnecích. Fuj. 

Pytel se plní skelnou vatou, psí kožich se zdá stále stejně objemný. Vítr sem tam ukradne část strého ochlupení, vynese ho do výšky a krouží s ním námi nad hlavou. Nebe je jako zázrakem blankytně modrý. Člověku je až do zpěvu. Chlupy krouží okolo a znovu se snáší k zemi, bafan se je pokouší ulovit, vysmekává mi vodítko z pod nohou a já se pomalu kácím na asfalt. V letu mě napadá, jak je to tu krásné. Skoro jako idylka z Japonska. Sakury pouští lístečky, které se pomalu třepotají ve větru, jen tady místo lístečků víří alergeny ze psí srsti. Vítr ale usoudí, že dost bylo idylky, znovu se ve vší síle opře do chlupů, který okamžitě zaletí do bahna, přes bránu vedlejšího pozemku a do nenávratna. A dost, chlupů už mám plnej pytel, okolní zahrady jsou bílejma chomáčema ověšený, až vypadají jako bavlníkový plantáže. Je čas vzít roha.

Jdeme domů. Zatopit. Nahřát se před kamny, až bude všechno oblečení pálit a dělat, že jsem fakír hrdina, co si ustele v ohništi plným rudých uhlíků. Vím, je fakt lstivý takhle psa pokrátit o procházku… ale tohle počasí mi může fakt tak akorát políbit můj ctěný zadek. 

[autoring]

Nový ProCeed, jehož název je odvozen od druhé generace třídveřového kupé Kia pro_cee’d, byl navržen, vyvinut a zkonstruován v Evropě. ProCeed, výsledek práce evropských návrhářů a vývojového centra R&D Kia v německém Frankfurtu, se bude vyrábět v žilinském závodu Kia. Na Slovensku bude sjíždět z výrobních linek po boku modelu Kia Ceed, Ceed Sportswagon. Nejsportovnější karosářská verze řady Ceed – ProCeed se bude nabízet výhradně v provedení GT Line nebo jako vysoce výkonný model GT.

Výroba modelu ProCeed s karoserií shooting brake se spustí v listopadu 2018 a v prvním čtvrtletí roku 2019 se vůz začne prodávat výhradně na evropském trhu. Na model se bude vztahovat tradiční příslib kvality Kia v podobě jedinečné sedmileté záruky Kia (s omezením na 150 tis. km) již ve standardu.

Design

Nová Kia ProCeed zhmotňuje ducha a atletický charakter hatchbacku Kia pro_cee’d druhé generace. Model ProCeed, konstruovaný jako shooting brake, představuje alternativu k tradičním třídveřovým hatchbackům, neboť spojuje atraktivní proporce s kompaktními rozměry, které napovídají o jeho nekompromisní agilitě. S genetickou výbavou kupé je ProCeed nižší a delší než pětidveřový hatchback Ceed, a dokonce i než kombi s označením Sportswagon. Svůj pozoruhodný vzhled nicméně spojuje s patřičnou všestranností, a zaujme tak jedinečnou, dozadu ostře skloněnou siluetou, jakou nenabídne žádný jiný rodinný vůz.

Model ProCeed byl navržen v evropském návrhářském studiu Kia ve Frankfurtu pod taktovkou Gregoryho Guillauma, evropského šéfa designu, resp. Petera Schreyera, prezidenta pro design a vedoucího návrháře.

ProCeed se bude nabízet pouze v provedení GT Line nebo jako vysoce výkonný model GT – evropské týmy návrhářů Kia tudíž mohly vytvořit sebejistou a sportovní karoserii, příslušející nejatraktivnějšímu zástupci celé modelové řady Ceed. Nízký, štíhlý a od pohledu mrštný vůz zaujme odlišným postojem i proporcemi. Ostatně, s pětidveřovým modelem Ceed má společnou pouze kapotu a přední blatníky. Všechny ostatní části karoserie jsou nové a nesou svůj vlastní styl a charakter. ProCeed nicméně zachovává řadu již známých designových motivů Kia, včetně okamžitě rozpoznatelné ‚tváře‘ rodiny vozů Kia. Každou částí své konstrukce odkazuje na podobu současných vozů Kia, ať již se jedná o Ikonickou ‚tygří masku‘, široké spodní otvory sání vzduchu, čelní sklo nebo nenapodobitelnou kombinaci čistých prolisů a zaoblených částí karoserie, typických pro vozy této značky.

Podobně jako u modelu Ceed je přední partie ProCeedu postavena na precizních a lineárních tvarech, včetně LED světel denního svícení připomínajících kostky ledu (již v základní výbavě), s poukazem na vzhled dřívějších modelů Kia GT a GT Line. Nový model si zachovává stejnou šířku 1800 mm jako pětidveřový hatchback Ceed, avšak používá jedinečně tvarovaný přední nárazník.

Z boku se nový vůz inspiruje tvary studie Kia Proceed Concept z roku 2017 a napodobuje jeho siluetu ve formě sklánějící se linie střechy, elegantně navazující na široká ramena zadních blatníků. Po celé délce vozu ubíhají čisté prolisy, vycházející ze světlometů a pokračující až k výklopné zádi s cílem opticky zdůraznit délku vozu. Model zachovává okenní linku z konceptu 2017, včetně ostře zahnuté ‚žraločí ploutve‘ v chromovém provedení, zdůrazňující pozoruhodné křivky střechy. Od sourozenců z modelové řady Ceed i jiných vozů této třídy se nový ProCeed odlišuje ostře skloněným zadním oknem. Zadní okno modelu Ceed Sportswagon svírá úhel 50,9°, zatímco u pětidveřového hatchbacku tento úhel činí 52,4°. U nového modelu ProCeed je zadní okno skloněno ještě více v úhlu 64,2°, představující tak markantní prvek evokující tvary kupé.

Se svojí délkou 4605 mm a delším předním převisem (885 mm) je ProCeed dokonce ještě o 5 mm delší než kombi Ceed Sportswagon. Linie střechy s nejvyšším bodem 1422 mm je posazena o 43 mm níže než v případě kombi Sportswagon, zatímco světlá výška poklesla o 5 mm na výsledných 135 mm. Rozvor náprav 2650 mm zůstává beze změny, neboť vůz je postaven na stejné platformě ‚K2‘ jako ostatní modely Ceed.

Od ostatních modelů řady Ceed se novinka výrazně odlišuje svojí zádí, inspirovanou uspořádáním studie Proceed Concept z roku 2017. Nový široký zadní nárazník ve spojení s celkově menší výškou propůjčuje vozu asertivní a sportovní postoj, ještě zdůrazněný zdvojenými koncovkami výfuku u provedení GT a GT Line v dynamickém a sportovním duchu. Samotný název ProCeed je hrdě vysázen velkými písmeny uprostřed výklopné zádě, hned pod koncovými LED světly, které se táhnou napříč celou šířkou výklopné zádě – a dodávají tak vozu jedinečný světelný podpis.

Pro nový ProCeed bude od počátku prodeje k dispozici 10 různých odstínů karoserie. Zájemci o ProCeed GT Line si budou moci objednat 17″ nebo 18″ kola z hliníkové slitiny; pro verzi ProCeed GT budou standardem 18″ kola.

Pohonné jednotky

ProCeed nabídne širokou paletu motorizací v souladu s očekáváním evropských zájemců – kteří se stále častěji seznamují s vysokootáčkovými a velmi úspornými přeplňovanými motory, schopnými nabídnout bezprostřední zrychlování v širokém spektru využitelných otáček motoru.

ProCeed GT Line nabídne trojici různých pohonných jednotek. Zájemci o benzínový pohon se mohou rozhodnout pro oblíbený agregát Kia 1,0 litru T-GDi (zkr. Turbocharged Gasoline Direct injection – přeplňovaný motor s přímým vstřikováním benzínu) s nejvyšším výkonem 120 k a točivým momentem 172 Nm. Nejvýkonnější jednotkou nabízenou pro verzi GT Line je zbrusu nový motor Kia ‚Kappa‘ 1,4 litru T-GDi o výkonu 140 k. Díky přeplňování se tato jednotka chlubí točivým momentem 242 Nm v širokém spektru otáček 1500 až 3200 ot/min, což je zárukou agilní odezvy za nejrůznějších jízdních podmínek. Oba benzínové motory budou spojeny s částicovým filtrem ke snížení výfukových emisí, aby ProCeed s rezervou splňoval požadavky emisní normy Euro 6d TEMP. Oba motory jsou standardně spojeny se šestistupňovou manuální převodovkou; pro zájemce o jednotku 1,4 litru T-GDi je připravena i sedmistupňová dvouspojková převodovka Kia.

Zájemci se mohou rozhodnout i pro nový hospodárný diesel ‚Smartstream‘ 1,6 litru CRDi (zkr. Common-Rail Direct injection). Filozofií nové pohonné jednotky Kia Smartstream je zlepšení spotřeby paliva a výkonových parametrů při nižších emisích. Při vývoji nové jednotky Smartstream se uplatnila optimalizovaná konstrukce a návrh hnacího ústrojí, kompaktní a lehké komponenty, stejně tak jako vylepšená technologie spalování ve prospěch co nejnižší spotřeby paliva a co nejlepších jízdních schopností. Naftový motor 1,6 litru ve vozech Ceed a ProCeed je první dieselovou jednotkou Smartstream automobilky Kia, představující nejčistší naftovou jednotku Kia v dosavadní historii.

Nový motor Smartstream 1,6 litru o výkonu 136 k je možné kombinovat se šestistupňovou manuální převodovkou nebo sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Ve spojení s manuální převodovkou činí maximum točivého momentu 280 Nm, resp. 320 Nm v kombinaci se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Jednotka Smartstream byla navržena tak, aby s rezervou splňovala přísnější limity nejnovější emisní normy Euro 6d TEMP; využívá proto technologii selektivní katalytické redukce (SCR) k výraznému snížení škodlivých emisí. Nový motor tak produkuje méně oxidu uhličitého, pevných částic a oxidů dusíku než dříve používané vznětové motory Kia.

Provedení ProCeed GT, které hlásá návrat vysoce výkonného modelu ‚GT‘ značky Kia, pohání jednotka 1,6 litru T-GDI, kterou najdeme i v novém modelu Ceed GT. Ústrojí o výkonu 204 k s točivým momentem 265 Nm je nejvýkonnějším motorem v rámci modelové řady. Nové verze ProCeed GT a Ceed GT rovněž jako první uvádějí sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku Kia, umožňující bleskové řazení prostřednictvím hliníkových pádel pod volantem. Oficiální parametry akcelerace a nejvyšší rychlosti Kia zveřejní po dokončení procesu homologace.

Technologie a bezpečnost

Vlastnictví vozu ProCeed podobně jako v případě modelu Ceed zpříjemňují technologie, zahrnující řadu inovací k usnadnění života, stejně tak jako zvýšení pohodlí a bezpečnosti na cestách.

‚Plovoucí‘ systém palubního infotainmentu může zahrnovat buďto audiosystém s dotykovým displejem o velikosti 7,0″, nebo audiosystém s navigací a dotykovým displejem o velikosti 8,0″, včetně online služeb Kia Connected Services s podporou od TomTom®. Tento systém podporuje úplnou integraci chytrých telefonů prostřednictvím systému Apple CarPlay (pro přístroje iPhone 5 nebo novější), resp. Android Auto (pro telefony se systémem Android 5.0 (Lollipop) nebo novějším).

Zákazníci mohou zvolit výkonný audiosystém JBL Premium s technologií Clari-Fi pro zvýšení kvality komprimovaného zvuku. Již v základní výbavě najdeme připojení pro chytré telefony přes Bluetooth, automatické světlomety a systém bezklíčového vstupu.

V případě vozů vybavených sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou může řidič ještě zvýšit požitek z jízdy pomocí systému Drive Mode Select. Volič Drive Mode Select přepínáním mezi režimy Normal a Sport upravuje účinek posilovače řízení a jemně mění charakter odezvy hnacího ústrojí. V režimu Normal se vůz snaží maximálně zužitkovat technologie pro úsporu paliva a nabízí uvolněnější reakce od řízení. V režimu Sport se naopak zostřuje odezva škrticí klapky a zlepšují parametry akcelerace – rozjezd z místa i pružné zrychlení – a upravuje se charakter řízení s tužší zpětnou vazbou a přesnějšími reakcemi na pokyny od řidiče. Převodovka čeká s přeřazováním při prudkém zrychlování, aby mohl řidič naplno využít maximální výkon pohonné jednotky.

Na přání dodávané vyhřívání čelního skla – s prakticky neviditelnými drátky ve skle– usnadňuje život s vozidlem za zimních měsíců (námraza, led, mlha). V nabídce prvků na přání najdeme i bezdrátové nabíjení chytrých telefonů, vyhřívaná přední a zadní sedadla. Ventilovaná přední sedadla budou v nabídce pro verzi ProCeed GT.

Kromě standardně montovaných šesti airbagů přispívají k ochraně cestujících propracované technologie na podporu řízení, zahrnující systémy aktivní bezpečnosti ke zmírnění rizika dopravní nehody. Standardní nabídka bezpečnostních technologií obsahuje automatické přepínání dálkových světlometů, systém rozpoznávání únavy řidiče a systém pro udržování vozidla v jízdním pruhu pro zamezení čelním kolizím.

ProCeed může být vybaven technologií sledování vozidla v jízdním pruhu, představující systém autonomního řízení 2. úrovně; sleduje vpředu jedoucí vozidla a rozpoznává vodorovné dopravní značení pro udržování vozidla v daném pruhu na rychlostní komunikaci. Uvedený systém ovládá zrychlování, brzdění a řízení s využitím radarových senzorů k udržování bezpečného odstupu od vozidla vpředu. Technologie sledování vozidla v jízdním pruhu funguje za rychlostí od 0 do 180 km/h.

Z dalších technologií na přání jmenujme inteligentní tempomat (Smart Cruise Control) s funkcí Stop & Go, systém pro sledování mrtvých úhlů, systém pro monitorování provozu za vozidlem, inteligentní parkovací asistent a rozpoznávání chodců pro zamezení čelním kolizím.

Každý nový ProCeed je standardně vybaven stabilizačním systémem VSM (Vehicle Stability Management). Ten zajišťuje stabilitu při brzdění a průjezdu zatáčkami díky automatické regulaci elektronického řízení stability vozu (ESC) při detekci ztráty přilnavosti.

Příspěvek Nová Kia ProCeed je podmanivá a v segmentu výjimečná pochází z auto-mania.cz

[witches-fel-cvut]

Vyrob si s námi kouzelnou hůlku!

Znáte kouzlo Lumos a Nox z příběhů o Harrym Potterovi? Dnes si společně vytvoříme kouzelnou hůlku, která přesně tohle kouzlo bude umět.

Celá hůlka se skládá v podstatě z jednoduchého elektrického obvodu, který obsahuje světýlko (LEDka), tlačítko, odpor a baterku. Aby elektrický obvod fungoval, je potřeba, aby byl uzavřený a všechny součástky správně propojeny vodivým materiálem, což je například kov. Nebojte se, plast je izolant a elektrický proud nevede. Proud nevede ani izolační páska, která se nám bude taky hodit.

Všechen materiál, který na hůlku potřebuješ, hravě seženeš v obchodě s elektrickými součástkami, takže se neboj, vyprav se i s naším návodem a oni ti určitě pomůžou vybrat přesně to, co potřebuješ. 🙂

Materiál:

dřevěná tyčka o délce 25 cm a průměru 1 cm (nemusí být přesně)

2 měděné dráty s PVC izolací délky cca 30 cm

barevná LEDka 2,5 - 3 V, například 5 mm, ale může být i větší

3 V knoflíková baterie - čím menší, tím lepší, my použily CR 927, dá se použít i větší, ale pak budeš muset zapojit fantazii a baterii si přidělat k hůlce trochu jinak. 🙂

odpor podle barvy LEDky (nechte si poradit v elektru, jaký odpor k dané konkrétní LEDce dát, když ji chcete napájet 3 volty), my použily odpor 100 Ohmů

mikrotlačítko, jeden spínací kontakt, rozměr 6 x 3,5 mm

izolační páska

kulatá samolepka nebo etiketa (nebo nahradit něčím podobným)

Nástroje:

páječka

pájka - bezolovnatý cín (je bezpečnější)

kalafuna (pokud ji neobsahuje již použitá pájka)

tavná pistole

štípačky

nůžky

Pokud nemáš páječku, nesmutni. S trochou šikovnosti to půjde i bez ní. Jen se v elektru poraď a kup tlačítko s dírou v nožičkách, kudy půjde protáhnout drátek. V postupu pak v místě, kde se má použít páječka, pořádně zamotej drátky do sebe, aby se co nejvíce dotýkaly, zalep izolační páskou a hůlka ti bude svítit také.

Postup

Nejdříve si ustřihni dva drátky tak, aby na obou stranách byly asi o 2 cm delší než samotná tyčka. Poté drátky pečlivě namotej od shora až dolů a konce zalep izolační páskou tak, aby se drátky ani nehnuly. 

Aby šly součástky hůlky dobře propojit, odstraň bužírku z konců drátků, které přesahují. Nyní je potřeba zjistit, na jakém místě bude tlačítko. Uchop hůlku tak, jak ji v budoucnu budeš při kouzlení chtít držet, a v místě kde máš palec, si udělej malou tečku lihovým fixem. Sem potom přiděláš tlačítko. V tomto místě přestřihni JEDEN z drátků tak, abys jeden konec mohli připájet k jedné nožičce tlačítka a druhý na druhou stranu. Je lepší se vyhnout místu, kde se drátky kříží, tam by se tlačítko umisťovalo špatně. Z konce drátků odstraň asi 1 cm bužírky.

Zapni si tavnou pistoli a na špičku hůlky přilep LEDku tak, aby její nožičky přesahovaly přes okraj hůlky. Zkus si zapamatovat, která z nožiček LEDky je delší. Bude se Ti to hodit později. Na místo označené tečkou nanes menší množství lepidla a nalep tlačítko. Ale dej pozor, ať se nepopálíš. 🙂 Při umisťování tlačítka si můžeš pomoci například pinzetou.

Nyní si zapni páječku a nahřej ji na teplotu asi 300 °C (teplota závisí na použité pájce). Dávej si pozor! Od této chvíle se hrotu nesmíš dotknout, jinak se ošklivě popálíš. Nyní přichází nejtěžší krok. Připájet LEDku, odpor a tlačítko. Pomůže ti, když si volné konce drátků obmotáš kolem nožiček dané součástky a nebo ti drátek v daném místě někdo přidrží kleštičkami. Poté rozpálenou špičku páječky přilož na místo kontaktu obou kovů, jakmile se se prohřejí (asi 3 vteřiny), přilož pájku. Ta se na rozpálený kov přitaví a kovy propojí. Odpor zamotej na stejný drátek, ke kterému máš přidělanou delší nožičku LEDky. Začni s pájením odporu, pak LEDky a nakonec tlačítka. Je to tak snazší. Gratuluji, máš první pájení za sebou. Je dobré pořídit tlačítko s delšími nožičkami. My jsme použili tzv. SMD součástku, ale to už je opravdu pro pokročilé, proto ji nedoporučujeme.

Nakonec už stačí jenom uzavřít obvod baterií. Konec drátku přijde na jednu stranu baterie a nožička odporu ke druhé. Drátky se nesmí nikde navzájem dotýkat, jinak by došlo ke zkratu. Zároveň musíš dodržet správnou polaritu! LEDka totiž vede proud jen v jednom směru. K její delší nožičce by měl být přiveden kladný pól baterie. Pokud si správně následoval návod, kladný pól baterie by měl přijít na konec odporu, záporný pak na konec druhého drátku. Ale v podstatě stačí vyzkoušet nejdříve jednu stranu baterky a pokud LEDka nesvítí, tak baterii otočit. Pokud se ani tak LEDka nerozsvítí, nejspíš bude problém někde v pájení. Zkus tedy drátky a součástky lépe napájet.

Světlo po stisknutí tlačítka svítí? Výborně, teď hlavně nezapomeň, jak se má baterie správně připojit. Drátek ohni přes konec hůlky, dej na něj trochu lepidla a správnou stranou přilep baterii.

Odpor obmotej kolem hůlky a jeho nožičku dej na druhou stranu baterie, kterou přelep samolepkou k hůlce. Okraje samolepky zajisti izolační páskou. Kdyby byly konce drátků moc dlouhé, neváhej je zkrátit. Také si dej pozor na zkrat, drátek se nesmí nikdy dotýkat obou stran baterie zároveň! Obvod je propojen a hůlka by měla krásně svítit.

A teď už Tě čekají jen finální úpravy. Izolační páskou zalep všechny odkryté drátky, odpor  i nožičky u tlačítka. Samozřejmě si hůlku můžeš libovolně zkrášlit, to už je na Tobě a Tvé fantazii. Doporučujeme ale po každém vylepšení vyzkoušet, jestli LEDka pořád svítí.

Budeme rády, když s námi svůj výtvor budeš sdílet a pošleš nám ho na náš email witches@fel.cvut.cz. Nebo ho nahraj na libovolnou sociální síť a označ nás tam a připoj i hashtag #carujuswitches. 🙂 Už se těšíme na Vaše výtvory.

[chatarky-blog]

Taková smíchanice všeho

~Znáte ten pocit, když jdete k zubaři a až na místě zjistíte, že jste objednaní až na příští měsíc? A když tam konečně příjdete tak vám doktorka s úsměvem na tváři řekne, že budete mít rovnátka a řekne vám taky, že na měření zubů půjdete za měsíc? A ten pocit, když vás na tom měření zubů málem udusí tou divnou pastou co vám dávají do pusy? A ten pocit když ty rovnátka máte konečně u sebe, ale na papírech je napsané, že ty rovnátka máte nosit i ve škole?! (Celou dobu je řeč o rovnátkách na horní patro co se dají vyndat a aby vám v té puse držely tak jsou ty drátky zapuštěné do takového kusu plastu a neuvěřitelně s nimi šišláte)

~ za pár dní bude ve škole ples a já se pořád neumím rozhodnout co si dám na sebe (přitom mám na výběr jenom z jedné sukně a jedněch letních šatů)

~ ani netušíte jej je trapné, když se vás váš “největší nepřítel” ze školy na něco zeptá a vy ho špatně pochopíte a odpovíte mu naprostou blbost 

~ Ve škole je turnaj ve floorbalu a my máme nejlepší tým z našeho ročníku. Tak jak se do finále dostal ten nejhorší tým (říkejme mu Tým A) na škole??? Kdyby to někoho zajímalo, tak to bylo proto, že soupeři (tým B) brutálně zfaulovali člena týmu A (a shodou okolností to byl ten nejlepší hráč z našeho týmu, který hrál u týmu A jenom proto, že tým A měl nedostatek lidí ochotných hrát.) Zpátky k faulu; člen týmu B shodil člena týmu A na zem a člen týmu A se asi tři minuty nepohnul. Tým A vyhrál (a získal tím třetí výhru, zatímco my jsme měli jen dvě) a jeden člen týmu B dostal zákaz hraní až do konce turnaje. A celý turnaj nakonec vyhrál tým B (Ani netušíte, jak strašně se musím přemáhat, abych nehodila svým tabletem o zem)

~když se snažím zašít své oblíbené kalhoty a ty kalhoty se dvakrát i přes moji snahu roztrhnou, tak tu díru nechám tak jak je a jenom obšiju okraje protože se domnívám že ta díra se takhle nezvětší

~následující týden budu spát asi pět hodin denně, píšeme totiž čtyři písemky (dějepis, angličtina, švédština a chemie)

Zdraví Frutti

PS: Můj imaginární kámoš to se mnou musí mít těžké. Vsadím se, že se každý den plácne do hlavy (ze zoufalství) minimálně sedmkrát :DD

[autoring]

Vyhřívané čelní sklo je hlavně v zimě velmi příjemným prvkem výbavy, jenže viditelné drátky snižují jeho průhlednost. VW to teď umí i bez nich. (Petr Miler)

[autoring]

Vyhřívaná skla čelních oken nejsou v automobilech žádnou novinkou. Již po mnoho desetiletí se dodávají skla s drobnými topnými dráty, které zabraňují mlžení okna, resp. zajišťují rychlé roztátí vrstvy ledu. Avšak tenké kovové dráty mohou řidiče rušit ve výhledu zejména při jízdě za tmy ve světle od protijedoucích vozidel nebo při jízdě proti slunci, které stojí nízko nad obzorem.