#ovalynatripu

[ovalynatripu-blog]

Videoprojekce spojující obě výstavy - “zavlažování” broží od Alicie Giráldez

Sala Perill, galerie na zvonek

Galerii Sala Perill naleznete ve druhém patře obytného domu v ulici C/Avinyó 46 v Barceloně. Několikrát do roka se tu konají výstavy nejen autorského šperku. Některé výstavy však netrvají déle než pár dní, ale alespoň vás přivítají a pohostí výborným guacamole a nachos ;). 

My se těšily, během svého pobytu na katalánském pobřeží, hned ze dvou vernisáží. První z nich nesla název “En camino” a seznámily jsme se zde s autory - Clara Niubó (členka Quars D’Una), Alicia Giráldez, Eva Pons a Lourdes Carmelo. Další “Buidant La Miranda” a prezentovala tyto autory - Carla García Durlan (také členka Quars D’Una), Montse Basora, Carme Roher a Nicole Deuster.

Pár fotek k nahlédnutí do galerie a instalace jedné z výstav:

Šerky od Clary Niubó

Detaily šperků:

Carme Roher - brož

Montse Basora - brož

Expozice byla doplněna i obrazy.

Plakát k jedné z výstav

Každopádně je dobré slídit na jejich internetových stránkách, kdyby jste chtěli stihnout nějakou tu zdejší výstavu. Avšak my jsme se vlastně o obou vernisážích dověděly skrze naše setkání.

Sala Perill:

www

[ovalynatripu-blog]

Galerie Amaranto

Když jsme vešly do Amaranta, řekly jsem si, že přesně taková galerie u nás doma chybí. Pěkný prostor s vestavěnými čtvercovými vitrínami opečovávanými majitelkou.

Majitelka galerie Grego García Tebar.

Navštívily jsme ji akorát v čas, zrovna tu probíhala velice dobrá výstava kanadských šperkařů, plná jmen, které jsme neznaly, anebo celkem nedávno poznaly a teď je měly možnost vidět naživo.

Smaltové brože od Aurélie Guillaume prostě milujeme.

 A Terka se vzhlédla v jednoduchosti, recesy a vtipu ve špercích od Silvie Altschuler.

Galerie Amaranto:

www

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Andrea Viêntëc

Bětka si Andreu vyhlídla v RYZE projektu, kde Andrea prodává své turbany. Po následném kontaktování jsme se spolu sešly na Palo Alto marketu, který se nachází na C/Pellaires 30 v Barceloně.

Andrea studovala nejprve sochu, následovalo zahraniční studium na škole St. Martin v Londýně, kde se věnovala oděvnímu návrhářství. Všechny tyto zkušenosti a vlivy se jí propojily v následné tvůrčí činnosti, kdy začala tvořit pokrývky hlavy spíše sochařským způsobem.

Ani tvorba šperků není Andree cizí - brože.

Pracuje s ohýbanou kůží přes kopyto, dává tak vzniknout netradičním tvarům.

Můžeme jen doporučit její webové stránky, kde má velmi pěkně nafocené veškeré kolekce dosud stvořené. Doporučujeme se zaměřit na velmi pěknou kolekci Andrea Vientec Lookbook AV/AW16.

Zároveň velice často a ráda spolupracuje i s umělci z ostatních oborů, například z oblasti ilustrace, fotografie, a doplňuje tak do posledního detailu svou prezentaci.

Společně jsme strávily celé odpoledne a vyzkoušely snad veškeré turbany/klobouky všech možných barev, tvarů a velikostí. Seklo nám to!

Andrea Viêntëc:

www

facebook

instagram

#ovalynatripu#andreavientec#turbans#turbanstyle#paloaltomarket#světturbanů#tochceš#tomiluješ#barvy#látky#turbante#colores#sustancias#encuentro#barcelona

[ovalynatripu-blog]

Quars D’una

V temné nehezké ulici v centru Barcelony se za vínovými dveřmi nachází naprostý poklad. Vede k němu temná chodbička, odbočení vpravo, pár schodů vzhůru, spousta kytek, krásná terasa, kde je naprosto jiný svět. Na toto místo nás do svého ateliéru pozvala trojice mladých šperkařek, které si říkají Quars D’una – jmenovitě Sandra Llusà, Clara Niubò and Carla Garcia Durlan.

Sandra, Clara, Terka a Carla - úsměv prosím

Holky společně studovaly šperk na Escole Massane v Barceloně. Tady se potkaly, spřátelily, začaly společně tvořit atd. .. však to znáte:)

Každá má svůj osobitý přístup jak ke šperku, tak životu. V krásném prostředí, při dobré kávě, nám pověděly o vlastních úskalích a peripetiích, s nimiž se potýkají a ukázaly nám něco ze své tvorby.

Něco z tvorby Carly Garcii Durlan, která často propojuje své šperky s malbou. Svou uměleckou a komerční tvorbu striktně odděluje.

 Brože.

Ukázka z knihy o její bakalářské práci.

Clara Niubò byla na stáži na VŠUP v ateliéru Produktového designu u Froňka a Němečka. Zavzpomínala s námi na dobré uprumácké mejdany. Ve své volné tvorbě si hraje se rzí a různými patinami, které často doplňuje dalšími materiály. Ke své komerční tvorbě se hrdě hlásí. 

Brože a prsten.

Ukázka komerční tvorby - spona do vlasů.

Nositelné šperky pro nevěsty.

Sandra Llusà  si ráda hraje s iluzí. Ve své práci klame zejména materiálem. Své motivy hledá v přírodě a snaží se najít balanc a haromnii mezi svou uměleckou a komerční tvorbou.

Šperky a objekty od Sandry - co je uvnitř kladívka nebudeme prozrazovat (ale víme to).

Za tohle krásný setkání moc děkujeme!

Quars D’Una:

www

facebook

instagram

Carla Garcia Durlan:

www

facebook

instagram

Clara Niubò:

www

facebook

instagram

Sandra Llusà:

www

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Escola d'Arts i Oficis

Escola d'Arts i Oficis, neboli škola umění a řemesel v Barceloně je trošku upozaděná oproti známější škole Massana. Je spíše technického rázu, včetně šperkařské dílny, která je velice slušně vybavená. Ateliér šperku vede Marta Boan, jenž ke svým studentům přistupuje celkem rázně, ale upřímně a otevřeně.

Escola d’arts y Oficis naleznete v komplexu dalších škol, převážně univerzit.

Oddělení šperku pod vedením Marty Boan...

Escola d'Arts i Oficis:

www

Marta Boan:

www

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Escola Massana - oddělení šperku.

Šperkařské dílny jsou rozděleny dle technologií, to znamená, že každá technika má svůj vlastní prostor – smalty, cizelování, osazování, 3D tisk atd. Bohužel se nemůžeme upamatovat, zdali je dovoleno studentům navzájem kombinovat a propojovat obory, anebo jestli jsou odsouzeni po celou dobu studovat jen ten jediný. Bohaté vybavení dílen umožňuje studium až kolem třiceti lidí ročně na obor.

Donedávna šperkařský ateliér vedl uznávaný šperkař Ramón Puig Cuyas. Údajně vedl své studenty spíše přísněji a skrze konceptuální myšlení (dle slov jeho absolventů).

Oddělení smaltů - to nepřeberné množství barev!

Nedílnou součástí studia je zvládnutí řemeslných dovedností.

Šperkařská dílna pro studenty s nezbytným pracovním “pořádkem” :)

Judy McCaig při konzultaci nad prací jedné studentky.

Tip: kousek od školy je úžasný obchůdek plný kůží všech tvarů, velikostí a barev!

Escola Massana:

www

instagram

[ovalynatripu-blog]

Escola Massana

O školách jen tak poskromnu. Escola Massana sídlí ve staré krásné budově v centru Barcelony, ale naneštěstí je nucena se přestěhovat, sice jen cca o 20 metrů dál, ale do nové, prostorově velmi nevyhovující budovy. Naštěstí Judy (Judy McCaig) nás stihla provést ještě původní budovou a my se tak mohly pokochat zdejší, již zabydlenou tvůrčí atmosférou.

Místní malůvky vyplňují celý prostor.

Ateliér malby...

Massana tagy

Vizualizace nové budovy školy

Massana tagy #2

Escola Massana:

www

instagram

[ovalynatripu-blog]

Taller Perill

Bětka a Judy McCaig u dveří útulné Taller Perill.

Je malá a útulná dílna, kde se lidé setkávají a tvoří. Pravidelně zde probíhají různé workshopy, například práce s porcelánem a kovy. Mezi vedoucí zdejších workshopů patří i Judy McCaig (která nás dílnou sama prováděla) a Trinidad Contreras.

Osobně nás mile překvapilo, že většina účastníků kurzů jsou převážně starší lidé.

Ukázky různých patin a smaltů.. těch barev a povrchů ♥

Lisování kovů - workshop pod vedením právě Judy.

A zase ty patiny...

Taller Perill:

www

facebook

[ovalynatripu-blog]

Éterická Judy McCaig

Judy je neskutečná dáma! Její tvorba nás absolutně nadchla. Pravděpodobně je to i tím, že nás nadchla ona samotná… Když jsme viděly její ateliér, místo, kde tvoří a žije, úplně nás pohltilo kouzlo její osobnosti. Cítily jsme atmosféru, která z Judy září a naplňuje celý prostor... Byla to naprostá symbióza.

Judy je sběratelem všeho, a z toho všeho formuje velmi promyšlené kompozice, které jsou šperkem/příběhem/obrazem. Často skrývají nějaké tajemství, o kterém ví pouze jejich nositel. To my ovály máme rády :).

Terka s Judy.

Detail brože.

Brož s úložný boxem přímo na míru.

Povětšinou tvoří brože, velice často doplněné krabičkou, která doplňuje jejich příběh i funkci. Rázem se tak stane z nositelného šperku socha. Judy i maluje, její obrazy bývají velice často menší než její šperky. Což nám připadá celkem legrační.

Obraz nebo brož :)?

Během pobytu pro nás byla Judy jakousi patronkou/průvodcem/pomocníkem.

Judy McCaig je výjimečná osobnost, která stojí za navštívení. (Brzy bude vyučovat v Chile, najdete ji tam.)

Judy McCaig:

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Marta Boan

Marta Boan má ateliér v doslova nejbizardnější části Barcelony. Kousek nad katalánským muzeem je uměle vybudovaná vesnice oblíbená u turistů (u nás ne). Vesnice Poble Espanyol byla založena roku 1929 a měla prezentovat historii Španělska v rámci Světové výstavy pořádané v Barceloně. Každý dům, altán, kostel a zámek představuje architektonickou různorodost španělských krajů.

Marty ateliér je malá komůrka se šperkařským stolem a houpací sítí. Je naprosto kouzelný a plný věcí. A to se nám moc líbí.

Marta je nezmar. Přivítá vás vzhledem i hlasem křehká víla, ale jakmile se rozpovídá, je jasné, že nemá pro ostré slovo daleko. Ale upřímně, Marta má neuvěřitelně zajímavé názory a postoje k životu, k oblasti uměleckého šperku a šperku samotnému. Myslíme, že popovídat si s ní o tom, jaká je situace v této oblasti a o tom, jak ona sama přistupuje k některým věcem, byla jedna z nejzajímavějších a nejpřínosnějších věcí v rámci naší cesty.

Mimochodem Marta miluje Japonsko, z jejích křehkých drátkových řetězů to jde i cítit. Brzy tam bude mít i výstavu, kde přesně ale zatím nevíme.

  Marta Boan:

www

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Podruhé u Triny - Workshop

Umělci v Barceloně pořádají velice často workshopy pro veřejnost. Je to jedna z možností, jak si přivydělat, poněvadž samotné šperky na to většinou nestačí. To známe :). Workshopy jsou krátkodobé, dlouhodobé, dle libosti. Podle toho, co jsme viděly (například v Taller Perill), jsou i velice oblíbené. Potěšilo nás, že lidé chtějí tvořit.

Na jednodenní workshop nás pozvala k sobě do dílny i Triny. Ukázala nám vše, s ničím se před námi netajila– samotné odlévání porcelánu, technologie, techniky a procesy, které používá. Tak třeba maluje na porcelán porcelánem, to nám jakožto neználkům přišlo hodně zajímavé. Celý den jsme si mohly hr��t. To prostě chceš. Bylo to neskutečně boží. Na oplátku jsme pro Triny připravily piknik a ta nás zas, pro změnu, vzala k sobě domů na kávu.

Trinin přítel Agustín Eyssartier maluje. Experimentuje s různými materiály, a jelikož pracuje v jedné barcelonské vinárně, rád používá víno i jakožto výtvarný prostředek. To nám bylo velice sympatické :) (a blízké).

Mimochodem ve Španělsku lze zakoupit velice dobré červené víno za pár centů.

Trininy šperky jsou obecně mezi šperkaři známé, ale spolupráce s jejím přítelem a jejich společná tvorba je známá méně. 

Ukázka spolupráce Trini s jejím přítele Agustínem.

Pokračování spolupráce Trini s Agustínem.

Jeden z bodů, které jsme zapomněly zmínit je, že Triny, kromě toho, že je neskutečná skvělá a úžasná, také pracuje na výrobě bot. Doufám, že jednou budou zdobit i Terčiny 43 :D a Bětčiny 39 a půlky.

Trinidad Contreras:

www

facebook

instagram

Agustín Eyssartier :

www

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Holka z porcelánu - Trinidad Contreras

Naše první šperkařská cesta mířila do ateliéru k Triny..  A to bylo prostě neskutečný, líp snad ani dopadnout nemohlo neb následovalo další setkání, a to včetně workshopu a pikniku…ale ať nepředbíháme. Tady je to tedy vše pěkně popořádku...

Nervozita zachvátila nejen nás, ale vládla na obou stranách. Naštěstí po prvních deseti minutách z nás vše opadlo. Zjistily jsme, že Triny mluví anglicky tak, jako my španělsky (tedy hlavně Terka). Ale společný náhled na věc, zvláštní smysl pro humor a celkově tři sladěné duše se zkrátka dorozumí i skrzevá ruce a nohy, že jo.

Triny pracuje především s porcelánem, kovem a kůží. Její tvorba je uvolněná a vychází z ní tak přirozeně a lehce. Nejprve nám představila svou diplomovou práci a následně před námi odkrývala další svou tvorbu a dokonce i věci, které jsou teprve v procesu, úplně ty nejnovější. Mluvila s námi naprosto otevřeně, ukazovala nám svůj proces tvorby, věci, které používá a s kterými si často snaží usnadnit práci samotnou… Jako vodící linky například používá tečkovaný plastový proužek, který je na baleném mase mezi pěnovou vaničkou a masem. Proužek jí slouží jako “pravítko” na zaoblené šperky, protože je pravidelně profilovaný. Zkrátka v každém materiálu vidí pomocnou ruku. Jiné finty už ale neprozradíme (chichi).

Zjistily jsme, že používáme stejné předměty/tvary/materiály, jen každá naprosto odlišným způsobem. Je celkem osvobozující si uvědomit, že není nutné vymýšlet něco nového, že jen stačí, když si člověk najde novou (svou vlastní) cestu. Každý ke své práci přistupujeme osobností námi vlastní, dáváme věcem vlastní význam a důležitost, tím se předměty proměňují a stávají se z nich věci nové.

Trininy šperky jsme si mohly bez ostychu ozkoušet a osahat, to my ovály máme moc rády :).

Její práce můžete mimo jiné nalézt i v holandské Galerii Marzee, protože se stala kdysi jednou z oceněných Marzee Graduate Prize.

Trinidad Contreras:

www

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Úvod o oválech

Náš blog není o nás, ale o našem společném bloudění Barcelonou, přilehlém okolí a zajímavých setkáních. I tak nám přijde fér se alespoň zlehka představit. Zkrátka ať víte, do čeho se to pouštíte :).

Jsme dvě kamarádky, které spolu trávily čas/pracovaly/špekařily/smály se a udatně bojovaly, až se nakonec po třech a půl letech úspěšně prokousaly Technickou univerzitou v Liberci. Následovalo odloučení, kdy Terka odešla do slovenských krajin, kde vystudovala magisterské studium na VŠVU v Bratislavě v ateliéru S+m+l_xl – kov a šperk u prof. Karola Weisslechnera. Alžběta se vrátila do rodné matičky Prahy, kde absolvovala na UMPRUM v ateliéru K.O.V. pod vedením doc. Evy Eisler.

A tak se stalo, že jednoho dlouhého pracovního večera, pod tíhou okolností všedních dnů, nás napadlo, že bychom si mohly sbalit kufry a společně odjet za prací do zahraničí. Brzy jsme poněkud pozměnily naše plány, a jelikož jsme dobrodruzi na slovo vzatí, rozhodly jsme se namísto pracovního výletu podniknout spíše dovolenou za šperkem, což se za tři měsíce i stalo skutečností.

Náš výlet měl jasně vytyčený cíl. Setkat se s místními šperkaři, poznat zblízka jejich práci a místo, kde tvoří.

Barcelona není jen mistr Gaudí. Nachází se tam spousta zajímavých míst a lidí, jen musíte být poněkud trpělivější s jejich objevováním. Každé z našich setkání bylo ojedinělé, ale všechny spojovalo jedno – nadšení pro šperk.

Botanická zahrada/Jardí Botánic

Ve světě se nachází mnoho zajímavých lidí, kteří rozhodně stojí (nejen) za povšimnutí. Někdy je k nim cesta lehce trnitá a je obtížné je najít, jindy stačí napsat email nebo zkrátka pomůže šťastná náhoda. Měly jsme příležitost několik takových lidí potkat a rády bychom se s vámi podělily o zážitky z našeho bloudění po kraji barcolenském.

Upřímně, nečekejte žádné sáhodlouhé texty či dokonalé fotografie. Prosíme, berte náš blog s lehčí rezervou. Pakliže vás budou otravovat neustále se opakující slova – boží, skvělé, úžasné a neskutečné, promiňte nám to.

Nechceme vám prozrazovat vše zažité, jen pomálu pro inspiraci naťukneme…

Za dva a půl měsíce jsme se dověděly celkem dost. Třebas to, že těžký je to všude stejně, že práce v kavárně a tvorba šperku jde i v jiné zemi ruku v ruce. Jen tam se to nikdo nestydí říct (není to ostuda). Je to tak, jak to je.

Také jsme přišly na to, že slovo chtít je nejvíc, že strach je největší nepřítel (jak říká EE svým studentům).

Člověk si jen tak nějak musí dovolit chtít. My jsme si dovolily tuhle cestu a nelitujeme jediného okamžiku!

Vždycky proti proudu :).

Objevy ohledně jídla zas tak překvapivé nebyly – jakože španělská zelenina rovnou z pole chutná prostě líp než ta česká dovezená (jako jo ♥), že brambory na loupačku se nepřejí a zůstanou lahůdkou až do konce cestovatelských dnů, že místní zmrzliny by člověk mohl jíst furt, ale nakonec se vám stejně nejvíc zasteskne po tom čerstvém českém chlebu s kmínem, poněvadž to je prostě nejlepší jídlo na světě.

Výhled od kláštera Montserrat.

Pak ty průběžný postřehy, jakože badalonský východy Slunce prostě chceš, že vstup do Sagrady Familie stojí stejně, jako cesta na Mallorku, že Barcelona je unavená z turistů, že i my jsme unavené z turistů, že Picassovo muzeum je fakt nářez, že muzeum Joana Miró je ještě větší nářez (nejlepší!), že na Montsserat je nejlepší jít pěšky tam i zpět, že ruský kolo se vecpe všude (jakožto atrakce na Tibidabo vršku), že Maroko je blízko, že sehnat Španěla nad metr šedesát dá vážně práci, že siesta je dobrá a často potřebná záležitost, že tu krásu prostě nevyfotíš, že na Beverly Hills 90210 se dá koukat i ve třiceti, že Brenda je neskutečná hysterka a hlavně, že nám to všechno dokáže tak moc chybět.

Alžběta Dvořáková:

www

facebook

instagram

Tereza Borlová:

www

facebook

instagram

[ovalynatripu-blog]

Galerie Siesta

Zlatá galerie

Kousek od muzea současného umění MACBA (tam se tak jako tak běžte mrknout, skejtuje se tam a je na co se dívat ;)) se nachází lehce přehlédnutelná galerie Siesta. 

Terka s majitelkou galerie Mercedes Rodrigo.

Je plná skvostů. Najdete zde autorský šperk, keramiku a různé objekty. Do této galerie jsme zamířily jako první. Galerie podporuje místní šperkaře, s některými z nich jsme se i později setkaly. Vládne tady velice příjemná domácí atmosféra, doporučujeme k navštívení.

Galerie Siesta:

www

facebook

[ovalynatripu-blog]

Tři galerie = tři přístupy = dva radostný ovály

Do Španělska jsme přijely mimo jiné i porovnávat. České galerie zaměřené na autorský šperk se s těmi španělskými porovnávají velice složitě, jelikož v současné době v Čechách žádnou galerii tohoto druhu nemáme. Škoda. V Barceloně jsme navštívily hned tři a každá měla svůj půvab. Spojovalo je jediné, z venčí vypadaly velice skromně, ale uvnitř jsme našly opravdové poklady. Bylo  velice příjemné spatřit něco jiného, než designové obchody nabouchané pořád dokola se opakujícím zbožím.

Klimt02 malá/velká galerie, která dělá velké divy 

Galerie, která má veliký vliv na autorský šperk především díky důkladné prezentaci autorů z celého světa na šperkařském portále www.klimt02.net. Doporučujeme k nastudování, i když většina z vás ji určitě zná a hojně využívá;).

Mohly bychom říct, že Klimt jde trochu proti proudu. Velice důkladně si vybírá šperkaře, se kterými následně navazuje spolupráci. Princip prezentace je velice jednoduchý.  Uspořádají ve své galerii vybranému autorovi výstavu plus mínus o deseti až patnácti kusech, které nikde jinde nepořídíte. Na oplátku jim autor daruje své šperky do sbírky a k prodeji. Tím dochází k tomu, že galerie pravidelně sdílí a prezentuje autorovu tvorbu na svém webovém portále. Vystavovat zde je veliká čest. Ve sbírkách je zastoupen jeden z našich oblíbených šperkařů Marc Monzó, ale naleznete zde i šperky od Sari Liimatta a nebo Jiro Kamata.

Pokud byste se do této galerii někdy vydali, naleznete ji na nové adrese. O tu si však musíte pánům z Klimtu napsat, poněvadž ji ovály už zapomněly.. a nedohledaly.

Jinak doporučujeme ozvat se jim předem přes email. Ne, že byste jinak nebyli vítáni, ale s předem domluvenou schůzkou si tak nějak zajistíte otevřeno a i výklad o autorském šperku.

Galerie Klimt02:

www

facebook

instagram