#Velmi Vážně!!!!

[bangjiazheng]

Vždycky jsem se chtěl naučit dobře česky a naučit se mluvit s českými lidmi.

Vždycky jsem se chtěl naučit dobře česky a naučit se mluvit s českými lidmi. Jsem Velmi Vážně, Jsem Velmi Šťastný!!!! Miluju češtinu nejvíc!!!!😽😽😽Jsem tak velmi šťastný!!!!😺😺😺 Velmi Velmi Šťastný!!!!😺😺😺Šťastný~!!!!!!!…………😸😸😸 21.09.2024 23.19

[tired-demonspawn]

NEEEEEEEEEEEEEEE MŮJ OBLÍBENÝ SHIP!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

[holoubek]

právě jsem zhlédla první dvě epizody Krále Šumavy a vřele doporučuji. miluju to, jak jsou napsané postavy, poutavý příběh a hlavně tu pochmurnou krajinu, která tomu dodává atmosféru

[chaoticgoodcaptain]

vážení omluvte mě, nerada tu publikuji o politice, ale proč jsou lidé úplně vypatlaní, jako vážně...

2 křesla komunistům (a bývalé národní frontě),

2 křesla koalici hnutí, kde je lídr kandidátky z velmi pádných důvodů osočován z podpory nacismu???

a v zahraničí...

v sasku 40% pro fašisty (afd)

je tohle už do háje rok 1924 nebo 2024???

[korny713]

ok... Eliška a Damián. Nebudu lhát zlákal mě Vidrail. To jak mluvil o panu alchymistovi... 🥰No zkrátka přišla jsem jen pro něj. Viděla jsem však už čtyři díly. Takže proč jsem vlastně zůstala?

Zde přikládám tok svých myšlenek, které naštěstí byly kronikářsky uchovány ve skupinovém chatu:

- první minutu mi šla hlava kolem z herců, pak mi ale došlo, že to je tím scénářem a oni se s ním naopak velmi důstojně perou

- ty dialogy jsou bolest. čistá nefalšovaná bolest

- time out je tu intro... už chápu o čem Vidrail mluvil. ach. proč když máte, řekněme tak nápaditý vizuál, proč tam ta hudba dělá kotrmelce časoprostorem? nebo je to schválně? jakože k tématu? hej nápad dobrej ale očividně to nefunguje. ne hele ta náhlá změna tam fakt zní blbě a ještě dělá špatné jméno té písničce.

- já se omlouvám ale proč Damián vypadá tak jak vypadá? je to tou parukou co?

- pana Dvořáka/Uriáše vždycky ráda slyším, ale když už tam ten vypravěč musí být, nemohl alespoň dostat lepší text?

- když už jsme u Dvořáka...😈😏 mein Gott! mladá Dvořáková si každou scénu krade pro sebe. 🔥🔥 Odteď je tam všechno její. Seriál, televize, já, rovnou celý svět

- už jsem se zmínila že je dokonalá?

- VOŘEŽPRUT

- hej některý věci jsou opravdu vtipný. možná jsem jednoduchá, ale mně ty ohlávky přijdou vtipné

- kinda gay if you ask me

- Damián si stěžuje, že se nechce ženit a prosí pana alchymistu, aby u něj přespal. Téměř v jedné větě!! 😂🫡

- proč má Eliška baggy jeans a komu růžové sako?

- ok ale jak Damián a Matouš běží zámeckými chodbami je roztomilé. naplnila ta scéna nostalgií jen mě?

- VOŘEŽPRUT

- ta babička je asi nejlepší postava. miluju jí

- ono se to snaží být hrozně jako jiné, ( I'm not like other shows) ale stejně tam je ten vzorový nátěr ordinace

- hej ono to je záměrně teplý? (čtěte: v mém mozku se začíná formulovat nápad)

- mladá Dvořáková 🔥🔥🔥🔥🔥🔥

- líbí se mi jak Damián má být ta atraktivní hlavní postava, ale co s tím když tam pořád prochází ten jeho strýček

- trochu se stydím, ale musím přiznat že mě to baví

- nějaký borci v černým je to hrozně děsivý a tajemný triller 👻 bubu. Mě to ale upřímně vůbec nezajímá. Jsem tu pro fluffy hovadinu a odmítám se stresovat.

- ne vážně, co se to tam do háječku zelenýho děje?

- začínám mít pocit že to staví podklady, aby Damián byl s tou babičkou...

- třetí díl 😳

- VOŘEŽPRUT!!!!!!

- já teď normálně věřím tomu, že původně někdo napsal teplej seriál o princi a alchymistovi a prima to škrtla a hodila tam emu smetanu

- však i ta Dvořáková v intru na ně kouká, jakoby čekala, až těm hlupáčkům dojde že jsou do sebe zamilovaný

- stanuju autistického bratra Elišky

- začíná to na mě být až moc složitý a snaživý zabřednout do temna. já chci jen hezkou roztomilou pitominu 🥺

- když už jsme u toho. ještě někomu jsou úplně jedno ta trápení běžných lidí? gajs já přišla pro cestování v čase, kdybych chtěla slyšet o alimentech, dojdu si na přednášku

- ok večer na mě čekají fanfikce ❤️‍🔥🫡😚😏

- ok... pan alchymista a mladá Dvořáková...ech... já se bojím že tvůrci, chtějí ukázat, že tam mezi nimi něco je. Jsem jediná komu přijde že mají spíš chaotic gay cousins energii?

- ono se to snaží být hrozně thriller deep shit, ale já to mám v pyči. Dám si chleba s marmeládou a jdu se culit na pana alchymistu🥰 (a možná, jen možná, trošičku i na mladou Dvořákovou)

- potřebuju víc z nezkrotného dua Dvořáková a alchymista 🫡🔥

- proč ten zámek vypadá jak ze simíků? (samozřejmě že ne můj. ty mají každé okno jiné)

- tam se začínají dít věci... už se stresuju

- ctihodnosti, jsou teplý a basta fidli

- pan správce nemá rád malého teplého kuchaříčka

- LET HIM COOK!

- Dvořáková vládne světu. Nekrade pro sebe jen scény, ale i mojí veškerou pozornost. Ani já nemám svojí veškerou pozornost ❤️‍🔥🫡

- i s tím Eliščiným bratrem má Damián větší chemii

- Dvořáková a alchymista chystají vendetu 🔥🔥🔥🔥

- ach! ta podlost is the new sexy🔥🔥

- uuuu vyhrožování 😏🥰❤️‍🔥❤️‍🔥

- jestli je moje teorie správná, tak panu alchymistovi někdo zapomněl říct že se to přepsalo, poněvadž a protože ten je zamilovanej až po uši 🫡

... ano hodlám ve sledování pokračovat (a btw fanfikce nebyly🥲)

[nejene]

Táborové aktivity a aktivitky:

Aka, ne úplně hry do CTH, ale věci kterýma děti zabavíte. A nejsou nijak náročné na přípravu a pomůcky. K většině nepotřebujete nic kromě nadšení pro věc.

Protože stále procházím svoje táborové poznámka a materiály a řekla jsem si proč ne. Je možné že většinu už znáte, ale třeba objevíte něco nového.

Živé pexeso

Potřebujete: Sudý počet hráčů. A potom dvojice papírků se zvířaty/písničkami (papírků potřebujete o 1 dvojici míň, než je hráčů).

Jedna dvojice hádá. Vsichni ostatní si vylosujou papírak a posedají si na zem v rozložení jako pexeso. Hádající vždycky řekne něčí jméno - dotyčný se postaví a udělá zvířecí zvuk/zazpivá kousek písničky podle svého papirku. Potom hádajíci vyvolá druhého. Když je dvojice stejná, jdou za tím kdo je uhodl, když se liší, zase si sednou. Hraje se jako normální pexeso

Pozn.: pokud hrajete se zvířecími zvuky, bacha ať nejsou moc podobné - třeba lev a tygr v jedné hře není šťastná volba.

Stínové divadlo

Potřebujete: Plachtu a silnou baterku. A taky tmu.

Zahrajte cokoliv! Věřte mi, i nejjednodušší věci vypadají velmi efektně (musím přiznat že zvlášt efektně teda vypadají vraždy). Sežeňte si nějakou hudbu do pozadí, vystřihněte pár siluet z kartónu, počkejte než se setmí a jděte do toho. Klidně dejte i dětem za úkol ať si něco připraví. Slibuju, že to bude super

Umpai Umpae

Potřebujete: Někoho se silným hlasem a možná troškou divadelního talentu, kdo bude předvádět.

Je to vlastně taková říkanka s trochou pohybu a příběhem. Potřebujete jednoho, který předříkává a předvádí jako první, zbytek ho jen opakuje.

Celá říkanka s předváděním vypadá takhle (cca převedené do textu, nikdy jsem to neviděla napsané):

Umpai umpae - předvádíme pádlování na lodi

Eta mií la pa je - rukou děláme kruh značící slunce

Esu lea loko tě - oběma rucema kreslime siluetu krásné dívky

Loko loko le bufe - tleskáním rucema předvádíme krokodýlí tlamu

Neuple mi paje - rukou děláme gesto 'nene'

Přiběh je cca: Pádluju si takhle na kanoi po řece - je krásný den - najednou uvidím na druhém břehu krásnou dívku a chci vyrazit za ní - ale všimnu si, že řeka je plná krokodýlů - takže radši ne

Každou větu jako první řekne a předvede předvádějící. Následně opakují úplně všichni, takže každá věta se 2x opakuje. Při prvním kole se to říká normálně a vysvětluje se příběh. V dalších kolech už se hraje s hlasitovtí a tónem hlasu. Jedna věta se řve na celý tábor, další se hned šeptá, jedna se říká uplakaně, další unuděně, další jako by nám klepaly zuby... Nejoblíbenější je samozřejmě u dětí křik na celé kolo. Velmi zábavný je křik unuděným tónem.

Ukaž dlaně sluníčku...

Potřebujete: Jednoho člověka který předříkává

Opět říkanka doplněná o gesta. Fajn když chce udělat něco vážně jednoduchého na začátek rozcvičky, nebo už se snažíte fakt jakkoliv předejít dešti.

Ukaž dlaně sluníčku - natáhnout ruce, dlaně otevřené směrem k dlani

Pak je přilož k srdíčku - obě ruce přiložíme na srdce

Vystřel šíp až do mraků - ruce dáme dlaněmi k sobě a celýma rukama máchneme směrem k nebi

Voda padá z oblaků - prstíky děláme déšť a ruce pomalu natahujeme k zemi

Voda hladí naši zem - v predklonu máme ruce těsně nad zemí a máváme s nimi sem a tam

Pára stoupá jako sen - opět zvedáme ruce k nebi, trochu s nimi vlníme na znameni páry

Vítr páru rozhání - rychlé máchání rukama v kolmo na naši naznačenou páru

Chyť ji rychle do dlaní - spojíme dlaně jako bychom v nich něco drželi

Udělej z ní zlatý míč - prostě jen předvádíme obrys kulatého míče

A pak foukni - foukneme do dlaní

A je pryč - ruce zase spustime k bokům

Opět jeden na začátku předvádí, ostatní následně opakují

Na tý louce zelený...

Potřebujete: Někoho s hudebním sluchem a kytarou (ta kytara je důležitější), kdo vám tu písničku zahraje.

Při tomhle se pořád dokola hraje a zpívá první sloka Na tý louce zelený (přesněji po pase je tam mysliveček v kamizolce zelený), ale při každém opakováni je jedno slovo textu nahrazeno pantomimou a už se nezpíva (nahrazuje se pantomimou rovnou všude v textu). Takhle se jede až do chvíle, kdy vám dojdou slova. Na konci je potom vysoce zábavné poslouchat jak 30 dětí a dospělých zpívá jen 'Na tý... se tam... je tam... v'. 10/10 doporučuju jako zážitek.

Co se týká nahrazení slov:

Louce - kreslíme dlaní rovnou plochu

Zelený - ukážeme na cokoliv zeleného v okolí

Pasou - dáme si ruce k puse a děláme takový zoidbergovský pohyb

Jeleni - uděláme si parohy

Mysliveček - míříme pořádnou puškou

Kamizolce taháme se za triko na hrudi

Otec Abrahám

Potřebujete: Opět někoho s hudebním sluchem a kytarou, kdo umí zahrát otce Abraháma.

Hele asi si to pusťte na youtube, bude to výrazně jednodušší když to uvidíte, než když to budu vysvětlovat

Dostihy

Potřebujete: Jednoho člověka, který závod vede. Bonusové body za herecký talent, silný hlas a nadšení pro věc.

Všichni účastníci představují dostihové koně. Koně jedou tím, že se pleská dlaněmi do stehen. Dělá to zvuky trochu jako běžící koně. Kromě obyčejného běhu se do závodu přidávají další překážky:

Překážka - vyskočí se do vzduchu a při tom se zakřičí hop

Zatáčka vlevo/vpravo - nakloníme se na příslušnou stranu

Vodní příkop - zacpeme si nos, uděláme blu blu blu a čupneme si

Bahenní příkop - místo prudkého plácání do stehen plácáme pomalu a ztěžka a děláme přitom mlaskavé zvuky bahna

Most - bijeme se pěstmi do hrudi a děláme při tom takové to hrdelní hhhhhh (doufám že si umíte predstavit jaký zvuk myslím, líp to popsat neumím)

Křoví - přejíždíme si pěstí před zuby a děláme při tom šššššš

Pánská tribuna - nadsený křik co nejhlubším hlasem

Dánská tribuna - nadšený křik co nejvyšším hlasem

Překážky můžeme kombinovat a násbit. Třeba trojtá překážka. Most s bahenním příkopem. Atd, atd... Navíc se přidávají komentáře vedoucího závodu. Čím barvitější a víc prožité lepší. Na začátku je fajn udělat přešlapování v docích a čekání na start, na konci velké vítězství s jásáním.

[dalsimoravskyblog]

ŠTRAMÁCI/ANDY: Vyřazovací kolo

Skupina 2 (do turnaje postupují 3 osobnosti)

Rolf Wanka | Marie Rosůlková | Anny Ondráková (vpravo)

Olga Scheinpflugová | Ladislav Hemmer

Propaganda pod perexem!

Rolf Wanka (1901–1982)

Pohlédněte do jeho očí. Ne, reálně, týpek původně z Vídně (asi, nikdo to dodnes neví přesně), ale uměl skvěle česky, takže velké kudos pro Rolfa. Sexy hlas, samé kladné role. Filmy: Sextánka, Srdce v soumraku, Lízin let do nebe, Krok do tmy.

Marie Rosůlková (1901–1993)

Podívejte se na ni! (zcela vážně, dosud jsem ji znala jenom z rolí starších žen, ale pak jsem se podívala na wikipedii. Vypadá, že by mě svedla na scestí, a já bych ji nechala.)

Anny Ondráková (taky Anny Ondra) (1902–1987)

Hvězda němáků, doporučuji hlavně Milenky starého kriminálníka nebo Příchozího z temnot, to je velmi sledovatelné i dnes. Kromě českých režisérů (čti "milion filmů od Karla Lamače") hrála třeba i u Hitchocka. A byla překrásná, takže nominuji proto, obočí bohužel poplatné své době.

Olga Scheinpflugová (1902–1968)

zatím bez propagandy :(

Ladislav Hemmer (1904–1949)

V Ducháček to zařídí je to naprosto okouzlující Štramák, naprosto rozumím Ducháčkovi, že mu mohlo srdce utrhnout, že už u něj v kanceláři nemohl více štemplovat.

[knize-strachkvas]

poznatky z prvních dvou týdnů nového školního roku (kromě toho, že jsem velice připravena si to hodit ofc). chtěla jsem to napsat po prvním týdnu, ale byla jsem tak vyřízená, že jsem na to zapomněla a potom byla polovina druhého týdne a jelikož byl asi tak záživný jako ten první, tak jsem si řekla, že nebude na škodu když si počkám do pátku :)

moje asistentka pedagoga dala bez jakéhokoliv varování výpověď. první týden v září. za prvé) proč doprdele (o tomhle bych byla schopná napsat sáhodlouhou esej, ale neudělám to), za druhé) na třídu dvaceti tříletých dětí jsme teď s druhou učitelkou samy. což se dá zvládnout ke konci školního roku, ale ne když vám děti ze všech stran řvou, jedno každý ráno z toho stresu bleje, druhé odmítá mít zavřené dveře do šatny, třetí mluví pěti světovými jazyky (mezi kterými ofc není čeština) ale nedokáže si utřít samo nudli u nosu a další dostává záchvaty vzteku a odmítá cokoliv dělat. to co kouše další děti na potkání snad ani nestojí za zmínku.

s kolegyní teď obě jedeme ranní služby, aby jsme na to nebyly samy a aby si na nás ty děti zvykly. to znamená, že tam nikdo není na spaní a odpolední svačinu, jelikož by to normálně pokryla ta asistentka která vzala roha. takže s kolegyní přesluhujeme. to se dá přežít a děje se to celkem často. ale ten začátek roku je tak náročnej, že každá minuta navíc co strávíte v práci vám vysává život z těla. není to uplně hej a učitelky z ostatních tříd se nám snaží pomoct jak můžou, ale jejich třídy taky nejsou procházka růžovým sadem.

někteří rodiče jsou absolutně mimo realitu a vážně by se měli dotknout nějaké zelené travičky, jelikož jejich chování mi rozum nebere. někteří velmi rychle pochopili, že čím rychleji utečou, tím je to pro to dítě lepší, jelikož ani nemá šanci zaregistrovat, že tam ten rodič už není. jenže potom tam jsou jinačí experti, kteří tam jsou pečení vaření až do oběda a to dítě jim tam málem vyfluše plíce, jelikož je absolutně vyděšený z toho, že ten rodič odejde. a čím dýl tam ten rodič je, a prodlužuje to, tím je to pro to dítě (i pro toho rodiče) horší. většina dětí se potom, co jim rodič odejde velice rychle uklidní a začne si (někdy s menší asistencí) hezky hrát. je to jako náplast.

tento týden jsme měli třídní schůzky. libový jak párek, to vám povídám. netuším, jak mě ti rodiče můžou brát vážně a dobrovolně mi dát své děti. no ale co... nikdo nic nenamítal, takže asi hej. větší zábava byla, když jsem se tam potom, co odešli rodiče, málem zhroutila, jelikož jsem toho už měla dost a moje tělo je močka a řeklo si, že už ho to nebaví a prostě z ničeho nic přestalo fungovat. bylo mi zakázáno odjet domů samotné a na část cesty jsem měla doprovod. řekněme, že jsem ráda že jsem se dostala domů. den na to jsem z práce odjela v mých star wars bačkůrkách. na mojí obranu jsem přesluhovala a jedno dítě dostalo záchvat vzteku a odmítlo se převléct z pyžamka (to zní jako banální problém, ale ve stejnou dobu je tak tak dalších deset velice zmatených dětí co vyžaduje vaší asistenci). nebyl to dobrý den.

nedokážu si představit že bych tohle měla zažívat ve školce, kde se vám všechny vaše kolegyně (kromě již zmíněné asistentky) nesnaží vyjít co nejvíce vstříc a kde bych si na ty děti (a rodiče) nemohla velice otevřeně zanadávat. malá to vítězství. naše nejčastější pozdrav je zamumlané, "já se z toho už asi poseru." nebo "už aby byl pátek. nebo lépe - červen."

bonus: zpráva od mé babičky (bývalé učitelky na střední škole) poté, co jsem si stěžovala že děti stále brečí. netuším co se tím snaží naznačit (a jako ano, uklidní se. ale za cenu mého psychického zdraví)

[toubledrouble]

Ta jedna písnička v Tajemství staré bambitky 2 (ano, sledovala jsem to) kde je text "a mluví česky!!" vyvolala tuto reakci:

Já: To vážně řekl?

Máma: Úžasný požadavek na budoucí manželku, musí mluvit česky.

Já: velmi obrozenecké chování. Jeden z nás, jeden z nás-

*smích*

[sandra-writes]

Můj

"No tak, Jáchyme!" leknutím jsem naskočil, když na mě dopadlo pár kapek vody a vzhlédl, abych viděl na Terezu, která se krčila ve vodě blízko břehu… vlastně, celkem dost blízko místa, kde jsem seděl já, a vesele se na mě křenila. "To mi neříkej, že raději budeš sedět upocenej u mobilu, než aby sis šel s náma zaplavat. Voda je úžasná!" 

"Má pravdu, srabe," zašklebil se na mě David z mnohem větší vzdálenosti. Se Sašou byli jen kousek od místa, kde na sebe holky celkem spokojeně střikaly vodu. "Come on! Voda ti udělá dobře." 

Jeho hlas poklesl jen dost na to, abych cítil, jak mi celý obličej hoří. Rychle jsem vstal a otočil se k nim zády, abych si uklidil mobil. Žádný jiný důvod. Davidův smích, hlasitý a uvolněný, stejně způsobil, že mi přejel mráz po zádech. Paráda. Proč jsem na něj pořád takhle reagoval? Teď jen doufám, že ta voda bude studená. 

Popadl jsem svoje věci a zamračil se. Jáchymovy věci v jeho zelených taškách na kolo tam pořád ležely. Divný. Jáchym k autu vždycky zamířil jako první. Měl tam nabíječku. Popadl jsem i jeho věci a hodil je k nám ke stanu, převlíknul jsem se do normálních šortek. Rozhlídnul jsem se kolem. Jáchyma jsem fakt nikde neviděl. To je...fucking weird.

Všimnul jsem si, že Tereza postávala kousek dál u nějakýho stromu a culila se do telefonu. Beztak si psala s tátou. Nedalo mi to a zamířil jsem za ní.

„Kde je Jáchym?“ zeptal jsem se lehce otráveně. Vážně, zmetek se nepodílel na stavbě stanu, možná bych ho měl nechat spát pod širákem. Tereza zvedla hlavu a její úsměv trochu poklesnul.

„No…“ začala nejistě. Zamračil jsem se a hlavou mi probleskla mamčina slova, která jsem přeslechl na nádraží ‘vy máte submisivní rysy’. Proč? To netuším.

„Co tím myslíš, no? Kde je?“ Upřímně, tohle začalo znít fakt divně.

Jáchym si možná myslí, že je velmi racionální, ale reálně je emotional mess. V Davidovi se začínají probouzet ochranářské pocity - ne, že by si to uvědomoval. A vůbec - za všechnno může Tereza.

Aneb kluci pojem "slow burn" ani nemají ve slovníku.

[jakofotbalovl]

Real Madrid umožňuje fanouškům vidět debut Kyliana Mbappeho

Real Madrid fanoušky jen překvapí a tým nenechá fanoušky čekat příliš dlouho. Hlavní trenér Carlo Ancelotti zná sílu Kyliana Mbappeho a chce, aby se druhý jmenovaný účastnil důležitých zápasů. Debut Kyliana Mbappeho nenechal fanoušky dlouho čekat a jeho dresy fotbal s číslem 9 se stal středem pozornosti fanoušků.

Debut Kyliana Mbappeho v Realu Madrid byl velmi úspěšný. Nejen, že vstřelil první gól nového týmu, ale také pomohl týmu vyhrát Superpohár UEFA. Kylian Mbappe vždy věřil, že rozhodnutí opustit Paris Saint-Germain bylo správné, a zahájil první mistrovský titul Realu Madrid. Paris Saint-Germain je nyní starým klubem Kyliana Mbappeho a svou kariéru v Realu Madrid bude brát vážně. Lituje pouze toho, že letos v létě úspěšně přestoupil do Realu Madrid a propásl příležitost vyhrát s týmem více šampionátů. V minulé sezóně vyhrál Jude Bellingham ve své první sezóně v Realu Madrid šampionát La Ligy a Ligu mistrů UEFA. Jude Bellingham asistoval Kylianu Mbappemu ve finále Superpoháru UEFA a doufá, že druhý jmenovaný vstřelí gól. Úspěch jeho debutu zvýšil popularitu Kyliana Mbappeho, což je to, co Real Madrid a on chtějí vidět.

Hráči Realu Madrid se znají na týmovém tréninku a také doufají, že pomohou Kylianu Mbappemu v jeho debutu. Mnoho fanoušků by si myslelo, že mezi vynikajícími hráči Realu Madrid dochází ke konfliktům, ale hlavní trenér Carlo Ancelotti se již problému vyhnul. Po zápase dosáhla láska Kyliana Mbappeho k dres Real Madrid svého vrcholu a šampionát v Superpoháru UEFA byl nejšťastnější mistrovskou poctou, kterou vyhrál. Ať už je Kylian Mbappe v národním týmu nebo v klubu, má super top sestavu.

[bangjiazheng]

Vždycky jsem se chtěl naučit dobře česky a naučit se mluvit s českými lidmi.

Vždycky jsem se chtěl naučit dobře česky a naučit se mluvit s českými lidmi. Jsem Velmi Vážně, Jsem Velmi Šťastný!!!! Miluju češtinu nejvíc!!!!😽😽😽Jsem tak velmi šťastný!!!!😺😺😺 Velmi Velmi Šťastný!!!!😺😺😺Šťastný~!!!!!!!…………😸😸😸21.09.2024 18.23

[blackladisdestrcz]

Undertale [AMV] - SKILLET - HERO (cover by Youth Never Dies and Ankor Of...

Ukázka  Začátky týmu Grahama – cesta k ÚpKUI                                 Musíme najít jednoho androida. Riose. Je od stejné firmy jako tady Venezia.” “Takže se nabourat do jejich serverů? Tohle už je docela dost o hubu. Možná dokonce i za hranou zákona.” “Ten Rios se zdá jako nebezpečný a radikální android. Už zabil jednoho člověka. Nechci, aby v tom ještě pokračoval. To by bylo příliš nebezpečné.” “Rozumím, hned se do toho pustím.” Pak se obrátil na Venezii. “Máte alespoň nějakou představu, kam by mohl mířit? Určitě jste si vy androidi nechávali v tajnosti nějaké takové kontakty kdyby se něco semlelo. Abyste se toho mohli zbavit v případě nutnosti.”                                  “Ano, mezi námi pendovala taková jména. Ta jména, která dokázala pro androida zařídit cokoliv.” “Včetně zbavit se toho sledovacího zařízení, co?” “Jo, to taky.” “Hope, jak jsi na tom?” “Jsem uvnitř, jsem uvnitř.” “Fajn, potřebuji sledování jednoho z jejich androidů. Jménem Rios.” “Jo, právě se po něm dívám....” Za chvíli byla Hope velmi nervózní. “Tohle není fajn.” “Co se děje?” “Ať už cokoliv, tak jsem asi podcenila ten jejich bezpečnostní systém.” “Hlavně klid, Hope, to zvládneš.” Netrvalo dlouho a ty bezpečnostní systémy se spustily.                                Bohužel pro Hope tohle byla konečná. Už se nedokázala vyhýbat tomu bezpečnostnímu systému. Věděli, že tam je. Netrvalo dlouho a Hope byla odříznuta.  “Šéfe, tohle se vám asi nebude líbit. Právě mě vykopli z těch serverů. Ten jejich bezpečnostní systém, to je něco. Bohužel jsem nestačila zjistit kde je ten náš potížista. Je mi líto.”                                  “Zatraceně, doufal jsem, že se nám ho tímhle podaří vypátrat. No, budeme to muset udělat složitěji.” Pak se obrátil na Venezii. “Budu potřebovat všechny ty jména která u vás kolovala. Můžeš to nějak poslat Hope? To je naše hackerka.” “Klidně. Podej mi ten mobil, já se napojím na ty kontakty a pošlu jí všechna ta jména. Včetně všech informací, které o těch kontaktech mám.” “Jo, to bude vynikající. Musíme se ke každému z těch kontaktů dřív než Rios. Jakmile se zbaví toho sledovacího zařízení, tak počítám že už ho nikdy nedokážeme lokalizovat ani ho najít.” “Jo taky si myslím.” Graham jí podal mobil.                                   Venezia se na něj napojila. Okamžitě poslala své informace Hope. “Asi se na to mám podívat a zjistit z toho, kde jsou ty lidé a poslat tam naše týmy, co?” “Jo přesně. Budu čekat na tvoje info.” Venezia ale tušila, že tohle nebude tak přímočaré a bude to docela dost složité. Že Rios se bude velmi srdnatě bránit. “Měl byste počítat s tím, že Rios je jedním z těch androidů, co má docela temperament.  A že určitě použije násilí až ho dostanete do kouta.”                                “Myslíte, že jsme nějací skauti? S tímhle jsme počítali. Že se androidi a roboti můžou dostat k jakýmkoliv prostředkům. Včetně skutečných zbraní. A moji členové týmu je neváhají použít. Nebudou se ho snažit dostat holými rukama.” Hope se za chvíli znovu ozvala. “Jo, asi jsou to správné informace.   .                             Posílám vám auto a dávám rozkaz všem ostatní aby jeli na ta místa.” “Rozumím Hope.” Nezbývalo než čekat na to auto. Snad dorazí co nejdřív.Rios si už mohl nechávat ze sebe vyndávat tu sledovací věcičku.  Potom ho už asi neobjeví. „Doufám, že jedna z těch vašich lokací bude ta pravá.“                              Blíže nespecifikovaná lokace                              „Takže jestli dobře rozumím, tak vy jste ten android, co chladnokrevně zavraždil svého vlastního majitele.“ „Jo, zasloužil si to. Kdyby jste viděl, jak se zachoval k mému vlastnímu druhu, k dalšímu robotovi, tak byste se tak nedivil.“ .                              „Vážně se nebojíte, že bych někomu mohl dát echo? Jste docela dost hledaný. Kolik bych za vás asi dostal, si tak říkám.” Ten člověk si začal koledovat o to, aby mu Rios provedl taky nějakou nepříjemnost. Něco nepěkného a ošklivého. Aby už zavřel tu svoji hubu. “No, jestli mě ještě více budete provokovat....”                                  Ten člověk ale zůstával v klidu. “Nebojte, za ty peníze, co jste mi dal, tak jediné, co mě teď zajímá je z vás dostat to sledovací zařízení. Doufám, že lidé z té vaší firmy už nejsou tady za rohem.” Netrvalo dlouho a ten technik to Riosovi vyndal. “A je to. Teď jste android, který je na tom podobně jako člověk bez jakéhokoliv přístroje s GPS. Jste v podstatě duch.” Rios byl potěšen. Ale co hodlal udělat, to se tomu člověku rozhodně nebude líbit. Jak se postavil ze židle, tak se natáhl a potom vzal svůj Sig Sauer ze stolu co byl hned u židle.                                 “Nemůžu riskovat. Jsem takhle bez jakýkoliv řetězů jenom ani ne 2 hodiny a nechci být znovu resetovaný. Nebo i něco horšího.” S těmi slovy si vzal pistoli do ruky a namířil jí na toho člověka. “Nic osobního.” “Tak ty takhle hajzle.” S těmi slovy ten člověk si rychle sáhl za svůj pás a taky vytáhl pistoli, svoji Berettu 93R. Sice stačil vystřelit na Riose, ale Rios byl rychlejší. A taky smrtelnější. Střely ze Sig Sauer si to namířili do několika důležitých orgánů toho člověka. Za pár vteřin bylo po všem.                                     Rios to sice také odnesl, několik střel z 93R zůstalo v jeho těle, ale ten druhý, ten normální smrtelník tam ted ležel na podlaze. Úplně paralyzovaný bez možností protireakce. Rios k němu došel. “Bylo tohle nutné? Mohl jste to mít hned za sebou a ne tady trpět na podlaze. Ale je to jedno....prodlužil jste si život jenom o pár minut.” S těmi slovy Rios neváhal a všechen zbývající zásobník vyprázdnil do těla toho nebohého človíčka. “Jedno zabití, druhé zabití....začíná mi to docela splývat. Může to být pro lidi podobné? Čímvíc si ušpiním ruce, tím je to jednodušší? Nebo si na to nikdy nezvyknu? Ale vy ležíte na zemi, naprosto tuhý, já jsem pořád naživu, stojím na nohou.” Rios viděl, jak z něho teče umělá krev. “A zatraceně, tohle není fajn.”

[maeris-rpg]

Yunji

Jméno postavy: Kim Yunji Pozice: programátorka a vývojářka Role: real life Věk: 26 let

Příběh: Yunji už od malička tíhla k vědě a k čemukoliv, co se k tomu vázalo. Byla vždy velmi snaživá a pokoušela se plnit každý úkol, který ji byl zadán jak třeba rodiči, tak i ve škole. Již na základní škole doufala, že to jednou někam dotáhne a třeba bude v budoucnu i něčím známá. Tehdy však malá Yunji ještě netušila, čeho všeho později dosáhne.

Na střední škole potkala svého prvního přítele, ke kterému měla dost blízko a pro její štěstí, její přítel uměl programovat, což zrovna byla věc, o kterou se zajímala víc než dost. Její milý pro ni byl tedy nejen oporou, ale také se snažil být dobrým učitelem. Yunji naučil skoro všechno, co potřebovala umět a díky všemu tomuhle se nakonec mohla posunout i dál. Ačkoliv se tedy s přítelem kvůli studiu rozešla, programování ji nepřestalo bavit ani na chvíli, a tak své schopnosti využívala hlavně k vývoji malých aplikací či her pro děti. Byla v tom vážně talent a i její rodiče o ní všude říkali, že je prostě jednička.

Její největší objev však přišel v roce 2024, kdy vytvořila a kompletně naprogramovala aplikaci MAER.IS, která měla obyčejným lidem umožnit přístup se více sblížit s celebritami. A jelikož byla Yunji z Jižní Koreji, přesně tam to mělo i největší dopad. Aplikaci si stahovali skoro všichni, jak mladší, tak i starší lidé. Všichni si chatovali s celebritami, které jim reálně odepisovali, ovšem ne všem najednou, že? Ale díky této aplikaci se více znormalizovalo právě vnímání a vycházení s idoly. Svět se zase o něco zlepšil a přivedl větší mír mezi lidi. Už nikdo nemusel šílet, že nikdy neuvidí svého oblíbeného zpěváka anebo si nebude moct nikdy promluvit se svým oblíbeným spisovatelem. Díky Yunji se toto všechno zkrátka změnilo a ona na to byla moc pyšná. Yunji za tento projekt dostala později i několik ocenění a to rok 2024 sotva začal, že?

Profil na facebooku: Yunji Kim

[terezafabi]

Den 2.

Budíme se nepřekvapivě do naprosté tmy, která trvá cca do 7:45. Noc byla na naše poměry celkem dobrá - šli jsme spát brzo a spala jsem u dětí, abych se trochu vyspala (Na vysvětlenou - pokud spí děti v jiné místnosti, mám tak lehký spánek, abych slyšela případné a zcela jistě se znovu opakující volání o pomoc z nočních můr, že se to dá nazvat maximálně klimbáním. S nimi jsem zase sice okopaná, obouchaná a vůbec značně dobitá, ale mezi kopanci spím spánkem spravedlivých.). Jindra ještě za měsíčního svitu otravuje, jestli už půjdeme na pláž. A kdy už půjdeme na pláž. A mamkoooo, proč už nejdeme na pláž, dyť jste mi to slíbili! Všechnu ofenzivu pinkám do autu a v 8:00 jdeme nakoupit na snídani. Ze včera nám nezbylo vůbec nic, a absence jídla v ledničce mě vrhá do úzkosti. Jsme překvapení, jak je už ráno teplo a na terase nad útesy dáváme míchaná vajíčka. No a pak konečně vyrážíme na tu pláž! Je krásná, písek je jemný a teplý, moře nečekaně čisté a taky teplejší, než jsem si pamatovala. Vlny jsou obrovské, na Jindru je třeba dávat pozor, protože zatím nemá z moře moc respekt a to vzhledem k tomu, že neumí plavat, není příliš strategické. Heduška si na pláži rozloží bábovičky, ale dlouho jí to nevydrží, začne kňourat, ještě pořád není po chřipce ve své kůži. Honza ji bere přes nějaký džusík domů a já s Jindrou ještě lovíme mušle. Kolem oběda se stavíme doma, převlíknem a jdeme do restaurace. Jindra si dává chobotnici s papas arugadas a jako druhé jídlo objednáváme grilovanou rybu. Hned vedle restaurace je dětské hřišťátko a na zídkách se sluní ještěrky. Co vám budu povídat, Jindrovi se tu líbí. Po jídle jdeme domů na siestu a Heda na dvě hodiny usíná. Jindra po obědě nespal asi od dvou let, takže tam odpočinek tvoří kombinace četby na pokračování (Jules Vernes) a Lego Star Trek. Pak ještě vybarvujeme omalovánky, co jsem jim koupila do letadla a vyrážíme na odpolední program - nákup v Mercadoně (Z širokých uliček zdravím Zuzku!). Změť ulic je tu stejně šílená jako na Gran Canarii a obdivuju Honzu, že nás zvládne dovézt na místo určení. Jsme sehraní - já beru děti na nákup a Honza jde zařídit simku (vlastně vůbec nechápu proč nemá roaming?). Pak se vyměňujeme a já už bez dětí dokupuju zbytek a jedeme zpět. Plný kufr jídla mě velmi bazálně uklidňuje. Večer vařím těstoviny a po knížce obě děti po osmé usínají. Jindry jsem se dneska ptala, co si myslí, že je smysl života. Dlouze se zamyslel, opravdu to vzal vážně a pravil: “Mamko, mně přijde, že život je jako herna, hraješ si, jíš a piješ a tak. A když umřeš, tak prostě jdeš domů.” Heduška si nejvíc vyhraje s uchošťoury, kterým říká nevímproč kapybary, a taky s vlhčenými ubrousky, kterými utírá lampy a zídky po cestách. 

[jajafilm]

Kouzelný alchymista (crossover FMA/HP)

Fullmetal Alchemist je asi moje neoblíbenější anime, možná dokonce i nejoblíbenější seriál vůbec. Ne, že by nebylo mnoho dalších děl, která jsou stejně tak kvalitní, nicméně hádám, že důvodem je to, že FMA obsahuje mnoho témat a motivů, které mě obecně zajímají (protiválečná tématika, vina a vykoupení, rodina a silný sourozenecký vztah, smrt a vyrovnání se se ztrátou bližních, náboženství). Navíc tu je filozofie, se kterou celkem souzním. Není tedy divu, že jsem na tento fandom přečetla také řadu FF. Je však překvapivé kolik z nich jsou vlastně crossovery s Harrym Potterem. Když jsem si toho všimla, rozhodla jsem se sestavit tento seznam povídek. 

The Colours of the World

Autor: MaiKusakabe

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/6870892/chapters/15678928?fbclid=IwAR15BPIA-qSsBDh2yHhwL76rB0vOwGIHzMzpd_Uv2nzTKXK0qCrPdB0_u-c

Anotace: Roy Mustrang po válce znovu vyjednává s Pravdou, chce zpátky svůj zrak, pravda si na opletku vyžádá jeho služby a tak je Roy poslán do světa HP, kde má přimět Voldemorta pykat za své zločiny.

MP: Vážně skvělá povídka, škoda jen že není dokončená. Roy je poměrně v charakteru se svoji samolibostí i „zeleným mozkem vojáka“. Je tu několik zajímavých momentů… jako to že Roy zde upálí témě polovinu Smrtijedů, čímž vlastně vystraší morálně i Řád. Moc se mi líbil i náhled na to, že ačkoli Brumbál vede Řád, Mustang je jako velitel mnohem schopnější. Jinak většinu času Roy tráví jako profesor v Bradavicích a události, které se dějí, jsou dost podobné těm z knihy (Voldemortův návrat a smrt Cedrika, zlá Umbridgeová…). Povídka má něco jako spin-of/FF nebo pokračování s názvem Like Strings of Fire od happymango.

He's a killer queen, sunflower, guillotine

Autor: hoye

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/22365040/chapters/53430703

Anotace: Ed je poslán do světa kouzelníků. Pravda po něm chce, aby se postaral o Voldemorta na oplátku má dostat zpátky Ninu do původní lidské podoby.

MP: Velmi podobná povídka s „The Colours of the World“, možná trochu komediálnější a celkově méně kvalitní. Pokud ovšem máte raději Edwarda, než Roye, je to FF pro vás. Ed je zde zařazen do Mrzimoru a svoji identitu alchymisty skrývá. Kamarádí se s Lenkou, Nevillem, Zabinim a dvojčaty. Díky svým tajnostem je podezírán, že je v nějakém gengu, či tak něco. 

Order of the Alchemist

Autor: WeeabooandProud (SilvaeSong)

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/22365040/chapters/53430703

Anotace: Ed omylem zaspí ve vlaku na své diplomatické misi pro Mustanga a probudí se v Anglii. Zde potká Harryho a spřátelí se. Když je HP napaden v Kvikálkově mozkomory je při tom a defakto díky tomuto incidentu zjistí, že existuje magie.

MP: Povídka na stejné brdo jako „He's a killer queen, sunflower, guillotine“. Ed je zde však dospělý a je to méně absurdní. Ed zjistí, že Flanel je jeho otec Hohenhaim a omylem asimiluje kámen mudrců. Je zajímavé, jak zde mladý alchymista vnímá magii. Cítí toky energií, vidí věci, které kouzelníci ne. Po dohodě s Popletalem a Brumbálem je Ed pozván do Bradavic coby nový učitel. Povídka zatím není dokončená.

Penance

Autor: Laora

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/21031886/chapters/50024045

Anotace: Al a Ed jsou uprostřed bitvy s Otcem homungulů posláni bránou do světa HP. Objeví se v Harryho pátém ročníku přímo na Grimmauldovo náměstí. Chlapci jsou záhadní, celí od krve a Řád netuší jak prošli skrz fideliovo zaklínadlo a jiná zabezpečení. Nicméně jsou to však jen chlapci a tak je Řád příjme mezi sebe. Je jim nabídnuto studovat v Bradavicích a pátrat po tom, jak se dostat zas domů. Ukáže se však, že nejsou jedinými návštěvníky z jiné dimenze. Spolu s nimi přišel i Pride. Monstrum brzy spolyká tolik čarodějů, kolik může, podmaní si ministerstvo i Umbridgovou a stává se nebezpečnějším než Voldemort. Erlikové musejí zachránit svět.

MP: Skvělí dokončený crossover, který rozhodně stojí za přečtení. Harry zde nehraje tak významnou roli, hlavní jsou především bratři. Ed je zařazen do Nebelvíru a Al do Havraspáru, je hezké, že Lenka tak dostane laskavého a statečného spolužáka. Ke konci je do celého zapleten i Draco, který prohlédne a zjistí, že život je život - jedno jestli jde o mudlu, nebo o čaroděje. Flamel je tu za zlého alchymistu, který zapříčinil středověký mor. Tato povídka má alternativní konec s názvem „Atonement.“

Beyond the Gate

Autor: mel72000

Jazyk: Fj, přeloženo do Aj

Překladatelé: betsybugaboo a Blueberry_n_kitty

Odkaz: https://archiveofourown.org/series/1039400

Anotace: Poté, co Edward čelil Homunculi, zachránil Amestris a obětoval svou alchymii, aby zachránil svého bratra, nikdy by ani ve snu nenapadlo, že ho Pravda požádá, aby zachránil jiný vesmír, kde vládne magie.

MP: Ed je poslán Pravdou do světa HP. Má zakázáno učit kouzelníky svojí alchymii. Proto před Řádem předstírá, že má amnézii. Trochu anti-klimatické, že se Harry a spol nikdy nedozví, kým Ed ve skutečnosti je. Ed zlaté a stříbrné trio založí klub přátel Kruh, pro boj s Voldemortem. Jsou tu dvě proroctví o Harrym i o Fullmetalovi. Potter a Ed vědí, že Snape je na jejich straně, jinak události plynu docela podobně jako v HP kanonu. Docela povedená povídka, i když bych si více užila, kdyby o Edwardovi kouzelníci zjistili trochu více.

 Gateside; Phoenix

Autor: vanetar

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/33432031/chapters/83047315

Anotace: Alchymistická nehoda hodí Mustanga skrz bránu do Londýna, 1995. Právě dokončil jednu tajnou revoluci proti zkorumpované fašistické vládě a teď uvízl v další?

Taky tohle "kouzlo" je kravina.

MP: Mustang, Ed a později i Hawkeye se dostanou do světa HP. Mustang o něco dříve a stane se profesorem alchymie v Bradavicích. Jsou však podezřelí, protože Řádu neprozradí, kdo jsou a Sirius se pak dozví, že se jedná o vojáky. Začátek skvělý, pak to však začalo trochu ztrácet dech.

The Truth Will Out (and you will pay your dues)

Autor: asthmaticbee

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/41674560/chapters/104538867

Anotace: Pravda je taková: vždy se platí mýtné, vždy se něco získá a smrt je vždy konec. Někdy lidé odmítají platit své poplatky. Ale Pravda vyjde najevo. Když Edward Elric použije alchymii, aby si zachránil život ve zřícené šachtě, Truth ho vtáhne přes Bránu a udělá mu nabídku, kterou nemůže odmítnout. Stále mu vadí, že ho Pravda seskupila s třináctiletými čaroději v kouzelnické škole.

MP: Ed smuví Pravdou, že najde viteály,zničí je a za odměnu dostane Al spárky své tělo. Je tedy poslán do světa HP, nastoupí jako vyměněný student do třetího ročníku a je zařazen do Zmijozelu. Brumbál mu nevěří, skamarádí se s Remusem. Vyřeší Siriusovu nevinu, zlepší mezi-kolejní vztahy. 

The magical solution

Autor: Naire

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Ship: Ed/Roy a Harry/Ed (jednostrané)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/11442486/chapters/25643874

Anotace: Ed se pokusil obětovat, aby dostal Ala zpět z Brány. Místo toho přistál podivném světě HP a dostal se do problémů. Při setkání s novými lidmi začal doufat, že mu magie pomůže dostat se zpět domů k Alovi a k tomu bastardovi plukovníkovi… Co Ed nemohl vědět, bylo, že Pravda pro něj má poslání. Takové, které může navždy změnit svět.

MP: Ed se přes bránu dostane do světa HP. Zjistí, že se nachází v daleké budoucnosti, ve které shromáždil několik kamenů mudrců a použil je na osvobození duše dávno zemřelého kouzelníka hlásající bránu, jenž mu slíbil, že ho na oplátku vrátí zpět k jeho milovaným. Osvobodit však Pravdu se zvrtne, brána se rozlomí a všechny lidi ve statě i okolí zabije. Ed pak straší v ruinách a čeká na své mladší já, aby změnil čas. Po druhé se místo hledání kamenů a zrušení brány pokusí bránu přetvořit, tak aby fungovala bez duše, která by soudila hříšníky, jenž se pokusili o lidskou transmutaci. Změnit to tak, aby smlouvání o duše nebylo možné. To se povede, ale Ed ztratí své vzpomínky na své přátele. Docela pěkná povídka. Hodně se mi líbila ta úvaha změny principů brány. Jediný problém je trochu ten, že začátek se soustředí na věci kolem HP na problém s Voldemortem... a pak udělá tahle FF otočku o devadesát stupňů a svět HP je vlastně více vedlejší a Ed by mohl spadnout do jakéhokoliv jiného univerza a vyšlo by to nastejno. Jen náznak Ed/Roy a Harry/Ed (jednostrané), je toho tam však tak málo, že bych to klidně mohla zařadit do GEN.