#Jan Křtitel

[theodoreangelos]

St. Johns' Church with the Loreto Chapel and Minorite Monastery in Brno (Church of Sts. John the Baptist and John the Evangelist) Minoritský kostel sv. Janů v Brně (Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty), Brno St. Johannes-Minoritenkirche mit Loretokapelle (Kirche der Hll. Johannes der Täufer und Johannes der Evangelist), Brünn Костёл Святых Янов при Монастыре миноритов (Храм святых Иоанна Крестителя и Иоанна Богослова), Брно

[lesser-known-composers]

Václav Jan Křtitel Tomášek (1774-1850) - Wanderers Nachtlied, from Op. 58

Jindřich Jindrák · Alfréd Holeček

[crisvesan]

Ver "Jan Křtitel Kuchař (1751-1829) - Partita per il Organo" en YouTube

Hoy, música de Órgano, del compositor checo J.K.Kuchar...🍀💕🎶🌻🍒🍁

[16strings]

Johann Wenzel Kalliwoda - String Quartet No.3 in G-major, Op 90 (1838)

Jan Křtitel Václav Kalivoda (Johann Baptist Wenzel Kalliwoda in German) (February 21, 1801 – December 3, 1866) was a composer, conductor and violinist of Bohemian birth.

Work: String Quartet No.3 in G-major, Op 90 (1838) Mov.I: Moderato 00:00 Mov.II: Scherzo: Vivace 10:53 Mov.III: Adagio 16:48 Mov.IV: Allegretto grazioso 22:41 

Ensemble: Talich Quartet Violin I: Jan Talich Violin II: Petr Maceček Viola: Vladimír Bukač Violoncello: Petr Prause

[odedmusic]

Jan Křtitel (Baptist) Vaňhal Symphony in D minor (Bryan d1)

#OdedFriedGaon #OdedMusic

[aneddoticamagazinestuff]

Jan Křtitel Václav Kalivoda – Sinfonia n.6, Op.132

New Post has been published on https://www.aneddoticamagazine.com/it/jan-krtitel-vaclav-kalivoda-sinfonia-n-6-in-fa-maggiore-op-132-1843/

Jan Křtitel Václav Kalivoda – Sinfonia n.6, Op.132

Jan Křtitel Václav Kalivoda (Praga, 1801 – Karlsruhe, 1866) é stato un compositore, violinista e direttore d’orchestra della Repubblica Ceca.

Václav Kalivoda – note biografiche

[borisjelinek]

Mariánský sloup ve Slatině nad Úpou

V některých pramenech je také označován za pseudokorintský sloup se sousoším Panny Marie, morový sloup nebo prostě jen za sochu Panny Marie, kterou na postranních pilířích doprovázejí plastiky sv. Jana Nepomuckého (vlevo) a sv. Václava (vpravo). Další světec - sv. Jan Křtitel - je zobrazen reliéfně na podstavci sloupu. O jeho počátcích bude nejlépe dát slovo obecní kronice, v níž se píše toto:

��O vystavení Statue u č.p. 12tého.

Roku 1829 byla postavéna s povolením Veleslavné hradecké Consistoře v dolním dílu Slatiny jedna Statue pod tytulem Početí blahoslavené Pany Marie s nákladem Obce Slatiny a nějakým přispěvkem Václava Vlčka z N. 12.tého, toho času handlíře Pláten, která roku 1831, na den Narození Panny Marie od Františka Kernera, toho času V. P. Administrátora Boušínského vysvěcená byla“.

K opravě sochy došlo v červnu 1909. Na náklady Emilie Řehákové a Václava Ruffera došlo k jejímu natření a pozlacení. K další opravě došlo v týdnu před svatým Václavem v roce 1931. Opravu a natření provedl sochař Jindřich Postupa z Malé Skalice, a to za 1 104 Kč. Slavnostní znovuposvěcení se uskutečnilo 28. září téhož roku.

Jeho význam vzrostl, když byl v roce 1910 uveden v přelomové monografii „Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXXIV. Politický okres Náchodský“ od Zdeňka Wirtha a Františka Macháta, kde byl již představen v opravené podobě a popsán takto: „U silnice ve vsi STATUE P. Marie (obr. 188.) z 1. pol. XVIII stol. Na trojdílném hladkém podstavci s římsami na střední části relief sv. Josefa, na bočních nižších sochy sv. Václava a Jana Nep. Sloup se sochou P. Marie na zeměkouli a hadu, pseudokorinthský.“ Následně se dostal roku 1939 rovněž do díla „Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě: příspěvky k studiu barokní kultury“, v němž o něm Antonín Šorm s Antonínem Krajčou napsali toto: „Slatina na Náchodsku. U silnice P. Maria na sloupu na zeměkouli s hadem 1. pol. XVIII. století. Po stranách sochy sv. Jana N. A Václava. Na čelní straně podstavce relief sv. Josefa. Soup. Pam. XXXIV., 193.“

K drobnějším opravám docházelo i v dalších letech, zejména šlo o zlacení a opravy plůtku. Po 2. světové válce opadl zájem o jeho osud. Naštěstí od 10. března 1964 je tento „příklad historizujícího rázu regionální sochařské tvorby v období 1. poloviny 19. století“ památkově chráněn. Dlouhou dobu však byl stejně zanedbáván, teprve v roce 2001 byl vyhotoven restaurátorský záměr a o 2 roky později došlo k provedení všech potřebných restaurátorských prací, jež provedl akademický sochař Antonín Wagner ze Dvora Králové nad Labem.

Mariánský sloup

Socha sv. Václava z mariánského sloupu

Socha sv. Jana Nepomuckého z mariánského sloupu

[proboha]

Pomazaní a nepomazaní

V období před památnou slavností svědkové Jehovovi rok, co rok připomínají jejich učení o „dvojí naději“.  Svědkové Jehovovi tvrdí, že jen malá skupina pomazaných půjde do nebe a že většina křesťanů bude žít na zemi v pozemském ráji.

Naprostá většina dnešních Božích služebníků nemá vyhlídku na život v nebi. Podobně jako Abraham, Sára, David, Jan Křtitel a mnoho dalších mužů a žen z biblických dob se těší na život na zemi pod vládou Božího království.

Toto teologické dogma je výplodem bujné fantazie J.F. Rutherforda a je vyučováno od roku 1935.

Nově svědkové Jehovovi vysvětlují, že výraz „zapečetěni“ znamená „nezapečetěni“.

Vysvětlení výrazu: Zapečetění. Toto zapečetění ještě nemá konečnou platnost. Tu získá až nějakou dobu předtím, než věrný pomazaný křesťan zemře, anebo nějakou dobu před vypuknutím velkého soužení.

Jaká škoda času, který svědkové Jehovovi ztrácí se studiem těchto náboženských bludů!

Proboha!

Zdroj: w20 leden str. 20-25  https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/2020245 

[brdy2013]

sv. Jan Křtitel u Křídy

[lesser-known-composers]

Václav Jan Křtitel Tomášek (1774-1850)

[rudyroth79]

Știri: Sara Gheorghe concertează la Gala câştigătorilor concursului ”Talent – Praga 5” (28 februarie 2018)

Știri: Sara Gheorghe concertează la Gala câştigătorilor concursului ”Talent – Praga 5” (28 februarie 2018)

Institutul Cultural Român de la Praga vă invită să participaţi la Gala câştigătorilor concursului ”Talent – Praga 5” care va avea loc miercuri, 28 februarie 2018, ora 19.00, la Národní dům na Smíchově, Praga 5. În cadrul galei va concerta și percuţionista Sara Gheorghe, acompaniată de Filarmonica din Praga sub bagheta dirijorului Leoš Svárovský.

La doar 16 ani, Sara Gheorgheare un palmares…

[joaquimblog]

Cor Vivaldi, Lisa Campos i Núria Prats Conservatori del Liceu 20 d egener de 2018. Fotografia IFL

Lisa Campos-Cor Vivaldi 20 de gener de 2018 Conservatori del Liceu Fotografia IFL

Núria Prats-Cor Vivaldi 20 de gener de 2018 Conservatori del Liceu. Fotografia IFL

Cor Vivaldi Conservatori del Liceu 20 d egener de 2018. Fotografia IFL

No vaig poder assistir al concert de tardor del Cor Vivaldi i finalment no hi va poder haver la tradicional crònica que de fa anys no deixa de ser un clàssic a IFL, però sortosament en aquesta ocasió i amb dies obres absolutament desconegudes per a mi, el discret Stabat Mater del compositor bohemi Jan Křtitel Vaňhal i les bellíssimes Vesperae pro festo Sancti Innocenti de Johann MIchael Hyadn, el germà petit del gran Franz Joseph.

Dues obres quasi coetànies però estèticament allunyades una de l’altra. La de Vaňhal encara ancorada en un barroc tardà mentre que la de Haydn jr, ja amb la mirada posada en el període clàssic, prenent una consistent volada que de no ser per la fama merescudíssima del seu germà gran, de ben segur avui seria més considerada i coneguda.

En les dues obres el Cor Vivaldi va està acompanyat per la Vivaldi Camerata,  una formació instrumental formada per a un quartet de corda (2 violins, viola i violoncel) i dues trompes, amb l’acompanyament a l’orgue d’Arnau Farré, habitual i imprescindible en la immensa majoria dels concerts vivaldians. I també en les dues obres són importants les intervencions solistes, sobretot en el Stabat Mater i per aquesta obra el mestre Òscar Boada va triar a dues de les principals veus del cor: la soprano Lisa Campos i la mezzo Núria Prats per fer front a les 7 àries i al duet amb cor, de les 12 parts que formen aquesta obra. Va fer bé perquè elles dues van saber defensar amb molta seguretat el compromís, tot i l’exigència en el cant ornamentat i la coloratura, que requereix l’obra i que no és gaire habitual en el repertori i l’estil que sovinteja el Cor Vivaldi. En aquest sentit la tasca de Pilar Paredes, professora de cant del cor, va ser especialment meritòria, perquè si bé en alguns passatges va faltar aquella destresa habitual en les cantants adultes, la solvència i la correcció estilística hi eren, sobretot en Lisa Campos, ja coneguda solista de la casa i a qui l’obra de Vaňhal reserva la major exigència, més que no pas la part per a mezzo o contralt, ben projectada per Prats però sense l’ocasió de brillar tant com la seva companya.

L’obra no és gran cosa, certament, però com va dir el mestre Boada abans de començar, en les delicioses xerrades didàctiques que tant s’agraeixen per crear un clima d’atenció preconcert, s’escolta amb interès perquè és agradable melòdicament i formalment impecable.

La interpretació va ser una mica irregular, sobretot perquè la formació instrumental no va estar a l’alçada de la coral. Semblava talment que estàvem en dos móns diferents d’exigència i de resultats. Si bé és cert que el Vivaldi sempre està a un nivell alt, en aquesta obra vaig notar una manca de’equilibri entre les potents sopranos (poderosos i segurs aguts) i les mezzos i contralts, més apagades, tot i que sempre correctes.

L’obra em va semblar poc adequada per incloure-la en un concert del cor, ja que en realitat aquest només té 5 intervencions de les 12 i la resta recau, com ja he dit en les solistes, i malgrat la solvència en les resultats d’aquestes, crec que l’evident esforç no va lluir com calia, per les característiques de l’obra i per la distància que separava la interpretació coral de la instrumental

La segona part va suposar un canvi radical. En primer lloc perquè l’obra de Haydn jr em va semblar molt millor que la de Vaňhal, però també perquè tot el protagonisme, malgrat les parts solistes aquí interpretades a la manera vivaldiana, és a dir amb la intervenció estimulant de moltes de les integrants (en aquesta ocasió no hi havia representants masculins), són pel cor. L’obra semblava molt més preparada i cohesionada que l’Stabat Mater de la primera part, i fins i tot la formació orquestral va sonar més conjuntada, afinada i cohesionada amb el cor.

Tota una descoberta aquestes vespres que gràcies al mestre Boada i la sempre estimulant programació que proposa la temporada de les quatres estacions vivaldianes (concerts de tardor. hivern, primavera i estiu), sempre farcides d’obres estimulants i de resultats, com aquest cas brillants.

La propera ocasió serà el 21 d’abril amb obres de Brahms Schumann, Anton Bruckner i Felix Mendelssohn, sota la direcció del mestre Salvador Mas, i el d’0estiu serà el 30 de juny amb la interpretació de la fabulosa Petite Messe Solennelle de Rossini. Ambdós concerts, com tots els que d’aquesta temporada, en la millor sala acústica de la ciutat, la del Conservatori del Liceu. No hi falteu perquè el nivell i l’interès que ofereixen res tenen a veure amb el adotzenament de l’activitat musical de la ciutat.

Us deixo escoltar el Memento de les Vesperae pro festo Sancti Innocenti, tal i com va ser interpretat pel Cor Vivaldi en el concert d’ahir

[audio https://ximo.files.wordpress.com/2018/01/memento-jm-haydn.mp3]

L’àudio és gentilesa del Cor Vivaldi que pagant una quantitat simbòlica te l’envien a casa  porques hores després d’haver acabat el concert, en una iniciativa magnífica.

  CONCERT D’HIVERN DEL COR VIVALDI 2017/2018: Jan Křtitel Vaňhal i Johann Michael Haydn No vaig poder assistir al concert de tardor del Cor Vivaldi i finalment no hi va poder haver la tradicional crònica que de fa anys no deixa de ser un clàssic a IFL, però sortosament en aquesta ocasió i amb dies obres absolutament desconegudes per a mi, el discret…

[ladykopriva]

3/365: Svatojánský chléb

Tento povšechně známý název nesou plody rohovníku obecného, Ceratonia siliqua L. Rostlinu popsal Carl Linné a výraz silique či siliqua odkazuje na její plod - lusk.

Rohovník není pojmenovaný podle bojového sportu, ale podle toho, že jeho lusky dost připomínají (ponejvíce asi beraní) rohy. Je řazen do čeledi bobovitých, má tedy v příbuzenstvu další rostliny kulinářsky využitelné, jako např. hrách, sóju nebo buráky :)

Legenda praví, že se plody rohovníku živil Jan Křtitel 40 dní v poušti, podle toho zas máme pojmenování svatojáský chléb (obdoba názvu v angličtině je St John's-bread).

Samotný rohovník je statný, 10-15 m vysoký stálezelený strom, původní nejspíše ve východním Středomoří, odkud byl od starověku šířen jak do Řecka a Itálie, tak i na sever Afriky.

Je obyčejně dvoudomý, což je v rámci bobovitých neobyčejné. Kvete na podzim a květy vyrůstají rovnou z kmene nebo ze silných větví (hezké obrázky květenství na botany.cz). Lusky, které mohou být až 30 cm dlouhé, dozrávají druhým rokem. Semen je v nich spíše poskrovnu (4-10). Ve stavu zralosti mají lusky tmavohnědou barvu a jsou pórovité.

Plody rohovníku obsahují množství sacharidů a vlákniny (vida, podobné jiným luštěninám!), minerální látky a stopové prvky. Mletím pražené dužiny lusků je získávána obdoba kakaa, zvaná karob. Lze z ní také extrahovat karobový sirup.

Pokud se vám to zdá nezáživné a jste zvědaví, zda by z plodů rohovníku třeba nešla pálit kořalka, pak vás potěším, jde to. V Chorvatsku se vyrábí pálenka z rohovníku - voćna rakija rogač (rogač je chorvatsky rohovník).

A ještě poslední dvojzajímavost spjatá s plody rohovníku: Semena mají stálou hmotnost, a tak se používala jako závaží.

1) Můžeme se dočíst, že tak byly ve středověku v Persii váženy drahokamy. Z toho máme dnes váhovou jednotku karát (ozn. ct). Roku 1907 je mezinárodně používán metrický karát, odpovídající váze 0,2 g (asi tolik má 1 rohovníkové semínko).

2) V pozdním starověkém Římě vážil 1 solidus 24 těchto semen a odtud bezrozměrná jednotka karát jako jednotka ryzosti zlata (24 karátů = ryzí zlato). Inu, tento karát má označení kt.

A vidíme tu odvození ze jména rohovníku:

Ceratonia – řecky Keration – karát. Nicméně soustava SI je obou karátů prostá.

Závěrem – rohovník můžeme v našich podmínkách pěstovat ze semínek a ve velkých nádobách se mu bude dařit v zimní zahradě a během teplé části roku i venku.

☼LK☼

[autoring]

Region Karlštejnsko navštíví ročně asi milion návštěvníků. K tomu je možné přičíst ještě dlouhou tradici chataření a chalupaření. Vždyť první „chalupu“ si tu založil druhý největší z Čechů Karel IV. už v roce 1348. Hrad Karlštejn je sice hlavním turistickým cílem, ne však jediným.

Chráněná krajinná oblast Český kras, Koněpruské jeskyně, údolí Berounky, historický Tetín, lom Velká Amerika a plno dalších zajímavostí čeká jen na vaši návštěvu. A abyste se v té nabídce neztratili, máme pro vás pár tipů, kterým směrem se vydat nejdříve.

Srbsko

Cyklistů a lezců ráj Srbsko leží mezi Berounem a Karlštejnem. Díky železniční zastávce tu často začíná nebo končí většina výletů. Po cyklostezce podél řeky Berounky, nebo po turistických značkách se snadno dostanete do Českého krasu, k Bubovickým vodopádům, na Tetín nebo do některého z řady lomů.

Právě opuštěné vápencové lomy patří na Karlštejnsku k vyhledávaným horolezeckým terénům. Zastavte se na svačinu třeba v lomu Alkazar. Pozorování horolezců může váš výlet zpestřit kapkou adrenalinu.

Bubovické vodopády

Ze Srbska vede značená trasa údolím Bubovického potoka k Bubovickým vodopádům. Tady byste se měli také zastavit.

Vodopády jsou tvořeny až dvoumetrovými vápencovými schody pokrytými mechem a řasami. Není divu, že patří k těm nejkrásnějším místům na Karlštejnsku.

Svatý Jan pod Skalou

Od Bubovických vodopádů je to co by kamenem dohodil k dalšímu oblíbenému turistickému cíli, a sice do obce Svatý Jan pod skalou. Zdejší poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele skrývá hrob chorvatského poustevníka Ivana, kterému se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel.

Vchod do poustevníkovy jeskyně je přímo v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17. století. Jakmile navštívíte kostel, nenechte se zlákat nabídkou místních restaurací. Čeká vás totiž ještě výšlap na vyhlídku. Ten se s plným žaludkem zdolává těžko. Teprve až se pokocháte výhledem do krajiny, zamiřte do restaurace. Třeba té v Hotelu Obecná škola, vaří výtečně.

[euriosaparisi]

Jan Křtitel Vaňhal (1739-1813) Sonata No.2 in D minor

[horaklukas]

Notes from Biblická dějeprava

ČBDB

Starý zákon

3. Nenávist k bratrovi (Kain a Abel)

Hledejme vinu vždy na sobě, ne na druhých. Před pánem bohem jsme odpovědni za své bratry a sestry, jsme jejich "strážci". Pozorujeme-li, že někoho nemáme rádi, vždy se toho ulekněme, kdo ví, co z toho může vzejít.

4. Záchrana věřících (Noemova archa)

Jedinou cestou záplavě hříchu a nepravosti která vede k záchraně je víra ve slovo Boží (vyřčené slovy Ježíše Krista) a jeho poslechnutí.

6. Volání Abrahama

Palestina = země kanaánská (později kananejská). Obydlena byla národy na vysokém stupni vzdělanosti zabývajícími se zemědělstvím a obchodem.

14. Jákobův návrat

Hospodin pojmenoval Jákoba jmonem Izrael, což převzali Jákobovi potomci a nazývali se lidem izraelským.

19. Mojžíšovo mládí

Mojžíš se překládá jako "z vody vytažený", spíše je to ale "z vody vytahující", neboli zachránce lidu izraelského.

22. Mojžíš a farao

Bůh seslal na Egypt 7 ran, které jej měli potrestat za kruté týrání lidu izraelského.

Egyptské rány:

nedostatek vody

přemnožení žab a štěnic a nebezpečných much

mor který klátil dobytek

černé neštovice které nakazili lid

strašlivé krupobití, které potlouklo úrodu

hejna kobylek, která sežrala zbytek úrody

23. Vyjití z Egypta

Den sovobození izraelského lidu z podrobení Egyptem je slaven beránkem velikonočním. Je to připomínka beránků jenž lidé tu noc snědli a jejichž krví pomazali své domovní dveře, aby Hospodim poznal koho ušetřit.

25. Vydání zákona

Nezabiješ

Nesesmilníš

Nepokradeš

Nepromluvíš proti bližnímu svému křivé svědectví

Nepožádáš domu bližního svého, ani manželky bližního svého

26. Modlářství lidu

Ti, kteří zatrvale setrvávali při modlářství, byli pobiti. Tolerance pro jinou víru tedy nulová.

30. Smrt Mojžíšova a povolání Jozue

PO Mojžíšově smrti byl jeho hrob zatejn, aby se nestal pomníkem a poutním místem uctívání. Ctění mrtvých bylo lidu božímu zakázáno.

30. Samson

Nazarejští - lid, který učinil Bohu slib, že nebude pít víno, ano žádný jiný opojný nápoj. Na důkaz svého slibu si nikdy nestříhali vlasy.

> Lepší jest, kdož panuje nad myslí svou, nežli ten, kterýž dobyl města.

40. David a Jonatan

> Kdo má přátele, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr

41. David pronásledován

David dokázal odpustit svému nepříteli a tím předznamenal Ježíše Krista, který na kříži dokázal odpustit svým trapitelům.

45. Vzpoura Absolónova

V izraelském lidu byla zakořeněna velká úcta dětí k rodičům, Absolónova vzpoura proti otci byla odstrašujícím příkladem.

> Kdo zlořečí otci svému nebo matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách

54. Prorok Elizeus

Elizeus věděl, že odplácí-li člověk zlým za zlé, působí se tím jen nové zlo. Ale dokáže-li člověk i nepříteli činit dobře, přemáhá ho tím daleko víc než násilím.

58. Král Ezechiáš

I zbožný král Ezechiáš měl své vady a hříchy - dokonalý není žádný člověk.

62. Pád říše judské

Pláč Jeremiášův - kniha biblická, naříkající nad těžkým údělem Jeruzaléma a judského lidu.

65. Vidění krále Balsazara

> Již jest i sekera ke kořenům stromu přiložena. Každý strom, který nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

69. O královně Ester

Dodnes se mzi Židy slaví svátek Purim - svátek losů, na památku záchrany Židů. Aman chtěl losemměl určit den, kdy budou Židé vyhubeni, ale los se obratil, Aman byl zahuben a židé vysvobozeni.

70. O Jobovi

Sice je mnoho lidksého utrpení jen následkem jeho hříchu, ale mnohdy pán Bůh posílá na lid utrpení z nám neznámého důvodu. Často jde i o zkoušku víry.

Nový zákon

2. Ježíš přinesen do chrámu

Podle ustanovení z Mojžíšova zákona patří každý prvorozený syn Hospodinovi a matka musívala po 42 dnech přinést obět (jednoletého beránka a holoubátko nebo dvě holoubátka), aby ho vykoupila.

Ježíš = Jozue - jeden Jozue vedl izraelský lid do zaslíbené země, druhý ho vyvedl z babylonského zajetí. Jozue znamená "Hospodin je spása"

3. Mudrci od východu

Tři králové jsou ve skutečnosti mudrcové jenž poslal Herodes aby se jeli podívat do Betléma zda se tam narodil král. Pouze tradice z mudrců udělala krále a stanovila jejich počet na 3.

Mudrcové se po Hospodinově vnuknutí již k Herodovi nevrátili, jenž se rozlobil a nechal pro jistotu pobít všechny děti v Betlémě od novorozeňat až do dvou let.

5. Jan Křtitel

Jan Křtitel křtil lidé jenž došli pokáním tím, že s nimi sestoupil do řeky Jordánu a ponořil je do vody, proto se jmenoval Křtitel.

Jan Křtitel (římským vojákům) > Nepovyšujte se nad lidi, neutiskujte je a spokojte se s žoldem, který dostáváte.

8. Povolání učedníků

Ježíš si při různých příležitostech povolával lidi, kteří s ním poté stále chodili a učili se od něho. Učedníků bylo 12 (podle 12 pokolení izraelských), to jest 12 apoštolů.

11. Kázání na hoře

> Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Kterým soudem soudíte, tím budete souzeni a kterou měrou měříte, bude vám odměřeno. Jak byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim.

16. Uzdravení ochrnutého

Odpustit hříchy je mnohem náročnějším skutkem než uzdravit. Podle bible nemůže hříchy odpustit žádný člověk (naproti tomu udravit někoho jiného člověk občas zvládne).

21. Nemocný u rybníka Bethesdy

V neděli by se měl světit den Páně a nic nedělat, ale pokud někdo potřebuje naléhavě pomoct, nevymlouváme se, že je neděle.

30. Petrovo vyznání

Ježíš Kristus > Co je člověku platné, kdyby získal celý svět, a své duši uškodil?

32. O nemilosrdném služebníku

Je nám odpouštěno mnohem víc hříchů (proti Bohu) než my si máme možnost odpoustit sami mezi sebou a přesto i to málo je často překážkou.

39. O bláhovém boháči

Bible často varuje před nebezpečím bohatství - člověk, který soustředil mnoho majetku ve svých rukou, stává se tvrdým vůči svým bližním a sám myslí potom více na svuj majetek než na Boží vůli.

40. O boháči a lazarovi

Jméno Lazas (hebrejsky Eleazar) znamená "Bůh pomohl". Později se nemocnice nezývaly lazarety.

Kniha Žalmů 90, 12 > Nauč nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce

43. Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj

Opuštění manželky je hříchem, pokud ale příšinou není jeji nevěra.

59. Slavnost velikonočního beránka

Umývání nohou byla ponižující služba dříve konaná otroky. Ježíš umyl nohy svým učedníkům aby ukázal, že nám služba bližnímu nemá být příliš nízká.

61. Ježíš zrazen a zatčen

Jidáš políbením označil Ježíše mezi jím a jeho učedníky, tak aby ho mohla stráž zajmout.

66. Ukřižování pána Ježíše

V pátek před velikonocemi (Velký pátek) je dnem kdy byl Ježíš Kristus ukřižován.

69. Učedníci viděli živého pána

Nevěřící Tomáš = přízvisko vyvozené z toho, že Tomáš nemohl uvěřit tomu, že je Ježíš naživu, ten mu řekl: "Pojˇď a sáhni si do mých ran a nebuď nevěřící, ale věř!".

71. Seslání ducha svatého

Apoštolové = "poslaní".

Duch svatý by měl v člověku působit víru v Ježíše Krista a vést ho k radostnému plnění Božích přikázání. Bůh dává Ducha těm, kdo o něj prosí.

Vzkříšení Ježíše Krista i seslání Ducha svatého se stalo v neděli, tedy na den odpočinku.

72. Počátky křesťanské církve

Mezi prvními křesťany byla taková láska, že nikdo z nich neříkal že něco je jeho, ale vše patřilo všem.

80. První misijní cesta Pavlova

Cesty konané za účelem rozšíření evangelia se nazývají misijní, podle latinského slova missio = poslání.

85. Budoucnost církve Kristovy

Bůh nás má Duchem svatým shromažďovat ve společenství víry, lásky a naděje. Člověk od začátku chtěl být svým pánem a odmítal, že Pánem je Bůh, a proto bylo vždy napětí mezi královstvím světa a Kristovým.

Podle Ježíše Krista dojde jednou na boží soud, kdy se Ježíš ujme svého království na tomto světe, nastane nová země i nové nebea ne nebude již hříchu, načež ani trápení, bolesti a slz.