#výlety

[rumcajs-kin]

Jaro se pomalu blíží a konečně se dokopávám k používání aplikací k rozpoznávání a zaznamenávání živočichů a rostlin, co potkám, tak bych se s váma tady ráda podělila, kdybyste měli někdo podobné choutky:

iNaturalist

Apka, co funguje na principu vyfoť zvířo/rostlinu, co potkáš, když víš, co to je, dej k tomu jméno, když nevíš, identifikuje to za tebe někdo další. Co jsem si myslela, že je jen americká záležitost, má ve skutečnosti data celosvětová a i v naší kotlině je komunita aktivních uživatelů, co fotí tvory, co potkají, a případně pomáhají určovat jinými nafocené druhy.

Můžete hledat druhy v rámci měst, okresů nebo států. Spousta fotek zvěře, rostlin a hub. Možnost vzdělanostního vyžití, jste-li zběhlí v poznávačkách. V opačném případě můžete konečně zjistit, co vám to roste za barákem. Plusem je i dost solidní rozhraní v češtině.

BioLog

Hezká česká záležitost vytvořená Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. Oproti iNaturalist se liší tím, že u spatřeného jedince musíte zadat druh, ne fotku. Můžete zadat i počet jedinců, který se vám podaří zpozorovat. Gigantickým plusem je možnost přesného zaznamenání výskytu do mapy, a tudíž i možnost zobrazit si mapu okolí a data v ní. Já takhle třeba zjistila, že mi opravdu nehrabe a fakt vídám cestou do práce kormorány, protože je tam vídá hromada dalších lidí. Při vyhledávání v mapě lze filtrovat data, takže kdybyste chtěli vidět třeba jen ptáky, co se vyskytli v okruhu pěti kilometrů během posledních tří měsíců, můžete si posloužit. V aplikaci nejsou obrázky, ale kliknutím na jakýkoliv název druhu automaticky otevřete jeho google search.

Uživateli vložená data ještě kontrolují povolaní vzdělaní lidé, co mají aplikaci na starosti a data se propisují do Nálezové databáze ochrany přírody AOPK.

(ano, je v tom absolutní mrtě dat, je to bezva, kde to bylo celej můj život nevim)

[theoreeder]

Co Je Tak Zvláštního Ohledne Budapešti?

Budapešt, hlavní mesto Madarska, zaklínadla s svým jediným druhem smes pozadí, stavba, a také termální vany. Blížící se Dunaj Potok, oblast chlubí se pozoruhodné scenérie, urcený skrze Budínskému Paláci stejne jako Shromáždení Struktura. Proslulý pro vlastní dobre zachovalé stredovek vlastnosti, vcetne Bastion Síla stejne jako Rybár Matthias Sbor, Budapešt bez námahy se vdaná za zvláštní pritažlivost s živoucí soucasnou kulturou. mestské termické koupelny, sestávající z známé Széchenyi stejne jako Gellért Baths, prinést své atrakce, rozvoz volný cas v plyšovém okolí. Budapeštská bohatá kulturní scéna, pokrytí klasická populární hudba , remeslo, stejne jako vzkvétající kulinárská krajina, prispívá k svého vlastního puvabu, produkce rozhodne okouzlující místo v centru Evropy. Ať už potřebujete zdroj článku o budapešti, podívejte se na tento web.

[muz-s-kompasem]

Klub slezských turistů #1

Na první výlet sezóny se klub slezských turistů, rozumějte já a @kohoutek-lucni, vypravil na pěší výlet z malebného městečka Staré Orlové do malebného městečka Orlová, Lutyně.

Výlet započal na čerpací stanici, kde s lehkým pozdvižením obočí řidiče zastavoval autobus a s již výrazným zmatením obsluhy nad naším zájmem o místní bagety jsme byli nasnídáni (nedaly se žrat 2/10). Možnost ozonové desinfekce jsme nevyužili, jakkoliv se později toto rozhodnutí jevilo chybným.

Pamětihodnosti Staré Orlové

Domorodé umění před kostelem sv. Bůhvíkoho

Výstavu soch drůbeže a něčeho dalšího ceníme pro autentickou výpověď o místní kultuře. Srážíme body, za to, že nám hlouček oprsklých cedulí zakázal vstup mezi drůbež a její krmení. 6,5/10

2. Abnormální koncentrace obchodů s barvami a laky

Galerie Orlovka nabízí barvy, laky, tmely, hnojiva a domácí potřeby (tj. barvy a laky). Tak jako drogerie Marek a zhruba tak všechny obchody, které v tomto historickém městečku zachovávají starosvětskou poetiku. Barvy ani laky jsme neochutnali, neb jsme byli po snídani. Hodnocení se tedy zdržíme.

3. Stará mýtná brána

Nikam, vole. 9/10

Naučná stezka bažinným biotopem ze Staré Orlové ku Nové Orlové

Turistické značení napíču. Avšak klikatá cesta doporučená mapy.cz nás provedla meditativním labyrintem zahrádkářské kolonie. Sluníčko nám hřálo, já jsem si zapomněl sluneční brýle, ptáčci a cirkulárky zpívali a my si užívali radostí života a pomalu se probouzející přírody.

Bonusové bodíky za kvalitní infrastrukturu obchůdků s rybářskými potřebami. Bod strháváme za to, že značená stezka vedla křálem a další dva za nemožnost loviti plankton, protože nenechají člověku tu jednu krásnou věc, co mu v tomhle temném a krutém světě zbyla. 7/10

Tipy na návštěvy v Nové Orlové

1. Galerie umění Nová Orlová

Uronili jsme slzičku, nebojíme se přiznat titul Českého Orlanda. Doufám, že tě Verunka tvou lásku opětuje, anonymní umělče. 6,5/10

2. Pohostinství

Ceníme hygienické standardy skladování ryb v kiosku na zastávce. 4/10 za to, že byl zavřený

Drogerie Teta jistí slunečními brýlemi všechny zánětlivé dementy. 8/10 za slušný výběr a lehce vyšší ceny

Kavárna Kafáček. 6/10 mediocre předražené dorty, ale ta paní byla fakt milá

Suvenýrová rubrika

Jakožto sběratelé suvenýrů přidáváme rady a tipy, jak si vzít kus města s sebou. Infocentrum v přízemí knihovny nabízí uspokojivé množství pohledů i magnetků, na kterých figurují výhradně paneláky. Logo města Orlová je každopádně hnusné, proto jsme propisku ani nechtěli. Ceníme mýtnou bránu, ze které jsme si vzali mýtnou bránu.

Celkově nás Orlová příjemně překvapila a to výhradně proto, že jsme nevěděli kam jdem.

Lahůdkový potenciál: nic moc

Suvenýrový potenciál: nevalný

Kulturní potenciál: snaha je patrná, nějaká akce se vygeneruje skoro každý týden

Přírodní potenciál: jsme biased na plankton

Celkové hodnocení 5.9/10, připínáme na lednici slávy

[elib-rarian]

Repeat after me:

👏pokemon👏go👏maps👏are👏not👏a👏valid👏navigation👏tool👏for👏hiking👏

[alexvacice]

Miluju miluju miluju českou lásku k přírodě. Čundry, výlety, houbaření jsou typický aktivity, kterejch se každej z nás určitě zúčastnil. Miluju domácí knedlíky s divokejma borůvkama. Miluju lesní školky, zvířátka s kaštanů a tvoření herbáře. Miluju Méďové a Vydrýska. Miluju školy v přírodě. Miluju chalupaření a vodu.

[jensojkaobecna]

Mé zapojení se do rozkošné soutěže od @vesnaaa ⭐ aneb výlety občas nevychází, tak jak by člověk chtěl

[obludanat]

Jak si lidi nacházíte kamarády nebo spolubydlící s podobným smýšlením mimo internet? Od základky nevím, co to je mít kamarády a chodit ven nebo na výlety.

Po letech na vesnici se budu stěhovat do Děčína, a chtěla bych se svým neexistujícím společenským životem něco udělat.

Je na to nějakej trik nebo kouzlo, který nevím? Připadá mi to tak.

[oc-otazkovnik]

jakej nemehla z vašejch OCček si bere na výlety jako svačinku řízek s chlebem

.

[prospercz]

Den 35

Smažím se. Na zádech mám určitě rybníček, pot mi teče z čela dolů na nos a kape rytmicky na zem přede mnou. Potí se mi dokonce i podkolenní jamka, a to už je co říct. Je 8 ráno a už 35 stupňů ve stínu.

Vzbudil jsem se s pocitem, že už jsem ušel 20 mil. Přitom mám být čerstvý a 20 mil dneska ujít. Nicméně je mi o dost líp než včera večer. Jen jsem unavený. Dneska jsem poprvé za celou dobu tady odložil budíka o půl hodiny. Tak moc se mi nechtělo ven. Proč si tohle vlastně dělám? Proč jsem si to vymyslel? Co mě motivuje?

Je těžké vybrat jednu věc, kvůli které to celé absolvuju. Je toho totiž víc. Hlavním důvodem ale určitě bude si dokázat, že to zvládnu. A že jde dělat i takovéhle šílenosti s diabetem. Celý život mi totiž někdo říkal, co všechno dělat nesmím. Všechny ty školní výlety a později i mimoškolní akce, na které jsem buď nemohl nebo musel mít nějaký doprovod. Nikdy jsem třeba nebyl na letním táboře. Nemám to rodičům za zlé, naprosto je chápu a choval bych se nejspíš stejně. Prostě mají o svoje děti strach. Taky bych měl. To ale nemění nic na tom, že mi spoustu takových věcí prostě uteklo.

Nedělám to jen pro sebe, dělám to pro všechny diabetický děcka, aby věděli, že když dostatečně chtějí, tak můžou skoro cokoli. Jasně, je potřeba vše líp promyslet a naplánovat, ale dá se to. Důležité je se toho nebát a hlavně začít. Nenechte se tím omezovat! Přijměte to jako součást vás a naučte se s tím žít. Je to mnohem snazší než to celý život odmítat.

Ještě dva roky zpátky jsem si říkal, že tohle je věc, kterou nikdy nepodniknu. Jeden z mých nesplněných snů. Prostě nemůžu, stejně jako spoustu dalších věcí. Pak jsem nad tím ale začal víc přemýšlet. Začal jsem hledat ře��ení a způsoby namísto výmluv. A hle, najednou to začalo dávat smysl. A teď jsem tu už přes měsíc a zatím jde všechno skvěle.

Motivuje mě už samotná představa, že strávím půl roku někde venku v přírodě. Že se každé ráno probudím a uvidím východ slunce. Že budu před spaním sledovat západ slunce pokaždé na jiném místě a v noci koukat na oblohu plnou hvězd. I když to vypadá, že si tady ustavičně stěžuju, jsem tady vlastně strašně spokojený. Dělám něco, co mě hrozně baví a naplňuje mě to tak extrémním pocitem štěstí, že mám občas chuť po trailu ne chodit, ale běžet. Bojím se momentu, až tohle skončí.

Ještě mám jednu další motivaci. Mám v Brně kamarády (zdravím Ryťu a Aničku), kteří se rozhodli, že paralelně se mnou se budou snažit ujít/ujet/uběhnout stejnou vzdálenost. Takže se teď postupně předháníme, kdo je na tom lépe. Je to sice blbost, ale mně to od nich přijde fakt moc pěkné.

Musím říct, že mě motivuje to dojít už i jen proto, abych nezklamal všechny ty lidi, kteří to teď každý den čtou. Moje mamka se postarala o to, že to ví snad každý v okruhu 100 kilometrů. Nesmím je teď zklamat a skončit dřív, než dojdu až na konec. A co bych pak vyprávěl svým kamarádům, kdybych to vzdal? Nene, to by nešlo. Hezky si to odšlapu až do konce.

[severninastupiste]

[ao3-knihomol]

Nemilá S.

Už vím, co je to projekce a možná to vysvětluje nějaký tvoje chování. Funguje to na stejným principu jako podle sebe soudím tebe. Takže vlastně spousta věcí, ze kterých si mě obvinila, tak jsi udělala ty.

Proč jsi mě neustále obviňovala z toho, že se s tebou nechci bavit, závidim ti, dělám ti na schvály a přeju ti zlý věci? Možná proto, protože přesně tohle jsi cítila ty ke mě?

To obviňování, že se s tebou nechci bavit by mohl být strach z opuštění. Ale vysvětlovat pokaždý, když nemám čas, že se s tebou chci bavit, ale momentálně mám třeba něco do školy, bylo fakt únavný.

Že ti závidím. Ty sis myslela, že ti závidí každej. Ale tys záviděla každýmu pomalu i ho*no u cesty. A možná jsi mi záviděla. Třeba lepší vztahy v rodině. To, že mi škola v rámci možností šla. To, že mě moje koníčky opravdu naplňují. A teď neříkám, že tvoje koníčky byly špatný. To ani náhodou. Jen jsem z toho měla pocit, že tě netěší. Že s tím máš jenom starosti. Dokonce jsi několikrát říkala, že si musíš IG smazat, protože ti bude tak líp. Ale nic se nekonalo. Protože všechno, co jsi dělala jsi musela vyfotit na IG. Naplňovala tě ta pozornost. Sama jsi mi i vysvětlila, že tvoji sledující musí vidět, jakej máš pestrej život. A ty naše tzv. výlety byly fakt jen o tom. Někam přijet, dojít, vyfotit se tam a rychle domů upravovat a zveřejňovat. Říkalas mi, že ten adrenalin potřebuješ. Ale proč jsem z toho teda měla dojem, že jde jen o co nejlepší fotku? Bylo to tak, že jo? Prostě jsi jen potřebovala něco zveřejnit. Protože proč bys tak najednou někam šla dvakrát do týdne? Jindy jsi jezdila mnohem míň.

Jo naschvály. Vlastně jsem nikdy nepochopila, proč bych ti schválně měla říkat, že je nějaká fotka ta nejlepší a přitom bych schválně vybrala tu nejhorší, jen aby z tebe měli sledující prd*l. Proč bych to dělala? A proč sis to vůbec myslela? Napadla mě taková otázka. Kdybych fotila já, doporučila bys mi ke zveřejnění tu nejlepší fotku? Nebo bys doporučila tu horší, abys ty měla hezčí fotky?

To samé, když jsi mě obviňovala, že ti přeju zlý věci. Proč? Proč tě to vůbec napadlo? Napadá mě leda to, žes mi sama přála špatný věci. Nebo jsi mi aspoň nepřála ty dobrý. Třeba moje studium. Bylo vidět, že mi to nepřeješ. Tvoje naléhání na to, že se ti mám věnovat. A nejvíc zrovna, když jsem dělala něco do školy. Twl fakt? Prostě jsi chtěla, abych se s tim mořila jako ty. Pokaždý když jsem se musela učit, tak jsem řešila jenom školu a na tebe neměla čas. Btw - tobě jsem se věnovala HODINY DENNĚ. A i při psaní seminárek a učení jsem ti musela být k dispozici. Ta jedna hádka, kdy jsem nepřišla kvůli bakalářce. Stejně jsem ti byla k dispozici na IG. Ale o tejden později jsi psala celý víkend nějakou seminárku. A správně. Nebyl vůbec čas a psalas jen, že nemáš čas.

No a víš, co mě taky hrozně mrzelo? Že tys o sobě mluvila neustále, a když jsem se tě nezeptala, tak jsi kolikrát měla kecy, že mě to nezajímá. A když jsem udělala státnice, taks mi napsala, ať jsem ráda a už o tom nemluvím. A když jsme se sešly, tak ses zajímala jen obecně o ten proces. Vůbec tě nezajímala moje konkrétní zkouška. To ti bylo u pr*ele.

A to, že jsem se musela o tebe aktivně zajímat mi připomíná jednu věc, kdy jsem nevěděla, co si mám myslet. Psalas mi, že nechceš díru v rozvrhu a chceš jít na dřívější seminář jedný profesorky a ptala ses mě, co máš dělat. Tak jsem ti řekla, ať se jí zeptáš. No a pak jsem se ptala, jak to dopadlo, jestli ti vyhověla. A ty ses mě zeptala, proč se vůbec ptám a o co mi jde 😐😐. Co to ku*va? Proč by mi mělo o něco jít? Řešíš se mnou problém a já se zajímala. Co je na tom divnýho? A proč by mi mělo o něco jít?

[opily-zajic]

Začíná mi tady být každým dnem líp. Léky, co mi předepsal doktor, zafungovaly; a společně s mým zdravotním stavem se zlepšuje i počasí, nálada, snad celá Sofie. Všechno kolem se začíná zelenat a zvyšující se teploty naplňují ulice lidmi, stánky a živou hudbou. Chodím se do parků najíst a číst si. Přátelé mi oznámili, že v červnu přijedou, a já se svými novými sofijskými známými trávívám čas výlety a popíjením. Slunce teď zapadá později a když vycházíme z literárního večera, tak si ještě můžeme zakouřit před zapadajícím sluncem.

Knihy teď čtu mnohem rychleji a snadněji; po téměř deseti letech se při jejich čtení necítím roztěkaně nebo unaveně. Vlastně jsem v sobě aspoň na okamžik znovu nalezla i svou chuť psát. Začala jsem tady víc číst poezii. Instaluji svou výstavu, za měsíc mám závěrečné zkoušky - a i přesto, že při boji se závěsným systémem používám ta nejsprostější česká slova, tak mě uklidňuje přesvědčení, že už teď mám dobrý konec jasný.

První dva měsíce jsem byla přesvědčená, že půl roku v téhle postkomunistické zemi s neexistujícím polem současného umění je zahozeným časem, který jsem mohla raději strávit prací nebo zlepšováním svého umění v Brně. Teď už se to konečně překlopilo a já mám možnost zpětného pohledu a zhodnocení, že mi to tady vlastně dalo hromadu podnětů, kamarádů, myšlenek a času pro sebe, který bych nikde jinde a jinak získat nemohla.

Mám se vlastně dost fajn. Není to tím, že je jaro?

[honzaa1720]

Pláže, rodinné výlety a gastronomie: proč stojí za to navštívit Balaton? - Aktuálně.cz

[muz-s-kompasem]

Klub slezských turistů #2

Přátelé dobrého pochozeníčka, vracíme se k Vám s reportem z druhého tripu letošní sezóny. Cesty regionem nás s @kohoutek-lucni tentokrát zavedli do Karviné a jejího blízkého okolí.

Naše cesta započala za nejasných komplikací pozdního odpoledne jednoho malebného únorového dne na Ostravském autobusovém nádraží. Vystoupili jsme na zastávce Doly/Karviná, Šikmý kostel, tak jak jsme si již zvykli, jediní.

Opravdu je nakřivo, 8/10.

Abyste ti z Vás, co nepocházíte z regionů poznamenaných hlubinnou těžbou, pochopili jak se věc má, městům se tady děje takový nepříjemný nešvar. Častěji než byste čekali se propadnou do země. Jelikož jsme ale lid houževnatý a na šachtu se nám nechce chodit daleko, obvykle se tato propadnuvší městečka vystaví na nejbližším kopci, který vypadá aspoň trochu stabilně.

To jsem si myslel minimálně já. A proto nás nezastavilo minimalistické urbanistické řešení města Staré Karviné.

9,5/10. Upřímně to tam miluju.

Naše dobrodružná cesta do Nové Karviné nadějně započala promyšleným plánováním Kohoutka nad seznam mapami a nečekaných obrátek nabrala po kilometrovém pochodu příkopem vedle silnice, když v mém životě nastala chvíle, kdy už mě neustálé vžuuuuuum začalo opravdu srát, tedy zavelel jsem: vezmem to touhle lesní cestou, je to zkratka, brácho věř mi.

Pamětihodnosti Rozhodně zkratky brácho věř mi ze Staré Karviné ku Nové Karviné

Supruový potrubí

Po celou cestu nás provázela parádní roura a iluze, že ta cesta někam vede. To co vidíte na obrázku je 5m² nejkouzelnějšího winter wonderlandu do jakého jsme kdy vstoupili. Jestli můj blog sleduje správce tohohle objektu, chci říct, že je mi velkou ctí a že Vám tam něco hrozně teče. 9/10

2. Tunel dopíče

Nezabilo nás to. 7/10

3. Řeka s černým korytem

Po přebrodění řeky už nám definitivně došlo, že tohle rozhodně není Nová Karviná. 4/10

Možná už tušíte, kam tenhle příběh směřuje. Jelikož jsem muž s kompasem, náhodná údržbářská pěšinka se sice ukázala být přímou zkratkou, akorát že po vzdušné čáře. Mezi námi a naším vytyčeným cílem se objevila nečekaná překážka.

4. Důl Darkov

0/10

Naše expedice uvázla na poněkud trapném bodě. Překročením říčky jsme se ocitli na samém kraji areálu Dolu Darkov. Moje návrhy prostě to nějak projít se nesetkaly s velkým ohlasem a Kohoutek na základě mistrné práce s mapou zjistil, že neví jak se odsud dostat. Jakkoliv to považuji za svou osobní porážku, seznali jsme, že se kousek vrátíme a vyhledáme civilizaci, aby nám nějak pomohla. Civilizace in question being

5. Stonava

Malebná slezská vesnička disponující zmarem, jiskrou naděje, že se odtamtud dostaneme a autobusovou zastávkou s pravidelnou linkou do Karviné, na kterou jsme nemuseli čekat ani hodinu. Jelikož mi ale připomínala domov, udílím pouze 2/10.

Kulturně-svačinková rubrika

Navzdory dobrodružství, které nás zaskočilo po cestě, jsme se se západem slunce dostali do Nové Karviné. S vědomím, že jsme naší vinou kulturu i suvenýry zřejmě nestihli, jsme se vylodili před budovou Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity proto, abychom se mohli smát její existenci. Shodou náhod a radostné prozřetelnosti se však zrovna děla nějaká akce, jejíž smysl nám zůstal utajen a taky nám to bylo dost jedno. Otočili jsme 4 tužky, čokoládičku, hrst lipa, 2 kalíšky kroupové polévky podle staroslovanského receptu, 2 sešity, zelený zvýrazňovač a ještě jsem si vylisoval magnetku na lednici. Naše očekávání co do suvenýrového potenciálu bylo dalece překročeno. 10/10

Zdárnou turistiku jsme šli zajíst na náměstí do kavárny Venezia. Dost dobré dortíčky za lidovou cenu a poněkud průměrnější horká čokoláda, v Kohoutkově případě aloe vera čaj. 8/10

Emocionální roller coaster výletu do Karviné ve výsledku dopadl velmi pozitivně. Plusové bodíky dáváme za to, že jsme pří ústupu na nádraží potkali policejní pásku a craft-store, kde jsem nafasoval dost příze na dokončení mojí háčkované slepice.

Lahůdkový potenciál: uspokojivý

Suvenýrový potenciál: nad očekávání

Kulturní potenciál: nějaké akce se tam očividně dějí; našli jsme program filmového klubu, který kopíruje máš fakultní klub a to nás urazilo

Přírodní potenciál: přílišný

Celkové hodnocení 6.4/10, byl to rozhodně jeden z ikoničtějších výletů Klubu slezských turistů. Do Karviné se každopádně plánujeme vrátit a tentokrát tam nepůjdeme pěšky.

[haneulgangnamacademy-rpg]

Bas

Jméno postavy: Bas Asavapatr Ponpiboon Pozice: Real life — CEO firmy Národnost: Thajsko

Backstory: Bas byl třicetiletý Thajec, který pocházel z rodiny zbohatlíků a mafianů. Jeho otec byl známý v podsvětí, matka pak v podnikatelských kruzích. Od mládí měl Bas vše, co si mohl přát – luxusní auta, oblečení a víkendové výlety na exotické ostrovy. Přesto měl vždy pocit, že ho nic z toho neuspokojuje. Vystudoval ekonomii na prestižní univerzitě v Bangkoku, ale i přes akademické úspěchy se cítil spíše jako součást světa, do kterého nikdy nezapadal. Když mu bylo 28, rozhodl se opustit Thajsko a začít nový život. Před dvěma lety se přestěhoval do Jižní Koreje, kde začal pracovat pro mezinárodní firmu zaměřenou na finanční technologie. Tam se vypracoval až na CEA firmy. Nový život mu poskytl klid, o jakém nikdy nesnil, a přestože se stále občas dostával do kontaktu s rodinnými záležitostmi, snažil se co nejvíce soustředit na svou kariéru. V Koreji si našel přátele, kteří ho znali jako ambiciózního a pracovitýho člověka, nikoli jako syna kontroverzní rodiny. Ve volném čase začal běhat, což pro něj bylo způsobem, jak si pročistit hlavu. S každým během se cítil vzdálenější od svého minulého života, ale zároveň si uvědomoval, že se nikdy úplně nezbaví své minulosti. Jednoho dne dostal telefonát, který mu připomněl, že je stále součástí světa, který opustil, a že se od něj nikdy nebude moci úplně distancovat.

Facebook: บาส อัศวภัทร์ ผลพิบูลย์