#sezóní deprese

[allmothsdied]

Sezóní splín depresivna, přicházející s prvními paprsky létojarního slunce, krátící se schopnost spánku, a to vyčerpání... Odstíny šedé, neustále množící, prohlubují se, už tě to nepřekvapuje, už tě to neleká. Násobící se nemoci tvojí mámy, únava a bolesti, se všemi starostmi světa. A tak pořád dál a dál a dál.

Z přátel časem sotva známí, nebo životy a přítomnosti vzdálení. Tvoje nehybnost, otupěle vyprázdněná, setrvačnost tikajícího času a hudba ztrácející svou chuť. Pak přichází slzy v očích a ty zoufale nevíš proč, nasbíraný traumata a smutky dožadující se pozorna. Není čas, nechceš, nemůžeš, odmítáš. Zatnutí zubů, odvrácený pohled, takhle přece utečeš. Jen zaplnit ticho, jen rozptýlení, jen další série dnešků.

Životy plující za matným sklem, jejich zastřený ruch. Nechat je jít. Nechat je odejít. Nechat je žít. Hodiny střídající čtvrt roky. Není co dělat. Pomalý klesání. Nebráníš se, nebojuješ s tím. Necháváš vodu se přeženout. Plnící se plíce, není dechu. Jen další den, jen jeden. A pak ještě hodinu. Minutu. Sekundu. Další týden.

Maturují. Sedíš. Celý století. Stárneš. Není co sledovat. Fialová zeď. Pár desítek knih. Občas chce se psát. Ale není co. Náhodný výbuchy hněvu, krátery agrese. Zapomenuté významy, zapomenuté chutě a barvy. Příliš dávno. Příliš pozdě. Miniatury a karikatury.

Mizící kila, tvého těla, velikosti a tíhy světa, cihlu po cihle, přicházíš, postrádáš, nemáš nemáš nemáš... Udělala další část zkoušky. Teď. Už před týdnem. Nebo dvěma? Rituály. Nespavost. Hlad. Lámání v pase nad toaletou. Rukou krkem došáhnout na dno hluboka. Vyrvat srdce, vyrvat orgány. Vyprázdnit. Vyprázdnit. Vyprázdnit. Dávení. Pročpročproč...

Nikdo nepíše. Nikomu nepíšeš. Není kdo. Není komu. Není proč. Voda stékající z očích. Splněný sen, všechno, co's chtěla. Všechno. Nic. Málo a ještě míň. Moc nezbývá. Jen pár let, pár let před tebou. Už jen pár... Celá délka jejího titěrnýho života.

Zdi se vlní. Proč se sakra zdi vlní!? Neostrý zrak. Neostrý o celý rok víc. Jen nějak není co vidět. Vůně šeda. Vůně nežití. Vysněná rakev, domácí výroba. A to vyčerpání...