#pohli

[lilpomfriend]

[lilpomfriend]

Evertein never fails to make Pohli look like an angel ; v ; <3

FFXIV Comission for @lilpomfriend ♥ I really love drawing this pinky WoL ;__; she's so beautiful♥

[chrisnaustin]

If only I were she!

[freckledjoes]

Joe Keery and Jessica Pohly at the Fargo S5 after party!

[takovanormalnielie]

19.5.2024

Ráno jsem si udělala nový nehty a po vytvrzení jsme se vrhly na rekonstrukci ložnice. Docela jsme s tím pohly. Máme většinu konstrukce, samotnejch příček i kousek stropu. Chybí nám ještě usadit zárubně, zaizolovat a doladit detaily. Jsem ráda, že jsme toho zvládly tolik, ale jsem unavená a zrpuzelá. Víkend utekl příliš rychle a chybělo mi v něm trochu víc zábavy. Asi jsem taky nervózní z následujících týdnů. Čeká mě sono, endo a sexuologie. Potřebuju to už dotáhnout. Táhne se to tak dlouho a celou dobu jsem akorát napjatá, jak to dopadne. Blížím se ke konci a napětí se stále stupňuje. Jsem z toho už unavená.

[lilpomfriend]

I love to talk about Lightwarden/Sin eater AUs 👉👈😳

This is Pohli's Sin Eater form;

Apatheia.

She actually spends most of her time asleep, tucked away in some remote ruins her flora has completely overrun. Anyone that approaches too close (including other sin eaters ect) is attacked by the flora, dragged in, and their life force absorbed. The marble ruins look almost like a thriving jungle with statues beasts and people scattered about, agony still present on their faces from their death.

God forbid though you manage to get past the flora and enter too deep into her sanctuary, because then you wake the real monster of the place, Apatheia.

She does not take kindly to being awoken.

Her violence is swift and ruthless. Instead of absorbing sustenance from her flora, she will rip you apart claw by claw and devour you. You won't even live on as a morbid statue in her dark garden, there will be nothing of you left.

She's actually a rather ineffectual Light Warden. Apatheia is terrifyingly powerful with the light of all the previous lightwarden's combined, but the way the light corruption has twisted her mind actually does nothing for the Ascians. Her utter lack of interest to anything that doesn't disturb her sleep (apart from her intial awakening/transformation which was a bloody affair) is not a form of mercy though, its borne from her "forgiven sin"; apathy. The light has taken her worst qualities/fears, twisted them, and enhanced them into an apathy so strong, she does not care for anything, simply laying (sleeping) in stasis.

I can see Ascians kidnapping people precious to their biggest enemies and dropping them in her lair to lure heroes trying to rescue them to their deaths.

Now tell me about yours OP! (or anyone else, tell me anything! I love hearing about sin eaters/light wardens ect)

*rises up from my bed like a zombie* I want to talk about Lightwarden AUs

[prospercz]

Den 55

Vstáváme v šest. Slunce už je vysoko, i ráno teda dostáváme minimálně hodinu světla navíc. Ale nemusíme teď vstávat tak brzy, abychom utekli horku. Většinu času jsme mezi stromy, takže je sice teplo, ale šlapeme ve stínu.

Balíme a pokračujeme šlapáním po sněhu. Je to tak 70% sníh a zbytek trail nebo občas taky říčka místo trailu. Naštěstí je sníh tady docela tvrdý, takže nehrozí, že bychom se propadali nějak hluboko. Jediným větším nebezpečím jsou sněžné mosty, pod kterými teče voda. Nikdo nikdy neví, kdy se propadne. A taky sněhem zapadane stromy. Ty slabší se pod váhou nadměrného sněhu prohnuly a teď občas vystřelí zpět nahoru. Stir it upovi jeden takhle málem vyrazil zuby, než jsme si jich začali víc všímat. Říkáme jim Slap trees (Fackovací stromy).

Brodění přes sníh ubírá mnohem víc energie a zároveň naše tempo klesá minimálně na polovinu. Ušli jsme necelých 8 mil. Jsme z toho oba v 11 už úplně utahaní, jak kdyby bylo už pět večer. Dáváme si pauzu a powernap, abychom se nachystali na dalších minimálně 8 mil. Jdeme teď k jednomu turisticky hodně vyhledávanému místu. Pro nás je to ale po cestě, tak se tam taky chceme zastavit. Trail není tak náročný, sněhu ubylo.

Kolem třetí konečně k Ramona vodopádům dorazíme. Je to asi nejhezčí vodopád, co jsem kdy viděl. Skála, po které voda stéká, je hodně členěná, a tak voda vytváří neuvěřitelnou kaskádu. Je to boží. Sedáme poblíž a dáváme si pozdní oběd s výhledem na už zmíněnou nádheru.

Jen s velkým úsilím se dokopeme, abychom se zase pohli dál. Nechce se nám, tohle byla opravdová hiker tv. Nicméně, musíme. Ujdeme míli a dáme si další rozcvičku na budoucí Sierru; brodění řeky nad kolena. Byla to celkem hračka.

Na závěr nás čeká stoupání asi 3000 stop k úpatí hory Mt. Hood. Koukáme na ni už poslední dva dny. Je totiž nepřehlédnutelná. Je vulkanického původu, má kuželovitý tvar, měří 3429 m.n.m. a jsou na ní celoročně ledovce. Tohle všechno dohromady a fakt, že kolem dokola mají nejvyšší vrcholky sotva 1800, z ní dělá opravdu něco speciálního a velkolepého. Nahoru ale naštěstí nepůjdeme, jen do nějakých 1900 a pak zase dolů. I tak tam je pořád spousta sněhu. Obejdeme si ji dokola, ale to až zítra.

Poslední dva dny nás provází v lese zvláštní zvuk jednoho ptáka. Zní to jako píšťalka. Dlouhý, táhlý, monotónní zvuk. Pojmenovali jsme toho ptáka Referee bird (rozhodčí). Zatím se nám ale nepovedlo ho lokalizovat, takže nevíme, jak vypadá. Kdybyste někdo tušil, o jakého jde, rád se příručím.

Kolem sedmé dorazíme na místo, kde bychom chtěli kempovat. Máme tu všechno, dva rovné plácky, maličký potůček a neskutečný výhled na Mt. Hood na jedné straně a na západ slunce na druhé. Co víc si může člověk ještě přát? Jsme tu úplně sami, je evidentní, že tudy ještě nikdo nešel (přes trail jsou natažené pavučiny). Nezkazí nám to tu ani stopy pumy, které jsme našli v písku.

[edebiyatiturk]

Orjinal Pohli Krem

Orjinal Pohli Krem: Cilt Bakımında Devrim Günümüzde cilt bakımı, sağlıklı bir yaşamın önemli bir parçası haline geldi. Cilt sağlığına yönelik yenilikçi ürünler arayanlar için “Orjinal Pohli Krem” dikkat çekiyor. Bu yazıda, Pohli Krem’in ne olduğu, bileşenleri, faydaları, kullanım yöntemleri ve daha fazlasını detaylı bir şekilde ele alacağız. Hedefimiz, cildinizin sağlığını artırmak ve bu ürünü…

[tadystuduju]

Design hackathon - Bankovní podvody, jak se jich zbavíme?

Sestavili jsme si skupinu lidí, kteří trápí situace ve městech a života lidí v něm. A skončili jsme tím, že jsme nevyřešili bankovní podvodníky v ČR.

Do většího detailu jak probíhal náš hackathon už to rozepsal třeba Matyáš nebo Monika, nezaměřím se tedy na proces a popis toho co jsme dělali, ale spíš co si z toho odnáším.

Během semestru jsme se zábavnou formou rozdělili do tématických skupin problémů, s kterými bychom rádi pohli. Naše parta si vzala téma město a jak jeho potenciál ničí různý věci, postupnou diskuzí a radikalizací jsme došli k tomu, že za všechny problémy můžou auta. (Trochu přeháním oproti reálný domluvě, ale zní to líp.) Došli jsme k tomu, že super bude zadat si designerský problém: "Jak bychom mohli docílit toho, že v Praze bude 90 % lidí chodit pěšky, jezdit na kole nebo využívat MHD a zajistit tak vyšší spokojenost obyvatel."

Řešení bylo jednoduchý, vymítit auta a postupnej proces k tomu byl taky docela zřejmej. Ale tušili jsme, že je to trošku absurdní boj s větrnými mlýny a trochu moc ambiciózní, na to abychom si ho brali na designérskej hackaton a věnovali se mu další dny či snad týdny nebo měsíce. (to v tu chvíli bylo nejistý.)

Tak jsme změnili téma na Bankovní podvody. Konkrétní na: "Jak bychom mohli z česka zcela vymýtit finanční podvodníky a ochránit peníze lidí na jejich účtech?"

S výbornou partou spolužáků jsme si udělali nějaký základní výzkum, vyzpovídali pár aktérů, našli co je možný na internetech a sjeli se na hackathon. Já jsem předem kejvnul na roli facilitátora, z čehož jsem měl trochu obavu a trochu mě mrzelo, že nebudeme mít někoho zkušenějšího, komu bych mohl koukat pod ruce.

Nakonec jsem osobně za tenhle výsledek rád, protože jsem se toho asi naučil nejvíc. Poté co jsme pochopili víc zadání a že důležitá je během tohohle hackathonu cesta a ne cíl, tak jsme se v týmu všichni docela uklidnili a shodli se na tom (znovu, předtím už během callů), že si primárně chceme vyzkoušet proces a nemáme potřebu přijít s neprůstřelným dokonalým řešením, nad kterým bychom trávili ještě x dalších měsíců.

Já jsem měl snad jediný víc zkušeností s průchodem celým design sprintem v obdobné podobě a s tím jak jednotlivý kroky vymýšlet, facilitovat a realizovat. Ostatní v týmu měli nějaké zkušenosti a ne tak komplexní. Tým si chtěl vyzkoušet designérskou práci v tom celku. (Já tolik ne, už jsem si podobnými projekty prošel dostkrát.) Mě na tom zase zajímala ta facilitace a moje nervozita z ní. Když to budu dělat blbě, tak nikam nedojdeme, nebo se pohádáme, nebo to nebude fungovat apod.

Měl jsem nějakou základní představu jak si budeme procesem procházet, jaký aktivity v který části budeme dělat a kam by nás to mohlo postupně posunout. V průběhu jsem upravoval ty aktivity, vypouštěl některý naplánovaný zbytečný kroky (třeba detailnější persony) a naopak doplňoval věci, které jsem na začátku vymyšlené neměl. Monika ve svým reportu má docela dobře zaznamenané, co jsme dělali. Hodně jsme pracovali s milovanejma lepíkama, různě je přeskupovali a ty důležitý si přesouvali a vyzobrazovali v různým pojetí a řadili do různých struktur. Tak abychom udělali dobrý rozhodnutí a znali vše co jsme pro rozhodnutí potřebovali.

Oproti práci v obvyklým třeba placeným týmu, jsme tady neměli do většího detailu rozdělené role. Neměli jsme stanovené žádné právo rozhodnout, nebo něco třeba zatrhnout. Děli se nám dva zásadní nešvary a jeden nepřekvapivej a úsměvnej.

Neměřili jsme si čas, ikdyž jsme si stanovili, jak dlouho nám některá aktivita má zabrat času, tak jsme ignorovali, že jsme to přesáhli klidně čtyřikrát. Tohle bylo docela stěžejní. Časomíru bych příště určitě měl propracovanější.

A hlavně jsme měli velkej problém se rozhodnout, do čeho se pustit, jak se posunout. O hodně věcech jsme zbytečně dlouho diskutovali, ač už jsme byli rozhodlí a stejně jsme je furt znevažovali a promýšleli ze všech stran. Tohle nás extrémně zpomalovalo a i proto jsme pro ostatním týmům, neměli moc žádný wau výsledky. V tom jak náš tým fungoval se mi nezdálo komfortní je občas přerušit a nutit, že něco bude nějak, jsem zvyklý pracovat hodně konsenzuálně a necítil jsem se dobře dělat rozhodnutí pro ostatním, že už něco nebudeme řešit a jdeme dá. Příště bych si určitě dopředu nastavil, kdo bude rozhodovač a věci rozhodne, ač by to bylo proti názoru ostatních. Nebo si dopředu stanovil jiné metody, jak tohle řešit.

A zábavný bylo, že v některých částech workshopu jsme byli zpomalení taky tím, že jsme nechtěli dělat věci, co buď vůbec neumíme, nebo děláme v práci furt. Já jsem si třeba přál docela udělat nějaký basic prototypy nějakých řešení, který bychom třeba mohli testovat, ale bylo to už ve chvíli, kdy bylo docela jasné, že už se to spíš nestihne. A já dělat ve figmě apod. prototypy skoro neumim a trvalo by mi to hrozně dlouho. A ostatní to měli zase tak, že to dělaj každej den v práci a tak se jim nechtělo to dělat teď a radši se chtěli soustředit na jinou část procesu, co by si mohli vyzkoušet. To mi ve finále přijde skvělý, že jsme měli možnost se rozhodnout, že něco dělat nebudem, jen protože se nám nechce a že se budem věnovat něčemu jinýmu. To se v životě obvykle neděje a tady se to hodilo.

Byl jsem trochu rozmrzelej, že oproti ostatním týmu jsme měli takový obyč až lame výsledky, ale dost jsem to probíral i s týmem i s ostatními pedagogy a tvařili se, že to bylo ok.

Příště bych si vybral téma, kde tušim, že se dá hnout víc věcmi než jen jedním omezeným způsobem navázaným na technologie.

Díky za hackaton, bylo to fajn!

[lilpomfriend]

Moogle Hitman

[swiss-life-select-slovensko]

Bol aj vám vo vašej firme komunikovaný benefit vyváženej⚖ pracovnej doby? Pociťujete však vy osobne🙄 tento benefit? Alebo sú to iba pekné marketingové slová📢?

Dušan Moskaľ, úspešný exkluzívny finančný sprostredkovateľ Swiss Life Select Slovensko je jedným z mnohých, ktorí si u nás tento benefit užívajú aj reálne😊.

Navyše výška📈 jeho príjmu nie je ohraničená žiadnym limitom. Je iba na ňom, koľko si v daný mesiac zarobí. A ak ho to v daný mesiac láka skôr do exotiky🏝, ako do kancelárie? Vo Swiss Life Select Slovensko žiaden problém🫡. Viete si vybudovať pasívny príjem, ktorý vám na účet príde bez toho, aby ste v daný mesiac čo i len pohli prstom👌.

👉Znie to až príliš dobre? Tu je reálny dôkaz a Dušanove skúsenosti s prácou v Swiss Life Select Slovensko: https://www.swisslifeselect.sk/sk/pre-vas/clanky/zivotne-temy/dusan-moskal-vytvoris-si-pasivny-prijem-ktory-ti-pipne-na-ucet-aj-ked-cely-mesiac-nepracujes.html?utm_source=tumblr&utm_medium=video&utm_campaign=kariera_s_buducnostou

Zažite i vy rovnakú voľnosť😊. Majte okolo seba vyrovnaných ľudí, ktorí vás potiahnu smerom hore. Staňte sa aj vy súčasťou tímu skvelých ľudí v Swiss Life Select Slovensko. Spojte🤝 svoje meno so stabilnou spoločnosťou, ktorá bude stáť za vami. Swiss Life stojí za svojimi ľuďmi už viac ako 165 rokov🙋. Vďaka čomu dobre poznáme cestu k úspechu. Nič neskrývame a o naše skúsenosti sa s vami radi podelíme. Prečo? Pretože len vďaka vám môžeme rásť aj my. Splňte si aj vy svoje sny, aby ste mohli žiť život podľa vlastných predstáv💯.

👉Kariéra s budúcnosťou: https://www.swisslifeselect.sk/sk/pre-vas/kariera.html?utm_source=tumblr&utm_medium=video&utm_campaign=kariera_s_buducnostou

[lilpomfriend]

Im still so in love with this piece, I want to be buried with it <3

FFXIV Commission♥

I really love to do this piece♥ Emet Selch is one of my favorite ffxiv characters!

[veronikaprenika]

O hľadaní šťastia medzi trojlístkami Priznávam, poslednú dobu som si naozaj prestala vážiť veci. Hovorí sa, že to čo nás v živote najviac motivuje a pohýna nami, je buď láska alebo strach. Ja som týždne konala a premýšľala pod úskaliami strachu. Cítila som sa zovretá medzi vlastnými tiesňavami ale aj uzavretá pred svetom. Začala som premýšľať nad hranicami prevzatia kontroly nad vlastným životom a jej ponechania. Kedy je správny čas konať? Kedy nadíde čas nechať veci len tak plynúť? Čakala som, postávala som na svojej ceste pred mnohými rázcestiami, pretože som mala pocit že to je najsprávnejšie čo sa dá robiť,- alebo skôr nič nerobiť. Ale prichádzajú podnety, pohnútky stále silnejšie, ktoré ma začínajú vyťahovať z mojej stagnácie, alebo len oddychu a načerpania nových síl. Prestala som si vážiť lásku a útočište ktoré mi poskytuje, v ponorení sa do tepla, do objatia osoby, do môjho druhého celku. Teraz však cítim že je potrebné sa pohnúť. Nehľadať ani tak zmyselnosť mojich počinov do budúcnosti, ale skôr pocit naplnenia pri ich konaní. Tuším a šípim, čo ma napĺňa a tak teraz len hľadám praktické smery k uplatneniu mojich zámerov. Vrátila som sa domov na dedinu, do domu, kde môžem chodiť po rozsiahlom dvore jemno zelenej trávy bosá. Čupla som si medzi množstvo lístkov ďateliny, hladila ich a končekmi prstov preberala s cieľom nájsť šťastie. Pár rokov dozadu, zdá sa to už ako večnosť, sme mali celý dvor posiaty štvorlístkami a nebolo ani za potreby sa snažiť dlhšie hľadať. Bola som maličká a ešte som úplne nerozlišovala šťastie od nešťastia a tak som ich zbierala len pre radosť a hru. Dnes to bolo oveľa náročnejšie, alebo si to skôr vyžadovalo trošku trpezlivosti a času. Preberám drobné listy, zbystrujem zrak a utišujem myseľ, ale predsa mi niečo popri tom zišlo na um. Pri tom obyčajnom hľadaní, pomyslela som si, je to ako so životom. Predsa sa treba trošku posnažiť a venovať niečomu viac úsilia a času. Z jednej básne som si zapísala verše, ktoré mnou pohli aj ma uchlácholili. Niet na svete šťastia, len pokoj a kus chcenia. Teraz si už nespomeniem kto túto báseň napísal, avšak tieto slová, mám pocit, sú akoby odjakživa vpísané v mojej duši. Kus chcenia, kus úsilia odtlačiť úskalia ktoré nás obmedzujú. Upustila som od hľadania šťastia a ako by som aj mohla správne posúdiť čo je pre mňa šťastie? Aj tento stav môže byť sprvoti prezlečený za smútok ktorý sa preukáže až v ďalekej budúcnosti ako niečo pozitívne a potrebné. Preto je šťastie už možno i teraz, všadeprítomné, niekedy zdajúce sa jedinečné ako raritný štvrtý lístok na ďateline. Nehľadám šťastie, ale skôr postrádajúcu vďačnosť zaň. Je stále tu, tak ako mnoho skrytých štvorlístkov na lúke, ktoré stačí iba zahliadnuť. Šťastie je stav vedomia s prijatím i jeho opaku. A hovorí sa aj, že štvorlístky prinášajú šťastie, iba ak sú darované. Tak je naše šťastie naplnené ak je zdieľané.  

[tebclinic]

فوائد كريم بوهلي للبشرة الدهنية, طريقة استخدام كريم بوهلي, طريقة استعمال كريم بوهلي للوجه, كريم بوهلي للابط, كريم بوهلي للعرق, كريم بوهلي للكلف والنمش, كريم بوهلي لحب الشباب, كريم بوهلي الاصلي للتبيض, كريم بوهلي للمنطقة الحساسة, بديل كريم بوهلي, سعر كريم بوهلي, سعر كريم بوهلي الاصلي فى السعودية, سعر كريم بوهلي في مصر,

أسئلة عن كريم بوهلي هل كريم بوهلي مضر؟ متى تظهر نتائج كريم بوهلي؟ هل كريم بوهلي يحتوي على زئبق؟ هل كريم بوهلي يزيل الحبوب؟ ماذا يفعل كريم بوهلي للوجه؟ كريم بوهلي متى يستخدم كريم بوهلي؟ هل كريم بوهلي يفتح البشره؟ هل كريم بوهلي مضر للحامل؟ هل كريم بوهلي خطير؟ هل كريم بوهلي يفتح المناطق الحساسه؟ كيف اعرف كريم بوهلي الاصلي؟ متى تبان نتيجة كريم بوهلي؟ هل كريم بوهلي مزيل عرق؟ هل كريم بوهلي فيه كرتزون؟

[lilpomfriend]

Pohli's colour scheme is no secret haha

It's Pink and White mainly 🌸

What colour or colours are your WoL's theme?

[ddr-reklame]

Livio Kamillencreme wurde zuerst von Pohli und später nach der Umbenennung von Dresden Kosmetik hergestellt. . #Firmengeschichte Pohli Gegründet wurde die Firma durch Alfred Kurt Börner als "Georg Pohl pharmazeutische & kosmetische Präparate" in Berlin. 1938 kaufte der gelernte Drogist Kurt Börner den Namen "Pohli" und eröffnet in Dresden-Zschieren seine Firma. In guten Zeiten waren bis zu 25 Mitarbeiter beschäftigt. Die Produkte waren weltweit begehrt z.B. in Syrien - Jordanien - Äthiopien - Indonesien - Thailand & Hongkong. . 1972 wurde der Betrieb verstaatlicht und in "VEB Dresden - Kosmetik" umbenannt. . 1977 dann als Werk II an die "LI - IL" Werke, welche Arzneimittelbäder herstellten, angegliedert. (via https://www.ddr-duftmuseum-1949-1989.de/pohli-dresden-kosmetik/) . . #Livio #Creme #Kamillencreme #Kosmetik #Pharmazie #Pohli #GeorgPohl #Dresden #Zschieren #Dresdenkosmetik #VEB #Kamille #Creme #Hautcreme #Salbe #DDR #GDR #EastGermany #Ostalgie https://www.instagram.com/p/B8HI68iCWmE/?igshid=1ui00spr09d4a