#pepř

[litendjavul]

Salát s batáty a čočkou beluga

Počet porcí: 3-4 | Doba přípravy: 1 hodina

250 g čočky beluga

2 batáty

2 lžíce olivového oleje

sůl

pepř

1 cibule

3 hrsti slátových lístků

150 g balkánského sýra

1 hrst dýňových semínek

150 g bílého jogurtu

1 lžička dijonské hořčice

Čočku uvaříme podle návodu. Zatím oloupeme batáty, nakrájíme je na menší kousky, přidáme olej, sůl, pepř, promícháme a rozložíme na plech.

Batáty pečeme při 180 °C asi 20 minut.

V míse promícháme vařenou čočku, pečené batáty, nadrobno pokrájenou cibuli a salátové lístky. Přidáme balkánský sýr a nasucho opražená dýňová semínka.

[mluvici-trojuhelnik]

Kdo mi kdy plánoval říct, že se pepř slovensky řekne KORENIE?!

[nezvladatelna]

Šedivé podzimní dny. Studené a ubrečené. Nesou sebou ponurou bezbarvou náladu.

Choulím se do kabátu a jdu ulicí. Nikam nespěchám a tak se tu tam zastavím u výlohy, abych si prohlédla, co vystavují.

Přála bych si, aby ta ulice končila dveřmi. Abych ty dveře otevřela, prošla jimi a ocitla se za letního slunce u břehu jezera.

Za několik okamžiků dveřmi sice procházím, ale vedou do útulné kavárny.

Uvnitř je jedna stěna pokrytá obrázky starých amerických reklam na Colu a mezi nimi jsou zavěšené domácí květiny. Na další stěně jsou zavěšené prkna a na nich jsou poskládané knihy. V místnosti je pár retro stolků a oprýskané židle, které mají navodit atmosféru ztraceného světa. A v jednom rohu jsou na zemi u nízkého stolku poházené polštáře, aby si návštěvník mohl sednout na zem.

Posadila jsem se ke stolku naproti velkému oknu, abych mohla pozorovat lidi, kteří venku prochází. Ráda přemýšlím nad tím kdo jsou a kam asi jdou. Někdy jim dám jméno, nebo přezdívku, a pak se směju tomu, jak poťouchle se jmenují.

"Máte vybráno?" vytrhne mě z myšlenek mladá servírka.

"Ano, dala bych si mátový čaj se špetkou citrónu. A taky velký kotlík s vroucí vodou, abych do něj mohla nasypat trochu sušených sněženek, tulipánů, šeříku, pampelišek a slunečnic, které jsem si přinesla. Vy k tomu přineste ještě tymián a bazalku, zelený pepř a pár lístků koriandru. No málem bych zapomněla na velkou vařečku! Tu přineste taky. Ta je snad nejdůležitější, protože se to musí pravidelně míchat. Jinak se mi to zdrcne a místo lektvaru na přivolání jara budeme mít lektvar na plískanici."

A tak čekám, až se mladá servírka vrátí, abych se mohla dát do vaření.

[prospercz]

Den 161

Moc jsem se nevyspal. Večer mě rušil okolní ruch ostatních hikerů, nad ránem pak průtrž mračen. Balím mokrý stan a jdu se nakopnout aspoň kafem. Dneska je to opravdu potřeba.

Chtěli jsme vyrazit brzy, ale ta noční bouřka nám zkazila plány. Tady sice pršelo, ale nahoře je sníh, a shuttle, který nás měl vzít do průsmyku Harts, se kvůli tomu nekoná. Sehnat odvoz nahoru je dneska problém. Nakonec nás tam odveze jeden hiker, který tu má auto a vezl tam své kámoše. Tak jsme ho uprosili, aby si dal ještě jedno kolečko.

Nahoře je ještě větší kosa než dole ve vesničce. Sněží. Jindy by mě tahle situace zaručeně nepotěšila, ale dneska z toho mám vyloženě radost. Washington nám ukazuje, co všechno umí.

Dobrá nálada mě neopouští ani když mi začne foukat do obličeje ostrý severní vítr. Žene mi sníh do očí a skoro nic nevidím. Ale akorát mě to přimělo si začít zpívat. Nejdřív Severní vítr je krutý, pak Na sever, a později i další songy. Připadal jsem si jako blázen. Brodím se sněhem, směju se tomu a zpívám si české písničky. Ale je mi to fuk.

Kolem oběda se udělá lépe, přestane sněžit a sníh v nižších místech pomalu taje, nahoře zůstane až do večera. Poobědvám se Stirem vařená vejce, která nám zbyla z večeře. Mám k tomu i sůl a pepř. Dopřáváme si…

Celý den potkávám hikery, kteří se vrací zpátky od monumentu. Navzájem si gratulujeme. Je k čemu. Většina lidí se po dokončení PCT vrací 30 mil zpět k Harts passu, kde je poslední přístupový bod autem. Jen málokdo překročí hranici do Kanady. Já budu jeden z těch mála.

Poslední stavění stanu. Musím ale nejdřív odhrabat sníh. Dneska kempuju sám, stejně jak to začalo, tak to i skončí. Stir se někam ztratil a Stereo je o pár desítek metrů přede mnou. Do konce nám zbývá 11 mil. Už jen zítřek a celé tohle šílené dobrodružství skončí. Mám z toho zvláštní pocity.

Jsem rád, že jsou tady kluci se mnou. Nedokážu si představit lepší společnost. Přemýšlel jsem a myslím, že se dobře doplňujeme. Stir it up točí videa na GoPro, Stereo nahrává zvuky svými mikrofony, a já píšu tenhle deník. Kruh se uzavřel. Každý máme něco navíc, co si odsud odneseme.

[tofiam]

"Měli byste zkusit mluvu polskou v praxi." - all of that words can have completely different meaning used alone, but that sentence translate as "You should try to actively speak polish."

"Ne pepři vepře pepřem, Petře, protože bez pepře vepř je lepší." - aaand that's tongue twister we have in czech language too! Translate to: "Do not use peper to the pig, master Peter, beause the pig is better without it."

I don't speak polish. But yeah, I understand wizzard gibberish.

Also, have you guys ever tried to learn vietnamies from native language that DOES NOT differ between words by different tone pitch? Much fun.

[zlutyzakaznik]

Jak to ta babička nevařila

(15. 1. 2024) Osobní poznámky k bourání mýtu

Něco nadinterpretovat znamená jaksi se přejídat, poznamenal kdysi slovenský estetik Peter Michalovič a tento zdraví nebezpečný stav v dnešní glose, jež je částečným naplněním slibu čtenářce, opravdu nedopustíme.

Nevím jak u Vás, ale mé dvě babičky – budiž jim země lehká – měly zcela odlišnou životní filosofii i přístup k vaření a ani jedna z nich se vizáží, organizací kuchyně a prací v ní neblížila růžolícímu stereotypu reklamy.

Ta první měla až do smrti kachlovová kamna s ne právě ideálním tahem a k tomu velkou zahradu a malé hospodářství, díky čemuž byla surovinově de facto soběstačná. Pamatuji doby, kdy jsme mívali králíka a kuřecí vývar každou neděli a vše bylo stoprocentně domácí – jakési über bio, jelikož babička neznala postřiky a další vymoženosti moderní doby.

Své o tom věděly vosy, jež se v sezóně zrání slétaly na velké a cukrem pukající hrušky-máslovky nebo se rojily ve vrcholcích meruněk, ringlí a švestek. A i já poznal senzorické slasti prvních třešní či opatrného očesávání dokonale zralého angreštu na odporně pichlavých keřích.

S těmito ingrediencemi bylo snadné vařit výborné a jednoduché věci, ale babička bohužel neměla, řečeno módní terminologií, fokus na detail a potřebný skill. A pečení buchet, bábovek, cukroví? To se bohužel na kachlovkách neprovozovalo.

Druhá prarodička měla klasický plynový sporák, troubu i techniku získanou padesáti lety praxe. Její bábovky, třené buchty, bublanina, ořechové věci i drobnosti, jež potěší každé dítě (jako bramboráky a erteple na deset způsobů) patřily k radostem návštěv i prázdnin.

Až později jsem začal pociťovat, že se na pekáčcích, pánvích a v hrncích objevuje až příliš mnoho oleje. Starší čtenáři si možná vzpomenou, oč šlo, ale mě v paměti utkvěla jen velká hnědá lahev živočišného tuku(?), jejíž obsah poznamenal mnohá jídla.

Úplně nejhorší bylo, když tetička s azbestovým hltanem a ocelovým žaludkem – ta, co dokázala vypít prakticky vařícího turka na ex – už hotová jídla „oživila“. Dětské slzy jsou však pádný argument a jak dokládá poslední návštěva před pár lety, solnička a pepřenka mají v polici stále prominentní zastoupení. Což je zvláštní, uvážíme-li že teta pracovala celý život ve farmaceutickém průmyslu, kde se odměřuje na lékarnických a ještě přesnějších vahách. (Všimli jste asi, v kolika rodinách se dříve nechávaly kuličky pepře volně poletující ve vývaru?)

Zprostředkovaně jsem za život poznal a také ochutnal pár dalších jídel od jiných babiček a i tam platí pozoruhodně rovnoměrně rozvržená distribuce (ne)kvality. Někdo to umí dobře, někdo příšerně a někdo snesitelně. Má-li někdo babiček čtyři a více (i takové případy pochopitelně jsou), může být jeho/její zkušenost jiná...

Jak se vlastně v principu liší profesionální kuchyně od té domácí? Doma se na jídlo při vaření a servírování obvykle nesahá – jaký to kontrast proti platingu v profi kuchyni, kde se kuchař uvařeného jídla dotýká neustále. Babičky obvykle do všeho nemetají kostky másla a daleko méně používají (obří a dřevěnou) pepřenku a solničku. To spíše popel z dědečka (mletý pepř v sáčku).

Nespočítám, kolikrát jsem za život slyšel odfrknutí nad domácí jíškou, bešamelem, majonézou nebo rybou. To ale jen proto, že se to dotyční lidé – nezřídka sedmdesátileté či starší dámy – nikdy nenaučili anebo v sobě nesou trauma ze školní jídelny (moučné hrudky v ústech).

Dalším nelibým znakem domácího vaření je snaha ukázat, že na to máme. Ať už velikostí porcí, nucením do jídla nebo počtem chodů. Bohužel jsem se v životě setkal i s vyhazováním dobrého a před pár hodinami uvařeného jídla a tyto ztráty pak kompenzuje půl palety UHT polotučného Dr. Halíře ve spíži nebo sklepě.

A nechtějte, abych se pouštěl do tématu kuchařek a jejich využití v domácnosti. Náhodné nahlédnutí na web knižního řetězce ukáže, že ve skladu e-shopu je právě teď 792 kuchařek a knih o vaření. V malé zemi se skoro 11 miliony lidí! Ale to je téma na jiný článek nebo spíše seriál. A neříkali jsme, že se dnes nebudeme přejídat?

[litendjavul]

Bulgur s pečenou zeleninou

Počet porcí: 3-4

Doba přípravy: 40 minut

1 hrnek bulguru

3 hrnky zeleninového vývaru

1 cibule

3 kapie

1/4 celeru

1 řepa

2 mrkve

1 petržel

sůl

pepř

4 lžíce olivového oleje

balzamiková redukce na pokapání

Nejprve si uvaříme bulgur. Propláchneme ho studenou vodou, přidáme zeleninový vývar a vše povaříme asi 20 minut.

Hotový bulgur necháme ještě chvíli zakrytý poklicí.

Všechnu zeleninu oloupeme, oškrábeme a nakrájíme na stejnoměrné kousky. Vložíme ji na plech vyložený pečícím papírem,přidáme sůl, pepř, olivový olej, vše promícháme a roznoměrně rozložíme na plech.

Zelenimu zakápneme podle chuti balzamikovou redukcí a pečeme při 200 °C, dokud není zelenina mekkě na skus.

Bulgur rozdělíme do misek a přidáme hotovou zeleninu.

[milkwithcoffeeinacup]

Smažená rýže

(je celkem jednoduchá, moje comfort jídlo a když už máte doma koření, skoro nic v��s nestojí)

(množství odhadneš podle lidí, kdyžtak to strč do ledničky)

(koření se neboj)

Rýže co se nelepí, ideálně ze včerejška

Vajíčko/a

Olej

Zeleninová směs, základem balík mražené směsi kukuřice, hrášek, mrkev; lze přidat v podstatě cokoliv

Cibule

Jarní cibulka (není nutno, ale je to pak líp zelený)

Bonusem šunka/párek/něco na ten způsob na kostičky, asi jde přidat i uzené tofu, neozkoušeno

Na omáčku:

Sójovka

Česnek

Kurkuma

Zázvor

Skořice

Mletý koriandr

Kajenský pepř

Med/třtinový cukr

Možná trošku soli

Udělej míchaný vajíčka bez ničeho, jenom na oleji, dej vedle

Udělej omáčku. Všechno flákni do mističky, jen nezapomeň nakrájet česnek

Osmaž cibuli

(přidej maso)

Přidej zeleninu, rýži

Polij omáčkou

Vrať vajíčka do pánve

Důkladně promíchej

(nakrájej zelený konec cibulky)

Servíruj (posypané cibulkou pro zelenější potravu)

Pokud jste jako já, tzn. chudí a v potřebě občasné stravy, co není polévka z pytlíčku (a nemáte veganské dietní restrikce), chci vám tu dát uličnický nástřel

pstruha.

Potřebné ingredience:

jeden v rámci možností participující pstruh (dá se ulovit v lese, ale lepší je Billa, kde dva stojí kolem 29 korun)

brambory (varnej typ B, protože C je na pyré a A je tvrdý zlo z dílny satanovy, který odmítám uznat jako autonomní zeleninu)

pár plátků seschlýho citronu a snítka petržele zcizený ze zahrádky vašeho nejmíň oblíbenýho souseda, pokud jste hogo fogo

sůl a kmín (nedaj se dost dobře zcizit, ale je zima a blíží se sníh, takže pokud si ti odvážnější z vás počíhaj na nějaký nic netušící silničáře, vůbec nesoudim. Robin Hood českýho národa byl už dlouho potřeba)

oliváč

máslo

Postup:

omyjte pstruha. Kdo ví, kde se válel.

osolte zevnitř a naskládejte do něj tři plátky citronu a plátek másla na znamení respektu

jebněž na toho zlosyna kmín (a další plátek másla na znamení respektu)

dejte do pekáče vymazanýho trochou oliváče, aby se po upečení nevzpíral zatčení

jebněte to celý do trouby na 190 až 200 stupňů a zapomeňte na to tak na patnáct až dvacet pět minut (ale pak si na to pls zase vzpomeňte, jinak se tenhle recept mění na bezpečnej návod, jak přijít o nájemní deposit)

mezitim si dejte v osolený vodě s kmínem vařit nakrájený brambory (když budou oloupaný, budu na vás hrdý, ale když oloupaný nebudou, budu na vás stále hrdý). To, že jsou udělaný, poznáte podle toho, že je nabodnete na vidličku a ony z ní znechuceně spadnou.

na talíři to vyšňořte petrželí, pokud máte. Na znamení respektu. (A taky jako fakáč zahrádkáři panu Podlipskýmu odvedle, kterej vás nikdy nepozdravil zpátky.)

(tatarka neni potřeba, ale je to znamení respektu)

dobrou chuť ♥

[twogentlemen]

Nechte se okouzlit kombinací japonského řemeslného ROKU Ginu a pravého Kampotského pepře

ROKU Gin je japonský řemeslný gin, ve kterém se snoubí lokální ingredience, tradiční řemeslné postupy, japonská vytrvalost a péče. Aby toho ale nebylo málo, přinášíme vám variace, jak si tento unikátní gin, vyrobený z ingrediencí pocházejících ze srdce japonské přírody, vychutnat v netradičním provedení – a to v kombinaci s pravým Kampotským pepřem. Nejkvalitnější ingredience pocházející z…

[nukaseeds-cz]

Jak připravit Bhang Lassi, konopný mléčný koktejl z Indie?

Bhang Lassi je velmi oblíbený konopný mléčný koktejl z Indie. Chcete si to vyzkoušet sami? Jeho výroba je poměrně snadná.

Bhang Lassi je v Indii velmi oblíbený nápoj pro svou aromatickou vůni a uvolňující, duchovní účinky. Jedná se o prastarý konopný přípravek obohacený o semena, koření, med a mléko, který se v této úžasné zemi používá již po staletí. V tomto článku vám vysvětlíme, jak si ho snadno připravit doma!

Obliba tohoto nápoje má svůj původ v hinduistickém náboženství a souvisí s kultem Šivy: uctívači této bohyně kouřili - a stále používají. bhang ("konopí" v hindštině), také charas (což je hašiš získaný třením čerstvých rostlin rukama), v chrámech zasvěcených Šivovi. Mezi uctívači Šivy jsou bezpochyby nejznámější sádhuové, náboženští "svatí muži", kteří putují podél chrámů se svými tradičními hliněnými čillumy.

Bhang Lassi a další deriváty konopí se tradičně používají při náboženských obřadech, které mají lidi spojit se Šivou a očistit je od hříchů. Popularita Bhang Lassi však prudce vzrostla, když první turisté, kteří se zajímali o rekreační konopí, navštívili Indii (v 70. letech a později) a objevili tradiční konopné mléčné koktejly, tedy Bhang Lassi.

Vzhledem k tomu, že obliba tohoto nápoje je na celém území obrovská, můžete v Indii najít mnoho variant Bhang Lassi. Recept, který zde uvádíme, můžete přizpůsobit surovinám, které máte po ruce, nebo svým osobním preferencím.

Recept na Bhang Lassi, konopný mléčný koktejl

K přípravě Bhang Lassi se v Indii nejčastěji používají následující ingredience:

Tucet gramů středně kvalitních květů konopí (byla by škoda používat k tomuto účelu květy nejvyšší kvality).

2 šálky plnotučného mléka (tuková hmota zachová všechny kanabinoidy)

1 šálek vody

1 polévková lžíce kokosového mléka (které také obsahuje tukové látky a zajišťuje nelepivou strukturu)

1-2 lžíce semínek: mandle, kešu, dýně, meloun, konopí...

Koření: zázvor, garam massala, černý pepř, fenykl, muškátový oříšek... Vždy záleží na vaší chuti.

Med

Příprava Bhang Lassi

Dvě hodiny před přípravou receptu namočte semínka, která budete používat, do vody, aby se rehydratovala a později se z nich lépe získávala šťáva.

Nejprve naplňte malý hrnec vodou a zahřejte ji. Přidejte trávu a vařte ji 10 minut, aby se pupeny vylouhovaly. Po skončení můžete vodu vyhodit (obsahuje hlavně chlorofyl a malé množství terpenů). Tento krok vám umožní dekarbonizovat trávu tak, aby byly všechny kanabinoidy aktivní a působily ve vašem těle (jinak by byl účinek velmi slabý, pokud by vůbec nějaký byl).

Plevel vložte do cedníku nebo mušelínu a nechte ho okapat. Poté ji vložte do hmoždíře s několika lžícemi horkého mléka a směs rozdrťte (můžete použít i mixér). Ingredience důkladně promíchejte a opět je pomocí mušelínu přeceďte (tentokrát si ponechte přecezenou a přefiltrovanou tekutinu).

Vyjměte plevel z hmoždíře a naplňte jej semeny a kořením, které chcete použít. Drťte semena a koření a přidávejte mléko (a přefiltrovanou tekutinu, kterou jste získali rozdrcením plevele s mlékem), dokud nezískáte homogenní směs. Směs sceďte a máte téměř hotovo! Nyní stačí přidat trochu medu (nebo cukru), kokosového mléka a případně ovoce.

POZNÁMKA: Stejně jako u všech konopných poživatin je důležité začít s malým množstvím (nebo nízkými dávkami) a postupně je zvyšovat podle vlastní chuti. Účinky požitého konopí se projevují o něco déle a jsou obvykle intenzivnější a dlouhodobější než u vykouřeného konopí. Bylo by škoda, kdyby se z nádherného duchovního zážitku stal špatný výlet! Pokud chcete tento recept vyzkoušet s našimi odrůdami, podívejte se na naši nabídku semen konopí.

Vychutnejte si svůj nápoj!

Články o konopí, konopná semena. konopné akce a slevy Nuka Seeds. Bezplatné články o pěstování konopí,zprávy o pěstování a problematice konopí a mnoho dalšího..

[internet-goblin]

Tak jo, oukej, POSLOUCHEJ MĚ! OPOVAŽ SE NEDÁVAT PZORO TY ŠMEJDE!

Potřebuješ: Špagety (kolik chceš), kuřecí maso (dyž nemáš kuřecí, mrksni tam krůtí!) asi 300-500g, pak celej pytlík čerstvýho špenátu, 0,3 kelímek smetany na vaření, ňákou tu mouku, ňákou tu cibul, tři stroužky čenseku (volitelné, pokuď se bojíš), sůl, pepř, bazalku, další koření

Krok jedna: Uvaříš špaget. To je ízy, to dáš

Krok B: Vem kastrol, to něj vlož tak na dno vodu a hoď do toho špenát. Bude to vypadat, že se to tam nevejde, ale to se poddá. Mírnej voheň, vař to a příležitostně míchej, aby se ten špenát nezahořkl. Až bude hotovej, poznáš to. Pak tam přihoď nakrájenej česnek na malililinikatý plátečíčky

Krok III: Maso. Nakrájet na kostky. Cibul. Nakrájet na menší kostičíčíky.

KVOK 4 (SAKRAMENSTKY DŮLEŽITEJ!): Vezmi šlejšky a všechny vošklivý části masa a polož je ven za vokno. To je oběť vranám. Pokud budou vrány spokojený, recept se povede. Pokud ne, budeš muse bojovat s vránami. RIP.

Krok pieć: Maso a cibul osmahni na oleji v hluboký pánvi. Nech to dokud maso celý nezbělá a nezačne zlátnout, můžeš přihodit i trochu vody, aby se ti nepřipálilo a bylo šťavnatější. Současně sol. Jakmile se dostaneš na ten dobrej moment, zalej toho hajzla celýho smetanou a míchej. Do smetany pak vmíchej mouku, tokud to nebude hustý jaxviňa

: Najeb do toho ten špenát. Míchej. Celou dobu na mírným ohni. Mezitím zkontroluj, jestli vrány přijaly oběť.

SEDM! POLIB PRDEL KOSŮM!

A krok poslední: Kydni špaget na talejř, zalej to vomáčkou a dobrou chuť.

vymýšlet každej den co si dát k jídlu je utrpení

[pepikhipik]

Zlaté doly v Jílovém u Prahy (štola Václav)

28. 5. v 10:00

Během prohlídky má návštěvník možnost seznámit se s historií dolování zlata, Jílovsko patřilo k nejvýznamnějším zlatým dolům v Evropě pochází odtud i zlato ze svatováclavské koruny.

V úvodní části půjdeme odvodňovací štolou Václav, z velké části pocházející z období 18. století. Prvních 400 metrů je chodba z části nízká a ukloněná, dalších 500 metrů se jde po dřevěných můstcích 20-50 cm nad vodní hladinou. Poté, co se seznámíme s tím, jak různé minerály vypadají pod UV lampou , svezeme se důlním vláčkem k nárazišti jámy Pepř. Zde návštěvníci uvidí technické zázemí a důlní techniku v akci. Nakonec se dostaneme k perle jílovských dolů - žíle Šlojíř, kde bývala kdysi bohatá zlatá rudá a stále se zde vyskytují nevydobyté pilíře se zlatým zrudněním.

Zatopené spodní části přispívají velkou měrou ke kouzlu a fotogeničnosti této části dolu. Na konci trasy je možné si zkusit štěstí a odnést si kousek zlata s sebou domů.

Vstpenky a další podrobné informace:

[bydlenisnu]

Pravděpodobně většina z nás zná ten pocit, když si vybereme svůj oblíbený svetr nebo šaty z pračky a zjistíme, že jejich barva je úplně jiná než před praním.

[katniss38fan-blog]

[alenekecej]

dneska jsem dělala houby s těstovinami!

- houby (hodně) (nejlepší jsou hříbky jako sucháče a praváci ale zvládne to jakákoliv tužší houba)

- řádná porce másla (třeba 50 gramů)

- olivový olej (lžíce)

- těstovina (mnoho)

- česnek (dva stroužky)

- parmazán nebo jiný sýr

- petrželka

- sůl pepř

——————

Nejdříve dejte vařit vodu na těstoviny. ŘÁDNĚ ji osolte. Ještě víc než si myslíte že byste měli.

Na větší pánvi si roztopte půlky připraveného másla s lžíci oleje.

Dejte vařit těstoviny zároveň s přidáváním hub do pánve.

Přihoďte houby nakrájené na kostičky a nechte je na mírném ohni pustit vodu. Až začnou hnědnout, osolte, opepřete, přihoďte zbytek másla, česnek a nechte do zlatova.

Těstoviny sceďte těsně před tím než budou, dojdou společně s houbami. Taky si nechte hrníček vody z těstovin.

Přihoďte těstoviny a postupně vodu z hrníčku než dostanete na dně trochu zredukované majdy.

Přidejte parmezán, úplně nakonec nasekanou petrželku a můžete podávat

mňam

Pamatujete, jak tudy před časem proběhla čumblr kuchařka a lidi se dělili o jednoduché levné recepty? Tak když je letos tolik hub, co takhle

Čumblr houbová kuchařka!

Rovnou vykopávám:

Nebe v hubě

- Do hlubšího plechu navrstvěte cibuli (na proužky), slaninu (na plátky) a houby (na kostičky), osolte (můžete přidat kmín), zalijte sladkou smetanou. Pečte, dokud houby nezískají "smaženicovou" konzistenci (cca 20 minut? půl hodiny? prostě to hlídejte). Jezte s chlebem.

Ryzce na kmíně

- Ryzce nakrájejte na kousky. V pánvi rozehřejte máslo, hoďte tam ryzce, osolte, přidejte kmín (funguje mletý i celý). Ryzce pustí docela dost tekutiny, jedlé jsou, až se tekutina odpaří. Dávejte na opečený toust, případně jsou fajn s pečenou dýní a fetou nebo podobným sýrem.

- Podobný postup funguje i na žampiony, ale ty nepustí tolik vody.