#nudite

[silvascribble]

Color practice

[paydayafrica]

"Discover the vibrant world of Zulu culture through their unique dances! From the energetic stomping to the rhythmic chanting, #ZuluCulture dances captivate with their rich traditions and history. #AfricanHeritage #Dance #Culture"

[tigersorange]

intersex gray fox real . real real real

and you will respect that Now

[finalgrlpilled]

[whiskeygonzo]

[paydayafrica]

"Discover the vibrant world of Zulu culture through their unique dances! From the energetic stomping to the rhythmic chanting, #ZuluCulture dances captivate with their rich traditions and history. #AfricanHeritage #Dance #Culture"

[eso-z-rukavu]

Až se budete někdy nudit vytvořte si bingo z manifestu Ano, SPD a konspiračních teorií a sedněte do jídelny v Glóbusu, zaručeně se nebudete nudit.

[bluravenite]

Do y'all remember my naked gardening mountain drawing

y'all put pants on your mountains?

[fuck-your-proana-blog]

holy fucking shit, i looked at the pro ana account from which you reblogged the post today to call them out and... although i've seen and reported a lot of pro ana stuff in the past, this account kinda takes the cake

I know.. absolutely disgusting. Everyone report; this horrible person deserves to answer to their endangering of everyone their content comes in contact with.. in their letter "from ana" they said "no butter, that's cancer causing" among the "rules," as if they aren't killing people themselves by promoting anorexia!

@anashidingwithme you are a creator of some of the worst pro ana filth I have ever seen in my 14 years of disordered life on Tumblr.. and if you take pride in that you're even worse. Posting as the "personification of anorexia" telling everyone who reads your explicit garbage that they should starve and how to restrict, etc requires a lack of human empathy and a will to harm others I haven't personally seen before. I hope you're terminated soon; you don't deserve a platform to spread your hate and destruction.

And yet Tumblr @staff focuses on nuditity and barely does anything about content that actually harms people like this.🙄

[eroserotique]

[ofspvrta]

Kassandra usually found herself drawn to people like Mary. Dangerous, acclimated to blade and blood. Those who have fought for everything their entire lives and gave no quarter to their foes. Those who demanded the respect of everyone around them without having to ask, simply by the sheer might of their character. Mary had captivated her first by piquing her curiosity and then by showing her their mettle.

As Kassandra left the bioluminescence behind her, her amber eyes looked back to the sea. She had always been home when the land couldn't be. For so long in her mortal years she thought the sea would be her grave simply because she spent so much time on it. Fitting then, that she would find such close companionship in a fellow patron of the sea, one just as tied and drawn to it as she was. One who may one day find their death there as well.

Her eyes then turned their appreciation to Mary as they stepped from the surf, the way the moon captured the water that dripped down their body. Beautiful in any light, even when soaking wet. Perhaps especially so. She couldn't help the smile that drew from her lips.

"Either sounds fine to me. I'll go wherever you lead me, you haven't led me astray so far tonight and you're far more familiar with the island than I am." She watched as Mary began to walk off, still stark nude while Kassandra had hastily gathered both their clothes. Just in case. "Though, much as I enjoy a nude stroll, if we get nearer to a tavern, we should probably have something on. Much as it pains me to ruin such a lovely sight."

Mary thought of the courtship of white-capped eagles, whose sky-draped rituals saw them free fall together, the obsidian shotels of their talons locked. Predatory creatures, flirting with danger at the pinnacle of their desire. Wind roaring in their ears, plumage beruffled by the blast as they spun, the green of the earth blending and blurring with the brilliant blue of the sky.

Neither they nor Kassandra were the wilting sort of woman, scented with crushed violets, concerned with petticoats and lace-trimmed stockings. Instead, they knew the softness of a man’s belly, how easily a knife could slide into the pale dough of unguarded flesh. They knew the sight of blood blooming like crimson clouds in saltwater, how that copper tang folded into the saline deep, drawing black-eyed sharks from the locker. They knew tomorrow could not be counted upon. They knew what they wanted and were unafraid to take it.

The pair broke apart in the water, the sea opening up between them as they returned to shore. Plumes of bioluminescence bid them farewell as bare feet found the silk sand floor, falling away as they emerged from the surf, glittering waves lapping at thighs, then calves, then ankles.

“T’dunes,” Mary suggested, with saltwater racing down their body, dripping from dark, clinging hair and the tips of their breasts. Fondness and excitement warmed their belly, setting their heart to race in anticipation as they strode shameless across the beach. “Or we find a tavern. A different one to what we set off from.”

[embrace-of-the-serpent]

Nuditivity

[belog-grada-crna-princeza]

Pieces of me/ pokušaji razrešenja ili o muškom i ženskom principu.

Nemam mira, nakon tvoje izjave da previše filozofiram, pa mahnito istražujem preplitanja i razlike između nauke i filozofije. Zaključujem da smo to ti i ja, ti si preciznost, pravila, logika. Ja volim pitanja bez odgovora i odgovore u obliku pitanja. Kuda me je to dovelo? A mora li nekuda? Ja sam u stanju da obiđem čitav kosmos i da nikuda ne stignem, bar ne po tvom poimanju. Zar ta tvoja nauka nije opsednuta pravilnim definicijama? Hajde reci mi, šta znači stići negde. Završiti putovanje? Ne žuri mi se u tome. Mogla bih umesto toga pomešati noć i dan, san i javu, tvoje razloge i moje izgovore ili kako ono već… Ima neki Andrićev citat, (i namerno ću parafrazirati jer nije bitno sad što je Andrić), kaže, najsuroviji postupak koji možete učiniti nekom svom bližnjem je da dok vam govori o svojim emocijama, vi nudite logiku. Surovost te se ne tiče, dokle god je potkovana činjenicama. Ne volim ja ni slatke laži, niti se branim od gorčine. Samo bih malo da egzistiram van tih okvira. Tebi je potrebna jedna staza koju ćeš slediti, a ja volim pogrešna skretanja i lavirinte i zaobilazne putanje. Čujem već tvoja opravdanja koja me uopšte ne dotiču. Hoćeš da ti kažem šta ja mislim o tom tvom realnom svetu u kom navodno treba da živimo? Za nekog ko tvrdi da se vodi čvrstim i opipljivim dokazima, previše veruješ u bajke. Reci mi šta čini tvoje iluzije vrednijim od mojih? Snaga je u brojevima, zar ne? Uostalom, ja spuštam mač, a i štit. Ti veruješ u dihotomiju. Ja verujem u kaleidoskop. Ostavljam mesta dihotomiji jer ne mogu ni da je prihvatim ni da je odbacim, ona je za mene ponovo misao u kom i postojanje i nepostojanje nemaju ni početak, ni kraj. Svaku liniju je čovek svojom rukom crtao, a ruka sudbine brisala. I na sve ovo ćeš ponovo slegnuti ramenima jer: ja filozofiram i mogla bih samo ovo da pustim; kao da ne znaš da ja ništa nikad nisam pustila.. osim svega? Nemam jednostavan odgovor. Ili se samo trudim da ti ubacim nervozu jer te kida neizvesnost i neodlučnost koja meni daje krila i čini da verujem u nemoguće. Znaš li šta je najgore od svega? Što uprkos svemu, ja u dubini sebe mislim da si ti skroz u pravu. E, to je strašno! Ovo nije svet koji naročito vrednuje ženski princip, koji i ti bez trunke žaljenja odbacuješ poput požutelog lista koji ti je sleteo na kaput. Muški princip bespogovorno usvajamo kao Apsolutnu Istinu nad svim istinama. Želiš zaključak od mene, ali nemam zaključak. Setim se onog zida sa grafitom Question Everything, a ispod toga je neko napisao Why? E, ja sam ti takva, ja sam poput tog koji je to napisao. Ti ćeš i dalje tvrditi da prosto previše filozofiram, a ja bih te pitala: a zašto? Kažu li istraživanja nešto o tome?

-Katarina

[takovanormalnielie]

3.10.2023

Už se cítím o dost líp. Vlastně se už v izolaci začínám nudit. Hraju vitu, čtu, zabíjím čas sockama(nenávidím) a možná si pustím nějakej ten film. Byla jsem dokonce i chvíli venku na zahradě. Už jsem nedokázala ležet a je ještě pořád tak hezky. Rozhodly jsme, že zítra ukončíme izolaci a budem doufat, že to nikdo nechytí. Oslavu výročí si necháme až na příští týden.

[myzetauniverse]

Na téma 17. z Comforteberu a “Usínání v náručí” Úskalí života zálesáka Zní to tak romanticky. Tak krásně. Projíždět panenskou přírodou, večer posedět s přáteli u ohně, milovat se s mým úžasným Vinnetouem v našich tajných jeskyních a zákoutích za zvuku zurčícího, křišťálově čistého potoka a šumotu zlaté trávy v prérii…ale vzácné chvíle mají s realitou pramálo společného. S realitou probuzení se brzo ráno, za svítání. Deka je navlhlá rosou a do kostí se vkrádá chladno. Přesto není zbytí - nasoukat se do holínek, deku sbalit a doufat, že během dne nezatuchne. Ohýnek bohužel přes noc vyhasl, a rozdělat nový nestojí za to, takže ráno bude bez kafe. Nedá se nic dělat. Rukama plnýma mozolů osedlat koně a vydat se na cestu, která docela snadno může být poslední už v dalším údolí. A taky ano, i když ne pro mne, ale pro jednoho ze zlatokopů, které doprovázím, bohužel chřestýš smrtící je. Jsem jediný, kdo má s sebou polní lopatku, a připravit mělký hrob mi už po letech zkušeností s tímhle neveselým úkolem netrvá dlouho. Zakrýt tělo kamením, odříkat modlitbu a jede se dál. Láska? Milování? Většinu času si s Vinnetouem chvíle rozkoše krademe potají pod dekou, zachumlaní vedle sebe, a jen nenápadně se hladíme a snažíme se vyvrcholit rychle. Dost často ani na to nemáme sílu a energii a jen padneme do spánku, protože nás čeká noční hlídka. Ať prší, nebo je dusno a vedro, hlídkovat se musí. Povětšinou to znamená chodit kolem dokola a nudit se. A děkovat za to, že se nic neděje. Protože když se něco stane, je to skoro vždycky malér. Úder do hlavy, spoutání rukou i nohou…člověk se nemůže ani poškrábat, když ho něco svědí, nemůže odmést mravence, co ho přišel obhlížet, a už po hodině začínají lana řezat a končetiny tuhnout k nevydržení. Ano, bolest a zranění jsou nevyhnutelnou součástí života. A není hezká a přitažlivá. Muset si nechat vytáhnout kulku, hluboko zarytou do nohy a usmívat se? Pshaw! Většinou se u toho bolestí počůráte. Nedělám si legraci. Rána hnisá, obvaz se na to lepí, a pohled na díru ve vašem těle, plnou něčeho, co vypadá jako pár dní starý pudink, který někdo jiný mačká a škrábe ven nožem, není nic pro slabou povahu. Něco jako stud rychle přestane existovat, s tím by nikdo daleko nedošel. Byl jsem svědkem tak brutálních věcí, že bych je s chutí zapomněl. Amputace nohy s gangrénou. Vyhřeznuté vnitřnosti. Podání pistole smrtelně raněnému, aby sám ukončil svou slzavou pouť až uzná za vhodné. Další kopání hrobu. Zkřehlými prsty z blizzardu brát do ruky pušku a zastřelit koně, a pak ocucávat několik dní jeho zmrzlé maso, nebo naopak usmažen žárem, s puchýři od spálenin pít kojotí krev, aby aspoň trochu svlažila hrdlo. Pozvracíte se z toho, zcela jistě, a zčásti natrávená krev je mazlavá, černá, a příšerně páchne. Ale jste naživu, aspoň zatím. Ano, zápach je všudypřítomný. Většinou zůstanete třeba i čtrnáct dní v jednom oděvu, na pálivém slunci, v pustině, kde zkrátka není jak a kde si oblečení vyprat. Celá kůže svědí. Neoholené vousy a přerostlé vlasy svědí taky. Nakonec se po indiánském způsobu umyjete pískem. Nebo naopak přejezd přes hory, kde už tři týdny prší. Bezútěšné kapky brzy člověka promočí na kost, nohy v holínkách jsou rozmočené jako vařená křížala, ale není kde je usušit. Zapomenutelná městečka a vesnice, co se podobají jako vejce vejci, špinavé saloony a hotely, kde vás v posteli žerou štěnice. Ale aspoň je tam konečně buď sucho, nebo stín. A pak návrat do civilizace. Kde vám tyhle strasti už za pár dní začnou chybět. Protože ta divočina a svoboda stojí za jednu každou z nich…

[soothedcerberus]

Hey nudit y is allowed back on here right 😥