#nic víc

[avubecjako]

Je mi fakt zle, když vidím plán naší firmy na příští rok. Vidíme to tam všichni, kdo nemá v názvu pozice písmenka C a O. Jakože chci čapnout naše investory a zopakovat si starý dobrý zvyk defenestrace. Je mi líto těch, co ty věci kupujou a myslej si, že jen kvůli tomu, že je to drahý a má to na sobě nějakou posloupnost písmenek, kterou rozpoznáváte z médií, že to má takovou hodnotu. Kurva já jdu blejt.

[nejene]

Instrukce na tábor vystihující esenci léta na vesnici.

[teplejtrouba]

Drazí, mám pro vás objev, který dost možná již někdo objevil přede mnou, protože byl celou dobu přímo před našimi frňáky, ale i tak je nadšení hodný:

“Vsákneš se do mě jako déšť” je teplá milostná píseň.

Celá píseň je recipientsky silně neutrální, tedy není jasné, komu je zpívána, pouze víme, že je zpěvák do této osoby bytostně zamilován. Jediná pasáž, kde je tato neutralita rozbita, je samozřejmě:

“Takový štěstí nenajdeš, i kdybys šel až do nebe.”

ŠEL! Nejlepší je, že “šla” by tam slabičně sedělo stejně tak. Ale “šel” prostě zní líp. Tato otevřeně homoromantická píseň se pak stala v kánonu seriálu celorepublikovým hitem, což je průlomové.

(Ano, samozřejmě můžeme argumentovat, že celá pasáž je odosobněna, tedy že lid obecně by takové štěstí nenašel, i kdyby šel až do nebe. Takové štěstí, jako má Tomi Paci se svou osobou. Na to říkám: Pššš a nech mě si tohleto užít. A taky: I tak ve zbytku písně není nikde zmíněno pohlaví a byla by tím pádem ještě víc bi.

I kdyby tam “šel” nebylo, samotné “Vsákneš se do mě jako déšť a já se vsáknu do tebe” je silně teplá záležitost. Většina hetero populace nemá na takové metafory mozky a srdce. ”Když odneseš mě jako hurikán, bude mi jedno, že nevím kam.” Znovu velice teplý sentiment. Celý text je hloupoučký, zbytečně dramatický a odkazuje na přírodní živly, smutek z odloučení a splynutí těl/duší. Je to kvír. Tomi Paci je bikona.)

Nenáviděli ho pro jeho bisexuální socialistický swag.

[krchovsky]

Zdarec. Už je to nějakej ten pátek, co sem sem něco přidal. Tak tady máte koncepty na moje nový OCčko.

Jmenuje se Štika a je to vodník. To je vše, na shledanou za rok. <3

[punk-in-metal-detector]

běžný MUNI FI začáteční balíček :D

[bloomingbora]

jar jar binks hračko, která dokáže plivat vodu zachraň mě

jar jar binks hračko, která dokáže plivat vodu

zachraň mě, jar jar binks hračko, která dokáže plivat vodu

[ciernomodryhavran]

Čekáte na vlak. Čas odjezdu se blíží.

Podíváte se na tabuli, váš vlak je o 20 minut opožděn.

Podíváte se do aplikace, prý je bez zpoždění. Poslední známá stanice není ale ta, kde má teď být.

Podíváte se na interaktivní mapu. Ten vlak není nikde na mapě. Asi je ještě v Polsku.

Slyšíte rozhlas. Zpoždění se změnilo na 15 minut. Vlak je opožděn z důvodu pozdního příchodu vlaku od jiného provozovatele.

Podíváte se do aplikace. Podle ní pokračuje vlak normálně, ale poslední známá stanice je ta samá jaká byla před 15 minutami.

Podíváte se na interaktivní mapu. Dáte vyhledat vlak. Vlak ještě není v Česku.

Podíváte se zpět do aplikace. Ta si už uvědomila že vlak má zpoždění. Podle ní je to jenom 7 minut.

Vrátíte se zpět na interaktivní mapu. Úplně obnovíte stránku. Vlak se tam objeví, ale pod jinou značkou. Stojí ve stanici, kterou aplikace označila jako poslední známá. Nehýbe se. Zpoždění je podle toho 20 minut.

Stránka automaticky načte novou polohu vlaků. On se pohnul!

Ach, tak nic, jen se stránka vycentrovala.

Podle aplikace už vyjel z hlavního nádraží. Poslední známá stanice je stále ta stejná jak předtím.

V aplikaci má zpoždění 7 minut, na tabuli 15 a na interaktivní mapě 20.

Na kolej kam normálně stojí váš vlak přijíždí jin��.

Zkusíte zase resetovat stránku. Vlak je stále na stejném místě, stále s jiným kódem.

Na tabuli se ukáže kolej kam vlak přijede. Spolu s hloučkem lidí se přesunete tam.

Zkontrolujete aplikace. Ta si konečně uvědomila, že vlak je opožděn o hodně víc než si myslela.

Podíváte se na mapu. Vlak má už správnou značku. Už je v hlavní stanici. Za čtyři minuty by měl dojet.

Zkontrolujete si místenku. Jdete na danou stranu nástupiště. Počítáte, kde váš vagon bude asi stát.

Za chvíli se vlak objeví v zatáčce. Konečně přijel.

Netrefili jste místo vagónu, musíte jít kousek dál.

Podíváte se na čísla sedaček, nastoupíte na té straně, kde to číslo je nejblíže vašemu místu.

Špatně. Vaše sedadlo je na té druhé straně vagónu.

Projdete mezi lidmi. Najdete vaše místo, nikdo ho nezasedl.

Sednete si. Máte místo u okna. Konečně jedete domů.

[humrpocesku]

Tak jsem se pohodlně usadila do lavice a začala si číst zadání maturitního slohu. Čekala jsem leccos, myslela jsem si, že jsem připravená na cokoli. Ale nebyla jsem.

V zadání byl vytisknutý obrázek Krtečka a jeho kamarádů. A u toho zadání, které znělo nějak takhle: "Napište vypravování o Krtečkovi a jeho přátelích, které bude obsahovat detektivní prvky". Nic míň, nic víc.

Zděšeně jsem sjela pohledem níž. "Charakterizujte člověka z pohledu mimozemšťana." ...prosím?

V zadání reportáže byla pro změnu změť čísel, fyzikálních jednotek, názvů obcí a jmen. Ani jsem to nedočetla do konce.

Úvaha byla jediná trochu normálnější, respektive měla být o tom, proč lidi některá zvířata milují a jiná jedí. I bych si to téma zvolila, avšak za celé čtyři roky s námi naše češtinářka úvahu nepsala ani jednou, takže jsem neměla pocit, že by byl dobrý nápad to pokoušet.

Nakonec dodávám, že naše učitelka na nás nejednou apelovala, ať ke zkoušce dorazíme střízliví, že budeme-li pod vlivem omamných látek, bude to z textu poznat a přijdeme o značnou část bodů. A já se ptám... copak ta zadání vymýšlel někdo střízlivý? Halo? Detektivka s Krtečkem?

[vedlejsak]

ještě bych chtěla říct: nešiřte informace o střelci, nezmiňujte ho, nic. tohle není výmysl random člověka z čumblru, ale doporučení většiny odborníků (APA počínaje a českýma bezpečnostníma konzultantama konče).

v 8 z 10 nejznámějších masových střílení byl pachatel motivován "slávou", kterou mu to přinese + čím víc pozornosti, tím narůstá šance, že to někdo napodobí. nedávejte jim platformu.

[buubak]

Viděl jsem příspěvek se zážitkama z univerzity, jdu hned kopírovat <3 (pardon)

Zážitky ze (střední) školy, obor Grafický Design edice.

Učitelka přišla z mateřské, jen aby o pár měsíců zase otěhotněla a šla zase na mateřskou

Vedení do atria školy pořídilo obří květináč, na zkrášlení. Atrium je jinak prázdné a využívá se maximálně dvakrát v roce

Další učitelka narvala do tiskárny MOKRÝ TŘPITKOVATÝ papír

Žáci minulého čtvrtého ročníku začali lepit vytištený memes na jednu zeď v ateliérech. Do konce roku tam toho bylo požehnaně. Já jsem přispěl trapnou básničkou "Hovno, trus, hnůj. Klauzury jsou fuj." A když jsme přišli do ateliérů po prázdninách, už tam nic nebylo

Máme nový předmět jménem Ekologie. Což je jen Přírodopis s jiným názvem. Jsme ve čtvrťáku.

Minulý rok zavedli, že nemůžeme konzultovat klauzury. Nevíme proč, ale je to tak.

Všechny stroje, se kterýma bychom měli umět buďto nefungujou jak by měly nebo jsme neměli možnost s něma pracovat.

Když prší, tak nám občas v ateliérech teče voda čůrkem ze světla. Nebo ze střešních oken

Na dámských záchodech je jeden obří záchod, který má vlastní zrcadlo a umyvadlo. Teda míval umyvadlo. Někdy v prváku ho někdo urval. Rok ten záchod byl zavřenej, pak ho otevřeli a umyvadlo leželo vedle. A leží tam dodnes.

O klauzurách v druhém ročníku, někdo udělal na záchodech oprátku z toaletního papíru.

Do budovy ateliérů a dílen vede cesta jako z post-apo filmu. Obří betonové stěny porostlé mechem a nad nimi les.

Budovy školy a dva paneláky hned u ní, stojí na bývalém hřbitově. Ten hřbitov zbořili, jen kvůli výstavbě paneláků a školy. Beztak se kvůli tomu drží špatná energie na škole.

Bylo by toho více, jenže si momentálně na víc nevzpomenu </3

[skalickaa]

mám strach, bojim se

Nejsem si jistá, jestli jsem ready na vysokou. Neumim si představit, co tam budu dělat.

Ještě míň si dokážu představit sebe, jak píšu bakalářku. Během psaní maturitní práce jsem do éteru vyslala nemalej počet tweetů na téma "já se zabiju", takže tohle bude pořádná jízda...

Ale nejdřív budu muset přežít nástup do prváku. Nemám šajna, jak to funguje. A taky nemám jedinou učebnici, isic, ani tušení jak se tyhle věci zařizujou.

Díky Honzovi z twitteru (god bless him fr) se mi podařilo zapsat si předměty, ale že by mi to nějak ubralo na nervozitě, to se asi říct úplně nedá. Nejsem si jistá, jestli jsem někde neudělala chybu, protože mi přijde mega divný, že nemám povinnej ani jeden cizí jazyk.

Also bych se měla jet ubytovat na kolej nebo si tam minimálně dojet vyzvednout klíče, ale pořád to odkládám. Reálně si tím ale sama kopu hrob, protože čím víc to budu odkládat, tím větší je šance, že se moje spolubydlící ubytujou dřív než já a na mě zbyde postel u dveří (nebo na jiným netaktickým místě), takže kdyby nás v noci někdo přišel zabít, budu první na ráně. :) Možná bych měla přestat vymýšlet scénáře zakončený tím, že tenhle semestr nepřežiju, nebo si to omylem vymanifestuju.

Taky bych si v Olomouci ráda našla brigádu, ale potřebovala bych něco, z čeho se nezhroutim, takže gastro asi pass. Donedávna jsem si říkala, že bych třeba mohla doučovat španělštinu, ale asi si spíš znova stáhnu Duolingo, protože mám pocit, že jsem to všechno zapomněla.

Ráda bych tadyten yapping zakončila nějak pozitivně, ale nic mě nenapadá. Dala jsem si vařit vajíčka, jestli v tý vodě prasknou, začnu zase psát "já se zabiju" tweety.

Takže tak no. Teď podle mě zase na půl roku zapomenu, že tahle platforma existuje.

[myvalzpival]

V návaznosti na včerejší ohavné dění na FF Uk bych rád všem, co se pohybují na internetech, připomněl jednu důležitou věc.

Pokud jste nebyli v tu chvíli na místě, pokud nejste jednou z obětí nebo se vás osudy obětí přímo nedotýkají např. přes příbuzenské vztahy,

TOHLE NENÍ O TOBĚ.

Držte pusu a krok, sdílejte podpůrné sbírky a linky pomoci, pomáhejte, jak to jde, buďte tu pro své kamarády a rodinu. Nic víc. Nic míň.

[autistictortoise]

Problém Prince Mamánka spočívá v tom, že aby se na to lidi byli ochotní dívat, musí to být inzerováno jako pohádka, načež jsou lidi zklamaní, protože to pohádka není.

Já například si strašně přeju, aby to nemělo ty zbytečné pohádkově působící stopáž zabírající prvky a mohlo se to víc položit do psychologie postav. Snaží se Ludvík tím, že se chová jak děcko, potlačit svůj strach ze smrti? Odmítá kvůli tomu dospět? Co jeho rodiče? Přišli o nějaké dítě před ním, proto ho matka tak opečovává a otec to tak dlouho nechal být? Co Hudroval? Z toho chlapa čiší nějaké trauma na sto honů, celou dobu jsem se těšila, že ve scéně se smrtí se o něm něco dozvíme a dozvěděli jsme se prd (nebo já z těch informací nebyla schopná nic vydedukovat). A obecně mohlo být víc backstories.

Takže český národ by se fakt měl naučit koukat na jiné věci než pohádky a komedie. Bude to o dost zajímavější

[turnaj-taborovych-pisni]

Turnaj o nejtáborovější píseň, 1. kolo

Košilka: Jednoduchá a něžná, nemá víc, než potřebuje a nic jí neschází. "Do rána daleko k srdci kousek, krásné je když lidi milujou se." mluví za všechno.

Batalion: Já tu písničku mám prostě ráda. Už od dětství. Ze začátku tichá, pak všechno stoupá a vrcholí, opravdu je to jako by to někdo zpíval před bitvou. Čím víc lidí ji zpívá, tím větší má efekt. Jednou nás zpívalo asi deset a povedlo se nám rozdělit spontánně do čtyřhlasu, to byl jeden z nejlepších zpěváckých zážitků, který jsem měla.

[just-b-wilde]

Could you add a sample of some of your fan fiction in your native language?

Sure. This is Czech version of my first TUA fanfiction Do you love him? It's written from Lila's point of view.

--

Vím, že ať řeknu cokoliv, nezmění to nic na tom, co se stalo.

Neomlouvá mě to a nejsem si jistá, jestli to chci nějak omlouvat. Ale chtěla jsem, aby věděl, že to bylo komplikovanější, než se může zdát.

„Nikdy jsem nepřestala hledat cestu domů. Ale unavila jsem se a potřebovala jsem přestat utíkat. Uhm... tehdy se to stalo...“

„Miluješ ho?“

„Diego, teď není vhodná chvíle…“

„Tak miluješ ho?“

Všichni se na nás dívali. Všichni čekali na mou odpověď. A vím, že i on ji čekal. Pětka. Pochopitelně, dost se ho to týkalo. Nelíbilo se mi, že tohle řešíme přede všemi, ale už se s tím nedalo nic dělat.

První má myšlenka byla: Neplánovala jsem to.

Samozřejmě, že neplánovala. Nebo se snad dají city nějak naplánovat?

S Diegem to nefungovalo už dlouho předtím, a kdybychom neskončili v tom zatraceném metru, nejspíš by to nefungovalo čím dál víc. Nebo možná by se něco konečně změnilo? Nevím, jestli si jen něco nenalhávám sama sobě.

Těch sedm let změnilo všechno. Ale ne pro Diega, ne pro naše děti. Jen pro mě a pro Pětku. Všechno, co jsme prožili, bylo skutečné. Dva ztracenci v čase.

Ze začátku jsem věřila, že jsme neustále spolu jen proto, že nemáme jinou možnost. Ale vždycky byla jiná možnost. Hledat každý sám, být sám, protože to nás učili – spoléhat se jen sám na sebe a na nikoho jiného. Ale já nechtěla být sama.

Postupem času jsem si zvykla na to, že je Pětka někde poblíž. A i když jsme teď zpátky, stále jsem měla nutkání vyhledávat jeho pohled, čekala jsem, že bude někde poblíž. Jako celých sedm let.

Sedm. Let.

Možná jsme neměli moc jiných možností, ale nemění to nic na tom, že mu vděčím za tolik věcí, které jsme spolu překonali. A i když mi děti chyběly každý jeden den, doufala jsem, že se brzy znovu uvidíme. On mi ale dal něco, co mi dávat nemusel.

Byla jsem s ním šťastná.

I uprostřed toho všeho.

Dělal mě šťastnou.

Nemusel mě mít rád.

Nemusel mě milovat.

A přesto vím, že mě miloval.

Řekl mi to několikrát.

Myslel si, že spím. Ale slyšela jsem, když to občas zašeptal do tmy.

Z té vzpomínky mě píchlo u srdce.

Čas říct pravdu. Musím.

Nadechla jsem se k odpovědi, když se od televize ozvalo: „Hej, dospěláci, podívejte se na televizi.“

[morti0re]

RŠ Band AU

Vy ani nevíte jak moc jsem rád, že vám tohle můžu konečně ukázat. Pracuji na tomhle nápadu už asi týden a konečně se o tom můžu s vámi podělit! :D

Více detailní obrázky postav, menší info a mojí inspiraci najdete samozřejmě pod čarou.

Toť vše, ať se daří :)

1) Mirek

U Mirka (a obecně u všech členů RŠ) jsem se snažil nějak udržet jejich základní barvy, a myslím že se mi to povedlo.

Taky jsem chtěl tak trochu udržet jeho dark academia styl (trochu hc ale ok). Myslím že by mu to sedělo, to že sice jako vůdce rockové kapely tam nejmíň, se svým stylem, zapadá.

To je tak všechno co bych chtěl k němu dodat, je to prostě Mirek.

2) Jarka:

Jarku jsem chtěl už od začátku aby nějak "vyčníval". Buď svým stylem, nebo jeho vybraným hudebním nástrojem.

Určitě vypadá nejvíc alt z celé skupiny, pravý rocker, jak se od člena rockové kapely patří.

Jeho design se mi asi líbí nejvíc, jsem na sebe prostě pyšný z toho jak jsem dokázal využít individuální věci z té nástěnky inspirace.

3) Jindra:

U Jindry jsem měl jednu věc jistou už od začátku, která zůstala stejná až doteď. A to je, že je bubeníkem kapely. Ani nevím proč, ale prostě mi to na něj sedělo.

Pokud by vás zajímalo, proč jsem do jeho designu zainkonponoval zelenou, je to proto, že jako malý jsem četl sbírky komiksů RŠ od Olympii a v jednom komiksu měl právě Jindra zelený kabát. A, ani nevím proč, od té doby to se mnou zůstalo.

Jindr��v je asi můj druhý oblíbený design. Předem jsem si napsal že jeho styl je že "plácá jeden kus oblečení přes druhý" a jsem rád že jsem se podle toho řídil.

4) Červenáček:

U Červenáčka jsem hrozně pyšný na jednu věc, a to je že jsem změnil jeho ikonickou lodičku na šátek. Líp si myslím že to sedí se zasazením plus i s overall designem to sedí. Ale co já vim.

Jak už jsem předtím řekl, u všech členů RŠ jsem chtěl zanechat jejich originální a základní barvy, ale myslím si že u Červenáčka to je nejvíc patrné.

Musím přiznat, jeho design se mi příjde nejvíc simplistickej (spolu s Rychlonožkou), ale jinak se mi pořád líbí.

5) Rychlonožka:

Rychlonožku jsem ve skutečnosti kreslil jako prvního a myslím, že je to vidět.

Bral jsem menší inspiraci od Kurta Cobaina a jeho outfitů z koncertů. Specificky jeho ikonický černo-červený svetr. Ale bohužel jsem moc tuhle inspiraci nevyužil když jsem Rychlonožku nakonec kreslil, tak doufám že až je budu zase kreslit, tak ji využiju.

Taky jsem chtěl jemu a Červenáčkovi dát matching piercingy a streaks ale když jsem se dostal ke kreslení Červenáčka, úplně jsem na to zapomněl, takže to mi odpusťte.

Takže to jest opravdu vše, jsem moc rád že jste si tohle dočetli až sem, jsem vám moc vděčný. V budoucí době se je budu určitě víc snažit, pokud mi do toho nic nevleze.

Mějte se hezky plantážníci, hezký den vám přeju a užívejte víkendu :D