#kůrovec

[ocemsemlci]

Stanislav Novotný se ptá Dušana Lukášika, iniciátora petice Mor ho!, kde je hranice, kdy lid může povstat proti nezodpovědné vládě, která odstraňuje demokratický řád lidských práv a základních svobod   https://ocemsemlci.cz/o-cem-se-mlci-dusan-lukasik-2/?feed_id=1291

[paskvilnet]

Kůrovec v Národním parku Šumava

Malý, nenápadný brouček kůrovec působí jako permanetní rozbuška mezi vedením Šumavského národního parku a ekologickými aktivisty. Ale i řadou dalších. Ke kauze se vyjadřují ekologové, vědci, lesníci a také starostové dvaadvaceti místních obcí, politici a občané. Vše se točí zejména kolem otázky, zda v první zóně národního parku proti kůrovci zasahovat, či ponechat přírodu, ať se s ním vypořádá sama. První zóna parku byla v roce 1995 zmenšena na třináct procent rozlohy parku a v roce 1999 byl navzdory protestům zrušen bezzásahový režim prvních zón.

Na toto bezzásahové pásmo 1300 set hektarů navazuje tři a půl tisíce hektarů stejné plochy zasažené v Bavorsku. Tam je ale smíšený les, vedle smrků je v něm i řada buků.

Kůrovec má čtyři, pět milimetrů. Při poslední kalamitě se přemnožil tak, že jich bylo v jednom stromě až 1000 000. Má skvělou životaschopnost: Z jednoho vitálního kůrovce může být až osm dalších. Jak se množí, záleží vedle jiných faktorů, hlavně na počasí. Obvykle nenapadá zdravé stromy, ale stromy, které jsou oslabené.

V roce 1995 začalo současné vedení správy Šumavského národního parku v čele s ředitelem Ivanem Žlábkem, přes odpor ekologických aktivistů i některých zástupců odborné veřejnosti realizovat metodu razantního postupu proti kůrovci a vzrostlé stromy kácet. V první zóně Národního parku stromy zůstaly ležet, ve druhé zóně bylo osmdesát procent kmenů odvezeno. V některých případech se prokázalo, že stromy byly odváženy i nad povolené limity.

V chráněné krajině vznikly velkoplošné holiny. Podle některých názorů otevřely prostor větru, který nyní likviduje značné plochy lesa. Vznikly tak polomy a zkáza lesa pokračuje dál. Zvláště se to dotýká oblastí Modravy, Kvildy a Srní.

Na podzim přijela do Čech mise Světového svazu přírody, která měla za úkol zjistit pravý stav situace. Na jaře nepotvrdila správnost zásahu v první zóně Šumavského národního parku a doporučila jeho jádro rozšířit na souvislé plochy. Pro zásah do první zóny národního parku si ministr životního prostředí Miloš Kužvart musel vyžádat výjimku.

Kůrovec - lýkožrout smrkový k lesu neodmyslitelně patří a je v něm stále přítomen. Urychluje odumírání starých stromů, které tak uvolňují místo mladým. Jde jen o to, aby ho nebylo v lese přespříliš. Brouček na obou stranách hranic se už nepřemnožuje, správy lesů likvidují následky poslední kalamity. V Bavorsku nové stromy sází vítr a před zvěří je chrání ležící uschlé kmeny. V Čechách mladé jeřáby, buky a jedle vysazují lesníci a ochraňují je dřevěné ohrady.

Názory na další směřování národního parku zůstávají různé. Jistotu máme jedinou: brouček, který byl na konci devatenáctého století nazýván zlatým, protože lidem přinesl práci, se za nějaký čas zase přemnoží.

[fotodesigndanakinclova-blog]

Požer lýkožrouta / Dana Kinclová / 7. 6. - 30. 6. 2019 

foto: Dana Kinclová 

[welufo]

[jakodym]

Lorem ipsum (The Very Late Afternoon of a Typographer)

[ondrejcizmar]

Kůrovec

Sculpture

2021

[depkoidniliskoun]

Kůrovec se dá z angličtiny volně přeložit jako "štěkbrouk".

[borisjelinek]

Vysoký Tábor

Biblická hora Tábor, na níž mělo podle křesťanské tradice dojít k proměnění Ježíše Krista (viz http://catholica.cz/?id=3578), inspirovala svým názvem pojmenování řady našich kopců, ale nejen těch. Jeden z nich se nachází též v bývalém katastru Mečova, místní části obce Hořiček, který je dnes sloučen do jednoho celku s Křížanovem u Mezilečí, jenž rovněž náleží k výše jmenované obci.

Jak přesně přišel k tomuto názvu, tak to není jasné. Podle lidových podání měl připomínat biblický Tábor svým tvarem, jiné zdroje hovoří o tom, že se zde za husitství shromažďovali příznivci kalicha, ale vzhledem ke zdejší krajině, kde byli lidé spíše římskými katolíky nebo přežívali ve stylu "kam vítr, tam plášť", je tato druhá možnost méně pravděpodobná. Navíc toto pojmenování se ve velkém vyskytuje až od 18. století a je doloženo ve všech následně vzniklých katastrech - tereziánském, josefinském i stabilním, takže se můžeme domnívat, že ke svému názvu mohl kopec přijít až po třicetileté válce v rámci rekatolizace, aby se ve zdejší krajině objevovala biblická pojmenování a svým způsobem byla jakýmsi symbolickým svorníkem a připomínkou křesťanských kořenů.

Jedná se o kopec o nadmořské výšce 454,7 m n. m., jenž je tvořen písčitými slínovci až spongilitickými jílovci, místy silicifikovanými (opuky), a to z období svrchní třídy (v pramenech jsou kladeny do spodního až středního turonu). Právě zvětráváním výše zmíněných hornin vznikly zdejší kyselé hnědé půdy, které ho pokrývají. Z tohoto důvodu zde vždy rostl pouze les, který ještě v 18. století náležel vrchnosti a teprve koncem téhož století se dostal se svým okolím do rukou zdejších hospodářů. Původně se jednalo o listnatý až smíšený porost, jenž se později proměnil ve smrkovou monokulturu, což nám dokládá indikační skica stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Josepha Mussila a geometra 4. třídy Johanna Bayera, mapa kultur z téže doby (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=mapy_kult&idrastru=B2_c_C23__30_VS-XVIII-10) nebo vojenská topografická mapa v měřítku 1 : 10 000 od Ing. J. Vlčka z roku 1962 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-57-C-a-1).

V polovině 19. století náležel celý zalesněný kopec Josefu Dvořáčkovi z čp. 27 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA270018400), který vlastnil rovněž pole na jeho jihovýchodním úbočí nad obecní cestou z Křížanova do Slatiny nad Úpou. Později se tato lokalita dostala do rukou křížanovské rodiny Tučků, jež měla v této obci hostinec, řeznictví a obchod smíšeným zbožím (v roce 1901 provozoval obchod dobytkem František Tuček a hostinec, obchod smíšeným zbožím a řeznictví Josef Tuček). V rukou tohoto rodu je i dnes, kdy náleží Ireně Kratěnové z České Skalice, Ing. Josefu Tučkovi z Křížanova a Ireně Tučkové z téže osady.

Dlouhou dobu tento les odolával různým katastrofám, příliš nebyl zničen ani ve 20. letech 20. století, když po celém okolí řádila bekyně mniška. Důkazem toho může být letecký měřický snímek z roku 1937, na němž je vidět lesní porost bez jakékoliv úhony (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.TRUT08.08843). Menší těžba byla provedena v lese teprve počátkem 60. let 20. století a větší koncem 90. let téhož století. Ty nejhorší časy pro zdejší les však přišly až v nedávné době, přičemž mezi ty poslední náleželo známé derecho z roku 2017 (viz https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/rok-od-derecha-nasledky-zmizely-krajina-se-promenila-20180816.html) a stále se šířící kůrovec.

Kromě toho ještě dodejme, že jeho východní svahy byly pojmenovány jako Nízký Tábor a louky pod ním směrem ke Slatině nad Úpou jsou nazývány jako Stádliště, údajně podle toho, že se zde od nepaměti společně pásla a napájela stáda dobytka. Podle kopce byly nazvány též samoty V Táboře (lidově též pouze jako Tábor), které se nacházejí v údolí Slatinského potoka a náleží k Litoboři. Jde o stavení čp. 56 a 64. Jako orientačního bodu si ho všimli též pruská vojska za války o bavorské dědictví, kdy je zřetelně zakreslen do mapy od Friedricha Wilhelma Karla von Schmettau z roku 1789, v níž je zaznamenána zdejší krajina za tohoto konfliktu v roce 1778 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5424).

Na závěr ještě musíme uvést pověst o tom, že na Táboře si chtěl původně postavit svoji zemanskou tvrz Petr Straka z Nedabylic, ale po započetí stavby ji přerušil a své sídlo přenesl nakonec jinam. Počátkem 19. století měly být na kopci naopak nalezeny při těžbě kamenné nástroje. Koncem 2. světové války měli jako úkryt použít táborský les i uprchlí sovětští zajatci, kteří se jinak ukrývali u Jiránků v Mečově. Podobně mělo být v roce 1945 se sovětsko-polským paradesantním výsadkem kapitána Vladimira Petroviče Sokolovského, který se do konce války pohyboval po celém širém okolí. Vše výše uvedené však nemá jednoznačné důkazy, a tak je můžeme zařadit právě jen mezi zprávy "jedna babka povídala", ale na dokreslení významu tohoto kopce stojí za zmínku.

Pohled na Vysoký Tábor z cesty ke Slatině nad Úpou

Vrch Vysokého Tábora

Vrch Vysokého Tábora

[cysnews]

Lesníci z ČR a Rakouska budou sdílet informace. Pomůže jim to i při kalamitě

Lesníci z ČR a Rakouska budou sdílet informace. Pomůže jim to i při kalamitě

Čeští a rakouští lesníci si budou sdílet informace o aktuální situaci na obou stranách hranice. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a dalších expertních pracovišť pro ně chystají manuál, jak se chovat v rizikových situacích jako je například kůrovcová kalamita. Sucho, vítr, oheň ani kůrovec totiž neznají hranice a včasný zásah je pro snížení rizika nebo třeba omezení šíření kůrovce klíčový.…

[ocemsemlci]

Stanislav Novotný se ptá Zbyňka Linharta: Kdo nese vinu za nejrozsáhlejší lesní požár na území ČR? Není na čase urychleně změnit koncepci všech národních parků? https://ocemsemlci.cz/o-cem-se-mlci-zbynek-linhart/?feed_id=928

[paskvilnet]

13. díl 11.6.2003

report (stereo total)

3 otázky (skin)

mejl.box (linky na zajímavé stránky)

zelené údolí (kůrovec v národní parku šumava)

klipy (laurent garnier - the sound of the big babou, peter gabriel - growing up, us3 - get out)

Rovněž se omlouváme a budeme se snažit rychle dotáhnout na slíbovaných “přesně 20 let od vysílání.“

[fotodesigndanakinclova-blog]

Požer lýkožrouta / Dana Kinclová / 7. 6. - 30. 6. 2019

foto: Dana Kinclová

[welufo]

[mmahdy1666]

Prdlajs kůrovec surovec... Les u Pyskočel sežral sám Mistr Hrabal... 🍺🌳😬 (v místě Vlkančice Pyskočely) https://www.instagram.com/p/CGNkyarDAlO/?igshid=o6he6c9jy61x

[michalmajka]

Přinášíme nové záběry z prvního surfování v životě (v zimě), z prvního kempování v autě (v zimě) a taky z prvního vlastnoručně vyrobeného sushi. Na dalších fotkách jsou zachyceny majestátní vápencové oblouky a jeskyně v Opararuře, Řeka je v těchto místech zbarvená do hněda, což způsobila tříslovina z popadaných listů, kterou déšť smývá  do řeky. “Rimu tree” - červená borovice, jejíž stáří se odhaduje na více než 1000 let

[najitoe]

bith you come to šumava, ill let you defenestrate me if the kůrovec doesnt get you first