#dravci

[lewisthomas1913]

Vibrování 4/16

#ThomasL #esej cirka 1970 #Vibrování (4/16)

I jiná zvířata jsou nadána takovými signalizačními mechanismy. Po cestičkách se beroucí šiky mravenců vycítí rozdíly mezi svými a cizími. Mravenci jednoho druhu zanechávají při svém pocestném kličkování stopy, jež mohou sledovat jejich příbuzní, nikoli však cizáci. Jistí dravci mezi mravenci z toho systému nefér způsobem těží; přicházejí na svět se schopností rozpoznat stezičky oněch mravenců,…

[rosta-bouda]

Pavouk křižák - Spider Crusader Na okraji lesa spřádá své sítě pavouk křížák.§ Zbarvení křižáků je velmi variabilní, od černohnědého po tmavohnědé, světlehnědé, červenohnědé, oranžovohnědé a zlatohnědé. Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn, které mohou různými způsoby splývat, nebo mohou být částečně redukované. Na svých procházkách moc rád fotografuji detaily, které běžnému pohledu často unikají, fotografuji reportáže, rád pro Vás také vyfotografuji vaši svatbu, životní událost, rodinu, děti nebo mazlíčky Následujte odkaz link bio na facebook a uvidíte mnoho dalších fotografií At the edge of the forest weaves its nets spider cross.§ The coloration of crusaders is very variable, from black-brown to dark brown, light brown, reddish-brown, orange-brown and golden brown. There is always a distinct characteristic cross drawing on the dorsal side of the butt, which consists of five white spots, which can merge in different ways or can be partially reduced. On my walks I like to photograph details that often escape the ordinary view, I take pictures of reports, I also like to photograph your wedding, life event, family, children or pets for you Follow link link bio to facebook and you will see many more photo #pavouk #příroda #pozdní #léto #světlo #dravec #spider #pavučina #nature #summer #highspeedflying #sklipkan #czechrepublic #love #tarantula #photo #obed #home #pendantlights #dravci #tarantulas #flowers #síť #biologie #priroda #věda #interierdesign #spiders #czech, https://www.instagram.com/p/CE1wEbUov-W/?igshid=nbl890isiro1

[reshiiii]

KAM SA ÍSŤ SPÁLIŤ NA HRAD ČI FESTIVAL

Polovica sezóny za nami, makám na fesťákoch ako fretka, ale spraviť o nich post mi napadlo až teraz, alebo - historické a nie tak celkom historické festivaly a dni na Slovensku (lebo v Česku je toho habadej, kukni tu alebo tu či tu). Prosím vás, toto je len taká chuťovka, je toho omnoho viac, tak sa nebojte hupnúť na net, stýko Gogoľ určite pomôže, aj fb.

ŠERMIARI V STAREJ RADNICI

Bratislava, Múzeum mesta Bratislavy, Radničná

vstup zdarma, 26.7, 9.8 a 23.8, všetky od 18:30 do 19:30

SHŠ Manu Forti

Ukážky historického šermu, predstavenie chladných i palných zbraní, hry pre deti a detektívka!

PO STOPÁCH KORUNOVÁCIÍ

Bratislava, Rudyanovo námestie pred katedrálou (prehliadka pokračuje trasou na hrad)

zdarma, 30.7 od 10:30 do 12:00

Prehliadka, tvorí súčasť Bratislavských korunovačných dní

DANUVIANA ALACRIS alebo Replika rímskej lode prichádza do Bratislavy!

Bratislava, hrad Devín

zdarma, 5.8 o 15:00

Mestský ústav ochrany pamiatok v Bratislave

Na Devín pripluje neskoroantická rímska loď Danuviana Alacris - Živý Dunaj. Súčasť medzinárodného projektu Living Danube Limes. Loď začala svoju tri a pol mesačnú dunajskú plavbu už v júli, a teraz sa zastaví aj v Bratislave!

RYTIERI NA DEVÍNE

Bratislava, hrad Devín

5€ zľavnené/10€ základné/20€ rodinné vstupné, 6.8 od 10:00 od 19:00

Rytieri na Devíne, Peter Koza

Landsknechti, dobové tance, rytiersky turnaj, jazda, ale hlavne recitál renesančnej hudby a poézie v podaní šermiarskeho majstra Petra Kozu. Nie, vážne, už len kvôli nemu sa vám tam oplatí ísť. Dedulo by mal prednášať, alebo aspoň narozprávať rozprávky. a zasa sa s ním uvidím až majd

Plus, lístok platí na celý areál hradu a jeho expozície! Iba psíka tam neberte, leda by bol vodiaci.

KRÁSNOHORSKÉ HRADNÉ HRY

Krásnohorské podhradie

(online) predpredaj 6€, na mieste 10€, 6.8

Terra Incognita, Tri ruže

Rytieri, jazda, bábkové divadlo, lukostreľba (aj kuše budú), a hlavne dobové stanové mestečko a hudba! už roky sa sem snažím dostať ale zasa robím inde

DIVADELNÉ ŠERMOHRANIE

hrad Červený kameň

dieťa 8€/ dospelý 12€/ rodinný (2+2) 32€, 20.8 od 11:00

Divadlo Havran, SHŠ Corvus Arma, Sokoliarsky dvor Astur

Divadlo, šerm a dravci! Lístok síce neplatí na hrad, ale prudko odporúčam aspoň malý okruh, ak si na to nájdete čas.

FESTIVAL ZABUDNUTÝCH REMESIEL

Smolenický zámok

27.-28.8 od 10:00

OZ Schatmansdorf

Poviem vám to priamo a bez mučenia - za mňa je toto zlatý klinec sezóny. Otvorené tábory, ochotní účinkujúci, hry, tance, kuchyňa, remeslá, hudba... a takmer všetko z toho vás nechajú vyskúšať! Hoci tu robím, neviem aký bude vstup (doplním, keď budem vedieť), kto každý bude vystupovať a tak. Ale viem, že atmosféra bude úžasná, hoci sme sa po rokoch museli presunúť z Červeného kameňa do Smoleníc. Tak nás príďte pozrieť, možno sa vám ušťastí a koštnete si Hypokras či Biskupské, ovoniate voskové sviečky, či schrupnete v jurte. Alebo o mňa zakopnete, kto vie☀️

a teraz kúsok jesennej romantiky:

BITKA O BRATISLAVU

Bratislava, Sad Janka Kráľa

vstup zadara (v Sade zvykne byť), 1.10 od 10:00-19:00

Manu Forti

Rekonštrukcia vojenského stretu, tábor, prehliadka regimentu, obliehanie...proste mňamka.

Inak kuknite aj na akcie Agentúry Hector (napr. Rotenstein), ŠDS Argyll (Bratislava), OZ Schatmansdorf a Sokoliarsky dvor Astur (Červený Kameň), Milites Nobiles a Satyros (Nitra) a tak<3

[priba69-blog]

Připravte se na podzimní lov dravců a doplňte svoji rybářskou výbavu o některou z přívlačových nástrah.

[malypetnikticha]

Gaston Bachelard Voda a sny (úryvek)

Tělo zesnulého se ukládalo do vydlabaného stromu (který byl zasazen při nebožtíkově narození) a ten pak jako rakev buď spálen, pohřben do země, ponechán na pospas rozkladu na vzduchu (a žrali ho tam dravci) nebo poslán po vodě – „Toto odplouvání mrtvého po vodě představuje jen jeden rys nekonečného snění o smrti. Je to jen viditelná scéna a mohla by nás mýlit, pokud jde o hloubku materiální obraznosti; ta totiž přemítá o smrti, jako by i ona byla jakousi substancí, životem v jakési nové substanci. Pro ambivalentní snění je voda, substance života, také substancí smrti. Máme-li správně interpretovat onen „Todtenbaum“, strom smrti, musíme si připomenout s C. G. Jungem, že strom je především mateřský symbol; a protože voda je rovněž mateřský symbol, lze chápat Todtenbaum jako zvláštní obraz spojení zárodků. Kdo ukládá mrtvého do lůna stromu a strom spouští do lůna vody, ten jaksi zdvojnásobuje mateřskou působnost, prožívá dvojnásobně tento mýtus pohřbívání, jenž budí představu, jak říká C. G. Jung, že „mrtvý je odevzdáván matce, aby se znovu zrodil“. Smrt ve vodách bude pro toto snění tou nejmateřštější smrtí. Člověk by si přál, říká Jung na jiném místě, „aby se z temných vod smrti staly vody života, aby se smrt a její chladné objetí staly matčiným klínem, tak jako moře sice pohlcuje slunce, ale z mateřského klína je znovu rodí... Život nikdy nevěří ve Smrt!“ 

[reveries-and-augeries]

Marketa Novak.

[depog]

PES VZOR PÁN

Jednoho dne asi tak před rokem přišel můj pes z práce dřív než obvykle. Hned jsem poznala, že se něco děje. S tragickým výrazem v tváři mi oznámil, že to s ním vypadá bledě. Je už starý a nemoderní. Vůbec jsem nechápala, o čem to mluví. Jak starý? V práci se prý začali roztahovat mladí dravci, kteří sice toho moc neumí, ale jsou extrémně nabití sebevědomím a pozitivním myšlením. Pochopitelně můj pes je odborník, nikdo by si nejspíš netroufl ho vyhodit, to je mu jasné, ale mohl by zůstat trčet stále na stejné pozici a šance dalšího postupu by byla v nenávratnu a kdoví, co by bylo za pár let. Když jsem psovi říkala, ať se zkusí porozhlédnout po jiných firmách, určitě by po něm skočili, tak mi řekl, že on z boje utíkat nebude. Rozhodl se, že to mladým natře na jejich hřišti (to jsou přesně jeho slova). Pes se začal měnit, změnil šatník, založil si profil na Facebooku, chodí do posilovny, má nový účes a hlavně vrhá se do jednoho kurzu za druhým. Už má za sebou kurz pozitivního myšlení (dokonce dvakrát), sebekoučování a poslední, co nedávno absolvoval, je kurz asertivního chování. Je z něj úplně jiný pes. Vůbec si neuvědomuje, že jeho věčně pozitivní přístup dokáže okolí vytáčet. Já jsem taky pozitivně naladěný člověk, ale tak normálně, jenže on to přehání. Nedávno například sousedce, které zemřel manžel, řekl, že je konečně volná, má prý na manželovu smrt koukat z té lepší stránky. Paní s námi od té doby nemluví. Bohužel přicházíme i o známé, někteří přátelé nás odmítají navštěvovat. Pes se totiž rozhodl, že se s nikým nebude "mazlit" a nikomu pochlebovat, prostě jim všechno asertivně řekne. Jenže to dopadlo v několika případech tak, že lidem ublížil. Kamarádovi před jeho manželkou řekl, že už ho nebude krýt při jeho záletech. Další kamarádce doporučil, aby se přestala oblékat jak děvka, že je všem k smíchu. Jsem už zoufalá, zatímco on je spokojený, já propadám beznaději. Mám na něj čím dál tím větší vztek. Chvílemi ho až nesnáším, když se podívám na jeho věčně se usmívající sebejistou a spokojenou tvář, mám chuť mu jednu vrazit.

KONCEPT D’epog

HUDEBNÍ KOMPOZICE Matúš Kobolka

VIDEO Martin Blažíček

ŽIVÝ AV SET 5. 12. 2020

FESTIVAL PAF OLOMOUC

[lewisthomas1913]

Vibrování (07-D)

#Vibrování (07-D) #LewisThomas #essay circa 1970

I jiná zvířata jsou nadána takovými signalizačními mechanismy. Po cestičkách se beroucí šiky mravenců vycítí rozdíly mezi svými a cizími. Mravenci jednoho druhu zanechávají při svém pocestném kličkování stopy, jež mohou sledovat jejich příbuzní, nikoli však cizáci. Jistí dravci mezi mravenci z toho systému nefér způsobem těží; přicházejí na svět se schopností rozpoznat stezičky oněch mravenců,…

[nerudapetr]

Novohradskohorští dravci #odonata #novohradskehory #vazky #hutskyrybnik #zlataktis (v místě Huťský rybník) https://www.instagram.com/p/CDZDxP1JYlt2QDCYjyGc2_BxTkeZzvsrPlEggo0/?igshid=1bvsq39zqbc0t

[jirsen-blog]

Dravci mají na trhu své nezastupitelné místo

Dravci mají na trhu své nezastupitelné místo

Fahmi Quadirová řekla v létě roku 2015 svým nadřízeným v hedge fondu Krensavage Asset Management, že by měli otevírat krátké pozice na akciíchfarmaceutického gigantu Valeant. Tehdy jí bylo 25 let a na Wall Street byla stále ještě nováčkem, zatímco Valeant byl považován za vzornou společnost, jejíž šéf J. Michael Pearson patří mezi nejlepší manažery v odvětví. Quadirová ovšem pochopila jednu…

[zaoponoudeprese]

Seděla. Ohromena chladem? Nevěřícně zírající na lidi kolem ní. Uprostřed nezastavitelného města. Plného šílených fanatiků, zvuků, lidí neskutečného vyznání, lidí nepředstavitelně temných duší. Seděla tam sama. Na mramorové lavičce, smutně vyhlížející uprostřed náměstí, jež bylo ze všech stran proskleno okny obřích budov. Jakoby se zastavil čas, přesto vše tak rychle plynulo. Nepředstavitelně rychle. Z obrysů byly šmouhy, ze stínů noc a z lidí dravci. Stále tam seděla, chladně modré svítící oči upřené před sebe. Nepřítomna, přesto těžce vnímající okolí. Zvuky na kilometry daleko, viděla vše tak přesně, i když se nedívala, dívat se totiž nechtěla. Chtěla jen cítit. Cítit něco víc. Ale stále tu byla jen nicota chlad pohlcující její bílé bezvládné tělo. I přes vysoké regenerační schopnosti měla ret už od krve, bezděčně si ho totiž kousala, kdykoli měla tu svou malou krizi. Kdykoli? Měla jí často. Nezdravě často i na její nesmrtelné tělo. Je něco jiného když riskujete doopravdy, a když riskujete na oko. Co ona mohla riskovat? Svou duši? Ta už byla dávno pryč. Svoje tělo? Nemožné, nebyla jako ostatní. Bolestná pravda byla, že neměla, co riskovat. Nic a nikoho. Mohla mít vše, co chtěla. Kohokoli, koho si zamanula. Ale dá se tomu říkat láska? Když je láska vynucená a není ze srdce? Když je chladná stejně jako ona? Pak je uviděla. Ty známé oči. Jakoby se čas zastavil doopravdy. Lidé nebyli šmouhy, byli opět lidmi. Zvuky utichli a ona zase viděla, to co chce. Viděla ten pár očí, který jí přikoval na místě. Poznávala je. Patřili jemu. Tomu, jemuž zasvětila svůj nesmrtelný život. Tomu, koho hledala celá staletí. A ty oči poznávaly ji... Chlad by tentam. Cítila ten život. Cítila ty motýly, vznášející se uvnitř ní. Všichni byli pryč. Byla tu jen ona a ty oči, vlastník těch očí. Jakoby vše začalo dávat perfektní smysl. Všechna nesplněná přání, všechen promarněný čas, všechny neklidné noci, všechny pády. Všechen chlad... Jakoby každá její otázka náhle dostala odpověď. Teď už stála těsně před ním. Cítila to. Cítila to, na co čekala stovky let. Cítila tu přítomnost. Cítila... Lásku? Smysl? Hlas? Ztracené? Teď už věděla, že nalezla zbývající část...

[amartinfletcher]

Dřevorubec roku Adršpach 2020

Dřevorubec roku Adršpach 2020

Dřevorubec roku Adršpach, bude již dvanáctým ročníkem dřevorubeckých závodů v Adršpachu. Na návštěvníky akce budou čekat oblíbené projížďky Snowdog, předvádění tradičního kovářského řemesla, dřevosochání motorovou pilou, ukázka těžké lesnické techniky, (lakatoše, vyvážečky), své umění předvedou sokolníci se svými dravci a to nebude zdaleka vše.

Dalším lákadlem klasických Dřevorubeckých závodů,…

[cysnews]

Nový krátkometrážní snímek režiséra Šimona Koudely Trosečník (Castaway) byl vybrán do soutěžní sekce Cinema of Tomorrow Mezinárodního filmového festivalu v Káhiře (CIFF) http://www.ciff.org.eg, jehož 41. ročník se koná od 20. do 29. listopadu 2019. V mezinárodní premiéře bude Trosečník na festivalu promítán 24. listopadu.

MFF v egyptské Káhiře je nejstarším filmovým festivalem v Africe, na Středním východě a v arabském světě a jediným v těchto regionech, jemuž FIAPF udělil akreditaci festivalu kategorie “A”.

Dvacetiminutový snímek Trosečník vznikl v produkční společnosti Cineart TV Prague producenta Viktora Schwarcze, koproducentem je Česká televize a Šimon Koudela, ve spolupráci s Analog Vision. Projekt byl podpořen Státním fondem kinematografie.

Trosečník

Vysoko nad městem ční jako ostrov v moři střecha starobylého chrámu. Z dálky se zdá opuštěná, je však plná života. V puklinách mezi kvádry se ujaly drobné rostliny, žije tu hmyz, sídlí holubi i dravci. Útočiště zde našel také malý chlapec. Ve svém skromném světě už se dobře vyzná. Jeho klid však naruší slepá dívka – varhanice. Zdá se, že toto místo čeká celé věky, aby se jejich osudy zkřížily.

  Z režijní explikace

“Mým záměrem je vytvořit trikový film o chlapci ve věku pomalu končícího dětství a zatím ještě vzdáleného dospívání. O čase vlastní zjitřené imaginace, hravosti a volnosti, ale zároveň o době uvědomování si nejednoznačnosti všeho dění kolem. Ten hoch je ale uprchlík. Ve válce přišel o matku a ocitl se v neznámé zemi. Je to trosečník v cizím světě, z kterého není úniku. Za úkryt si zvolil střechu gotické katedrály – místo vysoko nad cizím městem. Je to útočiště dostatečně odlehlé a osamělé, plné nejrůznějších skrýší, tajemných zákoutí a motivů dráždících obrazotvornost a touhu po dobrodružství. Vždyť je to stále ještě malý kluk. Druhou hlavní postavou je sama gotická katedrála. Tajemná prastará stavba – socha. Veledílo dávných stavitelů, kamenná šifra obrazu světa a řádu vesmíru, sídlo víry. Monumentální, úchvatná, děsivá v celku i detailu… Při bližším pohledu je katedrála navíc plná života, jako skalní útes nad mořem, jako ostrov uprostřed oceánu. A v neposlední řadě je v tomto příběhu zásadní slepá varhanice, dívka z „vnějšího“ světa, která intuitivně pochopí situaci chlapce na útěku a vzdor svému znevýhodnění riskuje vlastní život, aby pomohla zoufalému. Něco končí, zaniká, aby dalo prostor jinému.”

  MgA. Šimon Koudela (1974)

Režisér, scenárista, animátor a výtvarník. Absolvoval pražskou FAMU (obor animace a režie multimediální produkce) a zaměřuje se na speciální efekty a animované filmy. Vytvořil několik dokumentů pro Českou televizi a FEBIO (např. Sága rodu Strettiů, Pandurango, Stalking, Burianův den žen, Letní filmová škola, Vega – an American dream, České milování). Režíroval rovněž televizní projekty (Poprask, Musikblok, TV Bonsaj), přímé přenosy (např. Noc s Andělem, Filmové finále Plzeň) a hudební koncerty pro televizi (např. Ida Kellarová a Iva Bittová Sing Jazz v Lucerně). Jako animátor a tvůrce speciálních efektů se podílel na různých filmech (např. Muži v říji, Největší z Čechů, Sbohem slunce, František Kupka – Symfonik barev a malíř kosmu, Drnovické catenaccio, Klamovka). Vytvořil speciální efekty kombinovaných projekcí pro představení Laterny Magiky Podivuhodná dobrodružství Julese Verna a také pro inscenaci baletu Louskáček pro Národní divadlo. Je rovněž autorem multiobrazové projekce pro Malého Prince v Laterně Magice. Jeho animovaný krátký film Této noci procitnu byl uveden na mnoha zahraničních festivalech (např. v japonské Hirošimě, v Rio de Janeiru a Sao Paulo v Brazílii nebo Pastu v Kolumbii). Jeho poslední krátký film Robinson byl promítán v hlavní soutěži v ZINEBI v Bilbau, na Independent Film Festival v New York City a řadě dalších.

Trosečník:

režie, scénář, výtvarník, animace Šimon Koudela

kamera Matěj Cibulka

střih Jan Daňhel

kostýmní výtvarník Sylva Zimula Hanáková

hudba Irena a Vojtěch Havlovi

zvuk Richard Müller

v hlavní roli Viktor Antonio

dále hráli Ivana Uhlířová, Ráchel Skleničková, Štěpán Gajdoš.

Český krátkometrážní film TROSEČNÍK byl vybrán do soutěže Mezinárodního filmového festivalu v Káhiře Nový krátkometrážní snímek režiséra Šimona Koudely Trosečník (Castaway) byl vybrán do soutěžní sekce Cinema of Tomorrow…

[topicprinter]

We, a small team, are working on an ethical startup in an industry with a notoriously bad reputation. Not only is our competition known for being predatory and, well, evil, but there is also widespread retaliation against them (= lots of hate). There aren't a lot of good/trustworthy companies in this field because it is extremely high risk and sometimes dangerous.Has anyone ever gone against the grain with good intentions and hasn't been steamrolled over? If you have a story, kindly share it.

[danielborn]

Na Krev aneb „Nebudeme přece trénovat na trénink”

Že se půjde na krev, to se asi dalo čekat. Ale jestli je jedna věc, co s Láďou nejsme, tak to jsou P U S S I E S. Nejsme žádný béčka. Takže světe. První trénink je za náma. Máme v nohou, nebo v tom, co z nich zbylo 120 km za necelých 24h s převýšením 4 000 m - pro představu: Všichni určitě někdy šli na Sněžku z Pece, ale zkoušeli jste to někdy jít 4.6x nahoru a dolů za jeden den?

Fun fact: celej první odstavec jsem napsal dřív, než jsme to šli. Tak nějak jsem tušil, že se nebudu cejtit úplně nejlíp a 24 hodinama jsem hecoval sám sebe, protože limit závodu byl 37.

První odstavec trošku lže, ale to jsem nemohl tušit, víc o tom níž. Ukázalo se, že jsme o něco větší koťata, než jsem myslel. Ale co už. Život by nebyla sranda ne, kdyby to všechno bylo lehký.

Následuje série věcí, co nechceš.

Věci, co nechceš:

Chůze v noci. Je sice paráda, že s čelovkou se značení cesty hledá líp, než ve dne, protože jsou značky z odrazivýho materiálu, ale ty věci, co dělá noc tělu a hlavě. Ne, díky. Vycházeli jsme v 11 večer, prvních pár hodin pohodička, čím hloubš v noci jsme byli, tím míň jsme mluvili a jediný, co se člověku honilo hlavou, bylo, kde všude by se tak krásně spalo a jak moc se mu nechce jít dál. To byla první noc, ještě chill. Druhá „noc“ byla sice krátká, ale o to zábavnější. Tělo už bylo úplně vyčerpaný a spánkový deficit byl už sakra znát. To si pak člověk připadá jak na halucinogenech. Všechno se hýbe, všude jsou divočáci a prostě máte tak trošku paranoiu.

Chodit tak moc. Tělo, nebo alespoň to moje, neni bez tréninku ready na 120 km pochod. Svaly na nohou jsou v klidu, ty utáhnou všechno, ale chodidla jsou odpad. Začnou pálit, bolet, dělaj se puchýře, kde jen to jde a kdykoliv člověk zastaví na dýl než 20 vteřin, daj mu to sakra dobře vědět. A pak je tu hlava. Najít motivaci pokračovat v závodě přes všechny ty nepříjemnosti a se vší tou zbývající vzdáleností, která vůbec neubývala, je fakt těžký.

Teďko sem musim hodit jednu větu, kterou nedokážu rozumně zakomponovat do textu, ale vymyslel jsem jí na cestě a měl jsem z ní hroznou radost: „Psychika se nás snaží zastavit. Tělo spaluje věci, který by určitě pálit nemělo a energii si půjčujeme s vysokym úrokem.“ Takže tak.

🐺. (Kdo nepoznal emoji, je to emoji vlka.)

Lidský pozadí, není dokonalý. Všichni to známe. Je to real problém a na takovýhle štrece je to zabiják. Vede to člověka k zoufalým činům. Jako třeba ke koupačce v ledovym potoce, když venku teplota nepřevyšuje 15 stupňů. Ale vidina ochlazení těla, byla v tu chvíli to jediný, po čem jsem toužil.

Chemie. Trošku obecnej pojem, ale ať už se jedná o chemii ve škole, nebo na pochodu, je to shajt. Když začnete brát všechny ty povzbuzováky a růžový pilulky, pokládáte sebe sama do postele na zbytek týdne. Přijde moment, kdy tělu dojde, že šlo přes moc a pak vás takovým způsobem nakope do koulí, že se nepostavíte na nohy. Ale zase jít bez chemie je hard-core, což my asi máme rádi, takže #stayCleanKids.

Nepochopit koncept. Teďko už sice v článku používám slovo závod, ale když jsme tam šli, netušil jsem, že to je závod, bral jsem to jako pochod prostě. Na start jsme teda dorazili s krosnou plnou jídla a vařičem na nějaký ten Travellunch po cestě. Jenomže všichni ostatní měli jen takový ty maličký běžecký baťohy, jak máte na zádech úplný hovno a vpředu 2 lahve s vodou. Takže si dokážete představit, jaký pohledy na nás všichni vrhali. A pak taky: po odstartování většina lidí vyběhla. Co je ale šílený je, že asi 15 lidí celou trasu uběhlo. Nechápeš.

Následuje dvojice věcí, co se staly.

Věci, co se staly:

Běželi jsme. Nevim, kde se to v nás vzalo, ale na 70. kilometru asi foukal dobrej vítr a v nás se probudila úplně nová vlna energie a začali jsme utíkat. Možná to bylo ze zoufalství a z dalekýho času plánovanýho příchodu: 4:00. Tohle pobíhání ale rozhodně nepomohlo našemu budoucímu já, který nemělo už energii na další krok.

Vzdali jsme to. Trvalo nám to hodně dlouho a oba jsme tenhle závěr v hlavě dusili už několik desítek kilometrů, ale na devadesátým kilometru jsme si podali ruku na to, že dál se nejde. Opravim teda lži v prvním odstavci - máme v nohou jen 90 km a nastoupáno ~3 600 m. Jsme béčka, ale rozhodně ne céčka, za tim si stojim.

Takže tenhle a asi i ostatní ultratrailový závody pro duo Dan a Láďa zůstanou nepokořený. Obdivuju skupinu lidí, která takovýhle věci dělá každej týden, ale my nejsme takový dravci a za mě asi ani nechcem být.