#děkuji děkuji velmi

[teplejtrouba]

BRO nenech se !! ignoruj hejtry a nos placky děvko!!!! je léto to jsou VLNY VEDER a co to znamená TEPLO a co to znamená TEPLOUŠSKÁ SEZÓNA šťastnou a veselou pride

překonal jsem své strachy a už zas plácám, brachu!! 💪｡⁠◕⁠‿⁠◕⁠｡

šťastnou teploušskou sezónu vám všem!!!

[kostatkoobecne]

[autisticky-princ]

Myslím, že by si větší pozornost zasloužil tento velmi specifický filmový žánr:

Československá sci-fi/fantasy komedie ze 70. let s velmi zvláštním názvem

Příklady:

Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Zítra vstanu a opařím se čajem

(ten jediný není od Vorlíčka)

Pane, vy jste vdova!

Což takhle dát si špenát

Fakt nevím jak bych tyhle klenoty vysvětloval cizinci. Děkuji za pozornost.

[nejene]

Ano, tašku jsem si taky vyráběla 😊

A celý proces výroby jsem dokumentovala na svém blogu a půjde snad najít po tagem pampeliska nebo pampelisková taška. Jen jsem zatím stále nebyla schopná udělat nějaký post s úplně hotoovou verzí, protože to strašně prokrastinuju.

Face and fit nebo něco, tohle normálně nedělám.

Ale s tímhle outfitem jsem byla velmi spokojená a konečně jsem dotáhla i výrobu vsech doplňků, včetně listů do vlasů. Takže.

A taky musím přiznal že když jsem v něm včera procházela vesnici, byla mi položena otázka na jakou děckou akci jdu, že mám na sobě kostým. Je těžké být jediný člověk v okolí se stylem.

[kataastrofa]

Mám pocit, že specificky po letošních vánocích, se nám tady tvoří česká verze "tumblr sexyman", jen ještě nemá oficiální název, nebo ještě jsem na něj nenarazila.

Provizorně jej budu nazývat čumblrův pohledný mužík.

Čím se čumblrův pohledný mužík vyznačuje?

Má alespoň jeden temný ohoz s dlouhým pláštěm (bonusové body, pokud nějak obsahuje rudou barvu)

Má i cottage core stránku sama sebe (nebo alespoň má jednu verzi sama sebe, kde působí jako hajný)

Jedná se často o nadpřirozenou bytost

Bývá to muž ve středních letech

Stejně jako u původního sexymana - nikdo by původně nečekal, že koncept dané postavy bude mít takový ohlas

Minimálně jednou měl ve svém životě nějakou ženu, se kterou mu to z nějakých důvodů nevyšlo, a už s ní nadále nemohl žít

Velmi zvláštní bod: během svého působení ve zdrojovém médiu minimálně jednou někoho potrestá za jeho činy ikonickým způsobem

Samozřejmě ne všechny body musí ČPM splňovat, hlavní je, jestli se stal prazvláštně oblíbený pro jeho přitažlivost.

Příklady čumblrových pohledných mužíků oblíbených v posledních dnech

Uriáš z Anděla Páně 1 a 2

Loupežník Karaba z Tajemství staré bambitky 1 a 2

Krakonoš/Jan z Hůrky z Krakonošovo Tajemství

Edit - Další příklady od Vás (děkuji moc <3)

Popelka v přestrojení za myslivce v Třech oříšcích pro Popelku

Mrakomor z Prince a Večernice

Doktor Solfernus z Hrátek s čertem

Rumburak z Arabely

Můžete libovolně doplňovat, určitě vás napadnou i další věci. Toto je pouze můj velmi rychlý horký úchop

[morti0re]

tohle je zdaleka jedna z nejdebilnějších věcí na kterých jsem ztrávil 2 dny.

(přístav volá x RŠ crossover?? jk)

.

jirka dražan a červenáček jsou asi mými nejoblíbenějšími postavami napříč foglarovkami, protože jeden je tak uboze teplej až to bolí, a druhej je definice spojení umělce s autismem.

.

anyways dále máte všejlaké hovadinky, snad vám přijdou k chuti.

kromě toho, přeji vám hezké svátky, moji milí plantážníci, užijte si je :)

-miša

verze bez textu:

closeup (na debilky)

verze s obrazkama (aby člověk poznal kdo má být kdo idk)

og mem podle kterého je obrázek nakreslen:

speedpaint:

to jest vše, pokud jste to se mnou vydrželi se mnou až sem, jsem velmi poctěn. děkuji za čtení, a opět vám přeji hezké svátky a hodně štestí do nového roku, všichni si to zasloužíme. :)

[hana-loves-bumblebees]

Drahé čumblrstvo, přicházím k vám s prosbou. V poslední době jsem reblogovala posty o tom, že se Neil Gaiman dozvěděl o existenci Anděla Páně. To je naprosto bombastické a tak, ale někdo u toho zmínil, že Jiří Strach je homofob a transfob. To jsem netušila, a velmi mě to jakožto člověka, jenž v dětství konzumoval Lotranda a Zubejdu kdykoli, když mu bylo zle, mrzí.

Každopádně nevíte, kde bych o tom našla něco víc? Protože mi nejde najít žádný článek o tom, že by kdy vyjádřil něco takhle nepřípustného.

Předem děkuji.

[nejene]

Ashkjfhsj děkuji moc 💛🌼🥹

Čas na propagandu!!!! Běžte si něco koupit od @nejene, je to úplně hrozně roztomilý a krásně udělaný!

[kakostt]

doufám, že nevadí čeština, ale Kakost je reálně geniální neutrální jméno, totálně závidím, štve mě že mě to nenapadlo a kdybych nebyl rozhodnutý, že chci něco, co vypadá jako jméno které můžu mít odmala, tak hned kradu :Dd (možná je ale dobře, že mám jméno vybrané, protože by to v mých kruzích bylo velmi matoucí)

Ahoj :D

hele moc děkuji za poctu, vůbec by mi nevadilo nebýt jediný*á Kakost :) ale mnoho štěstí s hledáním toho pravého jména :) Posílám pár kakostů pro radost:

[homo-herec]

@dalsimoravskyblog fakt že ses na to podívala mi konečně dává prostor k rozvinutí

Pomerančové teorie

TAKŽE začneme se základní matematikou

Na obrázku vidíme 8 pomerančů. Dva byly právě přidány Vladimírem. Předtím tam tudíž bylo 6 pomerančů. Z toho uvažuji, že Vladimír navštívil Stanislava v nemocnici již před tím, jelikož zde nevidím žádnou tašku a nepředpokládám, že by si nacpal do kapes osm pomerančů. Naopak myslím, že by je tam nosil po dvou, protože pan Vladimír Kempný se snaží v této fázi jejich vztahu stále být panem jste-pro-mě-jen-zbraň-co-potřebuje-údržbu (Ano, tento muž žije v těžkých deluzích).

A nemohl mu ty pomeranče přinést někdo jiný?

Toto je možné, ale nepravděpodobné. Pomeranče v té době byly V.I.P. zboží, čekali se fronty. Dali se také skrze konekce sehnat „pod pultem” (Bohužel toto nemohu přímě ocitovat, jelikož zdrojem jsou matné vzpomínky z hodin dějepisu a nepřímé články týkající se až pozdějších let a jiného kontextu.) Soudím tedy, že to byl náš materiální muž Vladimír.

Tato teorie též poukazuje na překot ze jste-pro-mě-jen-zbraň-co-potřebuje-údržbu do pojď-se-mnou-za-kopečky. Vzkutku zajímavé.

*tato teorie byla rozvíjena společně s @obrozujici-premyslovec ovšem ve finále se naše výsledky lišší. I přesto mi jejich poznatky velmi pomohli a zásadně přispěly k současné podobě teorie. Děkuji vám.

[kocourmokroocko]

Extrémně důležité video Arnolda, provozujícího své ikonické chruchňání. Dělá to pokaždý, když je ospinkanej nebo se právě probudil, a je to nejvalidnější štěněcí věc na světě, děkuju za pozornost ♥ (Děkuji dokumentaristovi @skyabovetheport za tento velmi důležitý záznam.)

[teplejtrouba]

rod dne:

[myvalzpival]

Doufám, že to nebude moc osobní, ale mohu se zeptat na to, jak vlastně funguje to, když má člověk DID? A jak dojde k takové diagnóze? Moc děkuji za odpověď!

Zdravíčko!

Pohoda :)

Bacha, nejsem doktor, takže si udělejte vlastní research!

DID se v česku nazývá disociativní porucha identity (dříve mnohočetná porucha osobnosti). Vzniká v dětství v důsledku těžkého traumatu, častěji postihuje ženy a nejčastěji se projevuje u obětí zneužívání dětí.

Funguje u každého trošku jinak, ale hlavní znaky jsou

1. vědomí člověka je rozděleno na dvě a více samoatatných identit

2 člověk má epizody amnézie

Tzn. velmi zjednodušeně: pokud má systém 2 altery (identity) a jedn se dostane do popředí a jde třeba na nákup, ta druhá má v tu chvíli amnézii a neví, co se po tuto dobu děje.

Není to tak vždy, identit může být venku najednou víc, pak pacient např. slyší hlasy, zažívá rozporuplné myšlenk, špatně se soustředí atd.

Diagnóza je těžká, protože onemocnění nejde nijak dokázat ani vyvrátit. Pacient si nemusí být vědom toho, že onemocněním trpí, a může jej na "změny osobnosti" upozornit okolí. Může si toho všimnout třeba psycholog/psychiatr. A může na to přijít i sám. V česku se ofiko diagnózy s největší pravděpodobností člověk nedočká, protože tu mají všichni doktoři zafixované buď to že DID neexistuje, a nebo že je tak moc vzácná, že přece není možné, abyste ji měli.

[jetel]

Au revoire? Auf Wiedersehen? Dovi?

Znáte takový ten pocit, když něco považujete za jistotu, že tohle se fakt nikdy nemůže pokazit a pořád to tu v nějaké či oné formě bude? Tak bych vám jen rád připomněl, že jediný opravdový jistoty v životě jsou smrt a daně.

Protože mi před pár měsíci jedna tahle životní jistota umřela. Nebyla to ta jistota smrti, nikdo ve skutečnosti nezemřel, jen jsem přišel o jednoho, pro mne blízkého, člověka. Přišel jsem o člověka, se kterým jsem měl nejintenzivnější kontakt a psali jsme si prakticky denně. Měli jsme některé společné zájmy, které s jinými lidmi nesdílím, takže jsem si ho hodně vážil. Ale očividně ten obdiv byl jednostranný, když tahle moje životní "jistota" z čista jasna loni koncem listopadu utnula kontakt a já vlastně do dnes nevím proč.

A po těch měsících mne vlastně zajímá už jen tahle jediná otázka - Proč jsi se se mnou přestal bavit? Můžeme pak klidně definitivně naše cesty rozdělit a už se nikdy nevidět. Nechci se totiž dál trápit. Poslední měsíce jsem si dal velmi intenzivní přemýšlení nad vlastní existencí a prožil osobnostní posun jako ještě nikdy. (Ano, přispěla k tomu zkušenost z návštěv psycholožky, ke které jsem chodil před pár lety, ta mi nastínila cestu seberozvoje a já jí za to moc děkuji. Takže jo děti, choďte na terapii, je to super.) A došel jsem po skoro 30 letech k tomu, že konečně volím cestu, na které se chci mít rád. Mít se totiž na piču, být zapšklý a tvářit se jak je svět proti mne - je hrozně jednoduchý. Najít však životní štěstí uvnitř sám sebe - je sakra těžký. Aspoň teda pro mne bylo. Upřímně gratuluji těm, jimž jsou od přírody šťastná povaha.

Nikdy jsem nebyl úplně pesimistický k výhledu do života, nějaký optimismus tu v jádru vždy byl. Ale svoje nedostatky jsem si vyplňoval hledáním se v jiných lidech a fixací na nich. A teď, když mi ta osoba, na kterou jsem byl nejvíc fixovaný, odešla.. tak tu ve mne zbyla jen obrovská díra.

Po vykopání díry přišla panika. Paniku následovaly všechny fáze smutku, až došlo konečně na smíření. Trvalo to dlouho, ale už jsem smířený s tím, že se tu odpověď třeba nikdy nedozvím. Přemýšlel jsem nad tím opravdu dlouho, intenzivně, až tak intenzivně, že se mé myšlenkové pochody stočili dovnitř a tam nastal ten obrat a prozření. Rozhodně to nebylo hned, ale postupně se mi začal líbit ten pocit dumat víc sám nad sebou než nad zbytkem a jinými lidmi. Najít svoje vlastní problémy, s čím se mi nežije dobře a co bych rád změnil. Nerad to přiznávám, ale jsem za tuhle ránu bez vysvětlení vlastně nakonec i rád. Byl to konečně ten zlom, který mne donutil začít něco dělat a ne jen přežívat.

Co jsem tímhle vším chtěl vlastně říct? Asi jen veřejný ahoj po 15 letech a dík za vše. Už to nikdy nebude stejný.

[spotsupstuff]

Ode mně si to taky neslyšela, ale měl bych to dělat častěji! LSDFIHSDFSDF Vždycky je třeba kousat a štekat. občas sápat. a trocha studené vody taky neuškodí <3

No musíme se NĚKDE shodnout a u Suns to je prostě fakt, že i přesto, že jsou obrovská kalkulačka větší než kraje tak je jejich neskutečná idiocie. Tísíce metrických tun čiré blbosti. Budu muset jít zpátky po mých zprávách tady a sepsat si moji iteraci (heh) Suns abych to eventulně dal někde dohromady.... časem .... časem.

DNESKA jsem si místo učení přečetl Assembly a bože. ty kokos musel jsem to několikrát odložit a prostě vstřebávat. Děkuji za doporučení je to hodně dobrý. Nálada po přečtení?

Já a moje věčná slabost pro postavy plné pocitu viny až je to žere zaživa, kokos. A je tam toho hodně co se mi líbí, jak interpertace Suns i Nishe, Spears, ty technické popisy všeho, hraní si s identitou (náběh na myšlenky stylu "je to můj úspěch když tu výhru toho útěku nikdy nežažiju přímo ale místo toho můj klon/moje jiné já" které mi velmi připomíná gru SOMA, jestli ji znáš). Prostě. deranged.

Jeden nemůže zkrátka randit s Moon a nebýt adrenalinovým nadšencem, jinak to nejde. Navíc vtipná představa kdy Moon něco takového provede před ostatními a Nish se pouze začne dmout hrdostí, "to je moje holka <3"

trocha tej priateľskej vraždy nikdy nikomu neuškodilo <3

"Tísíce metrických tun čiré blbosti." LSDGKLKCDMSKLG JOP, TO JE SUNS, TO SÚ VONI OKEJ JGSKCLKDSMLKGS godspeed kámo, chyť ten Suns lore z naších správ ako pokémonov

EJJJJJJJ SOM RADA že si si to užil!! -lusk prstami- ja som Vedela že ťa to dostane, síce som to nechala po tej kapitole kde Spears a Suns preskúmajú Sunsovo mesto, ale juj. úplne typ top ale c!! **C**!!!!!! jasan že poznám SOMA (soma-u... som-u????) čo som? nekultúrny páprda? /lh normálne hororovky skrátka neôžem ale pozrela som Lets play so sestrou asi tak.... pred štyrmi alebo piatimi rokmi, vynikajúca vec. existenčný strach a spochybňovanie/uvažovanie nad identitou a čo nás robí nami a takéto veci sú jedna z mojich najobľúbenejších vecí vôbec. psychológia a spol. moje milované 💞

GJSLDKCLKSDMGLK HEJ NO, furt si stojím za tým za Moon je taký špeci Steve Irwin. ona by pichla prstom do červenej jašterky, ak na To niekto nie je psychicky pripravený 24 hodín denne 7 dní v týždny, tak to randenie skrátka nevýde. dobrá vec že NSH mi dáva náboj osoby ktorá skrátka ide s prúdom. "och, chceš poškáriť entoho supa kráľovského? okej, jasan, supriš, what's the beef with that guy, love, why we angry?"

[marty-man]

STEZKA ČESKEM - Den 1 - 15km

V půl 8 vyrážím vlakem z Hlaváku do Bukovce - nejvýchodnější vesničky ČR. Jelikož jsem vstával brzo, tak sem si dal ve vlaku snídani a zbytek cesty budu spát. V mezičase nabíráme 10 minut zpoždění a já už hledám taxiky v Třinci, protože nestihnu přestup na bus. Jak je to možné jedeme pořád, žádná výluka ani čekačka. Až po mé výzvě “koukej to práskat na ten Třinec” svou ztrátu vlak dohnal a přípoj sem stihl 😛 Už při kratších přesunech mezi dopravními prostředky jsem zjistil, že mám převážený batoh na jednu stranu a tahal mě za rameno. Až tam dojedu, tak to musím přeskládat. Po 13.hodině konečně vystupuju v Bukovci a mažu na nejvýchodnější bod ČR, ať se tam můžu vyfotit a už konečně vyrazit. Jindy už nemusím hnát, ale dnes to potřebuju ujít na domluvený nocleh. Fotím se, zapisuju se do knihy, posílám pohled, přeskládám batoh , dělám zápis do deníčku a u toho pucuju řízky.

Je přede mnou 15km do Mostů u Jablunkova k Šárce. Je fakt krásné počasí, takže sem zpocenej za 10 minut v kompletu a pokračuju dál. Poprvé v životě si nastavuju hole a…nějaký čas to asi potrvá než si zvyknu a nebudu u toho vypadat jak trubka. Cesta docela odsýpá, první zadejcháni, stoupání a první z mnoha nadávek na těžkej batoh!!! Můj úhlavní nepřítel na cestě. Musíme si na sebe teprve zvyknout. Míjím Komorovský Gruň a přicházím na Gírovou. Čas mám dobrý a na chatě mají ještě otevřeno, tak si dám první pivo a pokecám s milými místními, ptající se na mou cestu.

Pokračuji kolem velmi zajímavého sesuvu půdy a několika přístřešků, kde si vždycky po 3-4 km odfrknu. Po cestě potkám i jeden indiánský bezkemp, s krásným výhledem do kraje, kde jsou v dáli vidět i zasněžené kopečky slovenské Fatry. Když se blížím k Mostům u Jablunkova, už mi Šárka volá, kde se sejdeme. Skáčeme do auta, jedem na jídlo do místního motorestu a vedeme první konverzace. Poté mne Šárka bere domů a oznamuje mi, že budu spát na gauči, což jsem si ani ve snu nepředstavoval. Myslel jsem si, že si rozdělám tarp na zahradě a přitom se na mne chystal takový luxus. Po krátkém ubytování vyrážíme ještě na procházku po okolí, kterou mám i s odborným výkladem. Navštívili jsme místo bývalého městského opevnění Šance. Pak jdeme domů a u čaje si moc hezky povídáme o svých životních příbězích i o společných zájmech. Šárka je velmi hodná, pozitivní a usměvavá. Děkuji mnohokrát za to. Udělám zápis do “knihy návštěv”, nahlédnu do půjčené knihy o Abhejali Bernardové a usuzuji, že si ji asi budu muset sehnat a přečíst. Teď je ale čas jít spát. Zítra bude velký den.