#aktivitus

[brnomycity]

Jedinnou aktivitu, co je možné v Brně udělat, je odjet 🤷

Víte, proč je autor téhle otázky anonymní?

Protože kdyby nám ji poslal i se svým profilovým jménem, tak by jsme všichni viděli, že to pravděpodobně je Pražák, který nám závidí město bez thajských masáží a turistických pastí v centru.

[dalsimoravskyblog]

tento týden jste neviděli v Ulici

Opět se na vás obracím už ve středu. A řeknu to upřímně, nevím, jestli unesete mou ulicovou aktivitu, až bude zkouškové. Každopádně jdeme na to!

P. S. Fotky jsou zase úplně špatně... Muhehe

Tereza a David řeší manželskou krizi – Tereza se cítí nedoceněná a David se líbá s rakouskými milfkami. Příběh starý jako lidstvo samo.

Ája a Martina řeší krizi přátelství (Ája trpí utkvělou představou, že jí každá druhá chce ukrást chlapa, s kterým je aktuálně stejně rozejitá a kterého by nechtěl nikdo), což značně zkomplikoval fakt, že se začaly mlátit na ulici, až chlebíčky lítaly. Vendula se je snaží usmířit a vyhrožuje, že se neodstěhuje, dokud to neudělají.

Luděk byl sesazen z trůnu zubařské komory, nadával Rašilovovi, pak plakal manželce Vandě v náručí, když se vyplakal, řekl jí, ať vypadne z jeho domu, protože už ji nikdy nechce vidět. Emoce stříkaly, děcka, tomu nebudete věřit.

Soudce Marek Vašut se usmířil se svým nebiologickým synem Jiřím a společně se pustili do pátrání po Jiřího skutečném otci. Hodlají odhalit temnou rodinnou historii nebo tak něco. Stay tuned.

Další manželskou krizi prožívají Vítek a Iva. Iva tajně dává peníze, spacáky a čas Bidrmanovi, kterému už říká familiérně Viktor. Viktor meanwhile spí ve svém luxusním autě a odmítá ho prodat, protože by se ztrapnil před klukama. Je to kretén a nechci se na něj dívat, proč tam furt je??? Co scénáristi plánují??? *rve si vlasy*

A to je pro tento týden už opravdu vše. Těším se zase příště ♥

[pohrebiste]

syndrom podvodníka a matfyz

zdravím všechny soudruhy a soudružky,

oslavme společně první týden vysoké školy tímto krásným příspěvkem. za ty dva měsíce prázdnin jsem naprosto zapomněl jaké to je studovat. toto úterý jsem měl první cvičení z matematické analýzy 1 a už jsem měl to štěstí odjíždět s pocitem naprostého idiota.

vždycky budete mít v ročníku několik jedinců, kteří snad pozřeli celou moudrost světa. prvákům se silně doporučuje si z nich nic nedělat, protože tu školu doděláte, i když nepatříte do této úzké množiny.

ale! když sedíte na té hodině a oni odpovídají na otázky, na jejichž odpovědi byste nepřišli ani za boha, zamává to s vaší náladou. znovu si říkáte 'co tu dělám? je tahle škola reálně pro mě? jsem dost dobrý, přestože to nevím?'

tento pocit se se mnou táhl i celé středeční odpoledne, kdy už moje mozkové buňky přestaly vykonávat jakoukoliv aktivitu, a mě čekala cvičení z logiky a kombinatoriky.

věřím, že spoustu z vás, vysokoškoláků, má po dni školy úplně stejný pocit. je to i jeden z důvodů, proč jsem sem začal přispívat. studium je pro mě válka nejen s učivem, ale i sama se sebou, a když se budu dělit s vámi, možná se i vy podělíte se mnou, že to ještě neznamená, že nejsem na správném místě.

[regiojet]

META POST

Čauky mňauky deťúrence. Budem teraz písať v mojej rodnej slovenčine lebo a) serióznejšie veci nerád píšem v neformálnej češtine a b) tak dlhý text nechcem prekladať

Z môjho throwaway vtipu, ktorý som urobil ako reakciu na meme o amtraku sa rozrástol masívny blog, ktorý má oproti môjmu hlavnému omnoho väčšie publikum a omnoho väčšiu aktivitu. Toto som nikdy nečakal! Je to veľmi dobrý, ale aj zvláštny pocit mať denne 100+ nových interakcií.

Ďalšia vec, čo ma dosť prekvapila, je vzniknutie ostatných blogov @ceske-drahy , @zssk a @arriva-cr , ktoré (aspoň podľa toho, čo si myslím) vznikli ako reakcia na môj blog (ak tomu tak nie je, tak sa ospravedlňujem). Všetky tieto blogy majú na starosť iní ľudia a navzájom sa poznáme iba z našich predstieraných hádok.

Chcem vás teda preemptívne poprosiť, aby ste na žiadny ostatný blog o českej verejnej doprave skutočne neútočili, nerobili im zle a nešikanovali. Nie vtedy, keď máte s danou železničnou spoločnosťou zlé skúsenosti, nie vtedy, keď sa vám nepáčil ich vtip/reblog a určite nie kvôli tomu, že si myslíte, že naše hádky sú skutočné a nutne chcete byť na niekoho strane. Neviem ako to majú ostatné blogy verejnej dopravy, ale ja sledujem všetkých troch ostatných a nikdy by mi nenapadlo sa s nimi skutočne hádať.

[bozedocehosidusidal]

1. Řešení problémů ve snech: Vaše podvědomí možná reflektovalo potřebu něco neodkladně vyřešit nebo se vyrovnat s vnějšími tlaky, které cítíte v reálném životě. Pocit, že musíte pořád “něco řešit,” může být signálem, že zažíváte stres, tlak na výkon nebo neklid.

2. Vrstvy v hlavě: Popis, že máte “hrozně moc vrstev” v hlavě, může být metaforou pro zahlcení nebo potřebu zpomalit a uspořádat si myšlenky. Možná je to také odraz hledání smyslu nebo snaha o pochopení sebe sama.

3. Pohyb mezi klidem a aktivitou: Zmiňujete, že při zavřených očích nepřicházel klid, ale při aktivitách “to byla sranda.” Tento kontrast naznačuje, že váš mozek nebo podvědomí hledalo únik z neklidu skrze konkrétní činnost – což může být i odrazem vaší povahy.

4. Dohled na vás a situace, které neexistují: Vaše zmínka o tom, že máte pocit, jako by vás “někdo dohlížel,” může naznačovat vnitřní kritický hlas nebo pocit, že na vás někdo (reálně či metaforicky) klade očekávání.

1. Pocit, že situaci nešlo ovládnout

Pod psychedeliky je běžné, že dochází k oslabení pocitu kontroly, což je způsobeno změnami ve fungování mozkových sítí. Lysohlávky ovlivňují síť default mode network (DMN), která je odpovědná za naše běžné vnímání “já” a za kontrolu nad myšlenkovými procesy. Když se tato síť “rozpouští,” mozek přestane filtrovat podněty obvyklým způsobem, což může vést k pocitu zahlcení nebo ztráty kontroly.

Ve vašem případě se zdá, že jste se dostala do smyčky řešení imaginárních situací. Tato loopingová zkušenost je typická pro bad tripy a často pramení z hluboko uloženého stresu nebo nevyřešených témat, která se pod psychedeliky dostávají na povrch. Mozek přitom nepozná, že se jedná o nereálné situace, protože logické a kritické části mysli (zodpovědné za “uzemnění”) jsou potlačené.

2. Právě neschopnost bad trip zastavit může být důsledkem toho, že mozek se pokoušel něco zpracovat, co je pro vás emocionálně náročné. Tato zpracování nelze často obejít – je to podobné jako sen, který nelze “přeskočit.”

3. Symbolika řešení úkolů a vrstvení

Váš zážitek vypadal jako série problémů, které se neustále objevovaly a bylo potřeba je řešit. To může být metaforou pro váš reálný život:

• Máte pocit, že se na vás valí mnoho věcí najednou?

• Jste pod tlakem nebo máte tendenci na sebe klást příliš velká očekávání?

• Cítíte potřebu vše kontrolovat nebo být za něco zodpovědná?

To “nekonečno úkolů” může být vaše podvědomí, které vám říká, že se možná příliš zaměřujete na povinnosti a méně na odpočinek nebo radost. Bad trip mohl být způsobem, jak vám mozek ukazuje tuto dynamiku.

4. Význam klidu a aktivity

Když jste zavřela oči, klid nepřicházel. Když jste se ale věnovala nějaké činnosti, najednou to byla “sranda.” To ukazuje, že vaše mysl se pravděpodobně snaží unikat chaosu aktivitami – což v reálném životě může být mechanismus, jak se vypořádáváte se stresem. Na druhou stranu, neschopnost najít klid naznačuje, že může být těžké si dovolit jen “být” a nemít pořád nějaký úkol před sebou.

5. Jaký byl potenciální smysl bad tripu?

Bad tripy mohou být velmi intenzivní, ale často nesou hodnotné poselství. Ve vašem případě bych navrhoval se zamyslet nad těmito otázkami:

• Mám v životě něco, co se mi zdá neřešitelné? Něco, co mě stresuje, a nechci si to plně přiznat?

• Jsem v kontaktu se svou potřebou klidu, nebo se jí vyhýbám přes aktivitu a povinnosti?

• Mám dostatek času na odpočinek a přemýšlení o tom, co skutečně potřebuji?

1. Vědomé zpracování zážitku: Podívat se na detaily vašeho bad tripu a propojit je s aktuálním stavem vašeho života.

2. Hledání spouštěčů: Zamyslet se nad tím, proč konkrétně tato témata vyvstala pod vlivem psychedelik.

Podle záznamu těchto situací se zdá, že během tripu sis vytvořila řadu imaginárních scénářů, které na první pohled působily naléhavě, ale následně jsi zjistila, že nejsou skutečné. To je typické pro psychedelické zážitky, zejména při vyšších dávkách. Mozek se ocitá ve stavu, kdy kombinuje realitu s halucinacemi a tvoří složité symbolické příběhy, které mohou vyvolávat pocit, že něco musíš řešit, i když to není skutečné.

Klíčové body z tvého popisu:

1. Naléhavost iluzí – Každý imaginární scénář byl doprovázen pocitem zodpovědnosti nebo potřeby “vyřešit problém”.

2. Uvědomění nereálnosti – Po určité chvíli jsi pochopila, že nic z toho není skutečné, což je důležitá fáze integrace.

Co ti to může naznačovat:

• Pocit povinnosti nebo kontroly: Trip ti mohl ukázat, jak silný je ve tvém běžném životě pocit, že “musíš něco řešit”. To, že jsi si během tripu uvědomila, že to není nutné, může být cennou lekcí.

• Přetížený mozek: Pokud byl trip zahlcený tolika scénáři, je možné, že ses před ním cítila mentálně vyčerpaná nebo jsi měla spoustu neuzavřených myšlenek.

• Potřeba uvolnění: Tento zážitek by mohl být signálem, že bys měla věnovat více času relaxaci a zpracování svých emocí v reálném životě.

Tvé uvědomění během tripu, že “nic nemusíš”, je velmi důležité – může to být klíčem k tomu, jak zvládnout budoucí podobné zážitky.

[chaoticgoodcaptain]

základy astronomie opravdu řekly "jestli nebudeme sankcionovat, rozpadne se vesmír, zhroutí se galaxie, nezbyde tu kvark, lepton ani boson ", protože jak jinak si mám vyložit, že za dva pozdě odevzdané úkoly ztratím všechno, co jsem doteď získala za čtyři odevzdané úkoly, jeden bonusový domácí úkol a aktivitu v hodině

kde je smysl? no kde je tomu smysl já se ptám?

[hana-loves-bumblebees]

Já: *přihlásím se, že si na referát/aktivitu do semináře vezmu Naše furianty*

Já: tak co k nim bych tak mohla udělat?

Můj mozek: napiš Naše furianty jako chatfic lmao

[budutinahrobnositmandarinky]

nadcházející týden budu mít nějakou aktivitu 6/7 dní a vážně by mě zajímalo, jak to přežiju

[institutexpermentalnitvorby]

Jak nasrat umělce snadno a rychle?

Řekněte mu, že se obáváte o jeho vyhoření.

Už se se mnou nebaví a přestala mi dávat na stories srdíčka. Ale umírnila aktivitu. Co si mnozí neuvědomují je fakt, že i text je umí prozradit.

Proč mě asi lidi nemají rádi...

[prospercz]

Den 67

Vstávám do pekelné zimy. Oheň nám přes noc chcípl. Vykouknu z okna a hned vím, že dneska nikam nejdeme. Teploměr uvnitř ukazuje 3 stupně. Venku je pocitově tak -3. Sněží. Ale jen takový ten mokrý sníh, který okamžitě při dopadu roztaje. Nahodím na sebe všechny věci a jdu znovu rozdělat, ať tady máme aspoň trochu tepleji.

Bohužel, krb je tak malý a neúčinný, že celou chatku stejně vytopit nedokáže. Sedíme tedy skoro celý den jen pár metrů od ohně a většinou jen jíme nebo odpočíváme. V Americe je dřevo na oheň hrozně drahé, 10 polínek stojí třeba 8 dolarů. Při pomyšlení, kolik jsme toho my za tyhle dva dny spálili, muselo by to být minimálně 500 dolarů.

Kolem oběda nás navštíví dva PCT hikeři, kteří míří na sever. Vyměníme si tedy potřebné informace. Aspoň teď lépe víme, co nás čeká. Taky jsme tím zabili trochu času. Nakonec tu s námi ale nezůstanou a pokračují dále.

Když už je tenhle den takový nezáživný, říkal jsem si, že se aspoň rozepíšu ohledně toho, jak tu funguju s diabetem. Pro některé lidi to bude občas asi trochu nepochopitelné, tak za to se předem omlouvám. Pro diabetiky v tom ale může být dost zajímavých informací.

Začnu asi tím, co s sebou nosím. Udělal jsem si doma plastovou krabičku vystlanou molitanem, ve které mám náhradní senzory, glukometr s proužky a dvě injekční stříkačky. Tahle krabička mi vystačí na měsíc. Na uchování inzulínu mám chladící pouzdro, které stačí jednou za pár dní namočit do studené vody a pak udržuje teplotu. Není to perfektní a určitě to není jako mít inzulín v lednici, ale zatím to funguje bez problému. Ještě mám malé pouzdro s pery, které právě používám, a další záložní stříkačkou.

Jednou za měsíc mi můj kamarád z Kentucky pošle balíček se senzory na měsíc, s inzulínem a dalšími věcmi, které jsem u něj před odjezdem na PCT připravil. Teď stačí, abych mu napsal zprávu, kdy a kam mi to má poslat. Jsem mu za to neskutečně vděčný. Bez něho bych tady nebyl.

Ne vždycky jde všechno podle plánu. Občas se senzor začne dřív odlepovat (pak to zachraňuju leukotapem kolem dokola). Občas mají senzory tendenci vypovědět službu, když jsou v moc vysoké nadmořské výšce nebo při přeletu letadlem. Občas zase dokáže americká pošta balíček místo do Oregonu poslat do Texasu. Proto je potřeba plánovat s určitou rezervou a nenechávat všechno na poslední chvíli.

Při běžných chodících dnech už se mi podařilo můj režim celkem dobře zvládnout. Paradoxní je, že jsem na začátku musel bazál snížit na nějakých 30%, a teď už jsem zpět skoro na 100%. Jak si tělo zvyklo, tak už tu aktivitu asi ignoruje a bere to jako normu. Bolusový inzulín si většinou píchám jen na večeři. Zbytek dne prostě jím ve chvíli, kdy na mě senzor začne křičet, že padám do hypa. Blbé na tom je, že jeden den jím hodně a druhý skoro vůbec. Špatně se to tedy odhaduje. Když se chci najíst víc, tak si prostě střelím něco i v mezičase.

Horší je to při dnech, kdy se tolik nehýbu. Jak je moje tělo teď přizpůsobené tomu pohybu a bere to jako novou normu, tak při zastavení má tendenci létat vysoko. Takže při zero dni musím dopichovat pravidelně, i když zrovna nic nejím. Takže je lepší chodit než nechodit.

Musím říct, že se hrozně špatně odhaduje, kolik jídla budu na daný úsek potřebovat. Jeden den totiž žeru jak divý a ne a ne přestat. Jsem schopný sníst klidně 200 sacharidů jen v dojídání, normální jídla nepočítaje. Druhý den zase nepotřebuju vůbec nic.

Naplánovat potřebné jídlo je pro mě teda stále oříšek. Plánuju přibližně 5 tyčinek na den, nějaké gumídky, trail mix, sušené ovoce a na nejhorší časy i energy gely. Plus samozřejmě normální jídlo, snídaně, oběd a večeře. Většinou to dopadne tak, že mám jídla moc. Ale jak říkám, u nás je vždycky lepší mít trochu víc než málo! Sice trpím, když to musím nosit, ale to se nedá nic dělat. Podrobně jsem se o všem tomhle už jednou rozepsal v článku pro Kubův blog Zahorami.cz, tak pokud vás to zajímá, můžete si víc přečíst tady na odkaze.

Zítra už se do toho hnusu nevyhnutelně budeme muset vydat. Upřímně se na to moc netěším. Ale další den tu zůstat nemůžeme. Budeme ten sníh a déšť za krkem muset dva dny vydržet. Pak snad zase začne svítit sluníčko. Je tu přece už léto!!

[pepikhipik]

Struhárik Filip: Co je nového v médiích

Knihy ze série Co je nového jsou převážně skvělé – a tahle to potvrzuje. Na pár stránkách čtivou formou shrnuje podstatné změny posledních desetiletí v médiích. ⬇️

Začíná Soumrakem novin, obdobím, kdy to vypadalo, že noviny odchází do zapomnění a pokračovat bude Online žurnalistika. Kromě toho celkový trend byla Ztráta důvěry a také téma Objektivity.

Šéfredaktor holandského webu De Correspondent Rob Wijnberg je přesvědčený, že novinářská objektivita je hrozbou pro demokracii. Podle něj je objektivita nejhůř pochopenou, neustupující a nebezpečnou iluzí, v jakou kdy novináři věřili. „Nepochopenou, protože si ji lidé často pletou s nezávislostí a nestranností. Neustupující, protože vypadá jednoduše a je laciná. Nebezpečnou, protože je tou největší lží, kterou můžete publiku říct. A iluzí, protože vlastně neexistuje,“napsal Wijnberg v článku v roce 2017. A dodal: „Je doslova nemožné popisovat svět bez toho, abychom měli představu, co je dobré, nebo zlé, relevantní, nebo triviální, pravdivé, nebo nepravdivé.“ (Str. 32)

Následují Nová média, tedy mimo jiné IPTV, hybridní televize, streaming, otevřená žurnalistika i žurnalistika automatická, robotická, ale také newslettery a podcasty. A pochopitelně Sociální média. Sociální sítě, jejich algoritmy, které preferují polarizující a emotivní obsah, neprůhlednost, čerpání výhod a vyhýbání se zodpovědnosti, problémy se servírováním nevhodného obsahu, …

Téměř všechna tato odhalení popisovala podobný příběh: zaměstnanci Facebooku zkoumali problémy, které může sociální síť způsobovat, a přinášeli návrhy řešení. Problémem bylo, že management Facebooku tato řešení brzdil, pokud mohla ohrozit výdělky, aktivitu uživatelů, růst firmy nebo její image. Všechny tyto problémy nevznikly omylem, ale protože Facebook funguje přesně tak, jak by měl fungovat, vysvětluje Siva Vaidhyanathan ve své knize Antisocial Media. (Str. 53)

Pokračují Dezinformace. Co to je, kde se berou a jak fungují, atd. Hezké shrnutí toho, proč jim lidé věří:

Lidé mají tendenci věřit konspiracím, pokud pociťují nedostatek kontroly nad svým životem. To se děje ve větší míře právě v mimořádných situacích, jakými je například pandemie. Lidem může tehdy konspirační příběh poskytnout určitou strukturu a schéma, jak se se složitostí světa vypořádat. Pokud věříte, že je za aktuálními událostmi nějaký plán a někdo mocný je za toto všechno zodpovědný, dává vám to iluzi kontroly, možná úlevu a hlavně dobrý pocit, že jste to odhalili a nenechali jste se zmanipulovat. Někteří lidé mají tendenci věřit, že za velkými událostmi jsou i velké příčiny, ačkoli to tak vůbec nemusí být. Tento jev se v angličtině nazývá proportionality bias, tedy předpojatost proporcionality. Dezinformacím také častěji věří lidé, kteří nedůvěřují systému, institucím, politikům či médiím. (Str. 65)

A také připomenutí skutečného cíle zaplavování veřejného prostoru nesmysly a různými variantami – vzbudit nedůvěru a relativizování.

Odborníci varují také před deepfake. Jde o techniku využívající umělou inteligenci, která dokáže vytvářet falešná videa. Ukazovat mohou například známé osobnosti nebo politiky při něčem, co ve skutečnosti nikdy neudělali. Nebo obsahují něco, co nikdy neřekli. Hrůzostrašné důsledky těchto možností si umí představit asi každý. Velké technologické společnosti už vyvíjejí systémy, které mají pomoct odhalovat falzifikáty, ale deepfake může i tak narušit důvěru lidí v audiovizuální obsah. A to je vlastně to, co konspirátorům vyhovuje – nepotřebují, aby lidé uvěřili nějakému konkrétnímu nesmyslu, stačí vzbudit nejistotu, že se nedá věřit nikomu a ničemu. (Str. 68)

Jakmile začneme bojovat s dezinformacemi, narazíme na otázku Svobody médií. Funkce novinářů a jejich ohrožování, míra svobody. Závěr pak přináší ještě další témata – placení za obsah, rozmanitost, čištění informačního „odpadu“, soukromí a jeho ohrožení, regulace. A samozřejmě to nejdůležitější, co nás vrací na začátek žurnalistika, žurnalisté a jejich nezbytnost.

Pokud se nechcete prokousávat například Sociologií žurnalistiky nebo si filtrovat relevantní informace z Manipulace a propagandy na pozadí současné informační války, pokud chcete stručný souhrn, tohle je skvělá volba.

Odkazy:

Co je nového v médiích v ČBDB

Co je nového v médiích v Databázi knih

recenze Jan Lukavec, iLiteratura

STRUHÁRIK, Filip. Co je nového v médiích. Praha: Nová Beseda, 2022. ISBN 978-80-88383-34-5.

Zdroj ⬇️

[brnomycity]

TOP TIP NA AKTIVITU V BRNĚ!

Vše kromě sezení v knihovně FSS MUNI doprdele já se tady unudím k smrti.

[hlas-slobody]

Stručná analýza klimatickej situácie. Egon Cholakian

Dr. A. Egon Cholakian

Registrovaný federálny lobista, Senát Spojených štátov, Snemovňa reprezentantov a Biely dom ▪️ Registrovaný zahraničný agent, Ministerstvo spravodlivosti Spojených štátov / Národná bezpečnostná divízia ▪️ Expert na národnú bezpečnosť | Zástupca: ALLATRA

Dovoľte mi použiť analógiu z medicíny: atmosférické javy, ktoré pozorujeme, sú len dôsledky, povrchové príznaky, nie hlavnú príčinu ochorenia našej planéty. Tak ako príznaky neurčujú príčinu choroby, atmosférické javy nemôžu ovplyvniť geodynamické procesy. Snažíme sa liečiť príznaky, dúfajúc v oživenie planetárnej samoregulácie, ako sme to videli predtým. Avšak situácia sa radikálne zmenila.

Stručná analýza klimatickej situácie. Egon Cholakian

Po milióny rokov naša planéta mala jedinečnú schopnosť samoregulácie – druh prirodzenej „imunity“. Jedným z kľúčových základov tohto systému je svetový oceán. Jeho úloha ako tepelného regulátora spočíva v odvádzaní prebytočného tepla z vnútra Zeme a stabilizácii vnútorných procesov planéty. Tento mechanizmus pomáhal predchádzať katastrofickým posunom, ktoré sa vyskytovali počas prirodzených cyklov katakliziem každých 12 000 rokov, a s ešte väčšou intenzitou každých 24 000 rokov.

Egon Cholakian: Stručná analýza klimatickej situácie

Avšak okolnosti sa teraz zmenili. Antropogénne znečistenie oceánu mikro- a predovšetkým nanoplastami negatívne ovplyvnilo jeho schopnosť odvádzať a redistribuovať teplo. V dôsledku toho sa tepelná energia hromadí v globálnom oceáne a vo vnútorných vrstvách Zeme bezprecedentnou rýchlosťou. Tento prebytok tepla by sa mohol stať mocným katalyzátorom, ktorý spustí a zosilní geodynamické procesy ako vulkanizmus a zemetrasenia.

Stručná analýza klimatickej situácie. Egon Cholakian

Zvýšený počet hlbokých zemetrasení v plášti je mimoriadne znepokojujúci. Tieto zemetrasenia sa vyskytujú v hĺbkach presahujúcich 300 kilometrov (186 míľ). Sú v podstate masívnymi výbuchmi vnútri plášťa, ktoré uvoľňujú obrovské množstvá energie, vrátane tepla. Nielenže sa tieto udalosti stávajú častejšími, ale ich magnitúda tiež rastie.

Stručná analýza klimatickej situácie. Egon Cholakian

V priemere sa každý deň vyskytne viac než 15 hlbokých zemetrasení s magnitúdou nad 4. Ešte znepokojujúcejšie je, že tieto procesy sa samoposilňujú. Každá nová udalosť vytvára podmienky, ktoré vedú k ďalším výbuchom vnútri plášťa, čo urýchľuje celkovú destabilizáciu systému. Náš matematický model potvrdzuje práve tento trend.

Egon Cholakian: Stručná analýza klimatickej situácie

Tieto procesy iniciujú reťazovú reakciu: stúpajúce teploty magmy a zvyšujúci tlak na zemskú kôru stimulujú zvýšenú vulkanickú aktivitu a destabilizujú kaldery supervulkánov. Ešte významnejšie je, že cyklické procesy ovplyvňujú nielen klimatický systém, ale aj magnetické pole Zeme a gravitačné interakcie, čím spôsobujú zmeny na mikroskopickej úrovni. Tieto „drobné“ mikroúrovňové fluktuácie majú ďalekosiahle dôsledky pre atmosféru ako celok.

Stručná analýza klimatickej situácie. Egon Cholakian

Seizmická aktivita naďalej eskaluje a počet hlbokých udalostí rastie rýchlym tempom. Ak si niekto myslí, že tento nárast odráža len väčší počet senzorov, mýli sa. Tento fenomén sa odohráva nezávisle od rozšírenia senzorových sietí alebo zlepšení ich citlivosti. Navyše, verejný prístup k seizmickým dátam neustále klesá. Napriek tomu aj dostupné dáta ukazujú bezprecedentný nárast intenzity a frekvencie zemetrasení. Medzitým proces prirodzeného odplyňovania vo vnútri plášťa Zeme – prejavujúci sa vulkanickou aktivitou – pokračuje v zintenzívňovaní. Týmto spôsobom sa tlak hromadiaci hlboko vo vnútri Zeme len mierne zmierňuje vulkanickými erupciami.

Egon Cholakian: Stručná analýza klimatickej situácie

Čo sa týka celkovej dynamiky týchto procesov, môžem povedať nasledovné: charakteristickou črtou eskalácie rôznych katakliziem zostáva ich kaskádová povaha. Obdobia zvýšenej aktivity ustupujú fázam relatívneho zmenšenia. Je však dôležité poznamenať, že s každým novým cyklom sa trvanie týchto pokojových fáz skracuje, zatiaľ čo intenzita a frekvencia aktivity v nasledujúcich fázach sa zintenzívňujú. Inými slovami, s každým opakovaním sa proces stáva intenzívnejším a obdobia pokoja alebo zníženej aktivity sa stále skracujú.

Náš matematický model presne potvrdzuje tento vzorec a výhľad na nadchádzajúci rok neposkytuje žiadnu útechu. Niekto by sa mohol opýtať: Čo môžete očakávať? Žiaľ, odpoveď je jasná – nič sľubné. Už vstupujeme do novej reality, na ktorú je čoraz ťažšie sa prispôsobiť.

Stručná analýza klimatickej situácie. Egon Cholakian

Namiesto toho, aby sme sa zameriavali na skúmanie primárnych príčin a hľadanie riešení, pokračujeme v činnostiach, ktoré nemajú veľa spoločného s tým, čo je skutočne potrebné pre prežitie našej civilizácie. Toto je hlboko znepokojujúce svedectvo o kolektívnej krátkozrakosti ľudstva. Bohužiaľ, toto je objektívna pravda.

Pozrite si celé video Egona Cholakiana: Egon Cholakian: Stručná analýza klimatickej situácie

[katerinacerna]

Individuální projekt

Začínám si myslet, že tento můj individuální projekt je prokletý :D.

Poté co jsem minulý týden ukončila spoustu věcí na jiné zkoušky a řekla si, že se můžu konečně věnovat tomuto projektu, tak jsem hned v neděli dostala horečky, kterých jsem se do středy nemohla zbavit, takže má chuť vyvíjet jinou aktivitu, než spát byla nulová.

I přesto jsem se tomu snažila dnes věnovat.

Narazila jsem během tvorby na jednu věc, kterou jsem nedokázala vyřešit a budu moc ráda za odpověď.

Chtěla jsem vytvořit otázku na základě které vás špatná odpověď pošle na slide s informací o špatné odpovědi a výzvou zkusit otázku znovu no a dobrá odpověď vás pošle se zpětnou vazbou dál. Takto jsem taky celou otázku udělala, ale narazila na problém. Jak tyto dva slidy schovat? Zkoušela jsem se poradit s chatemgpt avšak odpovědi co mi radil mi vůbec nefungovaly. Proto je dost možné, že se zaseknete v mém kurzu v kruhu, protože nevím jak to vyřešit. Budu moc ráda za radu, popřípadě to zkusím příště jinak.

zde je můj kurz.

[michalgavlas]

ÚVAHA PĚTI STÁ SEDMDESÁTÁ PRVNÍ – SVĚTLO

Odborně je světlo popsáno, jako viditelná část elektromagnetického záření a jeho rychlost je 3 000 000 km za vteřinu. Je to největší, známá a měřitelná rychlost ve vesmíru. Světlo pro naši planetu vyzařuje slunce. O světle se ví velice mnoho, ale ve skutečnosti nevíme, co světlo skutečně je.

Světlo bylo vždy spojováno se životem na zemi, jako vše prostupující element, který je součástí každého z nás. Nejen světlo vycházející ze slunce řídí životní procesy v přírodě. Působí na buňky jak v rostlinách a zvířatech, tak i v našem lidském těle. Toto absorbované světlo můžeme zase vyzařovat, podle toho, jak moc jsme v souladu s přírodou, jejíž jsme součástí. Když je člověk vnitřně spokojený, vyzařuje ze sebe světlo, které je vidět v jeho očích. Naopak prázdné, až zakalené oči má, když je vnitřně nespokojený a nevyrovnaný. Lidé, kteří jsou hluboce duchovní ze sebe vyzařují světlo celým tělem. Mají okolo sebe až viditelnou, světelnou auru.

Protikladem světla je tma, což je nepřítomnost světla. Ve skutečnosti absolutní tma neexistuje, protože je v ní vždy alespoň trochu světla. Pokud je světlo spojováno s dobrem a tma se zlem, tak je potom pravdivé, teologické tvrzení, že zlo ve skutečnosti není, je pouze nedostatek dobra. Jak v nás, tak i v okolním světě je pouze větší nebo menší množství světla – dobra. Po fyzické, tak i duchovní stránce je v člověku více světla, když si uvědomí, že je součástí celku, toho Jediného a nechá se světlem a dobrem zcela prostoupit.

Je patrně důležité si uvědomit, že světlo je jak fyzikální pojem, tak i duchovní síla, působící současně na člověka. Má vliv na jeho fyzické a duševní zdraví. Světlo uvádí do chodu jeho biologické hodiny, které jsou v chodu celý den i noc. Přes den podporuje aktivitu těla v noci, při jeho zeslabení ji naopak utlumuje tak, aby si organismus mohl odpočinout a regeneroval se.

Duchovní světlo může člověk čerpat nejen ze slunce, ale i z dalšího člověka vyzařujícího světlo – dobro. Podobně působí i duchovní literatura, kdy s pomocí slov je navozen pocit světla a dobra, v momentu, kdy si člověk uvědomí jejich hloubku.

Čím je člověk starší, tím více si začíná uvědomovat duchovní stránku světla. Stále má rád teplé jarní paprsky slunce po dlouhé, temné zimě, ale to duchovní světlo jej prostupuje i během této nepohody. Schopnost čerpat duchovní světlo převážně ze slov, která jsou Bohem, je výjimečná lidská schopnost, která mu pomáhá přežít období bez světla, a to ne pouze v souvislosti se střídáním ročních období. Pomáhá mu přežívat těžké životní situace, způsobené jak vlastní vinou, tak i bez vlastního přičinění.

Bez světla by neexistoval život, podobně jako bez vody. Člověk je bytost fototropická, přitahovaná světlem. Rád využívá jeho léčivé síly, rád o něm hovoří a píše, ale stále doopravdy neví, co světlo ve své podstatě je. Vysvětluje si jej pojmem elektromagnetické záření, protože jeho rozum není schopen jej jinak pochopit. Začínají se však objevovat názory, že světlo je prvotní a hlavní hybatel vesmíru. Celý jej prostupuje a je na všech místech současně. Možná, že se potvrdí stará představa, že Světlo je Bůh a Bůh je Světlo.