#Vladimír Menšík

[letterboxd-loggd]

Loves of a Blonde (Lásky jedné plavovlásky) (A Blonde in Love) (1965) Miloš Forman

November 16th 2024

[czgif]

Jiří Sovák and Vladimír Menšík in Tomorrow I'll Wake Up And Scald Myself With Tea (Zítra vstanu a opařím se čajem) 1977, dir. Jindřich Polák IMDB

[actors2k]

[nekdeverse]

[byneddiedingo]

The Cassandra Cat (Vojtech Jasný, 1963)

Cast: Jan Werich, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Karel Effa, Vlasta Chramostová, Alena Kreuzmannová. Screenplay: Jirí Brdecka, Vojtech Jasný, Jan Werich. Cinematography: Jaroslav Kucera. Production design: Oldrich Bosák. Film editing: Jan Chaloupek. Music: Svatopluk Havelka. 

Sometimes you have to wonder how a movie came about. I mean, how did the premise underlying The Cassandra Cat --  a cat whose gaze makes people change colors, revealing their true selves -- emerge? It surely didn't come from spitballing in a story conference. Was it from someone nibbling on a funky mushroom while foraging in the Bohemian forest? And even granted that premise, how did it become the basis for a fable about hidebound authority stifling the creative imagination? Actually, that latter is pretty much standard for Eastern European filmmakers under Soviet rule, finding any way to poke at the oppressors without waking the censors. Whatever the origins, the resulting film is a sprightly creation, featuring an astonishingly docile cat. I mean, if anyone tried to put sunglasses on one of my cats, or trundle them about a village square with a gang of children, I'm sure the results would have been unpleasant. Still, The Cassandra Cat makes me wish the story had been turned over to one of the Czech masters of animation like Karel Zeman or Jiří Trnka rather than made into a live action film. The special effects in the movie are just clunky enough to be distracting, especially if your tolerance for the kind of whimsy prevalent in the film is low.   

[belldandye-blog]

Via Karel Paták alias Visegradský jezdec (Odkaz na původní příspěvek dole.)

Dnes večer ČT1 uvede poprvé v letošním vánočním čase naši kultovní pohádku Tři oříšky pro Popelku.

Pohádky - i když patří mezi národní stříbro, mezi témata této stránky normálně nepatří, ale tady jsem k Popelce, kterou zná snad každý Čech, objevil hezké vlákno od jednoho filmového fanouška.

Myslím, že vás zaujme, stejně jako se líbilo mně:

Zde jsou některé, které jak doufám, aspoň některé, neznáte !

• Při natáčení na Šumavě zapadl Trávníčkův kůň až po uši do zasněžené jámy.

• Scénu, kdy běží princ za Popelkou ze zámku, musel Trávníček kvůli větru běžet asi 50krát.

• O Trávníčkovi si v Německu mysleli, že je německý herec.

• Vodní hrad Švihov u Klatov byl během natáčení v žalostném stavu. Maskovaly to kulisy a ozdoby.

• Pohádka se natáčela na drahý film, a proto režisér požadoval, aby se všechny záběry natočily na první pokus.

• Jurášek, na němž jezdila Popelka při natáčení v ČSSR, se ve skutečnosti jmenoval Bonek.

• Ve scéně, kdy princ uhodne Popelčiny hádanky, byl Vladimír Menšík namol opilý

• Postava Heleny Růžičkové se v německé verzi jmenuje Kleinröschen, což je v překladu Růžička.

• Představitelka Dory Dana Hlaváčová je v titulkách špatně uvedena jako Daniela.

• Herec Jan Libíček si věčně stěžoval na příliš těžký kožich, kvůli němuž i padal.

• Sněhovou koulí do hlavy prince netrefila Popelka, ale režisér Vorlíček.

• Popelku měla původně hrát Jana Preissová, ale odmítla, protože byla v pokročilém stádiu těhotenství.

• O ústřední melodii bylo rozhodnuto za pár vteřin. Karel Svoboda ji Vorlíčkovi zahrál v noci po telefonu.

• Popelka a princ se ani jednou ve filmu nepolíbí, což nebývá u pohádek zvykem.

•Juráškové byli ve skutečnosti tři. Ve stáji jeden se zimní srstí, druhý bez ní při projížďkách lesem, třetí pak v Německu.

• Helena Růžičková hrála dceru Droběnu baronky z Kratihájů, což je postava z divadelní hry Zvonoklasy.

• Pavla Trávníčka daboval herec Petr Svojtka, který s Šafránkovou dva roky na to hrál v Malé mořské víle.

• V Německu se pohádka vysílá pod názvem Drei Haselnüsse für Aschenbrödel.

• Představitelka macechy Carol Braunbock byla odsunutá Sudetská Němka, mluvila trochu česky, studovala v K. Varech. Zemřela pět let po premiéře.

• Dora v pod��ní Dany Hlaváčové natáčela v šestém měsíci těhotenství. S dcerou dnes žije v Mladé Boleslavi.

• Herec Rolf Hoppe, který hrál v pohádce krále, si v Drážďanech si postavil vlastní divadlo.

• Na první schůzku s představitelkou Popelky přišel Vorlíček o hodinu později.

• Pro pohádku bylo ušito 80 originálních kostýmů, které vytvořil výtvarník Theodor Pištěk.

• Legendární Popelčin střevíček byl vyroben ve třech různě velkých provedeních, aby na obraze správně vynikl.

• Na schodišti přede dveřmi zámku Moritzburg je dnes umístěn památeční kovový střevíček, do něhož si turisté mohou vložit nohu a vyzkoušet si ho.

• Pohádka se pravidelně každý rok vysílá i ve Spojených Arabských Emirátech a na Filipínách.

• Postava královny byla pro Karin Lesch první a zároveň poslední rolí.

• V Norsku a ve Španělsku se pohádka pravidelně vysílá 24. 12. dopoledne.

• Role preceptora (Jan Libíček) byla do pohádky přidána až po dokončení scénáře.

• V Německu se v písni »Kdepak ty ptáčku hnízdo máš« zpívá text »Tisíc střech mého města«.

• Vítězslav Jandák, který si zahrál roli Kamila, přiznal, že viděl pohádku poprvé až před šesti lety.

• Film má v Německu velký fanklub, který každoročně pořádá na zámcích tématické plesy v duchu pohádky.

• Ve scéně, kdy Popelka přeskakuje v lese strom, byla Šafránková zastoupena kaskadérkou.

• Když v Norsku jednou o Vánocích pohádku nevysílali, přišli nespokojení diváci demonstrovat pod okna televize!

• Umělý sníh při natáčení v Německu šíleně zapáchal, protože byl dovezen z rybích konzerváren.

• O roli prince byl tak velký zájem, že se konkurzu zúčastnily stovky herců.

• Popelka kuší nesestřelila živého jestřába, ptáka měli filmaři už od podzimu v mrazáku u hajného na Šumavě.

• Interiéry z pohádky nejsou z Moritzburgu ani ze Švihova. Byly točeny v berlínských ateliérech.

• Ve scéně, kdy Menšík řeže v sadu větve, je v záb��ru vidět sloup s elektrickým vedením.

• Když Popelka utíká před princem a nasedne na jeho koně, drží v ruce bičík, který před nasednutím neměla.

• Aby Sova Rozárka i za dne mrkala, musel ji režisér Vorlíček cvrnkat do zadku stéblem slámy.

Díky @MocnyPetr62670

[videli-jste-tento-film]

tumblr nezná Ikarův pád :(

Vladimír Menšík v jedné ze svých nejlepších rolí představuje barového hudebníka Jana Káru, který se pomalu propadá do alkoholické závislosti. Ze všech sil se snaží zachovat si zbytek lidskosti pro svou ženu (Jana Hlaváčová) a syna (Jaromír Hanzlík), ale síla, která jej přitahuje k barovému pultu se zdá být silnější. Navíc řeší nepřátelství k svému švagrovi. Ten přemlouvá Károvu manželku, aby se od něho odstěhovala. Jedině syn Ondřej zůstává tátovi po boku až do chvíle, kdy se Kára sám rozhodne situaci řešit a nastupuje do protialkoholní léčebny. (FDb)

Ukázka s německými titulky (jev opakovaně fascinující), celý film je na youtube a aktuálně i na ivysílání.

[moviemosaics]

Happy End

directed by Oldřich Lipský, 1966

[valerieandherweekofwonderz]

“Well then bring me the first thing, that hits you on the nose!”

Tři oříšky pro Popelku / Drei Haselnüsse für Aschenbrödel / Three Wishes for Cinderella (1973) dir. by Václav Vorlíček.

[jayfinch]

Báječní muži s klikou

[czech-pop-culture]

Vladimír Menšík in

Bohouš

1968, dir. Petr Schulhoff IMDB

[vyletaci]

Pokračuji v jarním Cyrilometodějském putování Jižní Moravou. V tento den jsem už se skupinou absolvoval úsek Moravský Krumlov – Radostice (asi 27 km). Odchod měl být v 8 hodin, budíček v 7, ale lidé začali vstávat už v 6 a podlaha na faře hodně skřípala, tak jsem se vzbudil i v tomto čase. Nevím zda to bylo tím vzrušením, co dnešní den přinese, ale kupodivu jsem nebyl vůbec unaven.

Na snídani jsme si dali, co zůstalo z večeře od farníků z Moravského Krumlova… bylo toho dost a ještě i zůstalo. Občerstvili jsme se na cestu a vyrazili na kostela na požehnání poutníku. Pán farář nám něco řekl o farnosti, např. že aktuálně mají zrekonstruovaný obraz nad oltářem, který přihlásili i do soutěže zrekonstruovaných památek. Oprava stála 60 tis. Kč, tak doufá, že vyhraje a umoří nějaký ten dluh. Následovalo společné foto před kostelem a už jsme se vydali v počtu 18 poutníků na cestu.

Skupina se nedržela spolu, ihned jsme se roztrhali, protože každý vyrazil svým vlastním tempem. Já jsem použil svůj “pražský krok” a držel jsem se tak 4. v pořadí. Cesta vedla po modré turistické stezce kolem říčky Rokytná v nerušené přírodě.

První zastávkou bylo bývalé hradiště Rokytná, kde jsme se trochu doběhli. Jakou vedoucí peletonu se svojí rychlou chůzí stali Jožka & Jožka, nicméně tak po cestě kecali, že sem tam špatně odbočili, tzv. “kufrovali“, že bylo lepší se na jejich vedení nespoléhat a raději sledovat pozorně turistické značky. I když i to nebylo vždy jednoduché. V lesním úseku mezi hradištěm Budkovice a Němčickou hájovnou v lese pokáceli z důvodu rozšiřování lesní cesty všechny stromy i se značkami. Naštěstí jsem měl s sebou aplikaci Mapy.cz a tak bylo možno průběžně ověřovat cestu.

Do Ivančic – rodného města Vladimíra Menšíka – jsme dorazili kolem oběda. Jožka & Jožka vybrali na oběd restauraci v penzionu Marek. Personál jsem trocha zaskočili tím, jak začali přicházet další a další lidé na oběd. Zeptali se nás, kolik nás ještě dojde a když jsem řekl, že ještě minimálně 10, tak uvolnili i “reservé” stůl, který byl jinak prázdný a zjevně blokován úplně naprázdno. Já, když jsem byl na Moravě, tak jsem si dopřál moravského vrabce 🙂

Následně byly na výběr 2 možnosti: 1) vybrat se po původně plánované červené trase, nebo 2) po modré a absolvovat křížovou cestu až ke kapli sv. Jakuba a dále na rozhlednu Vladimíra Menšíka v obci Hlína. Já si zvolil 2 možnost a myslím, že dobře. Navíc jsem se u rozhledny potkal i s Jožkou & Jožkou a úsek do Radostic absolvoval v jejich nadprůměrném tempu. Odměnou nám bylo jedno orosené 🍺 v místní Sokolovně.

Ubytování bylo zajištěno v penzionu Sava, který vypadal zvenčí jako rodinný dům, ale nakonec se nás tam vešlo snad i přes 20… tedy někteří dobrovolníci spali na žíněnkách 🙂

Večeře byla ve stylu dojídání zásob z báglu… až se trochu odlehčí… objednalo se několik pizz s donáškou a večer jsme ukončili v pivnici Pištěkárna debatou u piva. Osobně jsem první večer se moc do diskuze nezapojoval, protože jsem přišel do rozběhnuté party, ale tento druhý večer, kdy jsem měl možnost během dne poznat další lidi, tak to byl velmi příjemný pokec 😉

This slideshow requires JavaScript.

Cyrilometodějská pouť: 2. úsek Moravský Krumlov – Radostice Pokračuji v jarním Cyrilometodějském putování Jižní Moravou. V tento den jsem už se skupinou absolvoval úsek…

[czgif]

Vladimír Menšík in Game of a Handsome Dragoon (Partie krásného dragouna) 1971, dir. Jiří Sequens IMDB

[jozefsquare]

(via Movie Poster - My Wife's Affair, Vladimír Bidlo, 1972)

Witty 70s collage poster design by Vladimír Bidlo.

title: My Wife’s Affair | Czechoslovakia, 1972

director: Vladimír Čech

with: Libuše Švormová, Jiří Vala, Vladimír Menšík

poster design: Vladimír Bidlo, 1972

You can read interesting article about Vladimír Bidlo in our poster blog.

For poster shop and blog highlights please subscribe to our daily or weekly newsletter: http://eepurl.com/RvXo9 (25% OFF for Students)

[autoring]

Zpěvák Milan Drobný rád vzpomíná na kamarády, kteří již nejsou mezi námi. Stále mu chybějí. Jedním z nich byl také Vladimír Menšík, s nímž měl to štěstí mnohokrát vystupovat.

[extracafe]

Vladimír Menšík skrytým mikrofonem MC

Vladimír Menšík skrytým mikrofonem MC