#Uz Jsme Doma

[tepli-mravenci]

Šťastný den povoleného bití žen vážení

[doktordismemberment]

Deep Turtle

Well, no one cared about that Death Trip post so I figured I might as well double down with more totally esoteric Finnish shit. This time in the form of Deep Turtle who play a bouncy strain of completely skronked prog-punk that kinda sorta reminds me of Mr Bungle at their absolute spazziest crossed with Cardiacs (if anyone remembers or gives a fuck about them).

Another reasonable point of reference for this stuff might be Uz Jsme Doma though I suspect that's probably about as impenetrable a comparison as Cardiacs.

[nedison]

Santa Dog - Randy & Uz Jsme Doma (2010)

A greeting and a meeting team of hoarse and frosty words for @merelygifted.

YOU HAVE BEEN BLESSED BY SANTA DOG ‘10!!

[coweatman]

Uz Jsme Doma.

3200 35mm through an AE1.

[borrowedfeathers]

Actual prog from Prague!

hey y’all I just found the sloppiest, wettest sounding bass patch I’ve ever heard. here you go 

[ryorchestra]

2019年 12/5（木）名古屋 金山 ブラジルコーヒー tel: 052-321-5223 open 18:30 start 19:00  前売り2500円　当日3000円 + order 名古屋市中区金山4-6-22コスモビル1F https://tabelog.com/aichi/A2301/A230105/23000915/ UZ JSME DOMA（from チェコ共和国） Ryorchestra UZ JSME DOMA（from チェコ共和国） チェコの伝説的アヴァンギャルドロックバンド、Uz jsme domaは1985年に社会主義時代のチェコスロバキアで活動を開始したアヴァンロックバンド。 ロックの元来持つ力強いメッセージをポップで民族的なメロディーと、時折繰り 出される変態的な展開で絶妙にコーティングした音楽性は長年かの国で大きな支持を得ている。 又アルバムのジャケットを手がけるチェコ現代絵画界の旗手Martin Velisekと共 にアニメーションやライブペインティングなどアーティスティックな活動も目を引くチェコ国外でも 評価の高い人気バンド。 Ryorchestra 名古屋を中心に活動するプログレッシブバンド。静寂と混沌の中に響く男女のパワフルなコーラスワークと奇怪なヴォイス、それを支える強靭なリズム隊によって限りなくトリッキーでロマンチックなアンサンブルが強烈な存在感を放つ。その奇異さの内側から時々見え隠れするソウルフルな人情味やユーモアが絶妙に行き交いハイテクニックにして味わい深い Ryorchestra 白木佐也加 vo 松田大二郎 vo 臼井康浩 gr 武藤祐志 gt 石垣篤友 b 粟野昌良 dr 小埜涼子 vo key fl

[dustedmagazine]

Uz Jsme Doma and Randy — Moravian Meeting (Klanggalerie)

Uz Jsme Doma

Moravian Meeting by UZ JSME DOMA & RANDY

When it comes to all things in the Residents orbit, few labels have been more consistently supportive than Klanggalerie. Whether you’re looking for soundtrack and live Residents releases, Renaldo and the Loaf reissues or associated solo projects, the German label offers superb reissues with packaging and documentation to match. Adhering to its usual standards, we are given a 2010 concert in Olomouc, Czek Republic, of the band Uz Jsme Doma joined by Randy, singer of the Residents, in a retrospective that is both comprehensive and musically exciting.

Projects such as this can and do fail with remarkable speed, but it’s to arranger Miroslav Wanek’s credit and to the band’s stunning musicianship that this one is such a success. The iconic sounds of industrialization that open “Moles Are Coming” (my tracklist mislabels this as “Shorty’s Lament”) from Intermission gradually bloom into a neo-Punk anthem, complete with Art Zoyd-influenced trumpet lines. The blinding moment of brassy squall midstream is perfectly timed, and the recording captures its mind-stomping resonance in the hall, generating just the right amount of disruptive angst before the crushing rhythms resume. For a healthy glimpse into the decadence of Chub world, we hear “Smack your Lips.” The arrangement is both faithful and innovative, a modulation accompanied by wonderful timbral surprises from the drum chair. Then, there are the wonderfully etched acoustic changes wrought on “Never Known Questions” as the environment is enlarged to Randy’s exhortations of “spot the rot!”

Randy is in prime form throughout, especially on the emotionally charged James Brown cover “This is a Man’s Man’s Man’s world,” always a moving vehicle for his moans, sobs and shrieks. After a few moments of Crimsonesque glare and blare, he intones the first line, voice altered with the usual third, and the band hits hard, as if waiting years for that single gesture, to usher in the tune’s loping shuffle. Conversely, Randy croons his way through the heartbreaking Hank Williams staple “Six More Miles” with an intensity rivaled only by the sudden and anguished band punctuations. It is a real treat to hear tracks from the Residents long and diverse career presented with such fidelity, pun intended!

Each track is certainly more than a sum of its constituent components. To these ears, the album highlight, among many, is the slowed and funk-tinged “Smelly Tongues,” going back to Meet the Residents. In the middle 1980s, Randy would growl and choke his way through it, and he doesn’t disappoint here, but the beautifully nuanced guitar and trumpet lines, complemented by more crush from the tightly wound rhythm section, take everything to that proverbial next level. Distortion, while present, is never overdone at the expense of clarity. This is an excellently conceived and well-deserved homage from a band obviously conversant in Residents lore and syntax. While this is my introduction to Uz Jsme Doma’s musicianship, all evidence points to a band well worth exploring.

Marc Medwin  

[jeanetjeannepatin]

Mercredi 10 août 2022 à 19H, nous allons retrouver une émission précédemment diffusée, issue du Projet poubelle bis, avec la lecture d'extraits de L'officier malgré lui de Guy des Cars. Cet auteur était peu estimé dans les années 1970 et considéré comme un auteur de romans de gare. Cette lecture ne va pas infirmer ces préjugés ! Cette émission est diffusée en hertzien, Toulouse : 106.8 Mhz ou en streaming https://www.radioradiotoulouse.net/ et pour tout le reste du temps sur les podcasts de mixcloud. Programmation musicale : 1) Oriental song (Gurdgieff / de Hartman) 2) The band played Mathilda (The Pogues) 3) Silenzio d'amuri (Stefano Accorsi / Arpegiatta) 4) Dite (Uz Jsme Doma) + lecture d'extraits de L'officier sans nom (Guy des Cars) par Juliette Pour ceux qui auraient piscine indienne, ou toute autre obligation, il y a une possibilité de rattrapage avec les podcasts de la PBF : https://www.mixcloud.com/RadioRadioToulouse/lofficier-sans-nom-la-petite-boutique-fantasque/ Allons-y gaiement et sans mollir et sus aux Béotiens ! Photographie de Jean-Philippe Charbonnier

[lukasamarian]

Cookovy Ostrovy - Akce

Nasedli jsme do letadla a cekal nas 3,5 hodinovy let. V te dobe jsme jeste nevedeli o tom, ze timto letem prekrocime 180 polednik, a ze se budou dit veci. Po priletu na misto jsme se ocitli na provonenem letisti, kde postarsi pan hral mistni pisnicky na kytaru (ve stylu Somewhere over the rainbow...) a sedel pritom na takovem drevenem podijku, takze jej bylo dobre videt. Pasova kontrola probehla v pohode a jelikoz nam sefka zaridila prvni noc v ubytovani, jali jsme se hledat tuto adresu. Bylo tma a prselo. Proto jsme se dohodli s minibusakama, ze nas tam zavezou, dostali jsme kvetinove nahrdelniky a vyrazili do ubytka jmenem Sunrise Beach Bungalows. Po dorazeni na misto nas s nechapavyma pohledama privitala provozovatelka hotelu jmenem Keren. A trochu pomatenym tonem se nas pta jestli jsme si nespletli den rezervace, ze se ji to stava porad, a ze nic o nas nevi. Proste jsme nebyli v systemu, takze co ted? Keren rika, ja se z toho posunu o 24 hodin jednou zblaznim a my s Adamem jsme nevedeli co rika, kazdopadne po nejakem tom ujistovani z nasi strany, ze tu noc opravdu mame koupenou, ryhle uklidila jeden apartman, sklidnila se a pozvala nas dal, a ze pry jako doma! Utahani jsme zalehli do posteli a s udivem pozorovali zelvi krunyre a ruzne dalsi exoticke artefakty, ktere byly rozvesene ruzne po zdech. Na druhy den jsme si dali snidani, zbalili jsme se a vyrazili jsme prozkoumavat krasy ostrova. Vedeli jsme, ze dle predpovedi ma prset celou dobu co budeme na ostrovech, coz bylo pro nas velice neprijemne, a tak jsme se rozhodli pujcit si auto a nejak takto si zjednodusit zivot. V pujcovne Car Raro jsme si pujcili malou Toyotu za 40 NZD na den a vyrazili jsme s myslenkou jezdit porad dokola podel pobrezi po jedine ceste na ostrove, a tim prozkoumat co se da. Nejprve jsme resili plaze a snorchlovani, kdy nevadilo, ze prsi. Videli jsme krasny podmorsky svet plny barevnych ryb, hvezdic a koralu. Voda byla pruzracna a po chvili se tato aktivita stala nasi oblibenou. Pak jsme se ucili loupat kokosy spadle pod palmou, ale to moc nedopadlo, jelikoz se z pod slupky vyrojilo velke mnozstvi tucnych bilych larev a s odporem jsme ty kokosy odhodili co nejdal odnas. Pak nam jeden mistni kluk co cekal na autobus poradil a od te doby jsme vedeli jake kokosy sbirat a jak je loupat. Jelikoz jsme nikde nemeli zaplacenou zadnou dalsi noc, rozhodli jsme se snizit naklady na auto tim, ze v nem prespime nekde ve vnitrozemi. Na rovinu reknu, ze to byl pekne blby napad. Takove dusno a nemoznost otevrit okno, kvuli komarum cihajicim na tu nejmensi skulinku jsme se neskutecne trapili a te pekelne noci jsme naspali tak 2 hodiny a vypadali jsme fest mizerne. No ale vzpomneli jsme si na takove dve holciny z Ciny z letadla, a tak podle nejakych zakladnich indicii jsme se vydali je hledat. Pomerne jednoduse jsme je nasli a od te doby jsme jezdili ve 4 a byla to supr sranda. Porad poprchavalo a my jsme trhali guavy a star fruity z okolnich stromu a ja blbec vzdy skocil sipku do tech nej houstin a prodiral se k papayovym stromum, abych nam zajistil sladkou svacinu v podobe dozralych papayi. Protoze jsme uz nechteli spat znovu v aute, k veceru jsme vyrazili skouknout jedno ubytko na doporuceni a byla to parada. Emeritovana sekretarka ministra zemedelstvi, puvodem z Nemecka, mela fajn bugalovy s velkou zahradou a nam se tam libilo, tak jsme se s ni dohodli a bylo. Domek byl zarizen ve stylu NDR, coz pusobilo zvlastnim povedomym dojmem. Silonove ubrusy na stolech secvaknute zeleznymi preskami, kvetinove prehozy a strykovane decky. Ingrid zila na ostrove uz dlouho a tak nam poradila spoustu tipu co a jak a nejlip znel vyslap ke skale jmenem Jehla (Needle) Byl to prechod napric ostrovem a nam se ten napad libil. Tak jsme jednoho dne vzali nasi China girls a vydali jsme se na turu. Byl to den, kdy neprselo a ted ve vzpominkach to beru jako nejlepsi den z celeho pobytu. Na vrcholu je krasny vyhled a zijou tam krasni ptaci TAVAKE. Na konci vyslapu nas cekal super vodopad jmenem Wigmore. Po 5 dnech skvele zabavy byl cas se rozloucit s ostrovem, s nizkym preletem letadel, s tunaky lovicimi male rybky v lagunach, s dracim ovocem a bananovym chlebem. Pamatuji si, ze byla streda pozde vecer a po neuveritelnych gmail komplikacich jsme si vybojovali misto v letadle a mohli jsme znovu letet zpet do Acklandu. Znovu jsme prekrocili 180 polednik a po asi 4 hodinovem letu jsme pristali v patek rano, tim padem jsme ctvrtek vubec nemeli, ale diky Keren jsme pochopili, ze predtim jsme meli dve soboty :-)

[adrianabrokenheart]

Ananas

Bol November, presne ten mesiac kedy prichadza prvy chlad a mraz, a clovek potrebuje poriadne zahriat. Ci uz na tele, alebo na dusi. A celkovo mi to cele prislo vhod vzhladom na to, ze uz som sa niakudobru dobu nudila. Obdobie, kedy som sa domnievala ze ma dokaze zo stereotypu vytiahnut uz len Aquaman. Hla! Pozrime sa na tohto jednoducheho, nevsedneho Tomasa.

Ako som hovorila bol November, dni su kratsie a kratsie az ani neviem ci som stihla niaky slnecny luc. Po ulici som kracala iba so sklonenou hlavou, cela zabubsena v obrovskom sali, ktory sa vytahuje presne na tieto fashion prve chladne dni. Normalne, zijem v chaotickom zivote, plnom nestihani schodzok, robeni vsetkeho na poslednu chvilu a obcas, ani nestiham nakupit potraviny. Jeden pekny vikend ma chlad zanechal doma a ja som bezstartostne  dospavala cely tyzden. Ano. Takze som bola uz o deviatej vecer tvrda ako kamen. Posledne si snad pamatam spravy a vsetko ostatne sa mi uz len rozmazava a spaja do sna s udalostami z celeho tyzdna, na co sa budim ze som opat nestihla uzavierku! Cela dopotena otvaram oci, srdce mi bije ako po maratone a ja sa  snazim “prepocitavat” v hlave, kde vlastne som a co sa stalo! S absolutnym uzasom hladim na hodiny ktore mi hlasia ze je 9 hodin rano! Hodinna ranna ktoru okrem pracovnych dni nikdy nevidam. Aj napriek divnym snom som z postele vykrocila rezkou nohou, ako prve som zavitala k oknu, potrebovala som vidiet ako vyzera sobota rano, co rano, o deviatej rano! Nic moc, pokochala som sa este par minut a rozhodla som sa stravit den produktivne, s mojim casovym manazmentom stihnem snad aj tri rozne aktivty! Po rannej hygiene, s obrovsky skvelym pocitom ze som teraz lepsi clovek, dokazem vstat RANO ako vsetci ostatni ludia, som sa vybrala na miestne trhy! Ako lepsie oslavit svoju genialitu, nez organickymi vyrobkami z okolia Prahy a zaroven podporim maloobchodne jednotky! Boze, az sem pocujem ako mi stavavaju schody priamo do neba za moju dobrocinnost!  Ked som dorazila k trhom uz som nekracala, priamo som sa vznasala! Usmievala som sa od ucha k uchu, ten blazeny usmev. Ten blazeny usmev, ktory mi okamzite odpadol, ked som zbadala kolko ludi, co ludi! DAV ludi! sa hemzi okolo par stankov. Neznasam ludi, neznsam natesnenych ludi na malom priestore a este dobrovlne tam mam vkrocit! Ale hovorim si! Dievca! Toto je tvoj den, nenechaj si ho skazit, bud statocna ako Xena a Gabriela a vrhni sa do davu! Nebolo to az take zle, co bolo, tomu som sa vyhla a skvelo som nakupila lucne kvety, organicke maslo plus ocny kontakt s velmi zlatym  predavacom, cink cink cink jackpot! Nakupila som az nechutne predrazene ovocne organicke stavy, ale co zena neurobi pre svoju telesnu schranku?! Nakupila som viac nez som ocakavala a cely ten nakup som domov niesla ako zongler z cirkusu, stale som nieco premiestnovala, aby som neposkodila kvety, aby som neroztrhla tasku a zaroven som kracala rychlo, aby som bola cim skor doma. Kto mal cakat ze ked idem po sunku! Sunku! Kurva! Zprudka som zastala a obratila sa, ze este nakracam naspat po tu SUNKU a nastala tma, silny naraz na moju hlavu, stratila som balanc, pustila nakup a rychlo sa chytila za celo. Ked som konecne (par sekund, trvajucich vacnost, kazdy uder srdca ako uder kladivom do mojho cela) zbadala som na zemi chlapca. Taktiez sa drzal za celo a skulil na mna. Cervenejsi a cervenejsi v tvari, vedela som ze to schytam. Bola to moja chyba, ako v dopravnej nehode, ked do vas niekto tukne autom zo zadu. To som bola ja a este k tomu ma poriadne bolelo celo. Sklopila som zrak, zenske manevre. Ja chuda, ja nevinna, ja nechcela.... ‘’Si v poradku?” spytal sa.

Ja? Moj hlas v hlave zpanikoval. ,,Hej.” Usmiala som sa, ako keby som to mala byt ja na ktorej teraz zalezi. Toto je posledne, co som chcela. Vobec nezapadal do mojho harmonickeho denneho programu. Bola som aj trosku hladna, troska viac, a ked ja som hladna, viem byt pekne nevrla, plus on si to fakt nezasluzi ,ale nie som spokojna s touto situaciou, ,,Hrozne sa ospravedlnujem! Som strasna zmatkarka! Dufam ze ste v poriadku!” Naciahla som ruku, aby som mu pomohla vstat. Boze prosim, vstan! A bud v poriadku, este stiham tu sunku na trhoch! ,,Co to bylo? Poradne jsem se uhodil do hlavy! A docela mi v ni tresti! Tobe to musi bolet jeste vic! Hodne sem pospichal! Promin!” Uf! vsetko zazehnane, pan je v poriadku a ja si mozem ist po svojom. Nakup! Kde mam nakup?! Usmiala som sa na neho spokojnym usmevom, kde som mu dala najavo ze som rada, ze je v poriadku. Zmatene som sa zacala pozerat okolo seba, co sa stalo s mojim nakupom. Vdaka bohu vsetky dzemy a organicke limonady boli vyborne balene, z kvalitneho skla a cely nakup prezil. Par kvietkov bude teda treba poodtrhat, ale som pripravena prijat tuto obetu, stale mi to neznici moj den! ,,Uf hele, mne se nejak zacala divne tocit hlava.” Uz som to videla: Zbohom sunka. ,,Musim si nekde sednout.” O par krokov bola kaviaren, aka nahoda, kava by sa mi zisla! Zakupila som panovi vodu s ladom a sebe kavu, pochlipkavajuc a dufajuc ze pan nema otras mozgu a ja mu dokonca zivota nebudem musiet platit zdravotny pridel. Vypocitavala som aky si budem moct kvoli tomu dovolit najom a v akej casti Prahy budem musiet byvat! Dojala som sa do vytacok, moje vnutro sa pomaly zacalo rozpadavat a bolo na case skontrolovat situaciu. ,,Tak ako sa citis, je to troska lepsie?” spytala som sa jemne a naciahla som sa rukou na jeho rameno. Myslim ze som to videla v reklame, kde to aplikoval otec na syna, ktory si zranil koleno. ,,Uz je to lepsi, asi to byl sok! Dekuju moc ze si tady se mnou! Boze! Kolik ti dluzim za tu vodu? Promin!” Tu vodu ber ako uplatok, ze ma potom nemozes zazalovat. ,,Prosim ta s tym si nerob ziadne starosti, to mas ako bolestne odo mna! Fakt ma to hrozne mrzi!  (Zatvarila som sa ako vinne stena) Samozrejme ze som tu s tebou! Je to predsa AJ (sach mat, si spoluvinnik) moja vina. Hlavne nech si ok! A kam si tak pospichal?” Zrazu zbledol, vypulil oci a pozrel na mna prekvapene. Na to aj ja som zbledla a ostala prekvapena a troska sokovana, co sa deje, co sam zas spravila?! ,,Boze, co kdyz je to naky znameni? Byl sem prave na ceste se rozejit se svou pritelkyni, teda s bejvalou pritelkyni, teda, nevim ted.” WTF?! Boze beriem spat, toto je uzasna sobota! Podajte mi popcorn, pekne sa usadim a vypocujem si tuto dramu. Spominala som ze som aj skvely vztahovy poradca, co sa druhych vztahov tyka? ,,Boze moj! A ja som ta doslova zrazila k zemi! Nechcem byt dotierava, ale ak sa chces zdvoverit, mozes mne. Som dobry posluchac, a teda nase mozgy sa uz spojili.” Obaja sme sa nadsene rozosmiali. Ano som aj vtipna, full package! Bol to skor nuteny smiech. ,,Nic ve zlym, ale pride mi to osobni. Hlavne ani nevim co ted delam. Porad sem se nerozhodnul na 100%. Cela situace je dost komplikovana a to by bylo na dlouho to tady vysvetlovat. Ale ses moc mila. Nechci te vic zdrzovat, jses si jista, ze ti nic nedluzim?” Cely pribeh! Ale asi sa budem musiet zaobist bez dramy. ,,Absolutne nic! Pocuj, viem, ze sa vobec nepozname, ale obcas cloveku bodne sa zdvoverit cudziej osobe. V Amerike za to platia psychiatrom nehorazne sumy rocne a ja fakt viem nasluchat. A co naviac, som dievca! Ale nechcem ta oberat o cas, ked uz si i tak niekde davno mal byt! Boze ved ja neviem ani tvoje meno! Ako sa volas?”

,,Tomas.”

                                                       -II-

Vykracali sme z kaviarne a zastali vonku pred vchodom. Zapozerali sme sa jeden na druheho, situacia vyzadovala nieco viac. Tam vo vnutri sa nieco medzi nami udialo a niake “tak sa maj” proste nestacilo. Stali sme tam a bolo vidno ze obaja hladame vhodne slova ako sa rozlucit. patricne. Sklopila som zrak, opat som sa na neho pozrela, bol minimalne o hlavu vyssi (ako sme sa mohli tak debilne zrazit), na cele mal dost velky rudo cerveny flak. Nebol to super fesak, ale nieco do seba mal. Zrazu som ho zacala vnimat ako realnu osobu, s realnymi pocitami a problemami. Pozreli sme sa na seba a obaja sme sa na raz uprimne usmiali. Ani jeden stale neprehovoril slovo, ci urobil krok. ,,Chces ist na drink?” spytala som a usmev na tvari sa mu este viac zvacsil, ramena a hrudnik mu spadli a vychdychol, ako keby od ulavy ,,Jo to chci!” vyhol sa tak na par hodin povinostiam. ,,Pod, tu za rohom maju skvele ceske vinko!” Az ked sme kracali okolo vyloh uvedomila som si ako vyzeram! Vybehla som len tak na lahko v polo jogerskom vyzbroji. Na prirodno, ziadny make up a vlasy len zviazane v gumicke na temene hlavy. A on? Nahodeny, vyvonany stramak! Nevadi, hej, nejdem tu na rande, idem tu za psychologicku poradnu, teda podporu! Mozno ked sa teraz citi tak na dne, zaplati za poradenstvo flaskou dobreho Sauvignonu. Zahli sme do mojej oblubenej vinarnicky, pekne som sa pozdravila, tichjsie ale pekne so slovenskou vyslovnostou ako ospravedlnenie za moj neprimerany vzhlad k ostatnym zakaznickam. Ano, zakaznickam prevazne. Boli tam panie, pravdepodobne povolanim zeny v domacnosti, tvare im zdobili velmi ocividne plasticke zakroky. Boli farebne zladene. K dizajnovym kabelkam, mali prilepenych dizajnovych nahnevanych minipsikov co zvesela kakaju a cikaju do Louis Vuiton tasky. A tam niekde v rohu som sedela ja s Tomasom a pocuvala jeho pribeh.

,,Uprimne ji stale miluju! V zivote sem nestretl holku co by mela vsechno jak ona. Poznali sme pred 5 lety, ale uplne sme se zacali vidat pred 4 rokma a posledni dva roky spolu bydlime. (oni spolu byvaju a on sa s nou ide niekam rozist?) A posledni rok byl takovej, nijakej. Nemuzu rict, ze bych ji prestal milovat, miuju ji porad, jen to jakoby stratilo jiskru! Moc jsem nad tim nechtel premeslet (typicky chlap a baba si ide vo vani oci vyplakat). Pak me ale napadlo, copak si zajit na spolocnou dovolenou. Poradnou dovolenou se vsim vsudy. Tak jsme jeli na 4 tydny na Bali. Cestovali sme po okolitych ostrovech a fakt jsem zacal citit ze se to vraci, ze nas to opat spojilo a vazne to fungovalo i po navratu. Teda nejakou dobu. Pak to bylo jako pred tim, dokonce mam pocit ze i hur. Vic jsme se odcizili, vic a vic casu travime od sebe nez spolu. Bud vona nebo ja se vracime pozde z prace a ledva na sebe promluvime. A sex sme od prichodu meli jenom par krat a to hlavne po prichodu z dovolene|!” Rozpraval svoj pribeh a vyzeral vazne zdrtene, az mi ho naozaj bolo luto. Ako spravna vztahova poradkyna som pre neho mala pochodpenie. Dalsiu sklenicku vina. Alkohol Tomasovi napomahal rozviazat jazyk. ,,Citil jsem jsem se osamelej, chtel jsem  si opet vlastne jenom povidat. Psalo mi par holek a jen sem doslova odpisoval. Z me strany to bylo o povidani, obcas sem zavrt do osobnejsich tem, ale nic vaznyho! Jednou vecer sme byli oba doma, ja v obejvaku a vona v loznici, uz klasika. Ale nechal sem si tam oteverenej MacBook a vsechny ty spravy mi chodili i na pocitac. Vim ze ty spravy neotevrela, ale videla vsechno co mi psala Marketa a vylozila si to cele spatne. Skoncili sme oba v hadce a ted uz je to tejden, co sme spolu nemluvili a vlastne se ani nevideli. Az na ted, mame se potkat a promluvit si. A rikam si, k cemu je to dobry se k sobe jeste vracet. A vtedy me napadlo, ze mozna bude lepsi se ted a v dobrym rozejit. Ja vim ze to vsechno dava smysl, a rika mi to rozum, ale nevim jestli to dokazu i udelat. “ Au! Bola som uz na 3 sklenicke a teraz by ma uz s lahkostou rozplakalo aj steniatko v reklame. Slzy sa mi narhnuli do kutikov oci a pohladom som hltala kazdeho jeho slovo. Az mi ostavalo sucho v ustach, ktore som hydratovala kazdym dalsim duskom vina. Bolo mi ho naozaj uprimne luto! ,,Mozem ta objat? Citim, ze tato chvila si to vyzaduje, nie je co povedat a moj sucit dokazem vyjadrit len objatim.” Vstala som zo stolicky a tackavo sa nahla popri stole k nemu. ,,Kdyz to tak cejtis.” A objali sme sa. Omamena opijatmi som sa ponorila hlboko do jeho objatia. Oprel si svoje lice o moju hlavu a silnejsie si ma k sebe pritiahol. V podbrusku sa ozval stary znamy hlas, posilneny alkoholom. Moja maternica zacitila chlapa! V jeho naruci som si pobudla este par sekund a potom sme sa odelili, ja som si opat sadla na stolicku a ked som ho mala teraz naproti sebe, uhla som pohladom na dol. Obaja sme sa nervozne zasmiali. ,,Chcela som ti radit, ale je ocividne ze to v hlave uz vyriesene mas. Potreboval si len kuraz a ten ti snad dodal tento chutny Sauvignon. Nepoznam ta, ale prides mi ako spravny a sympaticky chalan. Aj navzdory, ze neviem kto si, kazdy by mal robit to, co ho robi stastnym. Nikto vsak nenapisal k tomu podrobny navod a obcas to nie je najjednoduchejsia cesta, ale sam vidis, ze stastny nie si. Nesedel si len na riti doma, ale snazil si sa preto nieco spravit, mozes si povedat, ze si zabojoval. Ten pocit co ta tlaci dole, mozno ani nie je tak laska, ako strach byt opat sam. Nech si to utrpenie zbytocne neprdlzujes.” Rozpravala som si, asi aj hlasnejsie, pretoze mile panie si obcas nahlas odkaslali, aby mi dali na vedomie, ze im rusim do vtedy tak prijemny brunch. Ked som dorozpravala, prichytila som ho ako na mna hladi s totalnym zaujmom. Bolo ocividne ze niektore z mojich slov sa mu dostalavali do mozgu, spojili sa so zvyskovym alkohol a dodali mu kuraz. Kuraz spravit spravny krok! Postavil sa, pozrel sa na mna s odhodlanim, snad takym aky zazivali vojaci, ked rukovali a posledny krat sa pozreli na svoje druzky. ,,Mas absolutni pravdu! Mam ji rad, vazim si ji, ale taky chci delat veci po svym. Vis kolik noci sem nespal?!” Im sa to deje tiez? To je mi novinka, vzdy som myslela ze muzi ziju bezstarostnym zivotom. ,,Budem ti drzat palce Tomas, citim ze si zasluzis pre seba v zivote viac. A asi je na case ist a ukoncit toto trapenie pre vas oboch.” Dlanou som jemne a mozno ani nie ze jemne buchla po stole a basta! Hotovo, ide sa na to! Kyvla som na servirku gestom, nazncujuce ze chceme uctenku. Servirke odlahlo ze sa nas konecne zbavi, nase debaty pocul cely podnik! Tomas milo premilo, siahol po uctenke, pomaly a hlboko zmurkol, ze “on plati”. Usmiala som sa vdacnym usmevom a pohladila som ho po ruke akoze “dakujem”. Vstala som zo stolicky a veru, joj, no nebolo mi vsetko jedno. Hned som si zratala kolko som si dala skleniciek vinka a kolko vody. 4:0 Sucho na jazyku bol jasny signal. Popri plateni si Tomas vsimol moje zapochybovanie v rovnovahe a chytil ma za laket. Obaja sme sa na seba usmiali, docela by sme mohli byt dobry priatelia. Prebleslo mi hlavou. ,,Hele pomuzu ti domu s tim nakupem a pak pujdu za ni, nemuzu te nechat jit takhle domu, kdyz uz jsem te dostal do takovyho stavu.” Vsetky panicky otocili na nas hlavu. Okamzite sme zaznamenali tento pohyb a pohlady sme im opatovali. Podobral ma pod rameno a vykracali sme z kavierne, pred poslednym krokom som smahla rukou na pozdrav ,,Nashledanou!” viem, ze pekne dlho sa tam neukazem, teda ak este niekedy. Tomas mi zobral nakup a spolu sme kracali k mojmu baraku. Cas sa neuvane posuval vpred a uz boli 3 hodiny popoludni. Perfektne, vsetko mi vychadza ako som si planovala! Tomas ma odprevadil az k vchodovym dveram do budovy, kde sme sa milo rozlucili. Ja som niekde v utrobach mojho kabata vyhrabala kluce a hovorim si, boze ako toto dopadne. Boze! Ako toto dopadne? ,,Tomas! Tomas!” bol uz tak 20 krokov odo mna, ale moj alkoholom podporeny hlas sa k nemu stale dostal. Otocil sa a zaskulil do dialky na mna. Gestom ruky som mu naznacila nech nakraca naspat a este som mu naznacila, ze mam predsa tazky nakup! ,,Copak jsem zapomel?” usmial sa a nadvihol ramena. ,,Napis si moje cislo, musis mi dat vediet ako si pochodil. Vies porochodova terapia vinkom.” Zmurkla som na neho a usmiala sa. ,,Teraz platim ja!” Zschuti sa zasmial, vytiahol telefon a ja som mu nadiktovala svoje cislo.

Ked som sa vratila domov, nakup ostal na zemi a ja som do polhodiny zaspala na gauci.

                                                          -II-

Ubehlo par dni a v mojom zivote prebiehal klasicky pracovny tyzden. Klasicky tyzden, ked sa clovek uz nevie dockat piatka. Opat, debilnou nahodou som ostala doma, kedze som zrusila plany s jednou kamartkou, aby som mohla stravit vikend s kamartkou inou, ktora to na mna na poslednu chvilu zrusila a ta prva uz mala ine plany. Fasa! Fajn! Nenecham sa vytocit, proste si splanujem opat aktivny vikend a tento krat snad aj nieco porobim! Behom piatka som mala  vypracovany slusny “viekndovy” harmonogram. Zahrnoval aktivity ako “nakupit vianocne darceky cez internet”, “ist si zabehat a potom cvicit jogu” alebo “navstivit opat trhy a tento krat sa NEOPIT a urobit si vydatne ranajky”. Proste bezny zivot. “Normalny” zivot pre zmenu. Tento krat som sa nechcela nechat ukratit o ziadny volny cas a bola som presvedcena ze ho naplno zuzitkujem. Po praci som hned zasla do supermarketu pre “netrhove potraviny”. Nemala som uz energiu na varenie, za mna to zvladol take away a konecne ze si rozpozeram Peaky Blinders. Konecne...

Sms sprava: Tak to nikdy neuhadnes, jak to dopadlo. Mas cas na drink? Tomas” to si robi srandu? Nezmyte vlasty, neoholene telo, nenachystany outfit a ziadny alkohol na rozbeh v chladnicke. Toto je velmi zla konstalacia hviezd. Ale, chudak chalan, ak pise mne, chce si vazne s niekym pokecat. 

Dalsia sprava: Nemusis se obavat, platim ja! Tahle terapie bude na mne!” Oj! Sak to vsetci dobre pozname, neexistuje lepsia startovacia fraza ako “platim ja”! Houston, riadiacia veza prijima rozkaz! Odpovedala som mu ze som u kamaratky, vidim to tak na hodinku, max hodinku aj pol a budem volna. Pod! Ty to zvladnes! Pocas sprchovania som rozmysla nad spravnym outfitom. Nemusi  to byt priamo piatkovy outfit, pretoze si idem vypocut pikantne informacie, to si vyzaduje nieco decentne, ale zaroven sa musim ukazat, Naposledy som vyzerala ztrhane. Dnes vecer nado mnou stali vsetci strazni anjeli, pretoze obe ocne linky som mala namalovane smahom ruky a ano! potlesk! su totozne! Este mensia dilema nad pafremom a som hotova. Pisem ze som hotova, ze teda kde je?! Nic! K mojej dokonalosti patri moja najcenejsia vlastnost, trpezlivost. Trpezlivost! Po par minutach som si vyzliekla kabat a usadila sa na gauc. Hovorim si je urcite niekde vonku, kde je zly signal. Po 15 minutach uplneho ticha a skveleho make upu stale nic! Tiche nic! Nebudem klamat, po hodine stale nic! K trpezlivosti sa asi pripojila aj zufalost, pretoze som tam stale sedela odeta ako prava diva s excelentnym make-upom a pozerala na niaku vedomostnu hru o slovensku. Esteze bola vedomostna a ja som sutaziva, lebo by som tam uz sedela v slzach. Po ukonceni programu a uvedomeni si ze to boli uz 2 hodiny a ja som nedostala ziadnu odpoved som sa musela nad sebu uprimne zamysliet. Preco si to robim? Preco sa toto zrovna musi diat mne? Nakracala som do kuplne, kde som zhodila vsetok glam. Az ked som mala z tvare zmyte posledne smietko, rozplakala som sa. Bolo to tak ponizujuce, aj ked to nikto nevedel a ked to nikdy nikomu nepoviem, tak sa to vlastne nestalo. Ale ja som to vedela a citila som to kazdym kuskom tela. Bolo mi z toho az zle, ako sa niekto opovazuje sa ku mne takto spravat?! A ja taka debilka som k nemu este bola taka mila! Co mila?! Chapava?! Uvedomuje si kolko TO zaberie energie?! Vytvarat si sucit a pochopenie k cudziej osobe?! Citila som sa vinna, ze som na neho aj myslela! Myslela ako sa asi ma? Dal ten rozchod? A on si zo mna urobil handricku na utretie. Ah. Zaprela som sa rukami o umyvadlo, uronila poslednu slzu a pozrela sa na seba. Uplakana, cervena, este kvoli nemu vyzeram aj ako hlupana! Vykracala som z kupelne, lahla som si do postele a civela do stropu. Este posledne minuty pred spanim som vyuzila nad hlbokym zamyslenim, cim som si to zasluzila a uvahami co asi robim v zivote zle. Asponze zatiahol ten ucet za tie vina! A zaspala som.

                                                          -II-

Sobota. Mal to byt moj vytuzeny produktivny den, ale podarilo sa mi vstat s uplne na hovno naladou. Snazila som sa povzbudit muzikou hned z rana a kavou, mojou milovanou. Nadalej som bola v pochmurnej nalade. Navzdory vsetkym faktorom, som sa z poslednych sil rozhodla zabojovat a nahnat si hormony stastia milou prechadzkou cez mesto. Bola som uzimena a citila som to na lyziarksu supravu s celou lyzarskou vybavou, co znamena obrovske okouliare cez pol tvare, aby nikto nevidel, ze som si vcera poplakala nad niakym “imaginarnym” hlupakom. Chvilku som si este posedela nad scrollovanim socialnych sieti a ked som sa este dovytocila stastnymi zivotami osatnych ludi s obrovskym odhodlanim som praskla dvermi a vybrala sa na krasnu jesennu prechadzku Prahou. To ma vzdy vie zazracne povzbudit. Praha je prenadherne mesto a svojou architekturou a historiou ma vzdy dokaze dokonale pohlitit. Ked sa prechadzam ulickami, citim ze zijem v danom momente, ked na mna dychaju vsetky legendy a udalosti ktore sa naozaj stali, tam kde prave teraz stojim! Ako vzdy to zafungovalo, snazila som sa vyhnut miestam, zbytocne preplnenymi turistami. Okolo vianoc ich ako keby pribudne viac nez v lete. Zboznujem jesenny vietor. Ma svoju charakteristicku vonu a dokonca aj chut! Nechala som sa ovievat vankom, v ruke som drzala horuci bylinovy caj z trhov! Aka nahoda, ked mi v tom zavibroval telefon. Intuitivne som sa pozrela na hodinky, co je to za notifikaciu a nechtiac som sa obliala cajom. Uz to bolo znamenie, ze to nebude nic dobre. Tomas! Normalne som sa rozochvela, ako keby JA som s nim prezila romancu a prezivame NAS rozchod. Polozila som si caj na zem, otvorila som si telefon, zacala kracat a citat si spravu: Hrozne moc se omlouvam za vcerejsek! Prehnal sem to s alkoholem a prestal se kontrolovat, je dobre ze jsi tam vlastne nebyla a nepotkali sme se. Bylo to moc spatny a ted mi je jeste hur. Cejtim se hrozne a omlouvam se! Snad sis nedelala startosti a uzila sis hezky vecer s kamaratkou!” Kamaratkou! Samozrejme, fiktivna kamaratka, takto sa nemozem ANI HNEVAT ZE?!  Okamzite som sa na mieste otocila a zamierila k rieke, odpisat na tuto spravu potrebuje dobru strategiu a cas. Cas, aby som si upokojila tep, pretoze srdce sa mi od dramy rozbusilo a nevedelo sa dockat ako sa to vygraduje. V chodzi som zrychlila, jakmile som dokracala k rieke, chodza sa spomalila. V hlave som si prehrala niekolko scenarov, ako by ta situacia mohla dopadnut, keby odpisem tak, alebo hentak. OK, nieco som v hlave skomponovala. Musi to vyzniet lezerne, ale zaroven ho musim zmlatit zatocenymi novinami ako stena. Vsetko v jednej SMS sprave. Zensky um! ,, No Ahoj! Uz som sa zacala obavat ci si v poriadku, ci sa ti nieco nahodou nestalo! Som rada ze zijes a dufam teda ze si cely a zdravy! So mnou si hlavu nelam, nakoniec to bola skvela noc. Na aku sa nezabuda!“ Tomu ver! Na tuto noc, len tak nezabudnem. Amen! Dokracala som k lavicke a sadla si. Chvilu som cumela na telefon ocakavajuc spravu, az som v pozadi zbadala hybajuce sa svietelka. Akurat prechadzala lod, cela vyzdobena do vianocneho motivu a plno svetielok. Ludia behali po palube, v rukach drzal kazdy niaky drink a ocividne sa vyborne bavili. Fascinovane som ich sledovala az kym nezasli. Este chvilu som pozerala s prazdnou hlavou do prazdna za odplavenou lodou. V mojom nemysleni ma prebudila vibracia v mojich rukach. Sprava od Tomasa: Rozchod dopadnul strasne! To bys necekala, co vsechno se stalo! Jsem oficialne slobodnej. Boze nechci na to ani myslet, citim se jeste hur! Promin ak sem te vystrasil, to me ani nenapadlo. To je hezke! Co delas?“ Wau! Tak sa to stalo, boze zalialo ma teplo. Chcem vediet vsetko a nevynechaj detialy! Samozrejme ze s nim sucitim a je mi ho luto, ale zaroven mam citak ze to bude stavnate! Opat som vstala a dala sa do chodze. Pod mozocek, srotuje, dava dokopy tu spravnu spravu: Samozrejme ze som sa o teba obavala! Tolko veci, co sa mohlo stat, ale halvne ze si ako-tak ok. Ak by si si chcel pokecat, moc rada ta vypocujem. Ja sa akurat vraciam od kamartky, rozhodla som sa ist peso domov, vonku je krasne.“ Zas tie kamaratky! Esteze ich mam! Tento krat mi telefon zavibroval rychlo. „Hele mohl bych se pridat? Prijemna prochazka a trocha pohybu na cerstvym vzduchu by mi bodlo!“ Jasne! O pol hodinu sme sa stretli na spodu Vaclavaku. Vyzeral vazne pouzite, presne ako po prekalenej noci. V nasom veku sa to uz prejavuje hlbsie na tvari. Ale ked sa usmial, ak uz to nebolo take hrozne. Na privitanie ma objal a zacitila som cely cocktail drinkov, co mal v poslednu noc. Az mne sa z toho zdvihol zaludok! Esteze sme na cerstvom vzduchu. Tentokrat ja vyzeram dobre a on znicene, situacia po vizualnej stranke je vyhovujuca. Prechadzali sme len tak ulickami stareho mesta a obdivovali budovy, bavili sme sa o meste, historii, poverach a strasidlach, smiali sme a bavili, akoby sme tam neboli pre jeden dvovod: ako dopadol rozchod! Ked sme uz presli vsetky zatulane ulicky, dostali sme sa k staremu namestiu, kde uz bolo na pilno. Vsetko bolo vo velkych pripravach na vianocne trhy, pozrela som sa na neho. Vsetky svetla sa odrazali v jeho tvari, v jeho velmi smutnej a ztrapenej tvari. Vedela som ze je zle, a ze v tejto chvili vazne potrebuje psychologicku kamaratku. Urobila som krok v pred a postavila sa pred neho. Je tak o hlavu aj pol vyssi. Pohladom som si zmerala celu jeho tvar. „Povies mi uz co sa stalo? Mne mozes povedat to, ako to vnimas a citis ty! Ona ma nezaujma, chcem vediet ako sa citis ty!“ Cely ten cas, co som na neho hovorila mal sklonenu hlavu. Suchal nohami a viem, ze mu to bolo neprijemne, ale na to sme tam boli a niekto zacat uz musel. Pozrel na mna ako ztyrane maca, ako stena ktore som prave zmlatila novinami zatocenymi do rulicky. Prisahala by som, ze sa mu narvali slzy do dychacich ciest a oci, ale to uz nie je moja vec. Pokyval plecami, aby mi naznacil, aby sme sa vydali dalej k chodzi. Z jeho reci tela som pochopila, co najdalej od miest, co mu pripominaju ich spolocne stravene chvile. To ta opica, tiez nie je idealna na preberanie tak cerstvych ran. Pripojila som sa po jeho boku a opat sme zacali kracat, tentokrat naspat k rieke. K mojmu oblubenu miestu. „V ten den jsem ji to uz nedokazal rict. Chctel jsem to udelat jenom s cistou hlavou. To sem jeste nevedel, ze ji pak par dni neuvidim. Jakoby stale nebyla ta spravna chvile vis. A pak prisel patek. Vcerejsek.“ Zhlboka sa nadychol a sklonil hlavu. Na chvilku sa mu zastavil dych a potom sa opat zhlboka nadychol a vydychol. „Kdyz sem prisel domu, byla uz doma. Sedela v obejvaku. Normalne kdyz sem prisel, presunula se do loznice. Tenhle krat ostala sedet v obejvaku. Byl sem potesen a na moment jsem si pral aby bylo vsechno opet jak kdysi a zacal jsem verit, ze se to jeste da napravit. Tak jsem si sednul vedle ni a zeptal jse ji jaky mela den. To, jak na me koukla, hned jsem vedel ze je zle! Citil sem to na dne zaludku, neco je spatne. Pak se rozbrecela, tvar ji padla do dlani a neprestala plakat dobrych par minut. Jeste jsem ji takhle nevidel. Sedl jsem si k ni bliz, obejmul si, ze ji utisim, ale uhnula. Cela si odsedla. Byl som kompletne zaskocen. V tu chvili prestala brecet a zacala mluvit. Ze ji je to lito..“ 

„Neeeeee!!!!“ Drzo som mu skocila do reci, cela v soku! Vlastne, dalo sa to cakat, ale ja som stale bola zaskocena! „No jo, to jeste neni vsechno ze jo?! Opat zacala brecet a povidat neco o tom jak je ji to lito a jak moc ji to mrzi a ze mi nechtela ublizit, a jak me vzdy mela rada..“ 

„ Pockaj coze? To znie ako obhajoba ciernej vdovy na sude!“ Ja strasne prezivam kazdu dramu a este o to radsej sa zapajam! „No jdes na to spravne! Po nejakych par minutach vzlikani a narikani z ni pak vypadlo ze se s nekym vida a uz to trva nejaku dobu! (Som v soku! Som v soku!!! Som v soku!!! Cumim s otvorenou pusou, nemam slov) A ze se mi to snazila uz naznacit nekolik krat, ale ze, ale ze to je jedno. Proste nekoho ma a vcera se ode mne odstehovala.“ Wau! Wau! Wau! To co je?! Ok spat na zem, oproti mne stoji totalne zniceny chlap so zlomenym srdcom. Ohrozeny druh, tychto si zeny musime hyckat! A je v mojich rukach. Baba ocividne uctovnicka, vie si spocitat plusy a minusy, nahradit chybajuce x v podobe Y, ano tvrdeho Y. No nemozem jej to zazlievat, tieto baby sa maju najlepsie a z pocutia musim priznat ze to nie je ani totalna zakerna mrcha, ona ho len tak neodkopla, sak sa cela skoro urcite zrutila. Juj! Toto vsetko bude mat este drtivejsi dopad. Kazda fotka, ci akakolvek ina zmienka jej stastnejsieho rozchodu, nez ten jeho. Necha ho tam sameho, tak sa maj! „Pockaj, to takto kruto ta len tak odkopne? Necha ti prazdny byt, cau a maj sa? Plat si to tam sam? Preboha, ved o takychto veciach sa musi diskutovat!“ vycapila som na neho oci a cakala odpovede, asi ake aj on sam cakal. „Ted sme zaplatili najem, takze jsme se dohodli ze tenhle mesic mam na to se rozhodnout co a jak. Stale to nechapu, stale nechapu ze se to deje! Ze je pryc! Ze je s nekym jinym!“ A, tu vidim stranky negativneho myslenia, a tak som sa rozhodla ako dobra dusa zakrocit! „TY-NIE-SI-SAM! Vies co toto potrebuje, pozriet sa na vec z ineho pohladu. Viem, ze je to hrozne, ja sama som zaskocena z tohto zaveru, ale ako si sam uz hovoril, toto nikam neviedlo a ocividne uz aj vieme preco, Dnes mas kocovinu, ale kazdy den budes veci vidiet jasnejsie, az jedneho dna to bude cele davat zmysel, lebo prides na to, ze to zas prispelo k niecomu lepsiemu. Ci uz to zmeni tvoju dusevnu schranku, alebo stretnes niekoho ineho...“ Rozhadzovala som rukami a vysvetlovala, a vysvetlovala az som mu pozrela do tvare a videla zniceneho chlapa. „Melem sracky ze?! Chce to jedlo Tomas! Dobre teple, ceske varene jedlo.“ Tomas sa umsial a prkyvol hlavou. Dobry napad! Rozbehli sme smer centrum, teraz ale s misiou najst volny stol, sobotu popoludni v centre prahy. Schvalne po akom case nas to prejde?! Mali sme obrovske stastie a uz po 15 minutach sme sedeli v tepluckej hospode, plnej ludi a turistov z roznych kutov sveta. Ludia sa prekrikrovali, popijali a pribor buchal o taniere. Prevadzka v plnom prude, toto sme mozno aj potrebovali. Po tej chladnej prechadzke vonku, som aj zabudla ze niekde to este zije! Tomas si objednal kofolu a polievku a ja som si dala svoju polievku na dusu, velku capovanu 12. Popijala som umerne rychlo, ako si Tomas uchlipaval z jeho polievocky. V tichosti sme tam sedeli a uzivali si nase pokrmy. Maximalne raz sme sa na seba pozreli a aj to sme sa trapne na seba usmiali pomedzi kutiky. Bola som si ista, ze po tomto pohostinskom osviezeni, moje sluzby pre vztahove poradenstvo uz Tomas nevyhlada. Bolo mi trapne az neprijemne, a tak nejak som chcela, aby ta chvila uz skoncila. Zeby sme dopili a dojedli, podali si ruky a kazdy by vykracal inym vychodom. A tak niak sa to udialo. Ked sme obaja skoncili, zaplatili sme ucet a pobrali sa von. V tichosti. „Tak kam padis ted? Des jeste za nekym, nebo dom?“ Zvazila som, vyuzijem svoju oblubenu kamaratko-vyhovorku? No, povedala som si ze jednu som uz dnes pouzila, nebudem to prehanat! „Vies co, to pivko mi tak dobre padlo, ze mam chut uz sa len vyvalit s popcornom pred niaky dobry film a zababusit sa pod deku.“ Usmiala som sa a uplne som sa zacala rozplyvat v tej predstave ako okupkana, zabalena do deky, v teple domova si pustam film. Hori mi sviecka, zapalim si svetielka. Kompletne som sa preniesla myslou do svojej predstavy, az som prestala vnimat, kde som a co sa deje. Prebral ma az znamy hlas, kedy som si uvedomila ze sa ma Tomas nieco pyta... „co myslis? Ale jenom jestli se ti chce, protoze mam taky takovou naladu, a jestli chces spolecnost samozrejme. Me by asi bodla spolecnost.“ Boze chudak chalan, musi byt na tom vazne zle, ked aj po tak hroznej schodzke, stale chce vyhladavat moju spolocnost. Ale chapem, kamaratom sa asi takto neukaze. Chce to 2-3 dni aby zmuznel natolko, aby bolo adekvatne oznamit kamaratom, ze je to uz slobodny muz! Ale hlavne, on je “v pohode”. Takze vam ho dam dokopy chlapci a buduce potencialne priatelkine. „Prepac a co bol plan? Prepac som sa zamyslela.“ Tvar mu povolila, ani som si nevsimla v akej bol grimase, vazne je zufaly. „No jestli nechces na film a popcorn ke me. Ten byt je tak prazdnej a taky bych si pustil nejakej film a jen tak chill.“ Ok. Ved to uz jedno ci ten film pozeram tu alebo doma. Zaroven som zvedava ako zije a co viem, nebyva daleko odo mna. „Vies co, a preco nie! Nevadi keby si este cestou kupim drink? To pivko ti ma rozohrialo!“ Tomas sa usmial a vsimla som si ze si vydychol. Boze, vidis to ty tam hore, kolko dobrocinej cinnosti sa tu venujem?! Za toto mam cistu karmu minimalne na pol roka! Tesne pri jeho dome si zakupila Bohemku, ze co najhorsie sa moze stat?!

K mojmu prekvapeniu byval este blizsie k mojmu baraku, nez som sa domnievala. Bolo prijemne ze to mam domov vazne par krokov. Pocasie sa ochladilo a zacina mrznut, co znamena ze sa bude aj vyborne smykat! A veru neviem, neviem po tych bublinkách! Byt mal velmi utulny,a aj ked sa jeho ex odstahovala v rychlosti, stále tam bol citit jej dotyk, jej pach, jej pritomnost. Je to az sialene ako je citit, ze stale ju nechce pustit zo svojej hlavy a života von. Rozochvela sa mi ruka v ktorej som drzala bublinky, ano, potrebujem surne otvorit tuto flasu a zo zufalstva si ju naliat do zaludka! To bude to najvtipnejsie, co zazijem tento vecer. Niekde v zadu som zacala zvazovat svoje rozhodnutie sem ist. Opat sa mi rozochvela ruka, v ktorej som drzala Bohemku. Je cas! Pozrela som sa na neho a usmiala sa, on nadalej vyzeral ako ciste zufalstvo! Vykrocila som k nemu, v tele mi koloval pocit lutosti a prisiel cas ucicikat tohoto mladenca! Aj ked nie som matka, moj materinsky hlas sa okamzite ozval. ,,Das si bublinky? Babam to v takychto momentoch pomaha!“ zdvihla som obocie a s prekvapenym vyrazom som pozrela na neho. ,,Maximalne na dno, nak nechci alkohol moc cejtit.“ Cela flasa pre mna, zalial ma pocit blaha. Ked si to clovek tak vezme, nie som na tom tak zle! Som v cudzom byte s chlapom, v bezepeci, v pohodli, popijam svoj oblubeny drink. Odhliadnuc od toho ze on je na kompletku rozbity a nie je medzi nami ziadna chemia,vychadza mi z tohho prijemny sobotny vecer! Hura! „Kde mate sklenicky?“ pohliadla som na neho a zrazu to bol najsmutnejsi clovek na planete. Nevedela som ze to ide este viac, nez bol. Zdvihol hlavu, pozvdychol si, pousmial sa a tak opovrhujuco v uskrne poznamenal: „Ne my, ale JA. Sklenky mam tady.“ Vytiahol dve sklenicky na vino. Tym ze som sa citila ako total P, nie ja! On vo mne vytvoril tento pocit, som mu tie sklenky na vino pre bublinky odpustila. Otvorila som flasu, uz ako profesional, samozrejme, jemu som naliala, povedzme na dno a sebe, povedzme jemne nad stred sklenicky. Podala som mu jeho sklenku do ruky, usmiala sa a povedala:  „Tak na TEBA!“ Strngla som o jeho sklenicku, ten zvuk mal naznacit gesto facky do tvare, ktoru som mu verbalne vratila. Nech sa na P citime obaja, ked uz. Usadili sme sa na gauc, ja som si dopriala vacsi dusok sumiveho vinka. Aj dva! Do par minut som mala v pohariku na dne, tak ako som naliala jemu. Flasku som mala na starosti ja, takze som si s umevom dopriala, ci doliala. Toto musí ist rychlo dole, kde uz som sa dobrovolne prihlasila na funeral ich vztahu. „Tak, na co mas chut? Co chces pozerat?“ predstierala som dobru naladu, snad aj za oboch. Pohliadla som na neho a v tichosti sa nase pohlady zhodli, ze film budem vyberat ja. Hned ako som otvorila appku s filmami, na mna vykukol posledny Terminator! Boze! Aka prijemna nahoda, uz dlhsie som sa chystala zhliadnut tuto poslednu verziu. Som hrozne zvedava co tvorcovia, podojili z tohoto franchisu. Ale na obalke je starsia pani a ja bojujem za tie prava a rovnomernost zien. Opat sa nase pohlady stretli a zhodli ze vyber moze byt. Tomas vytvoril uzasnu atmosféru k filmu. Niekde vytiahol popcorn, dakujem ti chlapce! Asi v polovicke filmu, kedy moj tep uz dosahoval vrcholce z napatia, som zacitila na svojom tele vahu jeho hlavy, zaspal. V pohode! Moje promile a adrenalin sa drzali v hladinke. Este mi ostal niaky popcorn, dopozeram film a pojdem. Uz to dopozeram, ja si vsetky tieto platene kanaly dovolit nemozem. Chcem vediet koniec. Posupla som sa nizsie, jeho hlava sa zosunula na moje rameno, oboch som nas prikryla dekou a ja som naspat zapozerala do filmu. Koniec si uz naozaj nepamatam. Teplom jeho tela, kombinaciou bubliniek a preplakaneho vecera som na tvrdo zaspala. Vedla neho. Ked som sa zobudila, bola vsade tma. Zprvu som ani len netusila, kde som. Teda, ze nie som doma. Blizko tvare som citila niekoho dych, jeho ruka bola okolo mojho tela a lezali sme spolu v uzkom objati. Doslova som citila teplo jeho tela na mojom, nohu som mala lezerne polozenu krizom cez jeho boky a nohy. Bolo mi prijemne. Pri pozorovani situacie som za zamrvila a jeho ruka sa zosunula priamo na moj zadok, zatlacil ma zan a jemne si ma pritiahol blizsie k jeho klinu. Moje prsia sa priflacili na jeho hrud a pobozkal ma na krk. Jeho vlkymi perami sa pritisol na moju pokozku. Citila som kazdu bunku jeho tela na mojom krku. Robil to velmi pomaly.  Moj tep sa okamzite zrychlil a zacalo mi busit srdce, oboje. Aj to na hrudi, aj to v podbrusku, co spustilo vibracie. Rukou mi odrhnul vlasy za ucho a opat ma pobozkal na krk. Zacitila som jeho teply dych za uchom. Navlhcene pery sa opat letmo dotkli mojej pokožky. Cele telo sa rozvibrovalo, od prstov na nohách, cez prsty na rukách,az sa mi  vlasy postavili dupkom. Cit v mojej pokozke sa dal na straz a každý dotyk som precitovala intenzivnejsie. Jeho ruka mi sklzla zo zadku, cez cely chrbat az ku krku, zchytil ma a opat si ma silno pritiahol k telu. V tejto chvili som to uz vzdala a oddala sa mu. Svoju vrucnost som mu naznačila trenim mojho klinu o jeho. Dychala som zhlboka a užívala som si každý nadych a vydych. Zacala som sa potit a jedine co som chcela, si bolo okamzite vyzliect vsetky veci. Ako facka z jasného neba, sa mi v hlave zjavil ten hlasok reality, ten hlasok, co ma moze este v tejto chvilli zachranit. Na moju obranu, mi v tele este stále kolovali zbytkove bublinky. „Sisi tym isty? Chces to?“ ako spravna vztahova poradkyna, verim v konverzaciu, preco sa teda nespytat a uistit sa. „Joooo…“ zastonal. Vzal ma za nohu, ktoru som mala okolo jeho tela, prevratil sa na chrbat a mna vzal so sebou, ze som mu teraz sedela na jeho kline a nohy som mala okolo jeho bokov. Priamo som mohla pocitit ako “tvrdo“ sa uz na mna tesi. Oboma rukam ma pevne uchytil za zadok a trenim mna o seba sa uistil ze sedim bezpecne na jeho uzasne pevnom penise. Nasledovne mi rukami vyliezol na chrbat a vyzliekol mi svrsok. Vo volnom case nikdy nenosim podprsenky ,co bolo pre neho prijemne prekvapenie. Asi prvy krat som ho videla usmiat sa, ze si to uzival.  Moje tvrde bradavky naznacili jemu ako si to uzivam ja! Okamzite som mala jeho tvar nalepenu na mojom prsniku. Chlapec vedel co chcel, a robil to spravne. Za vyborne odvedenu pracu som ho odmenila prijemnym trenim sa o jeho klin. Ja zas viem co maju radi chlapi. K mojmu prekvapeniu si uzival každý moment. Nesiel na to zhurta bum-bum. Nie nie, hriesny tanec damy! A ja? Ja som sa mu oddávala ako Baby. Ked sa dovenoval mojmu poprsiu, ktreho bradavky boli pokryte slinami, ocami pohladol na mna. Okamzite cital co bude dalej. Prevratil ma na chrbat, tak ze teraz som lezala ja a on bol na mne. Zasadeny v mojom kline ma bozkaval od bradaviek az kym neprisiel k mojim nohaviciam. Nez mi odopol gombik, este raz sa mi zahladel do oci a jazykom mi prisiel od pupku opat k bradavke az na krk. Zacitila som teplo jeho pokozky priamo na mojom hrudniku. Hlavou sa nahol k mojej a pobozkal ma. Ale nie porno nadrzany bozk, nie nie. Pekne pomaly, najprv sa dotkol jeho perami na mojich, pri tom som zacitila ako mi zacal rozopinat nohavice, prvy gombik. Dychala som tak zprudka, ze pri kazdom nadychu som sa suchla bradavkami o  jeho pokožku. Svojimi perami mi roztvoril moje peri a pobozkal ma. Vasnivo! Ohnostroj! Pri tom mi rozpol zips a stiahol nohavice pod zadok. Dobozkaval ma a dal mi letmy bozk na pery, na bradu, na hrudnik, oba prsníky a pomaly bozkavajuc sa dostal k mojim nohavickam. Pobozkal ma pod brusko, zchmatol moje nohavice a zacal mi ich tahat dole. V tej chvili som si uvedomila ze tam lezim len v nohavičkách, a on ma stále na sebe noahvice. Nevadi, rob si so mnou co len chces! Roztiahol mi nohy, pomaly sa vratil na svoju poziciu, jeho klin na mojom, jeho trup na mojom a jeho pery sa blizili k mojim. Kde ma opat zlahka pobozkal, omotala som si nohy okolo jeho bokov a  zadku a silno som si ho pritiahla k mojmu klinu. Ked bol spravne blizko, obtrela som sa o jeho klin a nechtami som mu jemne presla od jeho zadku az ku krku. Po celom tele mu nabehla husia koza. Rukami som presla az k ramenam, o ktore som sa zaprela a odtiahla ho od seba. Silou som ho položila na postel ze lezal na chrbate on a ja som vyskocila do svojej oblubenj pozicie, ja hore. Moj klin pevne na jeho. Vratila som mu jeho bozk, tym ze som sa pomaly jemne nechtami zviezla po jeho trupe, popri krku, poza jeho hlavu. Polozila som sa na jeho telo a pobozkala ho na pery, hned na to som sa zdvihla a pobozkala ho na krk. Nechtami som mu jemne presla od krku k jeho nohaviciam. Sadla som si trocha nizsie na jeho stehna a zacala mu rozopinat nohavice. Odopla som mu prvy gombik a rukou mu presla po uz tak pevnom penise. Na prvy pohlad vyzeral uzasne a ja uz som sa nevedela dočkat, kedy sa zoznamime! Radost bola obojstrana, pretoze Tomas sa mierne nadvihol ako sa mu to paci a lahol si naspat. Ano, prisiel cas rozopnut zips a nechat vyletiet ptacka z hniezda. Zasdny moment v nasich zivotoch, teraz ak ho uvidim celeho vo svojej krase, priatelstvu je koniec. Navzdy uz medzi nami ostane tvrdy penis. Nadychla som sa, pozrela mu do tvare. Chcel to, chcel to hrozne moc. Chcel mna, bol po mne hladny. Cierna tma, blok, ostal priestor iba pre zivocisne pudy. Stiahla som mu nohavice a ponožky (neznasam ponožky při sexe, akoze preco?). Plizila som sa  naspat pomedzi jeho nohy, z jeho trenirok sa uz na mna tycila jeho pycha. Pobozkala som ho na podbrusko. Pohladil ma po vlasoch a nechal si dlan na mojom temene. Prsty mi zaliezly pod gumu jeho trenyrok a zacala som tahat. Kuk! Vyskocil na mna! Skoro mi rozbil celo! Bol nadherny! Viem si predstavit zeby pri tom v pozadi hrala buracajuca klasicka hudba. Dojatim sa mi do kutikov nahrnuli slzičky. V rychlosti som mu ztiahla trenky a vratila sa k jeho obrovskemu, tvrdemu penisu, co tam stal ako raketa. Bola som tak stastna z toho co vidim, ze som ho okamzite pobozkala na jeho spicku.Pred tym som si poriadne navlhcila pery. Zasluzil si obrovsky vlhky bozk. Pravou rukou som ho vzala do pevneho stisku a opat som ho pobozkala na jeho spicku, tentokrát bol bozk o dost vlhsi, dlhsi a intenzivnejsi. Obaja sme sa tesili, ze sa mu to paci! Jazykom som ho zobrala od korena az k spicke, kde som ho celého pohltila. Jeho velkost sme so slzičkami v kutikoch mojich oci oslavovali este niaku chvilu. Och, hrozne som sa tesila z tejto kombinacie! Cele moje telo sa chvelo a vibrovalo. Chcem aby to trvalo vacne. Cely cas ma hladil na zadok a obcas sa mi jeho prsty zatulali okolo mojho klitorisu a naspat nahor.  Jeho obrovske dlane ma zchytili pod pazuchy, jemne si ma nadvihol a polozil na postel. Lahol si navrch mna a medzi nohy. Bola som pripravena sa roztopit, cela som tiekla blahom.Stale som mala na sebe nohavicky, len mi ich posunul na stranu a drzal lavou rukou, kym pravou rukou si drzal si svoj obrovsky penis a  spickou mi presiel pomedzi pysky a jemne sa zahraval s mojim klitorisom. Boze takto ma natahovat, ano prosim! Zacal ma bozkávat na brucho, na prsia, na krk, na krk, na krk, na krk, aaaano. Popritom sa stále zahraval s mojou pokladnickou. Stále chodil svojou spickou penisu hore, dole. Hral sa, az… tvarou presiel nad moju a mne hlavou okamzite prebleslo, on vobec nie je moj typ, ale teciem z neho ako pokazena mraznička. A to bol posledny moment, co som zapla mozog, potom som kompletne vypla. Boze, mat to tak natocene! Zahladel sa mi do tvare, ja som ho skumala svjoim pohladom, co bude. Usmial sa a vtedy do mna vlozil svoj “nastroj lasky“. Opat len zlahka, len spicku a vytiahol ho von. Stále mi hladel do tvare s usmevom, skor taky uskrn, vedel presne co robi. Najprv si ma zohrieva. Vsetky vlasy, chlpy na mojom tele mam zjezene, každý dotyk je niekolko krat znasobneny. Opat ho vsunul do mna, tentokrát o nieco viac, ale zdaleka nie cely. Este raz jemne prirazil a zase ho vytiahol von! Tentokrat sa uz smial, je tak jednoduche ma roztopit. Toto EGO som este nevidela, takehoto som ho este nezazila. Chlap ktory si veri, chlap co vie co robi, chlap co vie co robi so mnou. Co viac moze byt pritazlive?! Zrala som ho pohladom, každý kus jeho tela, to ako sa so mnou hra, to ako sa na mna pozera. Oci mi horeli, tak ako budem horiet v pekle. Doslova okolo nas nic neexistovalo. Ani cas nehral ziadnu rolu, citila som ako sme sa spojili, ako presne vieme co sa bude teraz diat a ze to nie je pre slabe povahy. S uskrnom na tvari sa posunul na kraj postele a stiahol mi nohavicky. Vratil sa naspat medzi moje nohu, tvar mal priamo nad mojou. Rozosmiala som sa a vtedy ho tam strcil celého, niekolko krat sa so mnou pohral a zlahka prirazal. Lavou rukou sa podoprel a pravo rukou ma chytil okolo krku, jeho dlane su tak obrovske, ze mi nimi zakryl cely krk, vtedy ho prirazil, na doraz! A ostal, ostal a trel sa mi o klitoris, krk mi zovrel v ruke tuhsie, v uchu som pocula ako sa mu zrychluje dych. Dycha viac a viac zhlboka. Tvrdo prirazi a opat zostane a trie sa mi o klitoris, ale len par sekund a opat tvrdo prirazi. Lavou rukou sa odrazil do sedu, roztiahol mi nohy do koran, vytiahol ho a z vysky spustil na neho slinu a prirazil, tentokrát zrychlil tempo. Lavou rukou si ma pridrziaval o brucho, o boky, za ruku, zatial pravou rukou mi pridrziaval lavu nohu nahor a prirazal a hral sa so mnou a nechal ma tam dole dokonale sa roztopit. Prehadozval si ma ako sa mu len pacilo a ja som ho nechala, kde ma chce, ako ma chce,a co len chce! Boli momenty, kedy si ma pritiahol zo zadu za vlasy, tvrdo prirazal a silno ma plieskal po zadku, prisaham cim silnejsie ma praskol, tym viac vo mne vybuchovali ohnostroje. Ku koncu si ma pritisol k stene, svojou nohou mi rozkopol tie moje, najprv mi presiel spickou svojho penisu od klytorisu po koniec. A este raz, tento krat viac pritlacil a treti krat ho cely az po koren strcil do mna,  ten naraz utisil moj zadok, na ktory sa na doraz natlacil a prirazal. Pravou rukou si ma pridrziaval na krku a lavou rukou mi drzal obe ruky za zapestie nad hlavou. Co si budeme hovorit, vobec som tohoto chlapa nevnimala ako toho zranenho chlapca, s ktorym som do tohto bytu vkrocila. Ten rozchod sa na nom podpisal a ja som sem vosla ochotne s flasou Bohemky, mu z tych problemov odlahcit, a teraz tu stojim a robim si svoj job. Boze viem sa kurvit a tento sex si mi priniesol, za vsetky dobre vykonane skutky. Zehnaj! Tento suboj titanov pretrvaval az do neskorych nocnych hodin. Skoncila som s nespočetnými orgazmami a ejakulatom na prsiach.  Obaja sme skoncili  velmi uspokojeni. Vsetky problemy a starosti boli prec! Obavy a stres odplavali a zaplavil ma pocit kuraze, energie, optimizmu! Kompletne dopoteni sme si lahli na gauc a len tak sme tam lezali, ja by som kludne povedala ze sme levitovali, ale… Ked sa mi schladila koza pritulila som sa k nemu, rukou si ma privial k sebe. Opat som si prelozila nohu cez jeho telo, cez jeho uz odychujuci penis. Vdychovala som vonu jeho post sexoveho pyzma. Olblial ma pocit bezpecia a v klude som si zavrela oci. Este na chvilku.

                                                           -II-

Uryvok zo zapiskov z dennika: 

Uz je to tyzden, co sme sa nevideli, ani spolu nehovorili. Neviem ci s nim chcem este hovorit, teda… s jeho penisom by som chcela hovorit, boze! Co to hovorim? No, pravda je taka, ze som na to nemohla prestat mysliet! A boli noci, boli, kedy som vymenila baterky vo vibratore a myslela opat na tu zhavu noc. A znova. A? znova. Hovorim si, co sa asi tak melie jeho hlavou?! Uuh, suchol som tu babenku, presne to co som potreboval, sa uvolnit! Diky! Ach. A nemozem si ani postazovat! Za ten hurikan co sa tam prehnal, budem este dlho vdacna! Ked si len na to spomeniem, prejdu mi po celom tele zimozmriavky. Toto treba preliecit!

[neviditelnamartina]

Cervena krosna s kosikem na obriho bilyho psa ukradena z nasich veci od baru, nekolik bund ukradenych z naseho zazemi, telefon ukradenej z nabijecky hrajicimu dji, co se odbeh vychcat, kdo to ma? Svine vysmazeny, corky zasrany, svoloc a lidskej odpad. Kvuli vam byla freeparty ukoncena o den driv. Kvuli vam uz v prostoru nikdy nic nebude. Kvuli vam umiraj posledni zbytky free kultury a 95% slusnejch lidi je souzeno a davano do stejnyho pytle. Mrdky, nenavidime vas. Diky nedodrzeny prosbe at se nedelaj grafka, nenicej se veci a nechodite nahoru jsme byli zatazeny. Nebyl problem s hlukem, nebyl problem s tim, ze se freecko schovava ve sklepe a nikdo na nej nevidi, nebyl problem ze jsme lhali o nataceni reklamy a delali v miste technoparty, meli jsme prostor pro sebe a neschopnost dodrzovat zakladni lidsky chovani, jako treba nechcat si doma pod nohy, nedelat bordel, nenicit a nepustosit, zlikvidovalo party. Velke diky ze kradete na svym. Moc diky nemocnym a zavislym troskam a vyfetlum, ze si nicej pudu pod nohama, okradaj svoji rodinu, kulturu a posledni lidi, kteri je jsou schopny tolerovat s jejich nemoci bodaj do zad. Jste nevitanymi zjevy, ostudou rave kultury - tahnete do hajzlu.

Kouzelnej kolotoč

[lucya-k]

Mi drazi

Tak se zase mesic s mesicem sesel a ja si rikam, ze je nejvyssi cas vam  napsat jak se mame. Venku padaji trakare, Nikolasek si dava poobedoveho slofika a ja nemam silu do domacich praci a tak si davam cajik a tukam par radku. Uvidime kolik dni mi potrva prispevek dokoncit…

Miminku uz jsou ctyri mesice (pokud jako moje doktorka pocitate jeden mesic – ctyri tydny). Pristi tyden nas ceka druha varka ockovani a take vazeni a mereni. Jsem moc zvedava, kolik ten nas “drobecek” bude mit, protoze mi prijde cimdal tim tezsi. Jsem rada, ze si s nim mohu trochu zaposilovat, ale take zjistuji, ze ma jeho rostouci vaha negativni vliv na ma zada. Uz druhym dnem me pekne boli mezi lopatkami. Zablokovany krk a ramena  nemam poprve, ale jeste nikdy me zada nebolela tak, ze bych se nemohla poradne nadechnout, nebo si na ne lehnout. A hadejte v jake pozici me boli nejvic? …v te ktere travim nejvic casu… pri kojeni.  A tak jsem moc rada, ze toho kojeni ted bude ubyvat, protoze nam mudr doporucila prvni prikrmy. Nejak se mi nechce zacinat kupovanymi kasemi, ktere jsou plne  cukru a tak varim kasicku z ovesnych vlocek a pridavam do ni moje mleko. Rikam si ze, od rychlych cukru se musime drzet daleko, vsak mi bylo cele tehotenstvi po cukru zle a Niko se narodil s nizkym krevnim cukrem, tak si musim davat pozor, aby mu ty cukry pak nelitaly a nebyl vztekle hladove miminko. (jako maminka) No a protoze Niko mel citlive zazivani uz u me v brisku, stale musim drzet jakesi diety i ted pri kojeni.  Porad nemuzu jakekoliv kravske mlecne produkty. Kdo by to byl rekl, ze mliko je skoro ve vsem. I v chipsech? Palive jidla jsou stale pase. Kdyz snim papriku, fazolku ci kvetak, mimo se nafoukne a krici a krici. Kdyz si dam cokoliv z rajcat nebo s kari, mimo blinka a blinka. Dalo mi dost prace vymyslet jidelnicek vyvazeny na vsechny ziviny. Jeste ze nam nevadi maso a na zbytek je tu takova siroka nabidka veganskych produktu. Uz jsem si od kamaradky veganky vypujcila nejake knizky s recepty, ale vetsinu z nich nepouziju, protoze je v nich cibule a cesnek. Musim rict, ze me stravovani je ted trochu nuda.  Tak jiste chapete, ze uz se moc tesim, az tomu kojeni bude konec. Do Nikovych sesti mesicu jsem zatim odhodlana to vydrzet.

Z vysilacky se ozyva radostne vyskani, pokracovani priste… (kolik jsem asi v teto vete udelala hrubek?)

Jsem zpet, mimco jsem utahala cvicenim a na chvilku ho soupla do kocarku v chodbicce. Ven se nejde, stale snezi, fouka vitr a je minus deset. Uz jsem se dokonce musela inspirovat videi na youtube, abych zpestrila nase denni activity, protoze spanku pres den je stale mene. Cvicit chodim i ja, po to co jde Niko do hajan jezdim do gymu a trochu posiluji, abych se udrzela v kondici.  Myslela jsem si, ze budeme s Nikouskem chodit na plavani, ale zatim se zadne koupani neobejde bez hysterickeho revu, tak uz se pomalu zacinam smirovat s tim, ze ten nas rak hold nebude vodni typ.

Dvakrat jsme tu meli slecnu na hlidani. Sehnala jsem ji pres ceskou stranku na facebooku. Bydli asi 3 minuty od nas a uz tu hlidala 9ti mesicni dvojcatka, tak je videt, ze uz to s miminky umi. Kdyz ji ale Niko videl poprve, byl zrovna ve fazi mamanek. Posledni dobou jsme travili hodne casu spolu a diky zhorsujicimu se pocasi az tak casto nejezdili na celodenni vylety za kamaradkami. Vysledek byl, ze nechtel nikoho jineho nez me. Rval u hlidacky, ale i u Martase. Ten sice snasi Nikovo porvavani statecne, ale mne to bylo strasne lito a na stranu druhou jsem se zacala bat, ze na me maly bude fixovany a tak mi nezylo, nez se zase na vzdory pocasi zacit socializovat.

Martas umi s Nikem skvele blbnout, ale ten na to ne vzdy ma naladu a nekdy by potreboval utesit a pochovat i od tatinka (protoze jinak by ho maminka v kriticke vecerni hodine pred spanim mela na ruce nonstop). Takze jsme museli prekonat dalsi vyzvu a to jak naucit Martase, aby Nika taky nekdy uklidnil a ne jen rozdovadel a rozerval. No a kdyz si Martas moje rady nebral k srdci, dosla mi jednoho vecera trpelivost, chlapce jsem nechala na pospas osudu a sla se schovat do pradelny. Jako pro matku to pro me bylo tezke, protoze Nikuv rev se stupnoval. Zhruba po peti minutach jsem slysela blizici se dupani... hledali me. Ale na pradelnu zapomneli a tak me nenasli a museli si poradit. Za dalsich 5 minut bylo ticho a o nekolik minut pozdeji, uz se ozyvaly Nikovi radostne vykriky. A tak jsem si uvedomila, ze jim musim dat vic prostoru. Jakmile jsem totiz pobliz a ditko me vidi a slysi, zkousi to a chce ke mne. A Martas je jiste klidnejsi, kdyz mu nestojim za zady a nepozoruji, zda maleho uklidni nebo ne.

Martinek se nekdy podivuje, ze na nej dost tlacim, ze ma s malym delat to ci ono (prevlikat, koupat, houpat, krmit, povidat pohadky), vzdyt kamaradi rikali, ze deti jsou pro tatinky az tak od roka a pul? To mozna ano, ale rok a pul je dost dlouha doba na to, aby si kluci vytvorili pevne pouto a myslim si, ze by se jim pak chybejici cas blbe dohanel. Uvedomila jsem si taky, ze prvni dva mesice byl Niko prevazne jen se mnou a babickou, tatka ho dostal po prichodu z prace na 5 minut, nekdy ani to ne, protoze jsme z vyletu prijeli pozde a slo se do hajan. Ted jsem rada, ze jsem nevymekla a kluky do vice spolecne traveneho casu dotlacila, protoze jim to jde spolu lip a lip a ja mam vecer doma konecne klid.

O den a masaz pozdeji

Tak jsem se rozhodla nechat si ma ztuhla zada namasirovat a sehnala maserku, ktera prijela k nam domu i s masaznim stolem a vsim potrebnym. Jsem moc rada, protoze to byla skvely relax, uleva a taky jsem se dozvedela, ze se svyma zadama budu muset zacit neco delat. Slcena hned poznamenala, ze se mi leva cast tela uplne posouva dolu. Je to z toho, ze maleho nosim na leve ruce, abych tou pravou mohla neco delat. Takze budu muset ruce zacit stridat a  nastudovat spravny “kojici a nosici” postoj.

At ted premyslim, jak premyslim, nemohu si vzpomenout, jestli bylo neco duleziteho, co jsem vam jeste chtela napsat. Snad jen to, ze jsem rada ze tenhle bog porad funguje. Jinak by se mi fotky akorat hromadily v mobilu a kdo vi, zda bych se nekdy donutila je roztridit podle datumu a ulozit. Davam si predsevzeti pres zimu nahrat vic videi. Uz jsme se rozhodli, ze do Prahy zavitame na jare (duben/kveten), tak se pomalu zaciname tesit na videnou!

Moc pozdravu a pusinek od nas vsech

[orelbloguje-blog]

Den jedenacty, dvanacty a trinacty: Prijezdova cesta do San Francisca vklidu, tvl co to je? Jeste nejsme ani ve meste a uz platime 5 dolaru za prejezd mostu. Tvl foť to, tady vickrat nepojedem. Stavime v airbnb doma. Je to studentsky dum. Slecna vypada v klidu, Typci huli.. taky v klidu! Jedem do mesta. Downtown LA jsou spinave, smradlave a nebezpecne stoky krasneho mesta San Francisco, ktere ma i svou originalni dusi. Z tri mest ktere jsme navstivili jednoznacne vede SF. Cable car fici po cestach a rozrazeji davy otravnych lidi, Lombard street je zkroucena jak dešťovka a rozdava pohledy fotografum, pier39 pekne molo plne obchodu a na konci lachtani party! Je jich tu aspon 100, rvou jeden na druheho a smrkaji po sobe! Chinatown je proste chinatown, cinane, cinske jidlo, cinske ulice, cinska vyzdoba, cinske upominkove predmety... Silicon valley - z Facebooku vidime budovy, security kteri ridi dopravu a thumb up sign, trochu nuda, nemuzem dovnitr. Google ma stylove barevne kola, security chybi ale maji obchod a vypada to o kapku lip, nemuzem dovnitr, Tesla auta vsude jak u nas Skoda auta, Apple - ridici se nadsenim zveda hlasek, pouze Appel store ani znacku tady nemaji na foceni, nemuzem dovnitr. Tesla! S chlebem v ruce vchazime do maleho obchudku s badass auty! Zamestnanec nas uvadi do kouzelneho sveta elektrickych aut, muzem dovnitr! NASA - stavime pred branou, ptame se ochranky zda muzem projit, straznik se nas pta proc? No proc asi vole. Chcem se podivat dovnitr. A mate ID? Coze? NO JISTE, tady mas NASA ID! Microsoft - budovy, nuda! Standfordska universita krasa, krasa, uz nevnimame jako rano, unava si vybira svou dan. Golden Gate Bridge je cerveny a ne zlaty, stavbari nekde udelali chybu. Ale je cool. Hikujem na plaz kousek od mostu a loucime se s oceanem, ten doma nemame. Vyjizdime na Twin Peaks, vyhled 360° na SF v pritomnosti šaolinskych mnichu v oranzovem županu. Vyrizujeme posledni detaily a stavime do outletu. Nedokazu rict zda to byla chyba ale ten obchod je jak droga! Je nam lito neco nekoupit, ja kupuju 5 nepostradatelnych veci za cenu jedne v CR. Posledni vecere, posledni zapad slunce pod Golden gate bridge, posledni mile v aute, posledni natankovani, posledni zabrzdeni, rozlouceni s autem a spanek na letisti.

Čas v autě celkem: 1day 14 hrs 30 minutes +

Najeto mil celkem: 2848mi (4557km)

Day eleven, twelve, and thirteen: The road to San Francisco, nothing happens... what's that? We are not even in the city and we pay $ 5 for the bridge crossing. “Take pics here, we wont go here again.” We live in an airbnb house. It's a student’s house. Girl looks cool, the guys smoke ... it is fine! We go to the town. Downtown LA is the epitome of the dirtiest, smelliest, and most dangerous sewers of the beautiful San Francisco. SF has an original spirit. San Francisco beats all three cities we have visited. A cable car runs along the paths and break up crowds of poisonous people. Lombard Street is twisted like a earthworm and gives a views for a photographers. Pier39 is a nice pier full of shops and in the end of the pier there is a sealion party! There are at least 100 of them, one on top of the other and sour on themselves! Chinatown is simply a chinatown, chinese, chinese food, chinese street, Chinese decorations, chinese reminder objects ... Silicon Valley - Facebook - we see buildings, security that leads traffic, and facebook thumbs up sign. A bit boring, we can’t go inside. Google has stylish colored bikes, security is missing but it has a Googlestore. It looks a bit better, but we can’t go inside. Tesla cars are everywhere as Skoda cars in Czechia. Apple - drivers voice raises by joy, there is only Apple store, no Apple sign to take a pic with, and we can’t go inside. Tesla! We go inside a shop with bread in hand, small shop with badass cars! The employee puts us into the magical world of electric cars, we can go inside! NASA - we stand in front of the gate and ask a guard if we can go through, “why do you want”? “Well, why not dude, we want to look inside.” “Do you have an ID?” “What? OF COURSE, here's the NASA ID, douchebag! Microsoft - buildings, boring! Standford University. Nice, nice, we are basically zombies who just want to break through the doors of NASA at this point. Too tired for our own good. Golden Gate Bridge is red, not gold, construction engineers have made a mistake. But it's cool. We hike down on the beach just by the bridge and say farewell to the ocean. We don’t have it at home. We go to the top of Twin Peaks, a 360° view of San Francisco in the presence of Shaolin's monks in an orange robe. We do last important stuff and stay in the outlet. I can’t tell if it was a mistake, but the shop is like a drug! It is a pity to not buy things. I buy 5 indispensable things at the price of one in Czech Republic. The last evening, the last sunset under the Golden Gate Bridge, the last miles in the car, the last gas station, the last breaks, say farewell to the car, and sleep at the airport.

Time spent in the car in total: 1day 14 hrs 30 minutes +

Mileage in total: 2848mi (4557km)

[triucitelkynatripu]

Posledni dva dny v Semarangu

Dost uz bylo hotelu. Preci jen jsme vyrazili na batuzkarskou dovolenou, a i kdyz jsme si trochu toho evropskeho stylu zivota uzivali, nastal cas presunout se do obydli mistnich obyvatel a poznat trochu vice jejich styl zivota.

Protoze tu Miska chvili zila, dostali jsme se diky ni do moc mile rodiny. Privitali nas tu s otevrenou naruci a staraji se o nas jako o vlastni. ☺ Prave pred chvili nam dali vyzkouset tradicni napoj,ve kterem je nalozeny banan a byla to bomba. Chutova i sladka. Cukr tady i v Thajsku davaji uplne do vseho, vcetne freshu. My nesladici (krom Evci) budeme mit asi po prijezdu dost abstak.

Vcera jsme se tedy presunuli z hotelu a uplynule dva dny v podstate stravili u bazenu, na masazich, pedikure a na nakupech v obchodaku (maji tu Baťu). 😀 Dnes jsme se preci jen odvazili vyzkouset outdoorovou zabavu, po indonesku vlezli do ctyrproudove silnice a zastavovali postupne pohybem ruky jedno auto za druhym.

Zajimava vec je, ze v hotelich a modernejsich restauracich maji na zachode obrazek se sedicim panackem na mise - jakoze ok, a pak preskrtnuteho panacka, jak sedi ve drepu nohama na prkenku - not ok. To proto, ze mnoho Javancu ma doma proste "turecky zachod". Take neni zcela bezne mit sprchu. V koupelne maji vetsinou nadrz s vodou a proste se polevate vodou z maleho kbeliku. Nekde kbelik pouzivaji i misto toaletniho papiru. Kolem domu a po domech bezne behaji roztomile jesterky "čikčak".

Zitra rano se letecky presouvame na vychod do Banyuwangi, odkud v noci ze soboty na nedeli vyrazime na sopku Kawah Ijen. Drzte nam palce! ☺ Pak se chceme rovnou presunout na Bali, takze to zase bude trochu narocnejsi cestovani.

P.

[kazdodennistorky]

21/ Dom Pérignon

Kontaktoval me Alexander. Zeprej potrebuje nafotit nejakou akci.

Trocha lehkyho organizovani a byli jsme domluveni.

To sem jeste nevedel jak zajimavej vecer to bude.

Foceni akci je nejlevnejsi foceni jaky vubec delam. Uz davno sem se vysral na milion objektivu a blesky a druhej fotak a kdovi co. Celou akci fotim jednim fotakem, jednim objektivem, bez blesku - a lidi jsou s vysledkem spokojeni.

Podobne se to odehravalo i tentokrat - dostal sem popis, ze je to normalni party a je potreba to zdokumentovat.

V okamzik kdy jsem dochazel na misto foceni uz se mi to prestavalo libit. Nebyla to party v nejakym random pronajatym prostoru, ale v baraku. Doma u toho, pro koho sem fotil.

Ne ze by to pro me znamenalo nedostatky ve fotovybave, ta cast zorganizovana byla. Spis to pro me menilo celou "politickou" situaci, protoze jestli ma nekdo v Londyne takovej barak, tak bych se k nemu mel chovat jinak.

O duvod vic, ze jsme uz jedno foceni meli, kdyz jsme delali portrety pro jeho novou firmu ve sklepe jednoho z nejstarsich vinarstvi v Londyne a ani tenkrat sem nevedel, co je L. za cloveka. Myslel sem ze to je dalsi z mnoha start-upu.

Vesli jsme dovnitr a ve vnitr ten dum vypadal jeste lepsi nez z venku! Musel jsem hodne poupravovavat moje premysleni nad pristupem k mymu klientovi.

A byl to jenom zacatek.

Kdyz mi bylo receno, ze fotim akci, byl sem pripravenej fotit akci.

Akci.

O lidi vubec na akcich nejde.

Jde, ale oni jsou soucasti akce. Nepotrebuju o nich nic vedet, protoze kdyz se mi nekdo nelibi, vyfotim nekoho jinaciho.

Takze ta akce se odehravala v obyvaku. A vsichni hosti byli duleziti. Obvzlaste riditel Dom Pérignon. A nejvetsi sberatel sampanskyho v Evrope. A muj klient.

Jak rikam. Nezmenilo to nic jak na me priprave k foceni, tak na volbe ponozek. Jenom to hodne zmenilo muj pristup, protoze tohle byvaji ty situace, ve kterych clovek muze udelat neco, na co pak jeste 10 let bude vzpominat, ze mel udelat jinak.

Kazda veta, kazdy gesto. Mam dva velky duvody, proc chci byt kolem takovych lidi a kazdej malej krucek dopredu je vyhra. A moznosti co se daj posrat je tak moc.

"Chces videt muj sklep?" Ptal se L. kdyz sel dolu s Richardem (ten riditel).

V tu dobu uz jsem mel od Alexe mnohem masivnejsi kolekci informaci, tak misto abych vyhrknul obycejny "jasneee kurvaa" tak sem tu nabidku doplnil mou nabidkou, ze udelame s Richardem nejaky portrety. Bod pro me.

Jak by asi mohl vypadat sklep ultrabohatyho cloveka. Predstavoval sem si hodne cihel a teplyho svetla.

Dosli jsme po schodech k super hi-tech vychlazene mistnosti obestavene sklem od podlahy ke stropu. To vse zasazeno do designu masivniho dreva pouzivanyho po celym baraku s asi tak 5m stropama.

Vsechny police prosvicene LED svetlama a jeste k tomu to bylo tak dobre udelany, ze to bylo docela vkusny. Kazda police se dala zlehka vysunout ven aby se cloveku jeste lip cetlo, kterou z petitisicovych lahvi vypit. Pet tisic, jakoze liber.

Za tu mistnost by si clovek mohl koupit v Londyne nekolik baraku. V cr celou ulici.

"Richarde, jaka je tva oblibena barva?"

"Bila"

L. zmenil z mobilu barvu LED osvetleni.

A tady je duvod, proc jsem ten vecer spotreboval tolik mentalni energie. Normalne o techhle lidech premyslime tak trochu s odstupem, nekdy aji negativne. Nekteri jsou fakt napicu a nekteri jsou dobri.

L. patri na stranu k tem dobrym a celej vecer preskakoval mezi "posh" chovanim a pratelskou pozornosti.

Takze jsem musel preskakovat s nim a vedet, kdy fotit, kdy fotit na tichej rezim, kdy nefotit vubec a kdy ochutnavat sampansky.

Kdyz jsem s Alexem po akci odchazel, rozloucili jsme se s celou mistnosti lidi, tak nas ve dverich L. dobehl se slovy "tohle musite ochutnat" a podal nam jeho sklenicku na vino.

A zase mile prekvapil. Necekal bych ze odejde od stolu aby nam prinesl ochutnat vino a pokecal s nama o historii a chuti toho vina.

Odchazel jsem s tim, ze jsem nadhodil par projektu a dobre zainvestoval par myslenek, nic moc jsem neposral ikdyz jsem spoustu veci mohl udelat lip.

Jak uz sem rekl, tihle lide jsou skupina se kterou bych chtel travit vice casu protoze se kolem nich realizujou napady na uplne jinaci urovni a jestli budu chtit otevrit mou skolu, potencialne i resort a mozna rozsirit povedomi o mym budoucim byznysu, budu potrebovat kazdej kousek moci a vyhod, co dokazu sehnat. Jsou to lidi se kteryma bych chtel travit cas na personalni urovni az mi bude cca 35 a jestli to ma vyjit, potrebuju se k tomu krok za krokem priblizovat uz ted - o 10 let drive.

Je skvely vedet, co chce clovek delat se svym zivotem.

A nejde mi o ferrarri (nebo jak se to pise) a obrovskej bazen v letnim sidle. Chybi mi porad ohromny spousty znalosti, prostredku a kontaktu. Ceka me porad hromada prace a za celou dobu v Londyne uz sem spolupracoval s hezkou hromadkou dobre postavenych lidi, kteri me o maly kousky priblizili k mym zajmum.

Ten vecer byl inspirativni. Tak moc inspirativni, ze pri psani tohodle clanku neustale premyslim nad tim, ze bych misto toho clanku mohl delat neco produktivnejsiho, ale jednou jsem si rekl, ze budu psat kazdej den a i to ma svou dulezitost.

Z foceni obycejne akce se nakonec stala hodne personalni zalezitost, dalsi kousek hry do skladacky v tom, ze skrz tyhle lidi muze vect jedna z cest k tomu co chci.

[acr1313]

Listen/purchase: Moravian Meeting by UZ JSME DOMA & RANDY