#POLSKO
Explore tagged Tumblr posts
Text
Obecně termín tramvaj neuznávam ale asi musím udělat výjimku vzhledem k tomu jak v Polsku nazývají lodní hromadnou dopravu
(licencováno uživatelem wikimedií SAPiK pod licencí CC-BY-3.0)
64 notes
·
View notes
Text
3 notes
·
View notes
Text
I tak cię kocham, Polsko! To nie twoja wina, że Ludzkość i bieg historii Ciągle szpecą Cię. I tak cię kocham, Polsko! Pozwól mi uwierzyć, że Koszmar się kiedyś skończy, Wstanie nowy dzień.
"Polsko" Pull the Wire
#stay#alive#again#polsko#pull the wire#polska muzyka#cytat dnia#cytat na dziś#blog z cytatami#polski cytat#punk#rock#cytat#po polsku#polska#koszmar#bieg historii#wiara#nie twoja wina#koniec#nowy dzień#kocham#historia#3 maja#trzeci maja#patriotyzm#i tak cię kocham
8 notes
·
View notes
Text
KRAKOV. Město, kudy procházela celá polská historie
POZNÁVÁME SVĚT: Krakov, metropole Malopolského vojvodství, je historické město s 804 tisíci obyvateli a UNESCO památkou. Důležitá historická rezidence, centrum kultury, s významnými památkami jako Wawelský hrad a katedrála. Město láká 3-4 miliony turistů
0 notes
Text
#dalnicniznamka#cena#platnost#viněta#slovensko#rakousko#čr#česko#německo#chrovatsko#maďarsko#bulharsko#rumunsko#itálie#švýcarsko#francie#polsko#slovinsko#hybrid#elektromobil#ztp#ceník#dálnice#poplatek#auto
0 notes
Text
Nezvězstní na haličské frontě
Nezvězstní na haličské frontě IS ONLINE NOW
Do útoku! Přes hory a kopce! Skrz řeky a potoky! Po polích a stráních! Slezsko bude zase naše – naši Rusínští bratři budou znovu vládnout v Haliči! Polští despoti teprve poznají pravou sílu našich vojsk! Mrtví – ztracení – špinaví. Janek je pryč. Magdaléně chybí ruka. Vitold je mrtev. Úpa nám shořela. Hranice je pryč. Kostel odpálili. Maria vzlyká. Teprve druhý týden našeho vpádu, avšak…
View On WordPress
#ceskoslovensko#czechoslovakia#hf timeline#homofascism#homofasismus#homofasiste#legionari#polsko#pribeh#vskutkutecne#ztracena valka
1 note
·
View note
Text
Rozhovor s Anne Applebaumovou, komentátorkou serveru Atlantic
Tento článek s Anne Applebaumovou, komentátorkou serveru Atlantic, držitelkou Pulitzerovy ceny, o válce na Ukrajině a budoucnosti této země, západní podpoře Kyjeva, čínských choutkách na Tchaj-wan a polské demokracii vám přeložil Luděk Vašta.
AGNIESZKA HOMAŃSKA (Polityka): Ve vašem nedávném rozhovoru prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl silné argumenty pro zvýšení americké podpory Ukrajině. Může vnitřní konflikt v USA ovlivnit angažovanost Bidenovy administrativy? Jak hodnotíte současný stav americké vojenské a finanční pomoci?
ANNE APPLEBAUMOVÁ (AA): Měla bych začít tím, že veškerá americká finanční a vojenská pomoc poskytnutá Ukrajině je mnohem větší, než kdokoliv očekával na začátku války, a to včetně Ukrajinců a samozřejmě Rusů, a možná dokonce i včetně Bidenovy administrativy. Stalo se tak proto, že si Ukrajinci americkou podporu zasloužili, ukázali, že umí se zbraněmi dobře zacházet, jsou opravdu odhodláni bojovat a samozřejmě jsou úspěšní – nejprve vyhnali Rusy z Kyjeva a později osvobodili část okupovaných území.
Starosti mi však dělá otázka americké pomoci v dlouhodobějším výhledu. Hodně záleží na tom, kolik jsou s to udělat Ukrajinci letos. V USA nespočívá problém ve veřejné angažovanosti na Ukrajině, která je podle mého názoru stále dost vysoká; průzkumy ukazují vysokou úroveň podpory pro tuto zemi. Problémem jsou nadcházející prezidentské volby. Republikánským kandidátem bude patrně Donald Trump – alespoň teď je první ve frontě – a ten řekl, že Ukrajině není nakloněn, spíše chce, aby válka rychle skončila.
Myslím, že je na Ukrajince vyvíjen velký tlak, aby během nejbližších šesti měsíců vyhráli nebo alespoň osvobodili značnou část svého území. A pokud se tak nestane, tak se napřesrok může objevit tlak, aby se Ukrajina vzdala.
Polityka: Je důležité udělat nyní zásadní průlom? Mám na mysli ukrajinský pokus získat zpět Krym.
AA: Soudím, že je to důležité. Nedávno jsem zveřejnila text, v němž tvrdím, že Ukrajinci by se měli pokusit získat zpět Krym a že bychom tento projekt měli podpořit. Bidenova administrativa o Krymu vůbec nic neříkala. Myslím, že znovuzískání poloostrova by mohlo být ranou, která by Rusy přesvědčila, že tato válka byla chyba.
Aby bylo možné válku ukončit – a tím „ukončit“ nemám na mysli přerušení na šest měsíců nebo dokonce na pět či osm let jako minule, ale ukončit ji navždy – v Rusku musí dojít k politické změně. Nemyslím tím nutně změnu režimu, ruské elity budou muset rozhodnout, že válka byla chyba a že Ukrajina má právo na existenci. Taková změna, jaká nastala například ve Francii na počátku 60. let, kdy se rozhodlo, že Francouzi už nechtějí bojovat v Alžírsku. Je možné, že takovou porážkou bude Krym.
Dodejme, že Krym je dnes v podstatě letadlová loď přilípnutá ke spodku Ukrajiny, poloostrov byl zcela militarizován. Právě tam jsou vězení, kde jsou drženi ukrajinští váleční zajatci, tam se Rusové připravovali na invazi na jižní Ukrajinu. Pro dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny je velmi důležité, aby byl Krym přinejmenším neutralizován, ale mnohem lepší by bylo, kdyby to bylo ukrajinské území.
Polityka: Zvyšuje znovuzískání Krymu riziko jaderné odpovědi ze strany Ruska?
AA: Určitě zvyšuje všechny druhy rizik. Ale zabránit jaderné odpovědi Ruska lze tak, jak jsme to dělali dosud, tedy odstrašovat Rusko, vysvětlovat oficiálními i neformálními kanály, že v takovém případě přijde – jak řekl Jake Sullivan, americký poradce pro národní bezpečnost – „katastrofální reakce“. Určitý tlak na Rusko, aby nepoužilo jaderné zbraně, přichází i z jiných zemí, především z Číny. To, zda Ukrajina obsadí Krym, neurčuje, zda Rusko použije jaderné zbraně.
Polityka: Premiér Mateusz Morawiecki ve Washingtonu řekl, že pokud Ukrajina prohraje nebo padne, Čína by mohla zaútočit na Tchaj-wan. Co o tom soudíte? Jak vážně bychom vlastně měli brát čínskou podporu Ruska?
AA: To jsou dvě různé otázky. Nemyslím si, že existuje automatická souvislost mezi tím, co se děje na Ukrajině a co na Tchaj-wanu. Existuje jistá metaforická souvislost spočívající v tom, že Číňané sledují zapojení Západu na Ukrajině a budou to brát v úvahu, když budou uvažovat o Tchaj-wanu.
Už dávno jsem předpokládala, že Číňané nechtějí zaútočit na Tchaj-wan vojensky, stále doufají, že budou schopni ostrov dobýt politicky. V říjnu jsem Tchaj-wan navštívila a bylo jasné, že čínská informační a politická válka – propaganda, dezinformace, pokusy ovlivnit čínské a tchajwanské politiky a tchajwanské podnikatele – je již velmi pokročilá. Vojenská cvičení se pořádají jako druh zastrašovací taktiky. To vše je součástí konzistentního balíčku, jehož cílem je vyvinout na Tchaj-wan tlak.
Co se té druhé záležitosti týče, tak role Číny ve válce na Ukrajině je poměrně důležitá, protože je to jedna z mocností, která umožňuje Moskvě pokračovat v boji: dováží ruskou ropu a plyn nebo umožňuje vývoz elektroniky, kterou by Rusové jinak nemohli získat. Udržují Rusko v pohybu. Na druhou stranu, pokud víme, zbraně Čína Rusku neprodává. Mohla by, ale jasně se rozhodla, že tak neučiní, což je vyvážená reakce na konflikt.
Čína by mohla názor změnit a to by mělo na válku významný vliv: buď by začala Rusku dodávat zbraně, nebo by vyvinula větší tlak na Rusko, aby ukončilo válku. Zahrání té druhé role by bylo pro Čínu geopoliticky docela dobré.
Polityka: Vraťme se do regionu střední a východní Evropy. Probíhají diskuse o tom, jak obnovit Ukrajinu, a přestavba země je spojena s obnovou národa. Jaký dopad bude mít válka na mladou generaci? Jaký bude mít trauma vliv na obnovení země?
AA: Během své nedávné návštěvy Ukrajiny jsem se setkala s manželkou prezidenta Zelenského, která je velmi znepokojena potenciální vlnou násilného chování mezi lidmi, kteří jsou nyní dětmi a dospívajícími. Na Ukrajině jsou samozřejmě lidé, kteří byli traumatizováni, i lidé, kteří si na myšlenku násilí zvykli. Existuje nebezpečí, že i po válce na Ukrajině bude v politice docházet k násilným činům. Hodně záleží na tom, jak válka skončí – pokud způsobem, který bude pro Ukrajince neuspokojivý, tak myslím, že lidé budou dlouho naštvaní.
Na druhou stranu je také mnoho velmi mladých lidí, kteří na sebe vzali obrovskou odpovědnost a dosáhli věcí, které nejsou v jiných zemích dosažitelné – ať už tím, že hráli důležitou roli v armádě nebo organizovali to úžasné občanské hnutí na pomoc armádě a společnosti. Loni v létě jsem v Oděse potkala úžasnou skupinu velmi mladých lidí, teenagerů. Někteří byli zapojeni do pomoci lidem na okupovaných územích, útěcích, jiní pomáhali na nedávno osvobozených územích při opravách, získávání potravin a léků. Takováto zkušenost v mladém věku může posílit. Ti lidé jsou budoucími vůdčími osobnostmi Ukrajiny.
Polityka: Jak vidíte vývoj polsko-ukrajinských vztahů? Může polská podpora pomoci Ukrajině vstoupit Evropské unie?
AA: Všechny polské vlády od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 byly neobyčejně proukrajinské. Jedinou výjimkou byla vláda PiS v letech 2015–22, ta nebyla moc blízko Ukrajině. Prezident Kwaśniewski byl první evropskou osobností, která se vážně zapojila do věcí nezávislé Ukrajiny. Vláda Donalda Tuska, v níž byl můj manžel ministrem zahraničních věcí, vytvořila asociační dohodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která otevřela obchodní vztahy s Ukrajinou, a nakonec vedla k Euromajdanu. Myšlenku, že Ukrajina by měla být evropská, akceptují všechny politické strany. Myslím, že to bude i nadále důležité pro každého, kdo bude v polské vládě.
Polityka: Co s korupcí, o níž se v případě Ukrajiny hodně hovoří? Povede se provést potřebné reformy?
AA: V Evropě je několik velmi zkorumpovaných zemí, které se dostaly do EU i NATO. Turecko je velmi zkorumpované, Itálie. Dopad korupce a kleptokratických peněz je velmi velký ve Velké Británii i v USA. A proto si nejsem jista, proč je Ukrajina v této věci jiná.
Problémem na Ukrajině není jen korupce, ale spíše slabost státních institucí. Ukrajinci jsou velmi, velmi dobří ve vytváření hnutí zdola – jejich armáda, skoro jako partyzáni, je organizována od základů. Nejsou však dobří ve vytváření státních institucí a ukrajinští prezidenti byli vždy v pokušení přivlastnit si je a utvářet podle svých politických potřeb. Existuje samozřejmě nebezpečí, že po válce prezident Zelenskyj nebo kdokoliv jiný to bude opět chtít tak dělat.
Dobra zpráva je taková, že se to zpravidla nedaří. Skoroautokraté se snaží Ukrajinu znovu centralizovat a zmocnit se peněz, leč dříve či později se jejich plán hroutí. Ukrajina není zemí jako Rusko, které dovedně vytváří mocnou autokracii. Problém korupce se však musí i nadále brát v úvahu při rekonstrukcích, protože se vyskytuje notoricky ve velkých developerských a rekonstrukčních projektech, kdy na velmi chudé místo teče velké množství peněz. Avšak má hlavní obava není korupce, nýbrž slabost státu.
Polityka: Pohovořme nakonec o Polsku. Téměř 75 procent Poláků považuje demokracii za nejlepší ze všech systémů, ale polovina říká, že je nespokojena s jejím fungováním, a pětina si myslí, že stav demokracie je katastrofální. A k tomu ještě až 30 procent mladé generace neví, v jakém Polsku by chtěla žít. Když vám bylo 20 let, co pro vás znamenala demokracie?
AA: Vyrůstala jsem v demokracii a považovala jsem to za něco samozřejmého, protože systém, ve kterém jste vyrostli, považujete za samozřejmost. Polákům se v té době zdála demokracie ideálem, něčím, čeho chtěli dosáhnout. Demokracie, blahobyt, kulturní svoboda a evropská integrace byly vnímány za vzájemně propojené: byly součástí jednoho balíčku. Když lidé říkali, že chtějí jeden prvek, například demokracii, tak to často bylo tak, že chtějí všechno.
Jednou z velkých chyb, kterých se Polsko za posledních 30 let dopustilo, bylo to, že nevzdělávalo lidi o tom, co to je demokracie a jak funguje. Jaký význam má nezávislé soudnictví? Jaký je smysl systému kontroly a rovnováhy? Jak demokracie vytváří a podporuje kompromis, aby extremisté nediktovali, co se má dít? Nezdá se mi, že by se to v Polsku učilo příliš dobře, a v důsledku toho nebyla koncepce, že bychom měli být demokracií, zabudována do vzdělávacího systému. Soudili, že každý chápe, co to je, a že to každý chce.
Polityka: Myslíte si tedy, že se koncepce demokracie v tomto regionu změnila?
AA: Nevím, zda se změnila koncepce demokracie. Předpokládám, že je více cynismu vůči demokratické politice a demokratickým leaderům, protože existovalo idealistické přesvědčení, že všechno bude dokonalé.
V regionu bylo hodně korupce a lidé si ji pochopitelně spojují s daným politickým systémem. Přestože se většina regionu – a zejména Polsko – v posledních 30 letech těšila mimořádné úrovni hospodářského růstu napříč všemi sociálními třídami, lidé mají pocit, že si zaslouží víc, nebo očekávali více. Jsou tací, kterým se nelíbila rostoucí propast mezi bohatšími a méně zámožnými lidmi, která začíná být také spojována s demokracií. Lidé to brali jako ekonomickou nespravedlnost.
Neexistuje žádný slib, že vás demokracie učiní bohatými; nikdy k tomu nebyla vytvořena. Často to šlo ruku v ruce s bohatstvím, protože demokracie znamená otevřenější společnost, ta pak praktikuje svobodnější obchod a zaměřuje se více na vzdělávání a implikuje určitou míru dynamiky. Došlo k nesouladu mezi očekáváním a skutečností.
Anne Applebaumová (* 1964) je americko-polská novinářka spolupracující s časopisem The Atlantic. Je autorkou řady prací o východní Evropě, mj. „Rudý hladomor“, „Železná opona“, nedávno spolu s bývalým polským premiérem Donaldem Tuskem napsala knihu „Wybór“ (Volba). V roce 2004 získala Pulitzerovu cenu za „Gulag“. Jejím manželem je polský politik Radosław Sikorski.
#Ukrajina#Rusko#Polsko#rusko ukrajinská válka#Anne Applebaumová#Čína#Tchaj-wan#korupce#válka#oligarchové
0 notes
Photo
Stanislav Novotný se ptá Petra Druláka, jak se chovala V4 před vstupem do EU a jaké jsou perspektivy středoevropské spolupráce vzhledem k aktuální politické situaci https://ocemsemlci.cz/o-cem-se-mlci-petr-drulak-3/?feed_id=1097
#Česko#EU#Evropskáunie#Fialovavláda#Maďarsko#migračníkrize#NATO#PetrDrulák#Polsko#Slovensko#StanislavNovotný#středoevropskáspolupráce#V4#válkanaUkrajině#Visegrádskáčtyřka#Visegrádskáskupina
1 note
·
View note
Text
ultimate wingman
#it's my first time drawing polsko i realize i love drawing him he's in my wheelhouse#i also love their relationship fjdmfmgh its so funny cuz it shouldnt work but they rly just fw each other#hetalia#doodles#aph lithuania#aph poland#hws lithuania#hws poland#tolys laurinaitis#feliks łukasiewicz#lietpol#humanverse#cicedoodle
67 notes
·
View notes
Text
Polski plakat propagandowy z okresu wojny polsko-bolszewickiej autorstwa Felicjana Szczęsnego Kowarskiego (1920).
#Polska#II RP#1920#wojna polsko-bolszewicka#plakat#Poland#1910s#Polish-Soviet war#poster#Second Polish Republic
27 notes
·
View notes
Text
musím říct, že mě naprosto fascinuje jak strašně u prdele mají všude kromě Česka a Itálie studentský slevy, na to jak si všechny země hrají na super vyspělý, tak studentům neušetří ani euro, prostě tady máš plný jízdný/vstupný a tahni a pokud náhodou nějakou slevu mají, tak je na ní stejně potřeba tamní průkaz, protože ISIC je také pouze český fenomén
#jako jo sem tam někde jsou v trojměstí mi isica taky vzali#ale jinak když jsme byli teď v polsku tak nic v německu a dánsku to na úspěch taky nevypadá#přitom tady kam člověk přijde tam je studentská sleva i když někdy třeba jen dvacka ale tak všechno se počítá#holt ne každý může být itálie kde studenti platí místo 16 eur 2#(jako ne že ne polsko má v dopravě 50% slevu pro studenty ale musí mít polský id...)#no nic jen jsem se chtěla podělit protože mě fakt fascinuje jak jsou isici a studentské slevy v česku standart ale okolo nezájem#čumblr
49 notes
·
View notes
Text
0 notes
Text
youtube
August 15th is the anniversary of the 1920 Battle of Warsaw, the decisive event in the Polish-Soviet War (AKA: the Polish-Bolshevik War) which Poland won. 🇵🇱🏆
This war is one of about half a dozen which took place in Europe and nearby in the eight years after the official 1918 armistice which supposedly ended World War I. In the US, these wars are seldom taught in schools.
The Polish-Soviet War was the most strategically important one of those. It not only halted Lenin's plans to extinguish Polish independence but also thwarted plans to spread Communism throughout a Europe weakened by WWI.
Poland's situation in 1920 was probably weaker than that of Ukraine in 2022. It had just regained independence in 1918 and was still in the process of re-establishing itself as a national entity after having been split up three ways. Yet Poland was able to push back Lenin's military forces.
Those who today regard Russia as an omnipotent superpower are often ignorant of the historical record. The corruption, petty infighting, poor training, and incompetence of the Russian military have been around for a long time. Whenever they face organized and serious resistance, the Russians are stopped.
#battle of warsaw#poland#polska#1920#bitwa warszawska#cud nad wisłą#polish-soviet war#polish-bolshevik war#wojna polsko-bolszewicka#bolszewika goń#jozef piłsudski#vladimir lenin#russian imperialism#варшавська битва
5 notes
·
View notes
Text
BALTIC EXPRESS: Vlakem z Prahy k moři za devět hodin
Polské železniční společnosti plánují opravit trať mezi Międzylesie a Vratislaví do prosince, což umožní nové přímé vlaky Baltic Express z Prahy s jízdní dobou pod čtyři hodiny, konkrétně 3 hodiny a 56 minut.
DOPRAVA | Polský správce železniční infrastruktury PKP Polskie Linie Kolejowe (PLK) očekává, že trať mezi Międzylesie a Vratislaví bude do prosince opravena a budou po ní jezdit nové přímé vlaky z Prahy k Baltu, nazvané Baltic Express. Je již jasný i přesný jízdní řád. ILUSTRAČNÍ FOTO Vyplývá to z tiskové zprávy PKP PLK k novému jízdnímu řádu v Polsku. Spojení z hranic do Vratislavi bude podle…
0 notes
Text
dziady i dybuki to z jednej strony bardzo ciekawa książka, a z drugiej momentami tak się gubię w ludziach, miejscach, datach... przydałyby się przynajmniej jakieś osoby dramatu, zwłaszcza że autor skacze od swojej młodości do początków 19 wieku, potem do IIWŚ, potem do współczesności, potem do końca 19 wieku i tak dalej...
#może to nawet bie jest aż tak istotne#bo sednem opowieści są relacje polsko-żydowsko(-ukraińskie)#ale ja nie wiem jak to wszystko redakcja ogarnęła a ja jestem zwykłą czytelniczką...#anna reads
2 notes
·
View notes