#Le Nabour

[alapagedeslivres]

A l'ombre de nos larmes d'Eric le NABOUR : J'ai adoré !

J’ai ressorti ce roman un peu par hasard… un heureux hasard !Le mot-clé de ma recherche et de ma rencontre avec A l’ombre de nos larmes d’Eric LE NABOUR fut le mot “larmes“. Quel bienheureux enchaînement de circonstances qui m’a permis de revenir vers cet auteur et ce roman que j’avais sélectionné grâce à une chronique passionnée ! Ce qui me marque dans ce livre est la plume et le style de…

[isabelle201180]

CRUELS SONT LES RIVAGES d’ERIC LE NABOUR

LES PRESSES DE LA CITE – TERRES DE FRANCE – OCTOBRE 2022 Déjà trois ans que son mari, Romain Delgado est mort en mission. Il était policier comme Laura en région parisienne. Pour préserver ses deux filles, Laura décide de raccrocher et de retourner aux sources chez son père en Bretagne. Ce refuge familiale sera […]CRUELS SONT LES RIVAGES d’ERIC LE NABOUR

[xian-moriarty]

La Reynie, le policier de Louis XIV

La Reynie, le policier de Louis XIV

“La Reynie, le policier de Louis XIV” est une biographie d’Eric Le Nabour.

�� Présentation :

La vie et la tâche immense de Nicolas de La Reynie qui, de 1667 à 1697, fut le premier titulaire de la lieutenance générale de la police, charge créée par Louis XIV et faisant, de la police de Paris, pour la première fois, un domaine autonome, indépendant de la justice. À lui la surveillance de la ville,…

[mfslg]

Paul Christophe

Agnès Firmin Le Bodo

Dimitri Houbron

Loïc Kervran

Patricia Lemoine

Alexandra Louis

Maina Sage

Erwan Balanant

Géraldine Bannier

Philippe Berta

Christophe Blanchet

Vincent Bru

Jean-Pierre Cubertafon

Marguerite Deprez-Audebert

Nadia Essayan

Perrine Goulet

Brahim Hammouche

Cyrille Isaac-Sibille

Christophe Jerretie

Fabien Lainé

Jean-Paul Mattéi

Sophie Mette

Philippe Michel-Kleisbauer

Patrick Mignola

Jimmy Pahun

Frédéric Petit

Sabine Thillaye

Nicolas Turquois

Michèle de Vaucouleurs

Philippe Vigier

Sylvain Waserman

Saïd Ahamada

Éric Alauzet

Aude Amadou

Pieyre-Alexandre Anglade

Christophe Arend

Stéphanie Atger

Françoise Ballet-Blu

Aurore Bergé

Pascal Bois

Julien Borowczyk

Éric Bothorel

Pascale Boyer

Yaël Braun-Pivet

Jean-Jacques Bridey

Anne Brugnera

Stéphane Buchou

Carole Bureau-Bonnard

Pierre Cabaré

Céline Calvez

Christophe Castaner

Anne-Laure Cattelot

Philippe Chalumeau

Fannette Charvier

Stéphane Claireaux

Christine Cloarec-Le Nabour

Fabienne Colboc

Dominique Da Silva

Olivier Damaisin

Yves Daniel

Catherine Daufès-Roux

Dominique David

Marc Delatte

Jacqueline Dubois

Nicole Dubré-Chirat

Audrey Dufeu

Stella Dupont

Camille Galliard-Minier

Anne Genetet

Olga Givernet

Guillaume Gouffier-Cha

Fabien Gouttefarde

Carole Grandjean

Stanislas Guerini

Véronique Hammerer

Danièle Hérin

Sacha Houlié

Guillaume Kasbarian

Yannick Kerlogot

Fadila Khattabi

Daniel Labaronne

Michel Lauzzana

Célia de Lavergne

Gaël Le Bohec

Nicole Le Peih

Marie Lebec

Christophe Leclercq

Marion Lenne

Monique Limon

Richard Lioger

Sylvain Maillard

Sereine Mauborgne

Thomas Mesnier

Thierry Michels

Patricia Mirallès

Jean-Michel Mis

Sandrine Mörch

Jean-Baptiste Moreau

Florence Morlighem

Cendra Motin

Claire O’Petit

Catherine Osson

Xavier Paluszkiewicz

Sophie Panonacle

Zivka Park

Hervé Pellois

Alain Perea

Anne-Laurence Petel

Bénédicte Pételle

Bénédicte Peyrol

Michèle Peyron

Béatrice Piron

Jean-Pierre Pont

Éric Poulliat

Florence Provendier

Bruno Questel

Isabelle Rauch

Rémy Rebeyrotte

Stéphanie Rist

Mireille Robert

Cédric Roussel

Nathalie Sarles

Jean-Bernard Sempastous

Bruno Studer

Liliana Tanguy

Sylvain Templier

Jean Terlier

Vincent Thiébaut

Valérie Thomas

Alice Thourot

Stéphane Travert

Marie-Christine Verdier-Jouclas

Stéphane Vojetta

Guillaume Vuilletet

Hélène Zannier

Sce :

Pour les repérer :

Jean-Baptiste Moreau (l'unique dė-pute-eh de la Creuse)

[ladyniniane]

Top 5 des nanars que tu as lu ! 🤣

(Moi partant à l’assaut des nanars)

Merci @obeijaflorealesbica ! Attache ta ceinture, c’est parti xD Voici quelques machins que j’ai exhumés dans les tréfonds de mon compte Goodreads :

-The dark queen, Susan Carroll 

Une romance historique absolument atroce. L’héroïne est sans substance et son  love interest est un harceleur en puissance qui passe son temps à lui faire du forcing. Ah et le nom du love interest en question c’est Justice de Deauville Comte de Renard. Si ça c’est pas nanardesque je sais pas ce que c’est XDDD J’ai pas tenu au-delà de 100 pages.

-La dame de Kyoto, Eric le Nabour 

Ce livre est mythique parce que l’auteur n’a fait aucune recherche. Du coup il se trompe sur l’écriture des termes en japonais, apporte des définitions complètement fausses (surtout sur tout ce qui touche à l’univers des geisha), bref c’est à se demander comment ça a pu être publié.

-L’ombre de Saladin, Mireille Calmel

Tu as vu cette couverture super cheap ? Rassure-toi, l’intérieur est tout aussi épique xDDD Entre histoires de coucheries et personnages ouvertement bisexuels/polyamoureux à l’époque des croisades, l’autrice nous balance de la magie qui empêche les personnages de vieillir, une épée magique qui permet à l’héroïne de décimer des armées...bref c’est incroyable mais pas dans le bon sens du terme.

-La maison des intentions particulières, John Boyne 

L’histoire de Gueorgui (Corgi ? Oui ça fait longtemps que je voulais faire cette blague) le petit paysan qui va séduire Anastasia ! Ma lecture est perdue quelque part dans les tréfonds de mon blog (si seulement j’apprenais à taguer correctement haha)

-Les feux de Noël, Marie-Bernadette Dupuy 

Je pense que beaucoup se souviennent de ce truc WTF avec cette scène de sexe complètement perchée (”une femme neuve” on s’en souviendra toujours haha). Le récap’ est ici  pour ceux qui veulent revivre ça.

[youraufildespages]

Les promesses de l'innocence d'Eric Le Nabour

Les promesses de l’innocence d’Eric Le Nabour

Alger, 1er novembre 1954. Écartelées entre leur amitié et le monde qui, autour d’elles, s’embrase, Clotilde, Judith et Naïma fêtent leurs vingt ans. Si différentes et si proches malgré tout. Trois destins brisés, trois vies que la guerre va séparer. À jamais ? L’innocence et l’amitié sont-elles le prix à payer pour devenir femme ? Aucune d’entre elles ne veut pourtant oublier la promesse qu’elles…

[neovitae]

Pleumeleuc. La liste dont l'ordre n'est pas encore déterminé

... Nabour, assistante maternelle, 60 ans ; Patrick Le Texier, responsable de service, 54 ans : Christophe Le Duc, cadre ressources humaines, 57 ans ;. from Google Alert - "ressources humaines" -H/F https://ift.tt/2SC7lZm

[belkovinacestach]

Waterton, Yamnuska, NHL - jezera, hory, hokej = taková normální Kanada.

Po návratu z USA jsme zase chvilku řešili starosti všedních dní. Peťa změnila práci, protože v bistru to šlo od desíti ku pěti (hlavně co se hodin týká). Teď hlídá děti u jedné rodiny na ranči nedaleko Calgary. Tak trochu jako z amerického filmu. 2 chůvy, kuchařka, uklízečka, zahradník… No jo, ropný byznys asi nese :D Později jsme se také dozvěděli, že tahle rodina dříve vlastnila místní hokejový klub CALGARY FLAMES. 




Já musel řešit starosti s autem. Pár metrů od domu do mě totiž naboural borec. Ale nic strašného, jen mi promáčkl zadní blatník. Vše se vyřešilo velmi férově a bezproblémově. 

O víkendu jsme navštívili ZOO Calgary. Vyčetl jsem, že by to měla být největší a nejnavštěvovanější ZOO v Kanadě. Špatná nebyla, ale z ČR jsme co do kvality ZOO asi rozmazlení. Nejvíc nás zaujalo krmení pum.



O víkendu jsme chtěli jet opět do Jasperu, ale nakonec tam byla špatná předpověď počasí, a tak jsme se místo 400 km na sever vydali 300 km na jih - na Kanadsko americkou hranici do NP Waterton Lakes. 
Do kempu jsme přijeli v sobotu dopoledne a ačkoli jsme tam byli fakt brzy, tak jsme chytli jedno z posledních volných míst.


Téměř ihned jsme vyrazili na Bertha Falls. Přes hezkou vyhlídku kousek za vesnicí jsme přišli k malému, ale hezkému vodopádu. Rozhodli jsme se, že až nahoru k jezeru nepůjdeme, a že raději pojedeme na Park HW, místní scenic road. Když jsme přijeli k odbočce, tak nás přivítala cedule closed. Bohužel obě místní scenic Road byli zavřené. Tak jsme se šli projít po vesnici, navštívili nějaké obchůdky, podívali se ještě na jeden vodopád, který byl přímo ve vesnici a pomalu šli spát.



Ráno jsme se hned přesunuli do přístavu, kde jsme i posnídali a poté vyrazili lodí na Crypt Lake. Většinou se nám ráno na ty treky fakt nechce a musíme se hodně přemlouvat, i když víme, že to pak bude stát za to. Tentokrát to ale bylo jinak. Po dlouhé době jsme se hned po probuzení těšili a nějaké přemlouvání nebylo na místě. Průvodci na lodi nám dali nějaké info a my vyrazili. Trek to byl jako všechny ostatní. Celou dobu do kopce. Nedaleko před koncem nás čekal zajímavý skalní tunel a chůze po skalním útesu. Také tam byl hezký vodopád a na samém konci krásné jezero. To jsme si obešli celé dokola (a překročili tak hranici Kanada-USA) a pak se vydali zpět - na watertaxi a zpátky do Calgary. 



Na další víkend jsme si naordinovali klid, a tak jsme se byli jen na vyhlídce nad městem a v krásné nové městské knihovně. 



Jednovíkendový oraz nám stačil. Další víkend nás to už zase táhlo na kopce. Vybrali jsme si populární horu Mt. Yamnuska. Na asi 5km na nás čekalo převýšení přes 1000m. Od parkoviště se začalo stoupat pravou stranou kopce. Po chvilce se vystoupalo nad les a otevřely se hezké výhledy. Mimo jiné na krásné jezero ve tvaru srdce.

Nahoře se musí přelézt taková malá ferrata. Úzká římsa, řetěz a pod vámi jen hluboká propast. Normálně mám takové věci rád, ale tady se mi nějak šprajcla hůlka, kterou jsme měl připevněnou na batohu a nemohl jsme se hnout dopředu a dozadu se mi moc nechtělo. Chytl jsem tam docela slušný panický záchvat a nevěděl, jak dál.  Peťa to zvládla narozdíl ode mě na jedničku. Pak jsme pokračovali ještě více nahoru. Po úpatí jsme se škrábali po scramblu (drobné šutry) a ten se pod náma sypal do neznámých hlubin. Moc jistě jsme se tam necítili. Z hora byl hezký výhled a pak opět scramblem dolů. 

A pak ještě horším scramblem… a pak… a pak jsme si říkali, proč jde ta holka před náma tak blbou cestou, jak se tam vůbec dostala. Nechtělo se nám věřit, že by cesta skutečně vedla tak příkře dolů. Nakonec se to ale nešlo tak špatně, člověk se dolů tak nějak klouzal. 
Byl to krásný trek, ale poměrně náročný, pro mě tentokrát i psychicky. Asi stárnu nebo co. 



Dalším výletem pro nás byl Beehive Trail u Lake Louise. Už v 9 ráno tam bylo plné parkoviště, a tak jsme museli zaparkovat asi o 1km níž.

 U Lake Agnes je Tea House. Jedna z mála horských chat co tu mají. Dáváme si skvělou polívku a čaj. Čaj do otřískaných hrníčků, ale o to lepší to mělo atmosféru :-) 

Samotné jezero je moc hezké, ale my kolem něj pokračujeme až nahoru na Big Beehive. Z hora je krásný výhled na Lake Louise. 

Dolů jsme to doslova seběhli - asi za hodinku a 15min. Tohle byl jeden z těch méně náročných, ale nedá se říct méně hezkých treků. 

Jeden z dalších víkendů jsme se rozhodli, že se pojedem podívat na Peyto Lake. Minuli jsme odbočku a dojeli až do British Columbie. Tam nás upoutala cedule k Lake O`Hara. Když jsme tam přijeli, tak dole u cesty byla závora a cesta byla zavřená. 29.9. totiž napadl první sníh. Sněžilo celý víkend a napadlo asi 30 cm sn��hu.

 Když jsme přijeli k Peytu, tak příjezdová cesta byla obehnána plotem a taky tam byl zákaz vstupu - pod pokutou asi 200CAD a stálo tam i auto rangera, tak jsme to fakt nechtěli riskovat. 
V Canmore jsme si tak aspoň prošli po místním chodníčku kolem řeky a jeli domů. 500 km jsme najeli kvůli ničemu. Ale Peťa byla ráda, že vytáhla paty z domu, protože teď byla několik týdnů zavřená doma kvůli nemoci.



Pořád jezdíme do hor na západ od Calgary. Na východ jsme se ještě nevydali a tak bylo třeba  to změnit. Vyjeli jsme tedy do Dinosaurus provincial park. Jedná se o jedno z největších nalezišť dinosaurů na světě a je vzdálené cca 200km východně od Calgary. Cesta je strašná nuda. Celou dobu jedete po absolutně rovných cestách (silniční síť  je tu pravoúhlá) a krajina je jen placka… a takhle byste pravděpodobně přijeli až na východní pobřeží) V samotném dinosaur parku jsme navštívili muzeum, prošli se v kaňonech které byly zajímavé, ale všechny stejné a protože nám nepřálo počasí tak jsme to brzy zabalili a jeli zpět. A jak furt říkám, že svět je malý, projevilo se to i tady. Bez jakékoli zmínky předtím jsme zde, 200 km od milionového města potkali mého kamaráda z práce :D 



A hned druhý den nás čekala návštěva NHL. Na Grouponu se nám podařilo najít lístky za asi 17 CAD a to nešlo nevzít :D Calgary Flames hostili Philadephia Flyers. Do hry se dostali náš brankář Rittich, a pak také Michael Frolík, který shodou okolností nastoupil k 800. zápase v NHL a hned v prvním střídání vstřelil gol. Za hosty nastoupila jedna z největších českých hvězd NHL, Jakub Voráček. Super byla světelná show před zápasem. Atmosféra na samotném zápase byla sice o dost chladnější než u nás, ale celkový dojem byl i tak skvělý a navíc domácí vyhráli :-)



Další víkend Peťa pořád nebyla zdravotně úplně ready, tak jsme vyjeli na další nenáročný výlet. Jeli jsme se podívat na Black Shale suspension Bridge v Kananaskis. Most to byl sice hezký, ale jestli to stálo za 150km jako solo atrakce, to si nejsme jistí.

 Pak jsme se ještě zastavili v Yamnuska Wolfdog sanctuary. To byla taková mini zoo s vlkopsama. 



No a pak konečně začala lyžařská sezóna, tak jsme se vydali poprvé na lyže. Na Universitě jsme si půjčili vybavení a vyrazili na Lake Louise. Sice nebyly otevřené všechny tratě, ale ty co byly, byly hezky upravené a nebylo tam ani moc lidí. Peťa takové obrovské střediska znala už z Alp, ale pro mě to bylo první lyžování mimo svahy ČR. Když mi před odjezdem Peťa říkala, že mě budou bolet nohy už v polovině svahu, tak jsem si klepal na čelo. Ale hned první jízda mě dostala. Moc jsme si to tam užili a určitě bychom rádi někdy znovu. 








[punti-disutura]

Il passato è come una catena, può essere d’oro o di piombo, ma resta pur sempre una catena, e tutti si piegano sotto il suo peso. Solo pochi riescono a liberarsene. La propria storia non è un baluardo, ma una prigione.

Eric Le Nabour, I peccati della geisha di Kyoto.

[illusion-chronicles]

La Dame de Kyoto - Eric Le Nabour

✎La Dame de Kyoto - Eric Le Nabour "J'ai eu la chance de visiter le Japon en 2015 mais l’auteur a su m'y renvoyer grâce à sa plume ! Chaque description est détaillée et enrichie, rien est laissé au hasard." (#Serena)

[alapagedeslivres]

RENTREE LITTERAIRE 2023 : Dans la forêt des larmes de Glendy VANDERAH

Les larmes sont de nouveau au rendez-vous aujourd’hui.Suite au roman d’Eric LE NABOUR, à l’ombre de nos larmes, que j’ai lu précédemment (et que j’ai grandement adoré), je me lance dans un roman prometteur et très attendu. Je fête la rentrée littéraire avec l’œuvre de Glendy VANDERAH que je découvre ici. J’ai des espoirs fous et des envies réelles de retrouver la magie de Là où chantent les…

[blablubook-blog]

Myako et Naoki Matsuka ont eu leurs parents assassinés dans une mise en scène macabre, quelques années auparavant. Naoki est devenu le tuteur de sa sœur et gère l’usine familiale de soierie mais il a décidé de partir combattre pour son pays contre la Russie du Tsar Nicolas II. En ce début du XXème siècle, Myako se retrouve forcée à gérer une usine mais surtout sa vie personnelle perturbée par son amour pour un diplomate britannique assez trouble.

Je pensais qu’il y aurait davantage de détails sur l’usine de soierie et le travail que la fabrication de la soie nécessite. C’est assez pauvre en fin de compte. Oh super elle a donne des pauses supplémentaires aux ouvrières et qu’en est-il des produits astringents qu’elles utilisent, à peine mentionnés? Pour moi l’auteur ne maîtrise pas son sujet, l’usine est une excuse et on se retrouve face à une manipulation qui se révèle assez faible. Un roman qui m’a assez peu convaincue que ça soit pour sa trame historique, pour son histoire personnelle et pour le suspens amené péniblement. Il y a même des personnages que j’ai trouvés parfaitement inutiles, qui semblent ne servir qu’à faciliter l’avancée de l’histoire et à qui l’auteur tente de donner une profondeur. Il tente mais ça se limite à la tentative.

[songedunenuitdete]

La Dame de Kyoto d'Eric Le Nabour

(Chronique de roman - Nath) Mon avis sur La Dame de Kyoto d'EricLe Labour publié chez Charleston. Le destin d'un femme éprise de liberté dans le Japon du 20ème siècle.

:star: La Dame de Kyoto d’Eric Le Nabour

Nombre de pages : 400 Editeur : CHARLESTON EDITIONS Date de parution : 17 mars 2017 Collection : POCHE Langue : Français ISBN-10 : 2368121404 ISBN-13 : 978-2368121405 Prix : 8,50€ Disponible sur liseuse : Non

De quoi ça parle ? 

Kyoto, 1904

Depuis l’assassinat de ses parents, riches industriels de la soie, Myako Matsuka subit la tutelle de son frère Naoki.…

[courtneytincher]

Commentaires : StopCovid en retard : l'app catalane du même nom massivement téléchargée en France

@numerama a écrit :

L’application StopCovid devait sortir à midi le 2 juin 2020, pour accompagner le déconfinement. D’après nos constatations et celles de plusieurs internautes sur les réseaux sociaux, l’application n’est toujours pas disponible à 12h40. Entre temps, de nombreux médias, institutions et femmes et hommes politiques avaient planifié leur communication sur le sujet, inondant l’espace médiatique avec l’annonce de la sortie de l’app. Sur Twitter, des médias comme WeDemain ou la députée Christine Cloarec-Le Nabour avaient visiblement fait une planification automatique de….

Par Julien Cadot Revenir à l’article

Messages : 1

Participants : 1

Lire le sujet en entier

from Sur Numerama - Numerama

@numerama a écrit :

L’application StopCovid devait sortir à midi le 2 juin 2020, pour accompagner le déconfinement. D’après nos constatations et celles de plusieurs internautes sur les réseaux sociaux, l’application n’est toujours pas disponible à 12h40. Entre temps, de nombreux médias, institutions et femmes et hommes politiques avaient planifié leur communication sur le sujet, inondant l’espace médiatique avec l’annonce de la sortie de l’app. Sur Twitter, des médias comme WeDemain ou la députée Christine Cloarec-Le Nabour avaient visiblement fait une planification automatique de….

Par Julien Cadot Revenir à l’article

Messages : 1

Participants : 1

Lire le sujet en entier

[autoring]

(foto, video) Kdysi se proháněl i v Le Mans a na silniční provedení byl přestavěn jako první vůbec. Teď ho čeká trochu jiný druh přestavby. (Petr Miler)

[sunlight-is-life]

Livre "À l'ombre de nos larmes" - Éric le Nabour. Parce que chacun est fait de particularités. C'est ce qui fait la richesse de ce monde quelque fois désuète.. #socialwork #sacerdocepower