#04042023

[dailylagomorphs]

04/04/2023

[schattengedanke]

ptbs was never harder.

how do i say goodbye to someone who's been with me for my whole damn life?

[terminus-technicus]

Máte rádi svoji mámu?

Jakkoliv jsem si přál věřit, že to tak není, matku mám nějakým způsobem rád. Je mi jí líto a mám o ni strach. Ona je také oběť. A nějakým způsobem mi chybí, ačkoliv kdykoliv s ní iniciuju kontakt, protože mi chybí, nějak ta emocionální potřeba stejně zůstane nenaplněna - je naivní od ní očekávat, že něco bude chápat, že projeví nějakou empatii, že bude respektovat mé hranice. Ale jsem její syn. Na rozdíl od otce, u nějž takový pocit vůbec nemám... Jsem její syn a aniž bych se nad tím někdy zamýšlel, stejně jako ona mám na kuchyňské lince neustále velký skleněný hrnek, ze kterého v průběhu celého dne i noci piju vodu. Nedávno, když jsem se sušil po sprše, "utíral" jsem si poslední zbytky vlhkosti ze zad tím, že jsem si přes ně jen jemně švihnul ručníkem - a vzpomněl jsem si, jak jsem se matce smál u bazénu, když dělala přesně totéž. V poslední době jsem trochu zhubnul v obličeji a pod některými úhly se mi ve tvářích objevují podobné stíny, jaké má ona. I když tato její jiskra už není vidět, to po ní mám ten zápal pro věci a neukojitelnou zvídavost. To po ní jsem zdědil zájem o programování a klavír. Stejně jako ona nosím prakticky jen tmavé oblečení. A spousta dalších věcí, které bych dokázal najít... Jsem tvůj syn. Zrodil jsem se v tvé hlavě. A tím je to zároveň komplikovanější - nejsem jen tvůj syn, jsem tvůj nejambicióznější projekt. Jsem tvůj nástroj, tvé největší dílo a největší zklamání. Z nějakého důvodu ses rozhodla, že já budu ten vyvolený, asi jsi ve mně spatřila nějaký potenciál, který se ti zamlouval; a pak jsi mě vybrousila, zručně, opatrně, do smrtící hrany, jako ostří diamantového nože. Je to na jednu stranu příjemné, vědět, že jsem byl považovaný za to talentované dítě, ale zároveň mám pocit, že to mi dalo tu podivnou výstřednost, neklid a intenzitu, něco, co nedokážu nijak pojmenovat, a někdy se mi zdá, že to hraničí s šílenstvím. A cítím, že se na mě díváš nějakým způsobem s mateřskou láskou - ale byla jsi to ty, kdo mě v dětství neustále bil, ne otec. Byla jsi to ty, kdo mě nutil hodiny v kuse hrát na klavír, abych hrál na prvním stupni základní školy téměř na profesionální úrovni. Byla jsi to ty, kdo každý můj úspěch nebo vyjádření pozitivního vztahu k sobě samému okamžitě shodil. Chtěl bych být tvůj syn; ale mám pocit, že se celý život snažím dovolat někam, kde to na druhé straně prostě nikdo nezvedá. To číslo stále vyzvání a já slyším jen opakované pípání, v mém dětství stejně jako teď. Mám pocit, že můj vztah s tebou je velmi silný a speciální, protože některé věci jsou jen naše; a zároveň nevím, jestli s tebou mám skutečně vůbec nějaký vztah, protože jak mít vztah s někým, kdo mě vůbec neslyší?

Co uděláme s tou vší láskou, když chybí pochopení?

[wasistunendlichkeit]

who has the heart and who does the breaking?

[mahikamihan]

04042023. pancakes and sunlight. he chooses love

bear stickers by goobersplat

photos from dreamupdates mostly

handwriting texts reads:

snapchat updates!

wonder where the day takes us...

and through it all, he chooses love...

smile!!

[sonsuzluktabirgun]

bu şarkı, ağızda sevilen bir yiyeceğin tadı gibi his bırakıyor :)

tebessüm ettirirken hüzünlendiriyor

bu post kendime bir şarkı anısı olarak atılıyor ve atılmaya devam edilecek

hem biriyle paylaşmak isteyip hem de paylaşmaya kıyamayınca dönüp dolaşıp geldiğim yer olarak kalsın istedim :’)

[ultineeet]

Daily Nagoriyuki 04042023

[coldbrewplss]

04042023 • Sunny Side Up Café

📍Liwa, Zambales

[spl884]

Daily Visual

04042023

[snapthistiger]

exercise 04042023

bike ride to the gym

3 x 10 lat pull

3 x 10 tricep press

30 minutes on the step mill

3 x 10 overhead press

bike ride home

the gym workers received Dove hearts and Reeses

top left = small roses in the park

bottom = little rubber duck i found by the side of the road

missed spin class today because i was bringing Peanut to the veterinarian

continuing to work on Google Operating Systems computer course. i just finished module 3.

super windy and warm

i didn't feel great this morning / felt better after the step mill

hope you have a peaceful afternoon and evening..

[thenineescape]

04042023

[f-day]

DAY #2813 - 04042023 - unbefugt

[boonesfarmsangria]

ynnsphilippakis gram 04042023

[wasistunendlichkeit]

wenn ich mich auf dem peak deines schmerzes in dich verlieb, und ich dir sag das es in meinem herzen so viel mehr für dich gibt, ich mich umdreh, um das messer zu sehen, dass wir beide halten und vor dem du blind sein willst, aber ich mich reinfallen lass' um uns beide vor den ruinen zu bewahren, dann bitte verzeih mir. dann bitte verzeih mir. bitte verzeih mir und sieh, dass ich versucht hab uns zu fangen bevor wir beide ineinander kollidieren. ich steh hier, ohne dich. aber nicht mehr ohne mich. und es ist endlich keine frage mehr, ob ich’s wert bin gefangen zu werden. es ist endlich keine frage mehr, dass ich gefangen werd. ich hab’s gebraucht. ich hab nicht dich gebraucht, ich hab das gebraucht, mich gebraucht. aber irgendwo zwischen deinen glitzernden so unendlich tiefen braunen augen, deinen worten die klangen wie aus meinem mund gestohlen, zu starkem tabak, weed und winterkälte hab ich angefangen zu wollen. ich hab nicht aufgehört. ich will immernoch. ich geb’s nie wieder her, ich tausch's nie wieder ein, aber ich will’s nicht nochmal. mich brauchen, dich wollen, zwei verschiedene sachen und vielleicht für immer. vielleicht für immer, weil sie sagt das sie mir wünscht das ich jemanden finde der mich von anfang an will und nicht erst kurz vor'm ende und trotzdem schweigt. weil sie sagt das der schmerz bleibt. der schmerz über's nicht gewählt werden. der schmerz über den schmerz den ich dir bereitet hab. bitte verzeih mir und bitte sieh, das hab ich nicht gewollt. für mich nicht. für dich nicht. ob es mir das wert war? ob ich’s wieder tun würde? watch me fall into your eyes and do it all over again. in jedem leben in dem ich dich seh. in jedem leben in dem ich dich seh. bis es eins gibt. bis es eins gibt in dem ich nicht gehen muss. ich würde so gern sagen „wenn ich dich wiederseh, dann geh ich nie mehr weg“. denn ich glaub an dich. aber ich glaub auch an mich. und ich bin nicht mehr 14, und ich glaub schon lang nicht mehr das man immer bekommt was man will. aber wenn ich dich wiederseh, dann…wünschte ich, du wärst auch da und ich könnte bleiben.