#české věci

[shredsandpatches]

🌹🌹🌹

Richard smiled. “Bohemian women have always been remarkable, I see,” he said. “What happened to the two of them?”

“Eventually, she died,” Anne said, “but she had been right. She and Přemysl had ruled well for many years. But after she died, he became the stern and harsh ruler she had prophesied.”

(obvious foreshadowing through Czech mythic history from the novelthing)

[teplejtrouba]

bert & friends mě přenesli na pláž českého moře a já už nikdy nechci pryč

[adyathemoongoddess]

Dobrý den

Vzhledem k tomu že můj příspěvek o mých zkušenostech za pultem u lahůdek měl na Čumblru poměrně veliký úspěch, rozhodla jsem se vám přichystat menší (haha) lahůdku.

Poslední dva měsíce mám v hlavě jenom dvě věci a to je Debrecínka a Hazbin Hotel.

Zkombinovala jsem své zkušenosti s něčím zábavným a vytvořila pro české fanoušky Hazbin Hotelu prezentaci na téma:

Pokračujte prosím klepnutím na zobrazit více.

Více snímků najdete v reblogu.

[chuchvalec]

Jedeš na první terénní cvičení nebo poprvé někam do české přírody a nevíš co mít s sebou? Přicházím na pomoc:

Zjistěte si spací podmínky předem. Pokud je neznáte tak určitě spacák s sebou

Pořiďte si kalhoty s odepínacíma nohavicema. Bude to ten nejlepší kus oblečení co máte

Vrstvy, vrstvy a zase vrstvy. Moje osvědčená sestava na všechno počasí je nátělník/tenké tílko jako spodní vrstva, trika s krátkým rukávem, bavlněná košile, mikina a nepromokavá bunda. Punčochy pak jistí nohy

Šátek je do vedra, do zimy a do větru. Vemte si ho

Pláštěnka je dobrá vždy ale sehnala bych si i nepromokavou bundu. V pláštěnce se někdy pracuje dost blbě a deštník můžete rovnou zahodit

Nepromokavé boty s pevnou podrážkou a vzorkem jsou lepší než cokoliv jiného. Je jedno zda má být vedro. Vedro člověk vydrží. Hodit držku nechcete a mokro v botáh taky ne

Pokud je to výlet na víc jak 3 dny doporu��uji dvoje kalhoty kvůli dešti a sušení. Pokud jedete do mokřadní oblasti tak proboha minimálně dvoje kalhoty

Alespoň 2 láhve na vodu

Pinzetu na klíšťata a repelent!

Samozřejmě klasické věci jako základní lékárničku, opalovák atd

Plavky jsou vždy fajn protože co kdyby náhodou ;)

[shredsandpatches]

THEY DID

Films Watched in 2023: 108. Lekce Faust/Faust (1994) - Dir. Jan Švankmajer

[linka-r9-vysocina]

Gaza.

Ve mně tyhle věci kvasí dlouho, ale když vykvasí, tak mám pocit, že musím najednou udělat všechno. Což nejde. Sám člověk svět nespasí.

Dlouho jsem se k tomu nechtěla moc nahlas vyjadřovat, protože celá ta diskuze je nejen v českém prostoru úplně pokroucená, a nepřišla jsem si úplně povolaná to nějak komentovat, ale postupně ve mně vykrystalizovalo toto, za co jsem schopná se bít: ať už si o legitimitě státu Izrael myslím cokoliv a ať už je historicky na vině kdokoliv, všechny strany konfliktu by se měly snažit o co nejmenší množství civilních obětí. A to se neděje. Neděje se to, a naši politici se tváří, jako kdyby někdy byly tisíce civilních obětí zkrátka nutností.

Když už mám něco, za co jsem schopná se postavit, píšu maily.

Pojďte psát maily se mnou.

Otevřeně říkám, že momentální politiku s ohledem na duševní zdraví jen velmi málo sleduju. (Vím ale, že třeba náš milovaný Petr Pavel letěl do Izraele na návštěvu, zatímco Mezinárodní soudní dvůr projednával, jestli to, co se děje v Palestině, není genocida.) Tudíž nemám přehled o tom, jaké kdo na celou věc má názory, a za cíl pošty jsem zvolila dva lidi: premiéra Petra Fialu a ministra zahraničí Jana Lipavského.

Pojďte psát maily se mnou. Pojďme ukázat, že nám to není jedno.

Pojďte jim napsat, protože i když třeba nemusíte mít jasný pohled na to, zda "from the river to the sea", nebo ne, myslím, že se shodneme na to, že by nikdo neměl umírat kvůli něčemu, co nespáchal. Pojďte apelovat za co nejrychlejší ukončení konfliktu, nebo alespoň za klid zbraní.

Pomůže to něčemu? Já nevím, ale asi je to efektivnější než křičet na zeď, což jsem mentálně praktikovala až doteď.

Pokud nevíte, co a jak psát, použijte můj mail jako mustr (ideálně si ho samozřejmě upravte, ať to není copypasta, já se snažila fakt být aspoň nějak osobní):

"Vážený pane premiére,

obracím se na Vás ohledně konfliktu v Gaze. Vím, že jsme dlouhobě spojenci státu Izrael a že útok Hamásu ze 7. října nemohl zůstat bez odezvy. Zároveň Vás naléhavě žádám - prosím, obraťte pozornost české diplomacie ke konfliktu v Gaze a zasaďte se o jeho urychlené ukončení nebo alespoň o příměří. Přes milion lidí bylo vysídleno, nemají pořádně přístup k čisté vodě, lékařské péči, ani kam jít. Jsou ničeny nemocnice, školy, kostely, mešity, v takové míře, že to žádný teroristický útok nemůže ospravedlnit. Umírají nikoli teroristé, ale nevinní lidí, často děti. Stejně tak svět přichází o palestinské kulturní dědictví.

Velmi si cením postoje Vaší vlády ke konfliktu na Ukrajině. Myslím si ale, že pokud chceme být demokratickým, lidským státem a plnohodnotným členem mezinárodního společenství, musíme se snažit zabránit zbytečným obětem všude ve světě a nejen v Evropě, i za cenu kritiky našich spojenců. Není přijatelné, aby bylo právo Izraele na obranu chápáno jako povolení k masovému zabíjení palestinských obyvatel. Není přijatelné, abychom si jako stát řekli, že "někdy jsou civilní oběti prostě potřeba". Všichni jsme prožívali situaci Mariupolu - nevím, proč podobnou optikou nemůžeme vidět město Gaza. I tam umírají civilisté, jsou ničeny obytné budovy, knihovny, školy, nemocnice.

Přidávám dva apely Lékařů bez hranic, kteří jsou přímo na místě a kteří už v konfliktu také přišli o své kolegy:

https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/gaza-civilistum-uz-zbyva-jen-par-moznosti-kde-vyhledat-zdravotni-peci

https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/udelali-jsme-vsechno-co-bylo-v-nasich-silach-lekari-bez-hranic-vyzyvaji-svetove-lidry-aby-se

Opět Vás prosím, abyste vliv, který jako premiér máte, použil v rámci mezinárodního společenství k ukončení konfliktu. Myslím, že síla Česka spočívá v tom, že se dokážeme postavit za to, co je správné. Bylo by mi líto, kdybychom v historii byli po loňském podzimu a letošním začátku roku zapsáni v historii ne jako národ, který bránil Ukrajinu, ale jako národ, který přihlížel masakru a možná genocidě palestinského národa. Jsme možná malou zemí, ale stále se můžeme zastávat velkých hodnot, i za cenu toho, že budeme kritizovat své spojence.

Děkuji,

[podpis]"

email na Petra Fialu: fialap@psp.cz a petr.fiala@ods.cz

email na ministra zahraničí: ministr@mzv.cz, jan.lipavsky@pirati.cz a (?) lipavskyj@psp.cz (nedohledala jsem, ale emaily poslanců by tak snad měly fungovat)

Budu ráda, když budete reblogovat, budu ráda, pokud pošlete nějakej mail <3 Pokud neradi píšete/nejde vám to a pomohlo by vám, kdybych sepsala něco, co by šlo prostě zkopírovat a vložit, dejte vědět, dám něco dohromady.

[tbharashi]

Všechny gyaru věci v češtině co jsem našla na internetu .☆*

Ahoj ♥︎.* Dnes vám ukážu jak moc limitované gyaru informace v češtině jsou! Moc ráda bych řekla, že mi všechno trvalo dny dohledat, ale je toho tak málo, že to trvalo snad jen hodinu! D-:

Instagram

Na instagramu jsem toho moc nenašla. Ať už jsem hledala několik výrazů, nic zajímavého se neobjevilo.

"Czgal" mi vyhledalo jen náhodné profily které mají tenhle výraz ve jméně. Žádný účet nebyl gyaru a většina ani nebyla v češtině.

Jak můžete vidět, "czech gyaru" mi nevyhledalo nic.

Výraz "czech gal" mi vyhledalo české, ale ne gyaru účty. Většinou to ukázalo ženy a nebo posty o make-upu. Tohle není překvapení, když "gal" v angličtině znamená "holka" (když to nebereme v gyaru kontextu.)

"Česká gyaru" mi vyhledalo gyaru účty, ale v japonštině nebo v angličtině.

Tumblr

Co bych asi řekla? Na tumblr je to podobná story jako na instagramu. Vlastně, stáhla jsem si tumblr jen proto, abych zde našla nějaké jiné české gals, protože kde jinde než tady, že? No, nakonec to vypadá, že jsem tady jen já. (V současné době.)

"Česká gyaru" vám na Tumblru nenajde nic.

Oba pojmy "cz gyaru" a "czech gyaru", vám najde jen příspěvky ode mně.

Ale! Našla jsem jednoho českého člověka, který v letech 2014-2018 reblognul několik gyaru věcí. Nesnažila jsem se je kontaktovat, jelikož to vypadá, že na gyaru úplně zapomněli. Ale vidíme, že se někdo dříve zajímal!

Google

Snad nejvíce odměňující část tohohle všeho! I když pořád není moc, je to o dost více než na tumblru nebo instagramu!

Jeden z prvních odkazů, co se vám ukáže je právě tento facebook účet. Byl aktivní od roku 2017 až po rok 2019! Většinu postů na tomto účtě jsou hime gyaru outfit inspirace. Facebook mi bohužel nechtěl ukázat kdo těch 6 sledujících je.

A to nejlepší na konec, je tato livejournal komunita! Byla vytvořena v roce 2008 a poslední příspěvek na ní byl udělán v roce 2010, od "Sweetlolita" kde se ptá, jestli někdo na tomto fórum ještě existuje (ukázalo se, že ne.) Komunita měla dohromady 8 aktivních členů. Pokud se podíváme do sekce "Profile", je tam napsáno toto:

"*významně si odkašle*

Vítejte v czech_gyaru!

Tohle není nic jiného než komunita pro české a slovenské Gyaru, kde se můžete seznámit s někým takovým z vašeho okolí. Stačí kliknout na "Join this community". Psát můžete normálně česky/slovensky a to vaše Gyaru pokusy, outfity, tipy, zážitky, cokoliv. ^^

Jenom podotknu, že tohle celé vzniklo díky ManDy (kawaiiimandy), Hime (cawaii_baby) a mně (kawaii_and_core), tak trochu inspirace všemi těmi Gyaru komunitami, co tu jsou. ^___^

Snad nás tu bude co nejvíc a dáme nějakej ten sraz!!! *.*"

Podle toho, co jsem tam pročetla, sraz se nikdy nestal. Většinou tam lidé dávali gyaru wallpapers, nebo posílali své outfity atd. Fotky jsou v téhle době bohužel nedostupné. Všechny účty zmíněné v popisku, byli vymazány, ale našla jsem nějaké fotky, které na livejournal dala "kawaiiimandy", což mi dokázalo, že někdo českého původu v roce 2008 doopravdy praktikoval gyaru!

A to je vše! ♥︎○.

Jsme na konci! Snad vás tohle neunudilo k smrti a uviděli jste něco zajímavého! Jestli máte nějaké otázky o gyaru, tak mi můžete napsat do mého asku. <3 Mějte se!

[videli-jste-tento-film]

Jedna dekáda ve 100* filmech: speciální statistika (2010–2019)

*ve skutečnosti je jich 101, ale pš!

Dnes jsem si při přidávání nového filmu uvědomila, že už jsme na tomhle blogu ohodnotili 100 filmů z jedné dekády, a to mi přišlo velký a podstatný. Takže dnes jedna speciální statistika zaostřená tentokrát jen na filmy natočené mezi roky 2010 a 2019.

Takhle vypadá koláč ohodnocených filmů podle let, nejvíc filmů jsme hodnotili z roku 2016, ale i jinak je to celkem vyrovnané.

Viděli jsme jen 11 filmů, 42 známe, ale neviděli jsme je, a 48 neznáme vůbec. Jak vidíte, neviděli jsme lol žádný film z let 2013, 2017 a 2018. Nejvíc neznáme filmy z roku 2015 (90 %). Když porovnáme tuhle dekádu se všemi filmy, je tahle specifická zejména tím, jak moc se liší poměr viděných a neviděných filmů

viděno 2010's: 10,9 % X viděno celkem: 20,7 %

neviděno 2010's: 41,6 % X neviděno celkem: 28,1 %

Vzhledem k tomu, jak staré je osazenstvo čumblru (by voko spíš do 25 let), není překvapení, že o hodně filmech víme, ale jako správní odpůrci nové české kultury se na ně prostě nedíváme. Anyway...

Viděli jsme...

Anděl Páně 2 (2016) (17. místo celkem), režie Jiří Strach

Tři bratři (2014) (34. místo), režie Jan Svěrák

Dvanáct měsíčků (2012) (43. místo), režie Karel Janák

Tajemství staré bambitky (2011) (44. místo), režie Ivo Macharáček

Šťastný smolař (2012) (45. místo), režie Jiří Strach

Kuky se vrací (2010) (64. místo), režie Jan Svěrák

Korunní princ (2015) (76. místo), režie Karel Janák

Probudím se včera (2012) (90. místo), režie Miroslav Šmídmajer

Občanský průkaz (2010) (93. místo), režie Ondřej Trojan

Dešťová víla (2010) (97. místo), režie Milan Cieslar

Princezna a půl království (2019) (98. místo), režie Karel Janák

Jen dva filmy (ty kurzívou) nejsou pohádky nebo filmy pro děti. Režisérskou hegemonii má Karel Janák (3 filmy), těsně následovaný Jiřím Strachem a Janem Svěrákem (2 filmy).

Když se podíváme na scénář (to normálně nedělám, ale tohle je speciální scénáristický týden v Lidlu), tak mají dvě položky na svědomí Marek Epstein (Anděl Páně 2 [spolu se Strachem] a Šťastný Smolař) a Petr Hudský (Korunní princ a Princezna a půl království). Čtyřikrát se stalo, že si režisér svůj film i napsal – Anděl Páně 2 (s Markem Epsteinem), Dvanáct měsíčků, Kuky se vrací a Dešťová víla (s Janem Míkou).

Kromě scénáře mrkneme speciálně i na hodnocení filmů na ČSFD. Nejlépe hodnocený je Občanský průkaz (79 %), přes 70 % má ještě Anděl Páně 2 (77 %), nejhůře hodnocená je Dešťová víla (52 %), což si beru osobně.

O těchto filmech průměrně hlasovalo 70 lidí.

Neznáme... (jen top 10, protože jakože je jich moc)

Bloudím (2010) (6. místo celkem), režie Martin Müller

Nenasytná Tiffany (2015) (9. místo), režie Andy Fehu

Očima fotografky (2015) (20. místo), režie Matej Mináč

Hany (2014) (35. místo), režie Michal Samir

Pirko (2016) (46. místo), režie Lucia Klein Svoboda, Petr Svoboda

Tanec medzi črepinami (2012) (53. místo), režie Marek Ťapák

Eva Nová (2015) (59. místo), režie Marko Škop

Špína (2017) (60. místo), režie Tereza Nvotová

Ten, kdo tě miloval (2018) (78. místo), režie Jan Pachl

Prach a broky (2015) (79. místo), režie Šimon Pešta

Tady je to mnohem pestřejší, ale některé věci se přece opakují – například jsou tu slovenské filmy, filmy žen-režisérek, amatérské filmy, dokumentární filmy, povídkové filmy... Prostě všechno to, co tragicky nikoho nezajímá.

Scénáristicky je to tu stejně rozrůzněné – žádný scénárista se neopakuje. Ještě častěji než u viděných filmů se ale stává, že je režisér zároveň scénáristou. Týká se to celkem 7 filmů, scénář jiný člověk psal u Špíny (Barbora Námerová) a Prach a broky (Mikuláš Pešta a Vít Filipovský), Tanec medzi črepinami scénáristu nemá, z čehož vyvozuju, že buď bylo všechno impro, nebo se v tomto filmu vůbec nemluví.

ČSFD je k těmto filmům krutá, nejlépe hodnocený je dokument Očima fotografky (79 %), nejhůře potom Ten, kdo tě miloval (31 %).

O těchto filmech hlasovalo v průměru 62,5 člověka.

A co bude dál???

Co já vím. Tenhle post píšu už děsně dlouho a mám hlad. Tak vám prostě asi jenom řeknu, abyste se dívali na české a slovenské filmy a abyste hlasovali v anketách. Tož tak. Přeju šťastný a veselý konec července, přátelé, uvidíme se zase brzy.

[shredsandpatches]

Any thoughts on the 1994 Czech Faust? I haven't seen anything but stills and the description that it's a "very free" interpretation (which, given the stills I'm taking to mean "off the rails").

I have never seen it! It's on my to-watch list and it does look a) bonkers and b) cool. Also it apparently draws from Marlowe as well as Goethe so that makes me happy.

[prospercz]

Den 26

Vstávám dneska dost pozdě. Je už skoro šest, než se vyhrabu ze spacáku. Nechce se mi ven, zrovna dneska bylo tepleji, tak se mi dobře spalo. Posbírám se a vyrážím zpět na trail. Už občas přichází dny, kdy se mi šlapat nechce. Radši bych se někde posadil do stínu a jen odpočíval. Není to tak, že by mě to tu nebavilo, to vůbec ne, ale dal bych si pauzu. Poprvé se těším na město, které snad bude zítra.

Abych zahnal tyhle chmury, pustil jsem si do sluchátek písničky. České písničky, abych si mohl zpívat. Tak si tak zpívám a vesele si ťapu asi osm prvních mil. Radost končí, přichází bolest. Ostrá bolest. Bamba to popsal, jak kdyby mu do holeně někdo při chůzi mlátit krumpáčem. Tak přesně tohle se mi teď děje. Bolest ve spodní části holeně, nějaká šlacha tam. Jsem poslední, kdo to z naší skupinky ještě neměl. Fakt divný, že nás to takhle nakonec oběhne všechny.

Je to dost nepříjemné, moje tempo se hodně zpomalí, asi na 2 míle za hodinu. Přijdu si najednou jako želva, šinu se hrozně pomalu. Ale nedá se nic dělat, není kam jinam utéct. Musím dopředu. Má to ale i jednu výhodu, najednou mě přestala bolet spálená záda. Co bych za ně teď dal.

Nevím, jak je to možné, ale tělo si vždycky něco najde. Každý den je nějaký kousek těla, který mě bolí. Většinou je to každý den něco jiného. Někdy se to mění i několikrát za den. Ale máme to tak všichni. Prostě bod na těle, na který se zrovna soustředí naše pozornost. Pro mě je to teď moje levá holeň.

Někdy kolem pozdního oběda se dobelhám k McDonaldu, který tady u dálnice stojí. Jak jsem se na něj těšil, tak teď vůbec nemám na jídlo pomyšlení. Nicméně si stejně objednám a najím se. Zároveň jim ukradnu do ziplocku trochu ledu a nacpu si to mezi ponožky na postižené místo. Takhle to leduju asi dvě hodiny. Obsluze je to jedno, jsou na lelkující hikery zvyklí.

Alec mi podstrčil dvě tabletky ibuprofenu, který by měl pomoc proti zánětu. Nejsem moc zastánce prášků, ale spolknu to. Vyrážím dál, máme to pět mil do kempu. Po pár minutách bolest úplně přejde a jsem jako rybička. Asi ty prášky, říkám si. Míle mi pod nohami ubýhají a v kempu jsem okolo čtvrté. Normálně nemám moc rád odpolední šlapání, ale dneska mě chytla nějaká druhá míza a rozhodl jsem se, že ujdu ještě pět dalších mil. Je to hodně do kopce, vyběhnu další své Empire state building než se dostanu k místu na stan. Asi mi za tohle tělo zítra nepoděkuje, ale já to tak prostě cítil. Navíc mi to pomůže na zítra, místo 6000 stop už je to jen asi 4000, a to se dá. Abych uvedl věci na pravou míru, kopec mi dal tak zabrat, že jsem vyžral všechny snacky z mých kapes na bederním pásu. Je to asi 150 sacharidů.

Celou dobu do kopce hraji se sluncem na honěnou. Schovává se mi za obzorem, jako kdyby už chtělo zapadnout. Já ho vždycky dohoním, chvilku na mě svítí a pak zase popoleze trochu níž. Takhle je to celou cestu. Potkávám třikrát Horny toad. Vypadá to jako ostnatá ropucha zkřížená s ještěrkou. Český název neznám. Taky mi mezi nohama projede ta užovka křovinná, ale z toho už si hlavu nedělám. Hlavně že tu nepotkávám ty chřestýše.

V kempu na mě čeká Stir it up. Je dost překvapený. Když odcházel, byl jsem ve stavu dojít si maximálně na záchod. Jsem rád, že tu je. Zítra zase bude asi úsek se sněhem, tak je dobré na to mít parťáka. Rozložím spaní na kovboje a chystám večeři. Vracím se a spacák mám plný vody. Achjo. Vlhko ve vzduchu asi, takže narychlo stavím stan, aby se to nezhoršilo. Ale tohle už dneska neusuším. To zas bude noc…

[opily-zajic]

Dovolte mi naprosto zbytečný pivní příspěvek, který si nikdo nepřál, napsaný naprosto nepivním zajícem, který pivo nesnáší a pil ho jenom párkrát v životě. Přesto se však jako Čech cítím dostatečně klasifikována a edukována v rámci umění obecného pivoznalství, abych zvládla pohovořit o kouzelném bizáru, který je mi prezentován při mé balkánské cestě - a to distribuce “českého” piva v Bulharsku. Aneb nikdo z vás netuší, jaké absolutně zábavné pivní šílenosti probíhají za našimi hranicemi, a já cítím tu nutnost se s vámi o ně podělit. 

Kromě toho, že v Sofii má (lidově nazývaná) Starosračka své vlastní specializované prodejny, jejichž existence mě při včerejší procházce městem psychicky poznamenala, tak můžeme v supermarketech najít i další klasiky typu Krušovice, Staropramen, Plzeň a prostě takový ten nejužší výběr nejznámějších českých piv, které většinou zvládnete v pohodě ulovit i v zemích, které nejsou vyloženě slovanské nebo Česku příliš geograficky blízké. Prostě ten typ piv, který i já, člověk pivu neholdující, zvládnu v pořádku vyjmenovat a popsat. 

Mezi tuto klasiku se však zvládne zatoulat několik divnopiv, kteří se jako paraziti vplížili pod označení české a pro mě jako Čecha působí jako takový ten zábavný Pokémon, který se snaží vypadat jako Pikachu, ale doopravdy je jenom jeho roztomilou napodobeninou (Zajíc použil Google - jmenuje se to Mimikyu). Jedná se o česká piva, která českými rozhodně nejsou, za česká se však vydávají, a při hlubším studování jejich původu člověku nezbývá nic jiného, než se láskyplně pousmát. 

Tady jsou naše hvězdy! 

Žatecký H(n)us na vás může svým názvem působit ultračesky, už jen to, že tady páni tvrdí, že se do toho nějakým způsobem zatoulal žatecký chmel, zní jako dostatečný důkaz. Doopravdy to je pivo z Ruska, žatecký chmel je do něj z Česka poskromnu dovážen a název piva je v latince vyloženě jen proto, aby to *vypadalo* víc česky a aby celková vizáž piva *působila* jako nejvíc česká. Prostě boží. 

Zlatá Praha se na rozdíl od Žateckého hnusu doopravdy vaří v Čechách, dokonce její pivovar Staropilsen má i označení opravdového piva plzeňského typu, ale jeho příběh je taky k popukání, a to, že si to můžete u nás pomalu koupit jenom ve večerkách, načež tady to mají v každém supermarketu, je taky skvělé. Prostě o něm nikdo neví - a abych si dovolila citovat článek z Lidovek, který na mě vyskočil, když jsem se pokoušela dopídit původu tohoto piva: 

Takže víc lokálně to snad ani být nemůže - bohužel však ne ke mně, ale k Bulharsku. Miluju lidskou tvořivost a miluju Emanuila, který se jednoho dne vzbudil a rozhodl se takhle pobavit svět. Pověsti českého piva využívá natolik, že má i další pivo, které se jmenuje Star of Pilsner - což takhle zní naprosto zábavně, ale když jste nebohý Bulhar českého piva neznalý, tak vám může Star of Pilsner od pivovaru Staropilsner připadat jako kompletně totožný název např. se Starobrnem nebo Staropramenem. 

To je všechno z mého dnešního Erasmáckého cestovního deníčku. Můžete se těšit na další radosti a strasti života bulharského, které mě v dalších pěti měsících čekají. Kdo ví, třeba tady přijdu na další hezké věci, které tady jako Češi nevědomky przníme. :---)) 

[feminetomboy]

Ahoj, nechcu otravovat, ale znám celkem dost české alternativní hudby. Když mi nějak přiblížíš, jaký věci by tě zajímaly, určitě můžu něco doporučit. Jinak obšírně bych řekla podívej se na vydavatelství Silver Rocket, skvělá hudba od skvělých lidí, strašně široký výběr :-)

Okay, holy shit věděla jsem že tagnout čumblr je moje nejlepší šance!!! Ve zkratce, hledám nějaký alternativní rock který je v češtině, protože jsem strávila posledních 6 měsíců posloucháním výhradně brazilského alt rocku a přišlo mi strašně škoda, že neznám nic takového v češtině. Absolutně chápu, že kulturní rozdíly existují a asi nenajdu 100% to co hledám, ale WELL je to co to je.

Zbožňuju cokoliv, co zní jako středoškolská kapela co trénovala jednou ve sklepě. King Gizzard and the Lizard Wizard, Wavves nebo i O Terno, když už jsem zmínila tu portugalštinu. V češtině se mi včera podařilo najít Vivi Víla, což je přesně to, co hledám, akorát je to holt jen jedna písnička žejo (ale mám v plánu projít i zbytek té diskografie samozřejmě). Prostě- tento vibe 🧡

[piju-skotskou]

Another posezení in the same hospoda – otec přesedlal na Staropramen. Je z té chuti na prášky; nechápe, stejně jako včera já.

Dával mi onehdá čočku, že mu svými příspěvky rozbourávám časovou posloupnost blogu, tak budu psát tentokrát odzadu.

Půvab Skotska má těžiště v hudbě. Tak třeba teď v hospodě jsou dva dědci a my (tedy v sumě tři dědci, ha ha). A přitom hudební playlist je tvořen hity indie rocku, takže tady zní vesměs věci, na kterých jsem vyrůstal. Nejde mi to dohromady: staří lidé a mé mládí. To se to těm staříkům jako líbí? A pokud ne, proč si nepustí něco z jukeboxu?

Dichotomie, která mě dráždí i uklidňuje zaroveň. Snažím si to obhájit tak, že hodně té muziky vzniklo přímo tady na ostrovech, takže to lidé mohou brát jako Češi berou Kabáty nebo Mandrage. Tedy... už lze pochopit, proč je tady tráva zelenější?

Dneska jsme jezdili autem tak moc, až jsme se málem pobili. Nebyl čas na jídlo, což zdevastovalo naši morálku. Měli jsme hlad, který vyvolala osudová chyba s prázdným batohem. Otec mě dezinformoval v konzumu Spar ohledně stavu zásob a tak jsme koupili jen trochu jídla na dlouhou cestu přírodní rezervací. Načež jsme po první svačině zjistili, že už nemáme nic k jídlu. A ta svačina přišla v moment, kdy naše žaludky očekávaly plnohodnotný oběd.

A ta hudba? Váže se k jízdám v autě. Posloucháme BBC Radio 2 a je to blaho. Kapely, co čujou time. Občas i nějaký cover, ale zahraný dobrými muzikanty. Takové české Radio 1 na piku a trávě zároveň: foukne ti do playlistu dekel odjebávající alternativu stejně jako brutální – ale stále dobrý – provar typu Earth, Wind & Fire.

...

...zbytek příště, chci se vyspat. Máme za sebou sezení – after party – s panem domácím u whisek. Diskuze o morálce v politice, loch ness a dalších vybájených věcech.

Skotsko je dobré.

[ondrejkocab]

Máte rádi knížky českých autorů? Máte rádi temnější odstín literatury? Nebo takové věci dokonce čte spíše vaše temnější polovička?

V tom případě mám pro vás skvělou zprávu - do 14.2. mají v nakladatelství Golden Dog slevu 15 % na všechny knihy, včetně těch již zlevněných. (Akce neplatí pro speciální balíčky a ostatní zboží.)

Ode mě tam najdete již mírně prachem zapadanou sbírku povídek Rozpolcení a pokud byste raději jen ochutnávku, další laskominy z mé literární dílny najdete ve antologii České temno nebo prvním čísle časopisu Krátký řez.

Na stránky nakladatelství se lze teleportovat ZDE.

[kitikara]

Do not send me ask for donation in inbox. It will be mark as spam and next bot or person get some really nasty Czech insults as bonus.

Asi si to boti nepřečtou, ale nemám zájem o žádost o darování v inboxu, na charitu dávám pravidelně na mnou vybrané věci a příští entita krom označení jako spam dostane nějaké nepěkné české nadávky, když může otravovat mě, tak já si zchladím žáhu.

[videli-jste-tento-film]

Čtvrt roku se seriály: úvodní statistika

Zhruba před třemi měsíci jsem začala na tenhle blog dávat i české a slovenské seriály. V této chvíli jste hlasovali o 41 z nich, o 2 se aktuálně hlasuje a 16 jich je ve frontě. Přiznám se, zapomněla jsem na ně, co se statistik týče, a i proto jsem se rozhodla, že budu se seriály dělat věci trochu jinak. Jak? To se dozvíte po naší první statistice!

Viděli jste 6 seriálů a toto je top 3:

Vydrýsek (2003) : vidělo 76,3 %

Pojďte pane, budeme si hrát (1965–1973) : vidělo 68,2 %

Arabela (1980) : vidělo 56,2 %

Částečně jste viděli 2 seriály:

Pan Tau (1971–1978) : vidělo 35,9 %, částečně 58,8 %

Četnické humoresky (2001–2007) : vidělo 32,9 %, částečně 37 %

Do této kategorie patří seriály, u nichž zvítězila možnost „částečně“, ale „ano“ dostalo více hlasů než „ne“.

Neviděli jste 19 seriálů a toto je top 3:

Gympl s (r)učením omezeným (2012–2013) : nevidělo 63,5 %

My všichni školou povinní (1984) : nevidělo 59,3 %

Kukačky (2021–2023) : nevidělo 57,8 %

Částečně jste neviděli 2 seriály:

Malý pitaval z velkého města (1982–1986) : nevidělo 40,7 %, částečně 45,8 %

Cirkus Humberto (1988–1989) : nevidělo 28,1 %, částečně 42,1 %

Do této kategorie patří seriály, u nichž zvítězila možnost „částečně“, ale „ne“ dostalo více hlasů než „ano“.

Neznáte 12 seriálů a toto je bottom 3:

Josef a Ly (2004) : nezná 69,8 %

Pán profesor (2020) : nezná 64,5 %

On je žena! (2005) : nezná 56,3 %

Existují zatím dva seriály, o kterých každý slyšel – Arabela a Četnické humoresky. O každém seriálu průměrně hlasuje 67 lidí.

Všechny seriály najdete pod odkazem v připnutém postu, záložka seriály. Zatím neplánuju rozšířit seriálové statistiky o další údaje, ale uvidíme. Co není, může být.

A teď nijak zvlášť významné odhalení. Statistiky seriálů budu v podobě podobné této tvořit na konci každého měsíce, jen tedy březen si s dovolením ještě odpustím. Mějte se fanfárově!