clairethetired-blog

[clairethetired-blog]

I apologize for the harshness of my words, Miss Bennet, but your family is just so cringe

[clairethetired-blog]

the beans father the beans

[clairethetired-blog]

"Ty seš tak vtipnej člověk ❤️️"

[clairethetired-blog]

Lingvistické okénko pro otrlé

[clairethetired-blog]

CAT by  By 九米 / Zhaobangni (1631123)

[clairethetired-blog]

🎼 Нетспасибо

[clairethetired-blog]

[clairethetired-blog]

No Man’s Land by Hannah Yata

No Man’s Land celebrates the mythology of a world once whole and unspoiled. Inspired by Shintoism and modern conservation, Arboleda and Yata’s works carefully examine the land and life as it once was. The terrain as the incubator, a messy placenta for the fertile force that generates an abundance of conscious organisms. Organic intelligence sprang forth in the form of animals, plants, and fungi. These were faithful stewards of the land, the direct ancestors that ultimately gave way to our relatively recent species, homo sapiens. The enigma of this environment is memorialized in the body of work for reverence of the natural world and the remarkable beauty of its creatures.

Follow us on Tumblr! If you are on web, click below to keep reading.

Keep reading

[clairethetired-blog]

co svět, tvůj dům

tvá klec, tvý hřiště

představa, jíž se držíš pevně 

jako klíště

vysáváš krev a dokud teče

nepřestáváš pít

někdo by ti musel krkem zakroutit

co svět, tvůj park, 

tvůj ráj, kde v křeči

jabko máš v ruce, 

pod stromem klečíš

a shora dolů serou ptáci

šťáva se vpíjí do kůže

dál jí i ten, co už nemůže

a na rukou mu přistávají vosy

[clairethetired-blog]

všichni máme tak světabolný kecy, já taky

když se odpařuje mlha z řeky a s ní sní mý naděje

říkám si

třeba tu ještě je

něco, to něco za čím se každej honí

ale přitom máme jenom světabolný kecy a nesnášíme se

to je řešení světovejch problémů, nenávidět

sebe společnost vládu rodiče

nebo třeba mimozemšťany

hlavně to na někoho shoď

když nemůžeš už shodit sebe

a třeba ti to pomůže - 

mě taky ne - 

ale co na tom záleží, když

stejně všichni umřeme?

[clairethetired-blog]

musíš poslouchat

všichni prej musíme

poslouchat mumie

s otevřenejma očima

dokořán

že jako vnímáme

ale není to fér, i ty mumie

kdysi byly živý, plný snů

nadějí a plánů, z marcipánu

a poutí, kde se kroutí světlo a stín a lásky

ty prchavý, pouťový lásky

není to fér

že se proti všem spiknul svět,

když zestárli

[clairethetired-blog]

chybný sliby

Cejtim ze sebe sex, cíga a bezcennost.

Už nikdy nebudu sobě, nebo komukoliv jinýmu něco slibovat, protože pod vlivem všechny sliby padaj a všechny rty chutnají tak kurva dobře.

Jsou dvě ráno a nenávidím se, nenávidím se nenávidím se!