#zdravotní sestra

[odsouzena]

Po dvou letech jsem se vrátila zpět do školy.

Dva roky uplynuly od doby kdy jsem se sekla s VŠ protože to prostě na moji psychiku bylo moc…

V září jsem nastoupila VOŠ, na obor o kterém jsem vlastně ani nikdy nepřemýšlela - všeobecná zdravotní sestra. A příštím týdnem mám první semestr za sebou a zatím velmi úspěšně.

Nechápu to, ale věřím, že tohle bude konečně něco co mě bude bavit. Je to náročné, ale po prvé od gymplu bych řekla, že můj život dává trochu smysl a že by to konečně mohlo vyjít!

[dalsimoravskyblog]

Došlo na to, pustila jsem si Nemocnici na kraji města. Víc než 15 minut nedám, protože jsem mrkev, nicméně report, protože cítím, že to bude divoká jízda:

první scéna se nejdřív jeví akčně, chlap po havárce sedí v autě polit�� červenou barvou jak ve středoškolské produkci Drákuly, přijde random doktor z ulice, vleze k němu, změří mu tep, nic neřekne, vyjde, přijede sanitka, udělá to samé, doktor z ulice a doktor ze sanitky si vymění ten nejdřevěnější dialog o ničem v historii dialogů, konec scény, znělka – literally nic mě nemohlo navnadit víc

Eliška Balzerová přichází do nemocnice, kde je okamžitě vystavena sexismu, protože si dovolila být ženou, co pracuje v nemocnici, ale není zdravotní sestra

(A vy jste jako doktorka? Bitch, please.)

doktor z ulice je doktor Sova mladší a jede na oslavu svého desetiletého manželství do domu svého otce, doktora Sovy staršího, okamžitě je established, že je kokot (mladej Sova)

následuje další sexismus, tentokrát vůči studentce medicíny

následuje hate crime vůči internistům, kokot vyslovuje chirurgie supremacy

primář Sova does not approve this message

(the disrespect)

poprvé potkáváme Kopeckého a jeho chlupy na hrudi, je ikonický od první minuty a zjevně nejlepší herec z celého ansámblu, okamžitě pozuráží zdravotní sestru Ivu Janžurovou (konečně vím, kde vzala moje babička svou oblíbenou hlášku "kdyby hloupost nadnášela, tak se tady budete vznášet jako holubička"), ale nechová se sexisticky k Elišce Balzerové, takže skóre je vyrovnané, tak bych to řekla

Eliška Balzerová hodí vočko po krásné zdravotní sestře, důležité

(když ty a tvůj šéf koukáte na stejnou ženskou)

střih na oslavu, Sova mladší je ještě větší kokot, Sova starší does not approve, následuje zvláštně sexuálně nabitý přípitek Sovy staršího s Danielou Kolářovou, jeho snachou, která zjevně trpí s tím kokotem, jeho synem

jde se operovat, někteří do toho jdou na prasáka holýma rukama, i když předtím vošahali celou nemocnici, někteří si nasadí rukavice, které předtím vošahali těma holýma rukama, v sedmdesátkách by covid nepřežil nikdo, ty vole

And that's what you missed on Glee! Nemocnici na kraji města, episoda 1/20, prvních patnáct minut

[knize-strachkvas]

právě jsem se vrátila z kamarádčiny svatby (to že mám kamarádky co mají svatby je velmi absurdní) a k mému překvapení jsem tam zjistila, že ženichova matka byla moje zdravotní sestra na psychiatrickém oddělení když jsem měla tu čest tam tři měsíce pobývat. jsme si popovídaly a já jsem zjistila nejnovější drby z oddělení a jako bonus jsem dostala jména dobrých psychologů jelikož ten můj mě jaksi vyghostil :"

[pepikhipik]

Sobotní vlákno amerikanisty Jana Beneše o tom jak černošské sousedské sdružení v Pittsburghu pomáhalo formovat pohotovostní medicínu

Do 60. let 20. století neměly USA dostatek zdravotnických záchranářů. Ti, co přijížděli k nehodám, navíc neměli dostatečné vzdělání a zkušenosti. Lidé zbytečně trpěli a umírali při nehodách. Až rakouský žid českého původu a skupina Afroameričanů situaci změnila.

V roce 1966 americká Akademie věd vyhodnotila, že systém rychlé zdravotnické pomoci je v děsivém stavu. Jen v roce 1965 bylo při 52 milionech zranění způsobených různými nehodami zabilo 107 tisíc Američanů, dočasně bylo zmrzačeno 10 milionů a natrvalo mělo poškozené zdraví 400 tisícíc obětí nehod. Škody dosahovaly 18 miliard dolarů.

Když lidé při nehodách zavolali o pomoc, přijeli funebráci s pohřebním vozem, v něm nosítka. Nebo přijeli policisté, bez znalostí, jinde třeba dobrovolní hasiči. Ale většinou nemohli poskytnout víc, než odvoz do nemocnice. A tak lidé zbytečně umírali nebo končili zmrzačení.

V Pittsburghu tehdy pracoval rakouský žid českého původu Peter Safar, „autor“ kardiopulmonární resuscitace. V r.1966 mu na následky astmatického záchvatu zemřela dcera, protože jí neměl kdo poskytnout zdravotní péči při převozu do nemocnice. A tak Safar přišel s řešením.

Nejprve navrhl, jak by měla vypadat moderní sanitka a její vybavení. A následně dal dohromady první ucelený výcvikový kurz pro zdravotnické záchranáře. Věděl totiž, že tu práci nemůže vykonávat ledasjaký lékař nebo zdravotní sestra. Potřeboval nový typ lékařského profesionála.

Safar chtěl obyčejné lidi, protože jen tak šlo nápad reprodukovat ve městech po celých USA. Jako první frekventanti tak začali kurz navštěvovat Afroameričané z místní organizace Freedom House, která rozvážela zeleninu chudým černochům ve vyloučené oblasti s názvem Hill District.

Dobrovolníci z Freedom House původně zamýšleli, že začnou černochy z vyloučených oblastí vozit do nemocnic na prohlídky. Ale během osmiměsíčního kurzu se naučili řešit infarkty, záchvaty, porody, či dušení. K prvním případům vyjeli během protestů po atentátu na MLK v roce 1968.

Safar získal pro Freedom House Ambulance federální grant, pracoval pak jako poradce pro rozvoj rychlé zdravotnické pomoci v Bílém domě. A vedení sanitek přenechal doktorce Nancy Caroline, která ještě zvedla profesionální úroveň služby a následně řídila i službu městských sanitek.

Program pro černošské záchranáře fungoval do roku 1975. Podle údajů z roku 1972 byli záchranáři z Freedom House schopni správně ošetřit pacienty v 89 % případů. Naopak policie a dobrovolníci pouze v 38 %, resp. 13 %. K roku 1972 měla služba 35 členů, vyjela k 7 tisícům případů ročně.

Služba fungovala v různých čtvrtích, i bělošských. Někteří bělošští pacienti se nechtěli nechat ošetřit a celkově důvěra v lékařskou péči „na ulici“ a ještě od černochů nebyla příliš vysoká. Ale lékaři a sestry rychle pochopili přínos, sestry dokonce začaly jezdit na vyjížďky.

V jednom případě dokonce jeden z černošských záchranářů, John Moon, musel intubovat pacienta – což se nejspíš nikdy do té doby takto venku, na ulici, mimo nemocnici (kromě bojišť) nedělalo. Doktor na příjmu byl ze schopnosti Moona paf a černošským sanitkám případ dodal kredit.

Město nakonec službu poskytovanou Freedom House zrušilo a včlenilo do vlastní služby. Řada lidí, kteří se podíleli na programu Freedom House následně uspěla v politice, u policie a hasičů. Získali lékařské vzdělání, doktoráty. A služba posloužila jako vzor ostatním městům.

K tomuto zapomenutému příběhu existují dvě knihy, jedna přímo od Nancy Caroline.

Safar byl neskutečný průkopník medicíny, takže přidávám i odkaz na jeho CV a další zdroje:

Peter j. Safar 12.4.1924 - 5.8.2003

Profesor Peter Safar (pův. Šafář), přednosta resuscitačního výzkumného centra v Pittsburghu, které nese v současnosti jeho jméno (Safarovo centrum pro výzkum resuscitace), zakladatel neodkladné resuscitace, intenzivní medicíny, urgentní medicíny, lékař - klinik, učitel a badatel ovlivnil mimořádným způsobem rozvoj medicíny hlavně v oblasti resuscitace.

Peter Safar dokončil v roce 1948 studium medicíny ve Vídni. Při zneklidňujících zkušenostech s režimy, které se šířily po Evropě v průběhu války i po ní, se rozhodl k odchodu do spojených států amerických. Chtěl se sice původně zabývat chirurgií, ale když pochopil, že dobrá chirurgie nemůže existovat bez dokonalého zabezpečování nemocného v průběhu operace i po ní, rozhodl se věnovat anesteziologii, která se stala jeho osudem a jeho láskou po celý další život.

Svoji činnost zahájil ve Philadelphii (1950 - 1952), vybudoval a řídil anesteziologicko-resuscitační oddělení v národní onkologické nemocnici v Limě v Peru (1953), následující dva roky (1953 - 1955) pracoval v nemocnici Johnse Hopkinse v Baltimoru a následně v tamní městské nemocnici (1955 - 1961). Posledním místem jeho rozsáhlé činnosti se stal Pittsburgh, v němž vybudoval akademické anesteziologické oddělení na presbyteriánské univerzitě, z něhož po sedmnácti letech vedení odešel v roce 1978 do mezinárodního centra pro výzkum resuscitace, které sám založil. ⬇️

Tony Norman: How the Pittsburgh-based Freedom House Ambulance Service changed everything

If ever there were a TV drama based on real life that begged to be created, it’s the founding of the Pittsburgh-based Freedom House Ambulance Service in 1967 and its ignoble death eight years later due to racism and the political hackery of the Flaherty administration.

Published last September, Kevin Hazzard’s book, “American Sirens: The Incredible Story of the Black Men Who Became America’s First Paramedics,” tells the Freedom House Ambulance Service story with both narrative style and a sense of historical drama it deserves.

“American Sirens” fills the gaps that WQED’s very impactful 28-minute documentary, “Freedom House Ambulance: The First Responders,” (2023) isn’t able to accomplish with limited archival footage, even though it lacks the vital images that make “The First Responders” such an eloquent document of those times more than half a century ago. 

Still, both accounts of the birth and death of America’s first ambulance service staffed by Black citizens trained to save lives are invaluable because they expertly strip away the veil of civic intolerance that made Freedom House Ambulance Service so necessary in a city still clinging to the assumptions of the Jim Crow era.

In the WQED documentary, former Freedom House Ambulance worker Mitchell Brown spells out the reason the emergency service that was located in the Hill District came into existence in the first place: “Back in the Sixties,” Brown says, “you stood a better chance of surviving a gunshot wound in Vietnam than you did a car accident in the city of Pittsburgh.” ⬇️

Freedom House Ambulance Service (Pittsburg, PA) 1967-1975

Pittsburgh of the 1960s and 70s was a city in dire need of economic help. In the predominantly Black Hill District, a majority of the residents fell well below the poverty line and fought constantly against racial injustice. Many of the residents were deemed “unemployable” by the city welfare offices and had bleak prospects for long term stability.

In 1966 the Freedom House Enterprise was founded with a grant from the federal government to provide economic stimulation to the people of Pittsburgh, and specifically those in the Hill District. The goal of Freedom House Enterprises was to create job training and employment opportunities for those in the area and to provide an opportunity for the “unemployables” to train and work in the city.

Then, in 1967, Freedom House Enterprises started an ambulance service under the supervision of Dr. Nancy Caroline and Dr. Peter Safar. Caroline and Safar were responsible for training the first paramedic crew in the United States. The first class was a mix of men and women and achieved their qualifications in no time and quickly got their service running.  But they weren’t without their challenges. ⬇️

How a Black neighborhood association in Pittsburgh helped shape emergency medicine

American Sirens author Kevin Hazzard tells the story Freedom House, a neighborhood nonprofit that, with the help of a pioneering physician, trained some of the nation's first paramedics.

DAVE DAVIES, HOST:

This is FRESH AIR. I'm Dave Davies, in for Terry Gross. In most of the United States today, if you have a medical emergency, you can dial 911 and count on an ambulance arriving with a crew who have the equipment and training to perform CPR and provide other critical care before getting you to a hospital. But as recently as the 1960s, that just wasn't the case. Back then, your call for help would at best get you a ride to the hospital, perhaps in a police van or a hearse from a funeral home, but no medical treatment until you reached the emergency room.

Our guest today, Kevin Hazzard, is a writer whose new book is the remarkable story of a community organization called Freedom House Enterprises in a Black neighborhood in Pittsburgh that became an incubator for modern emergency medicine. With the help of an innovative physician, the organization trained a cadre of men as paramedics - a term then just coming into existence - and sent them in newly equipped ambulances on lifesaving missions that earned a national reputation and spawned similar programs in other cities.

Kevin Hazzard is a journalist, a TV writer and author of a previous book called "A Thousand Naked Strangers" that was about his 10 years working as a paramedic. His new book is "American Sirens: The Incredible Story Of The Black Men Who Became America's First Paramedics." ⬇️

Autor textu: Jan Beneš

[videli-jste-tento-film]

tumblr nezná Jako nikdy :(

Výtvarník Vladimír (J. Schmitzer) je těžce nemocný. Diagnóza je jasná, smrt nevyhnutelná a léto jedno z nejkrásnějších, jaké si pamatuje. Osamělý dům uprostřed křivoklátských lesů je jeho posledním útočištěm, protože umřít ve sterilním prostředí nemocnice prostě odmítá. Chce se skácet ve stoje, jak žil. Naštěstí není na umírání sám. Pečují o něj dvě ženy – jeho současná partnerka Karla (P. Špalková) – pětatřicetiletá malířka, bohémka, a bývalá milenka Jaruna (T. Medvecká) – vdaná, asi pětapadesátiletá zdravotní sestra. Tato trojice vede marný boj se smrtí, bojují sami se sebou a současně mezi sebou – což přináší každému z nich určité očištění... (ČT)

Celé Jako nikdy najdete na youtube a na Voyo.

[edwardianerarp]

Béatrice Grantham - schváleno

[bravemedicinaecandidatus]

22 zjištění ze sesterský praxe

minuta čtení

1.       Dojde vám, co lékaři z vašeho oddělení vlastně doopravdy dělají a totálně vás to zdrtí, protože jste si naivně mysleli, že jejich práce vypadá jinak.

2.       Některým pacientům opravdu nejde pomoct (ne, ani kdybyste se snažili sebevíc a nosili to pití rychleji a odnášeli tu mísu s větší láskou)

3.       V praxi vidíte, jak málo toho o medicíně víte ;)

4.       Začnete si vážit sester

5.       Nechcete jít dělat svojí první anamnézu ;)

6.       Jste odvařený z toho jak vypádáte v bílém a pohráváte si s myšlenkou, jestli se máte pochlubit na fejsbůčku ;) (ale neplatí pro všechny, no :D)

7.       Vytváříte si zjednodušené názory na pacienty a už v tom okamžiku víte, že je to od vás nefér ;)

8.       Stojíte před rozhodnutím, jestli se máte přiznat, že vám nejde změřit tlak ;)

9.       Je vám trapně ptát se na potraty, konzistenci stolice a problémy pohlavního ústrojí ‘:D

10.   A fascinuje vás, že vypadáte natolik důvěryhodně, že se vám s tím pacient svěří ;D

11.   Ustelete postel a napadne vás si do ní lehnout, ale nemáte koule na to to zrealizovat :D

12.   Trochu se bojíte staniční ;)

13.   Když se vás zeptají, jestli máte dotaz, vaše otázky jsou čistě “nesobecké”   :D

14.   Je vám trapně, když před vámi pacient dělá něco společensky nepřípustného, ne kvůli vám, ale kvůli němu. ‘:D

15.   Najdete pacienta, který podle vás simuluje a vy se potom nemáte rádi za to, že si to myslíte

16.   Pořád někde překážíte ;)

17.   Uvědomíte si, že když vám jako pacientovi něco vadilo na chování sestry, že jste v její pozici ještě mnohem horší :D

18.   Kdo se neztratil v nemocnici, jako by nebyl na praxi ;)

19.   Myslíte si, že byste mohli stlát postele na olympiádě :D

20.   Dostanete se do bodu, kdy přemýšlíte, jestli máte pokračovat s medicínou (běda jestli vás čeká ještě nějaká zkouška, pak ztrácíte motivaci)

21.   Bojíte se, že skončíte přesně tak, jak jste si předsevzali, že jako doktoři skončit nechcete

22.   Začnete si stěžovat, že je praxe neplacená, zatímco vaši spolužáci ze střední si vydělávají na brigádě ;) (a vůbec se děsně litujete jak to máte těžký :D)

[sledujte-malignant-2021]

Sledujte Malignant 2021 celý film online HD zadarmo cz dabing

Sledujte Malignant 2021 online cz | Malignant celý film online HD cz titulky | Malignant Online film zadarmo | Malignant celý film online cz Videa bez registrace.

Sledování celý film Malignant je v současné době film, po kterém žádají různé skupiny. Ať už mladí nebo staří, sledování filmů během pandemie je nutností k vyplnění nudy, protože musíme zůstat doma. To je důvod, proč musíme hledejte důvěryhodné weby a poskytujte online streamování zdarma. Pokud hledáte stránky popsané výše, můžete kliknout na níže uvedený odkaz:

Filmy Malignant zdarma HD

Sledujte klikněte zde ▶️ https://t.co/z7ALYFKiSc?amp=1

Je to velmi snadné, stačí kliknout na výše uvedený odkaz a přejdete přímo na web, kde můžete zdarma sledovat filmy Malignant. Pokud jste zaneprázdněni, můžete si film také stáhnout a sledovat ho doma.

Následuje řada informací o filmu Malignant od Synopse, Hrají, Datum vydání a dalších

Malignant je americký horor režírovaný Jamesem Wanem podle scénáře Akely Cooperové podle původního příběhu Wana, Ingrid Muteové a Coopera.Ve filmu se objeví Annabelle Wallis, Jake Abel, George Young, Maddie Hasson, Michole Briana White, Jacqueline McKenzie a Mckenna Grace.

Horor / Thriller / Mysteriózní USA, 2021, 111 min

Režie: James Wan Scénář: Akela Cooper Kamera: Michael Burgess Hudba: Joseph Bishara

1. Synopse

Ochromena strachem ze šokujících vizí, mučení ženy se zhoršuje, když zjišťuje, že její bdělé sny jsou děsivou realitou.

2. Hrají

Annabelle Wallis jako Madison Lake Mitchell Mckenna Grace jako mladý Madison Lake Maddie Hasson jako Sydney Lake George Young jako detektiv Kekoa Shaw Michole Briana White jako detektiv Regina Moss Jean Louisa Kelly jako Jane Doe / Serena May Madison Wolfe jako mladá Serena May Susanna Thompson jako Jeanne Lake Jake Abel jako Derek Mitchell Jacqueline McKenzie jako Dr. Florence Weaver Christian Clemenson jako Dr. Victor Fields Amir Aboulela jako Dr. Gregory Ingrid Bisu jako CST Winnie Ruben Pla jako důstojník Rubin Jon Lee Brody jako důstojník Lee Dan Ramos jako Basco Paula Marshall jako Beverly Zoe Bell jako Scorpion Ray Chase jako Gabriel (hlas) Marina Mazepa jako Gabriel (fyzický umělec) Andy Bean jako Frank Patricia Velasquez jako zdravotní sestra Velasquez

3. Datum vydání Malignant

Premiéra v ČR Malignant dorazil do našich kin 09 září 2021, přičemž o den později byl dostupný i na streamovací službě odkaz výše.

Kvalitní sledování celý film Malignant a jak se na to dívat

Jaká kvalita videa je k dispozici v tomto filmu Malignant?

Nejlepší kvalita streamovaného videa při sledování filmů je nejdůležitější. Chcete -li získat pohodlí při sledování filmů a získat čistou kvalitu zvuku. existuje několik kvalit, které poskytujeme, počínaje kvalitou 4K Ultra Hd, HD 1080p, HD 720p, HD 420p a nakonec poskytujeme také kvalitu Mp4. Tyto možnosti vám usnadní výběr nejlepší požadované kvality videa.

Proč byste se měli dívat na nejnovější film Malignant?

Film Malignant je film, který je právě sledován. Proč je to tak? protože vám promítneme film Malignant online zdarma a s cz a sk dabingem. poskytujeme také filmy Malignant zdarma v HD kvalitě. Podívejte se také na seznam nejlepších nejnovějších filmů na našem webu z kategorie Oblíbené filmy online zdarma.

Kde se můžete podívat na celý film Malignant?

V současné době je k dispozici mnoho stránek, kde je možné sledovat celé filmy online. Můžeme snadno sledovat filmy, které se nám líbí. Filmy Malignant můžete sledovat kdykoli odkudkoli, včetně České republiky. Na našich stránkách Všechny filmy mají české, slovenské, anglické titulky a další jazyky. Sledujte filmy zdarma zdarma Guy online na našem webu. Pokud se zaregistrujete hned, získáte první dny zdarma videa a filmy Malignant, které si můžete přehrát, kdykoli budete online. Sledujte filmy Malignant z online nabídky nebo streamujte na chytré televizi, počítači, Macu, mobilu, tabletu a androidu.

Proč byste měli sledovat na našich stránkách?

Náš web nabízí celou řadu filmů, nejnovější i staré. Film můžete sledovat snadno a zdarma bez registrace. Pokud jste zmatení z filmů, které jsou právě sledovány, stačí se podívat po oblíbených filmech na našem webu. Nabízíme mnoho filmů různých žánrů od akce, komedie, sci-fi, hororů, kreslených filmů, dramat, televizních filmových seriálů a dalších. Zde je důvod, proč byste měli sledovat filmy na našem webu:

1. Filmy se vždy aktualizují, pokud existují nové filmy, které jsou lyrické. 2. Na našich stránkách jsou také k dispozici nové a staré filmy. 3. V kvalitě filmu HD si můžete také vybrat jiné. 4. K dispozici v češtině a slovenštině i v dalších zemích. 5. Dobrá kvalita obrazu a čistý zvuk. 6. Lze sledovat streamování nebo si jej stáhnout. 7. Lze sledovat na telefonech Android, PC, Mac, Iphone, tabletech a chytrých televizorech. 8. Snadné a bez registrace. 9. Lze sledovat zdarma.

To jsou některé z výhod, pokud sledujete naše stránky. Stačí kliknout na výše uvedený odkaz. Naštěstí sledováním našich stránek můžete být s našimi službami pobaveni a spokojeni.

Děkujeme za sledování na našich stránkách

Děkujeme vám za sledování na našich stránkách. Budeme mít všechny zájemce o zasílání novinek nebo informací o letošních filmových událostech a o tom, jak sledovat vaše oblíbené filmy. Naštěstí můžeme být vaším nejlepším partnerem při hledání vašich oblíbených doporučení filmů. Děkujeme za sledování dnešního videa. Doufám, že se vám video, které sdílím, bude líbit. a uvolněte nudu během současné pandemie. Pokud se vám líbí obsah, který sdílíme, dejte nám palec nahoru a ukažte nám, že se vám to líbí, nebo se podělte o to, co dělá, se svými přáteli. Hezký den děkuji.

Malignant Celý Film 2021, Malignant Filmové Novinky, Malignant celý film Český Dokumentární, Malignant Filmové premiéry, Malignant celý film Česka cz dabing, Malignant sleduj filmy, Malignant online cz titulky, Malignant CZ HD Film o filmu, Malignant CZ dabing, Malignant premiéra, Malignant online cz, Malignant online sk Malignant online cz dabing, Malignant online sk dabing Malignant Celý Film, Malignant Titulky, Malignant DVD filmy, Malignant Blu-ray filmy, Malignant online cely film CZ, Malignant online ke shlednuti, Malignant cz dabing online ke shlednuti, Malignant online, Malignant online film cz, Malignant Bombuj sk Malignant bombuj cz, Malignant online ke shlédnutí, Malignant celý film Cesky, Malignant celý film zdarma ke shlédnutí, Malignant celý film cz dabing, Malignant sleduj filmy, Malignant online cz titulky, Malignant celý film zdarma Sleduj Malignant Celý Film CZ Dabing HD Malignant Celý Film CZ DABING Česky CZ Zdarma

[tofiam]

Kamarádka je zdravotní sestra v Chebu. A já jí po každý historce přemlouvám, že až mi něco bude, tak ať mne veze k veterináři.

Ale ještě na tom nejsme tak špatně.

Bych vám jenom chtěla popsat, jak vypadá britský zdravotnictví.

Dva dny zpátky jsem se svíjela v křečích tak šílených, že jsem upadla do šoku (to jsem si uvědomila až v retrospektivě). Po asi tak patnácti minutách sebepřemlouvání jsem se rozhodla, že to neni normální a že bych měla jít na pohotovost. Pokusila sem se zavolat si sanitku - tři až čtyři hodiny čekání. Cool. Naštěstí byla spolubydlící s autem doma (což jsem si předtím neuvědomila, jinak bych šla rovnou za ní), takže mě tam hodila.

V čekárně jsem si pobyla zhruba tři čtvrtě hodiny, což asi není tak zlý. Sestra mi dala paracetamol (kterej nic neudělal ale hej to neni její chyba), načež mi doktor oznámil, že menstruační bolesti jsou úplně normální, řek mi ať si nechám napsat antikoncepci a poslal mě do prdele.

Následující den (včera) jsem zavolala obvoďákovi poprvý za tři roky co tu žiju. Recepční jsem vysvětlila situaci, a ona mne velmi empaticky objednala na konzultaci. Za dva týdny. Po telefonu. Nevim jestli to považujou za finální řešení nebo jestli to je jen preemptivní konzultace než mě objednání na opravdovou kontrolu či co, o tom vám dám vědět za dva týdny.

[alliancelove-blog1]

Hodnotu Pro Lásku Použití Láska Citace A Silnejší Vztah

Láska je první pocit, že politikami celý svet. To má ruzné forem a funkce ruznými funkce. Láska je jedna absolutní vetšina šlechetný myšlenky a i duvodu pro mnozí jiná pocity, že plemen z to. Co odlišuje lásku z všechno else je, že to je zažívají všechny obývací bytosti kolem Planete Zemi. Rovne z rostlin v zvírata, lidské bytosti, láska je obhajoval o jeden a všichni. Jen asi každý vztah, který existuje v zeme má ocení v jeho všudyprítomné druh. V x strádání a protivenství, láska zvítezí a také pomáhá osoba encounter spolu s a vyrovnane. Láska má ruzné druhy z life span individuální - nabídka touch s maminka, podpora ruku s otec, vášnivý polibek s spríznenou duši, milující dotek o sestra nebo sestra a soucitný pomoc o blízký prítel. Tento tajemný e-motion má mám potenciál mení života zcela. Ergo, to muže být k záveru, že láska je absolutní vetšina duležité, prvek životního stylu. Bez, život je prázdný a také s tato, existence vibruje s významem a teplo. Tato writeup objasnuje význam lásky a její konkrétní prítomnost v vlastní života a také svet.

Význam Lásky

Po Generace

Až nebyli lásku, nechtel už v Zeme, zapomenout o ctení tohoto clánku sám. Pro lásku je tak, že udržuje druhu se pohybující, generace po generací. , Pokud vaše prarodice byli možná ne skutecne láska, vaše rodice nechtel v svet a , pokud tvoji rodice byli možná ne opravdu láska, by nemel máte nyní v to svet. Kruh života a smrti má pokracoval vzhledem k tomu, vekových kategorií které vysvetlit generace po generací, které mají pokracoval prebývat v to svet. Souhlasil, deti mohou být koncipovaný s z si jako no. zamestnávání milovat citát, mužete úspech rád. Mužete najít top milovat citát v stránky. zjistit nejlepší láska citace, máte check-out https://citaty-o-lasce.cz/ webové stránky.

blaho Lidí

Studie už i dokázal, to je, pokud nebyli pro lásku osoby bude už ted už nemocný ne only fyzicky, ale psychicky a emocionálne stejne. Deti zbaven lásky tendenci se depresi a rust kognitivní, fyziologické a emocionální funkce ledvin jako jako myslet problémy, bouchání sensation v hlave a demoralizované smysl sám. Skvelý množství chorob a onemocnení jsou úmerná nedostatku lásky v jednotlivce vlastní život. When muž nebo žena je strach z, to je urcitou zmenu v hormony v krevního obehu že oslabit imunitní system. Raném veku infarktu a jiné vysilující porucha jsou zdravotní situace, které vznikají jako výsledek nedostatek lásky.

Milovat a Být Milován

Proc predpokládám muži a ženy, existují na planete? Milovat nekoho a být milován nekým, je jedním z vetšina základní faktory pro lidské prežití. Prežití lidstva je založen na lásce a láska sama, pro nic je to ultimate v svet, než dojem romance a náklonnost. Jsme se narodili z love a pres dobu naše vlastní život, udržovat vztahy z lásku, s rodice, prarodici, prátelé, starší, manžel, deti a on. A to jde pomocí ty vztahy, že lidé udržení bydlení. Všechny behem naše život we all práci naše cesta k lásce, ostatní a stát zbožnuje ostatní.

Delá Život Stojí Za To Žít

Až nebyli lásku, pak tam by už ted už self-esteem a ne cit já worth mohl ríct ne skutecný život. V den-to-day žije, to je láska, která zvyšuje denní živý a delá život více príjemné a krásné. Lidé kdo už nikdy zkušený láska v jejich vlastní život casto zobrazit hold agresivní, živý a emocionální povahy než lidé že. Také, když je láska není tam, individuální muže celit nejaké hrozivé situaci.

[annafreimann]

Konečné řešení maturitní otázky

Maturitní zkoušky jsou u nás již po několik let prakticky nesmrtelné téma. Diskutují o nich učitelé, politici, odborníci na vzdělávání, “odborníci na vzdělávání,” laická veřejnost i studenti samotní. Není se vlastně čemu živit, protože nalijme si teď čistého vína, (výběr nechám na vás, já mám sklenku ryzlinku,) současná podoba rozhodně není ideální.

Od roku 2011, kdy oficiálně nastalo období hrůzovlády spolku reptiliánů a rybích lidí, kteří jsou pro širou veřejnost známi jako Cermat, se celý segment středních škol začal proměňovat a rozhodně to nebylo k lepšímu. Momentálně se nejvášnivější diskuse na toto téma vede ohledně povinné maturity z matematiky, která měla být na přání soudružky Valachové oficiálně spuštěna v roce 2021, ale od té doby, co se to řeklo, si s tím ani vláda ani školy neví moc rady, zatímco laická veřejnost se rozdělila na dva tábory, z nichž jeden řve, že je nezbytně nutná, druhý, že je to úplná blbost, a ani jedni to neumí zdůvodnit ničím jiným než svým vlastním osobním pocitem.

Abych tady ale zase jen nekydala hnůj, pojďme se teď podívat na největší nešvary, které se současné podoby státních maturitních zkoušek týkají.

Problém první - unifikovanost

Narozdíl od jiných vzdělávacích systémů, které uplatňují princip standardizovaných testů, se ten náš zásadně odlišuje tím, že krom osmiletých a čtyřletých gymnázií, která mají všeobecné zaměření, máme i střední školy odborné. Kdo není úplně na hlavu, dobře ví, že každý obor i pracovní odvětví je trochu jiné, a i kdybychom teď připustili, že čeština, matematika a angličtina jsou tři základní stavební pilíře lidského bytí, bez kterých se v životě za žádnou cenu nelze obejít, stejně musíme připustit i to, že bude ta nezbytnost pro každý obor v trochu jiném poměru a ačkoliv se nejspíš nikdo na světě neobejde bez trochy počtů nebo gramatiky, každý potřebuje důkladně proškolit v něčem trochu jiném.

Problém druhý - čas

S problémem prvním velmi úzce souvisí i problém druhý, a tím je časová náročnost. Každý předmět, ze kterého se povinně skládá státní maturitní zkouška, má rovněž stanovenou hodinovou dotaci, respektive minimální počet hodin, který musí žáci za týden absolvovat. Na gymnáziu žádný problém, ale školy s odborným zaměřením na to těžce dojíždí. Den má totiž jen 24 hodin, týden jen pět pracovních dní a ty hodiny se někam nacpat prostě musí. A protože nikdo, fakt nikdo, opravdu vůbec nikdo, dokonce ani zaměstnanci školy, nechtějí třikrát týdně sedět ve škole od sedmi do pěti, většinou se to řeší tak, že se zredukuje počet hodin, věnovaný odborné teorii nebo praktické výuce, a nahradí se matematikou, češtinou a angličtinou. Za důsledek to má, že na trh práce přichází absolventi s maturitou z xy, ale ze svého oboru se mnohdy nestihnou naučit ani základy. To jen, až zas výjde nějakej šokující článek o tom, kolik nám chybí účetních, programátorů, strojařů a kdo ví čeho všeho.

Problém třetí - zavádějící data

Nejhorší na téhle celé šarádě, která stojí mraky času, peněz a velkou porci duševního zdraví všech zúčastněných je, že to vlastně celé ani není nikomu a ničemu prospěšné. Státní maturity měly původně navýšit prestiž maturitnímu vysvědčení (lol) a původně dokonce i nahradit přijímačky na vysoké školy (lol na druhou), ale ty testy jsou zkrátka od základu koncipované tak blbě, že ve finále nevypovídají téměř o ničem. Zkouška z češtiny nejvíc testuje znalosti základů lingvistiky a literatury (a vaši trpělivost), což vám při psaní formálního textu moc nepomůže a stejně ho nakonec strčíte manželce nebo někomu, ať vám zkontroluje, jestli tam nejsou hrubky. Ale hlavně, že je tam anakolut... Zkouška z angličtiny je tak blbě nastavená, že jí zvládne i cvičený jezevčík, a když pak milý absolvent zabloudí na výletě v cizině, stejně se nedoptá ani na cestu na autobus.

Sečtěte tohle všechno, přičtěte k tomu povinné cermatí přijímačky na střední, a výjde vám z toho, že jsme naprosto zbytečně zdevastovali koncepci tří předmětů. Z hodin češtiny, matematiky a angličtiny se stal jen nesmyslný dril na jednu jedinou konkrétní zkoušku. Dril, který nervuje děti, jejich rodiče i učitele, a stejně nakonec nevede absolutně k ničemu, protože ty výsledné hodnoty jsou čistá fikce.

Jak z toho ale ven? Ideální koncepce se nabízí tak dlouho, že mě vyloženě zaráží, že na to ti trilobiti z ministerstva ještě nepřišli sami.

Za prvé - podoba maturitních zkoušek se musí navrátit zpět do rukou škol. To tam se nachází ti skuteční odborníci, kteří by měli nejlépe vědět kolik, čeho, kdy a jak dlouho vyučovat, aby ten papír studentům k něčemu byl. Cermat bych pak navrhovala komplet rituálně upálit pro výstrahu budoucím generacím byrokratů, ale netrvám na tom, úplně by stačilo to popsané výše.

Za druhé - maturitní všeobecně vzdělávací předměty by měly mít vhodnou podobu pro každý vzdělávací obor. Zdravotní sestra logaritmů moc nevyužije, ale měla by umět spočítat správný poměr ředění léků. Účetním moc nepomůže pythagorova věta, ale za to se jim bude hodit počítání daní. A tak dál, a tak dál.

Za třetí - maturita z všeobecně vzdělávacích předmětů zoufale potřebuje nějaký multilevel. Pokud někdo vyniká v cizím jazyce, ale na matematiku se moc necítí, měl by logicky skládat těžší zkoušku jazyka a snažší z matematiky, nebo vice versa.

Za čtvrté - maturita z českého jazyka by měla testovat znalost jazyka na běžné lidské úrovni. Já nevím, třeba má někdo až tak divný choutky, že si po večerech při čtení v textu hledá anafory, epifory, elipsy, hyperboly, oxymoróny a epizeuxisy, ale to že se člověk nadrtil tyhle ptákoviny neznamená, že dokáže napsat dopis bez chyb, a máme snad sakra nějaký priority. Co se literatury týče, určitě je dobré přečíst si Čapka, Orwella, Burgese nebo Poea, a já osobně knihy miluju a chovám v posvátné úctě, ale pětadvacet je zbytečně moc. Obzvlášť, když se to dá stejně okecat, i když člověk knihu neviděl ani z rychlíku. (Zdravím bývalou třídní učitelku Haspeklovou a vzkazuji, že jsem toho Robinsona nečetla.)

No a to je asi tak všechno. Vlastně je to velice prosté a není to ani žádné dramatické snižování nároků, před kterým se dnes tolik lidí křižuje a spílá do nebes, kam ten svět spěje. Je to pouhé stanovování priorit, které ať chcete nebo ne, nakonec nemůžete nikomu předepsat, ani kdybyste se na hlavu stavěli.

Přemýšlejte nad tím, klidně se mnou nesouhlaste, něco pěkného mi k tomu napište, ale proboha živého, pokud se chcete dohadovat, zkuste si ty argumenty alespoň něčím podložit. Já už ty hysterické výkřiky pro nic fakt nezvládám.

Pac a pusu, mír a koťata pro všechny. Nebo tak něco.

[dalsimoravskyblog]

Nerada sleduju věci opakovaně, ale už se to tak sešlo a já jsem ráda, protože napodruhé jsem si poslední díl původní Nemocnice na kraji města užila mnohem víc. Dnes si povíme o jedné svatbě, jedné krátké bitce na chodbách nemocnice a síle Bachova Preludia...

a začnu tou svatbou, není čas ztrácet čas: vdává se zdravotní sestra Iva Janžurová, bere si dělníka na stavbě Josefa Dvořáka, který ji sbalil na to, že ji šarmantním způsobem řekl, že je blbá

na svatbě zazní dva proslovy, ani jeden se netýká ženicha s nevěstou a oba řečníci tam pálí egocentrismus na obou stranách: 1) Štrosmajer připomene, že Janžurka byla na začátku seriálu protivná jak prdel, a vyjádří touhu si taky někoho najít (kanonicky je ženatej, ale na to asi v té euforii zapomněl); 2) Menšík hází (jsem si dost jistá že improvizované) joky, načež to zakončí filozofickou úvahou o doktorech podkreslenou vážnou filozofickou hudbou, jedno voko nezůstane suchý (teda já jsem plakala hlavně kvůli hroznému klobouku nevěsty, ale to je podružné)

co do pekla je, co do háje zelenýho je??! (also featuring Balzerová a její účes á la princezna Diana, akorát že Balzerová did it first)

sestřička Ina, která to táhla s Abrhámem i s Hanzlíkem, se konečně rozhodla, že teda bude s Hanzlíkem, alelůja

ještě předtím se ale kvůli ní poperou Janžurka a Hanzlíkova matka vrchní sestra, fun

POV: your vrchní sestra is gonna bust your ass

mladý i starý Sova dostávají nabídku vrátit se do nemocnice, přičemž starý Sova trvá na tom, že zůstane na dědině, protože podlehl rustikálnímu šarmu tamních obyvatel a svého komplexu hrdiny v bílém plášti; jeho boyfriend Štrosmajer ho nepřesvědčí, ani když se před ním svleče do půli těla, tragické :(

mladý Sova se zjevně někdy v budoucnu dá dohromady s Eliškou Balzerovou, se kterou v tomto díle chvíli rozpráví v totálně tmavé místnosti, kde ona předstírá, že píše na stroji (nic nevidíš, girl, přestaň nás plynově osvětlovat)

vlevo je temný obrys mladého Sovy, kterého máme jakože vidět nebo co

nejhustější scéna s relativní absencí osvětlení se také týká milostného života Elišky Balzerové, která se po nevydařené aféře s Viktorem Preissem (#uškrtím-ho-až-ho-potkám) vrací k Františku Němcovi, který není schopný odolat jejím moves, zejména asi proto, že on bez váhání skáče po každé ženské, kterou potká na chodbě, ale tak jako intelektuálsky

problém je, že už má takhle rozehranou romanci se Štěpánkovou, která se sice tváří, že ho nechce, ale ve skutečnosti ho chce (proč, to mi asi zůstane navždy záhadou), načež se ona, Němec i Eliška Balzerová náhodou sejdou v jednom bytě, kde za apokalyptických not Bachova Preludia čučí na sebe a uvědomují si, co se děje (jakože nic vlastně, ale zároveň děsně moc)

tu máte toho Bacha, abyste se nacítili

načež Štepánková odejde, ujistí Balzerovou, že je úplně v zenu, no stress, vůbec není zdrcená a na dně, pak přijde něco, co nedovedu vysvětlit, tak dodávám jako důkaz místo slibů

just two besties, chiling in a panelák, zero feet apart cause they're platonické kamarádky, co soupeří o jednoho chlapa

Balzerová po troše čistého přátelství odejde, pak si to rozmyslí, otevře dveře, kde se postupně dramaticky zaostří Štěpánková zdrcená a na dně (samozřejmě esteticky), Balzerovou už nevidíme, pak se zavřou dveře, střih

moje srdce krvácí - a to všechno kvůli tomu incelovi!

a do toho tam furt zní ten Bach; jako děcka, chcípla jsem napoprvé a napodruhé jsem byla ještě mrtvější, protože jsem věděla, co bude, prostě good job dávno mrtvý scénáristo Jaroslave Dietle

and that's what you missed on ✨🏥 Nemocnice na kraji města 🏥✨, díl 13/20

O sedm let později se jako první seriál v československé historii dočkala druhé série o sedmi dílech a na ty taky jednou dojde... Zatím zdar!

[pepikhipik]

Pozvánka na online webinář

Webinář komplexně představí projekt Sanitka přání od nápadu až po jeho realizaci a uvedení do praxe. Lektoři představí základní charakteristiky a cíle projektu a také již realizovaná přání formou kazuistik. Popsána bude zahraniční inspirace včetně základních informací o činnosti Sanitky přání u ASB v Německu. Kromě příkladů a možností přání se lektoři budou věnovat kvalifikačním předpokladům týmu Sanitky i specifikaci vybavení vozidla, kterým jsou přání realizována. Dalšími tématy budou: edukace rodiny, multidisciplinární spolupráce, možnosti financování projektu a jeho mediální prezentace. Prostor bude i pro otázky, které se vám pokusí zodpovědět manažerka projektu Ing. Petra Homolová, DiS a člen realizačního týmu PhDr. Bc. Radek Benda.

Ing. Bc. Petra Homolová, Dis. Začínala studiem oboru všeobecná zdravotní sestra, následně pokračovala bakalářským studiem oboru zdravotnický záchranář. Studium ukončila v oboru krizového řízení a bezpečnostního managementu. Od roku 2007 pracuje jako zdravotnická záchranářka a nyní od roku 2020 působí v pozici tiskové mluvčí a krizové manažerky. V rámci své činnosti u Záchranné služby ASČR vypracovala projekt Sanitka přání ASČR, na kterém spolupracuje s několika kolegy.

PhDr. Bc. Radek Benda Absolvoval bakalářské studium Zdravotní vědy a magisterské studium Vzdělávání a řízení lidských zdrojů. Rigorózní práci v oboru sociální práce obhájil na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce. Absolvoval kurz paliativní péče ELNEC v Centru paliativní péče. V současnosti pracuje jako záchranář na Zdravotnické záchranné službě Kraje Vysočina, zde zároveň vykonává činnost interventa a peera psychologické první pomoci. Je členem realizačního týmu v rámci externí spolupráce na projektu Sanitka přání Záchranné služby ASČR.

Podrobné info:

Asociace Samaritánů České republiky po vzoru zahraničních partnerů jako je ASB Hamburg Wünschenwagen, v ČR vstupuje do roku 2023 s realizovaným projektem, který nemá za úkol nic jiného než zajištění dosud nesplněných přání klientů, které by byli bez naší pomoci neuskutečnitelné.

Celý projekt je postaven na osobním přístupu pro všechny klienty od dětí až po seniory. Naším cílem je plnit všechna možná přání, jako je například návštěva milovaného místa, svých blízkých, sportovních a kulturních akcí, cesta do zahraničí případně cokoliv, co přispěje k pocitu štěstí a spokojenosti.

K tomuto účelu bylo vyčleněno sanitní vozidlo se speciální výbavou jako je široké lůžko, kávovar, DVD projekce. Sanitka je specifická také tím, že umožňuje panoramatický výhled během transportu. 

Posádku tvoří kvalifikovaný zdravotnický personál a v případě potřeby jsme schopni zajistit transport za přítomnosti lékaře. Díky tomu jsme schopni zajistit každému nepřetržitou zdravotnickou péči s ohledem na jeho potřeby.

Jsme připraveni plnit vaše přání, Asociace Samaritánů České republiky.

[videli-jste-tento-film]

tumblr nezná Domácí péči :(

Obětavá zdravotní sestra Vlasta (Alena Mihulová) při své práci na jihomoravském venkově ošetřuje spoustu rázovitých místních pacientů. Když se však dozví, že sama potřebuje pomoc, musí ji začít hledat mimo prostředí, které zná. Díky dceři jednoho z pacientů začíná objevovat svět alternativního léčení a díky němu snad i sebe samu... To vše k velké nelibosti manžela Ladi (Bolek Polívka), který na tyhle "hňupoviny" nevě��í. Vlasta tak musí bojovat nejen se svojí nemocí, ale i s Laďovým zdravým moravským "rozumem". Komedie a drama se proplétají, když si Vlasta poprvé v životě začíná uvědomovat, že taky ona potřebuje péči... (ČSFD)

Domácí péči najdete na KVIFF.TV, DAFilms, Voyo, Prima+, Canal+ a na pár dalších místech.

[bravemedicinaecandidatus]

Supersestra, medický dřevo a druhotně sexuální pudy.

(7 minut čtení)

„Hele Lucko,“ ptám se vyčerpaně: „jak dokážeš být na ty pacienty tak milá?“ Lucka je zdravotní sestra. Je pozdní odpoledne a já toho mám dost. Jsem na povinné sesterské praxi v nemocnici a divím se, že je kolegyně schopná po ne zrovna lehké službě pořád promlouvat klidným, milým hlasem, přestože jí ta paní, na kterou mluví, nechala v plíně pěkný dárek.

„No,“ zamyslí se. „Ještě nejsem ve zdravotnictví tak dlouho, abych na to měla nárok, být k pacientům nepříjemná“, říká a usměje se. Možná se usměje i mému nechápavému výrazu. Hmm, je pravda, že je mladá a ve zdravotnictví nemůže po škole být déle jak 6 let, ale… Ale. Já jsem tu třetí týden a nemám zrovna nejlepší náladu. Jsem k pacientům milá, ale ne až tak. Dovolím si pozorovat ji při práci a přemýšlím. Je fakt dobrá. Neudělá zbytečný pohyb. Pozorovala jsem ji i při vyměňování kapaček. Jedna paní o postel dál už, už bryndá pyré, ale ona, i když dělá zrovna něco jiného, jí utře pusu. Nechce, aby se zašpinila. Mohlo by jí to být jedno, stejně jí zítra bude toho andílka převlíkat.  Nejde jen o to, že dělá něco navíc... ale I to stíhá. O.o Zatraceně. *:D Ale především, má k těm pacientům dobrý vztah. Je to supersestra.

Dovolím si s Luckou nesouhlasit.  Jsem na praxi chvíli a hodně mě to překvapilo, jak je práce sestry náročná. Obdivuju ji. A ještě pozoruhodnější je, že ani neví, že je tak výjimečná. Ke mně se chová s úctou, i když nevím, že bych si ji zasloužila. Možná časem. Když vidí, že jdu uklidit stolici, aniž by mi musela říkat. Ale když jsme se ještě neznaly, stejně ke mně měla respekt. Nejspíš proto, že jsem medička. :D Ale narovinu, jsem na cizí, neprobádáné půdě a jsem tu proto, že tomu nerozumím.  To ona ví, co a jak. Kdyby věděla, co neumím… ;) Přestože mi to nejdřív nejde jako jí, má se mnou trpělivost. Neví dopředu, jestli se jí vyplatí všechno mi vysvětlovat. Můžu taky být nechápavý nebo líný medický dřevo. Ale dělá to. Já se jí to zase snažím vrátit a být užitečná.

Pracuju na interně. To je oddělení, kde najdete převážně starší pacienty. Někteří z nich jsou nechodící. Je to tak 2 ku jedný. Dva chodící na jednoho nechodícího. Na našem oddělení pracují 2 sestry, 2 ošetřovatelky a staniční sestra na maximální počet 19 pacientů. Většinou jich ale je kolem 15 – 17. Tj. jedna na minimálně tři lidi. Zdá se to celkem slušnej poměr, ale ty holky a dámy se prostě nezastaví. Možná tak na čaj nebo na snídani, když snídají pacienti. Třeba si i sednou, ale to proto, aby něco zapsaly, nebo když telefonujou. Když je zrovna klid, tak si můžou dovolit dělat práci pomaleji, nebo ji udělat rychle a potom si sednout. Nikdy ne na déle než 10 minut. Je pořád co dělat a staniční je jako kohout, hlídá si své slepičky, aby nezahálely. Nemám ale iluzi, že by bylo tolik pracovníků v jiných nemocnicích. Bohužel neznám přesný čísla, ale v periferních nemocnicích je to personální hrůza.

Občas je tu i nějaký zdravotní bratr, ale není jich moc. Je to práce, kde je mužský určitě potřeba. Někdy musíte vynaložit velkou fyzickou sílu, když je nutné vykoupat pacienta, který se vůbec nehýbá, nebo když potřebujete převlíknout postel, na které leží a tak dále. Ale je to práce, kde je asi potřeba mít to v hlavě určitým způsobem nastavené, když jste mužský. Kolem nich je většinou ženský kolektiv. Také pacient není zvyklý na muže v jiné pozici než lékařské a neví, jak jim má říkat. Sestro? Bratře? Hej vy? To se jenom dotýkám povrchu tohohle problému.

Zase na druhou stranu, když jste jediný mužský na oddělení, máte velkou moc. Mnozí si to vůbec neuvědomujou a tuhle svou sílu ani nijak nevyužívají, ale všechny pacientky jsou z nich paf. Byla jsem svědkem toho, že jedna babička neměla skoro žádnou vůli k tomu se pohybovat. Všude jí píchalo a bolelo, měla bércové vředy a silnou nadváhu. To se vám pak těžko pohybuje. Stačilo by jedno z toho, aby vám bylo mizerně, ale to všechno vás může položit. Přišel zdravotní bratr a paní ožila. Michale tohle, Michale tamto. Vy jste anděl. Najednou jsme ji nemuseli zvedat a z velké části nám pomohla sama. Byla to pro ni výzva. Přece se před tím chlapcem neznemožní, ne? ;) „Jsem jak pytel brambor,“ říká, aby omluvila i tu trochu váhy, se kterou jsme jí museli pomoct. Ušetřila nám záda. Alespoň na dalšího pacienta. :D

Pak jsme to probírali v sesterně u papírů. „Podívej, stačí jeden mužskej a hned to jde. Měl bys tady u nás zůstat.“ „To nejde, žádná by mě nechtěla, kdyby zjistila, kolik beru“, odpovídá Michal. A to je jeden z těch smutných důvodů, proč muži utíkají. Protože se s tím platem nesmíří. Přes všechnu emancipaci se od muže pořád může očekávat, že zajistí hlavní příjem. „Ale viděls to, ta paní úplně rozkvetla, když jsi byl u ní ty. Nás si ani nevšimla a to jí chodíme pořád přestýlat polštáře,“ povídá kolegyně. „No jo, no, asi babičkovský pudy,“ krčí rameny Michal. „Prd babičkovský pudy. Pudy, to jo. Ale druhotně sexuální,“ vyprskne smíchy kolegyně. Už ví, jak to chodí. „Aha, to jsem ani nevěděl,“ směje se Michal. „To lahodí mému mužskému egu.“ Teď už se chechtá celá sesterna. Jsou fajn. Může tu být i legrace.

Každý ráno chodím do práce na půl sedmou. V rychlosti se převlíknu, protože staniční je na přesnost jako pes. Nosím bílý, jak doktoři i když jsem teprve medička. Sestry jsou v zelené a ošetřovatelky ve žluté. V různých nemocnicích se to ale může lišit. Právě kvůli mojí bílý mi pacienti občas říkají paní doktorko. Ale trochu jim nesedí, že jim utírám zadek. „Tak jak vám mám říkat, paní doktorko?“ „Řikejte mi sestři, jako sestra tu pracuju,“ odpovídám. „Když vy už jste skoro pani doktorka, kolik vám zbývá?“ „4 roky.“ „Jéžišikriste, to je dlouhá doba.“ „Hmm, to je a když k tomu přičtete atestaci, tak 3 až 7 let navíc. Nejvíce atestací, z kterých si můžete vybírat, trvá 5 let. Až budu mít za sebou ty 4 roky, začnu brát plat. Plat bude ale za něco stát až, když si udělám atestaci,“ přeříkávám naučenou odpověď. Nedělám tenhle rozhovor poprvé. ;) „Divím se, že jste se na to vůbec dala,“ mračí se na mě pacientka. „Já to nevěděla, chtěla jsem léčit lidi,“ říkám a směju se tomu, když se slyším nahlas. Taková obranná reakce. A když si svou odpověď přehrávám v mozku, uvažuju, že ani upřímnější být nemůže. Do háje, je to se mnou možný? 

Tady a teď v tomhle pokojíčku jsem odhalila svoje tajemství, o kterém jsem ani nevěděla. Zatraceně. Pokračuju ve stlaní.