#zarmo

[rohitdangol]

The Unique RuneScape Pokedex Challenge: Zarmos' Four-Year Journey

When it comes to massively multiplayer online role-playing games (MMORPGs), ingenuity and commitment often result in the creation of one-of-a-kind challenges and initiatives. A user of a massively multiplayer online game by the name of Zarmos has made one such astonishing undertaking. Over the course of the last four years, Zarmos has been participating in a Pokémon Snap-style challenge inside…

[paname-state-of-mind]

[urbanstickersart]

By @theonevis #urbanstickersat #stickers #stickers #streetart #urbanart #urbanartmtp #urbanstreetart #urbanstickers #stickervandal #area #zarmo #rizote #onevis #bougr https://www.instagram.com/p/B7d_7b-nb0g/?igshid=1fvg0cdo8htl5

[wolfboywarmachine]

(from @lordryen) for the oc compatibility meme... my inquisitor, zarmos? because of his history with slavery, he's Terrified of losing control of a situation. takes forever for him to trust anyone, always assuming that they'll try to manipulate him, betray him, or even try to sell him. he's got a passion for sith artifacts because he's all about that "getting more powerful so no one can hurt me" thing. once he trusts you, he's incredibly witty, good sense of humor, though he's Very Protective

hmmmMMM. okay. first of all he sounds adorable and i support him. 

my first instinct is to say ryth? because he’s something of a calming influence. he doesn’t get mad about stuff easily, he’s very laid back, he’s good at grounding people. but he’s also a sith from a sith family and can fall back very easily on that kind of entitled behavior, so that might be cause for some tension.

as a second option there’s maz, but i think maz and zarmos could very easily fall into a kind of folie a deux cycle of feeding into each other’s anxieties. maz is also kind of prone to paranoia, so that might hurt more than help. on the plus side he’s also painfully loyal, which could be a good thing. 

you tell me!

[bliju]

SLOVINSKO čevenec 2021

Ani se mi tomu nechce věřit, ale po skoro 2 covidových letech vyrážíme za hranice. Z toho, co ani už moc nevíme jak vzniklo někde nad skleničkou v hospodě je najednou realita a my balíme a jedeme do Slovinska.

Osobně jsem byla dost dlouho proti dovolený autem v kempu s vlastním vařením v ešusu, protože nemám úplně dojem, že bych si nějak odpočinula. Ale covid mění všechno :D Takže i za tohle jsem byla strašně ráda a nakonec to bylo fakt super!

Cestou tam jsme jeli přes České Budějovice kolem Linze a Salzburku. Což znamenalo, že jsme v Rakousknu platitli 12 euro za tunel a na hranicích se Slovinkem ještě 7,5. Domů nás naopak vedla navigace přes Videň a po D1 a to bylo bez tunelů. Obě cesty byly poměrně dost plynulý a naštěstí jsme nechytli žádný velký kolony nebo kontroly na hranicích. Toť asi vše k cestě. 

Naší první zastávkou byl kemp Radovljica, který je asi 10 km od jezera Bled. Z kempu jsem byla úplně nadšená. Všude hezká, rovná tráva a hodně vzrostlých stromů. Kemp je spíš menší, takže měl takovu “rodinnou” atmosféru. Super na něm bylo to, že měl krásný bazén (s barem), který jsme mohli zadarmo využívat. Byl v něm fakt klid (pokud nepřijeli najký děti), ale zároveň nikdo nic neříkal, když jsme si u stanu povídali do 2 do rána. Tam jsme se jen ubytovali, udělali si večeři a šli spát.

Náš první celý den jsme se rozhodli, že obejdeme Bled a vyhlídky na něj. Parkovali jsme u lanovky Straža, kde bylo parkování na celý den za 3 Eura (jinde se to platí za hodinu nebo kolem 10 za celý den). Pak jsme se vydali kolem jezera a na vyhlídky Mala Osojnica, Velká Osojnica a Ojstrica. Dost jsme cestou umíraly, protože já měla pořád teplotu a Bára kašel a rýmu. Jen Misho tam běhal úplně v pohodě :D Ale ty vyhlídky za to stály. Dole jsme si pak dali zmrzku a malou koupačku v Bledu a pokračovali v obchůzce. V městečku Bled jsme si pak už jen sedli na kafe a jejich typický dortík Kremsnita a pak si jeli užívat bazén v kempu.

Druhý den jsme si vybrali výlet do okolí Pokljuky. Tam jsme zaparkovali zadarmo na parkovišti před vesnicí Rudno polje. Sice nás trochu překvapilo, že je to asi jen 300 metrů od placeného parkoviště, ale žádný problém jsme neměli. Tam jsme si udělali výlet na Planinu Zajamniki. Cesta byla super, protože tam nebyly žádný šílený kopce :D No a samotná Planina byla úplně neuvěřilná! Trošku nás mrzelo, že se tam neprodávalo nic dobrýho k snědku (nějaký domáci produkty jo, ale nic, co by nám nějak přežilo ve stanu). Ale ten výhled byl úplně neuvěřitelnej!! A jelikož to nebyl úplně celodenní výlet, tak jsme pak ještě jeli v jezeru Bohinj. I jen samotná cesta přes všechny hory a malý vesničky byla strašně super. U jezera nám pak strašně foukalo, takže jsme si tam jen chvíli poleželi a jeli domu do kempu na véču :)

Ráno jsme se sbalili a přesunuli se do Lublaně. Tam jsme měli zamluvený H2O hostel, který je hned v centru. Na oběd jsme skočili na falafel ve vedlejší ulici, který úplně náhodou objevila Bára při parkování, že se jí objevil v mapě :D A pak jsme zjistitli, že to byl nejlepší falafel ve městě. Pak jsme si dali tour de Plečnik, odpočinek v parku Tivoli, procházku po starém městě a výšlap na hrad. Celé město se nám strašně líbilo, protože všude byly pěší zóny, mosty přes řeku a celkově je dost malý, takže se dá snad projít pěšky. Po celém dni nám vyhládlo, takže jsme si chtěli dát k večeři tradiční Štruklji. Ale jelikož byla neděle, tak mimo toho, že měly zavřeno skoro všechny obchody, tak mělo zavřeno i dost restarací. A protože jsme chtěli spíš slanou variantu, tak jsme obešli snad půl města :D Všude totiž byly jen sladké. Nakonec už jsme teda usoudili, že fakt máme hlad a půjdeme do tradiční restaurace a dáme si je sladké. Jenže nakonec se Báře podařilo, že jí je vyměnili za něco, co neměli v jejím jídle a my mohli ochutnat slané. Po večeři jsme ještě zašli do oblasti Metelkova, kde je street art a celkově je to taková autonomní oblast. Také by tam měly být nějaký podniky, ale všechno tam mělo zavřeno, takže jsme tam působili trochu divně :D Rozhodli jsem se teda, že si zajdeme na drink na náplavce. Nakonec jsme zvolili Slovenskou Hišu. Skoro všude jinde bylo totiž plno. Ale mimo to tu měli krásnou výzdobu, super drinky a otevřeno až do jedný.

No a naše poslední 2 dny jsme chtěli strávit u moře. Vyhlídli jsme si camp Belvedere, který nešel zamluvit. Ale přijeli jsme asi v jednu odpoledne a místa bylo dost. Kemp je poměrně obří a všechno je tam dost daleko. Taky tam na ten počet lidí je dost málo sprch, takže jsme na ně museli občas čekat frontu. Po ubytování jsme chtěli vyrazit na pláž. Ovšem místo “kozí” stezky strmě dolů jsme šli po silnici pro auta, která nás dovedla k hnusný, malý městský pláži. Takže jsme nakonec brodili mořem a šli po kamenech asi půl hodiny, abysme se dostali na tu pláž, kterou jsme měli vyhlídnutou - Bílou skálu. Takže pokud budete v tomhle kempu, tak jděte od záchodů dolu :D Večer bohužel byla hrozná bouřka, takže jsme jen seděli ve stanu a popíjeli víno a pojídali místní pochutiny.

Ráno jsme se vzbudili do dost proměnlivýho počasí, takže jsme moc nevěděli, jestli má smysl jít na pláž nebo co dělat. Nakonec jsme se rozhodli, že pojedeme do Piraně a uvidíme jak bude. Do města se nedá vjet autem, takže jsme parkovali v parkovacím domě. Parkování tam je docela drahý (první hodina asi 1,5 a každá další snad 2,2 eura). Ale jezdí tam zarmo bus do/z města. Hned kousek od parkovacího domu jsme si zašli na oběd a mezi tím se udělalo strašně krásně, takže hned po jídle jsme šli na pláž. Šli jsme na městskou plaža Fornače. Sice byla betonová, ale byla uzpůsobená na ležení, byly tam žebříky do vody a navíc se tam dalo do vody i skákat. Tam jsme proleželi a prokoupali skoro celý odpoledne a bylo to strašně super! Pak jsme došli podél moře do města, kde bylo krásný náměstí a malinký, uzounký uličky. Byli jsme už líný se v tom vedru štrachat do kopce na hrad nebo na věž, takže jsme se jen courali uličkama. Pak jsme si na náměstí chytli bus do garáže a jeli do kempu. 

No a poslední den jsme už jen vstali brzo, sbalili stany a vyrazili směr Praha. Cesta naštětí byla plynulá, takže jsme před 8 večer byli doma. 

[exxosmetkakola]

[sheltiechicago]

“The Colors,” by Zarni Myo Win, Myanmar

“Three women workers painting traditional Myanmar umbrellas. This image was taken to create the colors red, green, blue and yellow. I set up this photograph up with these colors deliberately. The umbrellas are traditional in Myanmar and women workers paint them in their daily working life. When I saw these beautiful umbrellas, I was inspired by the colors and patterns. I shot this scene four times and it took four months. It includes a special colored umbrella which is different from normal umbrellas, without black lines. I eventually set up all things—the umbrellas, the working women wearing primary colors, and including the beautiful patterns.”

[briacrousseau-blog]

Graffiti foret Velizy Villacoublay Artiste: Zarmo

[mayleen71]

#Graffiti #Zarmo #Flint #AdventureTime (à T2 La Défense)

[egoine]

[erdnaxelalexandre]

[brayan-0000]

#ZARMO again... #streetart #paris #graffiti (à Puteaux, France)

[asphaltehurlant]

http://facebook.com/asphaltehurlant

[footlightnotes]

Zarmo (Joseph Henry Zarmo, 1868/69-after 1926), international juggler and equilibrist. Zarmo so impressed the young Charlie Chaplin that the latter recalled his perfectionism and performing skills in his Autobiography, first published in 1964. (cabinet photo: J.B. Wilson, 389 State Street, Chicago, Illinois, circa 1893) 'ZARMO, a clever and noted juggler, closed with M.B. Leavitt's ''Spider and Fly'' Co. March 8th in the Northwest and has returned to town. Zarmo is an exceptionally skilful equilibrist performing very difficult feats in jugglery which balancing himself head downwards on the top of a champagne bottle. He is an industrious worker and is whiling away his odd moments in practising a new act on the sensational order.' (The New York Clipper, New York, Saturday, 1 April 1893, p. 50d) 'JOSEPH H. ZARMO has sailed for England, where he is under contract at the Empire Theatre [Leicester Square], London.' (The New York Clipper, New York, Saturday, 25 November 1893, p. 608d) 'NOTICE. Just Arrived, per S.S. St. Paul. America's Favorite, Europe's Surprise, London's Success. ZARMO. ZARMO JUGGLES ANYTHING AND EVERYTHING. ZARMO, the Quaint. ZARMO, the Balancer. ZARMO, the Inventor. ZARMO, the Dancer. ZARMO, the Comique. ZARMO, the Droll. ZARMO, the Inverted. ZARMO, the Eccentric. ZARMO, the Wonderful. ZARMO, the Hit. ZARMO, the Only Real Funny JUGGLER ZARMO, the only upside down JUGGLER ZARMO, the only burlesque JUGGLER ZARMO, the new grotesque JUGGLER 'Is all his latest comic creations, including the Three Headed Boxing Novelty, the funniest thing extant; the laughing success of THE CENTURY. Week commencing Dec. 23 [1895], starring at Tony Pastor's Theatre, New York City; Jan. 13 [1896], Keith's, Philadelphia; Jan. 20, Keith's, Boston; Feb. 10, Keith's Union Square Theatre, New York. ZARMO HAS A FEW IMMEDIATE VACANT DATES. Proprietors in search of a novelty will do well to secure this set at once. 'ZARMO, 107 Fourth Avenue, New York City. N.B. - COME AND LAUGH.' (The New York Clipper, New York, Saturday, 21 December 1895, p. 672c, advertisement) 'OUR LONDON LETTER. . . 16 June [1906] 'Zarmo, who is as well known in America as he is in this country, is thinking of paying a visit to the States, after an absence of eight years. He played three seasons with the Tony Pastor road show, besides appearing in the best vaudeville houses. Zarmo tells me that he has never ceased practising since he returned from his last trip to America, and has now the juggling game down to a fine point.' (The New York Clipper, New York, Saturday, 30 June 1906, p. e)

[inourshoes]

[precisionparisienne]