#s tim pocitem mám spojený svoje nejoblíbenější album Genos od Lamp

[alexvacice]

V druháku na střední jsem jezdívala domů tramvají 14 z karláku až na teplárnu michli. Ta trasa byla asi o 15 minut delší než moje běžná, ale jezdila jsem tak ráda, protože jsem právě měla 15 minut víc na čtení. Ten rok jsem si zamilovala literaturu, četla jsem jako divá. Někde po cestě tam je starý kolejiště. Na jaře je zahaleno zelení. A ten pohled mě tak vždycky uchvátil, že jsem na chvilku musela zvednout hlavu od knížky a užít si tu přírodu uprostřed obstavený Prahy. Oproti všem zahradám to zarostlý kolejiště mělo svoje kouzlo. Sálo drzou a surovou energií. Na začátku jara, když je ještě chladno a vzduch dráždí, bylo cítit jak se přesně v tom místě příroda probouzí. I přes okna tramvaje bylo cítit jak všechno kolem vibruje magií života.