#psaní z kocoviny

[holkanavine]

Černá noc,

zábava začíná.

Ráno opět lžu

- ,,Já jsem nepila.”

[naeana]

2018

pivo a láska

do ledna mě vyplivnul nádherně zmatenej a přesně podle mých představ-silvestr v Táboře. obklopení lidma, který mám ráda až miluju opilost, taková, že si vše pamatuju. v pohodě fajn. teď do reality. doma mě čekal strach ze stereotypu ubíjení institucí jménem škola boj s absencí a neopětovaný zakoukání do náhodných lidí, kteří vypadají, že se jejich život s pomocí drog řítí do záhuby. a do verči. všechno nad vodou držela valérie špagety a zpívání písniček od britney spearse. taky první balíček tabáku na balený cigarety. únor ve znamení odtrhnutí a znova přitrhnutí k mamce a hlavně splnění mého ukrutného přání jakékoliv `akce` a `vzrušení`, protože samozřejmně naRoZDíl Od mInULýHo rOku sE vŮbEC nIC nedĚJe. pavel. kluk, kterej nechce vztah a moje rozzářený oči, když jsem ho slyšela vyslovovat tuhle větu. kačka. velkej zkrat, protože už se před tím nedaly zavřít oči a věděla jsem, že jí ubližuju, když s ní trávím čas jako kamarádka. ne jako její holka. skočila z jednoho zamilování do druhýho, z druhýho zamilování do deprese a já se pořád plácala ve svých citech, který spíš připomínaly bahno, který se přichytne na kohokoliv, kdo vypadá slibně a nikdy nejsou reálný a opravdový. obnovení přátelství s kámošema z pátý třídy a první opravdový zhulení. HOLLYWOOD UNDEAD. tátovi se narodila dcera. moje zájmy se upínaly hlavně na psaní ročníkové práce a bylo mi krásně. a zima. v únoru byla fakt mrtě zima. v březnu si připadám jako viktor v holčičí verzi. sex and the city. 'mNě sE pOŘáD nIc nEDĚJe a JsEm Z tohO v PíČi' HAHAHA-ples. nerozeznání toho hnusnýho bahna co jsem měla v hlavě a zakončení s 'líbala jsem dva kluky ke kterým možná něco cítim ale nevim hahaha a potom si nic nepamatuju asi 5 hodin hahahaHA.' HA KURVA ANDULO TEĎ JSEM NASRANÁ JAK TO PÍŠU. vnitřně jsem si poprvý přiznala slabost pro svýho spolužáka viktora(mrtka taktéž) v jehož objetí jsem po plese usnula a můj mozek to vyhodnotil tak, že se probudím a dohodnu si s pájou kamarádství s výhodama. potlačila jsem slabost a vrhla se do rádoby něčeho. poprvý jsem poznala někoho, kdo je doopravdy easy to love. a nevěděla, jak se to ‘love’ dělá.  V<3A duben. strach z budoucnosti, protože jsem začala brutálně propadat z matematiky a přemýšlet nad přestupem. ulítnutí v žižkovským tunelu a od tý doby mám podle Valči moc zubů a Viktorovi to prej nevadí a návštěva Tábora. plácání v bahně. fyzická přitažlivost? láska? slabost? kurva? snaha protektovat city ostatních a zapomínat tak ny ty svoje vlastní. návrat do práce krásný. milovala jsem to a miluju. do roku 2017 mě lehce tahaly sessions s kolakem, ke kterýmu ať chci nebo ne mám jakýsi divný přitažlivosti. první erotickyopilej zážitek, na kterém se podílel pavel a hodně vodky. a altánek u lhockých.  1. máje sedím s pájou na nádraží ve strančicích na koberci z růžových okvětních lístků a hladí nás jarní vítr. nemluvíme, ale víme. to, že kačka lehce spadla do mdma tedy adama a anety najednou jsem ještě nezmínila. v květnu mě to začlo dost srát. návštěva kamarádů z dětství č.2 prohlásila jsem květen srpnem, jelikož jsem vzdala snažení na matematiku a rozhodla se propadnout. začla série: -my lavičky před školou pivo spousta piva cigarety a tráva sem tam. pohledy povídání sluníčko do očí a potom se rozutečem na odpolední hodiny v lehký podnapilosti- the dreamers ovlivnili v nímání mé-mé srdeční záležitosti ze čtvrťáku začaly chodit po škole v oblecích a nervozních výrazech ve tváři. dořešování ročníkové práce a galeriní vz Tah s pavlíkem. byl úplně dokonalej, nechápala jsem jak může mít všechno. a tak mě to začalo strašit, aniž bych si to uvědomila. a slabost pro mrtku někde vzadu v mojí hlavě pořád kopala.  dokopala mě až do června. OZZY OSBOURNE. a červen jsem se nějak plácala ve věcech do školy. dokončení všech předmětů kromě matematiky, kterou si teda dokončím až v srpnu. odjela jsem s rodinou do chorvatska a nechala za sebou svojí pomyslnou závislost na cigaretách a pájovi. poprvý jsem se rozbrečela dojetím z toho, jak je život krásnej. sblížení se ségrou, focení, psaní, čtení. vyděšení z představy vztahu a plánovaný společný dovolený s mojí rodinou a pájou. v tu chvíli jsem si uvědomila, že nejsem ještě připravená. na vztah. dostala se do mě agrese a strach v obrovským množství. měla jsem spoustu času na přemýšlení a to bylo dobře. ikdyž se to zdálo špatně.  v červenci sraz s pájou, kterej necítil úplně nejlíp, dva dny v práci a rychlej odjezd na čundr s kačkou anilkou anetkou. táboráci jordán pivnice spaní s jenem v jedný posteli nádhernost léto léto l é t o! dlouhý rozhovory v teplých nocích kocoviny jízdy vlakem. ostrava, český krumlov, brno. a jak moc jsem se bála představy mě mojí mamky sestry mamčinýho přítele a jeho syna a páji na vodě, tak jsem se kousla a řekla si, že nejsem kokot a dám to. nebude to přeci znamenat, že se vezmem a budem mít děti a pít víno u televize a jezdit každej rok do chorvatska o boože. a překvapivě tadyto velký vystoupení z komfortní zoony bylo dobrý. stan stan pivo kánoje lekníny pivo víc piva pan becher teplo plavky ráno vykoupat do řeky. začla jsem věřit tomu, že se do něj můžu zamilovat. jeho oslava narozenin a jeho odjezd do anglie a můj nástup na doučování matematiky na reparát. kam shodou náhod začal chodit i viktor. srpen-květen byl jenom matematika a přespříliš času stráveného s viktorem.  a pája, kterej se neozýval a nestaral tolik. moje víra upadala. chyběl mi a dával mi pocit, že já jemu nechybím. sem tam jsem pracovala a sem tam dostala zánět močáku. pochyby. setkání s pájou po 13 dnech zase nesvý. upadání do stereotypu v doučování. spousta stresu a spousta příkladů. a spousta cigaret s viktorem. ztraceno- nevím jestli v citech nebo v logaritmech. joa sense8. 8hodin na doučování bez viktora bylo m učení. drželi jsme se tam na d vodou na v zájem. z jeho držení po úspěšně zvládlým reparátu a největším stresu a strachu v mým životě jsem vypadla do držení pájova. poprvý jsem opravdu cítila, že možná já mám k němu víc než on ke mně. potřebovala jsem podporu a on to věděl a nedal mi ji. jentak mi ji nedal. vyřekli jsme si to já mu svrchně odpustila a vyrazili jsme stopem do brna autobusem do mikulova a stopem do vídně vlakem zpátky. bylo nám krásně a volně. spali jsme venku chodili v galerii a zmokli na kost. žili- září obrovskej nátlak ani ne školou jako valčou, jelikož mental health issues hodněmoc-hodněmoc mi na ní záleží a nedokázala jsem se do toho nezatahovat a nevyčítat si neschopnost pomoc. práce na svatbě s viktorem. vyznal mi lásku a ikdyž jsme o tom oba věděli pěkně dlouho-nechtěný zmatení a zklamání sama sebou. takovou energii předanou viktorem jsem v životě nezažila. to sebeobětování a mohli jsme za to oba a oba jsme věděli, že už je pozdě-emoční bahno. neublížení není moje silná stránka. potom pochyby o vztahu s pavlíkem a oficiální rozhoda, že potřebuju nadechnout. potřebuju být sama a volná. cítila jsem to opravdu do tý doby, než jsem seděla před ním a vysvětlila mu to do očí. oči si to odpoledne neodpočinuly a po pár hodinách emočně bahníme a vyblejváme mozky před domem viktora. odešla jsem na jeho oslavu 18tin bez páji a tím začlo nejzvláštější období z psychické stránky v mém životě. smutno nerozhodnost pláč nepochopení-začlo mi poprvý vadit být sama se sebou. nedokázala jsem vědět. a nikdo po mě nechtěl nic jinýho. ‘co chceš aničko?’ ‘udělej, co je pro tebe dobrý.’ ‘cocococo kurVa’ zpátky v tý břečce jménem city. neopravdový nepochopitelný city. a zakončení toho jednoho velkýho nevim s pájou zhulený na koncertě. a u mě v posteli. a festival starožitností v polsku s mamčou a rafaelem.  v říjnu rande s klukem, kterej se mi už druhým rokem líbí a jezdíme spolu v autobuse. rozchodová kalba, na konci který jsme skončili s pájou zase vedle sebe v posteli. rozchod byla naše slabá stránka. napsal svoje city na papír a dal mi ho jako dopis. milovala jsem říjen a odjeli jsme se školou na exkurzi do osvětimi. valinka láska a manželský apartmá. založili jsme studentskou iniciativu na naší škole. v polovině zsmilování do měsíce října jsem neudržela potřebu mít a žít pavla. nadechla jsem se. vydechla. rozmyslela. a rozhodla se žít pro přítomnost. přítomnost která bez páji přestala dávat smysl. student jam v táboře a láska v dalších podobách. poznání přišlo i v návratu mojí úzkosti. řím: červený víno, maminka, špagety, 18km denně v nohách. oficiální ztráta citů pro viktora.  v listopadu jsem prostě jenom odpočítávala dny do mých osmnáctin, takže 7. listopadu pro mě nebylo 7. listopadu, ale 8 dní do 18.  byl dekadentní, tetovala jsem největší tetovčo zatím a vzala pabla za kamarádama z dětství, první tour de babička. valča začala pít před školou a ve škole a dělala problémy, protože ať si myslí, co chce, bylo to na ní poznat a my všichni jí blízký, jsme viděli jak je to špatný. můj tah s pájou explodoval a rostl do všeho lepšího. bližšího upřímnějšího reálnějšího uvěřitelnějšího. v tom nejlepším jsem upadla znova do zánětu močáku a tak z vysněný oslavy 18tin bylo ležení v posteli. naše třídní došla situace s valčou a po mojí absenci ve škole jsem měla rozhovor s viktorem a potom společný promlouvání do duše valince. a utli jsme to. utla to. cígo na to. ke konci měsíce mě valča zase vyřadila a ignorovala, vyměnila. seznámila jsem pabla s tátou. bizárfestival prvního prosince. analog pivo cesty prahou salta na hlaváku přespání u psa. josefína mě nemá ráda. výstava kupky v jízdárně. zařídila jsem maraton psaní dopisů amnesty international u nás na škole. malovala jsem na plátno a vodovkama na papíry víc než psala do deníku. GA night po roce zvláštní. nová kamarádka anička. vánoční prázdiny ve znamení 6dní s pavlíkem tour de babička. plus sex hodně- a silvestr u anilky v altánku. uf