#maji se rádi

[kakos-out]

Čechoslováci v trávě jojo/léto 1986

Ocs:

Timotěj (ten charizmoš s gytarou)

Sebastian (rizzler, ten rascal, původem french man)

[zasefuc]

Do kopce i z kopce s chutí...

10.2.2019

Pokračujeme! Další putovaní Novým Zealandem odstartoval konec naší kiwi kariéry. Na kiwičkaření v okolí Te Puke jsme zvladli vybudovat naši trhačskou kariéru přesně za 14dní práce během třech týdnů. A tak si vydělat cca 1400$. Což za ty dva týdny procházení se po loukách a kopečcích bezpochyby stálo. Dotáhli jsme to na zkušené kiwáky, nejlepší z nejlepších...ale...v nejlepším se má přestat! Sezóna protrhavaní se stejně blíží ke konci a práce na kiwi bude zhruba za měsíc. Takže naše načasování je geniální, a jak jsme plánovali, tak se stalo, minulý patek byl naš poslední kiwi pracovní den. Nejspíš poslední takový v našem životě, ale nikdy neříkej nikdy. Ale konec dobrý, všechno dobré a vzpomínáme rádi. Na pár "pracovních" kamarádů, nejlepšího supervisora, pohodu v práci a parádní okolí Te Puke. Pláže, surfing, zmrzlina u Mr.Boysenberyho, Fish&Chips z Maketu a kolem ty širé lány kiwi. Nebyli bychom to my a máme zase jedno velké ALE ...když Kuba minulý pátek zjistil, že mu přišlo o 150$ na výplatu míň než Barč, bylo něco špatně. Před 14-ti dny se nenapsal v práci na "docházkový list" a přišel o 10hodin práce, což dost zamrzelo. Je to zhruba na týden žití pro jednoho, ale Kuba pracuje rád a dobře...a někdy zadarmo! Zaměstnanec roku! Pořád na tom maká, jestli se s tím nedá něco dělat, ale spíše to vypadá na opravdu levnou pracovní sílu pro zaměstavatele...

Během posledního pracovního týdne jsme si mimo práce užívali i volnosti a spali zase na free spotech v okolí Te Puke. Maketu, Papamoa nebo Pukehina...je jich tu spousta a vždycky na nás zbylo místečko na těch u oceánu! Se sprchou! Studenou, ale v létě nic víc nepotřebuješ. Voda a záchodky a byli jsme nejvíce štastní. Dostal nás free spot Pukehina! Neskutečné vlny, okolo 1,5m, pro nás prostě WAAAUUU...i po praci jsme do nich vběhli s prknem, Kubovi se podařilo něco chytnout! Pak se stal první velký úraz. Šlápnutí na včelu. Kdo jiný než Barč, s trochou histerie. Ikdyz je Baru začátečník, vrhla se po první pomoci od Kubi do vln, splachovalo ji to, jedna za druhou. Az to vypadalo na utopeni, bez moc a konec s jeji surfařskou kariérou. 😀 Ale to jen v tu chvíli....Krásný západ i východ sluníčka nám dva dny v tydnu dotvořil ráj na zemi!

V pátek po práci se vydáváme směr Gisborne. Náš cíl pro následující týden, dva, možná měsíc? Nevíme! Podle práce a vůbec atmosféry místa se rozhodneme. Ale vzhledem k tomu, ze to je prý další surfařský ráj, myslíme, že to bude jednoduše dost dobrý.

Do Gisborne je cesta dlouhá, a nebo jeste delší. A my volíme tu ještě delší po východním pobřeží. Máme chuť si trošku dovolenkovat po té dřině...hahaha 😀

Rovnou z práce vyrážíme do Opotiki, městečka, které je fakt díra. Alespoň doplňujeme zásoby jídla (obchodak maji) a platíme na poště taxu za našeho diesel brouka na dalsich 2000 km (prvnich 2000km uz jsme projeli). Po zjištění, že naše kára nemá hever, kupujeme i ten, co kdyby náhodou a fičíme za městečko k oceánu na free camp. Naše zviřecí pudy se v nás probudili a dovolenkové barbecue alá hovězí hamburgery startuje. Každý jsme snědli dva a máme na 14dní vystaráno. Protože ráno dělá den a po burgrech dvakrát, Baru spí a Kuba se po běhu rozhodl vzít prkno a jít do vody. Vlny dost dobrý a atmosféra byla neskutečná. Kuba napádloval hned třetí vlnu, co šla a zaslouženě si ji sjel. Po snídani vlítla do vln i Barč a nemohla přestat. Zkoušela menší vlnky u pobřeží dál a dál, do té doby než jí dalo prkno jasně najevo, že má jít z vody ven. Schytala to rovnou do obličeje! Po pádu do vln a vynoření nestihla prkno otočit proti další vlně, zůstalo kolmo a piclo ji hranou přímo do brady. Prasknutí v hlavě. Teplo v uchu a bolení čelisti byla první tvrdší zkouška surfingu! Kuba běží s odhodlánim Mitche Bjukenena Barču zachránit, nicméně se nezmůže na nic jiného než pár sprostých nadávek a dospěláckých pouček (rodičovský tip asi..) Všem to bylo líto, že to vypadá na zranění. Brada odřená, ale s pantama šlo hýbat...do dvou dnů to rozžvýkala.

A tak vyrážíme z Opotiki po silnici 35 Pacific Coast Highway a první noc trávíme po 70km na nekonečné louce na konci městěčka Te Kaha. Cestou jsme zastavili na béňo, jelikož nás čekalo hodně km bez civilizace. Když se nádrž začala plnit, Kuba jen marně čekal zpětný chod a dobrý půl litr nafty vycákl na zem. Lepší než do obličeje. Celých 70km nás pak cesta obdarovávala krasnými výhledy na oceán, skalnaté útesy, ovečky a kravičky, sem tam jsme potkali v zákrutách nějaké auto a městečko. Ale jestli bylo Opotiki díra, tak osídlená místa po cestě byly díry největší, plné Maorů...normální běloh tady prostě cítí, že je jenom projíždějícím hostem.

Na louce potkaváme sympoše středního věku ze Švédska, cachtáme se v oceánu, který šumí pod srázem za naším autem, Kuba holí svůj plnovous a po večeři rozděláváme náš první ohýnek a připíjíme na cestování "bylinnou jaterní". Z městečka se při stmívání ozývá zpěv místních žen a mužů, připomínající haku a umocňuje silnou atmosféru místa, na východě světa, u hřbitova, u oceánu, pod hvězdným nebem...

Raníčko je sluníčko a cíl je Te Araroa, cca 80km z naší louky, s kempem, sprchou a nejstarším i největším stromem na Zéloši...pak ráno východ sluníčka na 20km vzdáleném majáku na East Cape. To byla vyhlídka neděle...ale...cesta do Te Araroi nám zabrala asi polovinu času, který jsme mysleli, protože po cestě těch zajímavostí až tak není, spíš vůbec není. V Te Araroi mají opravdu jen ten strom, který jsme neminuli, ale jinak je tam prd. Proto potřebuje čas k zamyšlení, jelikož je teprve po poledni. Kavárnička je jasná, inspiratívní prostředí v nečekané situaci, a jsme tak troufalí, že otravujeme místního mladého, asi 150 kilového a extrémně znechuceného Maora, aby nám udělal dvě kávy. Byla moc dobrá!!! S úsměvem odcházíme a zdrávíme opačně laďenou obsluhu.

V Te Araroi zůstat nechceme, takže maják už teď odpo a pak hned Gisborne? Nebo někde nocleh a zítra zkusit Mt.Hikurangi? Mt. Hikurangi je totiž nejvyšší hora sverního ostrova Zéloše, 1754m.n.m., posvátná pro místní Maory a spolu s majákem na East Cape je to místo, kde můžete jako první na planetě vidět východ sluníčka. Takže jsme na ni měli chuť! Háček, který jsme objevili moc pozdě, byl, že je to na vrchol celkem štreka (od auta cca 12km s převýšením 1500 metrů), a proto se při výstupu přespává v chajdě 1200m.n.m, která se prý rezervuje dost dopředu.

Vyplaz na Mt.H. necháváme otevřený a zkusíme zítra zavolat na rezervaci chajdy, bud´ to vyjde nebo smůla, ale moc tomu ani jeden nevěříme.

Ikdyž jedeme na EastCape, nejvýchodnější místo naší zemičky, trochu nečekaně odpo a ne na východ sluníčka, jsme nadšení! 20km offroad cesta, prašná, plná kamení, se line těsně kolem oceánu a kopečků. Nikde človíčka. Tady jsme opravdu na konci světa. Jen koně a krávy. Moc kraviček a trochu se děsíme, aby nás některá nešla pozdravit. Ikonický maják na EastCape k němuž vede skvělý výšvih po 800 schodech, píšou....stojí za to! Je to boží, kouzelné místo!

My utíkáme k autu, jak splašení a oba máme cíl jasný! Asi v polovině prašné cesty jsme objevili kemp místo. Zastavujeme. Na papíru za oknem je info, noc za 6$ se nám zdá fér. Nikde, nikdo...ale voda neteče a všímáme si "opraváře". Chlápka "opraváře", který se ptá Kubajze jestli není on není opravář. 😀 Ale slibuje nám, že voda poteče. Slib dodržel a to nás utvrdilo přečkat tady noc, zaplatit poplatek, historicky se vepsat do sešitku kempíků, okoupat se v řece a vidět z tohohle nevšedního a jedinečného místa východ sluníčka! Wauuuu!

Jsme nabití, zase na cestě, navšťevujeme dva kostely, a když přijíždíme po 60 kilometrech do Ruatorii, na náš výlet na Mt.H. už skoro nemyslíme. Ale přece jen, Kuba volá, protože jsme si to slíbili, že to zkusíme, ale nevěříme, že to vyjde...a vlastně ani nevíme jestli se nám do toho kopce chce! 😀 Spíš jsme měli v hlavách oceán a surfing a zajímavá místa po cestě do Gisborne. Blbé je, že paní, se kterou Kuba mluvil, nás překvapila. Místo v chajdě bylo, dokonce měla být úplně prázdná. Juchuchuuuu! Nooo...to jsme nevěděli, jaký Heroický výkon nás čeká. Zaplatili jsme 15$/osobu za noc v horské chajdalupce, dostali lejstra s popisem cesty na parkoviště a výšvihu a jeli. Blbouni. Oba dva. Po 20km necháváme našeho brouka na mini parkovišti na farmě, nabalujeme batohy, abychom byli připraveni na naši túru. Horko, že by člověk chcíp i ve vodě, natož na prašné farmě, kde není před sluncem úniku. Kuba už vysílá negativní vibrace a chce to mít, co nejdřív za sebou. Vyrážíme jen s tím základním k přežití a šlapem do kopce. Cesta se nemění ...až kilometr pod chajdalupku se jde po farmářské cestě, kterou bez problému projedou i automobily osobního ražení. My však musíme pěšky. Vyrazili jsme i v nejrozumnější dobu. Od 12:15 se pražíme na Slunci, bez možnosti úkrytu. Nerozumíme sami sobě. U toho oceánu jsme asi dost zlenivěli a máme chuť to otočit. Několikrát! Vidina oceánu a pivínka se totiž vzdaluje v nekonečných zatáčkách. Přemlouváme sami sebe, nejspíše proto, že kdybychom jsme to otočili, nemohli bychom se na sebe víckrát podívat. Ztráta identity. Barča už má na patách puchýře, jak talíře a lýtka nějak zkameněla, poslední kroky bolí o to víc. Za mečení ovcí a bučení krav dosahujeme chaty a jsme na sebe právoplatně pyšní. Překonali jsme sami sebe. Ty tři hodiny, 10km do kopce, 1000metrů převýšení, ubíjející sluníčko...všechno zahojí nádherný pohled do údolí a útulná chatička, kde každý baťužkář nechal svou stopu buď vyrytou v dřevěných trámech, a nebo napsanou v deníku. Na vrchol je to ještě cca 500 výškových metrů, 2,5km, ale my to stejně jako všichni krajané(v knize asi 3 zápisky), asi vzdáme...vzhledem k zdravotnímu stavu barčiných noh a naší chutí vidět v dalším dnu místo Cookova vylodění. Po útulné noci v chajdě, kdy se Kuba potil v péřáku, že spát nemohl, ohni v kamínkách a třech kubových výhrách v karetní hře Žolík, vstáváme v 5 a velíme k ústupu. Prodíráme se asi 15minut křovím a dorážíme na magické místo, které zde vytvořil mistní kmen Maorů. Devět dřevěných soch ukazujících do všech světových stran, mají pro místní duchovní význam a silnou atmosféru. Nám se hodí do fotky k úžasnému východu slunce. Po tomto představení, pádíme dolů, kroky jsou tentokrát doprovázeny barčiným popěvováním písní Jardy Nohavici a dobrou náladou. Skoro nechodící nasedáme do brouka, který osamělou noc přečkal a neujel! Fičíme k onomu místu, kde poprvé r. 1769 kapitán a objevitel Zéloše James Cook přistál se svou kocábkou. Přidáváme tak další zážitek a nepochopitelně 6,5 kilometrovou prochajdu z kopce a do kopce v zátoce Tolaga. Máme dost. Mrtvoly.

Udělali jsme si tyto dny krásné, ale taky náročné a tak po koupeli v oceánu a studené sprše, třech kávách a jedné limonádě, zadáváme do navigace finální destinaci GIsborne. Už to máme jen nějakých 40km. A přestože jsme vyčerpaní, moc se těšíme na nové místo, město a ty surfaře, co tam prý jezdí bomby! Tak snad nás nezklame a nemáme moc velká očekávání. Pravda, už tady jsme od středy, ale Gisborne necháme na příště! Ať vás to naše psaní nezkolí, jako nás ty výšlapy...jen ať víte, žádná změna, živí, zdraví a máme se pořád moc fajn! A vy doufáme taky! Myslíme na Česko a vás všechny...

Pac a pusu, horám zdar...my se zase ozvem! Vy se taky ozyvejte ;))

Kuba a Bárč

[dresyfotbal2017-blog]

PLISIC A DORTMUND MAJÍ DLOUHODOBÉ SMLOUVY

15.listopadu zpravodajské zprávy, před Bayernem Mnichovem a Dortmund po lize, jako televizní komentář na slavný německý Matthaus řekl, že Bayern by měl podepsat Plisic jako křídlo. Zork, sportovní ředitel, řekl, že slavná řeč starších předchůdců byla někdy méně rozumná a Plisic a Dortmund měli dlouhou smlouvu. Zde si můžete koupit dětskou košili pro Dětské fotbalové dresy komplet. O budoucnosti Plisicu řekl Zork: "Náš plán měl vždy mít Plisic." A když to říkám, samozřejmě mluvím o tom, co se děje po létě. Má dlouhou smlouvu s námi a je velmi šťastný v Dortmundu. "Smlouva mezi Plisicem a Dottem skončila v roce 2020. Koupit Dětský fotbalový dres Dortmund, rádi Vám pomůžeme. Pokud jde o Matthausovy poznámky, Zork řekl: "Odborníci hodně řekli a oni se za to zaplatí." Někdy říkají něco rozumného, ​​někdy říkají něco iracionálního. Nemám o to moc zájem. Mám větší zájem o fakta, takže si myslím, že tu zůstane Plisič na chvíli. "Podle názoru Plisic je úroveň evropského fotbalu velmi vysoká, tým zde vybíráme ty nejlepší hráče z celého světa, takže každý z nás musí bojovat za svou startovní pozici." Dětské fotbalové dresy s potiskem, rychlé doručení a levné ceny.

http://www.fotbalovetipy.com/Plisic-a-Dortmund-maji-dlouhodobe-smlouvy

[prazskytankista]

Hulení? Klidně. Piráti a STAN se mají rádi, Bartoš s Rakušanem. Přihořívá

Dlouhé měsíce se mluvilo o tom, že opozice se musí spojit, aby příští rok na podzim porazila Andreje Babiše. Dlouho to vypadalo, že základem pro volební seskupení se stane „Demokratický blok“, do něhož se v Poslanecké sněmovně příležitostně sdružují ODS, TOP 09, lidovci s STAN. Teď se ale zdá, že vše dopadne zcela jinak. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Huleni-Klidne-Pirati-a-STAN-se-maji-radi-Bartos-s-Rakusanem-Prihoriva-630617

[prazskytankista]

V NATO nás mají rádi, jsme spolehliví, jezdíme na mise. Ale neutrácíme, řekl ministr Metnar

Naši vojáci stále používají zastaralou sovětskou techniku, nechal se slyšet ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) v pořadu moderátora Lubomíra Xavera Veselého na XTV.cz. Mimo jiné také hovořil o pomoci armády v době koronavirové krize či o roli Severoatlantické aliance (NATO). source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/V-NATO-nas-maji-radi-jsme-spolehlivi-jezdime-na-mise-Ale-neutracime-rekl-ministr-Metnar-627741

[prazskytankista]

Bordel v ČT? Je jasno. Nahrávka, na kterou se čekalo. „Lidé ČT věří a mají ji rádi,“ padlo na ní

V Poslanecké sněmovně se v týdnu konal seminář k financování České televize. Za zavřenými dveřmi se z iniciativy ředitele ČT Petra Dvořáka celkem čtyři hodiny rozebíraly podrobnosti z činnosti a hospodaření veřejnoprávní televize a rovněž z Rady ČT, která má televizi jménem občanů kontrolovat, ačkoliv někteří poslanci vyjádřili o způsobu, jakým to provádí, dost zásadní pochybnosti. ParlamentníListy.cz získaly nahrávku celého semináře. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bordel-v-CT-Je-jasno-Nahravka-na-kterou-se-cekalo-Lide-CT-veri-a-maji-ji-radi-padlo-na-ni-599434

[prazskytankista]

Cože? Češi mají víc rádi Rusko? Poprask a silná slova

Právník Jiří Vyvadil se vyjádřil k průzkumu agentury STEM, který ukazuje, že prezidentovi věří 57 procent lidí. Podle jeho slov je tak patrné, že se prezidentovi vyplácí sázka na Rusko. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Coze-Cesi-maji-vic-radi-Rusko-Poprask-a-silna-slova-592409

[autoring]

Majitelé aut levnějších značek koncernu VW rádi říkají, že si koupili vlastně totéž, co prestižnější odnože prodávají dráž. Není to tak úplně pravda, v případě řešení výfuků inovovaného Audi S4 je ale spřízněnost se Škodou neoddiskutovatelná. (Petr Miler)

[prazskytankista]

Gott je prospěchář a ikona normalizace. Nikam jsme se neposunuli, Češi mají rádi normalizaci! píše Šafrova Hovorková

Hlavní editorka Deníku Forum24 se zamyslela nad tím, proč je Karel Gott v české společnosti stále tak populární. A dospěla k závěru, že je to asi proto, že se mnoho Čechů, Moravanů a Slezanů nedokázalo myšlenkově vyprostit ze socialismu. Vzpomínají na doby, kdy byl pro ně svět jednodušší. Gott jim tento svět připomíná. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Gott-je-prospechar-a-ikona-normalizace-Nikam-jsme-se-neposunuli-Cesi-maji-radi-normalizaci-pise-Safrova-Hovorkova-589060

[autoring]

Už jste někdy slyšeli o zlodějích katalyzátorů? Pokud ne, pak buďte rádi. V posledních letech se totiž vlivem přísnějších emisních limitů tento druh krádeží objevuje stále častěji. A například v Londýně už se zloději nebojí si výfuk přivlastnit ani z automobilu zaparkovaného na ulici a to během bílého dne. Celá krádež jim přitom netrvá ani minutu.

[autoring]

Obyčejným lidem už se zajídalo, že policisté vozy s radary rádi maskují křovinami u cesty, a tak úkryt v příhodném momentě vymýtili. Nyní čelí policejnímu pátrání. (Mirek Mazal)

[prazskytankista]

Proč Češi nemají rádi EU, proč mají strach z neznámého, proč fandí Orbánovi, i když o jeho politice nemají povědomí? Sociolog Hartl našel tyto odpovědi

ROZHOVOR „Celé evropské téma jsme trestuhodně zanedbali. Národní komunikační strategie před referendem o vstupu do Evropské unie naznačila otázky, které je potřeba jasně a srozumitelně vysvětlit, ale politikové ani média si to nevzali jako důležitý úkol,“ říká sociolog a zakladatel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl. Problémem Čechů podle něj je, že jsou k praktikám Evropské unie velmi kritičtí, ale zároveň o fungování jejích institucí mnoho nevědí. Evropská agenda je odtažitá a Češi sledují dění. Dramaticky se prý propadla obliba německé kancléřky Angely Merkelové. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Proc-Cesi-nemaji-radi-EU-proc-maji-strach-z-neznameho-proc-fandi-Orbanovi-i-kdyz-o-jeho-politice-nemaji-povedomi-Sociolog-Hartl-nasel-tyto-odpovedi-561000

[prazskytankista]

Noví radní v Praze mají velké plány: Pro PL uvedli, co chystají s byty nebo pražským školstvím

Tento čtvrtek proběhne na pražském magistrátě ustavující Zastupitelstvo, kde bude oficiálně zvolen primátor a nová Rada hlavního města Prahy. My jsme se ještě předtím zeptali nových radních, co bude jejich první krok v nové funkci, na co by ve své práci rádi navázali po odcházejícím radním a co by naopak rádi změnili nebo zrušili. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Novi-radni-v-Praze-maji-velke-plany-Pro-PL-uvedli-co-chystaji-s-byty-nebo-prazskym-skolstvim-559151

[prazskytankista]

Co je na tom špatného, když se mají rádi dva muži? Světlana Witowská ryla do zástupce ANO, až se neudržel. A když zhasly kamery...

Ve včerejších Událostech, komentářích hovořili na téma práv homosexuálů: Radka Maxová, poslankyně za ANO, Marek Výborný, poslanec KDU-ČSL, a Patrik Nache, poslanec za ANO. Debatu vedla Světlana Witowská. Witowská zmínila průzkum, podle kterého 52 % dotázaných tyto svazky nevadí. „Paní redaktorko, 70 % lidí je pro trest smrti, budeme ho zavádět? Jo, budeme se odvolávat na průzkumy?“ reagoval Nacher. Maxová „duhové rodiny“ bránila. Výborný řekl, že manželství není otázka nároku. A výkon Witowské zkritizoval Petr Štěpánek, protože podle něj kopala za jeden tým a „za pokrokářské ničení tradičního světa“. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Co-je-na-tom-spatneho-kdyz-se-maji-radi-dva-muzi-Svetlana-Witowska-ryla-do-zastupce-ANO-az-se-neudrzel-A-kdyz-zhasly-kamery-557701

[autoring]

V neděli 23. září 2018 proběhla na pražském výstavišti v Holešovicích slavnostní předávka nových zásahových vozidel pro pražské hasiče. Jednalo se prvovýjezdové hasičské cisterny na podvozku Scania s motorem o výkonu 480 koní, s převodovkou s automatickým řazením rychlostních stupňů a hydrodynamickým měničem, která umožňuje řazení bez přerušení „tažné síly“. Tato kombinace dává vozidlu značnou dynamiku, zvláště při jízdě k zásahu. Podvozek je odpružen vzduchově a umožňuje vozidlu změnu světlé výšky, což ocení hasiči zvláště při překonávání terénních nerovností a dalších nástrah pražské infrastruktury. Nástavba vznikla v dílnách společnosti Kobit.

Hasičskou nástavbu vyrobila společnost Kobit pomocí technologie lepení plechů ze slitiny lehkých kovů s rovným povrchem. Mimo běžnou výbavu na všechny druhy zásahů, tedy technické zásahy, dopravní nehody a samozřejmě požáry, je vozidlo vybaveno ještě lanovým navijákem a osvětlovacím stožárem. Cisterna má v sobě nerezovou nádrž na 2000 litrů vody a 120 litrů pěny. Hasiči budou mít k dispozici i speciální zařízení pro řezání vodním paprskem Cobra.

“Pro HZS hlavního města Prahy je pořízení těchto nových vozidel velmi významný krok, který umožní nejen modernizovat stávající výjezdovou techniku, ale umožní i změnit taktiku zásahu tak, aby byl rychlejší, efektivní a zmírnil následné škody. Nákup deseti nových automobilových cisteren v jednom roce je historicky první takto velká zakázka v novodobé historii HZS ČR,” řekl ředitel pražských hasičů, brig. gen. Ing. Roman Hlinovský. 

„Jsme rádi, že vozidla Scania jsou u hasičů velmi oblíbená díky své robustnosti a spolehlivosti a osvědčila se také v náročných podmínkách. Scania tak chrání Letiště Václava Havla, Pražský hrad a využívají je téměř všechny krajské sbory a také řada útvarů podnikových a dobrovolných hasičů,“ dodává obchodní manažer pro speciální vozidla Scania Petr Smola.

Deset hasičských vozidel zakoupil pražským hasičům Magistrát hl. m. Prahy v hodnotě bezmála 100 miliónů korun. 

Příspěvek Pražští hasiči mají od konce září 10 nových zásahových vozidel Scania pochází z auto-mania.cz

[autoring]

Pokud si kupujete nové auto, většina lidí vám pravděpodobně řekne, že děláte jednu z nejhorších možných investic. to ovšem neplatí v případě, kdy si kupujete sportovní vůz z limitované nabídky. U této kategorie automobilů se totiž jedná o spíše o investici, neboť hodnota nedostatkových vozů stoupá ještě předtím, než vůbec začnou sjíždět z výrobních linek. A toho bohužel rádi zneužívají překupníci.