#lávových kamenů

[juventascz]

Co jsou Sada 64 lávových kamenů?

Sada 64 lávových kamenů je sada 64 vulkanických kamenů, které se používají k masážím lávovými kameny. Tyto kameny jsou vyrobeny z čediče, typu vulkanické horniny, která je známá svou schopností zadržovat teplo. Kameny se zahřívají ve vodě a poté se umístí na konkrétní body na těle, aby pomohly uvolnit svaly a zlepšit krevní oběh. Sada obsahuje kameny různých velikostí a tvarů, včetně velkých plochých kamenů na záda, menších kamenů na obličej a krk a dokonce i maličkých kamenů na prsty u nohou.

Výhody použití Sada 64 lávových kamenů

Použití Sada 64 lávových kamenů pro masáže lávovými kameny má několik výhod. Teplo z kamenů pomáhá zvýšit průtok krve a krevní oběh, což může pomoci snížit svalové napětí a podpořit relaxaci. Kameny mohou také pomoci snížit zánět a otoky, což z nich dělá dobrou volbu pro lidi s artritidou nebo jinými zánětlivými stavy. Kromě toho může tlak kamenů pomoci uvolnit uzly a napětí ve svalech a poskytnout hlubší úroveň relaxace. Celkově je Sada 64 lávových kamenů skvělým nástrojem pro každého, kdo chce zlepšit svůj masážní zážitek a zlepšit své celkové zdraví a wellness.

[jameswhitaker27]

7 Nejlepších Míst K Nákupu Lávového Kamene Online

7 Nejlepších Míst K Nákupu Lávového Kamene Online

Pokud hledáte přirozený způsob, jak svému domovu dodat živost a zájem, zvažte nákup lávových kamenů online. Tyto malé drahokamy přicházejí v nejrůznějších barvách a stylech, takže jsou ideální pro přidání postavy do jakéhokoli prostoru. Lávové kameny jsou také skvělým způsobem, jak detoxikovat vzduch ve vaší domácnosti, což pomáhá celkově zlepšit kvalitu vzduchu. Pokud tedy uvažujete o koupi Náramek Z Lávového Kamene, nezapomeňte se podívat na těchto sedm nejlepších míst, kde je můžete koupit online.

Co je lávový kámen?

Lávový kámen je druh přírodního kamene, který je vyroben z chlazené lávy. Často se používá ve venkovních projektech, protože má vysokou odolnost proti vodě a povětrnostním vlivům. Lávový kámen lze nalézt v různých barvách a tvarech a lze jej použít pro různé účely, včetně desek, cest a stěn.

Druhy lávového kamene

Existuje mnoho druhů lávového kamene, takže je důležité vědět, co hledáte, než provedete nákup.

Břidlice: břidlice jsou vyrobeny ze sopečného popela a jsou jedním z nejběžnějších druhů lávového kamene. Mají hladký povrch a lze je použít na vše od desek po podlahy.

Cordierit: cordierit je další typ vulkanické horniny, která se často používá jako lávový kámen. Má texturovaný povrch a je vhodný pro použití v dekorativních aplikacích.

Opál: opály patří mezi nejoblíbenější odrůdy lávových kamenů, protože jsou to krásné, barevné drahokamy. Při manipulaci však vyžadují zvláštní péči, protože opály se mohou snadno zlomit.

Kde koupit lávový kámen online

Hledáte místo, kde koupit lávový kámen online? Zde jsou některá z nejlepších míst k nalezení produktů z lávových kamenů.

Lava Stone Central: Tato webová stránka prodává různé lávové kameny a další produkty z přírodního kamene. Nabízejí dopravu zdarma u objednávek nad 50 $a mají na výběr širokou škálu barev a velikostí.

Amazon: Amazon je vždy dobrým místem pro nákup čehokoli a má také úžasný výběr lávových kamenů. Můžete najít všechny druhy různých tvarů a velikostí, stejně jako různé leštidla a povlaky k dispozici.

Home Depot: Home Depot má také úžasný výběr lávových kamenů a dalších přírodních kamenů. Najdete vše od malých dekorativních kousků až po velké desky v různých odrůdách a barvách.

Jak vybrat správný lávový kámen

Při nákupu lávového kamene je třeba zvážit několik věcí.

Typ lávového kamene, který si koupíte, ovlivní způsob, jakým se cítí a vypadá u vás doma, takže si určitě vyberte ten správný pro vaše potřeby. Existují tři hlavní typy lávového kamene: přírodní, umělý a syntetický.

Přírodní lávové kameny se skládají z kousků ztvrdlé lávy, které se vytvořily v průběhu času. Jsou nejpřirozeněji vypadající možností a mohou mít nerovnější povrch než umělé nebo syntetické lávové kameny. Mohou být také dražší kvůli jejich vzácnosti a vyšší kvalitě.

Umělé lávové kameny se vytvářejí zahříváním a následným chlazením malých kousků horniny, dokud se nestanou odolnou látkou, kterou lze použít při terénních úpravách nebo jako podlahový materiál. Vypadají méně přirozeně než přírodní lávové kameny a díky své umělé konstrukci nemusí vydržet tak dlouho. Často jsou však levnější než přírodní lávové kameny a snáze se čistí.

Syntetické lávové kameny jsou vyrobeny z kombinace různých materiálů, včetně recyklovaného plastu a skleněných korálků. Vypadají podobně jako přírodní lávové kameny, ale díky své syntetické konstrukci nemusí vydržet tak dlouho. Často jsou levnější než umělé nebo přírodní lávové kameny

Co dělat, když si koupíte falešný lávový kámen

Pokud si koupíte falešný lávový kámen, existuje několik věcí, které můžete udělat, abyste se ochránili. Nejprve si produkt před nákupem důkladně prostudujte. Podívejte se na recenze a porovnejte ceny, abyste se ujistili, že dostáváte dobrý obchod. Lávové kameny jsou často drahé, takže je důležité získat ten, který stojí za vaše peníze.

Pokud se vám zakoupený lávový kámen nezdá autentický, nepoužívejte jej. Falešné lávové kameny mohou způsobit zranění, pokud jsou umístěny ve správné poloze během jógy nebo meditace. Pokud se kámen cítí příliš hladký nebo plastový, pravděpodobně to není skutečné. Místo toho hledejte lávové kameny, které mají nějakou strukturu nebo hrboly – ty vám při cvičení poskytnou lepší hmatovou zpětnou vazbu.

A konečně, pokud se s vaším lávovým kamenem něco pokazí – ať už se rozbije nebo začne vydávat kouř – neváhejte kontaktovat prodejce nebo výrobce. Nezapomeňte zahrnout fotografie produktu a jakékoli poškození, aby mohly pomoci rychle vyřešit situaci.

Uzavření

Pokud hledáte skvělé místo pro nákup lávového kamene online, Nezapomeňte se podívat na náš seznam nejlepších míst. Zahrnuli jsme jak kamenné, tak online prodejce, takže můžete najít perfektní volbu pro vaše potřeby. Ať už si chcete koupit malý sáček lávových kamenů nebo celou sestavu, máme pro vás krytí. Takže ať už začínáte nový projekt nebo jen chcete přidat nějaký další šmrnc do svého současného, nezapomeňte se podívat na náš seznam nejlepších míst k nákupu lávového kamene online!

[cysnews]

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({ google_ad_client: "ca-pub-9804760512328794", enable_page_level_ads: true });

Vinařství a vinohradnictví Azorských ostrovů má dlouhou tradici a jejich počátky se datují do doby osídlování v 15. století.  Stejně jako vína z Madeiry i vína z Azor podnikala dlouhé mořeplavby a v 18. století se dobře prodávala nejen v severní Americe, na Antilách a v Brazílii, ale dovážela se také do evropských přístavů jako je Hamburg a Petrohrad, v posledně jmenovaném se těšila velké přízni u carského dvora. V druhé polovině 19. století byly azorské vinice zdecimovány révokazem. Stovky rodin se ocitly bez výdělku a byly nuceny emigrovat do USA. Vinohradníci na Azorech zkoušeli štěpovat a vysazovat importované americké odrůdy, ale tím si zanesli další choroby do svých vinohradů, což ještě více zkomplikovalo situaci, zatímco hybridy jako např. Isabella dávaly vína podřadné kvality a aromatu, která si získala přízvisko „vinho de cheiro“ – vysoce aromatická (rozuměj smrdutá).

Víno

Dnes se réva vinná pěstuje na třech Azorských ostrovech – Graciosa, Pico a Terceira. Doporučené odrůdy révy vinné jsou Verdelho, Arinto Terrantês, Boal a Fernão Pires a povolené jsou rovněž Malvasia, Sercial, Generosa, Seara Nova, Rio Grande a Bical.

Graciosa

Název graciosa v portugalštině znamená půvabná a skutečně tento malý ostrov je možná nejkrásnější z celého souostroví. Vinice se nacházejí v nadmořské výšce 150 m v okolí Santa Cruz a dávají štíhlá bílá vína vhodná k rybám a plodům moře. Adega Cooperativa da Ilha Graciosa dává na trh dobře pitelná vína značky Pedras Brancas, zatímco Raul Machado da Costa má své Terra do Conde.

Pico

Druhým největším ostrovem Azor je Pico, avšak ze všech ostrovů nejmladší, nesoucí také název „Černý“, podle barvy černé země na čedičovém půdním podloží sopečného původu, která je vidět všude. Ostatně sopečná aktivita je občas zpozorovatelná podle bílého obláčku kouře nad vrcholem dominanty ostrova – sopky Pico, vysoké 2351m, která je také nejvyšší horou Portugalska (poslední erupce byla zaznamenána v roce 1963). Vinice jsou vysazené v nadmořské výšce do 100 m v lokalitách Madalena, São Roque a Lajes. Cooperativa Vitivinícola da Ilha do Pico produkuje fortifikované víno Lajido podobné Madeiře a velice atraktivní bílá vína nesoucí názvy Terras de Lava, Basalto a Frei Gigante, zatímco Manuel N.F. de Faria dává na trh velice zajímavé Curral Atlântis bílé i červené.

  Terceira

V pořadí třetím objeveným ostrovem je Terceira. Vznikl zhruba před třemi a půl miliony let v době pleistocénu a shodou okolností je také rozlohou třetím největším ostrovem archipelaga (terceira v portugalštině znamená třetí). Nejvyšším bodem je Serra de Santa Barbara (1023 m), odkud je krásný výhled, máte-li štěstí a je-li zrovna pěkné počasí. Počasí se na Azorech totiž může střídat každých 15 minut…  Pojedete-li z hlavního města ostrova Angra do Heroísmo do vinařské oblasti Biscoitos, silnice od rybářského přístavu São Mateus začne prudce stoupat a může se stát, že vesnicemi Santa Barbara, Doze Ribeiras a Serreta projedete v husté mlze a mracích, než zase sjedete dolů pod azurové nebe. Město a stejnojmenná vinohradnická oblast Biscoitos získala své jméno od lávových kamenů podobným sušenkám, jež se zde nacházejí v hojném počtu (biscoito znamená v portugalštině sušenka). Nachází se  poblíž Praia da Vitória, druhého největšího města ostrova, na jeho severním pobřeží. V obci Biscoitos se nachází muzeum vína, které provozuje snad nejslavnější vinařství celých Azor – Casa Agrícola Brum (poportugalštěné jméno Blum je původem z Flander), které se vyznačuje především výrobou fortifikovaných vín Chico Maria (Chico znamená zkratku jména Francisco v portugalštině, což je křestní jméno  zakladatele vinařství).  Kromě vinařství Brum působí v oblasti Biscoitos ještě družstvo Adega Cooperativa dos Biscoitos, jejichž bílé víno s názvem Magma je obvykle v místních restauracích Terceiry vyprodáno, a José Manuel Machado de Sousa, jenž dává na trh Pedras do Lobo vyrobené z odrůd Verdelho a Roxo da Terceira, které má nádech po tropickém ovoci se slanou dochutí na závěr.

This slideshow requires JavaScript.

Gastronomie

Azorská kuchyně je velmi pestrá a uspokojí i ty nejnáročnější jazýčky. Kromě kvalitního masa a mléčných výrobků, zejména sýrů, jako je Queijo da Ilha z ostrova São Jorge, najdeme na jídelíčku nepřeberné množství plodů moře. Ale začněme pěkně popořádku. Rčení „polívka je grunt“ platí nejen u nás, ale i v Portugalsku a zejména na Azorských ostrovech, kde je počasí poněkud chladnější než na portugalské pevnině. Z přehršle polévek vybírám tedy caldo azedo (zakysaná polévka), caldo de nabos (vývar z tuřínu neboli vodnice), caldo de peixe (rybí polévka), sopa de agrião (řeřichová) a fervedouros (bramborová s kapustou). Poněkud hustším pokrmem z ryb je kotlík z ryb zvaný  caldeirada de peixe, který se může podávat i s jablky com maças, caldeirada de congro (z úhoře) a polvo guisado em vinho de cheiro (chobotnice na červeném víně). Z darů moře převládají humři a humrům příbuzný caraco, krab a malé mušličky zvané cracas a ameiojas.  Místní klobásky a jelítka chouriço, morcela a linguiça jsou velmi populární, stejně jako vepřová žebírka torresmos de porco či kotlík z vepřového masa caçoila. Alcatra je delikátní pokrm z masa, který se na ostrovech vaří pomalu v nádobách z terracotty na peci, zatímco coelho de molho vilão je králík na šalotce jemně podlitý octem a pochází z ostrova Terceira.  Feijão com cabeça de porco jsou fazole s vepřovou hlavou, co je tradiční pokrm ostrova Flores.

  Sladká tečka na závěr

Stejně jako Portugalci i Azorčané si potrpí na sladkosti a lze se tu setkat s dezerty jako queijadas da Vila, confeitos da Ribeira Grande, barriga de freira (ostrov São Miguel), suspiros, melindre, encanelados, tigeladas (Santa Maria), confeitos, coscorões, alfinim (Terceira), pasteis de arroz, capuchos, escomilhas (Graciosa), doce branco, esqucidos (São Jorge), arroz doce, vésperas (Pico) a s mnoha dalšími delikatesami.

Závěr stolování lze zpestřit sladkým či polosladkým fortifikovaným vínem Chico Maria z vinařství Brum v Biscoitos na ostrově Terceira, pálenkou aguardente velha da Graciosa ze stejnojmenného ostrova nebo likérem licor de maracujá z ostrova São Miguel. Posledně jmenovaný ostrov je rovněž vyhlášený čajovými plantážemi odkud pochází famózní čaj Chá Gorreana.

  Jak se na Azory dostat?

Sledujte tzv. last minute nabídky cestovních společností nebo národních i nízkonákladových dopravců.  Z Lisabonu se létá denně na tři azorská mezinárodní letiště – Ponta Delgada, Terceira a Horta a když se šikovně nakoupí, vyjde vás zpáteční letenka na 2500 Kč. Mezi jednotlivými ostrovy je možné využít dopravu trajektem i letecky a zpáteční letenky lze pořídit již od 50 Eur. Tak tedy bom vôo, jak říkají Portugalci!

  Text a foto:  Helena Baker

  Azorský ARCHIPELAG – dobře utajený poklad – gastronomie Vinařství a vinohradnictví Azorských ostrovů má dlouhou tradici a jejich počátky se datují do doby osídlování v 15.

[uprostredatlantiku]

Ponta Delgada

A samozřejmě, že se tu najdou i všude rozšířené hipsterské kavárny :). Jsou fajn, i když ty původní domorodé jsou mnohem autentičtější.Ponta Delgada je hlavní město Azorských ostrovů. Žije tu asi 70 000 (což je polovina veškerého obyvatelstva Azor) moc hodných lidí (někteří asi moc hodní nejsou, mají tu i vězení, ale my se zatím setkali se samými hodnými :)). Po příjezdu jsme přemýšleli, zda se usadit tady nebo jestli nebude lepší zvolit nějaké menší městečko. Nakonec jsme zvolili nejjednodušší cestu a usadili se tady, protože tu je všecko. Nemocnice, obchody, restaurace, kavárničky, muzeum, galerie, knihovna, kino, supermarket...a navíc ještě oceán, dobrá nabídka bydlení, Oldův coworking space a tak dále...Město je to moc hezké s domy z 15. století (São Miguel byl objevený dřív než Amerika) a s několika domy z 20. a 21. století, které už tak hezké nejsou, ale taky si na ně člověk zvykne...Abyste získali představu, jak to tady vypadá, nahraju nějaké fotky a pokusím se je trošku okomentovat.

Ponta Delgada je přístavní město a čas od času do něj připlouvají obrovské nákladní a turistické lodě.

Tahle byla obrovská asi jako panelák a vešlo se do ní 3000 lidí (to je skoro desetina všech obyvatel města). Cestovatelé v ní mají vše od lázní až po kino. Od našeho příjezdu do Ponta Delgady dorazily 3 takové lodě. Většinou z ní vyleze spoustu důchodců, kteří se oddávají nakupování a posedávání v kavárnách.

Přístav, kolem kterého vede cyklostezka, lidé kolem něj běhají, opalují se a když zrovna neprší, můžete si v něm posedět na dobré kávě za půl eura!

Městský trh, který se nachází asi 4 minuty od našeho bydlení. Koupíte si tu různé druhy exotických květin, ovoce (hlavně ananasy), ryby a maso. Azory jsou poměrně dost nezávislé na dovozu potravin z ciziny. Vyrábí se zde výborné mléčné produkty, pěstují vlastní ovoce a zeleninu a jsou tu 4 krávy na jednoho obyvatele, takže i maso by mělo být zdejší.

Každý den je tu také stánek, ve kterém dělá pán obložené chlebíky z lokálních surovin a čerstvý džus z ananasu a pomeranče. To je velká dobrota!

Takle vypadají běžné zdejší ulice. Jsou tak úzké, že jsou všechny jednosměrné a člověk, který jde po chodníku, si musí dávat pozor, aby nedostal zrcátkem.

Oceán můžete vidět skoro odevšud. Každý den je úplně jiný. Někdy světlý a klidný, jindy tmavý a rozbouřený, ale koukat na něj vždycky uklidňuje.

Kostely najdete na každém rohu. Většinou vypadají takto, protože jsou stavěné z lávových kamenů. Pro Portugalce jsou hodně důležité, protože většina lidí je zde věřících.

Azory jsou prý ostrovy krásných výhledů. To je pravda. Hned od moře se krajina zvedá do kopců, a tak je všude vidět pěkně do dáli.

Jídlo je tu výborné, ale člověk si musí umět vybrat restauraci, aby za večeři nedal víc, než by chtěl. Za poslední tři roky se tu rozmohl ve velké míře turismus a lidé si na to rychle zvykli a naučili se využívat známých triků, jak “bohaté” turisty oškubat. Všude ale narazíte na ryby, mořské plody a steaky. Moje nejoblíbenější jídlo jsou tu sardinky. Za 3,50 eur a máte plný talíř rybiček. Tady jsou na stole vidět “přisavky” (takové ty mušle přisáté na kamenech), ty tu taky hodně frčí.

A samozřejmě, že se tu najdou i všude rozšířené hipsterské kavárny :). Jsou fajn, i když ty původní domorodé jsou mnohem autentičtější.

A samozřejmě velká výhoda přímořského ostrova je koupání. Kousek od města jsou dvě krásné pláže. Místní ale opravdu hojně využívají městské koupaliště v centru. Každý den tam můžete vidět spoustu plavců. My jej ještě nevyužili, ale určitě brzy využijem.

Ano, to jsou ty zmíněné neuvěřitelné výhledy.

A to jsou ty zmíněné sardinky za 3,50 😉

A ještě večerní západ slunce v přístavu.

[uprostredatlantiku]

To-do list

Když jsme minulý týden přijeli, měli jsme zařízené jenom týdenní ubytování v airbnb. Teď už jsme hezky zabydlení ve vlastním bytě, máme koupené auto, Olda chodí do vlastní kanceláře..zkrátka už si docela dobře žijeme. No tak by vás možná zajímalo, jak jsme to všecko zařídili...třeba by to někomu někdy mohlo pomoct..

Náš to-do list byl: 1) Pronajmout si bydlení 2) Najít Oldovi open space na práci 3) Koupit auto 4) Najít Báře práci

1) Začněme s tím bydlením. Shánět byt jsme začali prakticky hned po příletu, protože pan taxikář Rui, který nás vezl z letiště, obtelefonoval po cestě několik známých a řekl ať zavoláme zítra, že bude vědět víc. Byl moc hodný a nakonec nějaký byt sehnal, ale bohužel až pozdě, když už jsme měli jiný. Po ubytování v airbnb na nás padl trošku splín, protože to byla tmavá a smradlavá díra a taky proto, že nám pan bytný Alexandr dal asi hodinovou přednášku o tom, že kdyby měl šest měsíců, rozhodně by je netrávil v Ponta Delgadě, ale procestoval by všechny ostrovy. To je samozřejmě pravda, ale bohužel to pro nás není zatím uskutečnitelné, protože Olda musí každý den pracovat. Navíc rádi prozkoumáme pořádně jednu oblast a poznáme nový lidi a po Vánocích třeba zkusíme na chvíli vycestovat a poznat i další ostrovy. Dál jsme hledali na internetu. Frčí tady stránka custojusto a ještě olx, kde je toho docela dost a kde jsme také našli první objekt, na který jsme se jeli podívat. Pan Marco byl hned od prvního telefonátu hrozně milý, dlouho s námi mluvil, měl s náma videohovor a druhý den nás vyzvedl v centru, aby nás dovezl na quintu (to je malá farma), kde vlastníma rukama postavil takový malý srubík. Byl to opravdu neuvěřitelně hodný pán s několika štěňaty psa azorského. Na svůj srubík byl po právu dost hrdý. Byla to krásná dřevěná stavba s obrovskými okny a hezkým a promyšleným vybavením. Ještě teď, když to píšu je mi smutno, že jsme nakonec nemohli jít z praktických důvodů k němu. Srubík je to krásný na pár dní, ale na šest měsíců by to asi bylo hodně punkové bydlení. Také se nacházelo poměrně daleko od města a museli bychom každý den používat auto, abychom se do města dostali. Nicméně pan Marco nás odvezl zpět do města, pozval nás na oběd, řekl nám pár moudrých vět typu "Můj táta mi jednou řekl, člověk je na světě, aby byl šťastný...", "...peníze nejsou v životě to nejdůležitější...", potom jsme se s ním rozloučili a pokračovali v hledání dál. Zkoušeli jsme také obejít kanceláře s nemovitostmi. To se moc neosvědčilo, protože azořané chtějí domy hlavně prodávat přes agentury a už méně pronajímat. Přesto jsme dva byty s paní Conchettou (nebo tak nějak) navštívili. Jeden byl moc obrovský a druhý moc hezký, ale v jiném městě. Dále jsme zkusili kontaktovat přes fb paní američanku, která na Azorech žije už 40 let a která byla také moc hodná a ukázala nám jeden krásný byt v centru a ještě jeden srubík. Obě místa byla moc hezká. Srubík vynikal banánovníkovou zahradou, grillem a velkým bazénem, byt zase svou polohou a stylovým zařízením. Vypadalo to, že se nakonec rozhodneme mezi těmito dvěma možnostmi, až to nakonec rozčísl pan advokát, kterému jsme už jen tak ze zvědavosti napsali v portugalštině sms. A on odepsal! Taky v portugalštině! No a druhý den ráno jsme se už šli podívat na byt, který jsme nakonec pronajali. Je také v centru a je v domě, který je postavený celý z lávových kamenů. Má vše, co má byt mít, má i malý dvoreček. A hlavně má pana advokáta, který je vždy v obleku, mluví hezky pomalu portugalsky, dobře artikuluje, nezaleknul se ani když se olda zeptal, zda se dá otevřít večeře (místo okno) a včera nám přinesl dýňový dezert. Má taky rozkládací gauč pro návštěvy (to by vás mohlo zajímat) a příslib, že po Vánocích se přestěhujeme přes ulici do 3+1 a to už by bylo aby někdo nepřijel! :)

2) Najít Oldovi open space na práci se ukázalo jako ne zas tak velký problém. Vlastně to vyšlo na třetí pokus. A je to kancelář snů (viz fotka).

3) Koupě auta proběhla snad nakonec také dobře. Auto jsme hledali na fb a také na zmíněných stránkách. Po několika nezdařených pokusech, jako např. když se Olda snažil po telefonu koupit v portugalštině auto a pán si asi myslel, že si z něj dělá srandu a ukončil telefonát FUCK YOU anebo když se jiný pán snažil hodně nepochopitelnou angličtinou nás přesvědčit, abychom si koupili jeho auto, ale chtěl to vědět na 100% bez toho abychom ho viděli, se to podařilo. A opět jsme museli zapojit naši portugalštinu, protože pan Toy neuměl vůbec anglicky. Zároveň to byl asi trošku loser, jak zanedlouho pochopíte (a jak z přezdívky Toy trošku vyplývá). Sešli jsme se s ním před kasínem a šli jsme na parkoviště omrknout vůz. Je to Ford Fiesta z roku (myslim) 1998. Projeli jsme ho a jel dobře, Oldovi se akorát nezdály jeho sjeté pneumatiky (a to, že v nádrži nebyl vůbec žádný benzín). Přemluvili jsme pana Toye, aby nám koupil nové, což udělal, i když se mu do toho moc nechtělo. Domluvili jsme se, že mu za to dáme 100 euro navíc, takže nám nakonec dal slevu, protože pneumatiky stály 144. Potom jsme jeli vybrat peníze, což zmiňuji jen proto, že bankomaty tu vydávají nejvíc 200 euro a pak se karta vysune a člověk musí znovu, takže z vybírání peněz se najednou stane akce na hodinu a taky proto, že jsme si potom vzali taxi, že pojedem auto přepsat a po cestě jsme zjistili, že už mají zavřeno, tak nás taxík hodil zase zpátky k autu a chtěl za to 10 euro (i tady už se snažej turistu oškubat jak to jde.) Pan Toy neměl na taxík, tak jsme ho zaplatili a on nám slíbil, že nám to pak odečte od ceny auta. Následovala krátká "debata" a tom zda si auto necháme nebo nenecháme přes víkend, když ještě není naše. Toy: To auto si nechte. Olda: Ne - peníze, auto, pondělí. Toy: Ano, zaplaťte auto, vemte si ho a přepíšeme ho v pondělí. Olda: Ne, peníze, auto, pondělí. No a tak jsme se sešli v pondělí, jeli jsme jiným taxíkem k letišti do prodejny Renaultů (?) přepsat auto, pak jsme jeli taxíkem k autu, aby nám ukázal ty nový pneumatiky, což byla vlastně úplně zbytečná cesta a nakonec do pojišťovny, kde nám dvě úplně zlatý paní pomohly pojistit auto a vysvětlit Toyovi, že nemáme doklad, že nám auto prodal, což on pořád nechápal, až se jedna z paní ujala toho, že na počítači napsala dvojjazičně Já....jsem prodal auto tomu a tomu a nechala nás to podepsat. Potom jsme auto zaplatili (skutečně bez těch 10 eur za taxík), pokecali si o Toyvě dceři a jeli do supermarketu. Celé to bylo trošku podivné kupování automobilu, ale co by člověk chtěl, když kupuje auto a rozumí každýmu pátýmu slovu...Nicméně auto teď stojí přímo před naším barákem na tak dobrém místě, že ho teď prý podle Oldy nebudeme používat.

4) Práci ještě nemám, ale možná budu péct a prodávat buchty. Už jsem sehnala divnou obdobu droždí, tak to zítra zkusím.