#jazykový chytáček

[lieselotte-sky]

Ježišikriste, to je pako

Nojo, ale co to vlastně to pako je? V češtině se to slovo objevilo v druhé polovině 80. let, do té doby bylo zcela neznámé, přičemž jeho původ mi není vůbec jasný. Tak tedy krapet popustím uzdu své fantasii, jinými slovy, neberte to příliš vážně.

Pokud začnete věc zkoumat na Internetu, pak jste konfrontováni s faktem, že Pako (Paco) je zkrácená podoba jména František ve španělštině. Myslím si, že to je pravda, protože se jménem Paco jsem se už setkala a měla jsem z toho převeliké gaudeum, nicméně nevím, proč by ausgerechnet Františci měli být vyhlášenými idioty. Na druhou stranu, když to na Vánoce zapálite, tak vás ten smrad vystěhuje, takže je to opravdu síla, ale to s tím prostě podle mého názoru nesouvisí. Ikdyž pořád je tady šance, že by se původ slova řekněme opíral o nějakou proklatě ynteligentní literární postavu. Jenomže to je příliš snadné vysvětlení.

Abychom se takříkajíc dostali k jádru pudla (což je mimochodem z Fausta)To slovo uchvátilo moji pozornost v plurálu, tedy paka. Ono to zní velice podobně jako バカ — baka, s významem pitomec, idiot. Ono v běžném životě to člověk nejčastěji řekne o sobě v situacích, kdy se praští dveřmi, zakopne o schod, či si při oblékání roztrhne nové punčocháče. Pokud se ale koukáte na anime, pak se zaručeně setkáte s poměrně typickou scénou, kdy někdo řve baka a urputně mlátí druhého něčím po hlavě, typicky holka kluka. Připouštím, že ta teorie zní docela divoce, nicméně slovo pako se v druhé polovině 80. let prudce šířilo mezi výrostky (dnes se jim říká krásným českým teenageři) podobě jako zvyk mlátiti protivníka něčím (typicky atlasem světa) divoce po hlavě. Zvyk divokého mlácení po hlavě v první polovině 90. let mizí, avšak slovo pako přetrvalo, byť jeho popularita citelně poklesla.

A také si prosím uvědomme, že v druhé polovině 80. let přišlo do Evropy anime. V bývalem těžkoslovensku to byla kompletně dabovaná Včelka Mája, ale v kapitalistické cizině to bylo leccos jiného a nezřídka v původním znění s titulky (vzhledem k dosahu typického televizního vysilače obvykle v němčině). Takže vyloženě vyloučené mi to nepřipadá. No a nebo bych možná měla ubrat těch prášků na bolesti a zkusit krapet reálnější vysvětlení. Ono totiž ruské бяка (bjaka) má prakticky stejný význam i použití jako japonské バカ (baka). No a tehdy tady řádil socialismus. Ona je docela zajímavá i sama podobnost těch slov, ale když se podíváte kde bylo v minulosti Japonsko a dnes je Rusko, já to samozřejmě nechci nikomu podsouvat…

[lieselotte-sky]

Občas překvapím sama sebe. Z diskuse na téma nesmyslného užití slova sváření: 

Vždycky mě pobaví výraz sváření :D vzpomínám si, jak nám ještě na strojní fakultě říkali, že to není sváření, ale svařování, protože to není svár, ale svar! :D

Jenomže to je podle mého názoru špatně, takže se musím ozvat:

Já s tímto názorem rozhodně nesouhlasím. Výstupem procesu svařování je imho svařenec. Jinými slovy. Zhotovuje-li zhotovitel dílo svařováním, potom je takové dílo  svařencem a zhotovitel tedy zjevně vystupuje v roli svařitele. Existence svaru sice implikuje existenci svařence, avšak svar sám je toliko průvodním příznakem existence svařence, avšak nikoliv dílem samotným, tudíž nemohu souhlasit s tím, že produktem svařování je svar. Mohla bych na tomto místě připustit alternativu v podobě svařeného vína, neb mi není známo v jakém vzájemném vztahu je svařené víno a svařenec, jelikož v zájmu zachování jednoduchosti nemíním vyšetřovat, zda označení procesu vedoucího k zhotovení svařence jest homonymem k označení procesu vedoucího k zhotovení svařeného vína. …a pokud to někdo dočetl až sem a nevybuchnul mu mozek, nechť si to prosím přečte ještě jednou, v další iteraci se to již jistě podaří.

Tady názorně vidíte jak brutální sváření může vzniknout z prostého svařování. Myslím si, že toto dokážou pochopit jen lidé se znalostí OOP :3, ale možná se mýlím.